Středa 17. dubna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních
službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění
zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů
(zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 202/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Příslušné usnesení vlády o pověření pana ministra spravedlnosti mám doložené. Prosím, pane ministře, než zklidníme trochu sněmovnu, tak ještě poděkuji panu zpravodaji hospodářského výboru Leo Luzarovi, že už zaujal místo u stolku zpravodajů. A požádám hloučky ve sněmovně... ať už z radosti, že prošel zákon do třetího čtení, nebo ze žalu, že prošlo EET do třetího čtení, aby debaty přenesly do předsálí.

Myslím si, že už je dostatečně vhodné prostředí, abyste se, pane ministře, ujal slova. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejdřív mi dovolte, abych omluvil paní ministryni průmyslu, která přijímá delegaci Vietnamské socialistické republiky, a z toho důvodu ji dnes v rámci druhého čtení k tomuto bodu zastoupím.

Jedná se o relativně stručnou novelu zákona o poštovních službách, která reaguje na historický vývoj v téhle oblasti a týká se problematiky kompenzací tzv. čistých nákladů, kompenzace, která se poskytuje poskytovateli základních poštovních služeb, tedy České poště.

Jenom bych to uvedl do kontextu. Když byla ta právní úprava přijata, tak se počítalo se vznikem kompenzačního fondu, do kterého měli přispívat poskytovatelé těch jednotlivých služeb, a z něj pak měla být vyplácena kompenzace právě České poště. Nicméně ten kompenzační fond fakticky nikdy nebyl ustaven. To znamená - a ta právní úprava posléze byla od roku 2015 nahrazena kompenzací, která se vyplácí ze státního rozpočtu. To znamená, problematiku vyplácení kompenzací ze státního rozpočtu dnes máme upravenou zákonem a od roku 2015 běží.

Vznikl tady nicméně problém za období, kdy ten kompenzační fond měl existovat a neexistoval, a to jsou konkrétně roky 2013 a 2014, kdy tedy nebylo vlastně dořešeno vyplacení kompenzace právě za ty takzvané čisté náklady. To je právě to, co řeší ten nyní předložený zákon, který v zásadě vytváří legislativní předpoklady pro to, aby České poště mohla být vyplacena kompenzace za ty kalendářní roky 2013 a 2014, a to konkrétně ve výši 800 mil. Kč, čímž tedy celková náhrada za roky 2013 až 2017 by dosáhla částky 2,6 mld. Kč.

Zároveň k tomu podotýkám, že tato právní úprava včetně výše kompenzace byla notifikována v Evropské unii, protože samozřejmě bylo nutné posoudit, zda se jedná o přípustnou veřejnou podporu a postup, který odpovídá požadavkům Evropské unie, a v tomto směru byla ta právní úprava aprobována a je slučitelná s právem Evropské unie.

Chtěl bych zároveň moc poděkovat za projednávání tohoto návrhu na výborech. Byl projednáván jednak výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který doporučil návrh schválit ve vládou předloženém znění, a dále hospodářským výborem, který přijal několik pozměňovacích návrhů. Ty budou posléze představeny. Budeme se o nich bavit potom ještě v dalších čteních. Chtěl bych předeslat, že stanovisko předkladatele je k těmto pozměňovacím návrhům spíše zdrženlivé až negativní, protože máme obavu, že by mohly narušit rychlost, spolehlivost a vůbec kvalitu poskytovaných základních služeb. Koneckonců jsou to zřejmě změny, které byly do jisté míry iniciovány samotným poskytovatelem základních služeb - Českou poštou.

Jinak se těším na debatu v rámci tohoto čtení a moc prosím o to, aby návrh byl propuštěn do třetího, závěrečného čtení, protože je to něco, co opravdu je potřeba řešit, tak aby bylo zajištěno řádné fungování České pošty. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi za uvedení tohoto návrhu. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 202/1 až 4.

Než se ujme slova zpravodaj hospodářského výboru Leo Luzar a bude nás informovat o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodní, požádám zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Dominika Feriho, aby byl připraven také ke své zpravodajské zprávě. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jen v krátkosti z titulu zpravodaje tohoto tisku uvedl podrobnosti k věcem, které tady již zazněly.

Pan předkladatel v zastoupení má samozřejmě pravdu, ten návrh, který momentálně řešíme, má dvě roviny. První rovina je řekněme obecně technická. Ve vzniku zákona a uplatněním jsme narazili na určité problémy v praxi, které jsou v tomto návrhu řešeny. A druhá rovina, která je závažnější a bude určitě diskutována a byla již diskutována, je otázka finanční. Samozřejmě, když se jedná o peníze, jedná se vždy v prvním případě o to, aby státní rozpočet ušetřil, zcela logicky.

Trošku chronologie k tomu vzniku problému. V roce 2013 bylo rozhodnuto, že vznikne kompenzační fond, do kterého budou přispívat všichni poskytovatelé poštovních služeb v rámci zajištění financování podpory základních poštovních služeb pro občany. Ta myšlenka byla přijata. Ano, bylo možno již tehdy rozhodnout, že tento závazek financovat tyto ztrátové, neatraktivní, ale pro občany velice nutné služby převezme stát. Stát tehdy zvolil, potažmo Poslanecká sněmovna, variantu kompenzačního fondu.

Do toho fondu měli všichni poskytovatelé - teď neberte číslovku 26, myslím, že jich v tehdejší době bylo 26 - přispívat. Bavíme se řádově o miliardě korun, to není zase tak úplně malá částka, která měla být základem a měla být tvořena kompenzačním fondem. Dva roky se nedařilo tento kompenzační fond vytvořit hlavně proto, že všichni ti drobní poskytovatelé, nebo ti, kteří do toho měli přispívat, drobní, velcí i ti největší, oponovali formu vyměření svého podílu do kompenzačního fondu. Ten podíl byl postaven na rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu jako garanta, který měl garantovat ten výpočet a formu toho, kolik kdo bude přispívat. Jsou rozběhlé soudní spory o ten příspěvek. Součástí tohoto návrhu, který ve druhém čtení máme, je i zpětvzetí těchto žalob a ukončení tím, že by tento zákon byl přijat. Samozřejmě ty soudní spory se stanou bezpředmětné, protože ten závazek převezme stát.

Tady je první kámen úrazu v tomto návrhu, a to je to, že stát daruje prostředky soukromým poskytovatelům těchto služeb, aniž by očekával nějakou kompenzaci, a vytváří tím umělou konkurenci České poště, státnímu podniku. A paradoxně, a to já považuji, a dovolte mi jako osobní názor zpravodaje, za neseriózní od těch poskytovatelů, těch, kteří ušetřili ty velké prostředky a nemusí je dávat do kompenzačního fondu, že mají tu odvahu kritizovat Českou poštu, že bojuje za ty peníze, které by od státu měla dostat na kompenzaci těchto služeb, služeb, které poskytuje občanům. To je první věc. Všichni členové, a já nevím, jestli jen hospodářského výboru, popř. i členové ostatních výborů obdrželi dopis soukromých poskytovatelů těchto služeb, kde si stěžují na to, že by Česká pošta měla dostat kompenzaci na tyto služby a že to vlastně křiví trh apod. Jako by zapomněli, že stát jim umožnil nechat si prostředky, které by měly být odvedeny do kompenzačního fondu od roku 2015, a mohou je využívat.

Nyní k tomu základnímu návrhu těch prostředků. Jsou evidovány návrhy, hospodářský výbor se jimi zabýval, doporučuje Poslanecké sněmovně schválit sněmovní tisk 202 ve schválených změnách dle usnesení hospodářského výboru z prvního čtení. V druhém čtení eviduji v systému zatím dva návrhy, předpokládám, že navrhovatelé se k nim přihlásí.

V základním meritu věci se jedná o to, že se bavíme o sumách, které budou následovat od roku 2015 a do budoucna, to znamená, kolik Česká pošta obdrží, nebo jaké sumy bude v následujících letech dostávat na kompenzaci této služby pro občany - znovu zdůrazňuji: neziskové služby pro občany - na pokrytí sítě poštovních služeb. A druhý bod finanční je, jak velká ta kompenzace bude za ty roky 2013 a 2014, které jsou nevyřešeny a za které poště náleží prostředky. Padla tady již suma 800 mil. Kč, která je notifikovaná Evropskou unií jako možná, protože ta podpora, kterou již dostala Česká pošta, nebo má dostat Česká pošta do těch 800 mil. Kč, je notifikována Evropskou unií, jak tady správně od předkladatele zaznělo. Chci upozornit, že notifikace proběhla vcelku bez problémů právě z toho titulu, že Český telekomunikační úřad jako garant stanovil výši té podpory na 1 mld. 400 mil. Kč, čili řádově vyšší, než byla žádost o notifikaci. Čili tam ten problém nebyl. Tady si myslím, že za úvahu stojí zvážit také tu výši, kterou by ta Česká pošta měla dostat. Zbytek samozřejmě v rámci klasické rozpravy.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji hospodářského výboru Leo Luzarovi. Nyní požádám zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Dominika Feriho, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu o projednání v tomto výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj č. 92 ze dne 21. února 2019, jak se podává z vám doručeného sněmovního tisku 202/3.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 19. schůzi po předkladatelské zprávě Ing. Jiřího Havlíčka, MBA, náměstka ministryně průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě poslance Dominika Feriho a po rozpravě přijal usnesení, kterým: 1. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 202/0 projednat a schválit v předloženém znění; 2. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu; 3. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

Tolik procesně vyrovnáno a meritorně návrh již představil jak navrhovatel, tak i pregnantně pan zpravodaj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Mohu otevřít obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky s přednostním právem. První přihláška je prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. (Ministr z lavice oznamuje, že chce vystoupit až v podrobné rozpravě.) Až do podrobné, dobře. V tom případě v obecné rozpravě pan místopředseda Tomio Okamura. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, základním obsahem navrhované právní úpravy je změna financování čistých nákladů České pošty, tedy jde o financování takzvaných ztrátových služeb, které musí provozovat na základě zákona. A co jsou tyto ztrátové služby? Na to se podívejme. (V sále je neklid.)

Česká pošta musí jako držitel poštovní licence zajistit na celém území České republiky všeobecnou dostupnost základních služeb. Jedná se například o dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů, dodání poštovních balíků do deseti kilogramů, ale i zachování určitého počtu byť i ztrátových poboček. Jsem v oboru naprostý laik, ale přesto jsem si nemohl nevšimnout, že v republice fungují desítky přepravních služeb, které bez problému dopravují zásilky kdykoliv kamkoliv a jsou ziskové. Takže abychom mluvili na rovinu, pošta dostává dotace na služby, na kterých jiné firmy silně vydělávají. Aniž by si toho náš ministr vnitra a šéfové pošt všimli, žijeme v časech, kdy giganticky narostly objemy přepravovaných zásilek díky e-shopům. Pro zásilkové firmy je dnešní doba zlatý důl a ráj.

Česká pošta měla loni údajně nejnižší zisk v historii, ale to je asi omyl. Po odečtení veřejných podpor bude podle mého soudu v kruté ztrátě, což je pozoruhodné. Dokáže prodělávat navzdory tomu, že nabízí za otrockou práci žebrácké mzdy a že má oproti konkurenci obrovskou výhodu - nejhustší síť poboček. No, žebráckou mzdu tam mají řadoví zaměstnanci. Naopak nejvyšší vedení se proslavilo milionovými odměnami a zlatými padáky. Tuhle výhodu husté sítě poboček uměla Česká pošta s genialitou sobě vlastní proměnit v nevýhodu a po léta se pošta snaží své pobočky rušit, zatímco například zásilkovna.cz je s pomocí drobných partnerů otevírá s nadsázkou ne v každém městě, ale v každé ulici. Samozřejmě je pošta jedním z mála míst, kde si občan užije pořádnou frontu jako za socialismu. Na rozdíl od socialismu ovšem Česká pošta v praxi téměř přestala například předávat lidem doma balíky, ale nahání je, aby si vyzvedli zásilky na poště, a tím tam zvyšovali fronty. To, že se pošta neumí s příjemcem dohodnout po telefonu na převzetí doma jako jediná z přepravních služeb, je jen malá ilustrace katastrofální neschopnosti.

Česká pošta se stala trafikou a dojnou krávou pro nejrůznější parazity. Z těch nejznámějších kauz připomeňme například jistého Patočku, šéfredaktora Deníku Referendum. O tom, že dostává od expremiéra Sobotky peníze z České pošty, jsme se dozvěděli poté, co se veřejně ozvala novinářka, které Patočka zakázal o ostudných poměrech na České poště psát. Současně jsme se pak dozvěděli, jak sociálně demokratičtí ministři skrze státní firmy financovali politické neziskovky Patočky a dalších. A bylo by dobré si opakovat, že tito morálně povýšení lepšolidé z politických neziskovek jsou prachsprostí parazité, kteří okrádají slušné občany a stát.

Česká pošta má potenciál peníze státu vydělávat a živit slušný počet lidí. Ještě koncem 90. let vydělávala pošta kolem miliardy korun. Myslím, že vláda a odpovědný ministr vnitra Jan Hamáček by měli za poštu konečně vzít osobní odpovědnost a pustit se do zásadní reformy její práce, organizace a služeb. Česká pošta může být zlatý důl, ale vládám v posledních deseti letech se ho podařilo zlikvidovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Okamurovi. Další přihlášku do obecné rozpravy nemám. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, mohu obecnou rozpravu ukončit. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Můžeme tedy pokračovat otevřením rozpravy podrobné.

Do podrobné rozpravy je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda vlády a ministr vnitra a poté pan kolega Luzar jako zpravodaj také s přednostním právem, ale nikoliv elektronicky. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, chtěl bych se v podrobné rozpravě pouze přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému evidován pod č. 2330. Ten se týká navýšení limitu pro takzvanou univerzální službu, a to z 500 mil. na 1,5 mld. korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra a místopředsedovi vlády. Nyní pan zpravodaj v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, chtěl bych se také přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 2659, který je v systému. Je to návrh na posílení financí za roky 2013 a 2014 pro Českou poštu v rámci správného vyúčtování veřejné podpory, kterou měla Česká pošta v těchto letech obdržet a neobdržela.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě někdo do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu mohu tedy také ukončit. V podrobné rozpravě nepadl žádný návrh, který bychom mohli hlasovat. Ptám se na závěrečná slova. Nikdo o závěrečná slova zájem nemá, v tom případě mohu skončit druhé čtení tohoto návrhu a bod č. 5. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji.

 

Pan ministr zůstává u stolku zpravodajů, protože dalším bodem je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP