Středa 17. dubna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských
službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb.,
o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 240/ - druhé čtení
Z pověření vlády sice má uvést předseda vlády Andrej Babiš, ale při projednávání v prvním čtení na 26. schůzi Poslanecké sněmovny byl pověřen vystoupením ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Prosím, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh novely konkrétně obsahuje změny tří zákonů, a to zákona o zpravodajských službách České republiky, o Bezpečnostní informační službě České republiky a o Vojenském zpravodajství, přičemž novela je vedena jednotnou linií ve vztahu ke všem třem českým zpravodajským službám a v zásadě se reaguje na poznatky z praxe, se kterými na základě vyhodnocení platného stavu přišly primárně samy zpravodajské služby.
Návrh zákona obsahuje zejména úpravu, která stanoví postup pro získávání informací od Generálního ředitelství cel. Dneska už v těch zákonech je zvláštní postup pro získávání informací od Generálního finančního ředitelství a po vzoru téhle úpravy se tedy podobná úprava zavádí i ve vztahu ke Generálnímu ředitelství cel, přičemž zároveň se - a ono to souvisí s tím, aby nebyla narušena činnost zpravodajských služeb - umožňuje, aby zpravodajská služba tyto informace vyžádala prostřednictvím jiného k tomu oprávněného orgánu. Samozřejmě ten důvod je asi zřejmý.
Další změna se potom týká problematiky evidenční ochrany a vedení údajů v informačních systémech veřejné správy, kde se tedy směřuje zejména k tomu, aby nedošlo k odhalení totožnosti osob, kterým byly vystaveny krycí doklady, respektive aby nebylo odhaleno, že krycí doklady jsou krycími doklady. Za tím účelem ta právní úprava umožní vytvořit i v jiných, zdánlivě nesouvisejících informačních systémech veřejné správy odpovídající legendu, která v případě, že někdo bude tu osobu lustrovat, nevyvolá pochybnost ohledně toho, zda ta osoba je vybavena či není vybavena krycími doklady.
Další poměrně významnou změnou, která by měla přispět k větší bezpečnosti České republiky, je vytvoření takzvané referenční databáze digitálních podob osob. To bude informační systém, který nebude obsahovat jména konkrétních osob, ale bude obsahovat podoby, respektive podobizny osob zájmových, problematických, mohou tam být třeba teroristé, které posléze budou moci být porovnávány se záznamy z kamerových systémů, a bude moci být tedy odhalen pohyb osob, které mohou být potenciálně velmi nebezpečné pro Českou republiku, přičemž osobní údaje bude možné vyhledat pouze v případě, že dojde ke shodě mezi zjištěnou podobou a tím záznamem podoby nějaké zájmové osoby.
Poslední okruh změn potom představuje sjednocení lhůt pro použití zpravodajské techniky, zejména pro možnost použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, kde dnes je stanoveno, že využívání odposlechů a záznamů se provádí na dobu tří měsíců, a my navrhujeme, aby to bylo na dobu čtyř měsíců, aby se to sjednotilo s trestněprávní úpravou.
Návrh byl projednán výbory, výborem pro bezpečnost a ústavněprávním výborem. Oba dva výbory doporučily, jak ještě určitě zazní od zpravodajů, ten návrh schválit s tím, že ústavněprávní výbor doporučil některé pozměňovací návrhy, u kterých avizuji, že vláda, respektive předkladatel tedy s těmito návrhy souhlasí. Prosím tedy o to, aby návrh byl propuštěn do třetího čtení, protože je to další z příspěvků ke zvýšení bezpečnosti České republiky a je to poměrně vyvážené posílení pravomocí zpravodajských služeb.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan ministr. Přečtu jednu omluvu, kdy z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Daniel Pawlas od 15.30 do 18.00 hodin.
Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 240/1 a 240/4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost poslanec Vít Rakušan a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče... (Předsedající se rozhlíží po jednacím sále.) Pan poslanec Vít Rakušan tady není, takže bych požádal tedy výbor pro bezpečnost, zdali by určil nějakého jiného zpravodaje... Jestli se můžete domluvit... Já tu podklady k tomu návrhu eventuálně mám... Tak kdo bude zpravodajem? Protože o změně zpravodaje bychom museli hlasovat... (Vyčkává se.)
Já bych tedy vyhlásil pauzu pět minut z důvodu, že tady není pan poslanec Vít Rakušan, který byl původně zpravodajem, tak by to vzal předseda výboru pan poslanec Koten. Nicméně si nechá připravit podklady. Takže bych vyhlásil pauzu pět minut, to znamená, sešli bychom se v 15.46.
(Dostavil se poslanec Rakušan.) No, já už jsem tu pauzu vyhlásil, to znamená, někdo už s ní počítal a někteří poslanci už opustili sál, takže budeme muset počkat. Sejdeme se v 15.46 a já bych takhle na dálku tady na mikrofon jenom informoval, protože mě zajisté slyší, předsedu výboru pro bezpečnost Radka Kotena, že se již nemusí angažovat, protože pan poslanec Vít Rakušan se dostavil. Tak, prosím.
(Jednání přerušeno od 15.41 do 15.46 hodin.)
Pauza uplynula, takže budeme pokračovat. Takže nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost pan poslanec Vít Rakušan a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vaším prostřednictvím se omlouvám kolegyním a kolegům za vynucenou pětiminutovou pauzu.
Dovolte mi, abych vás seznámil se zprávou bezpečnostního výboru, který je v daném případě garančním výborem projednávaného tisku. Dalším výborem, který se daným tiskem zabýval, je výbor ústavněprávní.
Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí úvodního vystoupení předneseného ředitelem odboru vládní legislativy pověřeným řízením sekce Legislativní rady vlády Mgr. Tomášem Dundrem, po zpravodajské zprávě zpravodaje zastoupeného místopředsedou výboru Jiřím Maškem a po obecné a podrobné rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 240, vyslovila souhlas;
II. souhlasí s usnesením ústavněprávního výboru číslo 120 z 38. schůze ze dne 20. března 2019, sněmovní tisk 240/3;
III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;
4. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
Tolik zpráva bezpečnostního výboru, který žádné pozměňovací návrhy během projednávání daného tisku neuplatňoval, nicméně jsem odkázal na přijaté usnesení ÚPV, který pozměňovací návrhy uplatnil.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru poslance Marka Bendu, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, dámy a pánové, ústavněprávní právní výbor projednal tento návrh zákona na svých dvou schůzích. Na závěr doporučil a také doporučil řadu změn a doplňků, kterou vám samozřejmě v tuto chvíli nebudu číst. (V sále je velký hluk.) Pokusím se vám je spíše stručně nějakým způsobem odůvodnit a zhodnotit.
Ústavněprávní výbor na rozdíl od bezpečnostního výboru je vždycky k tomuto posilování všech možných typů zpravodajských služeb a jejich pravomocí poměrně přísný, ale přesto jsme se nakonec přiklonili k tomu, že jsme návrh zákona doporučili, že se domníváme, že změny, které jsou zde navrženy, na rozdíl od některých dalších změn, které jsou avizované v různých plánech přípravných prací ať už Ministerstva spravedlnosti, nebo ještě častěji Ministerstva vnitra, které nepochybně narazí na mnohem větší odpor ústavněprávního výboru, ústavněprávní výbor doporučil, aby je Poslanecká sněmovna schválila. Domníváme se, že opravdu mohou vést ke zkvalitnění práce a fungování zpravodajských služeb a současně že zásadním způsobem nenarušují a nerozrušují osobní integritu osob žijících v České republice.
Změny, které jsme vám doporučili, jsou dvojího charakteru. První jsou víceméně technické. Jenom jsme prostě pokládali za naprosto zbytečné, aby úprava krycích dokladů a krycích prostředků byla odlišná v zákoně o Bezpečnostní informační službě a v zákoně o Vojenském obranném zpravodajství, protože pokud bychom volili odlišnou úpravu a odlišné znění, mohlo by to vést jenom ke zmatkům, proč se v zákonech, které chtějí upravovat tu samou věc tím samým způsobem, volí odlišné formulace. Proto jsme po dohodě s vládní legislativou formulace sjednotili, aby v obou zákonech byly shodné.
Druhá změna už je, řekněme, věcného charakteru a vychází z diskuse, která běžela zejména na bezpečnostním výboru a zejména s pochybnostmi, které zazněly na bezpečnostním výboru, a to jest povinnost dalších, kromě státu a jeho organizací, složek veřejné moci, aby byly povinny informovat služby o svých činnostech. Nakonec jsme se shodli na tom, že zůstaneme u stávajícího znění, kde všechny orgány veřejné moci včetně samosprávných orgánů, a to včetně dokonce samosprávných orgánů nejenom onoho územního charakteru, ale i například profesního charakteru, byly povinny informovat na jejich žádost a byly povinny taky na informaci odpovědět na jejich žádost služby o věcech, které se týkají přeneseného výkonu státní správy, ale nikoliv o otázkách, které se týkají jejich vnitřního chodu samosprávy. Myslíme si, že to výrazným způsobem zjednodušuje komunikaci služeb s orgány obcí, v tomto případě na úrovni tajemníka, respektive státní služby, a současně nezavdává pochybnosti o tom, jestli tím nemůže být narušována samospráva, tím spíše pak samozřejmě samosprávných organizací profesního, nikoliv územního typu, kde rozumíme tomu, že orgány státu v podobě služeb mají zájem na tom získávat informace, které se týkají přeneseného výkonu státní správy, současně není naprosto zřejmé, proč by měly mít potřebu získávat informace, které se týkají samosprávných působností daných komor.
Takže to jsou změny, které ústavněprávní výbor doporučil, a současně doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila. Dovolte mi, abych ještě poděkoval vládní legislativě, v tomto případě tedy z Úřadu vlády, za kooperaci a spolupráci, kterou nám poskytla, a samozřejmě ředitelům služeb, kteří se také velmi podíleli na tom, abychom nakonec nějaké shodné znění našli a byli schopni ústavněprávním výborem definitivní verzi doporučit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane předsedo. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které ovšem nemám žádnou přihlášku, takže se rozhlédnu po sále. Žádného zájemce nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali mají zájem buď zpravodajové, nebo pan ministr se závěrečnými slovy. Nemáte. Takže nyní tady tedy nemáme ani návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru, takže zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy nikoho nevidím. Rozhlédnu se po sále. Žádný zájem nemám. Končím podrobnou rozpravu. Opět se táži z formálních důvodů, zdali je zájem o závěrečná slova. Ani zpravodajové, ani pan ministr, takže nemáme žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Nyní přečtu omluvy, které se mi tady nakupily. Pan ministr kultury Antonín Staněk se omlouvá od 15.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Petr Gazdík se omlouvá mezi 15. a 19. hodinou z důvodu nemoci. Pan poslanec Dominik Feri se omlouvá od 15.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.
Nyní přistoupíme k dalšímu bodu. Jedná se o bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.