Středa 17. dubna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb.,
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů
(zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 298/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, které tímto předávám slovo, a poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid v jednacím sále. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi krátce uvést projednání materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, kterým je návrh novely zákona o investičních pobídkách a související části zákona o zaměstnanosti. Tento materiál byl podrobněji představen v prvním čtení, které proběhlo 25. ledna tohoto roku.
Pro připomenutí. V současné ekonomické situaci, kdy naše země prožívá období hospodářské prosperity, je stávající nastavení veřejné podpory příliš extenzivní. Hlavním cílem navrhované novely je omezit širokou dostupnost investičních pobídek a změnit strategii o jejich rozhodování tak, aby byly poskytovány pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. To znamená limitovat nárokovost na investiční pobídku.
Nové zaměření investičních pobídek by mělo motivovat firmy k tomu, aby investovaly do svého rozvoje, aby investovaly do výzkumu a vývoje, zaměstnávaly výzkumné pracovníky nebo spolupracovaly s výzkumnými organizacemi. To bude specifikováno v prováděcím předpise k předloženému zákonu, který v souladu se zákonným zmocněním bude blíže vymezovat podmínku vyšší přidané hodnoty podporovaných investic.
Při prvním čtení byla v rámci obecné rozpravy k návrhu zákona uplatněna výhrada, že investiční pobídky křiví trh. Rozumíme takovému argumentu. Ovšem tento problém platí pro jakoukoliv veřejnou podporu, přičemž pobídky jsou jenom jedním z jejích programů. Každý hospodářský nástroj, který způsobuje distorzi trhu, by měl být obhajitelný do té doby, dokud jsou negativní efekty převáženy jinými, pozitivními efekty pro celou společnost. Toto chceme zajistit přísnými, ale objektivně stanovenými pravidly pro podporu projektů ve smyslu jejich skutečně přidané hodnoty a nově i subjektivním posouzením všech projektů vládou, které bude sloužit jako další filtr vhodných projektů a které zabrání pouze formálnímu nastavení podmínek.
Návrh zákona byl projednán na schůzi hospodářského výboru. Hospodářský výbor svým usnesením ze dne 20. března 2019 doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit tento návrh zákona ve znění schválených pozměňovacích návrhů a jedné legislativně technické úpravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu se závěrem hospodářského výboru souhlasí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tímto vás žádám o podporu tohoto návrhu zákona a jeho propuštění do třetího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám, paní ministryně. Poprosil bych o klid v jednacím sále. Na levé straně. Rozumím tomu, že máte něco důležitého na jednání v levé straně sálu, ale poprosím, abyste to řešili v předsálí, pokud máte něco. Nebudeme pokračovat dál, dokud nebude klid. A poprosím službu, jestli by mohla přepnout bod (na světelné tabuli), protože projednáváme už jiný bod. Už to je v pořádku.
Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 298/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Vojtěch Munzar, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já tady nebudu popisovat to, co jsem tady říkal v lednu, když jsme projednávali v prvém čtení tento zákon. Kdo má zájem, může se na mou obsáhlou zpravodajskou zprávu ohledně tohoto zákona podívat ve stenoprotokolu. Nicméně chtěl bych tady potvrdit to, co tady říkala paní ministryně.
Hospodářský výbor projednal 22. března tento návrh zákona, nebo respektive tuto novelu s tím, že si osvojil čtyři pozměňovací návrhy. Poprosím jejich jednotlivé předkladatele, aby mě sledovali a případně mě doplnili nebo opravili, pokud bych jejich návrh neinterpretoval úplně správně.
Nicméně první návrh, který si osvojil hospodářský výbor, je de facto vyloučení ze seznamu podporovaných akcí call centra, protože hospodářský výbor přijal myšlenku, že to nenaplňuje ten cíl zákona. Call centra nenaplňují přidanou hodnotu pro ekonomiku ČR, a proto si osvojil hospodářský výbor tento návrh.
Druhý návrh, který si osvojil, je kolegy Pavla Pustějovského. Je to doplnění vyjmenováním z novely zákona Hospodářské komory, která by se měla podílet na vyhodnocování jednotlivých investičních pobídek a spolupracovat na konkrétních podmínkách nařízení vlády.
Další dva návrhy předkládal kolega Roman Kubíček. Ten první je odkaz přímo v novele, v textu novely zákona na směrnici, na předpis EU, což je nařízení Komise EU číslo 651/2014 ze dne 17. června 2014. Jedná se de facto o to, že pokud by někdo porušil, příjemce investiční pobídky, tento předpis EU, tak by příslib investiční pobídky pozbyl platnosti.
A poslední návrh, který si osvojil hospodářský výbor, opět od Romana Kubíčka, je návrat k textu zákona o tom, jak se bude řešit případ, kdy byl příslib investiční pobídky podán, nicméně nebyly naplněny jeho cíle a kritéria, takže jakým způsobem by se to řešilo. V původním návrhu ze strany vlády byl návrh, aby se to řešilo jako porušení rozpočtové kázně. Tento návrh vrací původní ustanovení, to znamená, že by se to řešilo podle daňových zákonů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vyměnil jsem si papíry. Já tady zopakuji některé ty teze politické, které jsem tady řekl, svůj názor i názor ODS na investiční pobídky jako celek.
Investiční pobídky, a ona to tady řekla i paní ministryně, jsou jenom dalším dotačním titulem. Investiční pobídky vytvářely, vytvářejí, a pokud tento návrh zákona projde, budou vytvářet nefér konkurenční prostředí a budou dále křivit trh. Nemohu souhlasit s tezí paní ministryně, že je tady těch nástrojů, co křiví trh, hodně, takže můžeme v klidu podporovat i další. Já si to osobně nemyslím, a myslím si, že bychom se měli zamýšlet nad tím, jak redukovat právě opatření, která křiví trh.
Investiční pobídky přinášejí výhodu těm, kdo pobídku obdrží, oproti těm, kteří ji nedostanou. Velké, zejména velké a zejména zahraniční firmy a korporace získávají výhody například ve formě daňových prázdnin, dotací na pracovní místo nebo dotací na pořízení majetku. Díky těmto výhodám mohou samozřejmě potom nabídnout levnější služby, výrobky anebo třeba mohou dát i vyšší mzdy a přetahovat zaměstnance v době, kdy je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jedné firmě tedy investičními pobídkami pomůžete, ale druhé firmě tím de facto ublížíte.
Dokonce se ani jednoznačně neprokázalo, že by investiční pobídky vedly k nárůstu obchodních příležitostí pro stávající české firmy v okolí. Příjemci investičních pobídek tak za podpory státu de facto kanibalizují ostatní podnikatele a firmy v regionu, a to zejména ty malé a střední, kteří tuto výhodu nemají, ale de facto to těm velkým přímo nebo nepřímo zaplatí.
My se s vládou shodneme na tom, že stávající model investičních pobídek je již dávno překonán, a to z těch důvodů, které jsem tady řekl. My se ale neshodneme na tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se nechce vzdát možnosti rozhodovat o udělování výhod. Protože o tom to celé je. Je to o tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se nechce vzdát rozhodování o udělování výhod. Dokonce i odmítlo v připomínkovém řízení připomínky Ministerstva financí, které chtělo zcela správně vyhodnotit variantu zrušení podmínek a důkladnou analýzu navržených kritérií a jejich zásahů do trhu a ekonomiky. MPO toto odmítlo s tím, že je třeba rychle přijmout novelu a analýza by byla příliš zatěžující. Jak víte, kolegyně a kolegové, já se mnohdy s Ministerstvem financí neshodnu, ale tady musím Ministerstvo financí za tyto připomínky pochválit.
Na tom je patrné, že se nerozdávalo na základě potřeb naší ekonomiky, ale na základě potřeb Ministerstva průmyslu a obchodu rozhodovat o výhodách pro vybrané. Je to snaha o zachování zákona za každou cenu.
Novela zákona má vést k údajné podpoře a rozvoji projektů s vyšší přidanou hodnotou. Bohužel se ale, když se podíváte na kritéria, ministerstvo zaměřilo na činnost, ale nikoliv na výsledek. Tím výsledkem by mohlo být například zavedení nějakého inovativního produktu na trh. Ale to se nestalo. I zvolená kritéria, která ještě zpřesňují nařízení vlády, například typu dosažení 80 % zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou v regionu, a to pouze k 1. prosinci kalendářního roku, tato kritéria opravdu nejsou dobrá.
Konkurenční výhodou České republiky z našeho pohledu by mělo být něco jiného - nízké daně, snížení povinných odvodů, stabilní a přátelské podnikatelské prostředí, nízká úroveň regulací, efektivní státní správa a kvalitní infrastruktura. To by bylo tou pravou konkurenční výhodou našeho státu, to by pomohlo všem. I těm stávajícím firmám, které tady podnikají. Ne nějaký dotační titul. To by nalákalo i ostatní přijít do naší země, a to natrvalo, nikoliv pouze na dobu trvání speciální investiční pobídky.
Bohužel od nízkých daní, stabilního a přátelského podnikatelského prostředí, od nízké úrovně regulací, od efektivní státní správy a kvalitního, rychlého rozvoje infrastruktury se v posledních letech bohužel vzdalujeme. Liberalizace podnikatelského prostředí. To je to, na co by se měla vláda zaměřit. Ale ve skutečnosti na druhou stranu MPO vymýšlí, jak někomu poskytnout výhody a subvence. Ono je to patrné i na tom sporu, pokud jste to někdo sledoval, o tom, jestli má o udělení investičních pobídek rozhodovat vláda svým rozhodnutím, nebo to má být automat a mají o tom rozhodovat úředníci.
Investiční pobídky jsou z mého pohledu nástrojem diskriminačním. Většina podnikatelů si totiž na ně nesáhne. Když se podíváte na čísla CzechInvestu a Ministerstva průmyslu a obchodu, tak v minulosti bylo uděleno více než 90 % investičních pobídek pouze velkým firmám. Z těchto důvodů navrhnu v podrobné rozpravě za klub ODS zrušení zákona a tohoto nástroje jako celku. Chápu, že koaliční strany nemusí s námi v tomto souhlasit. Ale zkuste to vzít i jako příležitost skutečně si k tomu udělat potřebné ekonomické analýzy a nerozhodovat pouze na základě výsledků kulatých stolů s těmi, kteří jsou příjemci těchto výhod a pochopitelně se těchto výhod nechtějí vzdát.
A protože tento návrh nemusí získat vaši podporu, přicházíme i s druhým návrhem. Řekl bych kompromisním. Tímto návrhem je, aby investiční pobídky byly nadále poskytovány pouze malým a středním podnikům. Protože to jsou ti, co jsou tím pravým motorem ekonomiky. Podílejí se například ze 60 % na celkové zaměstnanosti. Malé a střední podniky jsou tou hlavní hybnou silou inovací, což přiznává i Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své důvodové zprávě. Přesto za celou dobu investičních pobídek byly na okraji podpory.
Řeknu k tomu jenom několik čísel, abyste to mohli posoudit sami. Z celkového počtu 1 204 podpořených projektů k prosinci, k 31. 12. 2018, pouhých 116 firem splňovalo definici malých a středních podniků. A situace se nelepší ani v posledních letech, kdy vládní politika staví stále větší a větší bariéry, které zatěžují podnikání v České republice. V posledních pěti letech bylo podpořeno celkem 429 projektů a součet stropů veřejné podpory těchto projektů dosáhl závratné výše 64 miliard korun. Pouze 51 firem ovšem byly firmy, které splňovaly kritéria malého a středního podnikání.
Nezapomeňme, že na tyto investiční podpory se používají přímo dotačně, či nepřímo ve formě daňových prázdnin peníze daňových poplatníků. Pokud by tedy investiční pobídky měly zůstat, tak jedině pro malé a střední firmy. Tedy pro firmy, které jsou tady doma, mají tady zázemí a po ukončení investičních pobídek neodejdou i se ziskem. Přispělo by to tak i k růstu českého kapitálu.
Bude mě tedy velmi zajímat, ve vší úctě k paní ministryni, postoj i nového ministra průmyslu a obchodu, který se v minulosti pasoval do role zastánců malých a středních podniků. Tady na tomto návrhu bude mít konkrétní příležitost, jak je skutečně podpořit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě nemám nikoho dalšího přihlášeného. Končím tímto obecnou rozpravu. Je případně zájem o závěrečná slova? (Ne.) Není zájem. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prvním přihlášeným je pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jsem to tady odůvodňoval v obecné rozpravě. To znamená, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému Poslanecké sněmovny pod číslem 2589, a zároveň se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 2590. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Juříček. Prosím.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dámy a pánové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2459. A to odůvodnění, které je tam, je vlastně dáno podnikovou praxí, neboť je vhodné, abych v rámci tohoto pozměňovacího návrhu navrhl, aby vláda rozhodla o investičních podmínkách ano - ne do tří měsíců, tak aby firma mohla plánovat a zároveň si mohla nějakým způsobem vyřešit právě ten svůj business case a svoji business study. Na té diskuzi, která na hospodářském výboru kolem této věci proběhla, myslím, že paní ministryně explicitně řekla, že tady s touto podmínkou souhlasí a že s ní vláda nebude mít problém, neboť to má logiku.
Jenom bych chtěl ještě trošku vyvést kolegu Munzara z některé - (Předsedající žádá, aby mluvil k věci.) Dobře, děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže nemám nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy. Končím podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto návrhu. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá z dnešního jednání od 18 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.
Dalším bodem je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.