Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

36.
Návrh poslance Radka Vondráčka na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu
Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 347/ - prvé čtení

Stanovisko vlády máme k dispozici jako sněmovní tisk 347/1. Prosím pana předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby nám předložený návrh uvedl.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přiznávám, že v rámci debaty o důchodech jsem částečně zapomněl, co jsem tady vlastně chtěl říkat. Ale to vůbec nevadí, protože bych byl moc rád, kdyby diskuse o tomto tisku byla trochu jiná než o jiných návrzích, protože se to týká nás všech. I vláda ve svém stanovisku, které bylo neutrální, konstatovala, že plně respektuje autonomii zákonodárného sboru a to, že jakým způsobem si upravíme pravidla, je na nás.

Ten tisk jsem podával jako poslanec, nicméně je výsledkem jednání pracovní skupiny, ve které byli zastoupeni zástupci všech politických stran, které jsou v současné Poslanecké sněmovně. Ta skupina se sešla třikrát, sešli jsme se 1. února, 1. března a 26. dubna 2018. Kromě toho ještě proběhlo několik dotazů a schvalování v rámci mailové korespondence. My jsme se v té skupině shodli na tom, že nemá cenu se scházet neustále, že tři schůzky postačí k tomu, aby se vytvořil nějaký základ kompromisu. A v té pracovní skupině jsme pracovali způsobem, že každý z těch devíti klubů měl právo veta. Jestliže jsme nenašli absolutní shodu na nějaké otázce, tak se dále v té věci nepokračovalo a tématu jsme se nevěnovali. A často ty debaty byly zajímavé, řešili jsme třeba větší atraktivnost interpelací, řešili jsme otázku, jakým způsobem třeba zefektivnit debatu a omezit počet faktických poznámek. Nebo třeba padl návrh, že by v rozpravě nebyla uplatňována přednostní práva, jenom mimo rozpravu. Těch návrhů bylo víc, ale když někdo vznesl námitku, že tímto směrem nechce postupovat, tak jsme tematiku dále nerozvíjeli.

Výsledkem je určitá kompromisní neutrální novela spíše technického rázu. Debata hlavně směřovala k tomu, jak zefektivnit naše jednání, jak zefektivnit práci Poslanecké sněmovny a jak si třeba někdy také usnadnit práci.

Návrh zákona obsahuje některé podstatnější změny procesních pravidel. To nejzásadnější, na kterém jsme se shodli, je rozšíření doby pro projednání třetích čtení ve středu až do 19.00, což by výrazně prospělo, co se týče nějaké plynulosti odbavování třetích čtení v Poslanecké sněmovně.

Racionalizovat úpravu procedurálních námitek - já tomu říkám menšinové veto, týká se to třeba zařazení nového bodu na program jednání v určitou dobu, nebo kdybychom rozšiřovali třetí čtení na jiné dny. Reagovali jsme na to, že je zde devět politických klubů, často s malým počtem členů, a aby bylo vyrovnané veto, takzvané veto na podpisy a takzvané veto na počet klubů, tak jsme, myslím, bez větších problémů dospěli k nějakému závěru a k nějakému paragrafovanému znění.

Pak zde padl návrh, byl to návrh zástupce pirátské strany, abychom přímo do jednacího řádu dali možnost paritního ustanovení sněmovní komise.

Potom zde byla širší shoda na tom, že je řada mezinárodních smluv, které jsou spíše ekonomického charakteru. Příklad: smlouvy o dvojím zdanění. U nich jsme se shodli na tom, že není důvod, proč bychom analogicky neupravili postup, jaký třeba máme v § 90, že bychom zvládli nějaké méně komplikované mezinárodní smlouvy schválit již v prvém čtení.

Pak je zde velký okruh projednávání zpráv, kdy samozřejmě zpráv nám přibývá a zvyšuje to počet neprojednaných bodů, které následně vyřazujeme. Poslanecká sněmovna se těmi zprávami ze zákona samozřejmě zabývat musí, musí je vzít na vědomí, ale často jsou to opět zprávy různých fondů, nebo u nichž není větší problém s tím, aby byly schváleny, a jedná se do jisté míry o formalitu. Tam jsme přišli s řešením, že by bylo možné, aby věc projednal příslušný výbor, a když plénum jako suverén neprojeví zájem, a zejména je to zase opět ochrana menšiny, která by měla zájem projednat tu věc na plénu a prodiskutovat, tak když takový návrh vznesen nebude, že by byla nastavena fikce, že projednání výboru je, jako kdyby to projednala samotná Sněmovna v plénu. Je to stejný princip, který se uplatňuje už v současné době v mnoha otázkách u usnesení výboru pro evropské záležitosti, a jsou to často velmi významné a důležité otázky.

Pak jsou tam další změny, řekněme, opravdu technického rázu, protože při našich jednáních vždy byl zástupce legislativního odboru Poslanecké sněmovny a zástupce Ministerstva spravedlnosti a řešili jsme opravdu i technické věci.

Vypouští se zmínky o návrhu jiné předlohy, což je věc, kterou si nepamatuji, že by za tu dobu, co jsem tady, někdo uplatnil.

Umožňuje se například změna účinnosti návrhu ve třetím čtení. Zatímco v § 90 ta možnost je, když projednáváme podle § 90, můžeme navrhnout jinou účinnost, tak u klasického projednávání na tři čtení tato možnost není a stane se, že projednání se protáhne do té míry, že účinnost uvedená v zákoně už není aktuální.

Vypouští se obsolentní ustanovení o České konsolidační agentuře, která už neexistuje.

Upřesňuje se oprávnění poslanců žádat informace od orgánů územní samosprávy, to je něco, co by vás mohlo zajímat, protože to v jednacím řádu nemáme. Naproti tomu Senát a senátoři toto oprávnění už v zákoně jasně mají a my jsme se napříč shodli, že je naprosto logické, aby ta oprávnění u obou komor byla stejná.

Věc možná zajímavá, že se propracovává vynutitelnost disciplinárního postihu poslanců, že je možnost v případě, že mu bude uložena nějaká pokuta, tak mu bude stržena z platu. Za tu dobu, co jsem tady, tento problém nenastal, nastal v minulém volebním období. Ale proč bychom tedy nevyužili příležitosti a tuto otázku si tady nepoložili a nepokusili se najít řešení.

Já očekávám opravdu mimořádně, řekl bych, demokratickou diskusi nad tímto návrhem, ať každý z klubů přijde se svým řešením a můžeme se potom bavit o této novele jako o určitém nosiči dalších úprav, protože podnětů ze strany různých klubů bylo víc, ale když jsme se neshodli, tak jsme pokračovali dál, řekněme, v neutrální poloze.

Hodně velká debata se vedla například o interpelacích, že nechodí ministři, nechodí poslanci a je to nezáživné, o nějakém zatraktivnění interpelací. Nicméně jsme se neshodli. Zhruba byla shoda na tom, že by bylo dobré zkrátit jednotlivé intervaly pro odpovědi a otázky, zhruba jsme se shodli na tom, že by bylo třeba vhodné, aby se pořád nechodilo tam a zpátky, kdyby třeba interpelující poslanec seděl a vznášel interpelaci z místa a vedl by v podstatě dialog s ministrem, že by to trošičku víc odpovídalo třeba té britské tradici, question time.

Já přicházím s návrhem, který se netýká tohoto tisku, ale my bychom si to vlastně mohli i vyzkoušet, kdybychom se gentlemansky některý čtvrtek dohodli na tom, že by nebyly podány žádné ústní interpelace, ty by byly ukončeny a mohl by následovat bod, který by se jmenoval například Otázky na členy vlády. A v těch otázkách bychom zkusili ta nová pravidla. Bylo by vhodné, aby byly otázky položeny třeba o den dva dříve a losování by proběhlo dříve, pak by se vyhodnotilo, na kterého ministra je otázek nejvíc, a požadavek a návrh by byl, že by otázky probíhaly v blocích, že by se například kladly dotazy na ministra financí, potom na ministra životního prostředí, podle toho, kolik otázek by se sešlo. A vzhledem ke kratší době je reálná šance, že by došlo k odpovědi na všechny. Kromě toho by vedení Poslanecké sněmovny mělo nějakou časovou rezervu a mohli bychom skutečně apelovat na jednotlivé ministry, že ve čtvrtek tam máte čtyři interpelace, tak prosím vás přijďte. Oni by je věděli dopředu, věděli by, že odpověď by musela být hutná, a byli bychom schopni takto fungovat. A můžeme si to zkusit nanečisto. Takže to je jenom takový můj návrh v rámci tohoto tisku. Kdyby o takové řešení byl zájem, mohli bychom si to třeba jednou do prázdnin zkusit.

Jinak znovu říkám, těším se na všechny připomínky do debaty a to je všechno. Nám všem přeji štěstí, ať se nám podaří přijmout nějakou novelu jednacího řádu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Marek Benda. Prosím ho, aby se ujal slova.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo a předkladateli, vážené dámy, vážení pánové, budu ve zpravodajské zprávě poměrně vlídný a nechám si své případné výhrady až posléze na situaci obecné rozpravy.

Nicméně je nezvyklé, aby novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny předkládal jeden poslanec, jakkoliv je předsedou. To prostě není běžné a normální. Já už jsem tady pár novel jednacího řádu za ty roky zažil, a buď to jsou věci, které jsou nějakým způsobem napříč domluvené a dohodnuté a směřují k tomu, že má jít o zefektivnění práce pro všechny, anebo tomu tak není, což musím konstatovat, že je fakticky tento případ, protože nemůžu říct, že by nás předseda Sněmovny neslyšel, ale rozhodně to nebylo tak, že by ti, kteří chodili, a nebyli to úplně všichni, ale chápu, že některé menší kluby to třeba nestíhají obsazovat, na pracovní skupiny, toto znění odsouhlasili a spolupodepsali. Právě proto je to návrh jenom pana předsedy, protože si z něj vychytal některé body, které se mu zdají k zefektivnění Sněmovny důležité.

Víte dobře, že já patřím k lidem, kteří říkají, že Sněmovna se v žádném případě zefektivňovat nemá, že každý zákon, který schválíme, škodí občanům v této zemi, to znamená, čím méně toho schvalujeme, tím lépe pro občany této země. Takže není žádného důvodu zefektivňovat Sněmovnu. Ale současně i tam, kde byla řekněme třeba vstřícnost opozice, dokážeme si představit, že některé věci rozšíříme, jako čas pro třetí čtení, ale pak to musí být vyrovnáno a vyváženo nějakými kroky, které naopak zase povedou k zefektivnění práce opozice. A k takové dohodě nedošlo. V takové jsme situaci.

Vláda jako obvykle dala neutrální stanovisko, ale to zase poctivě říkám, že pokládám od vlády za korektní. Vláda se nemá příliš zásadním způsobem vyjadřovat k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. To není věc, která by byla v její kompetenci. A i když tu ústavní pravomoc samozřejmě má své stanovisko dát, tak to stanovisko je čistě technického charakteru.

Budu se těšit na rozpravu, která o tom bude vedena. Ale myslím si, že bohužel ty práce, které byly odvedeny, byly nedostatečného charakteru a že spíše dojdeme do jisté míry k střetu. Navíc samozřejmě, a to asi všichni víte, je velmi nebezpečné, v okamžiku, kdy už je jednou jednací řád otevřen, pak se do něj dá načíst téměř cokoli. Proto je užitečné, aby takové změny jednacího řádu byly napříč politickým spektrem, aby byly v dohodě - ano, s tím všichni souhlasíme. A současně se de facto zavazujeme k tomu, že nebudeme dávat a podporovat jiné pozměňovacími návrhy, protože tady se můžeme dostat do situace, že na závěr druhého čtení se mi objeví desítky návrhů, které budou omezovat tu vládu, tu opozici, tu někoho jiného, pak relativně náhodně něco může projít a může to neuvěřitelně zkomplikovat práci Poslanecké sněmovny jako celku. Takže jsem velmi opatrný na to, abychom chodili do takovýchhle dobrodružství s tak důležitou normou, jako je jednací řád Poslanecké sněmovny.

Tolik moje zpravodajská zpráva.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy jsou přihlášeni v tuto chvíli dva poslanci, ale předtím jsou ještě s přednostními právy přihlášeni pan předseda Farský a pan místopředseda Sněmovny Pikal. Pan předseda Farský má slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za slovo. Já zde teď vystupuji v zastoupení pěti poslaneckých klubů, a to v návaznosti na tu habaďůru, která tady proběhla včera. Vystupuji tedy v zastoupení klubu ODS, klubu Pirátů, klubu KDU-ČSL, klubu TOP 09 a klubu STAN. A dovolím si zde přečíst dopis, který je adresován předsedovi Poslanecké sněmovny a který mu po tomto přečtení také předám.

Vážený pane předsedo Vondráčku, poslanecké kluby ODS, Pirátů a KDU-ČSL požádaly o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na této schůzi jsme chtěli projednat poslední znepokojivý vývoj v naší zemi, který se týká rozpočtových a personálních problémů vlády, včetně trvalého střetu zájmů pana premiéra a neúčelného hospodaření státu popsaného ve výroční zprávě NKÚ. Žádost o svolání jsme podali v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Sněmovna má ústavně zakotvenou pravomoc kontrolovat vládu. K plnění této povinnosti má několik nástrojů, z nichž k nejvýznamnějším patří svolání mimořádné schůze. Již z názvu samotného vyplývá, že se jedná o mimořádný instrument, který reaguje na mimořádné okolnosti. Svolání takové schůze je signálem pro společnost, že se odehrává něco, co vyžaduje zvláštní pozornost. Poslanci zastupují občany. Aby mohli plnit své ústavní povinnosti a kontrolovat vládu, musejí k tomu mít odpovídající podmínky. Základní podmínkou je organizační zajištění schůzí Sněmovny.

Jako předseda Poslanecké sněmovny musíte mít prvořadý zájem na tom, aby zákonodárný sbor mohl plnit svou funkci. Vaší pravomocí je určit termín mimořádné schůze a při jeho stanovení máte být veden snahou umožnit její řádný průběh, to znamená neznemožnit přítomnost premiéra a členů vlády. Pouze tak má jednání mimořádné schůze smysl. Vzhledem k tomu, že jste určil termín mimořádné schůze na dobu, kdy se jí premiér ani naprostá většina členů vlády nemohla zúčastnit, nezachoval jste se nadstranicky. Postupoval jste pouze v zájmu svého politického subjektu a v příkrém rozporu se zájmy zákonodárného sboru, v jehož čele stojíte. Podílíte se tak na paralyzování chodu Sněmovny a zabránil jste tím kontrole vlády mocí zákonodárnou. Považujeme to za vaše osobní selhání a nehodláme to přejít mlčky.

Vyzýváme vás k omluvě za zmaření řádného průběhu mimořádné schůze, kterou jste svolal na 25. dubna 2019. Požadujeme, abyste nadále ve své funkci vystupoval nestranně, nesnižoval váhu Poslanecké sněmovny a abyste prvořadou pozornost věnoval jejím zájmům, nikoli zájmům hnutí ANO 2011.

Podepsáno předsedy klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů. (Velký potlesk poslanců právě vyjmenovaných klubů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. S přednostním právem je přihlášen už předtím pan místopředseda Pikal a pak pan předseda Vondráček.

 

Poslanec Jan Farský: Toto jsem přednesl v zastoupení pěti -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, že jsem vám vzal slovo. Ale máte slovo. Samozřejmě pokračujte.

 

Poslanec Jan Farský: - pěti poslaneckých klubů, protože je to skutečně do nebe volající, co se tady včera událo, a nelze, nelze to přejít.

K návrhu zákona, který tady leží - teď už za klub Starostů a nezávislých - jenom pár poznámek. Není to tak, že by to byl návrh, se kterým jsme dopředu souhlasili. Ono to asi ani nelze si představit, že bychom sami souhlasili s tím, že si chceme snížit práva, která máme ve Sněmovně.

A k těm jednotlivým důvodům, které jsou tady uvedeny pro to, aby taková změna jednacího řádu byla provedena.

Návrh na prodloužení lhůty pro projednání třetího čtení. Reálně ale není co projednávat. Ve středu jsme blok, který byl pro třetí čtení, nemuseli věnovat třetím čtením, protože nebyl dostatek třetích čtení. A dneska, dnešek, který je určen pro třetí čtení, projednáváme volby, první čtení a další body. Žádný z nich taky není třetím čtením. Není to problém, který je nutno řešit, a otevírat kvůli tomu jednací řád. V tom to skutečně není. Ten problém není ve znění jednacího řádu. Ten problém je v neakceschopnosti vlády, která prostě sem ty zákony nepředkládá.

Druhá část, že je potřeba zatraktivnit interpelace. Na to mám jednoduchou odpověď. Atraktivní interpelace budou, když na ně budou docházet ministři. Ale oni sem nechodí. A ve chvíli, kdy je svolána mimořádná schůze, která je velice důležitá pro budoucnost České republiky, kdy projednáváme zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, nezávislého orgánu, nezávislého jak na moci výkonné, tak na moci zákonodárné, tak na moci soudní. Ten, který je nástrojem primárně pro vládu, aby věděla, kde má slabá místa, kam se má soustředit, ale samozřejmě je i tím, který je naslouchán opozicí. A schůze proběhne tak, že je svolána na chvíli, kdy tady není premiér? Kdy tady z ministrů v nejvyšší chvíli byli tři, a ti se tady ještě střídali jako na orloji s tím, že vždycky tady byl ten jeden, aby nemusela být přerušena schůze. To přece není možné takto fungovat. A zatraktivnění interpelací nevyřeší nějaká úprava tohoto bodu. Zatraktivnění interpelací lehce vyřeší to, že sem bude chodit jak premiér, tak ministři. To se zatím neděje. A zase - nemusíme k tomu měnit jednací řád. To je o politické kultuře v této Sněmovně, která jde od desíti k pěti. A jsem už pamětníkem. Ale tohle se tady historicky nedělo.

A poslední. Tak jako zabalit do všech těch úprav, kdy se bavíme o efektivnosti, to, že zrušíme právo veta malým klubům? Že budeme, když jsme teď ti silní, tak pošlapeme práva opozice? A proč? Je k tomu nějaký objektivní důvod, kdy tady opozice a malé poslanecké kluby zneužívaly svoji roli? Kolik jsme si od začátku volebního období nabrali přestávek na jednání klubu? Jednou jsme to udělali za ty dva roky? Teď mluvím za klub Starostů a nezávislých. Dvakrát? Možná třikrát? To je ta neefektivita, kterou je potřeba řešit změnou základního zákona, na kterém tady funguje jednání Poslanecké sněmovny.

Předkládá se sem opět další předstírání řešení problému, který ale tím problémem není. Ten problém není v jednacím řádu a v jeho znění. Ten problém je v politické kultuře, která tady probíhá, a v předstírání jakési práce a jakéhosi řešení právě předkládáním takovýchto nesmyslných a zbytečných zákonů. Protože tento návrh je neopodstatněný, nemá, žádný z jeho argumentů, který říká, jak je důležitý, aby zvyšoval efektivitu, v podstatě není založen na reálných faktech a na reálných argumentech, tak dávám návrh na vrácení k přepracování předkladateli.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane předsedo. Nyní se přihlásil s faktickou poznámkou pan předseda Faltýnek. Jsme v rozpravě, faktické poznámky mají přednost. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké poledne. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, nebo členko (k ministryni Dostálové.), já fakt jenom technickou poznámku na vystoupení kolegy Farského. Zkusme si, přátelé, tipnout, kolik včera, když za vládu ministryně financí odpovídala na dotazy, sedělo v sále zástupců Demokratického bloku. Devatenáct. Zástupců svolavatelů, devatenáct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktické poznámky. Pan předseda Bělobrádek, pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Již jsem pouze emeritním předsedou. (Předsedající: Ano.) Chápu, že zvyk je železná košile.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Je to skutečně zvyk, pane poslanče. Prosím, máte slovo i tak.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Jsem pouze předsedou stálé kontrolní komise.

Myslím si, že kdyby třeba hnutí ANO některým svým poslancům, jejichž vystoupení vyvolává velké množství faktických poznámek a občas vypadá jako kabaret, nějak domluvilo, aby nevystupovali příliš často se svými promyšlenými tezemi, zefektivnilo by to Poslaneckou sněmovnu daleko více.

A také bych chtěl říct, že žádný demokratických klub neexistuje, a poprosil bych zástupce koalice, včetně jejich podporovatelů, aby si to konečně uvědomili. Demokratický klub neexistuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předseda Faltýnek zcela jistě ví, že Demokratický blok existoval asi tak dva týdny. Zcela účelově, schválně, lživě říká: vy z toho Demokratického bloku. Ale já to beru, že nás tak popichuje. Rozumím tomu, já to beru. Myslím, že to je v pořádku. Kdyby tady seděla aspoň polovina vlády, tak bych se nad tím možná zamyslel. Za prvé. Já jsem to včera nazval mistrným aktem ministerstva propagandy, směsicí pravd, faktů, polopravd a lží. Na tom si trvám. Minimálně z oblasti dopravy tam zaznělo několik lží, které prokazatelně lze jistě doložit. Kdyby tady seděla polovina vlády, tu připomínku bych i bral.

Za prvé, mnozí poslouchají projevy jinde než tady. Nejsme jediní, dělají to i vládní poslanci, to není vůbec důležité. Ale ten trapný průběh včera. Ptal jsem se řečnicky pana předsedy, jestli se dobře baví. Včera jsem se ptal: Bavíte se dobře, pane předsedo? Prostřednictvím místopředsedy jsem se samozřejmě včera ptal, možná jste se dobře bavil. A řekl jsem včera, já to zopakuji a neříkám to rád: Jsem přesvědčen, že jste nedorostl do role třetího největšího ústavního činitele. A zažil jsem jiné předsedy Sněmovny, když jsem byl v opozici. Ti se k nám chovali jinak. Ne že by souhlasili s našimi návrhy. Taky hlasovali proti, to je naprosto v pořádku. Nikoho nepřesvědčuji, aby měnil svůj politický názor.

Takové ty hrátky, kolik tady sedělo, když mluvila paní ministryně... Kolik tady sedělo poslanců ANO? Já nevím. A nepočítám to. A není to důležité. Důležité je, kolik hlasovalo a jak k tomu přistoupila Sněmovna. My nejsme podřízeni vládě. Tady pan předseda říká: já pak poprosím toho ministra, když budou ta nová pravidla, jestli by nepřišel, když má čtyři. Jaké prosil! (Zvýšeným hlasem.) My si máme ministry předvolávat! Ne je prosit, aby přišli! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Vondráček s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Zvolil jsem faktickou poznámku. Víte, byl jsem poměrně umírněný a korektní i ve vyjádřeních do sdělovacích prostředků. Teď si to asi trochu vychutnám.

Nezlobte se, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím předsedajícího. Když předsedající dostane návrh na mimořádnou schůzi, musí ji svolat do deseti dnů, a každý poslanec má právo mít pět dnů předem pozvánku. Mně zbývá pět dnů. To není mnoho. A když jsem dostal žádost na mimořádnou schůzi, vzal jsem telefon, a komu myslíte, že jsem volal úplně prvnímu? Zavolal jsem panu Stanjurovi. Kdy chcete tu schůzi? Navrhoval jsem mu v pátek od 11 hodin, že bychom tady dvě hodiny něco dělali, udělaly se volby a že by to bylo v pátek. Pan Stanjura mi řekl ne, to ne, to je málo. Udělejte to ve čtvrtek. Já říkám - ve čtvrtek jsou interpelace. Když se ve středu přeruší na pátek, tak to možné je, už se to v minulosti dělalo. Musel jsem si to ověřit u organizačního odboru, protože jsem to sám ještě takhle nedělal. Pak jsem zavolal panu předsedovi Michálkovi, jestli s tím souhlasí. Neměl problém. Pak jsem zavolal pana předsedu Bartoška. Zeptal jsem se - nemá s tím problém. A pak jsem to řekl panu Faltýnkovi. Tak mi řekněte, co jsem dělal nekorektního vzhledem k Poslanecké sněmovně, když to napřed řeším s těmi, co schůzi vyvolali, a chci jim vyjít vstříc. A neřekl jsem to ani novinářům včera. A vy mi teď donesete tady tohle. Tak já už nevím, kdo je tady normální v sále.

Co se týče debaty k jednacímu řádu, prosím vás, vraťme se k tomu. Já vás moc prosím. Zase - byla velice věcná a konstruktivní debata v rámci té pracovní skupiny. Ze všeho jsou zápisy, ze všeho jsou kopie, že jsem rozesílal ty maily. Jsem připraven i na vrácení, na cokoli. Prostě to je demokratická diskuse. Pojďme se bavit o jednacím řádu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou, pak pan poslanec Svoboda a předseda Stanjura, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo Faltýnku, prosím, nesnažte se vyvolat nepravdivý dojem, že tady snad proběhla včera nějaká parlamentní diskuse, na jejímž konci ministryně financí odpovídala na dotazy, jak jste řekl. Nic takového tady nebylo. Tady totiž žádná diskuse neproběhla. Tady vystoupili předkladatelé návrhu mimořádné schůze s odůvodněním, proč má mimořádná schůze proběhnout, a apelovali na vás, na vaše kolegy, aby diskusi umožnili, aby na jejím konci například paní ministryně financí mohla odpovídat na dotazy, které by svobodně mohl položit každý poslanec. A přesně tomuto jste zamezili. Nic takového se tu nestalo. To znamená, poté co jsme všichni, kteří máme přednostní právo, odůvodnili, proč by tahle schůze měla proběhnout a proč by ty dotazy měly padnout, vystoupila paní ministryně s nějakým projevem, kde si mohla říkat - já to nechci hodnotit, včera jsem to označil za vysoký výkon pro školu demagogie, ale to není podstatné, k tomu se nevracejme. Ale prostě ta diskuse neproběhla. Vy jste neumožnil mým kolegům v klubu, stejně tak jako kolegům v klubu ODS, Pirátů, vystoupit a položit dotazy. Nic takového se nestalo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Pan poslanec Svoboda, po něm pan předseda Stanjura a pan poslanec Bělobrádek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych se vyjádřit, vaším prostřednictvím, předsedovi klubu ANO, který nás tady oslovil s tím, kolik nás tady bylo včera. Chtěl bych říct, že od začátku týdne jsme byli obíháni klubem ANO, abychom se na čtvrtek vypárovali. Prostě proto, že jsme věděli, že tam má být zasedání jednak pražského zastupitelstva, mělo tam být zasedání výboru v pojišťovně, tak nás celá řada to vypárování provedla. V okamžiku, kdy ale padlo slovo o tom, že bude mimořádná schůze, tak naše vypárování se vlastně stalo zbytečným, protože den předtím pojišťovna zrušila ta jednání, která měla mít, na žádost ANO. My jsme to nevěděli, zůstali jsme vypárováni prostě proto, že taková byla naše povinnost.

To je také jedna z variant, jak lze využívat korektní dohody, které tady fungují, a použít je tak, že potom pan předseda Faltýnek řekne, že jsme tady nebyli. Byli jsme vypárováni s lidmi z ANO.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, dovolte mi, budeme pokračovat. Ještě než dám slovo k další faktické poznámce panu předsedovi Stanjurovi, poté panu Bělobrádkovi, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 13.15 pan kolega Chvojka z pracovních důvodů, pan ministr Tomáš Petříček od 12 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Richter od 12 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Ondřej Benešík od 11.30 do 14 hodin z pracovních důvodů, pan Roman Sklenák od 11.30 do 14 hodin a pan poslanec Radovan Vích od 11.15 do konce jednacího dne. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá od 13.15 hodin do konce jednacího dne.

Nyní tedy požádám pana předsedu Zbyňka Stanjuru, aby se ujal slova ke své faktické poznámce. Připraví se kolega Bělobrádek. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nejprve obecně, jak se vláda chová k nám jako Sněmovně. Zrovna jsme viděli střídání na trestné lavici. Chudák benjamínek teď drží a je tu jediný ministr. (Směrem k ministru Vojtěchovi.) Vystřídali se, takže je tady jeden ministr. Teď má službu. Nevím, kolik jste dostal, jestli jste dostal trestných minut osobních - dvě plus deset, nebo do konce jednacího dne. (Pobavení.) To je jenom tak k politické kultuře, jak zatraktivníme tu debatu.

Pan předseda Vondráček - já nevěřím, že nechápe, co je normální. To, jak popsal, jak mi volal, to je všechno pravda, až na to, že mi neřekl, že tu nebude premiér. Jsem padlý na hlavu, že chci mimořádnou schůzi v době, kdy tady není premiér? To si fakt myslíte? Já vám to popíšu. Tak já vás pozvu, dejme tomu na večeři v Praze, abychom si vyjasnili vztahy opozice a koalice s tím, že přinesu nějaké konstruktivní návrhy, jak bychom to mohli zlepšit. Ne zefektivnit - zlepšit a zkulturnit. Pozvu vás do restaurace a vy tam přijdete a zjistíte, že je zavřená. Dám vám nejdřív vybrat, jestli v pondělí, nebo v úterý. Řeknete v pondělí tu nejsem, mám jednání, velvyslance přijímám, tak v úterý by to šlo, pane předsedo. Vy tam přijdete v úterý a bude zavřeno. A já vám řeknu no jo, ale já jsem vám dal vybrat, jestli v pondělí, nebo v úterý, a vy jste si vybral v úterý. Já jsem také nepřišel v to úterý, protože já jsem věděl, že tam nebude, ani pan předseda nepřišel ve čtvrtek. A pak se ptá, co je normální! Normální je, když už se ptám, a já jsem to ocenil, teď to nemyslím ironicky, ocenil tu debatu o termínu mimořádné schůze, ale kdybyste mi řekl, že tady ve čtvrtek pan premiér nebude, tak to samozřejmě řeknu: no, nepadá do úvahy! Ale to už jste zamlčel a ze mě tady děláte vola! Tak jsme například v úterý dělat mimořádnou schůzi. (Poznámka z pléna.) Proč si to nezjistil kdo? Opoziční poslanec. Paní poslankyně, já to nebudu komentovat, protože to je nápad, to je tak realistické - já zavolám Andreji Babišovi a řeknu: Dobrý den, pane premiére. Já vás chci grilovat, chci vás kritizovat. Kdy byste byl ochoten přijít, abyste si to zažil na vlastní kůži? A on mi dá šest termínů, ať si vyberu, že vždycky přijde. Takhle fungují poslanci ANO. (Pobavení a potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Bělobrádka, připraví se kolega Hájek a pan předseda Vondráček. Zatím jsme stále v rozpravě ve faktických poznámkách. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Ano, já bych chtěl potvrdit slova pana předsedy Kalouska. Prostě ten problém byl v tom, že nemohli poslanci vystupovat ani s faktickými poznámkami jako nyní, to znamená, to nebyla žádná diskuze. Naopak jí bylo zabráněno.

A k tomu druhému, co tady bylo, co je normální. Normální je, že ve čtvrtek, kdy mají být normálně interpelace, si všichni členové vlády, a byl jsem jím čtyři roky, rezervují tento čas, pokud nejsou skutečně někde mimořádně na nějaké dlouhodobě plánované cestě, a teprve když na ně ta interpelace není, tak jsou mimo Sněmovnu a mají nějaký jiný program. Pokud interpelace na ně jsou, tak samozřejmě mají sem přijít a mají si je splnit. To, že na to členové této vlády poměrně dost kašlou, to je věc druhá, a myslím si, že to by mělo být třebas předmětem novely o jednacím řádu, aby tady ti členové vlády byli, když na ně interpelace jsou, a skutečně aby to byla mimořádná situace, že nepřijdou. To je normální, a ne že si říkají interpelace, to nás nezajímá, to je nějaké žvanění, a co by nám opozice do toho mluvila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Josef Hájek také s faktickou poznámkou, připraví se pan předseda Sněmovny a mám další faktickou poznámku. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, omlouvám se, že neplním pokyny pana předsedy našeho klubu, který mi říká, ať nevystupuji, ale mně to nedá. Mně to nedá, jestli tady pan Stanjura prostřednictvím pana předsedajícího útočil na naši ministryni. Paní ministryně Klára Dostálová šla za mnou a říkala: Prosím tě, Josefe, jdu teď na jednání s předsedou Nejvyššího správního soudu v souvislosti s projednáváním stavebního zákona. Je to od vás podlé, je to od vás nekorektní, je to od vás nefér, pane Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího! To se prostě nedělá! Teď za chviličku budeme slavit Den matek a já si myslím, že vůči ženám bychom se měli chovat korektně. Vy jste se dneska korektně vůči ženám zachoval z toho pohledu, že jste nechal paní Majerovou Zahradníkovou v tom výboru, jak se to správně jmenuje? - delegace Meziparlamentní unie, protože jste si dobře uvědomil, že pokud byste jim tam odvolal, a ona tam zastupuje ženy, tak byste si kopl do vlastního hnízda. Takže máte dobré píáristy, to vám gratuluji.

Prosím vás, projednáváme tady novelu zákona o jednacím řádu. Já si myslím, že každý z nás, který má možnost se někde podívat, počínaje Slovenskem, Německem atd., ví, že my tu novelu potřebujeme, protože naše práce je mnohdy velmi neefektivní, viz včera.

A poslední věta. Pan Kalousek mě tady naučil slovo, že Poslanecká sněmovna je suverén. A včera Poslanecká sněmovna suverénním rozhodnutím rozhodla, že prostě ten program neschválí. Já tady požádám kolegy z ČSSD, ty, kteří jsou tady déle, třeba možná kolega Votava, aby řekli, kolikrát v době, kdy tady vládla ODS, zařízli mimořádnou schůzi, kterou svolali možná třeba k církevním restitucím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než dám panu předsedovi Vondráčkovi slovo, přečtu omluvu. Pan místopředseda Petr Fiala se omlouvá od 12.30 do konce jednacího dne. Nyní faktická poznámka pana předsedy Radka Vondráčka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Chudák jednací řád! Nevím, jestli se k němu ještě dneska vrátíme.

Pane předsedo Stanjuro prostřednictvím předsedajícího, za to, jestli někdo je, nebo není za vola, si v prvé řadě nese každý odpovědnost sám. Kdybyste mně zase na druhou stranu řekl, trváme na tom, aby tam byl premiér, bude tady premiér?, protože hlavní priorita naše je urážet premiéra, který tady bude osobně, tak bychom se o tom mohli pobavit. Já si vzpomínám, že jsem v minulosti dokonce dělal to, že jsem se domlouval s těmi navrhovateli mimořádné schůze, že ten návrh donesou až po víkendu, aby jim to vyhovovalo, abychom ten termín vždycky měli akorát. Vždycky jsem ten návrh na mimořádnou schůzi a ten termín konzultoval s navrhovatelem, většinou s opozicí. Zřejmě je namístě přehodnotit tuto svoji praxi a asi to tedy začnu opravdu dělat autoritativně, ponesu si za to plnou odpovědnost a už se nebudu nikoho ptát, kdy budu tu mimořádnou schůzi svolávat.

K samotnému jednacímu řádu. Znovu říkám, je to taková laboratoř demokracie, protože ten předpis se týká jenom nás, nemá to žádné vnější vlivy, také to skoro nikoho jiného nezajímá než nás, tj. mimo tuto budovu, a byl bych moc rád, kdybychom skutečně navázali na ty konstruktivní debaty v rámci té pracovní skupiny, protože se nemůžu zbavit dojmu, že v okamžiku, kdy někteří vstoupí těmito dveřmi, tak dojde k naprostému zatmění a změně osobnosti, protože to, co jsme schopni normálně se bavit už hned za těmi dveřmi nebo po telefonu, naprosto neodpovídá tomu, co tady zaznívá. Pozor, i to patří k demokracii, i to je součást parlamentní diskuze, i za to jsme placeni, že takto vystupujeme. Ale myslel bych si, že u toho -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, musím vám vaše vystoupení ukončit. Skončila vám doba pro faktickou poznámku.

Nyní paní poslankyně Procházková, připraví se pan kolega Stanjura také k faktické poznámce, dále pan místopředseda Petr Fiala a Miroslav Kalousek. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji. Všem dobrý den ještě dneska. Já si samozřejmě nemohu odpustit vystoupení na základě obvinění nebo proslovu pana předsedy Stanjury prostřednictvím vás, pane předsedající. Je velmi jednoduché, když plánuji tak strašně důležitou, opravdu velmi důležitou mimořádnou schůzi, abych si zjistil náležitosti, a velmi jednoduché je jít na webové stránky vlády, tam jsou očekávané události a 23. 4. v 17.34 byla vydána informace o tom, že Andrej Babiš se setká s představiteli V4 a bude jednat s premiérem Japonska. Podrobnosti tady byly napsány a bylo tam i to, že budou v Bratislavě. Takže opravdu je to velmi jednoduché. Umí to každý, i malé dítě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času paní poslankyni Procházkové. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se nechtěl s paní poslankyní přít. Ano, každé malé dítě si může 23. dubna přečíst, že pan premiér bude 25. pryč. To už jsme měli pozvánku, už ta schůze byla svolána a pan předseda mi volal 19. dubna. Takže každé malé dítě ví čtyři dny dopředu, co bude publikováno na stránku web, a ten předseda klubu ODS fakt nemá pravdu. Protože kdyby byl jak to malé dítě, tak to ví čtyři dny dopředu, než to Úřad vlády publikuje.

K panu poslanci Hájkovi vaším prostřednictvím. Kdybyste byl ve škole, tak řeknu porozumění mluvenému slovu za pět, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy. Já jsem o paní ministryni vůbec nemluvil, tak jak jsem se jí mohl dotknout? Já jsem tady žertoval, bohužel, o malé účasti členů vlády a mluvil jsem s panem ministrem zdravotnictví. Vůbec jsem o paní ministryni nemluvil. Tak jak jsem se jí mohl nějakým způsobem dotknout? Já přece respektuji. Kde je ale ostatních 15 členů vlády, když jedná Poslanecká sněmovna? Na to jsem upozorňoval a s nadhledem a s úsměvem jsem říkal, že to je jak na trestné lavici a že pan ministr se usmíval. Neurazil se, kýval hlavou, že má tu službu.

K jednacímu řádu, ať to říkáme. Pan předseda Poslanecké sněmovny si oblíbil slovo demokracie. Velmi často ho používá. A nám by to v zásadě mohlo být jedno jako občanským demokratům, protože tento návrh nám kromě toho prodloužení jednací doby ve středu žádná práva nekrátí. To je třeba poctivě říct. Ale je to útok největšího na ty nejmenší. A to mi nepřipadá demokratické. Útok největšího klubu, reprezentovaný předsedou Poslanecké sněmovny, na nejmenší kluby. A těm bere práva. To mi moc demokratické nepřipadá. A to je ta chyba.

A druhá věc, o které mluvil Marek Benda, a podle toho by ten návrh zákona mohl takhle dopadnout. Bohužel to není výsledkem dohody. Už to, že tam jste podepsán sám, pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy, znamená, že to je váš návrh. A my jsme připraveni a jsme schopni vést korektní debatu o těch paragrafech, ale nechceme útočit -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, i vám skončil čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, měl jsem ještě dvě vteřiny, když jste mluvil!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já také vidím, kdy skončí ten čas. Nyní pan místopředseda Petr Fiala s faktickou poznámkou. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já tady nechci vést debatu o demokracii, ale pořád se jí prosím vás neohánějte. Demokracie samozřejmě není jenom to, že máte většinu. Dobře. Ano. To s tím souvisí. A demokracie je také respekt k menšině, demokracie je také ctění pravidel, demokracie je také dodržování elementárních zásad a zvyklostí, které v Poslanecké sněmovně jsou. A samozřejmě také ducha Ústavy. A to, o čem tu mluvíme, je přece evidentní a mně je úplně stydno, že se tady musíme obhajovat a vysvětlovat, co jsme vlastně chtěli.

No tak jestliže chceme svolat mimořádnou schůzi, která se týká klíčových věcí vlády, ať už je to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který vystavuje vládě velmi negativní hodnocení, ať už jsou to problémy s rozpočtem, ať už je to střet zájmů Andreje Babiše, který se řeší na celoevropské úrovni, tak je snad logické, že tady u toho musí být předseda vlády a pokud možno všichni členové vlády. Já nevím, o čem se vůbec bavíme a jak nad tím můžeme přemýšlet, že by to mohlo být jinak.

A pane předsedo Poslanecké sněmovny prostřednictvím pana místopředsedy, ohrazuji se proti tomu tvrzení "když jste tady chtěli urážet Andreje Babiše". My jsme nechtěli urážet Andreje Babiše. My neurážíme Andreje Babiše. My jsme chtěli diskutovat zprávu nezávislé instituce, Nejvyššího kontrolního úřadu, a chtěli jsme slyšet, jak se k tomu staví vláda, a chtěli jsme to slyšet od předsedy vlády Andreje Babiše, který je za to odpovědný. My jsme se chtěli bavit o tom, že se špatně vyvíjí státní rozpočet. Co s tím bude vláda dělat. A chtěli jsme to slyšet od Andreje Babiše, který je za to odpovědný. A my jsme se chtěli bavit o tom, že máme problémy s dotacemi, že se střet zájmů Andreje Babiše řeší na celoevropské úrovni, a chtěli jsme vědět od Andreje Babiše, jak se k tomu postaví. Já myslím, že to je logické, elementární, demokratické. Nechápu, proč se o tom bavíme, a jenom vás vyzývám, příště, až budete svolávat, protože tu pravomoc máte, na podnět opozičních stran mimořádnou schůzi, tak ji prosím svolejte na okamžik, kdy tady bude předseda vlády a členové vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, také vám skončil čas k faktické poznámce. Děkuji.

Pan kolega Kalousek netrvá na své faktické poznámce. V tom případě pan poslanec Jan Farský s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Josef Hájek a řádně přihlášení Václav Votava a Marek Benda stále jsou přihlášeni. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zvláště kolegyně a kolegové z hnutí ANO, já doporučuji vaší pozornosti Ústavu České republiky článek 68 a už odstavec 1 a pak 3. Tam se dočtete, že vláda odpovídá Poslanecké sněmovně, že vláda musí žádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Já jsem z vašich vystoupení nabyl dojmu, že máte pocit, že vláda je nad Poslaneckou sněmovnou, že se Poslanecká sněmovna musí řídit tím, kdy kdo má čas a kdy se kam rozhodne přijít, a jestli do Sněmovny se uráčí ministři dorazit nebo ne, a že musíte snad čekat na nějaký pokyn šéfa, pardon, předsedy vlády k tomu, jestli jednat, nejednat a co dělat. Ale tak to prostě není. Poslanecká sněmovna a každý z vás jste suverénem. Vy rozhodujete o tom, jestli vláda bude, nebo nebude, a ne vláda, nerozhoduje o tom, jestli vy tady budete sedět, nebo nebudete. Doufám tedy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Josef Hájek s faktickou poznámkou a poté Václav Votava, pokud nebudou další poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, škoda, že tady není už pan místopředseda Sněmovny Fiala, který tady burcoval za to, aby opozici byla dána možnost vystupovat, kritizovat, svolávat mimořádné schůze, a kritizována zejména za to, že Poslanecká sněmovna jako suverén neschválila program schůze. Takže prosím vás, v 6. volebním období za vlády ODS nebyl jedenáctkrát, opakuji jedenáctkrát neschválen pořad schůze, který navrhla opozice. Jedenáctkrát! Na to mi nestačí prsty ani obou rukou. Byla to témata CASA, odchody lékařů, infosystém Ministerstva práce a sociálních věcí, zřízení vyšetřovací komise atd. Tak prosím vás, na co si tady pořád hrajeme? Co to tady, jak se říká na Valašsku nebo na Slovácku, co to zkúšáte? Vám se vždycky jenom hodí něco, co vytrhnete. Když se odvolával pan Klaus a členové našeho výboru hlasovali proti, tak jste tady argumentovali o demokracii a argumentovali jste tady o řadě věcí, které v době, když se odvolala paní Zelenková, jste nedodržovali.

Takže prosím vás, přestaňte být pokrytečtí. Nalijme si čistého vína, že Poslanecká sněmovna má právo demokraticky rozhodnout o mimořádné schůzi, a jestli se to většině nelíbí, nebo se zdá, že to prostě není účelem, abychom se tímto tématem zabývali, tak je to suverénní rozhodnutí demokratické většiny parlamentu a respektujte to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marek Výborný s faktickou poznámkou, připraví se Jiří Bláha. Kolegové Votava a Benda stále čekají. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážení kolegové, já se musím ohradit proti slovům jak kolegy Hájka, tak to, co tady zaznělo už z úst pana předsedy Vondráčka. Ta schůze včera... Samozřejmě, naprosto s vámi souhlasím, je legitimní, a my to respektujeme, legitimní právo Sněmovny neschválit navržený program. Ano. Ale my jsme taky včera jasně řekli, že ta schůze nebyla svolávána kvůli Andreji Babišovi, ta schůze nebyla směřována vůči němu, ale ta schůze byla svolána proto, že jsou tady jasné, objektivní skutečnosti, ať už je to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo otázka státního rozpočtu. To jsme si my nevymysleli. Ty zprávy o tom, jak se vyvíjí státní rozpočet, ty jsou dané. Prostě je první čtvrtletí a ta čísla jsou jasná, nějaký propad tady je. A jestli jsme my něco od toho očekávali, tak to byla skutečnost, že vláda se bude chovat podle Ústavy, podle toho, že je odpovědná této Sněmovně, a že se bude bavit, že bude odpovídat na otázky, které my klademe. Třeba se neshodneme, ale pokud jsme dokázali v posledním roce se dohodnout např. na podpoře dostupného bydlení s paní ministryní Dostálovou, tak proč nejsme schopni se dohodnout na tom, aby se dofinancovaly sociální služby? To je věc, kdy ti lidé na to čekají. Ty babičky, které leží na těch postelích, tak to jsem zvědavý, co budou dělat v září, až začnou charity a diakonie propouštět. A to jsou věci, které přece netrápí opozici. My jsme tady včera nebyli v pozici opozice-vláda. My jsme chtěli řešit problémy lidí, které jsou reálné, skutečné, objektivní, a to ani kolega Hájek, ani nikdo další prostě nemůže popřít.

A já nechci sahat do svědomí pana předsedy Vondráčka, jak to bylo s tím svoláním nebo nesvoláním, ale bylo by dobré, abychom se tady k sobě chovali vzájemně s respektem, slušně, když se má svolat schůze, kde má být i premiér, tak aby i toto bylo zohledněno. A jak to bylo nebo nebylo, to ví jenom pan předseda Vondráček nejlépe sám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha, poté pan předseda Sněmovny, oba s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem rád, že to tady teď zaznělo, naposled při vystoupení pana Výborného prostřednictvím pana předsedajícího, to, že bychom se k sobě měli chovat korektně a slušně. Já tedy musím říct, že když jsem sem přišel, tak jsem prvních několik zasedání odcházel opravdu na zádech nesoucí neuvěřitelné množství urážek, pomluv a pohrdání, které přicházelo. To, jaké názvy tady padaly na adresu pana premiéra, snad ani nechci opakovat. Styděl jsem se za ty, kteří takto vystupovali, a rozhodně mi to nebylo příjemné a není mi to příjemné nikdy, protože jestliže chci s někým diskutovat, tak nadávkami se toho asi nedocílí. A tak se nedivte, že dost často, když má být pan premiér interpelován nebo nějak konfrontován, tak nechci říct, že by se vyhýbal, ale pokud má důležitější program, tak se radši věnuje tomu důležitému, než aby se věnoval urážkám, které tady často zaznívají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, teď mírně překvapím. Já se přidávám k výzvě pana předsedy Výborného. Pojďme tedy se k sobě chovat korektně, slušně, přestaňme už na sebe nasazovat. Nehrajme jenom divadlo. Měli bychom tu něco řešit. Já jsem někde slyšel, že snad se ta schůze má opakovat. Doporučuji jako další postup svolavatelů, že mi zavolají, že se podíváme, kdy končí ta lhůta deseti dnů, kdy končí ta lhůta pěti dnů, potom můžeme přizpůsobit i den toho podání a můžeme se domluvit, kdy ta mimořádná schůze bude. Můžou se mě zeptat, a já budu třeba dopředu vědět, když mi to řeknou, že tedy je zapotřebí, že je pro ně naprosto stěžejní, aby tam ten premiér byl. Znovu říkám, ve čtvrtek to bylo na výslovnou žádost pana předsedy Stanjury, i těch deset hodin si řekl pan Stanjura, já bych to dal na devět.

A teď mi tady přijde nějaký dopis. Ten pamflet považuji za nekorektní, jako podpásovku. A nebudu se omlouvat za to, že jsem svolal mimořádnou schůzi podle přání a požadavku toho, kdo ji chtěl svolat. To přece není normální! Pojďme se chovat tak, jak se chovají lidi mimo tuto budovu. Tady to nemá s normálním chováním opravdu nic společného. A nakonec dojdeme k závěru, že za vola je nás všech 200, protože ty lidi nezajímá, že tady diskutuje pět šest lidí, za vola jsou potom všichni, kteří jenom sedí a čekají, až skončí diskuse a vrátíme se k jednacímu řádu. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek. Připraví se kolega Marek Výborný a Vít Kaňkovský, všichni s faktickými poznámkami a už máme tři řádně přihlášené. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Já bych ke slovům pana kolegy Bláhy jen dodal, že pak buďme skutečně korektní a vzpomeňme si, co říkal o své politické konkurenci váš pan předseda, současný předseda vlády, co říkal jak mimo tuto Sněmovnu, tak v rámci této Sněmovny, že tady doslova řval a ukazoval, kde tady sedí zloději, což není jenom urážka, ale což je myslím i otázka daleko větší kvality takového výrazu. A to, jak se vyjadřoval o mnohých lidech nejenom v soukromí, ale i na jednáních, která byla oficiální, s tím mám velké zkušenosti sám. Takže pokud chcete být skutečně korektní, tak začněte u sebe.

A ještě co tady zaznělo. Můžete vyčítat - a nás se to tedy netýkalo, to, co tady bylo - ale myslím, že... (Poznámka z pléna.) Pak buďte lepší. Pak buďte lepší, než byli ti před vámi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana Marka Výborného. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já musím alespoň krátce reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Bláhu. Tak já vám řeknu, jak si váš šéf, pardon, pan premiér, představuje tu spolupráci a řešení problémů lidí, kteří na to čekají. Když jsem mu před deseti dny napsal, že bych se s ním rád sešel, abychom se bavili o podpoře rodin, o tom, co on před dvěma měsíci taky prosazoval, otázka narovnání důchodů mezi mužem a ženou a tak dále, a tak dále, tak do dneška jsem tu odpověď nedostal. Takže to je ta představa, o které jste tady hovořil, jak je to skvělé, jak on chce komunikovat. Tak já čekám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy pan kolega Vít Kaňkovský také s faktickou poznámkou a teď už se může těšit kolega Votava. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Já se velmi omlouvám, ale rád bych se vyjádřil k hlasování číslo 133, kde na sjetině mám, že jsem hlasoval proti, nicméně jsem jednoznačně hlasoval pro. Nezpochybňuji hlasování, ale rád bych, aby to bylo ve stenozáznamu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, jistě to ve stenozáznamu bude. A můžeme přistoupit k rozpravě. Mezi řádně přihlášenými je Václav Votava, Marek Benda a kolega Ferjenčík. Ale předtím tedy... Pardon, omlouvám se Václavu Votavovi, protože pan kolega Pikal se přihlásil s přednostním právem, tak jsem to přebíral od Petra Fialy při řízení a teď jsem to zapomněl. Takže ještě jedna omluva oběma účastníkům.

S přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Já jsem nevystupoval v té roztržce, co tady proběhla, snad bych měl jenom jednu poznámku, než se dostanu k tématu, a to je, že bych se chtěl zastat poslanců z vládních klubů, kteří si přejí vystupovat. Já myslím, že by se jim toto právo nemělo upírat, že bychom byli ochuzeni o to, jestli je nebo není nějaká různost názorů na druhé straně.

Nicméně k věci. Něco už tady zaznělo k tomu tisku, jestli to tedy je nebo není nějaký společný kompromisní návrh. Já myslím, že za všechno mluví, že kdyby to byl nějaký společný kompromisní návrh, se kterým souhlasí všichni, kteří se zúčastnili těch jednání, tak pod ním budou všichni podepsaní, což se nestalo. Nicméně děkuji za zapracování té definice parity a mám v tuhle chvíli připraveno už asi šest pozměňovacích návrhů, které jsou načteny v systému k tomuto tisku, které se budou týkat jednak např. parity, za druhé taky, abychom do budoucna vyřešili to, jak se na začátku volebního období měnily komise zřizované ze zákona ke kontrole některých bezpečnostních služeb apod. Tak abychom to na začátku každého volebního období neměnili jednou na pět, jednou na šest, jednou na sedm, jednou na nejméně sedm a podobně, tak jsem se tam pokusil najít nějaké řešení, které bude fungovat navždy, pokud možno.

Pak jsou tam nějaké výhrady k těm vetům, která se tam racionalizují, resp. k té otázce. My jsme neměli námitku proti tomu snížení síly opozice, ať už se jedná o třetí čtení nebo o tu racionalizaci vet, ale očekávali jsme, že to bude něčím vyváženo, např. vzhledem k mimořádným schůzím nebo projednávání důvěry vlády, aby tam byly ty věci racionálnější, aby se třeba nemusel schvalovat pořad nebo abychom se naopak k tomu schvalování pořadu někdy dostali v nějakém racionálním čase. To se nestalo, takže očekávám, že o tom ještě bude probíhat nějaká diskuse v dalších čteních.

Máme tam návrhy, co se týká nějakých akceschopných komisí, neboť jsme se setkali také v tomto volebním období s tím, že nebyl zvolen předseda kontrolní komise nebo nějaké komise, a současně se měly řešit nějaké důležité věci a ta komise nebyla schopna se díky tomu sejít, takže tam navrhujeme drobnou opravu tak, aby se to týkalo těch komisí, které nemají jednací řád jako přílohu tohoto zákona.

Pak bych se chtěl vyjádřit ještě k jedné věci, se kterou máme trošku problém, protože tam je ten princip nahrazení pléna Sněmovny v některých případech výborem, jak je to u výboru pro evropské záležitosti. My si myslíme, že u výboru pro evropské záležitosti to nefunguje vlastně úplně dobře, protože mnohdy se Sněmovna jako taková, natožpak veřejnost nedozví, že například byla uplatněna žlutá karta. Takže bychom tam hledali nějaký lepší mechanismus, ať už se týká projednávání zpráv, kdy by se aspoň mělo dostat na plénum v nějakém balíku, nebo ať se to týká stanovisek Sněmovny, kde jsme zastupováni výborem pro evropské záležitosti a je to zcela, abych tak řekl, v libovůli předsedy, jestli se to dostane na plénum, nebo ne. Tam bych rád hledal nějaký mechanismus, kdy by se o tom plénum dozvědělo.

Pak samozřejmě plánujeme ještě nějaké další věci. Jsem v komunikaci s Ministerstvem zahraničních věcí ohledně rychlejšího projednávání mezinárodních smluv a projednávání změn mezinárodních smluv, tak aby to probíhalo nějakým rozumnějším způsobem než ve dvou čteních, ve kterých stejně nemůžeme udělat nic jiného než vyjádřit souhlas nebo nesouhlas, takže není třeba přijímat nějaké pozměňující návrhy apod.

A samozřejmě téma, které zde zaznívá všeobecně dlouhodobě - myslím, že je šance se bavit o nějakém lepším modelu interpelací ať už aspoň toho blokového nebo něčeho, čím bychom se přiblížili k britskému modelu, kde to skutečně probíhá jako rozhovor, jsou tam nějaká garantovaná přednostní práva pro opoziční kluby v pořadí velikosti těchto klubů apod.

Čili celkově za mě není důvod nepustit ten tisk do druhého čtení, ale je tam spousta věcí, ke kterým ještě budu očekávat dlouhou diskusi nad různými pozměňovacími návrhy. Jsou v systému. Předpokládám, že se k tomu sejdeme někde v ústavněprávním výboru, kde tedy nejsem členem, ale budu rád docházet. Stejně tak očekávám další debatu, protože to není běžný tisk, abych tak řekl. Jednací řád je zákon, podle kterého se schvalují zákony. Je to zákon, který je vymíněný v Ústavě k souhlasu obou komor, a musíme mít shodu potom i se Senátem, který bude možná mít nějaké vlastní požadavky ohledně vlastního jednacího řádu, aby si ho třeba také mohli schvalovat sami apod., jak jsem zaznamenal. Takže i tuto debatu můžeme očekávat.

Tolik krátce za mě. Já nyní očekávám nějakou rozpravu k věci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Pikalovi. Ještě přečtu omluvy z dnešního jednání. Od 12.30 do 14 hodin se omlouvá z pracovních důvodů pan Daniel Pawlas, od 12.15 do 14.30 z důvodu návštěvy lékaře se omlouvá pan Jaroslav Faltýnek.

Nyní pan poslanec Václav Votava, připraví se Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kdo si počká, ten se dočká, tak jsem se konečně dočkal. Děkuji.

Já bych možná úvodem jenom k panu kolegovi Hájkovi. On mě tady vyzval, abych něco potvrdil. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem tady za ta léta už slyšel a zažil řadu věcí jak z pravé strany, tak i z levé strany. Já myslím, že nemá cenu ty věci komentovat, takže vás asi neuspokojím a nic komentovat nebudu.

Já bych se vrátil přece jenom k vlastnímu zákonu. Já jsem neměl možnost, abych tady, co jsem tady ten rok a půl nebyl, prostřednictvím našeho zástupce, který byl v té pracovní skupině, dal nějaké připomínky, návrhy nebo náměty, takže to činím až nyní.

Mám jednu věc, která mě docela, nechci říci trápí, ale která určitě nemá logiku, není v pořádku, není dobrá. Já jsem na ni poukazoval už i minulé volební období, ale bohužel, nic se nezměnilo. Jak zjišťuji, za ten rok a půl, co jsem tady nebyl, tak se to také nezměnilo. V části 13 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a to v § 101 až 106, je stanoveno, jak se projednává návrh zákona o státním rozpočtu. My budeme projednávat 9. 5. státní závěrečný účet za rok 2017. Opakuji - státní závěrečný účet za rok 2017. No, není nic staršího, než jsou včerejší noviny, ale myslím si, že v tuto chvíli není nic staršího v roce 2019, než je státní závěrečný účet za rok 2017. To přece není normální, projednávat dnes, v květnu, státní závěrečný účet za rok 2017. Myslím si, že jsme sklouzli do naprosto formální záležitosti. Říkám to jako poslanec vládní a říkal bych to i jako poslanec, který by byl opoziční. Na tom bych vůbec nic neměnil. Je to prostě formalita a je to špatně. Neměla by to být formalita.

Myslím si, že je tedy namístě, aby se projednávání státního závěrečného účtu svázalo s projednáváním návrhu státního rozpočtu. Pokusím se vysvětlit. Myslím, že by to mělo fungovat takto. Pokud tedy nebude projednán státní závěrečný účet v následujícím roce, nelze zahájit ani projednávání státního rozpočtu na další rok. Jinak řečeno, kdybychom se tady bavili o státním závěrečném účtu za rok 2017, měl by být projednán v roce 2018, a teprve po jeho projednání by mohlo začít projednání státního rozpočtu na rok 2019. Myslím si, že to má logiku.

Změnit se to dá pouze - a proto o tom hovořím - změnou jednacího řádu v příslušné části 13. Myslím si, že opravdu stojí za úvahu, abychom se nad tím zamysleli. Ono se to netýká jenom tohoto státního závěrečného účtu a státního rozpočtu. My tady projednáváme, a byla o tom řeč, mluvil o tom i pan předseda Sněmovny, projednáváme tady řadu informací, řadu zpráv, výroční zprávy, účetní závěrky. Představte si, že budeme projednávat na této schůzi účetní závěrku a výroční zprávu SFDI za rok 2015 a za rok 2016. Má to nějaký smysl? Je to k něčemu. Myslím, že to není k ničemu.

Totéž, když se tady čeká na to, aby se projednaly ostatní zprávy, které by mohly projednat výbory. Jak říkal pan předseda Sněmovny, s tím já souhlasím, já si myslím, že by to tak mohlo být, aby se projednávaly ve výborech. A pokud ve výborech je požadavek, aby se to přeneslo na Poslaneckou sněmovnu, pak to tedy projednávejme přímo na Poslanecké sněmovně. Myslím, že úspora času by byla naprosto zřejmá a nemuselo by docházet k tomu, že nelogicky projednáváme něco, co bylo před dvěma třemi roky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Kolegu Marka Bendu ještě požádám o posečkání. S faktickou poznámkou se přihlásil pan místopředseda Pikal. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu poslanci Votavovi vaším prostřednictvím za ten návrh. Mně se to celkem líbí, nicméně bych měl poznámku, že existuje něco staršího než státní závěrečný účet za rok 2017, a to jsou zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Ty máme také ještě stále na pořadu a také jsme je nedokázali projednat.

Existují dva druhy zpráv, já bych to takto viděl, některé jsou zásadní a měly by na plénu proběhnout, některé nejsou tolik zásadní a stačilo by to projednání ve výboru, s tím, že si to nikdo nevezme potom na to plénum, tak tam by jenom Sněmovna vyslovila jedním hlasováním s nějakým balíkem těchto zpráv podle mě souhlas, že bere na vědomí, že byla zastoupena výborem. To by podle mě byl vhodný model.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený pan kolega Marek Benda, nikoliv v roli zpravodaje, ale se svým stanoviskem. Připraví se pan kolega Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já už se pokusím být také poměrně stručný. Myslím, že průběh debaty nám ukazuje, že ten návrh zákona opravdu není v tuto chvíli zralý na projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny. Jestliže přicházejí, a to i z vládních stran, lidé a říkají "měly by se tam ještě některé věci dodělat", stejně tak přicházejí představitelé menších opozičních klubů a říkají některé věci, se kterými bychom se snad dokázali výhledově smířit, pokud by došlo i k nějakému posilování práv opozice. Jsou tady dány čistě jenom jako omezení opozice, a to bych zrovna řekl, že například právo veta dvou poslaneckých klubů je v této Sněmovně nejčastěji používáno představiteli vládních stran při zařazování nových bodů na plénum Poslanecké sněmovny, protože vládní strany obvykle si nejsou jisté hlasováním svých poslanců, tak proto raději vetují body, které nechtějí, aby byly probírány. (V sále velmi hlučno!)

Já se domnívám, že ten návrh fakt není připraven takovým způsobem, aby mohl být projednáván. Kladu to trošku panu předsedovi Vondráčkovi za vinu. A to, jak jsem říkal, že v té zpravodajské zprávě budu vlídný, tak tady říkám, že myslím, že zrovna toto je lehce neodpracováno. Že prostě věci, jako je jednací řád, které musí najít většinový konsenzus, se holt musí obcházet poměrně mnohem déle, než že k tomu svolám tři nebo čtyři schůzky, ve kterých ještě většinou vystupují úředníci.

To, co je předloženo, a už to tady bylo řečeno, snad s výjimkou projednávání zpráv nepřináší nic zásadně pozitivně nového. Jediné k čemu má dojít, je prodloužení oné třicetidenní lhůty pro projednávání třetích čtení - středa až do večerních hodin. Ale také zase jsme dneska viděli, ta lhůta nám k ničemu dobrá není, protože stejně není co projednávat. Fakticky jsme v situaci, že většinu věcí nemáme projednanou v prvním čtení, vláda žádné vlastní návrhy nenosí, které by chtěla prosazovat. Zaplať pánbůh za to samozřejmě. Zaplať pánbůh za to. Buďme rádi, že vláda a její schopnost produkovat nějaké normy je velmi nízká, je dobře, že tady nemáme nové zákony. Ale v tomto směru zefektivňovat Sněmovnu nutné podle mého názoru v žádném případě není.

Já bych se klonil k tomu, abychom tento návrh vrátili navrhovateli k dopracování. On si nepochybně zváží, jestli se pustí do práce na případné novele jednacího řádu s vyšší mírou komunikace se všemi ostatními a s tím, že by taková novela jednacího řádu třeba měla platit od příštího volebního období v souvislosti s tím, že bude docházet k celé řadě změn souvisejících i s eSbírkou a s dalšími předpisy, které jsou tady potřebné, ale aby z toho nečouhala jak sláma z bot.

Potřeba vládní většiny a zrovna dnes silného hnutí ANO, které tady pan předseda zastupuje, si nějak upevnit svoje slovo, pozici v Poslanecké sněmovně, to je velmi nerozumné. Říkám vám to z dlouhodobé zkušenosti. Občas jste ve vládě, ale občas se vám také klidně může stát, že jste v opozici, a proto je dobré ten jednací řád mít nastaven tak, aby vládní a opoziční možnosti a role byly vyvážené.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a dále je přihlášen s řádnou přihláškou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. My jsme tady neseděli v těch minulých obdobích, takže skutečně asi nemáme potřebu si navzájem vyčítat, kdo komu šlápl na kuří oko ohledně mimořádných schůzí Sněmovny. Já si obecně myslím, že v případě, že opozice je nesvolává nějak extrémně často, tak by mohlo být slušností od koalice umožnit jejich řádné konání včetně schválení programu a projednání navržených usnesení. Myslím, že třeba náš klub je nesvolává tak často, aby byl důvod je blokovat už ve fázi návrhu programu. Takže já jsem třeba nemohl reagovat na paní ministryni Schillerovou, jakožto poslanec, který je zodpovědný za rozpočtové otázky v našem klubu, ale nemám přednostní právo.

Co se týče toho zákona o jednacím řádu a efektivity jednání, tam jsou dva okruhy témat. Jeden okruh témat jsou čistě praktické věci, jako jak to udělat, abychom státní závěrečný účet projednali včas, aby věc, která nikoho politicky extra nepálí, prostě nezůstala viset někde na konci v nějakém bloku, kde shodou okolností je v tom bloku jedna kontroverzní věc. Tak to je jeden okruh témat. A druhý okruh témat je nastavení pravomocí a práv mezi opozicí a koalicí. Bohužel v tom současném jednacím řádu to funguje tak, že když chce opozice upozornit na to, že s něčím výrazně nesouhlasí, tak musí hodně mluvit. Taková je dneska konstrukce toho jednacího řádu, že pokud my chceme říct, že s EET zásadně nesouhlasíme, tak musíme prostě mnoho schůzí argumentovat proti EET. Pak si po čase někdo všimne, že asi opozice má s tímhle zákonem problém, protože už se to projednává na šesté schůzi, tak asi je zjevné, že se to někomu nelíbí.

My se rozhodně nebráníme tomu, aby tento mechanismus, kdy se nesouhlas vyjadřuje mluvením na plénu, byl nahrazen nějakým jiným mechanismem, kde například několik politických klubů požádá o to, aby se tyhle zákony zdržely, nebo aby se zvedla některá třeba kvora pro schválení nějakých návrhů nebo pro předřazení v pořadu a podobné věci. Tomu my se rozhodně nebráníme, aby místo toho, abychom tady museli hodně mluvit, se našel jiný mechanismus, který umožní vyjádřit to samé. To znamená, vyjádřit silný nesouhlas s nějakým zákonem. A pokud se podaří tenhle mechanismus nalézt, tak za nás to je akceptovatelný kompromis. Stejně tak ve vztahu k prodloužení lhůt na třetí čtení nebo k těm vetům. My s tím a priori nemáme problém, ale přijde nám nespravedlivé, když ve chvíli, kdy koalice posiluje svoji moc prosazovat zákony, současně nedává opozici žádnou kompenzaci ve smyslu například toho, že se projednají jeden jednací den návrhy opozice, nebo něco podobného. Druhá věc je, že je extrémně nespravedlivé to, co předvádíte vůči malým klubům. Protože ten původní jednací řád byl konstruovaný na základě volebního zákona, který platil do roku 1998. Na základě tohoto volebního zákona nebylo možné, aby ve Sněmovně existoval klub, který nemá deset poslanců. Až do roku 1998 platilo, že pokud strana získá ve volbách pět procent hlasů, tak má alespoň deset poslanců. To se odráží v řadě ustanovení jednacího řádu. Dneska to bohužel, a nevyčítám to hnutí ANO, může za to ODS a ČSSD v době opoziční smlouvy, kdy zničily ten volební zákon do značné míry a došlo k tomu, že malé kluby potřebují zhruba dvakrát více hlasů na jedno poslanecké křeslo než ty kluby největší, takže v důsledku narušení toho poměrného systému ve volebním zákoně došlo k tomu, že existuje možnost, že máme tady poslanecký klub s šesti poslanci. To dříve nebylo možné. A tak byl původně ten jednací řád navržený a od něj se odvozují ty kvóty.

Takže skutečně, aby to bylo ekvivalentní, tak by to mělo platit tak, že za každou započatou desítku poslanců, to by mělo být ekvivalent třeba toho jednoho klubu, že když STAN má šest poslanců, tak se má automaticky počítat jako deset, protože to odpovídá těm pěti procentům, což je deset poslanců ze dvou set. Takže, aby to bylo spravedlivé, tak ty kvóty mají být nastaveny tak, aby skutečně ty minimální jednotky, po kterých se to sčítá, je deset poslanců. Takže to je za mě zásadní námitka proti vašemu návrhu, přestože se to Pirátů žádným způsobem netýká.

Ale my jsme to navrhovali i u snížení hranice volebního zákona. Upozorňovali jsme na ty různé anomálie v menších krajích, kde třeba v Karlovarském kraji má ANO něco přes 30 % hlasů a 60 % mandátů, což je extrémně nepoměrný způsob přidělování těch mandátů. A pokud tedy zavádíte tyto mechanismy, které omezují opozici, je namístě v rámci nějakého kompromisu přinést i mechanismy, které naopak zvyšují motivaci opozice, aby fungovala ve Sněmovně více konsenzuálně. Myslím si, že základní mechanismy jsou dva. První je projednávání návrhů opozice a s tím související návrh, aby pokud jde o ty zprávy, nemám nic proti fikci výboru, ale možnost zpochybnit ji by měla mít menšina té Sněmovny. To je zcela zásadní mechanismus. Ve chvíli, kdy vy máte fikci, že pokud se usnese výbor, že to projedná sám a nepředloží to té Sněmovně, tak to umožňuje koalici i některé ty velmi důležité zprávy zablokovat. (Odmlka.)

Já jsem chtěl mluvit na pana Vondráčka, tak jsem počkal. (Předseda Vondráček hovořil u stolku s další poslancem.)

Myslím si, že pokud bude možnost např. na žádost dvou klubů tu fikci výboru zrušit a nebude to na základě většinového systému, tak s tím nikdo nemá problém a může to zkvalitnit i projednávání těch tisků. Pokud jich bude méně, tak se proberou důkladněji. Ale nemělo by to být postaveno tak, že to někdo převálcuje většinou na výboru. Tak to je jenom poznámka k tomu.

A druhá zásadní věc: umožnit opozici, aby vyjádřila zásadní nesouhlas s nějakým zákonem jiným způsobem než dlouhým mluvením. Pokud vymyslíte tento mechanismus, a může to být např. možnost vetovat posuny v pořadu jednání, může to být možnost odložit účinnost zákona o nějakou dobu, těch mechanismů se dá vymyslet celá řada tak potom logicky nebude mít opozice motivaci blokovat projednávání nějakého tisku jenom projevy, místo toho to zavetuje. Klidně to může být omezené počtem na volební období nebo něco podobného. Ale tohle je podle mě věc, na kterou byste se měli zaměřit v oblasti zefektivnění toho jednání, aby mohla opozice vyjádřit nesouhlas efektivněji a mohli jsme se věnovat třeba těm tiskům, které jsou daleko méně kontroverzní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Kolegu Stanjuru požádám o posečkání, je tady faktická poznámka kolegy Jiřího Bláhy. Poté řádná přihláška Zbyňka Stanjury. (Poslanci stále hlučí.)

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat na slova, která tady zazněla, prostřednictvím pana předsedajícího. A chtěl bych říct, že tím, čím můžeme změnit názor vládní strany, tak jsou argumenty. Ale podložené argumenty! Jestliže jste tady zase mluvil o EET, tak to je nepodložený argument, kterým vy tady neustále máváte, ale nemá faktické podložení, nemá faktické dopady, protože 99 % podnikatelů, kteří používají nebo budou používat EET, proti EET nic nemá. Kromě jedné asociace, která zastupuje podnikatele. Takže drtivá většina všech, kteří zastupují podnikatele, nemá proti EET vůbec nic. Takže my tady argumentujeme proti EET, my tady děláme 750 pozměňovacích návrhů, my tady neustále hovoříme a zdržujeme, ale ve finále nemáme podloženo vůbec nic! Všem poctivým podnikatelům to nevadí! Takže pokud chcete, tak argumentujte, ale tam, kde to stojí za to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě pan kolega Lukáš Černohorský a na své vystoupení čeká pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího k panu poslanci Bláhovi. Kolega hovořil o tom, že v případě, že dáte bod, o kterém dopředu víte, že je konfliktní, tak to znamená, že těch zákonů proberete méně, protože jsou některé zákony, na kterých se shodneme a projdou Poslaneckou sněmovnou jako nůž máslem. Takže pokud pan předseda, potažmo na grémiu se dohodne, že některé body nejsou konfliktní, není problém je dát dopředu, a tím pádem ta práce bude samozřejmě vypadat i efektivněji, protože k těm konfliktním bodům se dostanete o něco později. Pokud je naopak dáte jako první bod jednání Sněmovny, tak opozici jednací řád nedává jiné možnosti než samozřejmě se snažit to tady vyargumentovat. A proto, jak jste tady zdůrazňoval, se tady tak často a tak dlouze hovoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy už řádná přihláška pana poslance Zbyňka Stanjury. Ještě než vám udělím, pane předsedo, slovo, požádám sněmovnu o klid, aby v sále bylo slyšet vaše vystoupení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já zcela překvapivě nebudu reagovat na EET, to si nechám na 10. května. Ale protože jsem zažil vládní i opoziční lavici, tak bych chtěl říct, ať spolu mluvíme otevřeně. Politický program je to, s čím tady kandidujeme. A to je to, v čem se lišíme. Každá vláda přináší hlavní politické body svého programu v kontroverzních zákonech, proti kterým bojuje opozice. Představa, že tady si vždycky odsouhlasíme 18 implementací a zpráv, které nikomu nevadí, a pak kamarádsky odjedeme domů, není reálná. K těm střetům bude docházet a docházelo za každé vlády. A pokud má vláda skutečně nějaký program, tak ho silně prosazuje a nejprve chce projednávat své zásadní body a pak až ty ostatní. Taky jsme to tak dělali. Takže v tom žádný problém není. A pokud někdo tady vyzývá k tomu, aby to bylo jinak, tak není realistický a takhle to nebude nikdy. Jedině, a to máme skoro příklad dnes, že vláda skoro nic podstatného nepředkládá a skoro všechny body jsou takové technické, tak ono by to mohlo jít poměrně rychle.

Takže představa o tom, jak nejsou kontroverzní body, tak jenom v případě, že ta vláda nic nedělá. Protože my zastupujeme různé voliče, kandidovali jsme s různým programem a máme různé názory. Vždycky se budeme střetávat s levicí ohledně daní. A pokud bude chtít vláda změnit daně, např. naše příští vláda, tak to bude naše priorita a budeme tady velmi dlouho, až vás přehlasujeme, tak jak to děláte vy. Na to si skutečně nestěžujeme. A pokud si na to stěžuje, tak není na správném místě a ve správném zaměstnání. Takže to za prvé.

Za druhé, pokud se bavíme o mimořádných schůzích, tak je naprosto logické, že vládní většina ji nechce. To je naprosto logické. A říkat, jestli my jsme - no samozřejmě, že jsme byli proti programu, tak jako vy jste proti programu. A budeme proti programu, až to bude naopak. Ale něco jiného je umožnit debatu s někým, koho se ten problém týká. Protože to je úplně jiná věc, jestli je tady reprezentativní zastoupení vlády, a druhá věc, jestli se hlasováním rozhodne o uskutečnění té schůze.

Například jeden ze vstřícných kroků k opozici, ale my to musíme ještě zvážit, neříkám, že by mohl být, protože my už se do těch vládních lavic chystáme a těšíme, by byl, že se o programu mimořádné schůze nehlasuje. On se nedá změnit a je to tak, když vyvoláte hlasování o nedůvěře vládě, tak se o tom nehlasuje. Nedá se zabránit diskusi všech poslanců k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Je to jedna z věcí k debatě.

Já bych chtěl avizovat panu předsedovi, aby ten návrh zákona stáhl. Aby nás nevystavoval hlasování o vrácení nebo zamítnutí. Aby nás nevystavoval boji, že pak většina, která samozřejmě existuje, může přehlasovat menšinu. Myslím, že v této chvíli to není v podobě, se kterou by souhlasila významná část opozice. Teď nemyslím, že nikdo z opozice. Myslím si, že by se to muselo hodně vykostit, aby se na tom našla větší shoda. Myslím, že například návrh o projednávání zpráv ve výborech je správný. Bavme se jen o tom mechanismu, jak to dostat ne plénum, když někdo uzná. Souhlasím s tím, že projednávat státní závěrečný účet za rok 2017, výroční zprávu České televize za rok 2016, fond dopravní infrastruktury za rok 2015 v roce 2019 nemá žádný smysl a je to čistá formalita. Někdy se to ale může jevit jinak. Nevíme dopředu. Ale mechanismus dát to do výborů a ten mechanismus evropského výboru prostě stačí, protože jsme schopni přenést materiál z evropského výboru na plénum, pokud bude mít zájem. To, že to moc nevyužíváme, je jiná věc, ale tu možnost máme a je třeba si to říct.

Omezení projednávání zákonů ve třetím čtení. Už jsem to říkal v minulém volebním období. Myslíte, že to prosadila vláda, nebo opozice? Že to byl nástroj pro vládu, nebo pro opozici? Byl to tehdy nástroj pro vládu. My jsme byli proti, protože jsme byli v opozici. Ale protože to bylo 101:99, tak tehdejší vládní většina potřebovala vždycky sehnat 101. Je nemožné to udržet od úterka od 14 do pátku do 14, mít pořád 101 na hlasování, tak si vymezila těch deset hodin, aby koncentrovala tu vládní většinu a porazila tu menšinu. Že se z toho časem stal nástroj opozice, to jsou ty paradoxy účelových změn jednacího řádu. Vidíme jenom jeden argument, jednu situaci, v které to můžu použít. Takže tehdy to vládě pomohlo, my to docela šikovně využíváme, myslím, že v minulém volebním období jsme to předvedli. V tomto zatím ne, ale nemůžu vyloučit, že se k tomu dostaneme. A z nástroje, který měl sloužit vládní většině, kterou si prosadila vládní většina, se stal nástroj pro opoziční menšinu.

Ten útok na malé kluby. Říkal jsem, že mi to přijde zbytečné. Ne že by za tím nebyla racionální úvaha, pokud by na tom byla shoda s kolegy ze STAN, TOP 09, případně KDU anebo sociálních demokratů, on tam ten rozdíl vůbec není. Představme si, že tady je skutečně pravicová vláda a v opozici máme socialisty a komunisty s třiceti mandáty. Nejsou schopni ani nic svolat, protože by sice byly dva kluby, ale neměly těch čtyřicet. A kdysi to tak bylo, že pravice a levice byly silné bloky. Myslím, že taková změna se dá udělat v zásadě jenom s těmi, kterých se to bezprostředně dotýká. A je jedno, jestli v tomto nebo v příštím volebním období.

Já za sebe jsem proti prodlužování jednací doby ve třetím čtení. Můj kolega Marek Benda je k tomu vstřícnější, to řekněme zcela otevřeně. Je to vlastně čtyři a půl hodiny ze dne navíc, to znamená, kdybych řekl, že to jsou tři jednací týdny včetně variabilního, tak je to třináct a půl hodiny. Nicméně dneska je čtvrtý den na této schůzi, kdy můžeme projednávat zákony ve třetím čtení - středa, pátek, středa, pátek. Kolik jsme schválili zákonů ve třetím čtení za těch vyčleněných dvacet hodin? Teprve devatenáct, hodinu ještě máme. Dva. A určitě jsme na to nepotřebovali devatenáct hodin. Myslím, že možná jednu hodinu. Takže v tom problém není a možná je to bílý pes, že když tohle odstraníme, tak schválíme omezení práv opozici.

Jedna osobní zkušenost. Sociální demokraté nás tady jednou trápili šest dnů a šest nocí v kuse. Vždycky byla přestávka jenom od 8 do 9 do rána. Když jsme se po těch šesti dnech a šesti nocích dostali k hlasování, tak to dopadlo tak, jak se čekalo, to znamená, že vláda tu většinu měla. Skončilo to snad v sobotu, už si to úplně přesně nepamatuji, první další den jsme se sešli, měli jsme krvavé oči a měli jsme spoustu dobrých nápadů, jak omezit práva opozice, abychom už tady nikdy nebyli šest dnů a šest nocí. Já jsem tehdy byl poměrně služebně mladý poslanec a můj služebně starší, jinak mladší, kolega Marek Benda nám doporučil, ať vychladneme, sejdeme se k tomu za 14 dní a zkusíme se na to podívat z druhé strany, až zase budeme někdy v opozici. A pak jsme vychladli, z krvavých očí se staly normální oči a žádný návrh na změnu jednacího řádu, který jsme měli připravený, jsme nepodali. Je to nepřenositelná zkušenost, ale zkuste si představit, že byste tento týden přišli v úterý ve čtrnáct hodin na schůzi, aniž byste cokoliv tušili, a odešli byste v sobotu odpoledne. V kuse. Myslím, že byste měli taky plno dobrých návrhů, jak změnit jednací řád, a to jsme použili všechny nástroje, kterými se dalo v té době omezit vystupování opozice, to znamená dvakrát deset minut a tak dále, všechno to známe, přesto to trvalo šest dnů a šest nocí, než jsme se dostali k samotnému hlasování, které pak trvalo asi deset, možná patnáct minut. Všechno to byly vratky ze Senátu, takže tam nebyly ani pozměňovací návrhy.

Chtěl jsem poprosit pana předsedu, vím, že se občas osobně potýkáme, možná někdy volím ostřejší tón, než by bylo vhodné, aby neříkal dopisu pěti předsedů opozičních klubů, že je to pamflet. Já jsem se rychle podíval na sjetinu výsledků voleb. Neříkám to často, ale těchto pět poslaneckých klubů zastupuje takřka 2 miliony voličů. To, že máme dohromady míň křesel než vy (nesroz.) voličů, to je výsledek volebního systému a ten plně respektuji. Můžete s tím návrhem nesouhlasit. Pokud to považujete za příliš ostrý text, tak na to můžete stejně ostře nebo ještě ostřeji odpovědět, ale poprosil bych, abychom tomu neříkali pamflet, když jsme zahájili projednávání tohoto bodu tím, že je to o demokratické diskusi a že i nesouhlas patří k demokratické diskusi. Mám pocit, že tón dopisu je poměrně umírněný tím, že jsme ho dopracovali ráno a ne hned včera v průběhu projednávání mimořádné schůze.

Podle mě jsou v návrhu o změně jednacího řádu pozitivní prvky, na kterých je bezesporu buď úplná shoda, nebo výrazně většinová shoda, ale doporučil bych se k tomu ještě vrátit, nejlépe stažením návrhu, ať nemusíme přehlasovávat pana předsedu, a říci, jestli to, na čem se dohodneme dneska, je maximum pro toto volební období, to se může stát, tak pak vyhoďme všechno ostatní a nechme to v devadesátce. Protože my se upřímně bojíme, a říkám to otevřeně, toho, co se ještě vymyslí v průběhu druhého čtení. A je to zrovna jeden z těch typů zákonů, který opozice, pokud nebude spokojena a bude se bát pozměňovacích návrhů, které zazní, když se o nich bude hlasovat, umí efektivně držet ve třetím čtení týdny a měsíce. A nemyslím si, že je to potřeba.

A teď ještě k tomu, jak nám stojí ta práce. A buďme zase trošku upřímní. Aalespoň trošku. Mám statistiku, kterou jsme dostali na klubu k začátku tohoto týdne, takže to není k začátku schůze. Měli jsme neprojednáno zhruba mezi 110 a 115 zákony v prvním, druhém a třetím čtení. Když se na to podívám dneska, tak vládě chybí asi tři nebo čtyři zákony v prvém čtení a dva nebo tři ve druhém čtení. A všechny ostatní jsou připravené k hlasování ve třetím čtení. Takže slovy šest, možná kdybych to přehnal, něco jsem přehlédl, do deseti vládních návrhů zákona po roce a půl fungování Poslanecké sněmovny není ještě ve třetím čtení. Žádný další návrh zákona není. Ale včera pan premiér, a dneska to někdo opakoval - ta opravdu upřímná starost o opoziční návrhy, kterých je tam asi 80, u kterých je 75krát negativní stanovisko vlády, a můžeme velmi s velkou přesností odhadovat, jak dopadnou v hlasování, tak říkat, že například nemůžeme projednávat něco na mimořádné schůzi, protože tady stojí těchto 80 opozičních zákonů, proti kterým budeme bojovat, takže podle vašeho názoru je to legitimní, žádný lepší život v naší zemi nepřinesou, když nebudou přijaty. Tak se bavte o těch šesti zákonech z vlády, které ještě nejsou před třetím čtením, a to za rok a půl není žádné zdržování. Věřte nebo ne, k žádným obstrukcím v tomto volebním období ještě nedošlo.

Samozřejmě když má někdo štěstí, že je rovnější mezi rovnými, tak se může argumentovat, že mezi vládními návrhy jsou i poslanecké návrhy, jako teď, příští zákon v prvním čtení je vládní a čirou náhodou se tam dostal sněmovní tisk 347 a čirou náhodou pana předsedy. A nám tady leží sněmovní tisky a je jedno, od které opoziční strany, které mají číslo 152, 156 a tak dále. Tak když chceme vyjít aspoň trošku vstříc opozici, a já jsem na prvním úterý, na prvním grémiu žádal o jedno odpoledne, aby si každý opoziční klub mohl stanovit jeden návrh zákona, který se projedná - není na to čas, nám bylo řečeno. Není na to čas. Takže vy máte šest neprojednaných a chcete to zefektivnit a zrychlit, ale není co, a k tomu je 80 nebo 85 našich opozičních návrhů, u kterých chceme plnit své volební sliby, které jsme dali svým voličům, a realizujeme v nich náš volební program, a ty nám neumožníte ani projednat. Beru to jako fakt. Ale pak nemůžete mít upřímnou starost o to, že máme tolik neprojednaných bodů, protože to jsou naše body, proti kterým budete hlasovat.

Tolik k návrhu zákona. Skutečně bych doporučoval stažení, jinak jsme připraveni hlasovat pro vrácení k přepracování a jsme připraveni na tom dál spolupracovat. A říkám, pokud jsou kontroverzní body, my radši doporučujeme je z toho vyndat, navrhnout to v devadesátce, ať mají všichni jistotu, že se tam něco nestane. Já rozumím předsedům klubů, že nemohou garantovat, že nepadne žádný pozměňovací návrh, a nemohou garantovat, jak to hlasování dopadne. To prostě nejde podle Ústavy. Tak pokud se chceme vyhnout těmto nebezpečím a obavám, tak vytvořme text, který podepíše za každý klub jeden, nebo aspoň sedm klubů, já nevím kterých, a dejme to v devadesátce. Pak to má smysl a pak to jsou změny, které mají naději na úspěch.

A já se vždycky ptám - protože mnozí z nás, říkám z nás, nejenom z vás, hovoří o tom, abychom zefektivnili práci Sněmovny - čím to budeme měřit, jestli je práce efektivní. Počtem projednaných bodů? Počtem přijatých zákonů? Počtem opakovaných novel těch zákonů, které jsme už přijali? Já prostě nevím. Pro nás je měřítko efektivity velmi jednoduché - abychom přijali kvalitní zákony, které se nemusí ihned opravovat. A zažil jsem tady třetí volební období, takže budu mluvit o všech třech volebních obdobích, i o tom, ve kterém jsem byl vládní poslanec, kdy tady stáli ministři ve třetím čtení, nebo při senátní vratce, připouštěli, že opozice nebo Senát má pravdu, ale prosili o schválení toho návrhu zákona s tím, že se okamžitě rozeběhnou práce na novele. Ve všech třech volebních obdobích, ve všech čtyřech vládách, nebo pěti vládách, které jsme tady během těchto třech volebních období měli. To není žádná efektivita.

Takže prosím, až příště budeme mluvit o efektivitě... Rozumím tomu, že když máme tři roky staré zprávy, které nikoho nezajímají, že bychom je mohli projednat.

K návrhu pana poslance Votavy, ke státnímu závěrečnému účtu. Podle mě k tomu nemusíme měnit zákon. Stačí udělat politickou dohodu na grémiu a tou dohodou se řídit. A pak když přiběhne někdo z ministrů, že potřebuje něco urychleně předřadit a předsunout, mu říct ne. Tady máme státní závěrečný účet, my jsme se na něm domluvili. Až ho projednáme, tak hned ten příští bod může být ten akutní, který hoří ministru. Fakt na to nemusíme měnit zákon. My jsme na to připraveni, protože po pravdě řečeno, opozici se příliš nechce detailně argumentovat k výsledkům hospodaření z předminulého roku. Byla jiná vláda. Už to nikoho nezajímá. Byly jiné trendy, jiná ekonomická situace. Už to nikdo nepamatuje. Takže ta věc je čistě formální.

Vždyť si vezměte, jak to probíhá teď. Máme rozpočtové kapitoly z roku 2017. My jsme teď měli na rozpočtovém výboru, na volebním výboru. Máme harmonogram projednávání a tady to pak stojí. Takže podle mě na to stačí... A ten návrh je racionální. Jenom si myslím, že k němu nemusíme měnit zákon a že se může udělat nějakou politickou dohodou. Platí to o mnohých dalších nápadech, které tady dneska padly v obecné rozpravě, že se to dohodou dá upravit bez změny zákona.

A dávám k úvaze. Pokud vláda nebo vládní většina chce přistoupit k nějakému omezení práv opozice, tak ať například zváží možnost, že o programu mimořádné schůze se nehlasuje. Že pak vládní většina nehlasuje pro navržené usnesení, nebo pro opoziční návrh, je přece jasné. Ale pomohlo by to mně jako předsedovi klubu. Říkáte, že mám přednostní právo, že mám tu výsadu. Ale mám taky tu povinnost, když ostatní nemohou, abych já sám spolu s předsedou strany reprezentoval stranu ve všech otázkách, kterým se třeba ani odborně nevěnuji, a nemohu kolegům, kteří se tomu věnují, když se podívám, v bezpečnostním, obranném, zdravotním, sociálním výboru, výboru pro životní prostředí, tak musím já vlastně tlumočit jejich názory. Výsledek hlasování je pravděpodobně stejný. A myslím si, že by to pomohlo všem. Je to věc do diskuse a k úvaze.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než postoupíme dále, seznámím vás s omluvenkou. Omlouvá se nám pan poslanec Kobza od 12.45 do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání.

A je zde s faktickou poznámkou pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, směrem k panu Stanjurovi vaším prostřednictvím. Tak víte, jak to dopadá s těmi dohodami. Prostě sichr je sichr. A sichr je, když je to v tom zákonu přímo uvedeno, protože - a teď mluvím i jako vládní poslanec - někomu se to někdy hodí, aby se to projednávalo, někomu se to někdy nehodí. Takže pak je dohoda jaká? Žádná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla faktická poznámka. V tuto chvíli nemám dalších faktických poznámek ani přihlášek do rozpravy. Stejně tak to vypadá, že se nikdo do rozpravy nehlásí z místa, takže rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Prosím, pane předsedo. (Hluk v sále. Někteří poslanci se balí a jsou na odchodu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Nedělal jsem si vysloveně poznámky, abych reagoval na všechny příspěvky. Obecně chci poděkovat za všechna vystoupení v druhé polovině dnešní diskuse. Nejdřív možná pár stručných reakcí přece jenom na pana Stanjuru.

Já si pamatuji těch šest dní, šest nocí jako divák.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane předsedo, já vás přeruším a požádám o větší klid. Není slyšet. Skutečně bych chtěl požádat kolegy, kteří už třeba odcházejí, aby tak činili tiše. Prosím, pokračujte.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: A k tomu mám jenom jedno. Já jsem tomu nerozuměl jako občan. Já jsem to prostě nechápal. Myslím si, že většina občanů republiky tenkrát nevěděla, proč to trvá šest dní, když to dopadne stejně, jak to dopadlo. A je to věc, která se prostě stává za těmito zdmi, že se tady nějakým způsobem ta věc řeší politicky.

Plně respektuji to, že ty kluby zastupují téměř dva miliony voličů, a snažím se to tedy svým jednáním vždy zdůrazňovat, že ten respekt je možná z hlavních hodnot našeho vzájemného chování. Na druhou stranu to právo mluvit za dva miliony zároveň přináší odpovědnost za dva miliony. Takže mě nemile překvapilo to, že za situace, kdy jste, prostřednictvím předsedajícího, měl informace o tom, jak vznikl termín schůze, že jste to svým kolegům neřekl. Takže jsme si mohli odpustit vytvoření toho dopisu. Na rovinu si řekněme, vy jste to nevěděl, že premiér tu nebude. Já to nevěděl taky. A řešili jsme to deset dnů dopředu. A už bych se k tomu nevracel.

Z úst Marka Bendy tady zaznělo, že ten návrh není úplně zralý, že by se měl vrátit k dopracování. Obávám se, že zralejší nebude. Neumím si představit, že by byl zralejší, protože pracovní skupina se sešla poctivě, řekla si, že třikrát, že nebudeme extendovat tu debatu. Každý měl právo říct, co si tam nepřeje. A tak se také stalo. A na tom, co je dneska předloženo, jsme se shodli, ať je ten komentář jaký chce. Já mám zápisy z těch schůzek a mám kopie mailů.

Já si umím představit, že by se to vrátilo a že by zřejmě ti účastníci diskuse byli teď nabitější více argumenty ze svých klubů, protože tenkrát s tím souhlasili. Jenom třeba když se podívám na prezenci, sešli jsme se 1. března 2018, omluvený byl pouze STAN a KDU-ČSL, ostatní tam byli. Tenkrát třeba co se týče omezení veta. K návrhu týkajícímu se práva veto se přítomní shodli na formulaci korekce: dva a více poslaneckých klubů mohou podat námitku za předpokladu, že počet členů odpovídá počtu poslanců, který stanoví základní kvorum dvacet, čtyřicet, padesát. Mezi přítomnými zaznělo, že diskuse k počtu členů poslanců by měla zůstat otevřená, konkrétně k § 90 a § 91 - mimořádné lhůty na projednání ve zkrácené době. O měsíc později, 26. dubna, kde také byl třeba i kolega Benda přítomen, tak už tady můžu jenom číst, Radek Vondráček pokračoval ve výčtu návrhů nejprve racionalizací úpravy procedurálního veta námitek, kterým by se sjednotila síla veta, a dále upravením možnosti paritního ustanovení sněmovní komise. Nad těmito návrhy byla také konstatována shoda.

V podstatě souhlasím i s panem předsedou Stanjurou, že to možná ani nezmění v tomto složení, že to nemá zásadní vliv, protože většinou se k vetu připojuje klub ODS a ten má dostatek členů na to, aby bylo dost vetujících poslanců. Jako příklad mohu uvést například hlasování o novém bodu paní poslankyně Rutové ve středu tuším, kdy se připojily tři kluby, bezvadně to zvládly. Jde o určitou proporcionalitu a vyváženost. Naprosto všichni se shodli na prodloužení pro třetí čtení.

A děkuji za doplnění nového argumentu, proč tedy vlastně to máme v jednacím řádu, že tehdejší vládní koalice v podstatě přiškrtila ten tok prvé, druhé, třetí čtení a to třetí čtení omezila. A v tom úzkém bodu je jednací řád zranitelný, jak nám to předvedl především v minulém volebním období klub TOP 09, který otevřeně prohlašoval, že nikdy, nikdy, nikdy nepustí zákon o EET a budou zdržovat. A v rámci těch několika hodin k tomu mají možnost, což už je sice ochrana práv menšiny, ale už zasahující vůbec do základního principu fungování, kdy zase většině musí být umožněn nějaký prostor, aby prosadila své návrhy.

To znamená... Ještě jsem si udělal nějakou poznámečku k mimořádné schůzi. Je to debata. Můžeme debatovat například o tom, že mimořádná schůze by měla jinou strukturu té diskuse vůbec, že by tam byly časové limity nebo že by se přesně věděla hodina a čas hlasování, protože na druhou stranu bezbřehé propuštění mimořádných schůzí znamená, že by opozice o čtyřiceti členech byla schopna zablokovat celkově Sněmovnu, protože by byly jenom mimořádné schůze. To samé, co říkal kolega pirát, že někdy jsou bezproblémové body, tady zase souhlasím s panem Stanjurou, z bezproblémového se může stát problémový, protože po něm následuje nějaký, kde hrozí politický střet, a každá hodina debaty se může hodit straně, která zaujímá nějaký postoj.

To znamená, debata je otevřená. Já si myslím, že jsem předložil dobrý podklad pro tuto debatu. Tady se z toho okamžitě stává politika, už je ta debata vypjatější, než byla na pracovní skupině, ale tomu se nevyhneme. Propusťme tedy prosím debatu do druhého čtení. Nebránil bych se ani prodloužení lhůty. Mně by to nevadilo. Bavme se tedy o tom, co tedy s tím chceme udělat.

My jsme se naprosto shodli na tom, že třetí čtení jsou v podstatě nesystémová omezení v rámci jednacího řádu. Veta nenarazila na problém, až teď ve Sněmovně, a já to považuji spíš za rétoriku. Tady vám můžu přečíst ze záznamu. Marek Benda, v neposlední řadě, vyjádřil podporu návrhu řešení problému neefektivního projednávání zpráv. Na tom jsme se zase všichni shodli, že některé zprávy jsou úplně zbytečné, a tady ten návrh je pro nás pro všechny. To není pro opozici ani pro vládní koalici, protože je tam jasně zakotveno právo a možnost menšiny zablokovat to, aby se nějaká důležitá zpráva projednala jenom ve výboru. Ochrana menšiny tam je koncipována, myslím si, dobře. Budu rád, když tady optimisticky řeknu, že se těším na konstruktivní debatu ve výborech i na plénu. Debata na plénu je zkrátka jiná. Dneska jsme to tady demonstrovali jasně. Věřím, že na výborech už to může být mnohem racionálnější, a uvidíme, jak dopadne hlasování. Já vám všem, kteří hlasují pro, děkuji předem za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za závěrečné slovo. Než dám prostor dalšímu závěrečnému slovu, s přednostním právem se přihlásil pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, nemohu nereagovat na vaše slova prostřednictvím pana předsedajícího, jak se těšíte na konstruktivní debatu. Jak asi bude konstruktivní, když předkládáte změnu jednacího řádu, o které víte, že pro řadu opozičních klubů jsou tam naprosto nepřijatelné věci? Netvrdím, že tam je všechno špatně nebo všechno neakceptovatelné nebo že tam není řada věcí, na kterých se můžeme shodnout, ale nikdy jsem nezažil při novelách jednacího řádu, aby tam bylo dopředu vloženo několik min, o nichž předkladatel nutně věděl, že s nimi několik klubů prostě nemůže souhlasit, protože omezují jejich práva. Pokud chcete skutečně konstruktivní debatu - a my se k ní hlásíme, budeme hlasovat o návrhu k přepracování - prosím, podpořte tento návrh. Můžeme v klidu, bez časového stresu ve vaší kanceláři diskutovat, co bude opravdu dobré pro všechny a opravdu přijatelné pro všechny, a pak tady ten konsenzus můžeme prohlasovat třeba klidně v prvním čtení. Ale tímto způsobem se konstruktivní debaty nezahajují.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Vondráček.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Zní to velmi pozitivně, konstruktivně, akorát je v tom zase schovaný takový háček. Ta skupina se sešla v lednu, v únoru, v březnu, v dubnu roku 2018. Samotný návrh tu leží od prosince 2018. Vrátíme to ke mně do kanceláře, budeme diskutovat a vrátíme se úplně do stejného bodu, v jakém jsme teď.

Já ty zápisy mám k dispozici. Byli tam i zástupci i vašich klubů. A já jsem před chvilkou četl ten zápis, že žádný z přítomných neměl problém, nevznesl námitku k tématům, která jsou tu dnes. Jestliže pan Kalousek říká, že jsou tam nějaké zásadní body, se kterými nesouhlasí, buďme tedy konkrétní. Které to jsou? Jsou to ta procedurální veta? Protože podle zápisu, který zase jsem rozeslal a který měli možnost ovlivnit a upravit všichni členové pracovní skupiny, tohle je jeho finální podoba, na všechno jsou doklady, a tehdy to problém nebyl. Je to zkrátka tím, že tady je debata jiná než u mě v kanceláři. Tady už je to větší politika. Tak pojďme do té politiky a pak to tedy zamítněme. Pak to tedy neprojde vůbec. To je výsledek debaty. A říkám, tohle je laboratoř. Já na tom nelpím, protože to není jenom moje dílo. Vzal jsem výsledky té debaty a obrátil jsem se na legislativní odbor nebo na příslušné legislativce a oni ty paragrafy napsali. To znamená, některé myšlenky v tom návrhu nejsou moje. Zřejmě je to moje profesní chyba, že jsem si tedy neobešel to na ty podpisy, že jsem si usnadnil život tím, že jsem to podepsal sám a podal sám, protože já myslím, že bych ty podpisy získal. Teď už budu zbytečně brečet nad rozlitým mlékem.

Takže ještě jednou, prosím o podporu do druhého čtení. Uvidíme, do jaké míry se ten střed vyhrotí, a uvidíme, jak dopadne hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Myslím, že bychom si ke každému zákonu měli vždycky položit první otázku - je ten zákon potřeba? Řeší něco, co je problémem a co je potřeba co možná urychleně, vydáním dalšího předpisu, další komplikací právního řádu, zrušením zaběhlých pravidel, zrušením zvykových pravidel, co je potřeba měnit? A nad tímto návrhem zákona prostě odpověď na všechny tyhle otázky je - ne.

On totiž ten návrh vůbec není potřeba. Protože když se podíváte, třetí čtení - rozšíření hodin - a já to zopakuji, tento týden jsme měli dvakrát hodiny pro třetí čtení a prostě třetí čtení nebyla, která bychom projednávali. Proč je tedy potřeba prodlužovat je o další hodiny, když my to už dneska - ten prostor je naprosto dostatečný - nevyužíváme?

Zatraktivnit interpelace. Vždyť je to tak jednoduché. Tak ať na ně chodí pan premiér a ministři a budou atraktivní. Budeme se koukat. Když tady promlouváme do zdi k nepřítomným ministrům, tak to skutečně příliš atraktivní není. Ale opět, k tomu není potřeba měnit jednací řád.

Ono skutečně ze všeho, co se tam navrhuje měnit, jediné, co z toho vypadá, že dává smysl - pro tu většinu, která tady teď je - omezit práva opozice. Nedělejte to. Prosím, nedělejte to. Vy na to tu sílu máte. Samozřejmě. Vy tu většinu máte. Vy to tady převálcujete, tak jako válcujete obsazování mediálních rad v tajných volbách. Tady budete válcovat v tom, že se dá dohromady, ať už to bude v tu chvíli koalice, KSČM, ANO a sociální demokracie, nebo se přidá i SPD, protože nějakým způsobem to zobchoduje za nějaké posty. Prostě tu sílu na to máte. Ale pošlapáváte demokracii, protože kvalita demokracie se poznává tak jako kvalita společnosti podle toho, jak se chová v tu chvíli ke slabším. A vy máte pocit, že vám jednou můžeme překážet, tak nás preventivně zlikvidujete dopředu? To není dobře. To není rozumné a to není demokratické.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To jsou v tuto chvíli všechna přednostní práva, která mám poznamenána. Prosím pana zpravodaje Bendu, jestli má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Marek Benda: Nehodlám mluvit do dvou. Mě už tam čekají dvě hodiny návštěvy, které jsem měl objednány, netuše, že to tady bude takovéto.

Já jenom navážu. Pokud by neprošel návrh na vrácení navrhovateli k dopracování, který zazněl v obecné rozpravě, přednesl ho, jestli se nepletu, pan poslanec Farský, tak navážu na to, co řekl pan předseda. Doporučím, abychom prodloužili lhůtu pro projednávání o 20 dnů, resp. jestli pan předseda souhlasí, o 30 dnů, aby bylo jasné, že to nebudeme stíhat do prázdnin, takže tím pádem máme nějaký volný čas na prázdniny. A kromě přikázání do ústavněprávního výboru doporučím, abychom přikázali ještě rozpočtovému výboru z hlediska toho, co říkal pan poslanec Votava a kde tedy zrovna státní závěrečné účty a rozpočty já se neodvažuji příliš posuzovat, takže tam to...

A vzhledem k tomu, co tady zaznělo z výboru pro evropské záležitosti, resp. z toho dostávání, a myslím, že tady dochází trochu k omylu, protože ty zprávy jsou fakt zpracované tak, že i menšina si může vynutit jejich projednávání, ale pokud existuje takový problém v evropských záležitostech, tak doporučím, abychom to přikázali k projednání ještě výboru pro evropské záležitosti, aby se tam případně podívali, jako kdo a za jakých okolností zařazuje na plénum, jestli tady zaznívalo, že je to jenom rozhodnutí předsedy výboru, což si tedy nemyslím, že tak je, určitě je to hlasování výboru jako celku. Ale jestli i opozice nemá mít, jestli nějaká menšina nemá mít možnost dostat případně na plénum Poslanecké sněmovny bod, který projednal evropský výbor.

Tolik asi moje závěrečné slovo. Máme tady jeden návrh k hlasování, to je ono vrácení k přepracování, a pak případně hlasování o přikázání a prodloužení lhůty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane zpravodaji. Já jsem vaše návrhy zaznamenal, nicméně návrh na prodloužení lhůty by měl zaznít v rozpravě. Aspoň tady mi to tvrdí prezidiálka. Takže v tom případě je potřeba znovu otevřít rozpravu. Je možné to udělat hlasováním Sněmovny, jak jsme tady dneska již jednou učinili, anebo vystoupí někdo s přednostním právem. Já myslím, že to bude jednodušší, když to odhlasujeme. Pan ministr vystoupí s přednostním právem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Hezký den a otevírám znovu rozpravu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za znovuotevření rozpravy. Nyní se tedy hlásí pan poslanec Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já myslím, že tomuhle výkladu jednacího řádu rozumím jenom velmi středně a nevím, kdo nám ho nosí, že nemůžeme navrhnout prodloužení lhůty mimo rozpravu, ale zato přikázání do výboru navrhnout mimo rozpravu můžeme. Ale dobře. Děje se tak.

Já navrhuji, abychom prodloužili lhůtu o 30 dní. Pan navrhovatel souhlasí s tímto návrhem. A navrhuji, abychom pak přikázali kromě garančního výboru ústavněprávního, ještě rozpočtovému výboru a výboru pro evropské záležitosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan předseda. Prosím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já jenom tady pro pořádek. Za navrhovatele souhlasím s prodloužením lhůty o 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Děkuji. To bude v rozpravě snad vše. Pokud se nikdo další nehlásí, rozpravu znovu končím. Nevím, jestli je potřeba znovu závěrečných slov. Má zájem někdo? Není. V tom případě nás nyní čeká hlasování. Já tady vidím žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami. Svolám kolegy do sálu, a až se nám počet přihlášených ustálí, tak budeme hlasovat. Já myslím, že se tak již... Ještě ne.... Vypadá to, že už jsme všichni.

 

Takže pokud jsem si to dobře zaznamenal, jako první budeme hlasovat o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Já vám děkuji. V hlasování číslo 136 je přihlášeno 132 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 55. Návrh byl přijat a sněmovní tisk se vrací k přepracování.

 

Pokud je zde nějaká žádost o přepočet...? Pan předseda. Dobře. Než zkonstatuji zcela výsledky, tak paní poslankyně Aulická se nám omlouvá od 13.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Pane předsedající, já se omlouvám, já zpochybňuji hlasování. Já tam mám zdržel ve sjetině, a hlasoval jsem jako ne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Máte zdržel a hlasoval jste proti? Ale to nemění výsledek hlasování. Nicméně pokud zpochybňujete funkčnost zařízení. (Odpověď mimo mikrofon.) Já bych byl rád, kdyby zaznělo přesně na mikrofon, že pan poslanec zpochybňuje elektronický záznam a jestli máme hlasování opakovat.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Mně nefungovalo hlasovací zařízení, takže mám tam zdržel se, protože jsem mačkal a nešlo mi to. To je celé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec nezpochybňuje hlasování, takže v tom případě bylo vráceno k přepracování, a tím pádem projednávání tohoto bodu končí. Já vám děkuji.

 

Ještě máme trochu času, takže jako další je zde bod číslo 37, což je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.