Čtvrtek 9. května 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb.,
o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 66/2017 Sb., kterým se mění zákon
č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů
(zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
ve znění zákona č. 290/2017 Sb.
/sněmovní tisk 302/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte tedy, abych ve stručnosti opět se vyjádřil k návrhu novely zákona o léčivech, jejímž jádrem je zakotvení takzvaného lékového záznamu pacienta. (Hluk, pohyb poslanců po jednací síni.) Ministerstvem připravená a vládou schválená novela představuje tedy plný legislativní rámec pro povinné elektronické předepisování -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane ministře, není tu atmosféra na to, abyste mohl pokračovat. Prosím všechny poslankyně a poslance, aby vytvořili podmínky pro vystoupení pana ministra. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Dobře, bude to velmi stručné. Tedy tento návrh vlastně vytváří plný legislativní rámec pro povinné elektronické předepisování léčivých přípravků s tou nadstavbou takzvaného lékového záznamu pacienta, který byl slibován, když byl připravován elektronický recept, a plníme tak tento dluh nyní. A je to i na základě požadavků širší odborné veřejnosti. Tato funkcionalita umožní předepisujícím lékařům a farmaceutům nahlížet do údajů o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích konkrétního pacienta, což bezesporu povede k vyšší kvalitě a bezpečnosti péče o pacienty, což věřím tomu, že je priorita všech zde ve Sněmovně, a tedy je to určité logické využití vlastně údajů, které dnes již jsou k dispozici v rámci elektronické preskripce, a pouze takto vlastně tato data budou moci být sdílena a využita ve prospěch pacientů a samozřejmě i samotných zdravotníků, kteří péči poskytují. Tím tedy bude moci být nastavena i dobrá kvalitní farmakoterapie. Návrh vlastně vychází z široké debaty všech zainteresovaných skupin, ať již odborných společností, stavovských komor, poskytovatelů služeb, zdravotních pojišťoven, samozřejmě i pacientských organizací, tak i Úřadu pro ochranu osobních údajů, který tento návrh podporuje.

Při projednávání návrhu zákona ve výborech v zásadě se objevilo několik pozměňovacích návrhů, byť tedy návrh zákona ve výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně prošel, byl doporučen ke schválení, tak těchto několik pozměňovacích návrhů v zásadě vede k lepšímu fungování v oblasti používání lékového záznamu v oblasti předepisování a výdeje léčivých přípravků a tyto návrhy jsem též podpořil. Jedná se například o úpravu lhůt pro nahlížení do lékového záznamu, zavedení přeshraničního elektronického receptu, zpřesnění systému hlášení cen léčivých přípravků či úpravu odstraňování léčivých přípravků.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak jsem již uvedl, tento návrh tedy zakotvuje klíčovou funkcionalitu systému eRecept, která umožní lékařům a farmaceutům lépe a bezpečněji poskytovat zdravotní služby, neboť budou mít informace o lékové historii pacienta. Věřím proto, že všem nám jde o to, aby péče byla kvalitní a bezpečná, a že tento návrh podpoříte.

Děkuji za podporu a těším se na debatu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru, dále byl tisk přikázán k projednání ústavněprávnímu a petičnímu výboru. Usnesení výborů máme k dispozici jako sněmovní tisky 302/1 až 7. A nyní prosím paní poslankyni Věru Adámkovou, která byla zpravodajkou garančního výboru pro zdravotnictví, aby nás informovala o projednání tohoto návrhu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych v krátkosti jenom připomněla osud tohoto sněmovního tisku, protože jde o tisk, kterému klademe velkou důležitost, a opravdu to chápeme jako další funkcionalitu eReceptu, tak abychom mohli poskytovat našim pacientům lepší péči a měli také samozřejmě pro ně kvalitnější data.

Tento tisk přišel na podzim loňského roku, kdy vlastně paralelně s ním probíhal tisk 262, což byla protipadělková směrnice, která samozřejmě byla termínovaná z Evropské unie. A do tisku 262 byly načteny některé pozměňovací návrhy, které poněkud mění strukturu tohoto tisku. Proto tento tisk po dohodě legislativy byl přerušen do té doby, než tisk 262, což je dnes zákon číslo 44/2019 Sb., je v platnosti.

Výbor pro zdravotnictví věnoval tomuto tisku velkou pozornost, projednával jej na osmi zasedáních, poslední 2. května tohoto roku. Usnesení, které jsme dali pro druhé čtení, bylo dodáno 7. května tohoto roku a zní:

Usnesení výboru pro zdravotnictví ze 43. schůze ze dne 2. května 2019: "Po úvodním slovu ministra zdravotnictví pana Mgr. Adama Vojtěcha, zpravodajské zprávě poslankyně Věry Adámkové a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 66/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 290/2017 Sb., ve znění přijatých pozměňovacích návrhů."

Pro toto druhé čtení jsme... do tohoto usnesení potom bylo projednáno a podpořeno několik pozměňovacích návrhů. Tyto návrhy jsou samozřejmě v systému, ale chápu, že ta problematika je složitá, ne každý se jí samozřejmě věnuje, takže jednotlivé pozměňovací návrhy lehce okomentuji, abyste věděli, co jsme doporučili.

Pozměňovací návrh číslo 1 je legislativně technická úprava, která právě navazuje na zákon číslo 44/2019, čili sněmovní tisk 262, takže tady muselo dojít k určitému přečíslování, eventuálně jenom technickým úpravám, protože jinak by tam byla duplicita. Takže tento pozměňovací návrh výbor pro zdravotnictví samozřejmě doporučuje a posouvá dále.

Druhý pozměňovací návrh, který výbor pro zdravotnictví také doporučuje k přijetí, je pozměňovací návrh, který se zabývá nahlížením do lékového záznamu. Z předkládaného návrhu zákona plyne, že nejdelší doba, pokud může být tento záznam uchováván, je pět let. A poté co samozřejmě proběhla mohutná rozprava s terénem, s pacientskými organizacemi atd., došlo proto k tomuto pozměňovacímu návrhu, kdy doporučujeme, aby pro ošetřujícího lékaře ta doba byla opravdu celých těch pět let, kdy ten záznam je platný, protože může dojít k některým změnám, zejména u záchvatovitých onemocnění, které se skutečně v průběhu roku nemusejí vyskytnout. A pacient, přiznejme, není povinen pamatovat si všechno, co bere nebo co bral. Takže proto tady vlastně na tu zdravotnickou část klademe větší nároky a chceme, aby sledovali celých pět let možné interakce, které se mohou vyskytnout. To byl pozměňovací návrh, který také byl podpořen.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který řeší úpravu léčivého přípravku, který musí sdělovat cenu a distribuci. A tady se vymezujeme a chceme, aby to byl pouze léčivý přípravek, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, protože jinak bychom zasahovali vlastně do možnosti volného obchodu v jiných lécích. Čili i tento pozměňovací návrh byl doporučen.

Dalším doporučeným pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh, který se týká poprvé v historii úhrady preparátů, za léčebným účinkem, upozorňuji, pouze, vyráběným z léčivého konopí. Po velké diskusi s pacientskými organizacemi, s předepisujícími lékaři a také po zhlédnutí všech statistických údajů navrhujeme, aby tyto preparáty s obsahem konopí pro léčebné užití, které ten pacient musí užívat, protože není jinak schopen zvládnout stav, ať už to jsou choroby neurodegenerativní, nebo nějaké bolestivé stavy, nebo konečné stavy toho člověka, aby byl hrazen z veřejného zdravotního pojištění v dávce 30 gramů za měsíc, a to 90 % ceny určené. Domníváme se za prvé, že tady poprvé v historii pacient bude mít jasně doložený kvalitní preparát - protože nebudeme si zastírat, že pacient, který potřebuje tento lék, ho shání, a shání ho různě - bude mít jasně dané, v jaké dávce bude. Protože samozřejmě jsou pacienti, pravda, jsou v tom gaussovském rozložení a je jich pouze pár úplně na konci, kteří potřebují větší dávku. Zůstává zde zachována možnost předpisu po schválení revizním lékařem dávky potřebné. Čili není to omezeno striktně na tuto dávku. Ale je to poprvé, kdy tato možnost je, a velmi vás žádáme o podporu.

Dalším pozměňovacím návrhem, který byl přijat, je taková drobnost, která právě se stala se sněmovním tiskem 262, a to trošku uniklo, tam byly dva odstavce, kdy by vlastně za stejný prohřešek, tzn. určité nedodržení procesu a chybné vydání, byl možný dvojí postih. Což považujeme za nemožné. Nemůže být nikdo trestán podle nějakých dvou zákonů a dělat tam tuto duplicitu. Čili tady v prvním článku 1 se za dosavadní novelizační bod 27 vkládá nový 28, který říká, že v § 103 odst. 6 písm. j) bod 2 se slova "nebo vydá" zrušují. Čímž to zůstává pouze zakotvené v tom jednoduchém znění.

Další pozměňovací návrh, který přinesl terén a eRecept a který vítáme, se týká možnosti vydání přeshraničního receptu. To znamená, že pacienti z jiných zemí si mohou léky na své předpisy vybírat u nás v lékárnách a naopak. Je to proto, že někteří lidé, kteří tráví samozřejmě dovolenou někde u hranic, náhle zjistí, že jim schází lék, mají předpis, ale už se nestihnou vrátit, a pak je samozřejmě špatné, když shání nějakým způsobem, nebo dokonce draze platí v jiné lékárně, protože třeba ty léky je možné koupit v zahraničí, ale za plnou úhradu. Je to zbytečné, je možné, aby tady byl tento recept jim poskytnut, oni ho mají u sebe. Dochází tam k určité precizaci toho, jak i ten zahraniční, anebo náš lékárník, podle toho, jak (nesrozumitelné) je to reciproční, bude vědět, že to opravdu není padělek, protože to se opravdu venku stává. A to je tak, že to národní kontaktní místo vlastně ověří identitu toho pacienta, ano, je to náš pacient, je tady plně pojištěn a tento lék potřebuje a bude mu tento lék vydán. Tento pozměňovací návrh řeší i finanční stránku věci a nebude žádný z lékárníků škodný na tom, že vydá lék jiný.

Co se týče dalšího pozměňovacího návrhu, je to pozměňovací návrh, který předložil pan kolega Kaňkovský, který se týká způsobu a odevzdání, likvidace nepoužitelných nebo nepoužitých léčivých přípravků. Jedná se o to, že to precizuje způsob, jakým by ta léčiva, která pacient má doma, a všichni to známe, že přijedete likvidovat pozůstalost a tam jsou tašky léků a pak je problém, kam s tím. Popelnici opravdu nedoporučuji, to není vhodné, mohlo by to být zneužito. Čili odevzdávají se lékárně a lékárna je povinna je převzít. Samozřejmě že osoby, které jsou oprávněné převzít nepoužitelná léčiva, jsou tady určité náklady, takže tento pozměňovací návrh toto řeší. Bylo to konzultováno s některými krajskými úřady a byla tam i podpora představitelů těchto krajů.

Toto byly pozměňovací návrhy, které byly doporučeny a přijaty výborem pro zdravotnictví. A my vás samozřejmě prosíme o jejich podporu. Takže toto byl bod 1 tohoto usnesení.

Bod číslo 2: Výbor pro zdravotnictví zmocňuje zpravodaje výboru poslankyni Věru Adámkovou, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR popř. navrhla i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny - doufáme, že nebude potřeba. A za třetí zmocňuje zpravodaje výboru poslankyni Věru Adámkovou, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.

Jinak jsou avizována další samozřejmě ještě upřesnění, která budou zpracována v diskusi a potom posléze v podrobné rozpravě. Děkuji velmi.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni Adámkové, která nás informovala jako zpravodajka garančního výboru pro zdravotnictví. Jak už jsem říkal, návrhem se zabývaly další výbory. Nyní prosím zpravodajku ústavněprávního výboru paní poslankyni Věru Procházkovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo, dobrý den všem. Ústavněprávní výbor se zabýval na svém zasedání 9. ledna 2019 tímto návrhem zákona ještě před projednáváním ve zdravotním výboru, tedy bez těchto pozměňovacích návrhů, které před chvílí zmínila moje předřečnice. Ty jsou z větší části medicínského nebo technického charakteru. Ústavněprávní výbor na svém zasedání doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, a v tom čase Poslanecké sněmovně Parlamentu doporučoval, aby přijala k tomuto návrhu zákona změnu, doplněk. Jedná se o legislativně technickou změnu - nahrazení termínu 1. ledna 2019 termínem 1. července 2019. Tento termín je samozřejmě v tuto chvíli již obsolentní, a proto právě ten nový pozměňovací návrh ze zdravotního výboru, kde je takzvaný plovoucí termín. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce. Poslední výbor, který se návrhem zabýval, byl petiční výbor. Jeho zpravodajkou je paní poslankyně Eva Matyášová. Prosím ji, aby se ujala slova a seznámila nás s projednáním návrhu ve výboru. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji za slovo. Dobrý den všem. Dovolte, abych vám přednesla závěr petičního výboru.

Usnesení petičního výboru ze 14. schůze dne 11. prosince 2018. Projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, zákon o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 66/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 219/2017 Sb. Petiční výbor po úvodním slově náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela, zpravodajské zprávě poslankyně Evy Matyášové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb. Pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu přednesla zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi petičního výboru. Pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. Než otevřu rozpravu, seznámím vás s tím, že pan ministr Adam Vojtěch se omlouvá z dnešní schůze z odpoledního jednání z důvodu neodkladných pracovních záležitostí a paní poslankyně Lenka Dražilová se omlouvá v době od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první přihlášena paní poslankyně Adámková, připraví se pan poslanec Farhan. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila se dvěma pozměňovacími návrhy, které dáváme k tisku 302.

První pozměňovací návrh se týká účinnosti. Je to sněmovní dokument 2803 a je to proto, že v původním návrhu byl termín, který víceméně uplyne, jistě to nebude 1. ledna 2019, a proto v části druhé článku pět slova "dnem 1. ledna 2019" nahrazujeme slovy "prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení". A to proto, že samozřejmě kdybychom se nyní uvázali k nějakému brzkému termínu, tak víme, že máme ještě třetí čtení a potom je Senát a určitě chceme, aby tady bylo jasno i pro ten terén, který samozřejmě s tímto čeká. Proto navrhujeme, že původně navrhované datum již je naprosto obsolentní, irelevantní a nemá v zákoně co činiti. Tolik první.

A druhý pozměňovací návrh, který si zde dovolím předložit, je sněmovní dokument 2805, předkladatelé Adámková - Nacher. Jedná se o určitou úpravu reklamy na prodejná léčiva, léčivé přípravky. A to proto, že tato reklama na doplněk stravy, která se toho týká, je nyní trošku ve vakuu. Určitě je dobře, že si mohou lidé samozřejmě koupit i jiné preparáty, nejenom ty, které jsou na předpis a podobně, ale protože trh je rychlejší než my a nespí a výrobci jsou také rychlejší než my, tak došlo k věci, kterou jsme ne úplně docenili, a myslím si, že s ní nepočítali ani předkladatelé v roce 2017, a to proto, že mnoho preparátů, které mohou být vedeny jak jako léčivý přípravek, tak doplněk potravy, ať už to jsou sušené čaje a podobně, se přesmyklo do skupiny doplňky stravy, ale bohužel i doplněk stravy může být pro některé pacienty nevhodný, ba velmi škodlivý. Proto doporučujeme, abychom za prvé za část druhou vkládali část třetí, která zní jako změna zákona o regulaci reklamy, a jasně se tam píše, že tam musí být v každém případě v § 5d na konci textu odstavce 3 slova se zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou výzvou "konzultujte užití s lékařem či lékárníkem".

Může se vám to zdát jako velmi malá věc a nepodstatná, ale není tomu tak. Chci jenom vaši pozornost přitáhnout příkladně k vitamínům, které naše veřejnost pokládá za zcela prospěšné a víceméně to jedí na kila, mnohdy tedy neodůvodněně. Je pravda, že předávkovat se vitamíny rozpustnými ve vodě je při normální funkci ledvin velmi obtížné, ne že by to zcela nešlo, ale obtížné, nicméně je tu celá řada vitamínů, které jsou rozpustné v tucích, a tady je velmi dobře možné udělat předávkování, možná i otravu, ať už to je vitamín A nebo E, D a podobně, a tady samozřejmě lidé nemusí mít tyto vědomosti. Domníváme se, že tato jednoduchá věta jim za prvé řekne, že to není zcela beztrestné, a jinak vás mohu ujistit, protože jsem léta sloužila na infekčním oddělení, že není léto, aby tam zejména úzkostné babičky nevozily své děti, protože mají žloutenku, a ono to je předávkování vitamínem A, protože chtějí, aby městské dítě konečně vědělo, že je na vesnici, a tak dostávají mohutně mrkve a přicházejí opravdu žlutí. Většinou to dopadne velmi dobře, ale je to naprosto zbytečné. A víte, že 10 % našich obyvatel má asymptomatické onemocnění ledvin, o kterém nevědí, tak tam už potom jakékoliv tyto změny do další léčby mohou být opravdu ne zcela vhodné, nechci říkat fatální. A samozřejmě, protože už běží nějaká část, nějaká reklama, tak kdybychom tam nedali přechodné ustanovení, bylo by to trošku divné, takové bostonské pití čaje. Čili ta reklama na doplněk stravy, která už je vytvořená nebo šířená na základě smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stále posuzuje podle zákona č. 40/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. A řízení o přestupku podle § 8 odst. 1 písmeno o) a § 8 odst. 1 písmeno r) zákona č. 40/1995 Sb., ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neukončená do dne nabytí účinnosti se zastavují. Je to proto, že samozřejmě ti výrobci už měli nějaké výrobky, které vyrobili v naprosto dobré víře a podle zákona, a není možné potom na nich chtít, aby to nějakým způsobem stahovali z trhu. To si víceméně neumím představit. Takže to je ta druhá část, kde vás žádáme o podporu, abychom umožnili stávající stav.

A jenom abyste ještě pochopili, že to opravdu není, že bychom chtěli dělat další pozměňovací návrh a tratit tady váš čas, vás musím ujistit, že v současné době ani ve velkých městech nenajdete mnoho lékáren, kde by vám namíchali léčebné čaje. A to ne proto, že by neměli ty substance, ale protože výrobce, jak říkám, je před námi ne krok, ale možná koňskou délku, možná několik koňských délek a samozřejmě velmi vtipně to, co by muselo být jako léčivý přípravek, což je velmi tvrdě posuzováno, převedli do doplňku stravy, kde samozřejmě mají výrazně jednodušší pravidla. Takže vy si sice můžete koupit mnoho těch ingrediencí samostatně jako doplněk stravy, ovšem ten lékárník nemůže tuto léčbu míchat z doplňků stravy, takže tady je potom potřeba, aby i na těchto pytlících, sáčcích, či v jaké to bude podobě, bylo, že se mají ti lidé poradit minimálně s lékárníkem a lékařem a samozřejmě to prodiskutovat, protože i zde by potom mohlo dojít k poškození jejich zdraví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě v rozpravě pan poslanec Farhan, připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, členové vlády, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde krátce v obecné rozpravě okomentoval svůj pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému pod č. 2804. Je to pozměňovací návrh, kdy dochází ke stanovení oprávnění pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby poskytl údaje vztahující se k certifikátům, které vydává podle § 81 odst. 1 pro přístup k systému elektronického receptu i dalším subjektům v resortním působení. Můj návrh spočívá v tom, aby poskytovatelé zdravotních služeb, lékaři, kteří získali tento certifikát v systému eReceptu, ho mohli využít v komunikaci s organizacemi, které jsou resortně spravovány Ministerstvem zdravotnictví. Typickým příkladem je například Ústav zdravotnických informací a statistiky - ÚZIS. Pod bod b) vkládám ještě - mimo resort zdravotnictví dojde pak k poskytnutí těchto informací ještě ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení, která tyto údaje využije pro potřebu ověřování totožnosti ošetřujících lékařů v rámci systému elektronická neschopenka.

Domnívám se, že tento pozměňovací návrh zlepší a zjednoduší a zrychlí komunikaci mezi poskytovateli zdravotnických služeb a přímo řízenými resortními organizacemi Ministerstva zdravotnictví a Českou správou sociálního zabezpečení. V podrobné rozpravě se potom k tomuto svému pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je pan poslanec Pávek. Připraví se pan poslanec Profant. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, paní zpravodajko, rád bych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem, který je v systému uveden pod číslem 2709 a jehož podstatou je zrušení tzv. tržních podílů při distribuci léků. A je velmi jednoduchým způsobem v tomto pozměňovacím návrhu uložena povinnost distributorům, potažmo výrobcům dodat do 48 hodin lék do jakékoli lékárny tak, aby se dostal včas k pacientovi.

Krátce bych to okomentoval. Důvodovou zprávu máte jako součást pozměňovacího návrhu, takže číst ji nebudu. Ale krátce bych okomentoval potřebu zrušení tržních podílů u distributorů. Ta se dostala do zákona zhruba před třemi lety. Byl to velmi komplikovaný proces. Eufemisticky věřím, že hlavním důvodem byla víra některých poslanců a snad i ministerstva tehdy, že by tržní podíly mohly přispět k lepšímu zásobování léky na našem trhu. Tříletá praxe ukázala, že tomu tak není, že se z toho vyvinul samostatný parazitický byznys, který činí podle mých informací ročně zhruba 3,3 miliardy korun. Převedeno na den - každý den, o který tento návrh odsouváme, tak z našeho systému mizí léky v hodnotě zhruba 10 milionů korun.

Problém tržních podílů spočívá v tom, že někteří distributoři si pro sebe utrhli nějaké podíly. To by samo o sobě nebylo ještě tak zlé, kdyby nezjistili, že vlastně reexport neboli vývoz léků, které přišly do České republiky pro potřeby českého pacienta a českých lékáren, je daleko výnosnější než to do těch lékáren dodat. A to číslo, o kterém jsem už hovořil, přes 3 miliardy ročně, hovoří za vše.

V celém systému od výrobce přes distribuci až po lékárnu má každý článek své zastoupení, má každý článek svou přidanou hodnotu. To znamená, výrobce vyrábí lék, to je bezesporu přidaná hodnota. Distributor skladuje, redistribuuje, rozváží - také přidaná hodnota. Lékárník eviduje, vydává, radí - přidaná hodnota.

Dokud se jednalo o drobné reexporty, tak si myslím, že to ten systém dokázal unést, to znamená, když lékárníci, distributoři tu a tam vyčíhli dobrou příležitost k tomu, aby některé léky zase vyvezli ven za vyšší cenu, tak se to dalo pochopit. Ale je tady pár distributorů, kteří si z reexportu léků udělali prostě hlavní byznys. Mimochodem jsou to ti, kteří vám píšou dopisy a říkají, jak to bude hrozné, když se ty tržní podíly zruší.

Chtěl bych vám říct, že tento pozměňovací návrh má podporu Ministerstva zdravotnictví, má podporu Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a má podporu Hospodářské komory v sekci zdravotnictví. Tržní podíly se prostě vymkly kontrole. A jestliže dneska pláčeme nad tím, že nejsou léky v lékárnách, že zejména malé, regionální lékárny nedostanou léky pro své pacienty, jestliže pláčeme nad tím, že naši pacienti nedostanou některé léky, protože jich je nedostatek, tak to většinou není způsobeno tím, že by léky nebyly, ale je to způsobeno tím, že pro reexportéry je prostě daleko lepší byznys, když ty léky vezmou a vyvezou je zase ven, kde je prodají mnohem dráž, protože jak víte, u nás jsou ceny léků regulovány, to znamená, ceny léků v České republice jsou nižší, než jsou v okolních státech.

Déle se k tomu teď nebudu vyjadřovat. Myslím si, že to ještě vyvolá velkou diskusi. Ukazuje se, že ti, kteří jsou nositelem tohoto parazitického byznysu, mají dost mediální i argumentační síly na to, aby zpochybnili tento záměr na zrušení tržních podílů. Ale ke svému návrhu se potom přihlásím ještě v podrobné rozpravě. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Já jenom pár poznámek k panu kolegovi Pávkovi vaším prostřednictvím. Jednak když se uváděly tržní podíly do zákona, tak reexport byl minimálně 5 miliard. Jestli říkáte, že je 3, tak je to úspora 2 miliardy. Druhá věc - reexport, resp. tržní podíly nemají vůbec nic, žádnou souvislost s tím, co jste tady uváděl, aby byly dány léky jaksi do každé lékárny. To je někde úplně jinde. A třetí věc - do lékového záznamu toto v žádném případě nepatří. Toto je přílepek největšího kalibru. Má to být řešeno v jiném zákoně. Na tom jsme se i dohodli. A myslím si, že to tady nemá co dělat, protože pak bude ohrožen celý zákon o tomto záznamu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Pávek bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Jenom krátká replika. Rozumím tomu, že bychom mohli vyvolat na toto téma diskusi, která bude nekonečná. Není to tak, že by tento návrh jakýmkoli způsobem ohrožoval novelu zákona o lécích. Ta má bezesporu mou i naši podporu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Profant. Připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré poledne, vážení kolegové. Chci vám představit pozměňovací návrh, který předkládám s kolegou Petrem Třešňákem a panem Markem Bendou, který je pod sněmovním dokumentem 2595. Tento pozměňovací návrh mění systém opt out na opt in, tedy pacient se aktivně musí rozhodnout, že chce, aby jeho data byla sdílena s lékaři. Hlavním důvodem pro tuto změnu je ústavní právo na soukromí. Jde nám hlavně o ochranu pacientů se stigmatizujícími chorobami, jako jsou například pohlavně přenosné choroby, ale i mnohé další.

Častým protiargumentem je, že tím znehodnotíme celý systém lékového záznamu, tedy že to pozitivum, že lékaři budou moci sdílet ty léky, informace, budou hned vidět ty problémové kombinace léků a podobně. Nicméně tam bohužel došlo k tomu, že už v tom vládním návrhu tohle není vyřešeno, protože nám tam chybí spousta kategorií léků, bez kterých je ta informace zcela neúplná. Jsou to například recepty s modrým pruhem, ty opiátové, jsou to samozřejmě léky bez předpisu, kde by se to asi dalo pochopit, i když asi u některých to také není šťastné, už zde byly zmíněny doplňky stravy, jsou to centrové léky, podávané v nějakém zařízení. Čili pro samotného lékaře ta vypovídající hodnota bude velmi slabá. Samozřejmě jako při konkrétních věcech to pomůže, ale pokud by ten pacient byl opravdu nesdílný nebo by opravdu nevěděl, tak to stejně bude problém. Myslím si, že tohle je oblast, která by se ještě měla pořádně dořešit, protože opravdu ono to zní dobře, že lékař hned všechno uvidí, ale on toho uvidí velmi málo a mohlo by to naopak vést k tomu, že bude naivně předpokládat, že tam vidí vše, ale vše neuvidí.

A druhý velký argument je kvalita IT systému a procesu získávání toho souhlasu, protože pokud je ten proces nastaven kvalitně, tak pacient nebude mít žádný problém. Koneckonců už dnes tady máme spoustu podpisů k GDPR, velké internetové služby běžně vyžadují souhlasy, vaše mobily se vás ptají na oprávnění jednotlivých aplikací. A to není až takový problém a lidi to opravdu masově odklikávají. Ten problém, který samozřejmě ministerstvo vznese, je, že kdyby to bylo takto, jak to my navrhujeme, tak se tam nikdo nepřihlásí. Ale já se domnívám, že to je právě o té kvalitě, o tom, jestli umožníme lidem se přihlásit i v ten moment, kdy to potřebují, třeba nějakým prostřednictvím lékaře samotného, který řekne: já bych to potřeboval vědět, a pokud to nevíte, tak tady dejte souhlas a já budu mít přístup k tomu lékovému záznamu. To všechno jsou věci, které opravdu jdou vyřešit kvalitní implementací. Je to úplně obdobné, jako když máme poplatky u lékaře. A ten boj je jinde, protože tam problém byl u zavedení s tou kvalitou přeposílání pacientů, rozměňování peněz a tak. Prostě musíme řešit i tyhle technikálie, jinak se žádný systém neujme. Stejně tak jako prvně až se stane u tohoto lékového záznamu, že nám tam budou chybět nějaké důležité léky a nějaký lékař podle toho špatně rozhodne, tak to taky může velmi ošklivě pokazit reputaci celého systému.

Takže já vám děkuji za pozornost a ještě se k návrhu přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu poslanci. Přeji všem pěkné odpoledne. A nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Nacher, poté pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pane ministře, já bych si dovolil přihlásit se ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden už tady představila kolegyně Věra Adámková - 2805, to je ta odpovědnost za reklamu pro šiřitele, takže už nebudu chodit do detailů. Myslím si, že to je připravené tak, že bychom to tentokrát mohli schválit, že to není nic proti ničemu, žádná rizika to nezvyšuje, naopak se ukázalo v praxi, že vymahatelnost toho, jak to bylo nastavené, je diskutabilní.

Druhý pozměňovací návrh najdete pod číslem 2385 a zjednodušeně se dá říct, že jde o zásilkový prodej, o umožnění zásilkového prodeje léků na předpis. Pár slov k tomuto.

Současná právní úprava neumožňuje zásilkový výdej u léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis v rámci České republiky, jakkoliv minimálně v deseti zemích, jak jsem objevil, to je běžná záležitost. Rozumím tomu, že tato úprava byla původně motivována vyšší ochranou pacientů a spotřebitelů v době, kdy neexistovala elektronizace evidence výdeje léčiv, nicméně toto se všechno změnilo. Proto se na mě obrátila komunita lidí se zdravotním postižením reprezentovaná Národní radou osob se zdravotním postižením s návrhem tohoto pozměňovacího návrhu, neboť ta situace se za posledních pět let výrazně změnila z toho negativa, které by to mohlo přinést před pěti lety nebo před deseti, ve výrazné pozitivum, a to především, prosím pěkně, se zavedením elektronického receptu a několika registry spojenými s výdejem léků.

Musíme si uvědomit, že dneska existuje celá řada pacientů, pro které vyzvednout si léky někdy může být velmi obtížné. Bavíme se tady o lidech se zdravotním postižením, o imobilních pacientech, ale také třeba o chronických pacientech, kteří si vyzvednou léky, u kterých se opakuje předpis stejného léku, to znamená, že si ho můžou vyzvednout bez návštěvy lékaře, ale do té lékárny pak musí jít také. Jak to řeší dnes? Dnes to řeší tak, že tam posílají svoje asistenty nebo rodinné příslušníky. Já jsem se teď bavil s lidmi se zdravotním postižením, kteří nebyli posledních pět nebo deset let v lékárně, vždycky jim to někdo vyzvedne. Jinými slovy, padá takový ten argument, který jsem slyšel nejčastěji na tento pozměňovací návrh, že je potřeba osobního kontaktu lékárníka s pacientem; ten se neodehrává ani dnes.

Předkládaný pozměňovací návrh - v něm zrušuji, nebo navrhuji zrušit dosavadní omezení a rozšíření možnosti výdeje léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis prostřednictvím přepravní společnosti, s tím ovšem, že tam je zachována povinnost lékárny nést odpovědnost za kvalitu dodání až do domu k tomu pacientovi, včetně odpovědnosti za výběr přepravní společnosti, která splní náročné časové a zejména tedy technické podmínky stanovené příslušnou vyhláškou. Právě proto, že je potřeba ještě k tomu schválit příslušnou prováděcí vyhlášku, tak jsem posunul účinnost i po projednání, byť vím, že ministerstvo má k tomuto neutrální stanovisko, po projednání s ministerstvem až na 1. ledna 2021, aby tam byl dostatek času, jakkoliv by se nabízelo, aby to fungovalo již od 1. 1. 2020.

Pokud jde o druhou námitku, že jsou ohroženy lékárny, tak jsem si našel čísla, že v roce 2006 zde fungovalo 2 360 lékáren, o deset let později téměř od 200 víc i přesto, že už začal fungovat zásilkový prodej léků volně prodejných. Takže tam žádná korelace mezi vznikem nějakého zásilkového prodeje a rušením lékáren v této chvíli není. I přesto, a já jsem to komunikoval jak tady s kolegyní zpravodajkou, s ministrem, tak pokud by nastaly nějaké pro mě nepředvídatelné nebo nezamýšlené negativní efekty, tak jsem připraven přijmout příslušné úpravy tohoto pozměňovacího návrhu, protože jedinou motivací je pomoct lidem se zdravotním postižením, nikoliv třeba - což může nastat, to já nevím - nějakým lékárnám, kterým by to naopak pomohlo na úkor nějakých jiných, třeba řetězcům a podobně, skutečně toto efektem být nemá. Má být efektem pomoct lidem zejména se zdravotním postižením, imobilním pacientům, aby si mohli v návaznosti na eRecept - znamená, že už dneska to mohou přes esemesku řešit - objednat ten lék prostřednictvím právě zásilkové služby. Myslím si, že v roce 2019 k tomu přišla doba. Pak tedy načtu přesně to číslo v podrobné rozpravě.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kasal. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom dvě krátké poznámky. Jednak zatím nebyla zrušena povinnost, a pokud se píše recept, tak je psán výkon pojišťovně a my máme vyšetřit pacienta. To tak zkrátka je. A chci poukázat na skoro rok a půl zkušenost s eReceptem, která vyvolala v určité minimálně větší skupině pacientů pocit, že k lékaři nebudou chodit vůbec, a chtějí posílat léky jenom po receptu. V tu chvíli hrozí to, že ho lékař vůbec neuvidí. Čili tam ty kontroly nejsou od toho, že my bychom toho pacienta obtěžovali, ale my zjišťujeme, v jakém stavu je a jestli se tedy ta léčba nebude měnit. Čili já bych tady byl velice opatrný v tom. Já nejsem proti tomu jako takovému, ale nemyslím si, že už nazrála doba na jeho zavedení. Děkuji.,

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní tedy pan poslanec Janulík přihlášený do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Vymazal.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, bez nároku na nějaké zdržování bych jenom vaší pozornosti doporučil, všimněte si, které nebo jaké návrhy výborem prošly, které výbor schválil a které neschválil. Jenom tak obecně bych řekl, že výbor přijme vždycky ty, které pocházejí od lékařů, a zejména tedy od těch lékařů, já se k nim také počítám, kteří opravdu ty recepty píšeme. My ty lidi léčíme, píšeme ty recepty a dokážeme domyslet a vidíme ty jednoznačné dopady.

Kolegům pirátům řeknu, že od monitoru počítače se svět opravdu posuzovat nedá, a už vůbec ne to, co se děje v ordinacích. Takže já bych byl velmi opatrný v tom, abyste říkali nám lékařům, kteří to děláme a píšeme, co to přinese, nebo co to dělá, nebo co to nedělá. Teď narážím konkrétně na ten nápad s tím opt-out, opt-in, protože já si vůbec nedokážu představit, že bych ve své praxi vyžadoval od každé pacientky to, aby mně dala souhlas k nahlížení do lékového záznamu. To je nesmyslný nápad, který nemůže v praxi vůbec fungovat a celé by to zabil a zničil, vůbec by to ztratilo tu pointu. Pod, já nevím, dobrým úmyslem ochrany všeho možného by to úplně přestalo fungovat a ztratilo by to ten smysl, který my lékaři od toho požadujeme. Protože my se potkáváme s pacienty a víme, jaké to je, když paní ročník válečný řekne: já beru takové ty modré kuličky, pane doktore. Ale já nevím, co jsou modré kuličky. Takže když se teď budu moct podívat do toho záznamu a vědět přesně, co to je, a samozřejmě softwary jsou sestaveny tak, že mně samy ohlídají možné interakce léčiv atd., takže ten dopad pro nás bude čistě praktický a bude obrovský a myslím si, že to i dokáže - to vy vůbec nevidíte a nemáte šanci domyslet, protože to neděláte, ale může to třeba dokonce i v některých případech snižovat spotřebu léků, protože se píšou duplicity a píšou se léky, které se sice jinak jmenují, ale mají stejné chemické složení atd. atd. Dopadů je samozřejmě celá spousta, a proto velice pléduji za to, abychom nechali ten původní záměr, to znamená, že pokud pacient aktivně nezruší to právo, tak lékař se do toho bude moci podívat. To bylo na margo kolegy Profanta.

A dál bych řekl, že co se týče zásilkového prodeje, on to také není tak úplně dobrý nápad, protože to sice vypadá dobře, ale na druhou stranu nikdo neví a nikdo není schopen domyslet, co se s tím lékem během té zásilky může udát. To, že když si pacient vyzvedne léčivo v lékárně, tak už ta odpovědnost je čistě a jenom na něm. Proto já upozorňuji pacientky, je léto, vy si to vyzvednete ráno, necháte to v autě, v autě bude přes den 60 stupňů, než pojedete z práce, a prostě ty vysoké teploty můžou zcela změnit účinek toho léku, naopak v zimě zase ty nízké. Čili my na to třeba ty lidi upozorňujeme, ale ta zásilková služba, kde s prominutím nějaký Ukrajinec něco veze, a kdo tedy bude mít zodpovědnost za to? Čili to tam není vůbec domyšleno a myslím si, že tak jak řekl kolega Kasal, že v současné době k tomu vůbec doba nenazrála.

Takže znovu, všimněte si, co se týče tržních podílů, o tom se mi ani nechce mluvit, protože kolega - vždycky ti lobbisté prostě najdou nějaký ten slabší kus ve stádu a pak mu to naloží, protože my lékaři jsme je s tím všechny vyhodili, protože to samozřejmě vůbec nepřísluší do této materie, kterou se teď zabýváme. Asi bych tady mohl hovořit ještě jako celou dobu - to byly, bych řekl, ty nejmarkantnější.

Jinak já tam mám pozměňovací návrh po číslem tři. Samozřejmě ten se týká ryze zase praktických věcí, aby se to týkalo jenom léčiv hrazených z všeobecného zdravotního pojištění, aby ty nehrazené věci z toho byly vyjmuty a aby tam byla jasně i vydefinována ta cena.

Takže dál už není, co k tomu dodat. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobrý den, vážený pane předsedající, pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci. Já bych chtěla jenom navázat na svého předřečníka pana poslance Janulíka. Musím říct, že když se na věc podívám z pohledu pacientů, tak si myslím, že má svatou pravdu. Myslím si, že to nejdůležitější mezi lékařem a pacientem je důvěra, a jestliže přistupujeme z pohledu důvěry mezi lékařem a pacientem, tak přece musíme chtít jako pacienti, aby lékaři měli možnost nahlédnout do lékového záznamu. A jedině pokud má někdo nějaký výjimečný důvod toto odmítnout, tak nechť má tedy možnost to udělat. Ale myslím si, že je naprosto přirozené, že ošetřující lékař, lékař, ke kterému jdu s nějakým svým problémem, tak prostě vidí do toho, co, jaké léky beru, protože jenom tak mně může skutečně pomoci. Já se skutečně přimlouvám za to, abychom návrh zákona víceméně podpořili tak, jak byl navržen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a děkuji za dodržení času. Poprosím o trochu větší klid v sále a seznámím vás s omluvenkami, než pozvu dalšího řečníka. Omlouvá se nám pan místopředseda Petr Fiala od 14.30 hodin do konce jednacího dne, omlouvá se nám paní poslankyně Brzobohatá od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Richterová od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Vymazala, který je řádně přihlášen do obecné rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych tady uvedl důvody, které mě vedly k předložení dvou pozměňovacích návrhů k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, a tyto své návrhy bych rád krátce představil. Oba se týkají úhrady konopí pro léčebné použití ze zdravotního pojištění.

Právo omezit nárok na bezplatnou zdravotní péči garantovaný Listinou základních práv a svobod mají pouze zákonodárci. Taková je argumentace Ústavního soudu, která je údajným důvodem, proč je nezbytně nutné úhradu konopí ze zdravotního pojištění řešit úpravou zákona, nikoliv například opatřením obecné povahy, které by bylo zajisté rychlejším řešením.

Pokud na tuto premisu přistoupím, je nasnadě se ptát, jakým způsobem v tomto případě zákonodárce přišel na úhradu konkrétně 90 % ceny pro koncového spotřebitele, že se rozhodl ji napevno zakotvit do zákona. Proč to není 100 %? Proč to není 60 %? Žádný výpočet jsem v tomto ohledu nepotkal a vzhledem k nestandardnosti všech okolností tohoto návrhu na úhradu konopí se i domnívám, že žádný takový výpočet neexistuje. V zásadě mi z toho vychází, že si těch 90 % někdo prostě vycucal z prstu a legitimitou omezení nároku na bezplatnou zdravotní péči se v tomto případě vůbec nezabýval. Hlavně že bylo potřeba s úhradami léčiv prostřednictvím zákona začít zrovna u konopí, nikoliv třeba u penicilinu.

Listina garantuje nárok na bezplatnou zdravotní péči všem občanům, nikoliv pouze středu Gaussova rozložení. To, že se Ministerstvo zdravotnictví vytasilo s návrhem, který řeší, ke všemu pouze částečně, problémy pacientů, kterým je předepsáno maximálně 30 gramů konopí měsíčně, ale těžce nemocné pacienty neřeší, je jasným dokladem, že tato iniciativa měla za cíl pouze umlčet pacienty a sebrat Pirátům jeden z argumentů pro regulaci nakládání s konopím pro osobní potřebu.

Pokud by úhrada konopí pro léčebné použití měla nakonec opravdu vypadat takto, bude lepší prostě projednat novelu zákona o omamných látkách z dílny pirátské strany, která kromě dostupnosti konopí řeší i problémy spojené s prohibicí psychotropních látek. A nakonec u žádného léčiva s jedinou výjimkou, kterou je konopí pro léčebné použití, není lékař omezován s ohledem na množství léčiva, které může pacientovi předepsat. Žádným standardním léčivům, ani těm silně návykovým, ani těm vysoce toxickým, a dokonce ani těm, která jsou pacienty zcela běžně nadužívána, nejsou do cesty stavěny takové překážky jako právě u konopí pro léčebné použití. Pro toto systémové omezování rozvoje léčby konopím neexistuje žádné morální zákonné či toxikologické opodstatnění.

Dovolím si jen dodat, že množství konopí pro léčebné použití, které může lékař měsíčně předepsat, je již jednou omezeno ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 236/2015 Sb., a to na hodnotu 180 gramů měsíčně. Toto omezení však navrhovatelům této úhrady nestačilo a rozhodli se ještě dodatečně omezit množství předepsaného konopí, které bude hrazeno, a to na 30 gramů měsíčně. Dostáváme se tedy do situace, kde je pacient trpící například chronickou neztišitelnou bolestí, užívající vysoké dávky toxických opioidních léčiv, která jsou ze zdravotního pojištění hrazena a jejichž předepisování není nijak omezeno, donucen čelit extrémním omezením, pokud se rozhodne začít užívat konopí. Konopí, jehož toxicita je tak nízká, že dosud nebyla ani vyčíslena.

Na základě těchto skutečností jsem předložil pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 2811, který místo původní navrhované úhrady 90 % zavádí úhradu plnou a který místo původního omezení na zcela nedostatečných 30 gramů měsíčně ponechává pouze omezení dané vyhláškou č. 236/2015 Sb., tedy 180 gramů měsíčně. Vzhledem k tomu, že ta stejná vyhláška také specifikuje, které diagnózy vykazují skutečně podloženou klinickou účinnost léčby konopím, a úhradu limituje pouze na tyto diagnózy, považuji plnou úhradu za oprávněnou a přiměřenou.

Druhý pozměňovací návrh, který jsem předložil pod číslem sněmovního dokumentu 2812, se týká maximální ceny konopí pro výpočet úhrady. Pokud totiž Ministerstvo zdravotnictví v nějaké situaci nemůže vyjít z vysoutěžené ceny v České republice, například proto, že konopí ze zadávacího řízení není dostupné nebo žádné zadávací řízení ústav neprovedl nebo zadávací řízení bylo neúspěšné, musí ministerstvo vyjít z ceny dováženého konopí -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám o větší klid v sále, roste nám tu hladina hluku, neposloucháme se a je to škoda. Prosím, abychom věnovali pozornost řečníkům. Děkuji.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Můj pozměňovací návrh v tomto ohledu řeší hlavně to, aby zahraniční cena byla zohledněna tak, že pokud je nižší než ta maximální nabídková cena domácí, bude maximální cena pro výpočet úhrady stanovena jako maximální nabídková cena v zadávacím řízení, které ústav už provedl. Čili jde tam o tu limitaci nejnižší možné hodnoty konopí pro následnou úhradu, aby nedošlo k tomu, že na české konopí bude úhrada 90 %, ale ve chvíli, kdy dojde a bude potřeba dovézt zahraniční konopí, které bude dražší, tak na něj ta výsledná úhrada bude třeba jenom 60 %.

K oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Adámková, poté pan poslanec Farhan. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi jenom kratičkou faktickou poznámku na velmi hezky přednesené návrhy. Mládí je entuziastické, já vám ho skoro závidím, protože se samozřejmě podruhé do této věkové kategorie nevrátím, nicméně musím některé věci uvést na pravou míru.

Neexistuje - to, co jste řekl, bych naprosto souhlasila - ale 100% úhrada všech léků neexistuje ani v jiných oddílech v naší republice. Připlácejí si pacienti se srdečním selháním a všichni ostatní. Vždycky mají nějakou danou cenu toho léku. To hradí pojišťovna a zbytek pak může být ta spoluúčast. Čili není pravda, že ostatní by měli 100 % hrazeno, byť samozřejmě i ten výklad, jak vy jste ho řekl, chápu, jak jste to myslel.

Uvedl jste penicilin. Musím vás upozornit, že třeba penicilin pro dospělé po erysipelu, což je tedy růže, je hrazen pouze v určité míře, zbytek si pacienti platí kompletně, plně, přestože to podávají. Platí se blokátory beta-adrenergních receptorů, což jsou léky, které snižují úmrtnost na kardiovaskulární aparát o 40 %. A připlácí se na ně. A přesto také podle Listiny základních lidských práv a svobod by tam bylo tedy to bezplatné léčení. Ale domnívám se, že takový stát, který naši ekonomiku nemá, a neznám jiný na světě, který by takovou měl, možná kromě Bahrajnu. Tam nevím.

Jinak vás chci upozornit, že všechny léky mají maximální dávku pro die. To znamená, nemůžeme ji přestoupit. U léků, které se dávají tak, jak vy jste uvedl třeba v případě bolesti, nemůžeme dávat dávku denní, zejména tedy u těch konopných preparátů, protože my nevíme, kdy ten pacient bude mít bolest, on to neví také. Takže bychom ho mohli omezit. Takže tam si proto myslím, že ten měsíc je správně.

Jinak víceméně všechny léky, včetně těch vitamínů, mají denní dávku. Takže tam to také není beztrestné. Ale také bych si přála, abychom měli 100% hrazené preparáty, ale ta doba tady ještě rozhodně není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Farhan, poté pan poslanec Vymazal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo, pane předsedající. Z větší části už to řekla paní poslankyně Adámková. Já bych jenom doplnil, že ta hranice 30 gramů není fixní z toho důvodu, že revizní lékař může podle § 32b schválit daleko vyšší množství na základě odůvodněné zprávy toho daného lékaře. A já to nebudu víc už komentovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Vymazala s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo. Jenom velmi krátce. Ta narážka na penicilin byla z toho důvodu, že prostě všechna ostatní léčiva mají úhradu stanovenou v úhradové vyhlášce a zrovna u konopí jste se rozhodli jít tou cestou, kterou vytyčil Ústavní soud, a úhradu strčit do zákona, ačkoliv i u těch ostatních léčiv jsou omezována ta základní lidská práva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly všechny faktické poznámky v tuto chvíli. Takže prosím pana poslance Kaňkovského, který je řádně přihlášen do obecné rozpravy, v tuto chvíli jako poslední. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se vyjádřil několika poznámkami k projednávané novele zákona o léčivech, sněmovní tisk 302.

Jak už zde mnohokrát zaznělo, hlavní matérií tohoto návrhu zákona je zřízení institutu takzvaného lékového záznamu. Já už jsem to tady říkal v prvním čtení. Já osobně jako lékař, jako poslanec, stejně jako poslanecký klub KDU-ČSL jsme dlouhodobě volali po zavedení lékového záznamu, a to zejména v souvislosti s projednáváním opakovaně vlastně diskuze ohledně eReceptů. Takže já jsem rád, že jsme se konečně dobrali k tomu, že zde už máme legislativní návrh, který lékový záznam zavádí.

My máme za sebou poměrně širokou a taky poměrně náročnou diskuzi v garančním výboru pro zdravotnictví. Samozřejmě to bylo i v dalších výborech. Diskutovali jsme poměrně široce záležitosti týkající se lékového záznamu. A ta asi největší diskuze se skutečně týkala toho, zda máme jít cestou opt-out, či opt-in souhlasu pacienta. Já musím říci, že já osobně, a řekl bych, že i většina mých kolegů z našeho poslaneckého klubu jsme spíše příznivci opt-in režimu. Nicméně jsem přesvědčený o tom, a tady už to zaznělo od některých předřečníků, riziko toho, že bychom šli striktně na opt-in systém, to znamená, že by každý občan musel aktivně udělit svůj souhlas s nahlížením do lékového záznamu, tak jak znám trošičku českou populaci, tak jsem přesvědčený o tom, že bychom skutečně měli problém naplnit poslání toho lékového záznamu.

To znamená, byť jsem bytostně spíš v životě příznivcem aktivního souhlasu s podobnými nástroji, tak zde jsem ochoten udělat výjimku a budu to takto předávat i jako garant tohoto tisku pro náš poslanecký klub. Přesto jsem očekával - a tu diskuzi jsme také vedli na zdravotním výboru - že ten princip vyslovení nesouhlasu pro ty, kteří se rozhodnou, že nebudou souhlasit s nahlížením do jejich lékového záznamu, že bude pro občany uživatelsky přívětivější.

My jsme to hodně diskutovali na zdravotním výboru. Já se obávám, že pro občany, kteří jsou ze vzdálenějších koutů republiky, a mám na mysli zejména seniory nebo lidi, kteří mají nějaký významnější zdravotní hendikep, a také ty občany, kteří jsou v pobytových službách, respektive v pobytových službách sociálních služeb, že pro ně chodit na CzechPoint, aby mohli vyjádřit svůj nesouhlas s lékovým záznamem, není zrovna uživatelsky přívětivé.

Tady právě ta diskuse byla velmi široká. Bavili jsme se o možných jiných variantách, bohužel jsme do této doby k žádnému konsenzuálnímu návrhu nedošli. Mrzí mě to, protože si myslím, že skutečně zvlášť pro seniory a jejich rodiny to nebude, jak už jsem řekl, úplně uživatelsky přívětivé. Tolik jedna poznámka. Přesto, jak už jsem řekl, jsme ochotni princip opt-out podpořit.

Druhý problém, který nastal, je nevypořádání připomínek některých pacientských organizací, konkrétně se jedná o organizace, které pomáhají pacientům s AIDS, některé skupiny pacientů onkologicky nemocných nebo některé skupiny pacientů se závažnými psychiatrickými onemocněními. Ti požadovali výjimku z opt-out systému, bohužel nebylo na jejich připomínky slyšeno. Já v tomto smyslu podám pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 2801. Také jsme to diskutovali na zdravotním výboru. Není to úplně jednoduché. Uvědomuji si, že každá výjimka může narušit princip toho návrhu. Nicméně si myslím, že pacientským organizacím to dlužíme. Pokud tento návrh nebude přijat, tak samozřejmě můžeme diskutovat ještě případně o změně v rámci projednání v Senátu.

Potom bych měl ještě jeden dotaz směrem k panu ministrovi. Já jsem mu ho avizoval, není to nějaké překvápko. My jsme v rámci diskusí možná trošku pozapomněli na jeden aspekt lékového záznamu, který už se bytostně dotýká zdravotníků, a to je forenzní odpovědnost. My jsme tady diskutovali o všech těch přínosech a já s nimi souhlasím a jako lékař se těším na to, až budu moci nahlédnout do lékového záznamu pacienta, protože jak už tady zmiňoval z praxe kolega Janulík, skutečně ty diskuse o těch modro-žlutých, modro-zelených kuličkách, tobolkách a podobně jsou někdy velmi náročné a hodně nás v praxi zdržují a někdy se skutečně nedobereme výsledku. Nicméně je potřeba se také bavit, a já to slyším od svých kolegů, kteří mě požádali, abych se tady na to zeptal - každá činnost zdravotníka i jiných profesí je spojena s forenzní odpovědností. A já mohu říci jako člověk, který se patnáct let zabývá stížnostní i soudní agendou v mé mateřské nemocnici, že ty soudní procesy jsou často velmi složité nejen v trestněprávní rovině, ale i v občanskoprávní rovině. Takže bych se chtěl zeptat pana ministra, zda i ty forenzní dopady lékového záznamu na zdravotnickou obec byly diskutovány se zástupci jednak společnosti medicínského práva, se zástupci státních zástupců, soudců a s Ministerstvem spravedlnosti, protože jsou situace, kdy lékař nemá problém se do lékového záznamu podívat. V běžné ambulantní praxi to jistě nebude problém, ale v urgentní medicíně už to někdy problém být může. A také je třeba si uvědomit, že ten lékový záznam není všespásný. My si přečteme v lékovém záznamu, co bylo konkrétnímu pacientovi v nějakém časovém sledu předepsáno za léky, my ale v tu chvíli nemáme žádnou jistotu, že pacient ty léky skutečně užívá.

To znamená, tady to riziko pro toho zdravotníka skutečně existuje. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, zda toto bylo vydiskutováno, protože my chceme bezpečí pro pacienty, ale samozřejmě zdravotnická obec chce i určitou bezpečnost pro výkon svého povolání. Takže tady bych byl rád, kdyby pan ministr se k tomu ještě vyjádřil.

Jinak za klub KDU-ČSL mohu říci, že lékový záznam podporujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Do obecné rozpravy se ještě přihlásil pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já už budu stručný. Tady se bohužel smotává několik věcí dohromady tím, jak vznikly pozměňovací návrhy ještě v průběhu projednávání a byly tam doplněny některé další věci, takže debata je lehoulince nestrukturalizovaná, skáče se pořád z marihuany a lékáren na lékový záznam a zpátky.

Já jsem se přesto chtěl krátce vyjádřit k lékovému záznamu. Nemám nic proti tomu, aby vznikal, ale pokládám za velikánskou chybu resortu a vlády jako celku, že se jde touto povinnou cestou, že automaticky každý je v registru, pokud si neřekne, že v registru být nechce. To prostě pokládám za velikánský omyl, strukturální omyl této vlády, která si pořád myslí, že občany musíme nějakým způsobem vychovávat. Speciálně podle mého názoru v otázce pacientů je to přesně obráceně. Každý pacient, který chodí ke svému doktorovi, zejména ti starší pacienti k tomu doktorovi mají přece důvěru, naprosto logicky, on má být ten, kdo jim vysvětlí a řekne jim: Milý pane, pro vás je užitečné, berete čtrnáct léků, pro vás je užitečné, aby o vás tento lékový záznam byl veden, nechte si ho. Kdyby se vám něco stalo, když přijedete na urgentní přijetí do nemocnice, aby věděli, co berete, co vám mají předepsat nebo nemají předepsat, kde je nějaký konflikt nebo není. Ale řekne to ten doktor tomu svému pacientovi. Ten to bude vědět, že to je vedeno. Proč potřebuje někdo znát můj lékový záznam, když žádné léky neberu? Proč musím být v systému a musím žádat, že z něj chci být vyňat?

Takhle se jde úplně obrácenou cestou, podle mne chybnou. Já jsem o tom párkrát s panem ministrem i s jeho různými náměstky diskutoval veřejně i soukromě, kde se říká: No my na to uděláme obrovskou informační kampaň, kde každému vysvětlíme, že se může odhlásit. To jsou kampaně, na které se akorát vyhodí peníze, místo toho, abychom šli naprosto přirozenou cestou. Každý doktor to vysvětlí svému pacientovi a přesvědčí svého pacienta, že to pro něj je užitečné. A ten pacient bude vědět, proč se to vede, nač se to vede, jestli je mu to k něčemu dobré nebo není, a řekne mu to jeho osobní doktor, který se o něj stará.

Tak ne, my řekneme, bude to ze zákona a uděláme velkou informační kampaň. A ještě tady byly řečeny některé komplikace, které s tím vznikají, jako že se například musí zajít na CzechPoint, musí tam být ověřený podpis a další a další věci, což samozřejmě část populace v této zemi vůbec nezvládá a zvládat nebude, ale s tou už se zřejmě v představách Ministerstva zdravotnictví moc nepočítá, resp. to už jsou přesně ti, o které se stará stát, a stát za ně rozhodne, co je pro ně dobré a správné.

Prostě mám dojem, že kdybychom se vydali obrácenou cestou, kterou navrhuji společně s kolegy od Pirátů, a řekli si: pokusme se lidem vysvětlovat, co je pro ně dobré, a ne je k tomu ze zákona přinutit, udělali bychom lépe pro znalost těch lidí, pro znalost těch doktorů i pro celkové vnímání sama sebe a své odpovědnosti za své zdraví, než když jdeme touto cestou, která říká všichni povinně, a kdo je rebel nebo pankáč, nebo jak se to dneska říká, tak ten se může odhlásit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Ještě jsou do obecné rozpravy s faktickými poznámkami přihlášeni pan poslanec Ferjenčík a paní poslankyně Procházková. Jako první pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se chtěl v této věci připojit ke svému předřečníkovi, protože skutečně myslím, že je velmi nešťastné, aby ta velmi citlivá data o zdravotních údajích pacientů byla automaticky sdílena a až potom z toho člověk mohl vystoupit. Myslím, že daleko vhodnější cesta je skutečně jít tou cestou opt-inu, to znamená, že pokud pacient chce, tak se do toho systému zapojí. Dává to daleko větší smysl ve vztahu k fungování toho systému, ve vztahu k reálnému používání toho systému na to, aby skutečně pomáhal.

Já mám pocit, že ministerstvo se touto cestou snaží donutit lékaře, aby to používali, a přenést na ně odpovědnost za to, když to používat nebudou. Myslím si, že lepší cesta je přesvědčit lékaře i pacienty, že je to užitečné, že skutečně stojí za to informace o lécích sdílet, aby se daly automatizovaně odhalovat kontraindikace, a skutečně jít cestou vysvětlování a přesvědčování. Tady jdeme cestou represe. Povede to akorát k tomu, že část lidí z toho zdravotního systému úplně vystoupí, protože nebudou chtít, aby o nich mohli další lidé zjistit, jak jsou na tom se zdravím.

Sníží to důvěru a hlavně to nepovede k tomu, že by se skutečně ten systém používal. Třeba se neodhalí to, že lékaři o ten systém nestojí. Dneska kdyby se to zavedlo opt-inem, jak navrhujeme my s ODS, tak bychom věděli, jestli lékaři to chtějí používat sami od sebe, zjišťovaly by se různé nerovnoměrnosti toho používání, mohli bychom se zaměřit na to, kterým lékařům je to potřeba vysvětlovat, kterým pacientům. Takhle se to prostě plošně zavede, pak jednou za čas bude nějaký velký medializovaný případ (upozornění na čas), ale bojím se, že to pomůže méně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je přihlášena s faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková, poté pan poslanec Válek. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Jenom ke svým dvěma předřečníkům. Víte, vysvětlování okolo eReceptů trvalo mnoho let. Vysvětlovalo se to lékařům, kteří si nemyslím, že jsou lidé, kteří by nebyli inteligentní a kteří by nechtěli udělat něco pro pacienty. Ale prostě dokud to nebylo povinné, tak se to nezavedlo. Ideální samozřejmě byl rok na to, aby ta povinnost nebyla sankcionována. A tohle je úplně přesně to samé. Já z ambulance s pacienty mluvím, většina z nich je za eRecept velmi vděčná a stejně tak bude vděčná - a protože jezdím na záchrance, tak vím samozřejmě velmi dobře, že je dobré vidět do toho lékového záznamu právě pro toho pacienta, ne naopak.

A ještě co se týče té malé poznámky mého kolegy pana poslance Bendy, že nechápe, proč by měli všichni vědět, že on nebere léky. No právě tato informace je pro nás nesmírně důležitá třeba v té záchrance, kdy nebudete schopný s námi mluvit a my se dovíme, že se nebraly žádné léky, a máme i tuto informaci, pracujeme s ní. Je vidět u obou mých předřečníků, že nejsou lékaři, nejsou zdravotníci a že mluví čistě jenom z toho pacientského hlediska. Já to samozřejmě chápu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Dovolím si podotknout, že je zvykem se obracet na kolegy při promluvách prostřednictvím předsedajícího.

Prosím pana poslance Válka, poté je přihlášen pan poslanec Běhounek a pan poslanec Benda s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče Válku, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se chtěl přihlásit s faktickou poznámkou, pak jsem se zastyděl na základě toho, co tady prostřednictvím pana předsedajícího odborníci o faktických poznámkách říkají, a tak jsem se přihlásil do řádné. A teď nevím, v jaké fázi jsem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jste ve faktické poznámce, případně je třeba ji zrušit.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Tak děkuji, počkám si.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Běhounka a poté pana poslance Bendu s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážení ministři, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, hezké popolední. Zcela konkrétně. Diskuse jsou vedeny spíš emocionálně a zájmem někam to posunout. Zkušenosti moje a mých spolupracovníků z hlediska výměny zdravotní dokumentace a především přeshraničního receptu a dalších věcí jsou nemalé a státy, které zavedly opt-in, velmi vážně uvažují o jeho zrušení, protože to nefunguje. Zcela konkrétním příkladem je Finsko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, děkuji i za dodržení času, a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Bendu, poté tedy v obecné rozpravě pan poslanec Válek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové, já jenom vaším prostřednictvím zareaguji kratičce na ctěnou kolegyni Věru Procházkovou.

No ano, je samozřejmě v pořádku, že zdravotníci do toho mluví, ale ti pacienti do toho mají mluvit taky. A my tady holt mluvíme za ty pacienty, kteří mají pocit, že o nich stát možná některé věci vědět nemusí, zejména pokud se cítí zdrávi, že by je měl přesvědčit o tom, že o nich něco vést chce a oni by o tom měli být osobně přesvědčeni, a ne že mě automaticky někam přihlásíte a já se musím odhlašovat. Ale to je jenom vlastně koncepční poznámka.

Já chápu, že zdravotníci, a speciálně vy jako člověk, který celý život dělá záchranáře a celý život se stará o ty lidi, které mu tam přivezou a jsou v bezvědomí, že na to koukáte trošku jinak než my, kteří jsme asi nikdy nikoho v bezvědomí v životě neviděli, tomu já rozumím, ale přesto si myslím, že proto Sněmovna je takto volena, že má těch 200 lidí, že tam musí být zastoupeny oba dva ty póly a oba dva ty názory.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní do obecné rozpravy pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající, takže teď můžu na férovku. Tak za mě oba dva ty způsoby jsou dobré, pokud bude snadné se přihlásit nebo snadné se odhlásit. Pokud bude komplikované se přihlásit, je opt-in systém úplně na nic, protože se nikdo nedokáže přihlásit. A opt-out je sice dobrý, ale bude velmi obtížné se odhlásit. Pokud je snadné se přihlásit, tak opt-in systém za mě je o edukaci a o přesvědčování pacientů, jak je to pro ně výborné se přihlásit, a opt-out systém je o pacientských sdruženích, aby tedy lobbovala mezi pacienty a vysvětlovala jim, že je blbost, aby tam v tom systému byli, aby se odhlásili.

Tak já teda při vší úctě ke kolegům nelékařům se cítím být také pacientem a každým rokem víc a víc pacientem a méně a méně lékařem. Tak teď jsem tak ze 70 % pacient a ze 30 % lékař. Takže z tohoto pohledu je mi v podstatě úplně jedno, co o mně můj ošetřující lékař ví, protože stejně mu všechno prozradím, a naopak čím víc toho ví, tím míň se vyptává a tím víc si toho najde v dokumentaci. Já osobně jako lékař jsem proti opt-outu, protože mě to nutí hledat další informace v tom systému, které takto nebudu muset hledat, a hodím to na pacienta, a buďto mi to řekne ten pacient, a když mi to neřekne, jeho chyba a jeho smůla. To já vidím jako radiolog v případě aplikací kontrastních látek, kdy z pacienta získat informaci, že má alergii na kontrastní látku, v podstatě nelze. Jednak netuší, co je kontrastní látka, jednak většinou neví, co je alergie, a když mu řeknu, že je to s tím jódem, tak si vzpomene, že ho někdy někdo potřel a měl fleky, takže tu alergii má. Řekne, že má alergii, já mu nemusím dát kontrast, tím pádem zjednoduším výkon, mám lepší úhradu od pojišťovny a všichni jsme spokojeni, protože popis trvá dramaticky kratší dobu. Jediný, kdo ostrouhá, je ten pacient, protože má nativní vyšetření.

Pokud budu mít nějaký systém, kde zjistím z toho systému, že tato alergie opravdu byla vážná, tak mu tu kontrastní látku nedám, stáhnu ho o patro níž, udělám mu rezonanci, eventuálně naopak mu řeknu: a nebylo to po potření jódem. Já vím, že to jde i v opt-in systému. Já si osobně myslím, že my nebudeme úplně jednotně hlasovat v topce, protože ten názor samozřejmě je taky určitým levicově-pravicovým postojem, zda stát má jaksi rozhodovat za pacienta, anebo naopak, jestli lidé jsou natolik svéprávní, aby rozhodovali sami za sebe, ale já pořád, pořád i jako pacient, i jako lékař, i jako poslanec, vidím ta kvanta nemocných, které v bezvědomí vozí rychlá, ta kvanta nemocných, ke kterým rychlá jezdí a kde informace ze systému, jakákoli drobná informace ze systému, kterou se o nich dozvím, tomu pacientovi zachrání život.

Já proto budu hlasovat pro ten opt-out systém, tedy pro povinné přihlášení - jestli je to ten správný? - a to z toho prostého důvodu, že bych si strašně nerad vzal na svědomí, byť se cítím být extrémně konzervativní a pravicový člověk, že někdo kvůli tomu, že by informace o jeho lécích mohla být v systému, mohl přežít a nepřežije. To si nechci vzít na svědomí. Já si myslím, že je to šance, která je velká, která je užitečná, která je dobrá a jsem si vědom toho, že dělám něco, co je zcela proti mému politickému přesvědčení, že manipuluji s lidmi pomocí státních nástrojů.

Proto na závěr apeluji znovu na pana ministra jako na zdravotním výboru, ať je způsob odhlašování co nejjednodušší, tak jednoduchý, jak je to jenom možné, ať to není pouze přes nějaké CzechPointy nebo nějaké, já nevím co, ať to není dopisem notářsky ověřeným, za kterým si ještě budu muset (dojít), ale ať stačí prostý požadavek u lékaře, ať stačí něco, co je strašně jednoduché. Většina lidí neumí pracovat s internetem, ti, kteří jsou opravdu staří, nemocní a kteří mají své problémy, nepůjdou na CzechPoint. Ta pošta fakt nefunguje tak dobře, jak si někteří myslíme. Notářů není tolik, kolik bychom chtěli, aby to schvalování bylo jednoduché. Pokud odhlašování bude jednoduché, snadné, v první vlně se spousta lidí odhlásí, vzal to čert. Pak nastane čas pro přesvědčování. Ale já, i když to snadné nebude, hlasovat stejně pro ten systém budu, protože prostě i jeden zachráněný život má tu cenu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. To byla v tuto chvíli poslední písemná přihláška do obecné rozpravy. Neregistruji žádné faktické poznámky ani žádnou přihlášku z místa, tedy končím obecnou rozpravu a ptám se, jestli je zájem ze strany navrhovatele nebo zpravodajů o závěrečná slova po obecné rozpravě. Pokud tomu tak není, nezazněly žádné návrhy, které by se měly nyní hlasovat, takže zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Do podrobné rozpravy je přihlášeno osm poslanců, jako první poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych jenom velmi rychle se v podrobné rozpravě přihlásila k návrhům 2803 a 2805, které jsem vysvětlovala v obecné rozpravě. Jedná se jednak o změnu účinnosti předkládaného návrhu, protože ten, který je daný, je již naprosto irelevantní, neboť tato doba uběhla. Druhý návrh se týká zmírnění a na druhé straně upřesnění, nebo naopak zpřísnění reklamy na potravinové doplňky, protože tak jak současná doba je, prostě to není vhodné a komfortní pro naše pacienty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní prosím pana poslance Farhana do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji. Já bych se zde chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu vloženému pod číslem 2804. Odůvodnil jsem ho v obecné rozpravě a podrobně je odůvodněn v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní prosím poslance Profanta. Připraví se poslanec Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 2595. Ještě upozorním, že u něj je písemná důvodová zpráva. To je asi všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, to je dostačující. Prosím poslance Nachera, připraví se poslanec Pávek.

 

Poslanec Patrik Nacher: Jak již bylo řečeno, přihlašuji se tedy jako spolupředkladatel k tisku 2805, který tady vysvětlovala kolegyně Adámková, pak samozřejmě k tomu pozměňovacímu návrhu na zásilkový prodej léků na předpis, což je číslo 2385, který jsem detailně vysvětlil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím poslance Pávka, připraví se poslanec Vymazal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Vážený pane předsedající, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, kterým se ruší tržní podíly a zavazují se distributoři a výrobci k dodávkám léků do dvou dnů. Je uveden včetně důvodové zprávy pod tiskem 2709. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím poslance Tomáše Vymazala, připraví se poslanec Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 2811 a 2812. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím poslance Kaňkovského, připraví se poslanec Pawlas. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne. Jak už jsem avizoval, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 2801, který se týká výjimky z opt-out systému pro některé skupiny pacientů. Bližší odůvodnění: odkazuji na příslušný sněmovní dokument.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím poslance Pawlase, který je jako poslední písemně přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedající, chtěl bych se přihlásit ke svému písemnému pozměňovacímu návrhu, k tisku číslo 302, který je evidován jako sněmovní dokument 2818, a je to protinávrh k návrhu, který tady přednesl poslanec Pávek, a zabývá se chráněnými distribučními kanály. Je to sněmovní dokument 2818 a je víceméně celý tisk v systému, a já ho předkládám jako určitý, bych řekl, správný a doporučující protinávrh proti kolegovi Pávkovi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. To je v tuto chvíli poslední písemná přihláška do podrobné rozpravy. Nemáme žádné faktické přihlášky ani nikoho dalšího nevidím z místa, takže podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova pana navrhovatele nebo některé ze zpravodajek. Pokud tomu tak není, konstatuji, že nezazněly žádné návrhy, které bychom nyní měli hlasovat, a já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji všem, kteří se zúčastnili rozpravy.

 

Jako další je zde bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP