Pátek 10. května 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

146.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 204/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, už je na svém místě, a zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro sociální politiku, pan poslanec Lukáš Kolářík. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 204/2, který byl doručen dne 17. dubna 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 204/3.

Ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Paní ministryně, máte slovo. A ještě jednou prosím o klid v sále!

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, stručně připomenu, že tisk číslo 204 měl původně zrušit celou právní úpravu elektronické neschopenky schválenou v roce 2017. Tento záměr už je ale dnes překonaný. Nebudu rekapitulovat celý ten vývoj. Mnohem účelnější je využít původní úpravu z roku 2017 a prostřednictvím tisku 204 ji doplnit tak, aby odpovídala požadavkům zaměstnavatelů i lékařů.

S oběma zainteresovanými skupinami jsme vedli za posledního půl roku jednání a uspořádali celou řadu podrobných diskusí a workshopů. Zatímco zaměstnavatelé nejvíce akcentovali požadavek na plně funkční eNeschopenku optimálně už od 1. července tohoto roku, zástupci lékařů si přáli pokud možno co nejjednodušší způsob zavedení elektronické neschopenky s dodatečným časem na přípravu, ideálně tedy v jedné etapě, a to od 1. ledna příštího roku. Pozdější pozměňovací návrhy reagovaly... (Ministryně přerušuje svoji řeč, v sále je stále hluk.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás opětovně prosím o klid, abychom mohli důstojně pokračovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Pozdější pozměňovací návrhy reagovaly na průběžný vývoj a připravovaly se v návaznosti na požadavky obou zmíněných skupin. Přihlížely také k úpravě obsažené ve sněmovním tisku číslo 333.

V návaznosti na četná jednání se nakonec ukázalo, že nejvhodnějším způsobem zavedení eNeschopenky je změna v jediném kroku, a to s účinností od 1. ledna příštího roku. V rámci tohoto jednoho kroku byly akceptovány nejdůležitější požadavky zaměstnavatelů. Zejména byl zohledněn požadavek na zakotvení tzv. proaktivních notifikací, to znamená, že zaměstnavatelé mohou požádat Českou správu sociálního zabezpečení o automatické zasílání oznámení o vzniku dočasných pracovních neschopností u jednotlivých zaměstnanců. Byl naplněn i požadavek organizací zastupujících lékaře na jednoduché autorizované ověření identity ošetřujících lékařů, prováděné stejnými prostředky jako ve zdravotnictví. Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví byla doplněna právní úprava oprávnění orgánů nemocenského pojištění využívat přístupové certifikáty poskytovatelům zdravotních služeb, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv. Na všech těchto pozitivních změnách se samozřejmě jakožto věcně příslušný orgán aktivně podílelo i Ministerstvo práce a sociálních věcí a byly zapracovány do pozměňovacího návrhu pana poslance Romana Sklenáka.

Ke sněmovnímu tisku číslo 204 bylo nicméně podáno více pozměňovacích návrhů. Ty jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 204/2. Protože některé z těchto pozměňovacích návrhů mají charakter komplexních pozměňovacích návrhů, dovolte mi, abych výlučně podpořila pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka. Pokud bude tento pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka akceptován a schválen, tak jedině za těchto podmínek může Ministerstvo práce a sociálních věcí zaručit plně funkční eNeschopenku, a to k 1. lednu 2020. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně, a otevírám v tomto bodě rozpravu. Jako první je do ní v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Bauer, kterému dávám slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny. Vážené kolegyně a kolegové, na sociálních sítích se už včera paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nechala slyšet, že eNeschopenka vstupuje do závěrečného dějství, a že tedy jako poslanci máme zvednout ruku pro pozměňovací návrh pana poslance Romana Sklenáka. Paní ministryně se také ohradila proti lidové tvořivosti a vybídla nás, poslankyně a poslance, abychom neriskovali nejistotu a hlasovali podle jejího doporučení.

Já uznávám, že paní ministryně má velmi svébytný smysl pro humor, ale chtěl bych říci, že to skutečně nejsou poslanci a není to parlament, který má v případě eNeschopenky nepořádek a kdo vnesl do jejího zavádění mírně řečeno nejistotu, možná bych řekl i chaos. Je to Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením současné paní ministryně a spolu s ním celá současná vláda.

Já bych tady i po vzoru paní ministryně nechtěl znovu připomínat tu neskutečnou anabázi, kterou jsme si s eNeschopenkou prošli. Slyšeli jsme ji tady už několikrát, nicméně jenom zkráceně shrnu současný stav.

Dnes budeme schvalovat eNeschopenku v rámci tisku, který ji měl původně rušit, a současně s tím máme stále na programu třetí čtení zákona, který eNeschopenku pro změnu zaváděl, ale podporovat ho už nemáme. To je ten zmiňovaný sněmovní tisk číslo 333. Za normálních okolností bych možná jako opoziční poslanec uvítal snahu paní ministryně přiznat minulé pochybení. To pochybení spočívalo v tom, že ministerstvo po předchozí zpackané práci tlačilo na zavádění první etapy elektronického vystavování pracovní neschopnosti již v polovině roku, přestože projekt stále nebyl připraven. Možná bych za normálních okolností dokázal ocenit, že paní ministryně raději realizaci eNeschopenky odsunula v čase, aby neriskovala blamáž a nezatížila lékaře, zaměstnavatele a hlavně pacienty problémy s fungováním nového systému. Jenže ministerstvo mělo dost prostoru na to, aby takový časový i věcný posun zakotvilo v příslušném návrhu zákona a ten poslalo do standardního připomínkového a legislativního procesu, jak tady ve Sněmovně bývalo zvykem. To se ale nestalo, a tak tu znovu u naprosto klíčové materie budeme na poslední chvíli řešit, který pozměňovací návrh kterého vládního poslance je nebo není způsobilý.

Co je však klíčové, ať už si podle mého názoru parlament vybere jakoukoli verzi načasování eNeschopenky, systém nebude dobře fungovat ani v polovině letošního roku, ale pravděpodobně ani na začátku roku 2020. Víte, přesvědčil mě o tom průběh minulého jednání výboru pro sociální politiku i průběh následného kulatého stolu na půdě výboru pro zdravotnictví. Já jsem se tedy tohoto kulatého stolu nemohl účastnit, ale podle dostupných zpráv byl pro zástupce ministerstva možná mírně řečeno zdrcující, protože ministerstvo očividně na tomto kulatém stolu selhalo v komunikaci s lékaři, odbornou veřejností a v komunikaci s resortem zdravotnictví. Možná někteří kolegové z výboru pro zdravotnictví mohou své zážitky zde na mikrofon doplnit.

Ani přesně před přijímáním legislativního řešení není jasné, jak bude vystavování eNeschopenky fungovat v praxi, zejména v nemocnicích a ve větších zdravotnických zařízeních. Není jasné, jak se budou lékaři identifikovat, jak budou fungovat interní systémy v nemocnicích, jak bude tento proces lékařům kompenzován. Je to téměř neskutečné, ale pár dní před schvalováním některé z variant eNeschopenky teprve padaly návrhy na přípravu pilotních projektů, které by měly praktické fungování eNeschopenky teprve ověřit. Ministerstvo práce a sociálních věcí přípravu elektronické neschopenky prostě nezvládlo a vládní koalice si dál bere lékaře, občany a zaměstnavatele za svá rukojmí.

ODS dlouhodobě podporuje elektronizaci všude, kde to dává smysl. Musí ale dobře fungovat, musí být pro občany bezpečná a přinášet jim prospěch. Z těchto důvodů také podporujeme elektronické vystavování pracovních neschopenek, ale nemůžeme souhlasit s tím, aby bylo zaváděno chaoticky a bez znalosti praxe. Mám-li si vypůjčit slova paní ministryně, eNeschopenka možná vstupuje do posledního dějství, její tvůrci se ale ještě před pár dny nebyli schopni dohodnout, podle jakého scénáře se vlastně bude hrát. Já bych doporučoval spíš více poctivé práce, komunikace a zkoušení předtím, než budou mít eNeschopenky premiéru v ostrém provozu. My jako pravicová opozice vládní šlendrián podporovat nebudeme, a proto se při hlasování, pravděpodobně s výjimkou návrhu kolegy poslance Koláříka, zdržíme.

Vzhledem k nastalé situaci věřím, že podporu tomuto návrhu zváží i vládní poslanci, především ti z hnutí ANO, tedy pokud nechtějí na poslední chvíli ztratit svou tvář.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana předsedy Kalouska. Všem připomínám, že v 9.30 máme pevně zařazený bod 148, takže pravděpodobně nedokončíme rozpravu. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem chtěl původně vystoupení paní ministryně na sítích přejít tak jako spoustu jiných neopodstatněných drzostí, ale nedá mi to nenavázat na pana poslance Bauera a říci, že používat termíny lidová tvořivost a chaos v tomto případě vůči zákonodárcům, když všichni víme, že zmatečná tvořivost a chaos panovaly a panují v této věci na Ministerstvu práce a sociálních věcí, to už je chucpe, paní ministryně. To je arogance úředníka, který bohužel neodvedl dobře svoji práci a teď se snaží útočit na zákonodárce. To se prostě nedělá. To si troufnu říct jako dlouholetý státní úředník i jako politik. Ona totiž historie zná amatéry, kteří postavili archu Noemovu, a taky zná skvělé konstruktéry a odborníky, kteří zkonstruovali Titanic. Kdybyste odváděla skvělou práci na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak vaši aroganci chápu, ale při tom chaosu, který vládne na úřadu vám svěřeném, bych doporučoval přece jenom trochu více pokory.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka, pan poslanec Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Dobré ráno a děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážený pane kolego poslanče Kalousku prostřednictvím předsedajícího, zřejmě proto, že nejste členem výboru pro sociální politiku, tak nemáte dostatek informací, jinak byste nemohl pronést ta slova, která jste pronesl. Já se musím úředníků Ministerstva práce a sociálních věcí zastat. Oni naopak se snaží vyhovět této Sněmovně a připravit takové podklady, které vycházely z požadavků jednotlivých poslanců. Bohužel ty požadavky právě poslanců se velmi často měnily a rozcházely a úlohu úředníků MPSV jsem jim rozhodně nezáviděl. Nemáte pravdu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Reagovat chce faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Kdybych řekl to, z čeho jste mě osočil, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, tak bych zajisté pravdu neměl. Ale my se neposloucháme. Já jsem nemluvil o úřednících Ministerstva práce a sociálních věcí. Já jsem mluvil o úřednické aroganci ministryně práce a sociálních věcí, která ten úřad řídí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Faktické poznámky žádné další nejsou a do rozpravy je přihlášen pan poslanec Válek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Je řada věcí, co končí. Teď, v posledních 14 dnech, končí dva projekty, které jsou velmi podobné. Taky se ženou do posledního dílu. Jeden z nich je série Avengers, také je to science fiction, a druhá je elektronická neschopenka. Obojí mně přijde velmi podobné. Já vzhledem k tomu, že Avengers mají přece jenom víc reálného podkladu, jsem nebyl na tom semináři a šel jsem na Avengers, takže se za to omlouvám. Ale mně strašně vadí být destruktivní. Proto se pokusím nebýt. Budu se snažit, být konstruktivní.

Já jako poslanec jsem dlouhodobě měl jedinou jednu prosbu, která se týkala dvou částí. Ta první část byla v tom, jestli opravdu bude elektronická neschopenka on-line. To znamená, vyplním elektronickou neschopenku a následující den, ideálně ještě ten, ji zaměstnavatel dostane a bude vědět informaci: můj zaměstnanec je na neschopence. Druhý dotaz, který jsem měl, jestli opravdu systémy nemocnic státních, soukromých, jestli systémy léčeben, rehabilitačních ústavů, tedy všech těch pracovišť, kde se vystavují neschopenky, jsou jednak nastaveny na to, aby akceptovaly ten program.

Vrátím se znovu k eReceptu, kdy eRecept se testoval deset let na Masarykově onkologickém ústavu, potom se tři roky testoval v různých typech provozů, finálně jsme ho odhlasovali a i hlasy poslanců TOP 09 byly v řadě případů a v tomto případě pro, a přesto jsme se domluvili, a jsem rád, že jsme se tak domluvili, že rok se bude bez sankcí eRecept zkoušet. Toto všechno proběhlo a finálně stále dneska lze v definovaných případech vystavovat recept písemně a ukazuje se, že je to nezbytně nutné, a stále část lékařů může vystavovat recept písemně a stále nejsou úplně dokonale vyřešeny všechny situace.

Ta elektronická neschopenka je stejně závažná materie jako eRecept. Proto toto všechno je potřeba opravdu extrémně, extrémně pečlivě vyzkoušet a pořád musí být v záloze variantní řešení a pořád musí být možnost, to je jedno, k jakému datu ten zákon bude platit, aby nejméně po dobu jednoho roku bylo možné variantně vystavovat i papírovou neschopenku, z různých důvodů. Já rozumím tomu, že jednoduchý program, který používají praktičtí lékaři, který používají praktičtí specialisté, a dneska je řada lékařů, která používá tento program a vystavuje elektronicky neschopenku, neudělá zásadnější problém v těchto provozech u těchto lékařů. Čím větší pracoviště, tím větší problém může nastat. Velký problém může nastat na pohotovostech, může nastat velký problém v nemocničních zařízeních, která mají svůj vlastní nemocniční informační systém a nemají komerční nemocniční informační systém a z přímo řízených organizací je to, tuším, devět, kde vyvíjeli svůj vlastní nemocniční informační systém, jejich IT pracovníci, zdrojová data jsou v některých případech velmi obtížně dohledatelná.

To znamená, pokud jsem se bavil v těchto nemocnicích, pokud jsem konzultoval fakultní nemocnice, velká zdravotnická zařízení, v řadě nemocnic jsou v situaci, že čekají, jak bude vypadat vlastně naše legislativa, pak teprve budou moct vypsat výběrové řízení, budou muset doufat, že se jim někdo v tom výběrovém řízení přihlásí. Budou muset doufat, že ti, co nevyhrají, se neodvolají, a pokud toto všechno dobře dopadne, budou moct implementovat eNeschopenku do nemocničních informačních systémů. Samozřejmě může běžet paralelně nějaký program, který bude webová aplikace, nebo já nevím co. To si samozřejmě kdokoliv z nás takhle může představit, pokud v životě nikdy nevyplňoval neschopenku, pokud v životě nikdy nepracoval v nemocnici a neviděl a nezažil přeskakování z programu do programu, nezažil přeskakování z vnitřního informačního systému do vnějšího prostředí, neviděl a nezažil, a dneska v době GDPR o to víc, jaká je nutnost zabezpečení přeskakování mezi těmi programy.

To znamená, já si velmi vážím, a nebojím se to říct, i jako opoziční poslanec práce paní ministryně na tom, aby vznikla eNeschopenka. Ale nesmírně mě mrzí, že tím, že se snažíme všechno uspěchat, tím, že to děláme ne úplně šťastným způsobem bez dostatečného ověření provozu, bez dostatečných dat z dostatečného množství zdravotnických zařízení, kdy se v první fázi ministerstvo soustředilo pouze na praktické lékaře nebo praktické specialisty a pominulo jiná místa, kde vznikají neschopenky, tak se může stát, a já jsem o tom přesvědčen, že ten problém nastane, to, že k 1. 1. vznikne chaos. Já jsem velmi rád, že ministerstvo akceptovalo, že nebudou muset lékaři používat další kartičku a že kartička, jestli jsem to správně pochopil, kterou používáme pro eRecept, bude sloužit pro eNeschopenku, a pevně věřím, že se vláda nakonec rozhoupe a dostane se situace, že tato kartička bude tou identifikační elektronickou kartou zdravotníka s podstatně nižší hladinou zabezpečení a zjednoduší (nesroz.) certifikátu jednou za pět let a ne každý rok.

Jsem velmi rád, že se tím pádem dají použít stejné čtečky elektronických karet. Jsem velmi rád, že se snad ten systém bude pohybovat v úrovni vnitřních informačních systémů a nebude to žádná webovská aplikace pro nemocniční zařízení, kam by se přeskakovalo. Ale nevěřím tomu, že dnes, 10. května, když to máme ve fázi, v jaké to máme, a budeme pokračovat způsobem, byť třeba velmi svižným, silou koaličních hlasů, se můžeme dostat do fáze, že k 1. 1. budeme mít v nemocnicích fungující implementovaný software, který nebude způsobovat potíže - a teď se omlouvám svým kolegům - ne lékařům, ale především pacientům, protože elektronická neschopenka -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já se omlouvám, pane poslanče, ale je 9.30, máme pevně zařazený jiný bod. Samozřejmě vše bude zaznamenáno a budete mít možnost pokračovat v rozpravě, až to přijde na řadu.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, já myšlenku udržím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: My se budeme těšit. Přerušuji tento bod.

 

Otevírám bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP