Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

147.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - třetí čtení

Prosím paní místopředsedkyni vlády, ministryni Alenu Schillerovou a zpravodaje garančního výboru pana poslance Jana Volného, aby zaujali místo u stolku zpravodajů. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 205/6, který nám byl doručen 23. dubna 2019. Usnesení garančního výboru nám bylo doručeno jako sněmovní tis 205/7. (V sále je obrovský hluk.)

Ptám se paní ministryně, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. (Ministryně se baví s dalšími poslanci a nevnímá, protože hlas předsedajícího v tom hluku není řádně slyšet.) Nemá zájem vystoupit.

Tak v tuto chvíli otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Munzar. A pan poslanec Munzar má slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. A já si chvilku počkám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: To je rozumné, protože by vás ani mnozí kolegové a mnohé kolegyně neslyšeli. Dámy a pánové, prosím o klid, ať se můžeme věnovat argumentům, které budou zaznívat od jednotlivých řečníků v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji ještě jednou. Dobrý den, dámy a pánové. Dostali jsme se do třetího čtení novely zákona o evidenci tržeb. Jak se ukázalo před jednáním nejdříve na hospodářském výboru, poté i na rozpočtovém výboru ohledně pozměňovacích návrhů, ochota koaličních stran naslouchat jiným názorům, řekněme diskutovat o nich, zamyslet se nad nimi, se limitně blíží nule. Z tohoto důvodu je nutné si připomenout všechny hlavní argumenty, které máme k novele zákona o elektronické evidenci tržeb, protože opakování je matka moudrosti.

Zákony bychom neměli posuzovat pouze technicky, pouze jejich příjmy a dopady, ale naším úkolem je i posuzovat jejich hlubší smysl, to znamená jejich celospolečenské dopady a dopady do atmosféry ve společnosti a do vývoje společnosti.

Hlavním argumentem pro zavedení elektronické evidence tržeb bylo zvýšení příjmů státu a narovnání podnikatelského prostředí. A k těm oběma argumentům se také ve své řeči dostanu. Ale vysoko nad tím stojí, jaký tímto zákonem chtějí koaliční strany dát signál společnosti. Co vlastně pro vás znamená liberální společnost? Jakou hodnotu mají pro vás lidé, kteří se rozhodli aktivně podílet na našem hospodářství tím, že vstoupili na nelehkou půdu podnikání? Vnášíte to této společnosti systém, který má lidi znechucovat a odrazovat je od podnikání, místo toho, abyste těmto lidem dávali najevo, že si jejich aktivit vážíte, místo toho, aby stát oceňoval soukromé aktivity každého jednotlivce.

Elektronická evidence tržeb je systém, který si klade za cíl a má ve svém vínku permanentní online kontrolu aktivit podnikatelů ze strany státu. Minulá i současná vláda pod taktovkou hnutí ANO vyvolala jasné tažení proti podnikatelům a nedívá se v tomto tažení ani nalevo, ani napravo. Líbivými slovy sice podnikatele hájíte, ale svými konkrétními skutky a rozhodnutími děláte úplně něco jiného. EET není jen systém a není to jen systémem EET, ale všemi těmi kontrolami, lhůtami, pokutami, které tento systém provází. To je plánovité vytváření nepřátelského prostředí pro podnikání a pro soukromé aktivity lidí. A nejste ochotni přispět ani trochu ke zmírnění alespoň dílčích parametrů. My jsme dávali několik pozměňovacích návrhů, které měly přispět, některé z nich, alespoň ke zmírnění některých pokut, lhůt a podobně. Nebyli jste ochotni nám naslouchat.

Jak vyplývá i z mezinárodních srovnání, musí u nás firmy věnovat ke splnění svých daňových povinností o 40 procent více času, než činí průměr států Evropské unie a Evropského sdružení (volného) obchodu. Český poplatník touto činností stráví - pro vaši představu - 230 hodin. Například v Estonsku jen 50. A vy zvláštním režimem, který zavádíte pro ty nejmenší, chcete administrativní zátěž, byrokracii a zejména množství času, který živnostníci věnují naplnění svých povinností pro stát, ještě zvýšit. Podnikatelům a živnostníkům jste nasadili psí hlavu, abyste jim mohli dát obojek, který jste osadili velmi bolestivými trny, což jsou právě ty nepřiměřené pokuty a nepřiměřená konání státní správy. Postavili jste se na roveň těch, kteří v minulosti nazývali podnikatele parazity. Zcela záměrně a plánovitě jste rozdělili společnost na zaměstnance a zaměstnavatele. Postavili jste je proti sobě. Uměle jste vytvořili poptávku po opatření typu EET, a to právě proto, abyste mohli podnikatele kontrolovat. To je jizva na tváři společnosti, kterou místo abyste začali hojit, tak ji dále prohlubujete.

Premiér tvrdil nedávno, že chce malý stát, a přitom budujete obří aparát státu, který se každému vlamuje do soukromých aktivit. Nejhůře se proti regulacím brání ti malí. Ti, kteří si vydělávají sami na sebe a snaží se zabezpečit svoje rodiny. Poskytují nám tolik nezbytné služby, přispívají svými daněmi, sociálním a zdravotním pojištěním do společných peněz. Zaměstnávají další lidi a vytvářejí v naší společnosti hodnoty. Jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. Oni si vlastně platí celou státní správu, včetně Ministerstva financí, včetně Finanční správy, která by měla být pro občany službou a nikoliv drábem. Za tuto svoji aktivitu jsou odměněni, v uvozovkách, permanentní nedůvěrou. Permanentní nedůvěrou, kterou ze strany Finanční správy, Ministerstva financí, vlády, ale bohužel i některých členů této slovutné Sněmovny neustále pociťují. Tato nedůvěra je převtělena pod krycím názvem EET, kdy si podnikatel zajišťuje a platí svoji vlastní kontrolu pro stát. Já jsem to nazval systémem, kdy náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný. A takto k nim Ministerstvo financí a vláda přistupuje. A tato permanentní nedůvěra té většině poctivých vadí.

Jak všichni vidíme, ekonomický růst se zpomaluje. My jsme na to již dlouho upozorňovali. A až nebude tak dobře, a začíná být, tak naše společnost a ekonomika bude ráda za každého člověka, za každého jednotlivce, který přispívá ekonomice svými soukromými aktivitami. A vy jste příspěvek k celé ekonomice, k celému národnímu hospodářství zredukovali pouze na jednu jedinou myšlenku - na příspěvek toho podnikatele a živnostníka do státní kasy, s kterou tak, mimochodem, neefektivně a nehospodárně nakládáte. Vy zvyšujete svými opatřeními v naší společnosti demokratický deficit. Místo ochrany občana, jeho práv před státní mocí se zde dostávají opět ke slovu tendence k ochraně státní moci na úkor občana.

Pravomoce státních orgánů a kontrol a jejich nadužívání se zvyšují. Státní moc v podobě Finanční správy dostala zelenou k čemukoliv, jen aby se mohlo vedení resortu chlubit zvýšením výběru daní. V tomto tažení jim není nic svaté - ani jít na hranu, či dokonce za hranu zákona. Účel pro ně světí jakýkoliv prostředek. A chci se vás zeptat - opravdu chceme takový stát? Těch příkladů, kde toto beze zbytku platí, a proč o tom mluvím, můžeme uvést desítky.

Začnu tím nadužíváním pravomocí Finanční správy, které jen rozšiřujete. Velmi známým příkladem je zneužívání zajišťovacích příkazů. V letech 2009 a 2010 jich bylo vydáno ročně kolem sta. V roce 2015 byl skokový nárůst na 1 605. V roce 2016 jich bylo více než 1 500. Zlikvidovali jste tím neoprávněně několik firem. Známým příkladem z poslední doby je příklad společnosti Tabák Plus, která po letech vyhrála soud o neoprávněné příkazy ve výši 250 milionů korun. Vlastní odvolací orgány Finanční správy se dopustily hrubých chyb. Soudce v tomto procesu k tomu uvedl, že podle názoru soudu se dopustil správce daně hrubého a závažného porušení procesních práv daňového subjektu. A otázkou zůstává, kolik firem se neúspěšně odvolalo, ale neměly již sílu a finanční prostředky se obrátit na soud.

Druhým příkladem jsou brutální výzvy státní správy, Finanční správy, novomanželům. Desítkám novomanželských párů Finanční správa zaslala výzvu pod hrozbou půlmilionové pokuty s osobními otázkami jako povinným osobám, kde měli svatbu a podobně. Jenom proto, že kontrolovala jednu restauraci v okolí jejich svatebního obřadu. Dodnes mi paní ministryně dluží odpověď na jednoduchou otázku, z jakého právního titulu či konstrukce při daňovém řízení ke konkrétní restauraci je povinnou osobou novomanželský pár. Protože jsem odpověď nedostal, stále tvrdím, že v tomto případě bylo postupováno nepřiměřeně, a nikoliv v souladu se zákonem. A je to příklad toho, jaké nepřiměřené metody a postupy za vašich vlád vůči občanům volíte, pouze s jedinou motivací - co největších příjmů státního rozpočtu bez ohledu na celospolečenské důsledky. Ale demokratický režim nepoužívá vůči svým občanům metodu "když se kácí les, létají třísky".

Třetím příkladem je odměňování úředníků, kontrolorů Finanční správy, a vázání na výsledku kontrol a daňového řízení. Motivovali jste úředníky Finanční správy finančně k tomu, aby jejich postup byl co nejtvrdší a neuznávali odpočty na vědu a výzkum. Nejdříve jste to zakrývali, a když se to provalilo, tak jste to zlehčovali. A napadá mě otázka - dostali kolegové z rozpočtového výboru již zápisy z porad Generálního finančního ředitelství podle slibu, který na rozpočtovém výboru padl? Každopádně celý případ sám o sobě ukazuje, jaký přístup k našim občanům volíte.

Nejnovějším hitem je nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu Finanční správou. Běžnou praxí se stalo neúměrné zadržování odpočtu DPH. I přesto, že Ústavní soud potvrdil právo firem na vrácení jejich peněz, které státu nepatří, tak Finanční správa vydala pokyn, aby se toto rozhodnutí ignorovalo.

Přes toto nadužívání pravomocí jste se rozhodli, že tyto pravomoci ještě rozšíříte. Začalo to již u daňového balíčku, kdy jste se rozhodli bez nějaké přesnější definice dát Finanční správě do ruky další nástroj pro likvidaci firem, a tím je půlmilionová pokuta pro toho, kdo sice podá včas kontrolní hlášení, ale některé údaje opomene, nebo je neuvede zcela přesně. Podle Ministerstva financí tím člověk, který se snaží naplnit svou zákonnou povinnost, může mařit správu daní. Závisí jen na úvaze správce daně. Půlmilionová pokuta je pro malého živnostníka, to si nebudeme nalhávat, likvidační. Například já se to snažím v jednom svém pozměňovacím návrhu alespoň napravit a vrátit stav věci před projednáním daňového balíčku, kdy nejdříve musel daňový subjekt dostat nějakou menší pokutu za jiné pochybení. Ve světle všech ostatních příkladů se nedivím, že tento návrh Ministerstvo financí bez nějaké hlubší diskuze odmítlo. Pasuje to do jejich přístupu k vytváření nerovností mezi státem a občanem, mezi Finanční správou, Ministerstvem financí a živnostníkem.

Stejně tak to máte u dalších pokut u kontrolního hlášení. Nestihneš, milý živnostníku, doplnit kontrolní hlášení do pěti dnů? Pokuta! Je jedno, že máš účetní pryč. Dáš jej pozdě, pokuta! Musíme tě vyzvat, i když podáš kontrolní hlášení? Pokuta deset tisíc korun! A kolikrát se vám, kolegové a kolegyně, stalo, že jste třeba vy zapomněli zaplatit třeba fakturu za mobil. Jistě jste byli rádi za upozornění od mobilního operátora, že vám prodloužil lhůtu na zaplacení bez sankce. Ale jak se chová stát k našim živnostníkům? Ihned pokuta, pokuta, pokuta! Chybovat je lidské, stejně tak i jako zapomínat.

Kdyby se náš stát choval k občanům s dostatečnou vážností, nejdříve by bylo upozornění, a teprve při ignorování takového upozornění by následoval trest. Tomu jsem se chtěl přiblížit dalším pozměňovacím návrhem, který měl zrušit pokutu u případů, kdy sám daňový poplatník o své vůli dodá kontrolní hlášení po lhůtě, ale bez výzvy. Pokud jej dodá po lhůtě, tak snížit pokutu na čtvrtinu. Alespoň. A jaký je přístup ministerstva? Negativní stanovisko. Stejně tak hlasování vládních poslanců v rozpočtovém výboru o tomto pozměňovacím návrhu. (V sále je trvalý hluk.)

Po jiných chcete naprostou neomylnost, ale chyby na straně Ministerstva financí a Finanční správy neřešíte, ignorujete a přecházíte je, a dokonce mnohdy jejich přístup adorujete. A to je nerovný přístup k našim občanům! Navíc si své údajné úspěchy marketingově vylepšujete. O tom například mluví Výroční zpráva NKÚ za rok 2018, kde mluví o kontrolách takto: Vykazované statistiky o výsledcích kontrol Finanční správy byly v letech 2015 a 2016 nadhodnocené. Za rok 2015 Generální finanční ředitelství uvedlo... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já prosím o klid v jednacím sále - přeji hezké poledne - aby se pan poslanec mohl v klidu vyjádřit, a pakliže máte k projednávání něco, co se netýká projednávaného bodu, tak prosím, abyste si to projednali mimo jednací sál. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Za rok 2015 Generální finanční ředitelství uvedlo, že na základě kontrol doměřilo subjektům daň ve výši téměř 1,8 miliardy korun. Přitom po započtení především opravných prostředků, které subjekty uplatnily a které Finanční správa do svých statistik už nepromítla, to bylo ve skutečnosti 850 milionů. Podobně tomu bylo i v roce 2016, kdy Generální finanční ředitelství uvedlo také téměř 1,8 miliardy korun, ve skutečnosti ale šlo o necelou 1,1 miliardy korun.

Elektronická evidence tržeb samotná přišla s dalšími kontrolami a s dalšími pokutami. A trestá se jimi bezvýhradně snaha vyhnout se daňovým povinnostem? To je otázka. Nikoliv! Trestá se za chyby zaměstnanců podnikatelů, za administrativní pochybení, nikoliv za snahu vyhnout se svým daňovým povinnostem. Dám vám několik příkladů, všichni je mediálně známe. Pokuta za nezaúčtovanou krabičku tic-taců 71letou důchodkyní - pokuta 15 tisíc. Za minutový rozdíl mezi nákupem a evidováním v EET pokuta 3 tisíc. Za to, že si nějaká restaurace nepřenastavila čas v EET z letního na zimní - pokuta 2 tisíc. To vám vážně přijde adekvátní a přiměřené? Asi ano, protože to chcete rozšířit na další živnostníky! Dnes o tom svým hlasem rozhodnete. Teď tento systém zločinu a trestu, zločinu proti administrativě, chcete rozšířit na stovky tisíc živnostníků.

Všechny tyto příklady jsou jasným dokladem toho, čím jsem to uvedl, že v naší zemi dochází k neustálému navyšování demokratického deficitu, že místo ochrany práv občana a ochrany občana, jeho práv před státní mocí, se zde dostávají ke slovu opět tendence k ochraně státní moci a zvyšování pravomocí státu na úkor občana. Každá demokratická společnost, chce-li být zdravá, potřebuje ke svému životu silnou střední třídu. Nedílnou součástí střední třídy jsou také živnostníci a podnikatelé. Oni však nejsou oslíkem, kterým můžete donekonečna třást, dokud z něj budou padat peníze. Pokud to budete dělat a ještě jim budete házet klacky pod nohy, tak zajdou na úbytě. Chápu, že někoho to může těšit, možná i takový trh služeb se pak rozdělí mezi několik velkých hráčů, ale pro společnost to rozhodně není zdravé. Neříkám to jen já o demokratickém deficitu, ale podívejte se na odlišné stanovisko části ústavních soudců, kteří rozhodovali o elektronické evidenci tržeb. A tam je to dokonale popsáno. Já si dovolím vám výňatek z toho disentního stanoviska ústavních soudců přečíst:

Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v okrajových oblastech - hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, studenti atd. Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou poslední kapkou, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do šedé ekonomiky, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu. Vzniká tak malá hyperbohatá elita a dále pak jen hůře či lépe placení zaměstnanci. Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie. Ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí.

Právo podnikat zakotvené v čl. 26 odst. 1 Listiny znamená právo na svobodnou volbu každého, jakým způsobem si bude opatřovat své prostředky k životu. Právo rozhodnout se, zda člověk bude na někom závislý /závislá činnost, zaměstnání/, nebo se o sebe postará sám, a to se všemi z toho plynoucími riziky /podnikání/. Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat. Souvisí však i se zákazem nucených prací. Svědčí o tom zkušenosti z minulého totalitního režimu. Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo je trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na téměř jediném zaměstnavateli, a to na státu. Pomiňme velmi malou skupinu soukromě hospodařících zemědělců a o něco větší skupinu družstevníků. Společnost, v níž naprostá většina občanů je se svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodná společnost. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářejících podmínky pro společnost svobodných občanů. Respekt ke svobodě jakéhokoliv typu, nejen podnikání, musí být vždy na prvním místě. Proklamovaný cíl EET však tomuto respektu neodpovídá.

Prvotním smyslem práce a podnikání je totiž vytváření materiálních hodnot a poskytovaní služeb ostatním členům společnosti. Skutečnost, že práci a podnikání lze zdanit, má pro úspěšné fungování společnosti druhotný význam. Zatímco si lze představit fungující společnost, která financuje své potřeby ze zdaňování jiných skutečností, kupříkladu nemovitého majetku, přírodního bohatství, vkladů na účtech, bankovních transakcí či obecně spotřeby, bez práce a podnikání společnost existovat nemůže.

Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní - jedná se o opatření, které obstojí v testu rozumnosti -, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné.

Zavedení EET pod veřejně prezentovaným, byť empiricky zcela nepodloženým politickým dojmem, že nikdo daně neplatí, a je proto namístě zpřísnění jejich výběru, totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák.

Bohužel tato vstupní úvaha je základní filozofií napadeného zákona a není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nejkřiklavějších zásahů do soukromí a svobody podnikání. A možná proto, dámy a pánové - to byla citace z Ústavního soudu - si tolik socialisté rozumí s oligarchií. Velká část společnosti se tomu diví. Ale není žádné překvapení, že jsou přirozenými spojenci. Jedni nechtějí samostatné občany, samostatné lidi, protože samostatní lidé se hůře ovládají politicky. A oligarchie zase chce rozšiřovat svoji ekonomickou moc. A nepotřebuje konkurenci. Chce ovládat další díly trhu. A to každý z jiných důvodů. Ale přesto, ruku v ruce, směřují ke společnému cíli.

To byl jen takový stručný, řekněme spíš filozofický úvod. Ta zábavnější část, slibuji, teprve přijde, a to až budu popisovat, v jakých jiných činnostech chce vláda prostředí narovnávat. Chtěl bych se dostat ke dvěma důvodům, proč chcete rozšiřovat EET, a to narovnávání podnikatelského prostředí a zvýšení výnosů z daní. Budu tam mít i nějaké otázky na paní ministryni, která odešla a měla by být přítomna.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych k tomu dodal, že mě paní ministryně požádala, že si na dvě minuty potřebuje odskočit, takže jsem jí to tedy umožnil. Tak buď můžu pauzičku malinkou. Ano. Ale teď je otázka... (Posl. Munzar navrhuje pauzu.) Dobře. Jestli máte otázky na paní ministryni, tak bychom tedy dvě minuty udělali pauzu, aby se paní ministryně mohla vrátit. (Poslanci navrhují pět minut.) Pět minut? No tak teď ale to zase nemůžeme z pléna tady, aby nám poslanci říkali, jaké mají žádosti na pauzy.

Takže... (Posl. Munzar: Já bych vás požádal, pane předsedo...) To rozhodnutí je čistě na mně. Tak pojďme dát tři minuty a uděláme průměr. Takže tři minuty pauzu a paní ministryně se mezitím vrátí. Já jenom upřesním, že pauzu do 12.16.

 

(Jednání přerušeno od 12.13 do 12.16 hodin.)

 

Přestávka uplynula, takže budeme pokračovat v otevřené obecné rozpravě. Já požádám pana poslance Munzara. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jsem tady uvedl, řekněme, spíše myšlenkový filozofický úvod, co pro mě EET představuje. A dostávám se ke dvěma důvodům, proč chcete rozšiřovat EET. Ty dva důvody... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit, a znovu vás vyzývám, jestli máte k jednání něco jiného, než je obsahem tohoto bodu, abyste si to projednali v předsálí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ty dva důvody jsou údajné narovnání podnikatelského prostředí. A tím druhým důvodem je zvýšení výnosů z daní. Začnu s těmi údajnými zvýšeními výnosů z daní.

Neprokázalo se, že by EET přinesla nějaké zásadní zvýšené příjmy do státního rozpočtu. Veřejnost byla dlouhodobě uváděna v omyl tím, že Andrej Babiš do médií opakovaně říkal, jaké desítky miliard nám to přinese, a budou za to postaveny školy, školky, nemocnice, dálnice. Realita je taková, že investice v roce 2017, státní investice, byly nejmenší za posledních dvanáct let. A za rok 2018 dosáhly teprve úrovně 2011 v absolutní hodnotě. Ovšem jejich podíl, podíl investic na celkových výdajích státního rozpočtu, dlouhodobě klesá. Rostou masivně běžné výdaje. Stát investuje stále méně a méně. Takže žádná masivní výstavba školek, škol, nemocnic a dálnic se nekoná. A teď má pan premiér nové zaklínadlo. Teď už by měly podle něj na školky, školy, nemocnice, dálnice přispět banky. To jen tak na okraj.

Důvěryhodnost předkládaných dat je mírně řečeno sporná. Příjmy ze státního rozpočtu přikládané EET jsou vycucané z prstu. Věrohodnost prezentovaných čísel je diskutabilní, i když jsou veřejnosti předkládány Ministerstvem financí jako fakta.

A moje otázka na paní ministryni zní: Jak může se stoprocentní jistotou tvrdit, že koruna, jedna koruna navíc do státního rozpočtu je kvůli vlivu EET? To znamená, že ta koruna byla v minulosti zatajená a díky EET přišla do státního rozpočtu. Anebo tuto korunu stát získal proto, že byl ekonomický růst a za podnikatelem přišel nový zákazník, případně stávající více nakoupil? Může to se stoprocentní jistotou, tuto korunu, paní ministryně identifikovat? Já si myslím, že to je řečnická otázka. Nemůže. Samozřejmě že ne. A hovoří o tom NKÚ i ve své výroční zprávě. Zase citace: "Na růstu inkasa daní se menší měrou podílely i další vlivy, například zavedení kontrolního hlášení či EET od roku 2016, jejich vliv však nebyl dosud ze strany Ministerstva financí věrohodně kvantifikován." Podle údajů Ministerstva financí se dosavadní vlny EET týkaly 170 tisíc obchodníků a restauratérů. Těch nových kadeřníků, natěračů, lakýrníků, tesařů, zámečníků a jiných řemeslníků, ale i kancelářských činností, kteří platí v hotovosti, mají být další statisíce. A o nich budeme dnes rozhodovat.

A teď se podívejme na náklady. Důvodová zpráva nového zákona neobsahuje vyčíslení nákladů pro podnikatelský sektor. Tato kapitola, když si ji pořádně přečtete, kolegyně a kolegové, připomíná spíše marketingové akce supermarketů. Je tam spousta slov typu "jsou k dispozici řešení v cenách od 5 000 korun". Všichni víte, že když si něco jdete koupit za cenu něco od 5 000, tak si něco koupíte tak trojnásobně, čtyřnásobně drahého, aby to bylo kvalitní a splňovalo to vaše požadavky.

Já jsem tady v prvním čtení hned v prvním projevu se snažil kupeckými počty vyčíslit zhruba náklady pro podnikatele a já vám to znova zopakuji. Náklad na pořízení, instalaci a údržbu stojí až desítky tisíc ty podnikatele. I kdyby se člověk držel při zemi u nějaké průměrné ceny, řekněme 20 000 korun za zařízení, tak stávající vlna stála na pořízení zařízení 3,4 mld. Připojení na internet měsíčně řekněme 500 korun, to je 6 000 za rok, to je zhruba další miliarda. Takže celkem byly náklady těch podnikatelů na zavedení státní on-line kontroly pod krycím názvem EET zhruba 4 mld. korun, a to pouze za předpokladu, když počítám jedno zařízení na poplatníka. Ve skutečnosti je to přece víc. Takže podnikatele zavedení EET možná stálo stejně, možná stálo i více než údajné výnosy na DPH. A vy podobnými náklady chcete zatížit další stovky tisíc podnikatelů a říkáte, že chcete narovnat podnikatelské prostředí. A chcete narovnávat podnikatelské prostředí brutální regulací. Samo o sobě narovnávat podnikatelské prostředí brutální regulací je protimluv, protože nejlepším podhoubím pro růst soukromých aktivit je naopak liberální prostředí. Vy tak dlouho budete narovnávat podnikatelské prostředí, až ho úplně srovnáte, dorovnáte a srovnáte se zemí.

A vidíme to i na číslech. V roce 2017 skončilo více než 1 000 venkovských prodejen se smíšeným zbožím podle výsledku studie agentury Nielsen. V roce 2018 dalších 513, 90 % z těchto 513 bylo vedeno drobnými podnikateli na drobné živnosti. EET sice není jediným faktorem, ale stalo se tím příslovečným posledním hřebíčkem do jejich rakve. Je mi jasné, že to vítají sítě těch větších supermarketů, mizí jim totiž konkurence. Teď chcete narovnávat podnikatelské prostředí, a přitom samo ministerstvo přiznalo, že není schopno zkontrolovat zavedení EET u všech činností, takže jak to dopadne - tvrdá regulace a náklady tím vyvolané dopadnou jen na ty poctivé, ostatně jako většina státních regulací.

Všichni víme, že máme nedostatek řemeslných činností, máme nedostatek řemeslníků. Mnozí z nich jsou už v pokročilém věku. Mnozí z nich také říkají, že se na tu činnost vykašlou, pokud budou zatíženi nesmyslnou regulací typu EET. A k tomu nás vedete. Neslyšíte ani napravo, ani nalevo. Pro ty nejmenší sice navrhujete zvláštní režim, ale tím jenom nahrazujete elektronickou buzeraci tou papírovou.

A protože jsem slíbil také zábavnější část, tak se dostávám k jednotlivým činnostem, ve kterých elektronickou evidenci tržeb chcete navrhovat. Když bylo jednání rozpočtového a hospodářského výboru, tak tam přišel zástupce - teď se omlouvám, už si nepamatuji název té asociace, nějak asociace hotelů a ubytovacích zařízení nebo tak něco - a hrozně plédoval, aby se narovnalo konkurenční prostředí pro instalatéry. Já opravdu nevím, jak instalatér konkuruje hotelu. To jsem opravdu nepochopil. Ale ten zástupce hoteliérů přišel s tím, že elektronickou evidenci podporuje. Ale jak říkám, nevím, jak se narovnává konkurence a podnikatelské prostředí mezi hotely a instalatéry. Mimochodem, instalace vody, odpadu a plynu, topení a klimatizace je jedna z těch činností, která je uvedena v klasifikaci NACE pod kódy 43.22.

A opravdu na tento okamžik jsem se těšil, až si řekneme další činnosti, v jakých oborech chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí, kde je tam velice hluboká a výrazná nerovnost. Představte si takovou činnost pěstování tropického a subtropického ovoce. Ano, to je zásadní, tam musíme narovnat v České republice v mírném pásu podnikatelské prostředí. Tady zřejmě stát přichází o zásadní daňové příjmy. Ale abych nekřivdil, třeba je to možná příprava této vlády, taková vizionářská, na klimatickou změnu. Ale moje otázka zní: Jakou predikci příjmů nám Ministerstvo financí, paní ministryně financí, řekne za pěstování tropického a subtropického ovoce? To samé pěstování citrusových plodů. Ano, tam vláda také chce narovnávat podnikatelské prostředí.

Tohle je také zajímavá činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 01.44 - chov velbloudů a velbloudovitých. Já tedy nevím, jak je u nás v České republice rozšířen chov velbloudů a k jaké tam dochází distorzi na trhu a k nerovnostem, které vláda musí narovnávat, ale znova říkám, možná vláda je tak vizionářská, že už chce např. dopředu reagovat na rozvoj elektromobility a na nedostatek vody. To by mi možná přišlo jako nějaký argument chovu velbloudů a velbloudovitých. Nevím, možná se nějakého vysvětlení dočkáme.

Další činnost, kde chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí, v činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 03.11 - mořský rybolov. Já souhlasím s tím, že máme nerovné prostředí vůči ostatním státům, protože prostě nemáme moře, k tomu narovnání to moře zkrátka chybí. Ale nevadí, vláda slibuje modré z nebe, tak možná nám chybí to moře. Každopádně hlavně že se narovnává.

Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 08.93 - těžba soli. Ano, je potřeba zejména narovnávat podnikatelské prostředí v těžbě soli. Sice se na území České republiky sůl netěží, ale to přece nevadí, hlavní je, že se narovnává, že? Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 10.20 - zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů. Mě by zajímalo, paní ministryně, jaký podíl má tato činnost na českém HDP a kolik očekává příjem Ministerstvo financí z konzervování korýšů a měkkýšů.

Další, nedávno jsme si to zažili, činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 16.29 - výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku. Tak těch proutěných košíků a pomlázek bylo hodně kolem Velikonoc, to je hodně, co se každý rok uplete. Ano, tam je potřeba zřejmě napřít spravedlivé oko státu a narovnávat. Můžeme se bavit také o NACE pod kódy 32.91 - výroba košťat a kartáčnických výrobků.

Ale kde je důležité narovnávat podnikatelské prostředí, je činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 50.10 - námořní a pobřežní osobní doprava a pod kódy 50.20 - námořní a pobřežní nákladní doprava. Ano, to by mě také zajímalo, jakou predikci Ministerstvo financí má, nicméně o moři jsem už mluvil.

Tohle je nejlepší, co vám teď přečtu, kde chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí. Činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 51.22 - kosmická doprava. Myslel jsem, že moře se nedá překonat, ale vesmír, to už je jiná liga. Vláda tady zřejmě myslí dopředu na hodně vzdálenou budoucnost, která je zatím popsána ve sci-fi románech. Já jsem tedy sám rád četl Trosku, Součka, Čapka, ze zahraničních třeba Asimova a určitě by byli všichni potěšeni, jak Česká republika už má vyřešenou kosmickou dopravu. Vesmírné lodě sice nemáme, ale účtenky za cestu do vesmíru, to už zavedeme. Možná se mýlím. Možná k tomu přispělo, je to reakce na zavedení systéme Galileo v České republice a nějaké vztahy s Evropskou vesmírnou agenturou. Nevím. Ale podle vlády jistě i v kosmické dopravě je potřeba narovnávat podnikatelské prostředí. Možná bychom to mohli vyvážet do NASA jako příklad dobré praxe.

Pak máme tady už ne tak úsměvné činnosti, ale také důležité. Činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 55.90.2 - ubytování ve vysokoškolských kolejích, v domovech mládeže. Tam je zásadní nerovnost. A já jsem si myslel, že spíš vysokoškolské koleje trpí nedostatkem investic a modernizace, ale zřejmě tím největším problémem je vykazování tržeb. EET by to měla srovnat.

Činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 56.29.2 - stravování ve školních zařízeních, menzách. Teď ale naprosto vážně, kolegyně a kolegové. Školní kuchyně nabízející stravování třeba seniorům v okolí a my po nich budeme chtít, aby měli EET? To jako vážně?

Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 64.11 - centrální bankovnictví. Takže mám to chápat tak, že zavedeme i povinnost EET pro centrální banku? Protože i to je jedna z činností vyjmenovaná pod činnostmi, na které se má EET vztahovat.

Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 74.20 - fotografické činnosti. Pozor! I fotografové budou muset mít EET. Už vidím, jak si takový fotograf kromě brašny s objektivy bude s sebou nosit i mobilní tiskárnu.

Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 74.30 - překladatelské a tlumočnické činnosti. I tlumočníci budou muset mít EET.

Činnost pod kódem 75.00 - veterinární činnosti. Takže se to vztahuje na lékaře, na veterináře a podobně.

Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 79.90.1 - průvodcovské činnosti. I průvodci možná s sebou budou muset tahat mobilní tiskárnu, aby vytiskli účtenku EET.

A teď už jenom telegraficky. Bude se to vztahovat na činnosti všeobecný úklid budov. Takže i uklízečky budou muset mít EET. Všeobecná činnost veřejné správy.

Dokonce i činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 84.21.1 - pomoc cizím zemím při katastrofách nebo nouzových situacích přímo nebo prostřednictvím mezinárodních organizací. Zřejmě tam je také třeba narovnávat podnikatelské prostředí.

Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 80.40.21.2 - rozvíjení vzájemného přátelství a porozumění mezi národy. Tam je zřejmě také zásadní nerovnost, kterou EET napravíme.

Dále se to bude vztahovat na předškolní vzdělávání, primární vzdělávání, umělecké vzdělávání, specializovanou ambulantní zdravotní péči, sociální péči v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním, sociální péče v domovech pro seniory, ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory, činnosti botanických a zoologických zahrad, scénická umění, tam je to asi také zásadní, činnosti sportovních klubů, činnosti dokonce politických stran a organizací a činnosti domácností poskytující blíže neurčené služby pro vlastní potřebu. Těch činností je přes 700. Já jsem si vybral jenom některé. Některé proto, abych vás pobavil a některé proto, abych vám ukázal, do jakých všech činností chce vstupovat stát neúměrnou regulací a online kontrolou podnikatelů.

Dostávám se už konkrétně k pozměňovacím návrhům. Už jsem se o některých zmínil, tak stručně.

Nově může Finanční správa, a já jsem o tom už hovořil, dávat likvidační pokutu až do výše 500 tisíc korun třeba za špatně vyplněné kontrolní hlášení, které je podáno včas, pokud Finanční správa usoudí, že se jedná o maření výběru daní. Dříve Finanční správa musela dát nižší pokutu ještě za jiné pochybení, například za to, že ten podnikatel nedal kontrolní hlášení ve lhůtě, a teprve potom přistoupit k té nejvyšší. Podle údajů Ministerstva financí byla dána pouze jednou taková pokuta v minulosti. A aby nebyla dána jenom jednou, tak Ministerstvo financí to v daňovém balíčku změnilo a de facto si nechalo schválit bianko šek pro případné daňové pokuty ve výši 500 tisíc korun.

Můj návrh situaci vrací zpět před přijetí daňového balíčku a najdete ten návrh pod označením G 2510. Já prosím, kolegyně a kolegové, abyste aspoň v tomto se zamysleli nad tím, jestli skutečně ve světle všech těch případů, které jsem tady říkal na začátku, neulehčit trochu těm podnikatelům a nedávat do ruky Finanční správě takovouto velkou pravomoc. Já jsem přesvědčen, že dopad té nové úpravy, kterou se snažím změnit, do podnikatelského prostředí je jednoznačně negativní a přispívá k nejistotě podnikatelských subjektů. Nově totiž ta právní úprava nezohledňuje závažnost provinění, a tak by ty pokuty mohly být ukládány ve stejné výši jak za administrativní či neúmyslná pochybení, tak i za podvodná jednání. Ta definice je příliš vágní a může skutečně způsobit další likvidaci firem.

Navrhuji dále zvýšit lhůtu na doplnění kontrolního hlášení z pěti na patnáct dnů. Pokud dnes živnostníka Finanční správa vyzve k doplnění kontrolního hlášení, má na to dnes jen pět dní, jinak mu hrozí pokuty. A to je komplikace zejména pro ty nejmenší, kteří nemají tým lidí, nemají oddělení účetních, dělají si to sami, nebo mají jednu jedinou externí účetní, takže tam nefunguje žádná zastupitelnost. Stačí, když je jejich účetní na dovolené nebo je nemocná, a pak při nejmenší vůli to ten živnostník nedokáže zajistit. Prodloužením takové lhůty žádná škoda státu nenastane, jen se podnikatelům dopřeje přiměřená lhůta. Jen připomínám, že na většinu úkonů má stát a úředníci cca 30 dnů. Takže já to navrhuji pro živnostníky zvýšit z pěti na patnáct. Najdete to pod označením G 2604.

Další pozměňovací návrh, který předkládám, je ten, že dnes může živnostník dostat pokutu 1 000 korun jenom za to, že podá sám bez výzvy, ale po lhůtě, dodatečné kontrolní hlášení. To znamená, sám si uvědomí svoji chybu, že zapomněl, a dodá to sám bez výzvy finančního úřadu po lhůtě. A já navrhuji ve variantě A buď úplné zrušení, nebo ve variantě B aspoň snížení této pokuty na 250 korun. My se totiž bavíme o lidech, kteří se sami snažili svoje pochybení napravit. V takových případech pokuta není namístě. Je přece zřejmé, že ten živnostník nechtěl obcházet své daňové povinnosti, a stát by měl být více tolerantní. Stát také dává pokuty těm, kteří podají kontrolní hlášení po obdržení výzvy ve výši 10 tisíc korun. Zapomenout může každý. Já jsem to tady srovnával už na začátku třeba s placením účtu za telefon, kde operátoři dávají lhůtu bez sankce na doplacení faktury. Ruku na srdce, komu se to nestalo. Mně třeba se to někdy také stává. A já si myslím, že proto je namístě určitá tolerance státu ze strany k živnostníkům, a proto navrhuji snížit maximální hranici pokuty z 10 tisíc na 2 500. To je pozměňovací návrh G 2605. Myslím, že to je minimum, které může tato Sněmovna pro živnostníky udělat, a mohla by to podpořit vládní koalice, aby mi ukázala, že jsem se možná mýlil v některých věcech, které jsem tady říkal. Ale uvidíme v hlasování.

Další pozměňovací návrh, který předkládáme, je, že ve všech provozovnách nyní musí být cedulky, kde je napsáno "dle § XY je prodejce povinen vystavit účtenku". Myslím si, že to je zbytečná zákonná povinnost, která pouze umožňuje zase dávat za něco další pokutu. Nemá to nic společného s výběrem daní ani s narovnáním podnikatelského prostředí. Proto navrhuji zrušení této povinnosti.

Můj poslední pozměňovací návrh ruší zavádění celkově třetí a čtvrté vlny EET, protože jak jsem řekl, příjmy z těch prvních vln jsou neprokazatelné, stejně tak očekávání z dalších vln nejsou jednoznačná. Naopak by to vedlo ke zvýšení nákladů na výkon podnikání, zvýšení administrativních nákladů a zvýšení regulace ze strany státu.

Hlasování dnes každého z nás nejen o zákonu jako celku, ale o dílčích pozměňovacích návrzích jasně ukáže, v jakém prostředí chceme, aby podnikatelé a živnostníci žili a podnikali - buď v přátelském prostředí, nebo v prostředí strachu a stresu před neadekvátním přístupem Finanční správy ve jménu svatého boje za zvyšování příjmů státního rozpočtu a ve jménu permanentní preventivní nedůvěry vůči podnikatelům. Rozhodnutí dnes je na každém.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tu mám jednu faktickou poznámku. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Svoboda, takže já vám dám slovo. Takže vy ji stahujete, nebo to bylo omylem. Takže do obecné rozpravy se nám hlásí pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, zbývající členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych stručně a věcně k tomuto zásadnímu tématu, jakým je rozšíření elektronické evidence tržeb a některé úpravy v zákoně o DPH, řekl několik svých pohledů.

Já jsem tady hovořil v prvním a druhém čtení i na jednáních výborů, jak hospodářského, tak rozpočtového, ale já si tak kladu tři klíčové otázky a byl bych rád, kdyby paní ministryně v závěru na ně odpověděla možná v trošku širším kontextu: proč to vlastně děláme, jak to děláme, jaký bude výsledek.

Protože jestli tady máme mantru, že za každou cenu musíme na všechny podnikatelské činnosti v České republice naroubovat EET jenom proto, že si říkáme, že je to spravedlivé, že se tím srovná konkurenční prostředí, tak si myslím, že v mnoha případech jak na území České republiky, tak v zahraničí vidíme, že to takhle prostě není a že to tak úplně nefunguje. Protože potom bychom se mohli ptát, proč třeba tady máme různé výše například výdajových paušálů pro živnostníky, mohli bychom se dívat do Rakouska, do Švýcarska a do jiných států, kde dokonce jdou tak daleko, že mají nejenom právě rozdílné přístupy k různým typům evidence tržeb, ale třeba mají rozdílné přístupy v tom, že v některých částech alpských kantonů mají třeba i nižší DPH na různé typy výrobků, služeb v rámci jednoho státu právě proto, aby dokázali odlišit různá specifika těch činností v různých regionech, aby dokázali podporovat aktivitu, činnost těch lidí, udržitelnost služeb atd.

Když jsem byl ministrem minulé vlády, tak už koaliční smlouva, když jsme ji tady uzavírali, jasně zněla, že elektronická evidence tržeb se bude vztahovat na vybrané typy činností a živností, nikoliv pro všechny paušálně. Byla tam také část koaliční smlouvy, která říkala, že to bude realizováno a zaváděno tak, že to nebude znamenat vyšší náklady pro živnostníky, kteří budou tento režim zavádět. To se bohužel také nestalo. Ano, já jsem opakovaně řekl, že to, jakým způsobem jsme EET aplikovali, bylo chybou a bylo i mou osobní chybou, že jsem tady na jednání vlády na tento způsob v principu přistoupil a že jsem tehdy slepě věřil tomu, že tady v Poslanecké sněmovně, případně v Senátu, některé parametry tehdy schvalované elektronické evidence tržeb změníme.

Nicméně tehdy jsme jako KDU-ČSL alespoň prosadili to, že se třetí a čtvrtá vlna posune do tohoto období. A my jsme dnes v situaci, kdy právě o tom se bude jednat, rozhodovat a my budeme mít v rukou osud těchto desetitisíců a statisíců lidí, kteří v těchto oborech podnikají.

Tady si kladu otázku, proč to děláme. Paní ministryně, pan premiér a někteří další říkají - i poslanci vládní, koaliční -, že je to za účelem zvýšení výběru daní a posílení příjmů státního rozpočtu. Ale sama paní ministryně, je to ve stenozáznamu, na jednání hospodářského výboru řekla, že vlastně ruku v ruce s tímto zavedením třetí a čtvrté vlny očekává - a to je součástí tohoto balíčku - snížení DPH pro mnoho vybraných položek a že toto snížení DPH vlastně bude znamenat nevýběr do státního rozpočtu ve výši 3,5 mld. korun. A tedy očekávané zvýšení příjmů, na jedné straně zavedení třetí a čtvrté vlny právě ve výši někde okolo 3,5 mld. Kč, vykupujeme tím, že na jiné straně snižujeme DPH u některých činností a bude to znamenat nevýběr 3,5 mld. korun. Děláme tedy něco, co vlastně tomu státnímu rozpočtu vyšší příjmy nepřinese.

Bohužel ono snížení DPH se netýká všech těch, na které dopadne třetí a čtvrtá vlna. Tedy ani ten argument, který by to vyvážil a řekl by plošně ano, části podnikatelů zvyšujeme jejich zátěž, ale vyvažujeme to nějakým krokem, že jim zůstane nějaká vyšší část z prodeje, z tržby, ale to prostě nebude platit pro všechny. Tady se na jedné straně říká zaklínadlo "my tím budeme zvyšovat, srovnávat podnikatelské prostředí", ale na druhé straně selektivně, jenom pro některé typy podnikatelských činností, budeme snižovat DPH. Už tady to samo si ve své logice prostě odporuje a nesedí to. Bohužel. Tedy i to, jak to děláme, prostě není férové, není to rovné a spravedlivé pro všechny a prostě ani být nemůže.

A jaký bude ten výsledek? Pro státní rozpočet nula od nuly pojde, prostě 3,5 mld. na jedné straně odpustíme snížením DPH a na druhé straně někteří věří, že to dokážeme vybrat.

Já tady použiji na všechny ty tři otázky ten příklad, který se tady tak krásně prolíná bohužel celou tou tematikou EET, a to je prodej vánočních kaprů. Můj předřečník kolega poslanec Munzar tady použil spoustu opravdu absurdních příkladů, pro které činnosti to chceme zavádět rozhodnutím nás, poslanců a Parlamentu České republiky. Proč my na tom příkladu těch kaprů, v situaci, kdy víme, že tento typ prodeje se realizuje zhruba čtrnáct dní před vánočními svátky, proč my na tento typ prodeje aplikujeme EET? Ano, je tady návrh, který říká - budeme to moci těm prodejcům zjednodušit, těm, kteří ty kapry v těch mrazových podmínkách vytahují z kádí, buď mají rukavice, nebo nemají, mezitím je zabíjejí, mezitím jim odstraňují šupiny a kuchají je, tak my jim to zjednodušíme tím, že budou vytahovat a mokrýma rukama, nebo si budou sundávat rukavice z rukou, budou muset vytahovat ty papírové bločky, budou doufat, že se jim to někde nerozpustí, nespadne. Propánajána, jaképak to je zjednodušení?

A takhle my to aplikujeme na obrovské množství činností. Vždyť ti podnikatelé mají většinu svých tržeb přes faktury. Tady se argumentuje živnostníky typu instalatéra apod. Vždyť dnes většina lidí, kteří stavějí, tak to financují přes stavební spoření, přes hypoteční úvěry a potřebují mít doklady o tom, že jim ta část byla provedena, jinak jim to nikdo nezaplatí.

U těch kaprů víme, kolik daný subjekt vylovil, je u toho celou dobu státní dozor v podobě veterinárního dozoru. Přesto my to tam roubujeme. Jaký bude ten efekt? Klademe si tu otázku? Já jsem vyzval paní ministryni, ať si to jde zkusit, ať si to zkusí s těmi bločky, jaké to je zjednodušení v době 21. století. Bohužel, neslyšel jsem na to adekvátní reakci, že by paní ministryně řekla ano, myslím si, že tady je to nelogické. A v mnoha ohledech je to nelogické, proč to po těchto subjektech chceme.

Stát má mít určitou míru efektivity. Je toto efektivní, co teď budeme dělat? Já si to prostě nemyslím.

Nicméně nechci prodlužovat své vystoupení a nechci tady být brán jako někdo, kdo něco obstruuje, já jsem tady většinu svých faktických výhrad řekl v rámci prvního a druhého čtení. Přesto bych vás chtěl, kolegyně a kolegové, tak jak jsem vás oslovoval v posledních dvou třech týdnech, požádat o podporu mých pozměňovacích návrhů, které jsem tady představil, přednesl, o kterých si myslím, že dávají logiku.

Upozornit bych chtěl především na ten jeden, který by v dané situaci v České republice, kdy tady řešíme už čtvrtým rokem kalamitní situaci v sektoru vlastnictví a sektoru trhu se dřevem, který by mohl pomoci nejenom v této oblasti, ale tento návrh by mohl pomoci snížit znečištění ovzduší především ve smogových regionech, jako je Ostravsko, a mohl by také pomoci motivovat domácnosti, aby používaly ekologičtější obnovitelné palivo, jako jsou pelety, brikety a palivové dříví. Já navrhuji v rámci tohoto balíčku snížení DPH na tyto položky.

Myslím, že stát tady může nabídnout to, aby lidé nepreferovali paliva, která jsou pochybné kvality, nebo případně fosilní paliva, ale aby preferovali obnovitelný zdroj. Tak se to tady nabízí. Tímto pozměňujícím návrhem opravdu jsme schopni zabíjet tři mouchy jednou ranou. Pomáhat přetíženému sektoru kalamitního dříví, pomáhat znečištění ovzduší a zároveň efektivně motivovat domácnosti, aby podporovaly a více využívaly toto palivo. Protože většina z nich topí především hnědým uhlím ne proto, že by tak chtěla, ale protože prostě je to v současnosti pro ně jedno z nejvíce ekonomicky výhodných paliv. Prosím pěkně, zvažme všechny tyto okolnosti a prosím o podporu těchto pozměňujících návrhů.

Myslím si, že i pozměňující návrh, který se týká biopotravin, má také své opodstatnění, svoji logiku v situaci, kdy tady mluvíme o kvalitě půdy, kvalitě spodních vod, přístupu zemědělců k životnímu prostředí, tak i podpora biopotravin a celého sektoru ekologického zemědělství je něco, by se mělo zasloužit podporu nás poslanců a Parlamentu České republiky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako dalšího a zatím posledního mám přihlášeného do obecné rozpravy pana poslance Václava Klause. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, já také nebudu obstruovat, protože ani dlouho hovořit neumím. A chtěl bych říci pár slov. Daně mají být nízké a jednoduché. To je naprosto nejlepší narovnání podnikatelského a jakéhokoliv jiného prostředí. A nesmí být stav, že lidé, co pracují a platí daně, jsou za hlupáky. To je to, co si tom myslím jaksi globálně.

A nyní se s dovolením ještě vrátím k tomu předchozímu zákonu, ale navážu k tomu současnému, tak mi neodebírejte slovo.

Já třeba naprosto nechápu, proč přijímáme zákon na elektronickou neschopenku. Jsem pro elektronizaci atd., jenom nechápu, proč na to musí být zákon. Vždyť přece ten ministr zdravotnictví nebo sociálních věcí by to zavedl, když to bude mizerně fungovat, tak opozice bude zuřit a křičet tady a novináři ho budou trhat na kusy. Když to bude dobře fungovat, tak se tím bude vytahovat v kampani, co všechno zavedl. No a je to! Proč na takovou věc musí být zákon, jsem si tady kladl otázku, když jsem poslouchal ty dlouhé debaty. Vychází mi z toho, že je jasné, že třeba na karenční dobu musí být zákon, jestli jsou tři dny, nebo nula dnů, nebo kolik, to chápu, že na to je zákon. Ale proč na takovou technikálii se přijímá zákon? A vyšlo mi z toho, že je to kvůli tomu, že jde o ten informační systém. Že do toho zákona už se napíše nějaký informační systém a nějaká ta společnost to za tu miliardu nebo za kolik bude na to ministerstvo dodávat. Jiný důvod mi z toho nevychází, proč na každou pitomost přijímáme zákon.

A abych se dostal k tomu EET. Teď tahle třetí, čtvrtá nebo devatenáctá vlna nebo co to je, kde už je EET na ty velbloudy a na pobřežní mořskou dopravu a další opravdu zásadní věci, tak mi vychází, že ten důvod musí být úplně stejný. Tam jde asi o nějakou tu elektronizaci a další peníze pro nějaké firmy, co to budou zavádět, aby ty bločky fungovaly atd.

Myslím si, že obojí je špatně a že je zákonů hodně, a tak dále, kritizuji často, ale tohle mě napadlo při sledování toho minulého zákona i toho současného. Proto to tady tak dlouho trvá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Vlastimil Válek se omlouvá z pracovních důvodů, a to dnes od 12.30 do konce jednacího dne. A pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se omlouvá od 13 hodin z důvodu neodkladných pracovních záležitostí.

Takže nyní v obecné rozpravě pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, zatím poslední přihlášený. Tak máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem taky nešel na oběd, abych si poslechl tu debatu a aby paní ministryně, co tu musí sedět, protože jinak by to bylo přerušené, měla spravedlivé podmínky.

A k tomu bych rovnou řekl jednu perličku. Ty poslanecké restaurace jsou jediné restaurace v téhle zemi, kde to EET nebude. To myslím hezky ilustruje, jakým způsobem se tady přijímají zákony. Že na všechny lidi navalíme nějakou povinnost, akorát sami na sebe ne. Takže ty státní instituce se tím zabývat nemusejí a ti úředníci říkají, jak každá ta povinnost, že už to je někde napsané, že to bylo dřív, že je to drobné rozšíření, že to přece nikomu nic extra neudělá. Ale aby to zavedli i pro sebe, tak to se nestane.

EET, to je taková vlajková loď politického působení Andreje Babiše. To je skutečně ten zákon, s kterým Andrej Babiš spojil svoji politickou kariéru. Je to jediný zákon, který skutečně má nějaký celospolečenský dopad, který Andrej Babiš skutečně prosadil, bohužel. A tahle vlajková loď hnutí ANO má děravé dno. Za prvé má děravé dno, protože nepřináší ty peníze, které vláda tvrdí, že přináší. Ten údajný výnos EET je nadhodnocován účelově. My jsme si schválně udělali výpočty na to, když aplikujeme tu vaši metodiku na minulé roky, a EET přináší peníze podle vaší vlastní metodiky v letech 2014, 2015, kdy vůbec nebylo zavedeno. Prostě ta vaše metodika odhadů údajných výnosů EET je vycucaná z prstu. Jsou to hausnumera, která si normálně vymýšlíte, jak chcete, a ještě máte tu drzost tvrdit občanům, že jsou to fakta. To je za mě naprosto nepřijatelné.

A ještě horší to je ve vztahu k té třetí a čtvrté vlně, kde tam není ani žádná logická myšlenka, která by naznačovala, proč by měl proboha někdo, kdo dneska nevydává účtenky, s tím začít jenom proto, že mu vnutíte EET pokladnu. Ostatně to, že ta čísla jsou nepodložená, konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad ve své závěrečné zprávě ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2017. Tak tam vytýká Nejvyšší kontrolní úřad vládě, že údajné výnosy EET nejsou dostatečně odůvodněné. Stejně tak má tato loď děravé dno, protože je to příklad, jak se nemají dělat výběrová řízení ve státní správě. Je to vendor lock-in systém jednoho dodavatele vybraného bez výběrového řízení. To, co pan Babiš kdysi kritizoval, když vstupoval do politiky, aby to následně udělal, když se mu to hodilo.

Druhý problém je, že ten systém nemá žádnou přidanou hodnotu pro podnikatele. To je nějaké represivní opatření, nějaký byrokratický nástroj, který se plošně vnutí celému podnikatelskému sektoru, ale těm lidem to vůbec nic nepřináší. Já bych očekával, že ve chvíli, kdy postavíte takový robustní informační systém, tak se budete zamýšlet nad tím, jak, když už tedy sbíráte ta data, když už ti podnikatelé se tam musejí napojit, vyplňovat ty vaše výkazy skrz tuhle digitální platformu, tak aby se jim zrušily nějaké jiné povinnosti, které mají. Ale místo toho to pořád běží duplicitně. EET žádným způsobem nezjednodušuje podání daňového přiznání, EET je paralelně s kontrolním hlášením, ten systém vůbec nemyslí na uživatele. Nesnaží se dodat nějakou pozitivní motivaci, proč by tam lidi chtěli vstoupit dobrovolně. Za mě dobré EET by bylo to, do kterého chtějí podnikatelé vstoupit sami od sebe, protože je to pro ně byrokraticky výhodné. Protože vědí, že když se do toho elektronického systému připojí, tak to za ně vyřídí tolik administrativy ve vztahu ke státu, že už žádnou další potřebovat nebudou. A že jim to zjednodušuje život. Takže za mě EET by mělo být dobrovolné.

Stejně jako včera jsme se bavili o tom registru receptů a o záznamech, jaké léky lidé užívají. Zase, ten systém, a to je podle mě obecné pravidlo, má být dobrovolný a lidé mají být přesvědčeni, že do něj mají vstoupit proto, že se jim to vyplatí. Na tohle vy jste úplně totálně rezignovali. Místo toho jdete cestou represe, a když to lidi nechtějí, tak jim to vnutíte. Když to zruší Ústavní soud, tak to rozšíříte znovu. To je základ, proč jsou Piráti proti třetí a čtvrté vlně EET, proč třeba já jsem i proti EET jako celku.

Co je velmi smutné, já jsem k tomu měl velmi dlouhý projev v prvním čtení, je, že pro tuhle děravou vlajkovou loď Andrej Babiš obětoval nějaké daleko důležitější systémové změny v této zemi. Tady se prostě obrovské množství energie v této Sněmovně spotřebuje na prosazení tohoto opatření, proti kterému je logicky velký odpor z opozice. Proti EET jsou všechny opoziční strany, protože to je opatření, které negativně dopadne na životy několika set tisíc lidí. To se prostě týká osobně několika set tisíc lidí a za tyhle lidi se tady snažíme bojovat, protože si myslíme, že ta byrokracie, kterou vy na ně valíte, a není to zdaleka jenom EET, je prostě nepřiměřená. A jediný způsob, jak se proti tomu můžeme ozvat ve chvíli, kdy věcné argumenty bohužel na výboru padají pod stůl a zákon se nijak neupravuje pod věcnými argumenty, tak jediné, co nám zbývá, je snažit se vás přesvědčit tady na plénu svými argumenty.

Andrej Babiš vlastně kvůli tomuto jedinému zákonu, který reálně prosadil, neprosadil spoustu jiných, o které by třeba taky byla velká politická bitva, ale které by měly daleko větší dopad třeba na ekonomiku této země, na příjmy státního rozpočtu, kterými se on pořád zaklíná.

My máme odliv kapitálu z České republiky 400 mld. korun ročně. 400 mld. korun každý rok odteče z naší ekonomiky do zahraničí. To je reálně ten největší ekonomický problém, který dneska máme. Já bych očekával, že vláda bude hledat cestu, jak tenhle problém umenšit minimálně s výhledem do budoucna. A to bude taky věc, kde se určitě s ódéeskou dostane do konfliktu v celé řadě oblastí, bude se hledat optimální řešení toho, jak zdanit banky bez toho, aby to dopadlo na uživatele, jak umožnit, aby české banky v českých rukou měly možnost vyrůst a ta sektorová daň je nezadusila a nezvýhodnilo to zahraničně vlastněné. A je to obrovský ekonomický problém, který nám reálně brání dohnat západní Evropu. Místo toho soustředíte svoji politickou energii na EET, které dopadne na ty nejmenší, a z hlediska nějakého celkového obrazu ekonomiky to má zcela marginální dopad. I kdyby to bylo těch 10 mld., které si podle mě vymýšlíte, tak to jsou zcela marginální peníze ve srovnání s těmi 400 mld., které odtékají, ve srovnání s tím, co se děje přes transferové ceny, kde zahraničně vlastněné firmy účelově vyrábějí náklady a posílají je do zahraničí, a takhle posílají do zahraničí zisk bez jakéhokoliv zdanění. To jsou věci, na které se vláda má soustředit. Místo toho se tady neustále tlačí EET a tlačí se úplně absurdně do třetí a čtvrté vlny, která je prostě nesmyslná.

To, že někdo má EET pokladnu, nemá vliv na to, jestli účtenku vydá, nebo nevydá. Ve chvíli, kdy to je transakce, která probíhá jeden na jednoho, to prostě nemá žádný vliv. Ty dvě věci nejsou propojené. Jediný, kdo na tomhle zákonu vydělá, jsou výrobci účetních EET systémů a výrobci pokladních EET systémů. To jsou ty zájmové skupiny, pro které je tohle výhodné. Druhá zájmová skupina je lobby velkých, kteří chtějí, aby jim ti malí nekonkurovali. Tak to jsou ty dvě velké lobby, co to tlačí, a pak je ten celý marketingový obraz Andreje Babiše, který chce být vnímán jako ten, co vybírá ty daně. A to, že EET není cesta k lepšímu výběru daní, to je mu jedno. On o tom bohužel přesvědčil veřejnost. Já se snažím veřejnost přesvědčit, že ta čísla nesedí, ale bohužel to opatření prosazuje vláda jenom proto, že je to marketingově výhodné, a vůbec neřeší, jestli je to fungující regulace.

To samotné tvrzení o narovnávání prostředí ve chvíli, kdy tady máme různé typy podnikání. Andrej Babiš říkal, jak nevěděl, kolik že tady má typů podnikání v České republice, zavedl úplně absurdní EET pro e-shopy, které mají stejně všechny platby elektronicky. Naštěstí to zrušil Ústavní soud a zachránil ten náš e-shopový sektor. Stejně tak absurdní EET pro platby kartou, které naštěstí zrušil Ústavní soud. Je tady spousta typů podnikání a tvrdit, že když pro všechny různé typy podnikání zavedeme jednu stejnou plošnou regulaci, tak tím nějakým způsobem narovnáváme prostředí - vždyť je to nesmysl. Vždyť přece instalatér nekonkuruje hospodám, malíř pokojů nekonkuruje ubytovnám, lékař, doufám, snad nekonkuruje nikomu, ten se snaží léčit lidi, tam je to EET úplně absurdní, tam akorát zruší některé ty služby, za které lidi platí v hotovosti. A tvrdit, že pro lékaře má být stejná regulace jako pro restauratéry, je přece absurdní. Vy neustále tvrdíte, že je potřeba narovnat prostředí, tak pojďte podpořit můj návrh, který říká: OK, srovnáme podmínky pro stánky a restaurace, ale nezavádějte stejné regulace pro instalatéry jako pro hospody, vždyť je to blbost.

A ještě jedna poznámka. EET taky přináší obrovské náklady. Kolega Munzar hovořil o nákladech pro soukromý sektor. Ty vláda raději nevyčísluje, protože by jí mohlo vyjít, že to stojí víc, než kolik to údajně vynese. Ale co lze snadno vyčíslit, jsou náklady pro stát. Dneska už to je 300 mil. korun ročně, chystá se navýšení skoro na 400 mil. korun ročně skrz ty absurdní účtenky, ty mají stát - 75 mil. bude platit stát ze svého na tisk účtenek, které bude rozdávat podnikatelům. Vždyť je to prostě absurdní! A těchto 400 mil. by se dalo využít daleko lépe. Ti úředníci, co teď kontrolují EET, by mohli dělat užitečnější věci, třeba by mohli chytat ty lidi, co dělají daňové úniky. Místo toho se dělají kontroly, pak někdo dá účtenku o minutu pozdě, nebo má špatné datum na pokladně, kolega Munzar tady říkal velmi smutné příklady zcela absurdních pokut, a místo toho, aby se řešilo, jestli někdo podvádí, nebo nepodvádí, tak se řeší, jestli dodržuje byrokratickou povinnost, kterou na něj někdo jiný navalil, a vůbec nepřemýšlel o tom, jestli to dává smysl, nebo nedává a jak to dopadne zvlášť na ty nejmenší.

Tak to jsou náklady na straně státu.

Já jsem tady už hovořil o absurditách třetí a čtvrté vlny, že mezi první a druhou vlnou, kterou máme teď, to znamená ubytovací služby, stravovací služby, maloobchod, a řemeslníky, živnostníky, svobodnými povoláními, doktory je prostě obrovský rozdíl v tom, jak podnikání funguje. Ten rozdíl je v tom, že transakce v obchodech a restauracích probíhají veřejně. Tím, že ty transakce probíhají veřejně, je díky tomu možné kontrolovat bez nějakého zapojení do té transakce, jestli skutečně ten podnik vydává nebo nevydává účtenky. Zatímco u těch transakcí, které probíhají mezi dvěma lidmi typicky v soukromí bez přítomnosti dalších osob, nic takového není možné. Prostě už i vládní poslanci přiznávají, že asi daňová správa nebude dělat kontrolní vymalování pokoje. Myslím, že živnostník by musel být úplně padlý na hlavu, aby nepoznal, že to je kontrola a ne zakázka. Stejně tak asi nebude nikdo dávat dělat kontrolní údržbu WC, aby zjistil, jestli instalatér vydává účtenky. Ta možnost kontroly je u té třetí a čtvrté vlny nesrovnatelně horší, což je ostatně ten důvod, proč ji zrušil Ústavní soud a zachoval tu první a druhou. Protože zatímco první a druhá vlna, s kterou já osobně nesouhlasím, ale uznávám, že je nějakým způsobem vymahatelná, ten zákon je možné nějakým způsobem vynucovat, tak ta třetí a čtvrtá vlna prostě vynutitelná není. A znova musím zopakovat, vydělávají na ní akorát dodavatelé těch pokladen.

Ale lidi tím, že jim vnutíte pokladnu, nedonutíte vydávat účtenky. To je ten základní problém. To je ten důvod, proč se vás tak dlouho snažíme přesvědčovat v téhle Sněmovně, ať to neděláte, protože víme, že to děláte jenom proto, aby se Andrej Babiš mohl chlubit v médiích, že prosadil důležitý zákon za lepším výběrem daní, i když už teď ví, že to lepší výběr daní nepřinese.

A poslední část mého projevu, než se dostanu ke konkrétním pozměňovacím návrhům. Ten offline režim, případně zvláštní režim, papírový režim, návrat doby razítkové, to mohla být cesta, jak najít nějaký kompromis, který by minimálně vedl k tomu, že by opozice s tímhle zákonem neválčila. Kdybyste pro ty nejmenší živnostníky představili nějakou alternativu k EET, která dává technicky nějaký základní smysl, tak byste nás asi nepřesvědčili, abychom pro to hlasovali, ale mě byste třeba přesvědčili pro to, abych se vám to nesnažil rozmlouvat tak intenzivně, protože vláda má právo plnit svůj program.

My tady vystupujeme, protože dopad na statisíce lidí podle nás je tak nepřiměřeně velký, že si to zaslouží důkladnou debatu. A ten offline režim je bohužel nastaven zcela nešťastně, kde musím poděkovat kolegům z ČSSD, prosadili poměrně rozumné kritérium pro vstup do offline režimu: 600 000 Kč hotovostních plateb. Byl to návrh pana Onderky, který to řekl v prvním čtení, že to je jeho podmínka, aby pro to hlasoval ve třetím čtení. Paní ministryně mi napovídá, že za to můžou i zásluhy hnutí ANO. Bohužel hnutí ANO, které napsalo ten návrh zákona ve vládě, tak to tam nenapsalo. Takže proto děkuji panu Onderkovi. Ano, děkuji panu Juříčkovi, který to s ním spolupředložil. Takže těch 600 000 hotovostních plateb, uznávám, že je limit, který dává nějaký smysl. Bohužel to je ta jediná pozitivní část toho papírového režimu. Papírový režim současně má několik zásadních chyb, které velmi výrazně limitují jeho použití v praxi. A já se obávám i z toho, co zaznělo na výborech, že to je záměr, protože vláda ve skutečnosti nechce těm nejmenším zjednodušit život, ale chce je donutit k tomu, aby je přes nepoužitelnost papírového režimu donutila vstoupit do EET, ale současně aby mohla říkat, že přece udělali tu výjimku pro ty nejmenší.

Co jsou ty absurdní byrokratické překážky, které brání tomu, aby byl offline režim použitelný?

Zaprvé - libovůle úředníka o tom, jestli podnikatel smí do toho zvláštního režimu vstoupit. To samo o sobě já považuji za pravidlo, které je na hraně Ústavy. To, že místo toho, aby někdo splnil nějaké podmínky a automaticky mohl vstoupit do offline režimu, tak místo toho je tam stále libovůle úředníka, který to posuzuje. Ta libovůle spočívá v tom, že se posuzuje předpokládaná výše hotovostních příjmů pro příští období. Takže když úředník řekne: ale instalatéři v Praze vydělávají běžně v hotovostních platbách víc než 600 000, tak my vám to povolení na zvláštní režim nedáme, protože ten předpoklad není naplněn. S tím já prostě nesouhlasím. Myslím si, že to pravidlo má být jednoznačné: splňujete podmínky, máte nárok na zvláštní režim EET. Místo toho je tam zachovaná libovůle úředníka. Doufám, že k tomu daňová správa přistoupí rozumně.

Za extrémně nerozumné tedy považuji, že je tam lhůta 30 dnů. Takže když chce někdo teď začít podnikat a nechce řešit EET, a když začíná podnikat, tak neměl žádné příjmy, tak místo toho, aby mohl hned začít, tak teď musí čekat 30 dnů. To mi přijde úplně absurdní. Ve chvíli, kdy typicky začínají podnikat lidé, co odešli z nějakého zaměstnání, protože je to přestalo bavit, a teď jim dávají často... i velmi emotivně, protože se pohádali se šéfem a řekli, že toho mají dost, tak teď tam vytvářet 30denní bariéru, než můžou začít, mi přijde velmi hloupé.

Druhý problém offline režimu je, že účtenky vydává pouze úřad. Zaprvé to stojí 75 milionů ročně podle výběrového řízení, které už běží, přestože zákon ještě není schválen, takže stát za to zaplatí. Ale co je horší, ty účtenky tím pádem není možné předvyplnit, takže lidé budou úplně absurdně v roce 2023, nebo kdy to vstoupí v platnost, budou úplně absurdně pak vyplňovat propiskou papírové účtenky, které si vyzvedli na úřadě. Vždyť je to celé padlé na hlavu. Vydejte vzor účtenky, kterou si každý může vytisknout sám i se všemi údaji, které na účtence mají být. Nenuťte lidi úplně absurdně si pořizovat razítka, kterými budou natiskávat na ty formuláře, které nafasují z Ministerstva financí, resp. z berních úřadů, natiskávat těmi razítky svoje údaje. Vždyť to je přece nesmysl. Takže to je druhá věc. Ty účtenky může vydávat pouze úřad, což vede k tomu, že je nelze předvyplnit a není možné tam tedy vyplnit všechny ty údaje, které potřebujete, takže každý stráví x minut až hodin denně vyplňováním účtenek.

Poslední, za mě úplně největší nesmysl, jsou parametry toho výkazu, který bude muset podnikatel každé tři měsíce podávat. Ten výkaz, tak jak to chtějí současní úředníci Ministerstva financí, má být strukturován po dnech. Pozor - to vůbec není v tom zákoně. A laik, co čte ten zákon, si to vůbec neuvědomí. Do toho zvláštního režimu lidé vstoupí s tím, že jednou za tři měsíce pošlou na berňák souhrn svých příjmů, a pak zjistí, že ten souhrn musí dělat po jednotlivých dnech, což je taková otrava, že si nakonec to EET radši pořídí, přestože je to pro ně zbytečná zátěž.

Takže tady lidem, kteří by chtěli být ve zvláštním režimu především proto, že drtivou většinu plateb mají online, ale čas od času chtějí někomu umožnit, aby jim zaplatil v hotovosti, tak místo toho, aby pak jednou za tři měsíce posčítal, kolik tedy vydělal na hotovostních platbách, a to poslal na berňák, tak je nutíte vytvářet tabulku, která bude strukturovaná tak, že pro každý den své podnikatelské činnosti musí do té tabulky podnikatel napsat souhrnnou výši svých tržeb za ten konkrétní den. Takže lidi, kteří dneska fungovali tak, že vzali účtenky a ty účtenky naházeli do krabice od bot a jednou za rok ve chvíli, kdy podávali daňové přiznání, tak je posčítali, nahlásili výši svých tržeb a měli vyřízeno - tohle jsou typicky podnikatelé, co dneska fungují na výdajový paušál, a tímhle způsobem podávali daňová přiznání dosud, prostě shromáždili účtenky za rok, posčítali je a podali daňové přiznání - tak tyhle lidi vy dneska nově nutíte, aby jednou za tři měsíce vzali ty své účtenky z té krabice od bot, roztřídili je po dnech, posčítali denní tržby, ty napsali do tabulky, tu vytiskli a doporučeně poslali na berňák, aby následně úřad s nimi vůbec nic nedělal. Vždyť přece kdo bude brát tyhle výkazy v papírové podobě a nějak s nimi nakládat? Vždyť je to na palici!

Takže tímhle způsobem jste znemožnili, aby zvláštní režim EET reálně fungoval a byl použitelný pro podnikatele.

Tolik jsou mé základní obecné výhrady k EET. A teď bych se rád vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které považuji za nejdůležitější.

Samozřejmě všechny bych vás chtěl požádat o podporu návrhu na zamítnutí, který podali Piráti, a připojily se k němu další opoziční strany, protože tím bychom si mohli ušetřit těch 800 hlasování, a současně bychom zamítli tento velmi špatný návrh zákona. Tak tam bych vás chtěl požádat o podporu návrhu na zamítnutí.

Dále klíčová pozitivní změna, kterou tedy, jak jsem říkal, přiznávám kolegovi Onderkovi s kolegou Juříčkem, je navýšení limitu hotovostních plateb na 600 tisíc korun. Bohužel nebyla doprovozena dalšími pozitivními změnami.

A jedna ze změn, kterou také předkládal kolega Onderka s kolegou Juříčkem, kterou vládní koalice zařízla, je návrh na to, aby ten zvláštní režim mohli používat i plátci DPH. Já jsem si tedy osvojil tento tisk, velmi děkuji kolegům za přípravu tohoto návrhu, a předložil jsem ho sám, protože si myslím, že je to velmi vhodné. To je pozměňovací návrh, aby i plátci DPH mohli používat ten zvláštní režim. Důvod je prostý. Existuje řada plátců DPH, kteří mají velké tržby vůči velkým odběratelům, které samozřejmě fakturují elektronicky, a současně mají provozovnu, kam může zajít jednotlivec, koupit si tam pytel brambor, metrák uhlí, kameny na skalku na svoji zahradu, něco podobného. A to jsou zcela marginální tržby z celkového obratu těchto podniků, ale kvůli těmto tržbám se jim často nevyplatí pořizovat si EET a komplet překopat své účetní systémy. Takže udělají to, že tyhle tržby zruší. Takže vy zhoršíte dostupnost služeb u plátců DPH. Pan Juříček si to uvědomil, proto to předložil. Bohužel z mně naprosto nepochopitelného důvodu vaše koalice tento rozumný návrh poslance ANO a poslance ČSSD zamítla na výboru, já jsem ho předložil znova a žádám vás, prosím vás, ještě to zvažte. Vždyť je to naprosto logické, aby firmy, které mají veliké obraty a hotovostní tržby je fakticky nezajímají, nemusely být v EET, stejně jako to nechceme pro živnostníky, kteří mají hotovostní tržby do 600 tisíc korun. To je jeden velmi důležitý pozměňovací návrh.

Dále bych se chtěl zastavit u návrhu procedury ohledně prodeje ryb. Je shoda v této Sněmovně, že povinné EET pro prodej vánočních kaprů je chyba. Na tom se shodl celý rozpočtový výbor. (Posl. Hájek: Budou krocani!) Pan Hájek tady, jestli jsem správně slyšel, říká, že to povede k amerikanizaci České republiky, protože -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás musím přerušit a vyzvat vás i Sněmovnu, abyste s na sebe obraceli mým prostřednictvím a nepokřikovali, případně pokud si potřebujete něco sdělit, tak přes mikrofon. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Omlouvám se, polepším se, pane předsedající. Myslím, že není potřeba zatěžovat tento tisk sporem o výklad jednacího řádu. Každopádně si nemyslím, že by vynětí vánočních kaprů nebo jejich nevynětí vedlo k amerikanizaci české společnosti a k vánočním krocanům.

Každopádně je shoda na tom, že je rozumné vánoční kapry z povinného EET vyjmout. Pokud je takováto shoda, tak mi přijde naprosto logické, abychom nejprve hlasovali o úplném vynětí z EET pro vánoční kapry, následně pro možnosti papírového režimu EET pro vánoční kapry. Bohužel rozpočtový výbor ve své proceduře navrhl opačný postup, přestože oba ty návrhy mají doporučující stanovisko. Takže tady bych se velmi chtěl obrátit na všechny kolegy, aby podpořili změnu procedury, kterou navrhnu, až se bude projednávat procedura, aby skutečně se ty návrhy hlasovaly od těch nejmírnějších vůči prodejcům kaprů po ty nejpřísnější postupně tak, aby Sněmovna dostala možnost zvolit tu první variantu, která má většinu. Takže tolik ke kaprům, což je velmi diskutované téma.

Já jsem v této souvislosti předložil i sváteční balíček pozměňovacích návrhů k EET, abychom vyloučili pomlázky, velikonoční kraslice, jmelí. Tedy jsem byl upozorňován, že na jmelí se EET nevztahuje. Není tomu tak, protože jmelí může být zlacené, a potom už to není zemědělská, případně jiná plodina sbíraná v lese, nicméně výrobek a na výrobky se EET vztahuje. Takže z toho důvodu je potřeba jmelí vyjmout. Stejně tak jsem navrhl vynětí vánočních stromků, protože tam je podle mě velmi podobná situace s těmi kapry, protože to je zase odvětví, kde se prodeje realizují v krátkém období během roku. V tomto období se uskuteční drtivá většina tržeb. Opět je možné poměrně snadno kontrolovat, kolik ty školky mají stromů. Tam prostě přijede úředník, podívá se na školku v říjnu. Zjistí, kolik tam je stromů. Podívá se na školku v prosinci. Zjistí, kolik stromů, kolik ubylo. A pak se podívá na tržby toho podniku. A není nutné, aby lidé v mrazech, kteří prodávají vánoční stromky, museli k tomu mít nějaké EET pokladny nebo vypisovat papírové účtenky. Takže z toho důvodu jsem navrhl tento sváteční balíček vynětí produktů, které se prodávají jenom krátké období v roce. Ze stejného důvodu jsem navrhl vynětí burčáku z EET, který se také prodává jenom v krátkém období v roce.

Za mě zcela zásadní návrhy, které dávám, jsou ve vztahu k tomu zvláštnímu režimu EET, a to je návrh na to, aby se změnila struktura povinného výkazu. Skutečně sčítat tržby po dnech je extrémní případ nadměrné byrokracie a řekněme úřednické slepoty v této věci. Já si úředníků obecně vážím, ale myslím si, že tady je to případ profesní slepoty, kde argument je, už teď mají podnikatelé povinnost evidovat své tržby průběžně, ale reálně prostě lidé dávají ty doklady do krabice. A myslím si, že to není vůbec žádný problém. Myslím si, že naopak lidí, kteří řádně doklady vydávají, bychom si měli vážit, neměli bychom je zatěžovat touhle byrokracií. Vlastně paradoxně celé toto opatření směřuje k poklesu tržeb, protože pro lidi bude jednodušší ty tržby nepřiznávat, než se mořit s touhle byrokracií. Takže tady hrozí, že stát naopak přijde o peníze. Takže já navrhuji, aby se tržby sčítaly po měsících. Takže tříměsíční souhrn bude místo 90 řádků mít 3 řádky. To mi přijde jako kompromis, který dává nějaký smysl, přestože jsem skeptický k tomu opatření jako celku. Stejně tak jsem navrhl zrušit tu libovůli úředníků v tom, jestli zvláštní režim EET podpoří, nebo nepodpoří.

S kolegyní Kovářovou jsme společně předložili návrh na to, aby si lidé mohli ty účtenky tisknout sami, aby Ministerstvo financí vydalo formulář, ve kterém je naznačeno, jak má ta účtenka vypadat, a pak aby si je lidé sami mohli vytisknout, ať tam dají to své daňové identifikační číslo. Ve chvíli, kdy to dělají dobrovolně, mají alternativu, že si to vyzvednou na úřadu, si myslím, že je to v souladu s naší Ústavou, a pojďme jim dát tuhle možnost, ať se každý rozhodne, jestli je pro něj efektivnější si ty účtenky vyzvedávat a ručně je vyplňovat, nebo si je vytisknout sám. Věřím, že zvlášť pro podnikatele, kteří mají velmi nízké množství hotovostních tržeb, by to bylo zjednodušení. Tento návrh jsem podal společně s kolegyní Kovářovou z hnutí STAN.

Dále jsem samozřejmě navrhl zrušení celé té třetí a čtvrté vlny. Dal jsem tam drobný kompromis, aby zůstala, aby se ta první a druhá vlna rozšířila na všechny stravovací služby, aby za námi nechodily hospody, že před hospodou jim prodává stánek za lepších podmínek. Takže tady jsem podpořil to narovnání podnikatelského prostředí, vyhověl jsem těm argumentům kolegy Ferance, paní ministryně a navrhl jsem nějaký kompromis, ale současně jsem navrhl zrušit tu třetí, čtvrtou vlnu jako celek.

Samozřejmě podpoříme celou řadu návrhů, které podávají kolegové z opozice, snížení pokut, zlepšení situace pro lékaře, zvýšení limitu DPH, co navrhuje kolega Jurečka, celou řadu dalších věcí. Ale zdůrazňuji, že jsme navrhli tři úpravy, které umožňují, aby ten zvláštní režim reálně fungoval, a žádám vás o to, abyste skutečně zvážili tuto změnu.

A zcela na závěr. Těch pozměňovacích návrhů je podána celá řada. Je jich více než 800. Velmi vás žádám, kolegové, abyste umožnili hlasovat o tom komplexním pozměňovacím návrhu z dílny ODS postupně, aby skutečně Sněmovna posoudila, jestli ve chvíli, kdy sněmovní restaurace jsou z EET vyňaty, tak aby bylo nutné, že kosmický výzkum pod EET spadá. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také vám děkuji. Než vyzvu dalšího řečníka, tak vás seznámím s omluvenkami, které zatím došly. Pan ministr dopravy Kremlík se nám omlouval od 12.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Kaňkovský se omlouvá od 13.30 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů. Pan poslanec Votava se omlouvá od 13.15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Výborný se omlouvá od 13.00 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

A nyní bych tedy vyzval jako dalšího přihlášeného do obecné rozpravy pana poslance Jurečku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, opravdu stručně. Já jenom chci tady v rámci legislativně technické úpravy, na kterou jsem byl upozorněn sněmovní legislativou, doplnit, že v mém pozměňovacím návrhu, který jsem dával právě ke zmiňovaným biopotravinám, číslo 1473, mně chyběla jedna věta, o které jsem v tom odkazu hovořil, kdy jsem v tom pozměňovacím návrhu psal, že v příloze 3a se za větu vkládají věty, které jsou obsahem pozměňovacího návrhu, a ta věta, za kterou se vkládají, tam nebyla uvedena, tak si s dovolením ji tady dovolím přednést, aby to bylo procesně v pořádku, tedy: v příloze 3a se za větu, uvozovky dole, reklamou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, tečka, uvozovky nahoře, přidávají nové věty, které zní, které už jsou v mém pozměňovacím návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Viděl jsem, že pan zpravodaj si to zaznamenával, případně si ty technické poznámky předejte. Než vyzvu dalšího řečníka, tak zde mám jednu omluvenku. Pan poslanec Holík se nám omlouvá od 13.45 do 14.00 hodin z dopravních důvodů. (Všeobecné veselí.)

A nyní se mi hlásil s přednostním právem z místa pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. To je hezká souhra okolností. Nejdřív se omluví ministr dopravy a pak poslanec z dopravních důvodů. Nevím, jestli to nemá souvislost.

Ale ještě než se dostanu k EET, pane místopředsedo, vy to děláte poměrně často, jednací řád říká, že oslovujeme prostřednictvím. Když mluvím o někom, například když řeknu, že pan řídící, pan poslanec Pikal, tak to nemusím vaším prostřednictvím, jestli si rozumíme. Tak to je celé. (Předsedající: Rozumím.)

A teď pojďme k EET. Mám bohužel zoufale málo času. (Smích v sále.) To je pravda, za 26 minut končíme, takže opravdu málo. A já mám pár nejdřív obecných poznámek. Kdybych měl odůvodňovat všechny pozměňovací návrhy, tak skončím někdy v srpnu, ale aspoň ty obecné poznámky.

Opakovaně jsme tady mluvili, mnozí z nás, opozice, občas i paní ministryně, o nálezu Ústavního soudu, který zrušil třetí a čtvrtou vlnu. A jak k tomu Ministerstvo financí a vláda přistoupily? Já bych řekl, že to je takový švejkovský přístup. Protože když si přečtete to disentní stanovisko, pominu to, že tam byl můj oblíbený seriál Jistě, pane ministře a potom Jistě, pane premiére - mimochodem, podle mě je to oblíbený seriál i Andreje Babiše a podle toho si vybírá ministry, takže jejich základní větou bude Jistě, pane premiére ­­-, tak to hlavní sdělení bylo, že stát neprověřil dostatečně dobře, zda ta nová regulace je potřebná. To je hlavní poselství toho disentního stanoviska třetiny ústavních soudců. Použili to hezké srovnání s červeným tlačítkem z tohoto oblíbeného seriálu. A jak k tomu přistoupilo Ministerstvo financí a vláda jako celek? Vlastně to neposoudily vůbec znova. Formálně tam něco přepsaly, ale de facto trvají na svém, mimo to, co jim Ústavní soud zakázal, jako ty nelogické e-shopy, platební karty. Tohle přesně jsme tady před lety říkali a mnozí z vás, milí vládní poslanci, jste se nám smáli a říkali: takové blbosti, co tady s tím zdržujete. Až to zrušil Ústavní soud.

Proč vlastně Ministerstvo financí a vláda nebyly schopny nebo ochotny posoudit, zda ta regulace je potřebná? Protože nejsou schopny doložit přínosy EET. Pan kolega pan poslanec Ferjenčík tady mluvil o té analýze - už to nazývat analýzou je velmi odvážné - nicméně z těch dat - (nesroz.) vyplývá, že DPH rostlo rychleji v oborech, kde EET není, než v oborech, kde EET zavedena byla. Přitom je to vydáváno za úspěch EET. Současně jsme se zeptali, kde tedy v těch oborech, když je EET, že to roste díky EET, kde je přínos kontrolního hlášení, tak jsme se dozvěděli, že zrovna v těchto oborech kontrolní hlášení nepřináší vůbec nic. A to je celá analýza. Tak rozumím tomu, že vláda a Ministerstvo financí nejsou schopny znovu posoudit, zda ta regulace je vůbec potřebná, že nejsou schopny ani doložit to, že by se vybraly nějaké peníze navíc. Nemluvě o těch nákladech.

Nejdřív pozitivní. Chtěl bych poděkovat legislativě, že připravila sadu legislativně technických oprav pozměňovacích návrhů, mimo jiné i některých z těch, které jsem podal já, takže děkuji. Určitě je podle mě všichni, všichni podpoříte tak, aby to bylo legislativně v pořádku. Pokud se ještě vrátíme k té - dneska bych řekl už slavné - zprávě NKÚ, respektive o jednu zprávu později, tak Nejvyšší kontrolní úřad dospěl ke zjištění a názoru, že výběr dodavatele IT systému pro EET byl nezákonný. Samo o sobě skandální věta. Ale v porovnání s tím, že vláda není schopna zabezpečit základní funkce státu, souhlasím, že to je o jednu či dvě úrovně níže, a debatujeme tu první zprávu a ne tu druhou.

Pořád tady mluvíme - my ne, ale vládní poslanci, vládní představitelé - o narovnání podnikatelského prostředí. A já opakovaně říkám, že co nejvíc křiví podnikatelské prostředí jsou dotace. Ale v tom vláda nedělá vůbec nic, maximálně vymýšlí nové dotační tituly, nové nerovnosti na trhu, nové nespravedlnosti.

Za co bojuje česká vláda, když se vyjednává nové finanční období v Evropské unii? Za dotace pro největší. Shodou okolností v zemědělství. A to považuji za shodu okolností, ale bojuje za ty největší, za tu největší nespravedlnost. To je leitmotiv našeho postoje České republiky v Bruselu, když se vyjednává o příštím finančním období. Někteří - já bych řekl až zuřiví - podporovatelé EET dokonce dostali odměnu v podobě ministerského křesla. Očekával bych dneska, že tady bude nový pan ministr Havlíček hájit EET do roztrhání těla. A už asi nemusí, už v té vládě sedí.

EET má přinést, nebo mělo přinést významné zvýšení příjmů státního rozpočtu. A protože nepřineslo, tak vláda přemýšlí, jaké nové daně by vymyslela, aby si vylepšila své hospodaření. Takže mluvíme o digitální dani, kdy paní ministryně poprvé říkala, že by to bylo třemi až pěti procenty. Nakonec návrh je sedm procent. Pak se mluví o sektorové dani. Tady mám větu - jsou tady ještě nějací poslanci sociální demokracie, myslel jsem, že nikdo, ale jsou. Takže pro kolegy sociální demokracie. U sektorové daně platí, že co je dovoleno bohovi, není povoleno volovi. Protože Ministerstvo financí navrhuje sektorovou daň pro pojišťovny. Sice to přemalovalo a jmenuje se to zdanění technických rezerv pojišťoven. Andrej Babiš s tou svou čepicí místo sektorové daně říká dobrovolný fond, do kterého ty banky budou přispívat v zásadě povinně. Takže to je to samé, jenom se to jmenuje jinak. Ale někdo to navrhovat může a někdo to navrhovat nesmí. To je problém sociálních demokratů. My jsme proti těm i proti těm druhým sektorovým daním.

K proceduře. Tady mám jenom poznámku. Pak budu mít jenom jednu drobnou změnu. Mám ji zpracovanou písemně, tak to pak podám panu zpravodaji, protože myslím, že zejména v tomto případě bychom měli změny procedury pokud možno navrhovat písemně, aby tam nedošlo k omylu.

Mně nevadí, když se politicky potýkám s vládními poslanci, s ministry, s paní ministryní. Co mně fakt vadí, paní ministryně, když úředníci Ministerstva financí píšou do stanoviska k pozměňovacímu návrhu třeba mému, že se jedná o obstrukční chování. To je věta, kterou podle mě mohou používat vládní poslanci a ministři, ne však úředníci Ministerstva financí. Nemají co posuzovat, jestli mé pozměňující návrhy jsou obstrukční, nebo ne. A podívejte se, je to v oficiálním materiálu. Myslím, že to mají k dispozici minimálně všichni členové rozpočtového výboru, možná všichni poslanci. Přitom tam používají věty typu, nedostatečně odůvodnil své pozměňující návrhy. tak jsem to porovnal s tím, jak odůvodnilo Ministerstvo financí své negativní stanovisko k té sadě mých pozměňovacích návrhů. No Ctrl Ins, Shift Ins. Nebo Control C, Control V. Podle toho, co používáte. Prostě stejné odstavce jsou použity doslova k různým pozměňujícím návrhům. Ale v chápání světa Ministerstva financí to není obstrukční. To je všechno kompetentní. A když si dovolí opoziční poslanec podat sadu pozměňujících návrhů, tak je označen za někoho, kdo dělá obstrukce.

Já jsem jasně říkal, když jsem ty pozměňovací návrhy předkládal a představoval, že to není obstrukce. Jde o to, abyste si uvědomili - za prvé - absurdní příklady. A děkuji panu poslanci Munzarovi, že na mnohé z nich upozornil, kdybyste od druhého čtení zapomněli, a také na činnosti, u kterých nebude možná vlastně žádná kontrolní činnost. Dokonce už Finanční správa připustila, když se tak opakovaně já a pan poslanec Ferjenčík ptáme, jak to bude s tou výmalbou kontrolní, že to asi nebudou schopni kontrolovat.

Logická otázka je: Stát to chce zavést, chce to sankcionovat, a současně přiznává, že to není schopen kontrolovat. Sami si odpovězte na otázku, k čemu to je.

Ano, podali jsme pozměňovací návrhy o každé činnosti podle toho číselníků NACE a věříme, že minimálně některé ty nejvíce absurdní nebo ty nejméně vymahatelné nebo ty, u kterých je úplně jasné, že kontrola nebude možná, z toho vypadnou. Ale protože jsme nevěděli, které vy jako vládní poslanci budete považovat za absurdní, málo kontrolovatelné nebo nekontrolovatelné či málo vymahatelné, tak jsme pro jistotu, aby nám něco neuniklo, podali úplně všechny.

Když jsme se bavili o těch nákladech na straně státu na EET, tak pan poslanec Ferjenčík zmínil náklady na IT systémy. Mě by zajímalo, kolik byly náklady na PR. Říká se tomu informační kampaň. Tu v tisku, tu v rádiu, tu účtenkovka. Tak by mě, paní ministryně, zajímalo, v každém roce to zahájení EET, kolik byly náklady státu na EET a kdo byl příjemcem těch peněz. U té účtenkovky to nepotřebuji vědět, tam známe dodavatele systému, tam je to jasné. Ale u těch objednaných reklam, ať už v tiskovinách, na rádiu, případně v televizi, kdo byl příjemcem těchto peněz a z které kapitoly státního rozpočtu to bylo hrazeno. Tak.

A teď k té proceduře. Já jsem nachystal z těch 775 zhruba 50 činností podle číselníků NACE, u kterých bych chtěl, abychom o nich hlasovali jako bod 4 až bod zhruba 50, až po bod 50. Pak jsem nechal ten návrh procedury stejný a pak jsou ty ostatní pozměňující návrhy.

To znamená, v té proceduře, kterou navrhuji, by se nejdříve hlasovalo o legislativně technických úpravách, které jsou uvedeny v příloze sněmovního tisku 205/7. To jsou ty legislativně technické úpravy, které byly schváleny na rozpočtovém výboru. Za druhé by se hlasovalo o dalších legislativně technických úpravách, pokud budou předneseny ve třetím čtení. Zaznamenal jsem, že minimálně pan poslanec Jurečka přednesl legislativně technickou. Nejdřív bylo zamítnutí jako první, samozřejmě, pane zpravodaji. Já vám to pak předám písemně. To nemusíte (nesrozumitelné.) Takhle: leg-tech, druhý leg-tech, pak návrh na zamítnutí.

A teď bychom hlasovali o těch nejvíce absurdních či málo vymahatelných či kontrolovaných položkách. A jsou to tyto. Už o některých mluvil můj kolega pan poslanec Munzar. Chov velbloudů a velbloudovitých, lov a odchyt divokých zvířat a související činnosti, těžba dřeva, výroba vína z vinných hroznů, konečná úprava textilií, výroba bižuterie a příbuzných výrobků, omítkářské práce, truhlářské práce, obkládání stěn a pokládání podlahových krytin, sklenářské, malířské, natěračské práce, sklenářské práce, malířské a natěračské práce, pokrývačské práce, montáž a demontáž lešení a bednění, stěhovací služby, promítání filmů a asi dvacet dalších. Je to v písemné podobě, nebudu je všechny číst. Stejně tak nebudu předčítat ty jednotlivé pozměňující návrhy, které se týkaly jednotlivých činností podle číselníku NACE.

Ale chtěl bych zmínit některé pozměňovací návrhy, které jsem podal buď já, nebo mí kolegové z našeho poslaneckého klubu.

Za prvé zrušení zákona jako celku. Já myslím, že to je logické a že to vlastně ukazuje kontinuitu našich názorů k EET.

Za druhé vyjmutí neplátců z DPH. Vedeme o tom neustálou debatu. Zatím neúspěšnou. Nicméně pro příjem DPH zatěžovat EET plátce DPH prostě nedává žádný smysl.

Také tam máme návrh na zrušení té účtenkovky. Myslíme si, že není normální, pokud budu věřit zprávám z veřejných zdrojů, že jsou občané, kteří posílají tisíce a tisíce účtenek každý měsíc. Já nevím, jestli by to už někdo komentoval jako nějakou závislost, ale přijde mi to při nejmenším zvláštní. Říkám, vycházím pouze z veřejných zdrojů a jsou to pravděpodobně informace, které zveřejňuje Ministerstvo financí. Myslím, že to najdete na webu Ministerstva financí. Takové ty oslavné. Dokonce jeden člověk poslal 3 646 účtenek. Vidíte, jaký je zájem mezi... Sami si řekněte, jestli někdo z vás dělá dva tisíce nebo dva a půl tisíce hotovostních nákupů měsíčně. Mně to úplně přesně nevychází. Takže ta účtenkovka jako celek nemá žádný smysl.

Málo vedeme debatu o druhé části toho zákona, a to o dani z přidané hodnoty. Mluvil o tom pan poslanec Ferjenčík. Já myslím, že výsledek toho zákona je odrazem volební kampaně Andreje Babiše. Vzpomeňte si, nechal se ostříhat, nafotit. Slíbil kadeřníkům, že se sníží DPH. Slib plní. To je třeba říct. Koupil květinu. Nevím, jestli voličkám, občankám nebo svým spolupracovnicích. Slíbil nižší DPH na řezané květiny. Škoda, že nekoupil hrnkové. I tam by mohlo být nižší DPH. Škoda, že nepoužil jiné služby, které... To možná bude v příští kampani a bude nižší sazba DPH. Jak tady můžeme mluvit o narovnání podnikatelského prostředí? Logickým řešením je mít dvě sazby DPH. A můžeme se přít, jestli to má být patnáct, nebo deset. My jsme pro deset.

A vzpomeňme si, když tady ministr financí Andrej Babiš zaváděl třetí sazbu DPH. Tehdy říkal, že se mu vlastně do toho moc nechce, že to je výmysl sociálních demokratů, ale že určitě budou jenom ty tři položky, které tehdy byly navrženy. Dneska těch položek je určitě deset. Teď nevím, kolik je jich navrženo tady. Takže neustále ten seznam roste a je to naprosto logické. Pokud máme podnikatele, kteří ve své činnosti, a jsou plátci DPH a používají nižší sazbu DPH, a jiné, kteří používají druhou, sníženou sazbu, to znamená tu nižší, tak všichni, kteří mají patnáct, chtějí deset. Já myslím, že to je naprosto logické. Kdo by to nechtěl? Na to žádná spravedlivá odpověď není, a žádné spravedlivé řešení. A tady vidíte nespravedlnost, nerovnost podnikatelského prostředí v přímém přenosu. A to vláda prostě neřeší.

Takže já přeji těm podnikatelům, kteří mají navržené snížené DPH, pokud by se o tom hlasovalo zvlášť, tak bychom to podpořili, je to věc, kterou oceňuji na tomto návrhu zákona, ale není jich dostatečně dost. Myslím, že mnohem lepší by bylo vrátit se ke dvěma sazbám, nechat 10 %, bylo by to prostě systémové a výhodnější a byla by to aspoň nějaká kompenzace pro ty ostatní, které chceme zatížit EET ve třetí a čtvrté vlně. Ale aby to nezapadlo, abych nebyl obviňován, že jsme pouze kritičtí, je to věc, která si zaslouží podporu. Taky to naši kolegové v Senátu prosadili, v rámci daňového balíčku to vrátili sem, ale vy jste to tak potichu odmítli, abyste to mohli o půl roku nebo o rok později schválit a chválit se a říkat: milí podnikatelé, podívejte se, máte nižší sazbu DPH. To je pravda, ještě mi to řeknete, je to pravdivá věta, ale měla by být za tím ještě čárka, ale díky nám to máte později o mnoho měsíců, než jste to mohli mít, protože Senát na vás myslel, Senát to do daňového balíčku navrhl, ale my jsme to z politických důvodů, z politických důvodů odmítli. Protože kdyby vláda byla proti, tomu rozumím, kdyby měla nějaké odborné argumenty, např. nechci zvyšovat nerovnoměrnost podnikatelského prostředí a ty rozdíly. Ale vláda je pro, ale pouze v okamžik, který jí přijde za vhodný, a paní ministryně to nazvala, já myslím, že je to třešnička na dortu, jestli si pamatuji tu debatu ve druhém (čtení). Jaká třešnička na dortu? Buď ty daně jsou vysoké, nebo ne. Jestli myslíme, že jsou, tak se mají snížit a není to žádná třešnička na dortu, ale je to jasné a správné opatření.

Když se podíváte na to odůvodnění, velmi dobré je číst si nejenom ten soubor, který obsahuje všechny pozměňovací návrhy se zdůvodněním poslanců, ale velmi dobré je také si číst odmítavá stanoviska ministerstev. Někdy, když je to - a je to jako u stanoviska vlády k nějakému návrhu zákona. Když je to vládní poslanec, tak přesto, že ten text je úplně negativní, tak je tam neutrální stanovisko. Tady se velmi často, velmi těžko hledají argumenty pro to odmítnout. Já bych tomu ještě rozuměl, kdyby to byl názor paní ministryně, která řekne: v těchhle případech jsem proti, úředníci, nemusíte žádným způsobem hledat odůvodnění, vláda rozhodla, že žádné výjimky nebudou. To mi přijde jako správné, logické, i pro opozici pochopitelné. Nutit k tomu ty úředníky, aby psali, proč teda výjimka bude nebo nebude, mi přijde zbytečné mrhání času jak těch úředníků, tak nás, kteří se to snažíme poctivě číst.

Kdybych měl shrnout stanovisko našeho klubu, je stejné celou dobu, kdy projednáváme EET. Je zbytečná, nepřináší peníze. Na rozdíl od prvního projednávání v minulém koaličním období dneska jsou pro to důkazy, resp. vláda nemá žádné důkazy pro to, že by nějaké peníze do rozpočtu přibyly. Že je to byrokratická překážka, je pravda. V minulých dnech jsme viděli, kolik malých provozoven na venkově zaniklo. Pak se k tomu říkalo, no ale celkově zato v Praze máme víc prodejen. No to je možné, ale my jsme upozorňovali na ty negativní dopady zejména v malých obcích a na venkově, kde každá služba, která ubude, je zejména pro ty, kteří nejsou úplně mobilní, nemají svoje auto, nemají kvalitní veřejnou dopravu, hrozně složité takovou službu zajistit, získat jinde.

Pro pana zpravodaje mám písemně tu variantu. Já myslím, že to není nic proti ničemu, že vlastně zachovává, jenom předřazuje za ten návrh na zamítnutí ty nejabsurdnější případy podle číselníku NACE.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky, než dám slovo dalším řečníkům v rozpravě. Je to pan poslanec Ferjenčík, poté pan poslanec Bláha. Tak, prosím o klid v sále a pan poslanec Ferjenčík dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na paní ministryni, která tvrdí na serveru Novinky.cz, že kvůli nám se odkládá snížení DPH na vodné a stočné. Já se tady proti tomu musím velmi silně ohradit, protože to není pravda. Snížení DPH na vodné a stočné se odložilo proto, protože vy jste pro něj před několika měsíci nehlasovali, když nám to navrhl Senát, který implementoval všechny ty změny daní, které zavádíte do tisku 205, do tisku 206. Takže snížit DPH na vodné a stočné jste mohli několik měsíců zpátky. Tak si dneska nevymýšlejte! Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, konstatuji nevyužití času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bláha, poté pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Poslouchám celou řadu připomínek a jenom bych chtěl připomenout jednu zásadní věc. Jak tady kolegové neustále říkají, že chtějí pomoct podnikatelům, tak veškeré asociace v České republice podporují EET. Všichni podnikatelé, kteří podnikají ve službách, čekají na snížení DPH. To DPH, o kterém tady ODS mluví - tak kdo zavedl, že v okamžiku, kdy si jdu do cukrárny koupit indiána a odnáším si ho domů, tak mě to stojí 5 % DPH, a když si ho sním na místě, tak za to platím 21 % DPH nebo v té době 19 % DPH? Za čí vlády to bylo, kdo pomohl nám podnikatelům v tom, že se za přidané služby platilo 19 %?

Takže já bych chtěl jenom říct, že ti, co brání dalšímu rozvoji podnikání, tady teď mluvili dvě hodiny. A všichni podnikatelé, kteří podnikají a opravdu chtějí poctivě podnikat, to vědí. A jestli si neuvědomujete, že největší spása pro každého podnikatele je to, že když on podniká poctivě a vedle něho kolega nepoctivě, tak je rozdíl 50 % ve výdajích na platech zaměstnanců, na odvodech DPH a na daních. Dělá to 50 %, rozdíl mezi poctivým a nepoctivým. Tak se nad tím zamyslete.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a jako další je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Svoboda a pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já už nebudu reagovat na pana poslance Bláhu, protože bych mohl říkat, kdo snižoval daňové sazby, ale nebudu.

Já bych chtěl jenom procedurálně navrhnout, protože máme poslední den schůze, takže bych chtěl procedurálně navrhnout vyřazení všech neprojednaných bodů této 28. schůze. Jsme ve variabilním týdnu, v pátek, v poslední jednací den, jednání by mělo končit zhruba za minutu třicet.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, já tady ten návrh mám, chtěl jsem to provést až po tom, co vyčerpáme ty faktické poznámky a uzavřeme ten bod, jestli by to nevadilo. Dobře.

Tak prosím nyní pana poslance Svobodu, poté pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré poledne, moje poznámka je k poslanci Bláhovi, kterého vždycky rád poslouchám.

Podnikatelé nejsou jenom truhláři, pekaři, zámečníci, ale také lékaři. A podnikatelé lékaři s EET nesouhlasí. Abyste měl aspoň jeden příklad podnikatelského (nesrozumitelné), která nesouhlasí s EET, abyste to měl kompletní všecko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Benda. Nebo můžeme už nechat hlasovat o vyřazení. Dobře. V tom případě zde zazněl návrh na vyřazení neprojednaných bodů schváleného pořadu 28. schůze Poslanecké sněmovny, takže pokud proti tomu nikdo nic nemá, tak se s tímto procedurálním návrhem vyrovnáme. Je zde žádost o odhlášení, takže vás odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými kartami.

 

Až se nám počet přihlášených ustálí, budeme hlasovat o vyřazení zbývajících bodů... Vypadá to, že se nám počet ustálil.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 167 bylo přihlášeno 117 poslanců a poslankyň, pro 97, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme projednali stanovený pořad 28. schůze Poslanecké sněmovny, protože všechny body jsou vyřazeny, schůzi tímto končím. Uvidíme se podle harmonogramu. Další schůze zatím není vyhlášena. Přeji vám příjemný víkend.

 

(Schůze skončila ve 14.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.