Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

238.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády ČR nebo vládě ČR jako celku a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či vládu ČR jako celek, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16. do 18. hodiny. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Věře Kovářové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše, připraví se pan poslanec Jiří Valenta. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v minulosti jste nejednou kritizoval tzv. zlaté padáky. Slogan "zrušte trafiky, volte profíky" si pamatuje hodně lidí. A ano, dosazování politických trafikantů na místa, na která nemají odborné předpoklady, to je prostě špatně. Když jste zlaté padáky kritizoval, předpokládala jsem, že toto neodsuzujete jen u druhých, ale týká se to i vás. Jenže aktuálně to tak bohužel nevypadá. V médiích se již nějakou dobu objevují zprávy ohledně politiků z hnutí ANO, kteří ve svých funkcích neuspěli a o kterých se uvažuje v souvislosti s uprázdněnými diplomatickými posty. A o kom je konkrétně řeč. Tak například bývalá primátorka Prahy Adriana Krnáčová má dle dostupných informací od roku 2020 být součástí ambasády v Řecku. Bývalý ministr dopravy pan Ťok by měl jít na ambasádu do Indonésie. Zaznamenala jsem i úvahy o umístění bývalé ministryně Novákové.

Je to pravda? Které z výše zmíněných lidí plánujete vyslat do diplomatických služeb? Existují i další osobnosti, které se již brzy budou moci pochlubit diplomatickým zlatým padákem? A přijde vám správné, aby se toto dělo? Spolu s tím se váže i otázka, jak se na to tváří pan ministr zahraničí Petříček, který je ze strany, co byla vámi v minulosti kritizována právě za tento postup u svých lidí? Děkuji za co nejvěcnější odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, no, my jsme před volbami tady měli v mediálním prostoru tolik nesmyslů, drbů, nepravd a vy jste jejich obětí. A ta paní novinářka z té sekty novinářů, která to psala, tak nevím, kde to slyšela, nebo nevím.

Hnutí ANO od vstupu do vlády v lednu 2014 nikdy nenavrhlo žádného velvyslance a nikdy žádný velvyslanec na náš návrh nebyl schválen od roku 2014. A postup je jasný, navrhuje ministr zahraničních věcí a po konzultaci s panem prezidentem a až následně to jde na vládu. A pokud tady samozřejmě někdo zveřejňoval informace, které nás jasně měly zase poškodit před volbami, protože tak to tady bylo, až do poslední chvíle některá média informovala o těch nesmyslech. A to jsou stejné nesmysly, jak ta paní redaktorka z té sekty novinářů mluvila o tom, že vyhodí hnutí ANO z ALDE, a dělala kampaň panu Teličkovi, nestranně samozřejmě atd. Takže nesmíte věřit novinářským drbům, paní poslankyně. Není to pravda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď. Já myslím, že pokud se vás novináři snaží poškodit a píší lživé informace, tak si myslím, že pro vás je velmi jednoduché takovéto informace dementovat. Takže propříště. Pokud říkáte, že nikoho takového navrhovat nebudete, je to pro mě věcná odpověď a já vám za ni děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér má zájem reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, děkuji za doporučení. Víte, jako základ novinařiny je, že pokud je nějaká informace, tak se zeptáte té protistrany. A já jsem žádné takové dotazy nedostával, tak jsem nemohl reagovat. Pokud by se byli zeptali, a zeptala se paní Zpěváčková z Novinek, tak tam jsem se k tomu vyjádřil a jsem to dementoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jiří Valenta. A další je vylosován pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, jak se postaví vaše vláda k velice závažné informaci, že nadace knížete z Lichtenštejna požaduje navrátit majetek, o který jejich občané přišli po druhé světové válce u nás díky tzv. Benešovým dekretům. Ty, jak jistě víte, a vaše vláda je naštěstí doposud respektuje, vycházely z uzavřených mezinárodních dohod a po právu odňaly majetky zrádcům a kolaborantům. Lichtenštejnská strana prostřednictvím dědičného prince Aloise nyní drze požaduje navrácení 60 tis. hektarů majetku, převážně lesů, jinak prý začne rozesílat žaloby. Nedávno jste tvrdil v souvislosti s mým požadavkem na vládní iniciativu při vymáhání oprávněných válečných reparací na Německu, že již nechcete otevírat staré rány a narušovat tak poválečné evropské uspořádání. Teď ale sám musíte přece vidět, že se toto děje, a dokonce se ze strany těch zemí a lidí, kteří by měli spíše mlčet.

Ptám se vás, co říkáte na aktuální stav na evropské politické scéně, kdy země poškozené ve druhé světové válce jsou v defenzivě, přičemž kolaboranti, zrádci, či dokonce viníci největšího světového válečného konfliktu s desítky milionů mrtvých na kontě jsou opět na koni. Lichtenštejnská strana cítí potřebu otevírat majetkoprávní otázky z minulosti a v případě jejího úspěchu vás ubezpečuji, že Česká republika velice rychle zaznamená vlnu dalších žádostí o navracení zkonfiskovaného majetku a novodobá historie tak bude již přepsána úplně. Skutečně se vaše vláda hodlá svou faktickou nečinností na tomto stavu podílet? Možná se mýlím, ale příslušné kroky na mezinárodní scéně k nápravě tohoto stavu bohužel neregistruji. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já prosím pana premiéra o reakci. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvenkou. Omlouvá se nám pan poslanec Schwarzenberg mezi 14.30 a 19.00 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Třešňák od 15. hodiny do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Dvořák od 14.30 do konce jednacího dne ze závažných rodinných důvodů.

Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já myslím, že stávající vláda i minulá vláda postupuje velice konzistentně a Česká republika považuje sporné minulostní otázky za uzavřené. Nemovitý majetek Lichtenštejnů na území České republiky byl zabaven po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů. Dekrety měly oporu v mezinárodním právu v Dohodě o reparacích od německého zřízení mezispojeneckého reparačního řádu a o vrácení měnového zlata z Paříže z roku 1945.

Aktuálně jsou před českými soudy vedeny dva právní spory. Aktuální je majetkoprávní spor vedený obvodním soudem Praha-východ. Předmětem řízení je žaloba na určení vlastnictví, kdy Česká republika, respektive Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vystupuje ve sporu jako žalobce a Fürst von Liechtenstein Stiftung, respektive Nadace knížete z Lichtenštejna, je žalovaná strana.

Česká republika se domáhá určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, respektive podílu na nich, které jsou blíže specifikovány v žalobě. Obvodní soud Praha-východ v listopadu 2015 vyhověl žalobě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a rozhodl, že pozemky byly znárodněny na základě takzvaných Benešových dekretů a jejich vlastníkem je Česká republika. Krajský soud v Praze potvrdil v květnu 2016 rozhodnutí obvodního soudu Praha-východ. Nadace podala proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze v zákonné dvouměsíční lhůtě dovolání. Nejvyšší soud v dubnu 2017 potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu a lichtenštejnská strana následně v červenci 2017 podala stížnost k Ústavnímu soudu. Dle našich informací nebylo ve věci doposud nařízeno jednání.

K aktuálním novým žalobám Lichtenštejnska. S ohledem na obavy Lichtenštejnska, že k 31. 12. 2018 by mohlo dojít dle přechodných ustanovení občanského zákoníku k vydržení nemovitostí Českou republikou i v případech, kdy není prokázán právní důvod nabytí vlastnictví, podala nadace a kníže Hans-Adam II. von und zu Liechtenstein žaloby k českým soudům vůči značnému počtu českých subjektů na vyklizení a žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem. Nemovitosti, především pozemky, se nacházejí na celém území České republiky. Žaloby byly podány v průběhu prosince 2018 a doposud tak nebylo nařízeno jednání. Zájmy České republiky v řízení hájí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který v této souvislosti spolupracuje s ostatními dotčenými orgány včetně Ministerstva zahraničních věcí.

Devět let po navázání diplomatických styků se česko-lichtenštejnské vztahy nacházejí ve výborném stavu. O tom svědčí též aktuální zřízení honorárního konzulátu České republiky ve Vaduzu. My si vysoce ceníme odborné práce česko-lichtenštejnské komise historiků a projekt společné webové stránky považujeme za jedinečný konstruktivní počin. Tyto a mnohé další činnosti a komunikace jsou pro nás dokladem, že i když máme na některé události v minulosti odlišné názory, jak uvádí společné prohlášení z roku 2014, jsme schopni nalézat a realizovat pozitivní agendu směrem do budoucna. Takže znovu opakuji, že sporné minulostní otázky jsou pro nás uzavřené.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane premiére. Já bych k té vaší odpovědi jen dodal, že zatímco Polsko a Řecko dokonce za mezinárodně uznané, a tedy oprávněné reparace usilovně bojují, a to velice aktivně, tak já nikde neregistruji ani náznak reakce české vlády k obhajobě alespoň toho majetku vlastního. I proto zde máme potom další nestoudné majetkové požadavky rodů, jako jsou Des Fours Walderode, Černínů, Serényiů, a dalších. Chybí totiž tady vaše jasné a hlavně hlasité stanovisko, které byste měl prezentovat ve strukturách Evropské unie, kde byste měl jasně deklarovat, že když majetkové spory západoevropské šlechty s českým státem, potom stamiliardové reparace od Německa.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím paní premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak Lichtenštejnsko není členem Evropské unie, takže nevím, komu bych to tam deklaroval. A jasně jsem řekl, co pro to děláme.

A co se týká německých reparací. Ano, ono to tady odeznívá. Tak já nevím, udělejte k tomu nějakou skupinu a pozvěte všechny strany, které jsou zastoupené ve Sněmovně, a můžeme se o tom všichni bavit, aby to nebyly jen takové líbivé deklarace. Já jsem se obeznámil s různými analýzami, a pokud vy na to máte jiný názor a celá Sněmovna se vysloví identicky, tak nemáme problém o tom diskutovat velice konkrétně a samozřejmě za účasti skutečných odborníků a právníků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jakub Michálek ve věci zveřejnění analýzy o trestních stíháních na objednávku. Připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážený předsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zahájil svoji interpelaci na téma analýzy o trestním stíhání. Jde o záležitost, kterou jsem probíral už na minulé interpelaci, která byla k paní Benešové. V té věci jsem žádal, aby zveřejnila oponentní zprávu, kterou zpracovala pro prezidenta republiky, a ta se týkala toho, jakým způsobem je možné si v České republice objednat trestní stíhání. Od té doby proběhl rozhovor pana předsedy vlády na Novinkách.cz, kde pan předseda vlády prohlásil, že dokument vlastní, samozřejmě, že ho má, že ho dostal, že to bylo velké téma. A také, že to může s paní ministryní Benešovou probrat, protože on s tím nemá problém. Podle něj by to zveřejnit paní Benešová mohla, není na tom nic tajného. Je tam nějaký názor paní ministryně.

Já bych se tudíž rád zeptal pana předsedy vlády, jestli už jednal s paní ministryní o zveřejnění tohoto dokumentu a kdy a jakým způsobem bude ten dokument zveřejněn. Chtěl bych pro doplnění uvést, že pro zveřejnění té zprávy, té analýzy, se vyslovil i první místopředseda vlády pan Hamáček, který uvedl, že souhlasí s tím, aby byla zpráva zveřejněna, když se z ní objevují citace ve veřejném prostoru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. A seznámím vás s omluvenkou, která právě dorazila. Paní ministryně Benešová se nám omlouvá mezi 14.30 a 16.00 z pracovních důvodů. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuji za slovo. Je to stále dokola. Tady v mediálním prostoru bylo řečeno, že existuje nějaká analýza o trestních stíháních na objednávku. A není to pravda. Není to pravda. Žádná taková analýza neexistuje. Takže to, co bylo v médiích, není pravda. Samozřejmě komu to vyhovuje, tak to stále opakuje. A to, o čem mluví pan poslanec Michálek, je oponentní materiál ke zprávě ministra spravedlnosti určený pro jednání expertní skupiny v Lánech dne 17. 3. a je to oponentní materiál ke koncepci a cílům Ministerstva spravedlnosti se zaměřením na státní zastupitelství. Tenhle materiál vypracovala paní Benešová jako poradkyně pana prezidenta a v tom čase nebyla ve vládě a ani v podstatě neměla nic společného s vládou ani se státem. Takže to dělala jako poradkyně pana prezidenta, bylo to pro něj. A není pravda, že by to byla analýza o trestních stíháních, jak se to stále tady někdo snaží opakovat.

Já jsem k tomu už jednou vystoupil a řekl jsem, že v rámci toho materiálu jsou tam asi dvě nebo tři věci, kde se skutečně mluví o stíhání na objednávku. Jsou dvě kauzy - Beretta a Neograph. A je taky zajímavé, že konečně i nejvyšší státní zástupce vlastně to komentoval a řekl ano, je to sice pravda, všichni to odmítali předtím, ale zkrátka ty lidi, kteří to udělali, jsou stíháni.

Takže tenhle požadavek je záležitost, kterou paní Benešová předložila prezidentovi, a bylo to projednáno na jednání v Lánech, kde byl pan ministr Kněžínek. Podle vyjádření paní Benešové tahle listina je neveřejná, byla vypracována pro potřeby pana prezidenta v čase, kdy ona byla neplacenou poradkyní. Je samozřejmě potřeba se obrátit na Kancelář prezidenta republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl připomenout tu otázku. Dotaz zněl, jestli jste to tedy probral s paní Benešovou, tak jak jste přislíbil v rozhovoru pro novinky.cz 21. května 2019, protože odpověď na tento svůj dotaz jsem nedostal.

Chtěl jsem říct, že jsem se samozřejmě obrátil na Kancelář prezidenta republiky a Kancelář prezidenta tvrdí, že mi to nemůže dát, protože nemá souhlas paní Benešové. Obrátil jsem se na paní Benešovou, ta říká, že mi to nemůže dát, že mi to musí dát pan prezident republiky Zeman. Takže jeden se vymlouvá na druhého. A vy jste ve veřejném prostoru prohlásil, že to budete řešit, že promluvíte s paní Benešovou a že podle vás to může zveřejnit, protože na té analýze není nic tajného.

Takže opakuji - ptám se na to, jestli jste to už s paní Benešovou probral a kdy a jakým způsobem to bude zveřejněno, aby se Hrad nevymlouval na paní Benešovou a paní Benešová na Hrad.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem to s paní Benešovou probral a dostal jsem stejnou odpověď jako vy. A vy jste přece tady organizoval kulatý stůl. Nechápu, v čem je to relevantní, ta zpráva. To byla zpráva pro prezidenta. Paní Benešová ji dělala pro pana prezidenta. Vy jste tady navodili atmosféru ohrožení justice. To je samozřejmě nesmysl od samého počátku. Vy jste organizoval kulatý stůl o zárukách nezávislosti státního zastupitelství. Tam byla paní Benešová, pan Franěk, pan nejvyšší státní zástupce, prezident Unie státních zástupců pan Lata, pan Winter, Rekonstrukce státu, která nám navrhuje sedm opatření, a superstar Mikuláš Minář tam dokonce byl, i zkorumpovaná neziskovka Transparency International. Všichni jste byli za stolem, tak jste to mohli probrat.

Takže ta zpráva je absolutně irelevantní pro tuto diskusi a pro to, že tady někdo na náměstích protestuje a neví ani proč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci. A než dám slovo poslankyni Maříkové, seznámím vás s omluvenkou. Omlouvá se nám poslankyně Nevludová od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vy se prezentujete jako byznysmen a jako obhájce zájmů firem. V minulých letech od vás podnikatelé dostali dárek v podobě EET a kontrolního hlášení, což zahubilo 1 595 venkovských prodejen. Tato smutná statistika potvrzuje úpadek venkovského maloobchodu. Naopak hypermarketů a supermarketů se to prakticky nedotklo.

Co je podle vás příčinou, že upadají od zavedení EET venkovské prodejny, nikoliv velké hypermarkety? Myslíte si, že tito drobní živnostníci byli natolik nepoctiví a EET pomohla narovnat podnikatelské prostředí a je to zákon proti svobodě kradení, nebo je to tím, že EET vyhovuje velkým společnostem, které získaly velkou výhodu na úkor malých?

Vy jste před šesti lety totiž prohlásil: "Malé a střední podniky - to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici." Odpovídá toto vaše šest let staré prohlášení tomu, čeho chcete v České republice dosáhnout, a to absolutní likvidace malých a středních podnikatelů, ze kterých se stanou hůře nebo lépe placení zaměstnanci a zůstanou jen giganti, kteří budou čerpat dotace a neví ani, jak se přidává maso do párků? Máte vůbec k dispozici nějakou analýzu dopadů a přínosů EET na podnikatelské prostředí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Maso do párků, to mě pobavilo. Maso se dává i do šunky. A víte, co je na pultech u nás? Co si objednají řetězce. A představte si, ten zlý Kostelec dělá párky, které mají 90 % masa. Kdybyste chtěla, já vám je dodám. Nebo šunka, 92 % masa. Ale to ten řetězec musí chtít. Když si objedná jenom 40 % masa, tak má 40 % masa.

Víte, my máme největší koncentraci řetězců v Evropě. A to je taky asi hlavní důvod zániku těch prodejen. Bohužel, na rozdíl od jiných zemí, jako Švýcarsko nebo Rakousko, jsme sem pustili nekontrolovaně tyhle řetězce. A jejich počet stále stoupá.

Likvidace malých a středních podniků není žádná. To je zase jenom výmysl. Podívejte se, mám takový hezký graf (ukazuje). Tady máte počet OSVČ. Vidíte, za pravice, když jsme sem přišli, to stále klesalo a za nás to jde nahoru. 2018 - zase nárůst. Takže počet OSVČ stoupá. Tady mám snižování daní (ukazuje další graf) pro ty malé podnikatele. Stravovací služby z 21 % na 15, z 15 na 10. A teď, když nebudete blokovat další EET, tak zase budeme snižovat DPH. EET přineslo 20 mld., tady to máte rozepsané, do rozpočtu, které jdou i na důchody a sociální služby také. A tady mám pro vás graf ohledně zaniklých restaurací, to jsou ty červené, a nově vzniklé restaurace, to jsou ty modré. Je tam jednoznačně vidět, že od roku 2016 stoupá počet nově vzniklých restaurací. Není to pravda, EET jednoznačně narovnala podnikatelské prostředí.

A já se neprezentuji jako byznysmen, ve firmě jsem skončil 2014. A to, co jste tam četla, tehdy před šesti lety to novinář vytrhl z kontextu, to klišé nebo nevím... Samozřejmě je to nesmysl a my děláme strašně moc opatření s cílem snížit administrativní zátěž pro podnikání pro ty nejmenší. Teď se stal místopředsedou vlády bývalý předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Takže máme jednoznačné cíle, to znamená, chceme snížení administrativy. Máme projekt Právní elektronický systém, kde chceme zpřehlednit povinnosti pro podnikatele, chceme digitalizovat formuláře, chceme kontroly bez šikany, to znamená, že chceme změnu přístupu úřadů ke kontrolám, snížení časové a administrativní náročnosti kontrol. Chceme maximálně pět kontrol ročně, zejména u živnostníků a mikropodnikatelů, rozpětí kontrol dva měsíce, chceme propojení registru živnostenského podnikání a Portálu občana. Teď jsme ve vládě schválili definici rodinného podnikání, to znamená, jak převádět rodinné firmy na další generace. Chceme podnikatelům kompenzovat náklady, které jim vznikají, pokud zaměstnávají zaměstnance v exekucích, to navrhlo MPO jako odpočitatelnou položku. Chceme zamezit duplicitám.

Takže máme projekty, jak ulehčit podnikatelům podnikání. Pravice tady o tom mluví strašně dlouho, ale neudělala vůbec nic. Já takový pocit nemám. A naopak tím, že bývalý předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků se stal místopředsedou vlády pro hospodářství, to je jednoznačný signál, že ještě více zintenzivníme život našich malých a středních firem, které jsou samozřejmě pro ekonomiku velice důležité, a my je samozřejmě podporujeme. Takže není to určitě o velkých společnostech ani o tom, o čem jste tady mluvila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Takže velké řetězce podle vás, pane premiére, likvidují vlastně malé obchodníky. A kdo ty velké řetězce podporuje? Vláda. Takže vy vlastně popíráte to, že 1 595 venkovských prodejen zaniklo, nebo jak to tedy je? Když se podívám na váš slogan, se kterým jste šli do evropského parlamentu - Silné Česko - a smutnou statistiku právě zahubených venkovských prodejen, tak mi to moc spolu nekoresponduje. Protože právě malí a střední podnikatelé jsou hnacím motorem této ekonomiky a vy je v podobě EET šikanujete.

Když se kouknete, ekonomika se cíleně brzdí, prudce rostou vládní výdaje, dubnový schodek 29,7 miliard korun pokračuje v nepříznivém trendu od počátku letošního roku. A to zrovna jako silné Česko nevypadá. Takže mě by zajímalo, jak vypadá silné Česko v podání Andreje Babiše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem strašně rád, že se vám líbí naše kšiltovka Silné Česko. Jsme jich rozdali deset tisíc a můžu vám dodat, ještě máme. Teď jsme objednali dalších 30 tisíc. Silné Česko vypadá tak, že jsme nejstabilnější ekonomikou Evropy, že pět let od roku 2014 jsme nezměnili daně, snižujeme daně, 100 miliard, že máme růst, že jsme snížili zase zadlužení. Jsme čtvrtí v Evropě. Všichni nám naše finance závidí. I veřejné finance. I ty kraje mají tady 47 miliard na účtě, že, pane kolego Vondráku? A ta města že dostala mraky peněz z výběru daní, kontrolního hlášení a z EET. Že jsme sedmá nejbezpečnější země na světě a že tady žijí skutečně velice skvělí a šikovní lidé, lékaři, podnikatelé, živnostníci. Zkrátka že se vracíme na špičku Evropy. Vojáci a tak dále. Takže my jsme silné Česko a my i tak vystupujeme v Evropě. My v rámci V4 jsme například zrušili migrantské kvóty a teď vyjednáváme o tom, abychom měli podstatně větší vliv na rozpočet. Takže Česká republika funguje skvěle, máme samé dobré výsledky. Připravujeme další rozpočet. Že důchodci dostali tolik k důchodu tento rok, jako pravice jim dala za šest let. A příští rok znovu. A že jsme navýšili platy. Minulý rok 8,1 procenta. A že navyšujeme investice. A že navyšujeme výdaje armády. A že navyšujeme výdaje na vědu a výzkum. A že máme projekt Česká republika, země pro budoucnost.

Takže já vám můžu dodat všechno, samé pozitivní věci. Samé pozitivní věci. Takže silné Česko je tady a věřte mi, že ten náš hlas v Evropě je silný. (Předsedající: Čas, pane premiére.) Dobře. Pošlu vám tu čepici.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní má slovo pan poslanec Kolářík, který bude interpelovat ve věci nelogického zpoplatnění jedniček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci interpelace kvůli plánovanému zpoplatnění komunikací první třídy. Dle plánů Ministerstva dopravy má dojít od Nového roku ke zpoplatnění 900 kilometrů těchto komunikací v České republice pro kamionovou dopravu. A tady je ten kámen úrazu. Zajímá mě, vážený pane premiére, na základě čeho byly vybrány ty komunikace, na kterých má ke zpoplatnění dojít. Jestli existuje nějaká studie o tom, jak jsou tyto cesty využívány, nějaká studie o tom, proč dochází ke zpoplatnění jenom některých těchto cest. Mně to totiž, a nejsem sám, přijde naprosto nelogické. Například na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje jsou dvě komunikace první třídy, na kterých je přesně vidět ta nelogičnost. Tyto dvě komunikace, 1/20 a 1/22, vedou paralelně vedle sebe. Dochází ale dle návrhu ke zpoplatnění pouze jedné, a to 1/20. To samozřejmě způsobí přesun nákladní dopravy na komunikaci 1/22, která ale často vede středem obcí a která na navýšení provozu, hlavně kamionů, není vůbec připravena. Dojde tedy k razantnímu snížení kvality životního prostředí a snížení bezpečnosti v těchto obcích.

Já jsem k tomu svolal schůzku zástupců těchto obcí, kde jsme podepsali společné prohlášení těchto starostů, které vám zde předám, abyste se s ním mohl seznámit. A mám na vás tři dotazy. První už jsem vznesl: Na základě čeho byly vybrány ty konkrétní úseky vhodné ke zpoplatnění, jestli existuje nějaká studie, jestli to má nějaký regulatorní účel nebo jak konkrétně k tomu došlo. Za druhé: Proč byl materiál, který to řeší, již dvakrát zařazen a následně stažen z jednání vlády, takže jsem se chtěl zeptat, jestli bude znovu zařazen. A bylo sepsáno memorandum mezi Asociací krajů a Ministerstvem dopravy, kde je navrženo usnesení, kde vláda by měla, pokud kraj nepožádá o to zpoplatnění, mu vyhovět. Tak jestli je politická vůle, aby toto usnesení vláda přijala. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď. (Poslanec Kolářík předává premiérovi prohlášení starostů.) Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Samozřejmě o zpoplatnění se tady bavíme strašně dlouho. Možná si nevzpomenete, ale když byl ministr dopravy za ODS Aleš Řebíček, tak mluvil o tom, že chce zpoplatnit 5 tisíc kilometrů silnic prvních tříd. A potom 3 tisíce. A potom 1 700. Samozřejmě ten váš dotaz určitě zodpoví pan ministr dopravy, nový ministr dopravy, protože takhle to bylo schváleno na vládě 7. listopadu 2016. A my v rámci koalice jsme vedli debatu o tom, kde naši partneři navrhovali zpoplatnit tři tisíce kilometrů. My jsme to nechtěli a nakonec byl přijat kompromis 900 kilometrů s tím, že to bylo součástí soutěže na mýto. Ano, součástí. Takže samozřejmě ty debaty s kraji je potřeba znovu obnovit a je to samozřejmě úkol pro nového ministra dopravy, protože asi těžko vláda může popřít sama sebe, když se soutěžilo na tendr na 900 kilometrů mýta a teď bychom řekli, že nebude nic.

Takže já chápu ty vaše obavy, ale já to předám panu ministrovi dopravy a ten určitě se s vámi spojí a bude to s vámi řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má zájem, prosím.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Tak já děkuji, pane premiére, že to předáte panu ministrovi, a budu velice rád, pokud se tomu tématu budete věnovat, protože v té lokalitě, o které jsem mluvil, ona není sama, v České republice žije více než 40 tisíc lidí, kterým to právě výrazně sníží kvalitu životního prostředí a bezpečnost na těch úsecích. V těch obcích často musí dávat přednost i osobní auta a příliv těch kamionů bude opravdu velice komplikovaný pro tyto obce. Takže starostové v tom prohlášení, které jsem vám předal, požadují buďto ustoupení od toho zpoplatnění, anebo zpoplatnění obou těch cest, protože ony vedou paralelně a opravdu tam je velký předpoklad toho, že ty kamiony se přesunou prostě z jedné cesty na druhou.

Takže já bych byl určitě rád, kdybychom mohli vidět tu analýzu, na základě které došlo k tomu kompromisu, a proč byly vybrány zrovna tyto cesty k tomu zpoplatnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ne, určitě my to budeme řešit a pan ministr má za úkol také řešit ty kamiony, protože jsme jedna z mála zemí, kde v neděli jezdí. Nevím proč tedy. Dneska jsme řešili ten konvoj, který jsme vyhnali z D1. Takže pan ministr to má za úkol. A já chápu, že tady starostové mají obavu, a určitě my nechceme obtěžovat lidi ani ztěžovat jim život. Takže já to s ním projednám a určitě se pan ministr na vás obrátí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji a jako další bude interpelovat pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat ve věci rozvoje elektromobility. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, v roce 2020 začne platit striktní požadavek, aby prodaná auta jednotlivých značek vypouštěla emise v průměru do 95 gramů oxidu uhličitého na jeden kilometr. Za každý gram navíc bude výrobce platit vysoké pokuty. Od roku 2030 mají automobiloví výrobci v rámci Evropské unie vykázat u prodaných vozů ve srovnání s rokem 2021 další omezení emisí, a to o 37,5 procenta. Z toho, že se jedná o průměrné hodnoty, vyplývá, že bez masivního prodeje elektromobilů nelze tyto požadavky splnit. Elektromobily jsou totiž nesprávně považovány za bezemisní. Ta elektřina se přece musí někde vyrobit. Tedy při výpočtu toho průměru se za jejich emise dosazuje číslo nula.

Druhá věc ještě. V úterních zdrojích se objevily zmínky, že by Čína mohla omezit export kovů vzácných zemin, jako jsou lanthan, yttrium, ytterbium, neodym a lutecium, jejichž je významným producentem a bez nichž není možný také rozvoj elektromobility.

Pane premiére, jaký je postoj vaší vládě k elektromobilitě jako takové? A dále, jak se na její rozvoj díváte ve světle toho, že jako země Evropské unie jsme v oblasti klíčových chemických prvků pro výrobu elektromobilů, snad s výjimkou lithia, odkázáni na mimoevropské zdroje, např. na Čínu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana předsedu vlády o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já s vámi souhlasím, pane poslanče, já mám stejné otázky. Já se ptám, protože ti zelení, kteří tady prosazují ještě ambicióznější klimatické cíle, než jsme všichni podepsali v Paříži, tak samozřejmě je to zásadní ohrožení našeho průmyslu. A já jsem se taky ptal, kolik emisí znamená ta baterie, z čeho je vyrobena, kde jsou ty emise, proč Evropa, která samozřejmě respektuje ty svoje závazky, ale v globálním světě, kde má konkurovat, její soupeři a konkurenti to nerespektují. Proč nikdo nemluví o emisích letadel, o emisích těch megalodí, které transportují tisíce kontejnerů, to nikdo neříká. Z čeho je vyrobena ta baterie, jaké z toho byly emise, proč Brusel říká, že jádro je špinavý zdroj energie, proč nám nezapočtou jádro na plnění našich závazků. A ty šílené nápady někoho, kdo říká, že v roce 2040 už nebudeme mít žádná auta na benzin a naftu, i když jsme za poslední léta snížili spotřebu na minimum a ty emise se snížily na minimum, tak samozřejmě já považuji tyhle šílené představy za velké ohrožení našeho automobilového průmyslu, naší ekonomiky. A taky na Evropské radě ještě před Sibiu jsme o tom mluvili, protože některé členské státy zkrátka chtějí ještě víc ambiciózní představy z hlediska našich klimatických závazků.

Takže my určitě bychom měli a chceme k tomu vést normální debatu. Já chápu, že města - vlastně jsem byl teď v Ostravě, nebo Třinec, mají elektroautobusy a to je dobře. Nebo používání elektroaut určitě ve velkých aglomeracích je dobře. Ale je otázka, abychom se nedostali tam, kde jsme skončili se soláry, kde v podstatě Evropa to začala sponzorovat a skončilo to tak, že všichni výrobci v Evropě zbankrotovali. Já jsem včera byl na česko-německé obchodní komoře a tam dvě velké německé firmy říkaly ano, my jsme ty soláry zkoušely, jeden prodělal miliardu eur, druhý dvě, a nakonec to vyrábí jenom Čína. To riziko tady je, že zase to skončí tak, že Čína ovládne tenhle průmysl. Proto na poslední Radě několik států včetně mě protestovalo proti těm ambicióznějším cílům, protože v září má být nějaká velká konference, myslím, že v rámci OSN, a v červnu to bude Evropská rada znovu projednávat. Samozřejmě je to velký problém a my máme obavu, že to může zásadním způsobem poškodit náš průmysl, pokud o tom skutečně nepovedeme racionální a transparentní debatu.

My samozřejmě jako vláda podporujeme, máme národní akční plán čisté mobility a i akční plán budoucnosti automobilového průmyslu, protože samozřejmě ten problém elektroaut je, že např. golf diesel nebo golf elektro, pokud má mít stejnou cenu, tak potom někdo musí zadotovat 11 000 eur na ten golf elektro, nemluvě o tom, že samozřejmě ta auta, ty elektromobily vlastně mají podstatně méně té strojírenské průmyslové výroby atd., takže dopad na ten průmysl je obrovský. No a je otázka, jakým způsobem ten nový Evropský parlament se k tomu postaví, ale my určitě v tomhle směru chceme vést velkou debatu na půdě Evropské rady a nemáme málo spojenců. Myslím, že je vícero států, které nás v tom podporují, protože už dneska ty cíle, které nám byly kvazipřiděleny, už dneska máme problém s tím, abychom je plnili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Má pan poslanec Zahradník zájem o doplňující otázku? Má. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane premiére, to je hezké, co jste tady říkal od tohoto řečnického pultu. Doufám, že nezůstane jenom u vyřčení vašich slov tady od toho pultíku jako odpověď na moji interpelaci. Já doufám - tady sedí vedle pan ministr Brabec - že vás dobře poslouchal a že on a jeho resort, kteří naopak tu elektromobilitu výrazně podporují, si z toho vezmou poučení a že tedy v intencích toho, co jste říkal, omezí tu naši eurohujerskou aktivitu právě v oblasti stanovování limitů, jejich plnění a v oblasti prosazování elektromobility, což samozřejmě náš automobilový průmysl může významně poškodit. Já si myslím, že tomu občan těžko může rozumět, že vy jako premiér máte nějaký názor, jak ho tady prezentujete, a váš ministr životního prostředí má jiný názor, který vlastně zase na jiném fóru prezentuje (upozornění na čas) třeba před svými ekologickými aktivisty, kteří jej trošku ovlivňují. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz. Ještě přečtu nejdříve omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Rozvoral od 16 hodin.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pan ministr životního prostředí určitě na Evropské radě není můj spojenec. A já jsem byl první, který to zablokoval, protože já sedím vedle Švédska napravo a nalevo Francie. A státy jako Benelux, Švédsko a Francie mají úplně jiné představy. A já jsem vystoupil první, podpořil mě polský premiér a německá kancléřka. My všichni jsme obrovští producenti aut a všichni výrobci aut říkají, že ta elektroauta jsou samozřejmě ekonomický problém, takže to je mi jasné a my určitě podporujeme elektromobilitu, ale jde o to, abychom hlavně podporovali v aglomeracích, velkých aglomeracích městskou dopravu, proč ne, ale i možná ta auta v rámci velkých aglomerací, ale ne že někdo řekne, že teď skončí všechno, spalovací motory, a všude bude elektro. To je nesmysl a to my určitě nechceme. Někdo vystoupil, ty státy vystoupily na té Evropské radě, že chtějí zpřísnit ty cíle, a já jsem byl první, který vystoupil proti. Klidně si to můžete ověřit, to není žádné tajemství, náš velvyslanec Dürr vám to potvrdí.

Já si připravuju velký projev na příští Evropskou radu na červen, kdy je to hlavní téma. Pokud chcete nějakým způsobem k tomu přispět, rád si od vás vezmu nějaké názory nebo nějaké analýzy. Není to problém. Náš problém je, že skončily evropské volby, tam je 751 poslanců, a místo toho, aby těch 21 českých poslanců, to jsou 3 %, např. v tomto směru spolupracovalo a mělo stejný český národní zájem, tak hned jak skončily volby, už se začaly zase strany vymezovat a budeme zase někteří tam dělat českou politiku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane premiére, vypršel čas, prosím, dejme prostor dalším interpelacím.

Jako další bude interpelovat pan poslanec Kupka ve věci zanikání venkovských obchodů.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane premiére, vypadá to, že se dostavují první zářné výsledky vaší politiky. V roce 2016 zaniklo 396 malých prodejen na venkově s rozsahem 50 metrů nebo do 50 metrů čtverečních, v roce 2017 1 082 takových obchodů zaniklo, v roce 2018 513. Analytici se shodují v tom, že je to dáno smrticím koktejlem, který namíchala vláda v podobě EET, rostoucí byrokracie, šmírování státu a také rostoucí minimální mzdy. Existuje dokonce varianta, že se jedná o naplnění skrytého plánu zdecimovat soukromé podnikání a nahradit je novou formou dotovaného podnikání. A je také pravda, že se začínají objevovat první dotace na fungování obchodů a služeb, které se donedávna uživily samy. Znamená to ale v každém případě a je pravda, že z českého venkova mizí drobné podnikání, mizí malé obchody, mizí pracovní příležitosti a výsledkem je stěhování lidí znovu víc a víc do měst. Znamená to samozřejmě vážné problémy jak pro venkov, tak také sekundárně velké problémy pro samotná města.

Chtěl bych se zeptat, co konkrétního chystá česká vláda pro to, aby se dařilo tomuto jevu bránit, aby nebylo nutné dotovat to, co se dříve uživilo samo. Co dělá česká vláda pro to, aby se dařilo zachovat život na českém venkově?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, zopakuji, že se nám od 16 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů omlouvá poslanec Radek Rozvoral. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Jsem rád vždycky, když ODS nám něco tady povídá. (Smích z lavic ANO.) Teď budeme slavit 30 let od revoluce. A vy jste tady vlastně byli strašně dlouho hned po revoluci. Vy jste tady vlastně řekli, že si všechno dovezeme, zemědělství nepotřebujeme. Podle toho to tak vypadá. A vy jste tady vlastně pustili nekontrolovaně ty řetězce. Ne? A máme největší koncentraci. A není pravda, že by zanikání venkovských obchodů bylo důsledkem EET. Ne. Naopak. Je to konkurence. Je to konkurence. A samozřejmě některé prodejny zavírají, protože mají nízkou návštěvnost a malé tržby. A potom se můžeme taky bavit o základní páteřní dálniční síti, o tom, jak lidé migrují v rámci České republiky, jak se koncentrují kolem Prahy, střední Čechy, Jihomoravský kraj atd. Takže pokud samozřejmě ty obchody nejsou rentabilní a mají vysoké náklady na pronájem, elektřinu, vodu. Ale my jsme pro ty obchodníky na rozdíl od vás - tady mám vlastně, můžu vám zopakovat ty grafy. (Otáčí se a bere si ze své vládní lavice barevné grafy.) To jsou ty restaurace. (Ukazuje první graf.) A tady mám ještě takovou hezkou tabulku: Daně za ODS. (Ukazuje druhý graf.) Pět procent na patnáct. (Nesrozumitelné.) Takže vy jste jim navyšovali daně, my jim ty daně snižujeme. Tady to mám i podle jednotlivých sektorů. OSVČ. To už jsem jednou ukazoval.

Takže to, co tady říkáte, není pravda. Není pravda. Největší problém malých venkovních obchodů je samozřejmě obrovská konkurence ze strany řetězců. A nevím, jaké dotace jste myslel. Je pravda, že se zabýváme tím, abychom podpořili tyhle venkovské obchody. Jednali jsme o tom i se Svazem měst a obcí. Hledáme způsob, jak bychom tyto menší obchody podpořili. A samozřejmě pokud najdeme způsob, že jim pomůžeme, tak proč ne. Nevím, co jste měl na mysli, jaké dotace jsou zase špatně.

Takže to je jenom stávající stav v tom, že vy jste neměli žádnou koncepci, žádnou vizi naší země, akorát jste řekli: všechno dovezeme. A pustili jste tady bez limitu řetězce. Máme největší koncentraci řetězců v Evropě. A máme tady největší koncentraci čerpacích stanic.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Kupka má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslanec Martin Kupka: Tak se nic moc nezměnilo. Místo věcné odpovědi přišel útok. Jenom zdůrazňuji, že těch 30 let přineslo celé řadě českých měst a obcí zcela prokazatelný rozvoj. Vznikalo tam podnikání, vznikala tam celá řada provozoven, které teď bohužel zanikají. To je prokazatelná skutečnost a je nevyvratitelná. Celá řada obcí a měst také za tu dobu zaznamenala obrovský rozvoj. A soukromým malým podnikům a drobným podnikatelům jsme prokazatelně pomáhali. Koneckonců nedávno se podařilo znovu zvýšit limit paušálu, který vy jste zvýšili. Takže to jsou konkrétní kroky, které ODS dělala. Podporovala soukromé zemědělce, tak aby se podporovalo i právě co nejvíc zemědělství s vazbou k majetku, s vazbou k vlastní půdě a k citlivému hospodaření s českou půdou.

Chtěl bych se tedy znovu zeptat, kromě dotací, jakou strategii, o které hovoříte, jakou reálnou vizi pro zachování života na českém venkově chystáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já nevím, tady je taky návrh schůze - jak se to jmenuje? Ty zločiny privatizace ODS. Co je prokazatelné, je, kolik se tady za vaší vlády vykradlo a vytunelovalo bank, pojišťoven, firem a jak skončila kuponka. To je prokazatelné. To je prokazatelné.

Máme nového místopředsedu vlády a ten přijde s novou hospodářskou strategií. A samozřejmě součástí toho je i rozvoj venkova. A my jsme jezdili po krajích a ptali jsme se starostů, co potřebují, a podle toho jsme i organizovali jednotlivé dotace z českého rozpočtu i z evropského rozpočtu, aby mohli stavět mateřské školy, školky, aby dostali peníze na opravu kulturních památek atd. Takže my prokazatelně můžeme dokladovat to, co máme my za sebou a jak funguje ekonomika za naší vlády od roku 2014. A samozřejmě můžeme na to udělat i mimořádnou schůzi a můžeme si ukázat ta čísla. A myslím, že nedopadnete dobře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat pan poslanec Munzar ve věci konkurenceschopnosti České republiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Vážený pane premiére, jistě se shodneme na tom, že konkurenceschopnost České republiky je pro naši otevřenou ekonomiku klíčová. Bohužel Česká republika klesla o čtyři příčky na žebříčku ekonomické konkurenceschopnosti, který sestavuje každý rok švýcarský institut IMD, a zahrnuje 63 ekonomik světa. Zatímco loni byla Česká republika na 29. místě, letos skončila na 33. pozici. Podle studie Doing Business Světové banky jsme si pohoršili z 30. na 35. místo. Podle zjištění Světového ekonomického fóra konkurenceschopnost naší země sráží dolů zejména výkonnost veřejného sektoru. Tam obsadila Česká republika až 97. místo. Světové ekonomické fórum vyhodnotilo problém zejména v množství zatěžujících vládních regulací nepříznivými podmínkami pro podnikání a absenci dlouhodobých vizí vlády.

Jsme tedy v situaci, kdy za vašich vlád rostou extrémním způsobem provozní výdaje státu. Stát nás všechny stojí stále více a více, ale výkonnost veřejného sektoru je extrémně nízká. Navíc v době ekonomického růstu předkládáte neustále deficitní rozpočty. Dokládají to i závěry, se kterými přišel nedávno i NKÚ. Vláda nevyužívá ekonomického růstu ke zlepšení, ke zlepšování budoucího ekonomického potenciálu České republiky, nevyužívá jej ke změnám, které by vedly k dlouhodobě udržitelným státním financím.

Takže moje otázka zní: Co hodláte konečně dělat pro to, aby se propad České republiky v konkurenceschopnosti zastavil a konkurenceschopnost včetně výkonnosti veřejné správy se zlepšila? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, omlouvá se nám pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se fakt divím, že se mě poslanec ODS ptá na věci, na které jsem teď odpověděl a znovu odpovím. Vy jste tady vládli, ne? Kdy se stal váš zakladatel ministrem financí? Vy jste tady vládli. A potom jste měli tu opoziční smlouvu. Vy jste podvedli tady občany. Takže vy jste tady vládli a samozřejmě ty katastrofální důsledky vašeho vládnutí se nedají změnit jen tak. Vy jste tady vládli a nechali dluh 670 miliard a měli obrovské deficity. A my od roku 2014 snižujeme zadlužení České republiky ze 41,5 bodu vůči HDP na plánovaných 29 a něco příští rok. Takže snižujeme vůči HDP a zároveň injektujeme peníze do ekonomiky.

Investujeme do lidí. Proč za vašich vlád za stejné období vy jste navýšili platy učitelům 13 procent a my 69 procent? Proč jste dali důchodcům 40 korun a my 900 za jeden rok a příští rok znovu? A investice - podívejte se na graf, kolik jste investovali do naší armády. Nemluvím o těch aférách, co tam všechno bylo od revoluce, jak se tam nakupovaly věci za vašich vlád. Takže já vůbec nechápu, o čem mluvíte.

Ano, v žebříčcích máme špatné postavení z hlediska byrokracie, z hlediska získání stavebního povolení, proto děláme rekodifikaci stavebního zákona a já doufám, že nás podpoříte. Že podpoříte ten zákon, aby se zkrátilo, vlastně zjednodušilo, a ty ambice jsou tam ve spolupráci s Hospodářskou komorou snížit to z deseti let na jeden rok dokonce.

Děláme na digitalizaci. Snižujeme byrokracii, máme konkrétní plány. A já kontrolní hlášení a EET nepovažuji na byrokracii, protože to jsou věci, které nám přinesly do rozpočtu desítky miliard. Veřejný sektor - jak funguje? Ano. Vzpomeňte si, co jste nám dělali za problémy se zákonem o státní službě, který jste nepřijali. Proč jste ho nepřijali? Proč až v roce 2014? Po deseti letech, co jsme měli ten závazek a Evropská unie nám řekla, že už nám nedá peníze, pokud nebude přijat tenhle zákon, který samozřejmě zásadním způsobem omezuje ministra vyměnit lidi, kteří nefungují? Ano a vy jste samozřejmě na tom participovali, aby vlastně ti ministři byli rukojmí státních tajemníků, aby nemohli měnit lidi, kteří tam dělají neefektivní práci. Ano? Takže o tom to je a veřejná správa - ano, my jsme teď první, kteří snižujeme počet.

Dnes říká paní Schillerová - navýšení platů 2 procenta a plus polovina ze snížení počtu státních zaměstnanců na ministerstvech, to znamená 10 procent, půlka je pět, takže o tom to je a já myslím, že není problém to prokázat.

Deficitní rozpočty. Ano, plánujeme deficit, ale ve finále je to přebytek, ale meziročně na tento rok kolik jsme narvali peněz. Příští rok je rozpočet 1 530 miliard, z toho asi 507 jsou důchody. To je asi 33 procent. A vy křičíte sociální dávky. Ano, ty se navýšily. Za posledních pět let se navýšily ze 7 na 15 miliard. My skutečně ty peníze dáváme lidem, takže snažíme se investovat do lidí. Já myslím, že to funguje. Nejnižší nezaměstnanost, takže je to samozřejmě na dobré cestě a to vaše dědictví napravit samozřejmě potrvá delší dobu, než jsme si mysleli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan poslanec má jistě zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já se nejdříve vyjádřím, pane premiére, k zákonu o státní službě. Já jsem tu sice nebyl, ale stačí si to dohledat v médiích, že jedna z prvních věcí, kterou tady hnutí ANO v minulém volebním období prosazovalo, byl právě zákon o státní službě. Vy jste to prosazovali, vy jste to schválili, tak to nesvádějte na někoho jiného.

Vy jste říkal nedávno někde, že chcete také malý stát. Říkáte, že snižujete byrokracii, ale ve skutečnosti děláte absolutně pravý opak. Stát bobtná, státní regulace se zvyšují, zvyšuje se přerozdělování, zvyšuje se i byrokracie, zvyšuje se i počet státních zaměstnanců. Říkáte, že snižujete daně, ale zvyšuje se i složená daňová kvóta a snižuje se podíl investic na celkových výdajích státu. My bychom chtěli něco jiného. My bychom chtěli zvýšit konkurenceschopnost ne zákonem o investičních pobídkách a dotacemi, ale liberálnějším prostředím, nižšími daněmi, menší byrokracií a zejména přátelštějším přístupem k ekonomických subjektům.

Kandidoval jste s heslem (upozornění na čas), že chcete stát řídit jako firmu. Jak by podle vás taková firma dlouho vydržela, kdyby její provoz byl stále dražší (upozornění na čas) a efektivita se snižovala? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra, jestli má zájem o odpověď na doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ještě jednou. Když jsme vstoupili do Evropské unie v roce 2004, tak jsme měli závazek schválit zákon o státní službě. A vaše vláda - vlády Topolánka a Nečase to měly udělat. A neudělali jste to a byli jste u vlády až do roku 2013, de facto do poloviny roku 2013. Takže vy jste to měli udělat. A to, že ten zákon o státní službě se nepovedl, ano, to je pravda, že jsme byli u toho, ano, to je taky pravda, ale my jsme ho museli prosadit, protože zkrátka by nám byli zastavili peníze z Evropské unie. Takže není pravda, že by stát bobtnal. Pro vás navýšení 33 tisíc učitelů je stát. My potřebujeme ty učitele, my potřebujeme někoho, aby učil naše děti, ano, a potřebujeme hasiče a potřebujeme vojáky a potřebujeme policisty. Takže to není stát. A to snižování těch státních zaměstnanců, to je na těch ministerstvech. A to, že jich tam máme strašně moc, to je pravda, a proto i navrhujeme na příští rozpočet jejich snížení. Takže byl bych rád, kdybychom nezaměňovali učitele za úředníky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a s další interpelací vystoupí paní poslankyně Richterová, a to ve věci financování sítě adiktologických služeb a zvýšení spotřební daně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych poté, co jsme tady už dva dny diskutovali financování sociálních služeb, chtěla obrátit vaši pozornost k tomu, že je současně třeba řešit takovou pomezní oblast, která je ale velmi důležitá pro každého z nás. Každému z nás se může stát, že někdo, jeho blízký nebo on sám, bude potřebovat pomoct s léčbou závislosti. V naší zemi je dobrá, rozsáhlá adiktologická síť služeb, podporuje právě nejen závislé, ale jejich rodiny. Máme současně denních konzumentů vysokých dávek alkoholu více než 100 tisíc osob. Máme tady ročně 25 tisíc lidí právě v léčebnách, patologických hráčů 80 až 120 tisíc osob, injekčních uživatelů okolo 45 tisíc. Zkrátka ta čísla jsou obrovská, jsou z nově schválené Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním. A v téhle strategii je i naznačeno, že je naprosto nutně třeba změnit systém financování téhle sítě služeb. Je třeba změnit vlastně příjmy z nenárokových na mandatorní a je tam i napsáno přímo, že je třeba prověřit možnost vzniku státního fondu rozvoje těchto služeb, které jsou financovány dnes částečně ze sociálních služeb, částečně ze zdravotnictví.

Ale u nás se dnes zvyšuje spotřební daň na alkohol, tabák a také daně z hazardních her. A s tím je otázka - v jiných zemích se vlastně podíl z těchto daní dává do speciálního fondu. Pracuje se i u nás - a to je moje otázka - na návrhu odvádět určitý podíl do takového státního fondu váženého na adiktologické účely? Kdo na tom pracuje? A kdy se kdyžtak očekává předložení takového návrhu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážená paní poslankyně, na tom nepracuje nikdo, protože my zásadně odmítáme daňové asignace. Není důvod. Já jsem tady nebyl na tu rozpravu MPSV, ale já vám můžu říct, že od roku 2014, kdy jsme přišli do vlády, ta kapitola včetně návrhu rozpočtu 2020 je navýšena o 170 miliard korun. O 170 miliard korun. A tolik peněz tam nikdo nikdy nedal. A můžeme se podívat, jaké jsou tam ty hlavní položky. Ano? Například takové dávky nemocenského pojištění. Od roku 2013 - 20 miliard stouply, příští rok to bude 40. Důchody - 382 miliard, příští rok 510 miliard. Takže ta kapitola skutečně zásadně narostla. Zásadně narostla.

A tady vy jste svolali mimořádnou schůzi a je potřeba vědět, kam ty peníze šly. To je 104 % navýšení od roku 2014. Kde jsou ty peníze? Takže je potřeba, aby se jasně řeklo, kde skončily. A MPSV je 42 % veškerých výdajů.

Ohledně toho financování sítě adiktologických služeb. Ano, my jsme si vědomi závažností té problematiky. My skutečně nejsme na tom dobře, ve spotřebě alkoholu jsme údajně na druhém místě. 12 litrů čistého lihu ročně na obyvatele včetně kojenců je skutečně špatné číslo. Hazard nás stojí ročně 15 miliard, alkohol 60 miliard plus tabák dokonce až 100 miliard.

Financování adiktologických služeb ČR je vícezdrojové, jedná se tedy o financování ze strany různých orgánů veřejné správy. A samozřejmě tam jsou dotace ze dvou úrovní, centrální a regionální, a potom ještě z veřejného zdravotního pojištění. A na tom financování se samozřejmě podílí různé resorty, MPSV, MŠMT, zdravotnictví, spravedlnost a samozřejmě obce a kraje. To, že by to bylo ideální financovat z jednoho místa, určitě ano. A my se snažíme - i na poslední radě jsme o tom mluvili - že bychom zmenšili počet těch ministerstev, které se na tom podílejí. Takže Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, které tedy já předsedám, připravuje materiál k centralizaci dotačních řízení určených na financování protidrogové politiky. Centralizovat by se měla dotační řízení Ministerstva zdravotnictví a spravedlnosti a část vyčleněných finančních prostředků na protidrogovou prevenci z MŠMT, a to do rozpočtu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Takže taky na Úřadu vlády je realizován evropský projekt Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb, který má přijít se systémovými návrhy na změnu financování adiktologických služeb. Takže my to připravujeme, my to chceme zjednodušit, o tom jsme debatovali na radě.

A samozřejmě jste i mluvila o možnosti zřízení toho fondu prevence. To je dobrá myšlenka. Otázka je, jakým způsobem by ten fond fungoval, jak by byl financován atd. Takže pokud máte k tomu nějaké konkrétní návrhy, tak my se rádi s tím seznámíme. V každém případě vyčlenění části spotřební daně z alkoholu, tabáku nebo hazardu na protidrogovou politiku je v rozporu se státní daňovou politikou a Ministerstvo financí je dlouhodobě proti takto účelově určené dani. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A předpokládám, že paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď, ale opravdu mě překvapila, protože nechápu, proč tedy v národní strategii je řečeno, že je potřeba zvažovat právě vytvoření takového fondu. Opravdu je to běžný nástroj, že z toho, co se neblaze podepisuje na zdraví lidí, se potom alespoň do nějaké míry plní fond prevence.

Představte si, pane premiére, že byste měl zodpovědnost za poskytování dlouhodobé primární prevence na základních školách. Já jsem mluvila s ředitelem organizace, který se takhle stará o 15 tisíc dětí. A ty dotace chodí z tolika různých míst, nejenom z těch různých krajů, kde takové organizace působí, ale z Ministerstva školství, nějaké peníze potom chodí ještě z dalších resortů. Ve finále ta administrativa spolkne tolik, že si fakt neumím představit, proč takový fond nezřídit. Je mi velmi líto, že tímto směrem neuvažujete.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ale my nejsme v rozporu, vždyť já jsem to tady četl. Rada vlády připravuje materiál k centralizaci dotačních řízení určených na financování protidrogové politiky. Minule jsme o tom mluvili, byla k tomu velká debata. A chceme to zjednodušit, chceme méně administrativy a chceme to zcentralizovat. Takže pokud vy máte nějaké konkrétní návrhy... Já stále čekám od Pirátů, že mi pošlou ty otázky na ČEZ v Bulharsku, stále nedorazily. Tak můžete taky poslat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A než se posuneme k další interpelaci, tak bych vás rád požádal o přivítání zahraniční delegace. Na galerii pro hosty je ministryně pro gender, děti a sociální věci Ghany Cynthie Morrison. Prosím o přivítání. (Potlesk přítomných poslanců.) Děkuji.

Posuneme se k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Jelínek ve věci dobudování národního NÚKIBu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dne 1. srpna 2017 vznikl Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, v jehož rámci funguje Národní centrum kybernetické bezpečnosti. V dokumentu Návrh rozvoje kapacit a schopností Národního centra kybernetické bezpečnosti Národního bezpečnostního úřadu do roku 2025 byla stanovena vize rozvoje centra, která bohužel samostatné působení NÚKIBu nemohla reflektovat, a proto vznikl dokument rozvoje Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který reaguje na aktuální a predikovaný vývoj bezpečnostních hrozeb v kyberprostoru.

Množství hrozeb v kyberprostoru roste exponenciální řadou a reakce státu jsou legislativním procesem velmi zpomaleny, což je názorně vidět na případu varování před technologií firmy Huawei, ohrožení ve formě backdoor. Kyberútoky formou backdoor se objevily poprvé v roce 1995 a v dnešní době jsou kyberhrozby o několik generací dál. Zakazování implementace nejnovější technologie nemůže zajistit bezpečnost kybernetického prostoru. Kybernetický prostor je možné ochránit pouze aktivním přístupem na úrovni Národního centra kybernetické bezpečnosti a k tomu jsou potřeba tři věci - specialisté, technologie a v neposlední řadě finance.

Z usnesení vlády ze dne 28. listopadu 2016, ve kterém bylo schváleno vybudování nové budovy Národního centra kybernetické bezpečnosti pro zajištění ochrany před kybernetickými útoky a dalšími bezpečnostními incidenty s kapacitou 400 zaměstnanců, jasně vyplynul závazek vlády dobudovat nově vzniklý Národní úřad kybernetické a informační bezpečnosti. V době, kdy většina zemí intenzivně pracuje na vybudování systému kybernetické bezpečnosti, nám pomalu ujíždí vlak.

Vážený pane premiére, dodrží vláda závazek k dobudování NÚKIBu s potřebným personálním a finančním zabezpečením?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď na přednesenou interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, jak už bylo řečeno, NÚKIB vznikl v roce 2017 vyčleněním části věnující se kybernetické bezpečnosti ze struktur Národního bezpečnostního úřadu. A již fakt, že došlo ke vzniku specializované instituce věnující se kybernetické bezpečnosti, ukazuje, že Česká republika bere kybernetickou bezpečnost velice vážně. Vláda určitě nepodceňuje význam kybernetické bezpečnosti a zejména závažnost kybernetických hrozeb pro bezpečnost našeho státu a celé společnosti. A nerozumím tomu, že pan poslanec to kritizuje, protože my jsme se stali de facto lídrem. My jsme se stali lídrem po varování, které bylo zveřejněno de facto bez konzultaci s vládou, ale to ten úřad může, a všichni na světě mluvili o NÚKIBu. Vidělo to 800 milionů lidí této planety v 80 zemích. A navíc jsme byli první. Takže jsme se stali respektovaným hráčem v oblasti kybernetické bezpečnosti i na globální úrovni. A Česká republika začátkem května úspěšně uspořádala mezinárodní konferenci Prague 5G Security Conference, které se zúčastnily nejenom státy Evropské unie a Spojených států, ale i Japonsko, Austrálie, Jižní Korea a další, takže přístup České republiky ke kybernetické bezpečnosti a zejména naše zkušenosti byly ze strany mnoha států velmi pozitivně přijímány.

Tým České republiky vedený NÚKIBem se navíc pravidelně umísťuje na nejvyšších příčkách největšího mezinárodního cvičení kybernetické bezpečnosti a obrany Locked Shields, které vedle technické expertizy prověřuje i právní, komunikační a krizové procesy. V roce 2017 jsme toto cvičení dokonce vyhráli, tento rok jsme skončili druzí v konkurenci dalších více než dvaceti států NATO. I v tomto ohledu tak má Česká republika špičkové kapacity a je nutné tyto kapacity dále podporovat a rozvíjet, jelikož množství problémů a otázek, které se ke kybernetické bezpečnosti váží, exponenciálně narůstá.

Vláda České republiky si tuto odpovědnost uvědomuje. Rozvoj kapacit NÚKIBu na základě dokumentu Rozvoj Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost z 1. srpna 2018 je tak vládou plně podporován a vláda rozvoj NÚKIBu bere vážně. V předloženém materiálu bylo cílem rozšířit kapacity NÚKIBu v tomto roce o 48 tabulek na základě požadavku Ministerstva financí k nalezení úspor ve veřejných financích. Napříč státní správou se i NÚKIB snažil nalézt způsoby, jak toho docílit. NÚKIB tak opakovaně prověřil požadavky na počty tabulek a finance. Z původních 48 tabulek dospěl k názoru, že v tomto roce je pro zajištění hlavních činností nutné získat alespoň 32 tabulek s tím, že rozvoj dalších činností bude rozložen do příštích let. Těchto 32 míst, které NÚKIB určí jako zásadní, o tom NÚKIB s Ministerstvem financí jedná.

Chtěl bych jenom zdůraznit, že rozpočet NÚKIBu 2017, ale to je asi pololetí, byl 90 milionů a rozpočet roku 2019 je 352 milionů a na rok 2020 je návrh 446 milionů, to je téměř o 100 milionů navíc. Takže tomu skutečně věnujeme pozornost a v tomhle směru si myslím, že je na tom NÚKIB velice dobře. Samozřejmě pan ředitel Navrátil se hlavně stará o svůj rozpočet a staví novou budovu, takže to je samozřejmě pozitivní. Ještě pozitivnější by bylo, kdyby NÚKIB sehrál skutečně úlohu NKÚ vůči ministerstvům. My jsme to teď probírali na vládě a čekáme, budeme organizovat speciální zasedání vlády, kde proběhne podobná debata, jak bývá zvykem, mezi NKÚ a jednotlivými rezorty v rámci jednání vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Bude. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Jenom velice v krátkosti, protože jsem předseda komise pro kontrolu činnosti NÚKIBu, tak samozřejmě ta čísla znám. Jestli bylo 40 plánovaných, vy říkáte 32, já vím o 22 lidech. Nicméně je to úřad, který teprve vzniká. A už vůbec to, že chce Ministerstvo financí po něčem, co ještě ani pořádně nevzniklo a nebylo dobudované, hledat úspory, tak je to podle mě minimálně nefér, obzvlášť v této kybernetické bezpečnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Prosím vás, my nechceme žádné úspory. NÚKIB měl požadavek na navýšení o 48 tabulek a nakonec jsme se domluvili na 32 tabulkách, takže to je navýšení. A znovu opakuji, že meziročně je rozpočet NÚKIBu navýšen téměř o 100 milionů. A pro vládu, měli jsme už dvě zasedání, bohužel pan ředitel tam nechodí, pokud ho potkáte, tak ho pozdravte, my bychom ho rádi viděli, nepřišel ani na Bezpečnostní radu státu, ani na vládu, posílá tam své náměstky, u kterých jsme měli pocit, že nejsou kompetentní. Takže z vlády vyplynul úkol, na základě kterého NÚKIB poslal po jednotlivých rezortech nějaké dotazy, a teď se k tomu mají rezorty vyjádřit a následně bude jednání NÚKIBu na vládě a doufejme, že pan ředitel konečně přijde, a rádi s ním budeme mluvit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než se posuneme k další interpelaci, seznámím vás s omluvenkou. Pan poslanec Hnilička se nám omlouvá mezi 14.30 a 16.15 z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat ve věci způsobu řešení střetu zájmů Andreje Babiše při jednáních o Evropské komisi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předně bych rád odpověděl na to, na co se ptal pan předseda vlády Babiš ohledně těch deseti dotazů na valnou hromadu ČEZu. Poslali jsme vám je 10. 5. 2019 v 9.49 hodin, šlo to standardně přes Kancelář Poslanecké sněmovny přes předsedu Poslanecké sněmovny jako interpelace. Kdybyste měl problém s tím to dohledat, tak jsme k dispozici.

Teď k mé interpelaci, která se týká jednání o Evropské komisi, obsazení postu jejího předsedy. Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem prosazujete zájmy České republiky při těchto jednáních, zda se zohledňují taková významná témata, jako je třeba prevence dalšího fungování daňových rájů uvnitř Evropské unie, a jakým způsobem řešíte situace ohledně střetu zájmů, tak aby nedocházelo ke střetům mezi vaším zájmem na, řekněme, zemědělské politice Evropské unie a tím veřejným zájmem, aby se to nepromítalo do těch jednání o obsazení vedení Evropské komise. A pak jsem se chtěl zeptat na poslední dotaz. Že prý do České republiky přišla zpráva z Bruselu, která se týká Agrofertu? Jestli byste to mohl okomentovat, jestli už se s ní vláda nebo Ministerstvo financí seznámily?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já vím, že oblíbené téma pana poslance je Agrofert, ale nemohu sloužit. Z Agrofertu jsem odešel v lednu 2014 a skutečně ho neřeším.

Prosím vás, ohledně daňových rájů, vysvětloval jsem to vašemu předsedovi. Je velice škoda, že Piráti nemají jednoho člověka, který je kompetentní ve financích. Pokud váš stínový ministr financí Ferjenčík mluví o DPH z příjmu, tak prosím vás, já už jsem vám vysvětloval, že když jsem nastoupil do funkce jako ministr financí, tak jsem se ptal na daňové ráje, které tak působí: Kypr, Irsko - tam sedí ty digitální, měli jsme tady LuxLeaks a další věci. V Evropské unii daňové ráje neexistují. Kdybyste chtěl, a když budete ministr financí, tak v rámci Ecofinu funguje jednomyslnost. Rozumím tomu, mám na to stejný názor jako vy, ale to se nedá řešit.

A ohledně střetu zájmů, co jste intenzivně posílali udání do Evropské komise, tak skutečně já mám obrovský střet zájmů. Já, český premiér, bojuji za české zájmy, bojuji za české občany, takže mám obrovský střet zájmů. A bojuji za to, aby Česká republika prosadila v Evropě své zájmy. Některé jsme prosadili: zrušení migračních kvót, bojujeme za rozpočet, bojujeme za vnitřní trh. A to je moje role a to dělám maximálně, dělám to nahlas a taky se tam domluvím na rozdíl od mých předchůdců, takže si to můžete ověřit v rámci Evropského parlamentu. A to je asi všechno, co k tomu můžu říct.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, jestli pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Má. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Už tradičně to nebude doplňující dotaz, bude to připomenutí dotazů, které zazněly, a pan premiér na ně neodpověděl, protože jsem se ptal na zemědělské dotace a na zemědělskou politiku. A za druhé jsem se ptal na zprávu, která z Bruselu přišla do České republiky. A vzhledem k tomu, že pan premiér je stále ještě premiér, z funkce premiéra neodešel a stále má i v gesci Ministerstvo financí, tak předpokládám, že takto závažné věci samozřejmě bude vědět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já myslím, že jsem na to odpověděl. Ještě jednou odpovídám, že o žádné zprávě nevím. Mně nikdo žádnou zprávu nedal. A o zemědělství jsme na Evropské radě, pokud já si pamatuji, nikdy nemluvili. To není podstatou vyjednávání Evropské rady. Evropská rada znovu zasedne koncem června a bude řešit obsazení pozic Evropské rady, Evropské komise. A eurozóna, kam naštěstí nepatříme, bude řešit ředitele ECB. Takže já chápu, že vy pokračujete v těch vašich nesmyslech, ale nemohu sloužit. A střet zájmů mám jediný - že bojuji za zájmy České republiky a českých občanů. To mám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A tím jsme vyčerpali ústní interpelace na předsedu vlády, takže ty v tuto chvíli končím a budou pokračovat ústní interpelace na ostatní členy vlády a já předám předsedání.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v interpelacích na členy vlády. Vyzývám pana poslance Jakuba Michálka, aby přednesl interpelaci na ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, milá veřejnosti, můj dotaz se týká aktuálního stavu odstraňování nelegálních billboardů, zejména těch kolem silnice D1. My jsme poslali poměrně obsáhlé podání na Ministerstvo dopravy, ve kterém rekapitulujeme neuspokojivý postup Ministerstva dopravy a zejména to, že ministerstvo by mělo vymáhat bezdůvodné obohacení, ke kterému došlo tím, že ti poskytovatelé využívali billboardové plochy, aniž by k tomu měli legální oprávnění, protože na základě zákona už neměli právo provozovat billboardové plochy vedle dálnice s výjimkou případů, kdy tam jde o zastavěnou oblast. Takže poprosil bych o to, jak to aktuálně vypadá, jestli tam běží řízení a jakou rychlostí ministerstvo pokračuje v odstraňování nelegálních billboardových ploch.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, vážení poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o aktuální stav, v současné době bylo odstraněno k dnešnímu datu 920 reklamních zařízení. Další reklamní zařízení jsou zakryta a budou odstraněna. Nejvíce reklamních zařízení bylo odstraněno z dálnice D1, dále z dálnice D2 a z D5. U zbývajících reklamních zařízení Ministerstvo dopravy pokračuje ve zkoumání, zda jsou provozována v souladu s právními předpisy, a pokud nejsou, postupuje podle zákona o pozemních komunikacích a vyzývá vlastníky k jejich odstranění. Pokud by vlastníci reklamních zařízení sami chtěli tato zařízení odstranit, bylo by jich v současné době minimum. Odstranit nelegální reklamní zařízení přitom měli do září roku 2017.

Chtěl bych říct, že postup podle zákona o pozemních komunikacích je právně a administrativně, zejména administrativně, náročný. Ke každému reklamnímu zařízení se musí prověřit, že jeho provoz je v rozporu s právními předpisy a jsou splněny podmínky pro jeho konkrétní odstranění. U každého reklamního zařízení je nutné zjistit datum jeho pořízení, což je v mnohých případech těžko zjistitelné, neboť Ministerstvo dopravy samo o sobě nedisponuje takovými údaji z povolení. Musí oslovovat vlastníky pozemků, na nichž reklamní zařízení je provozováno, či příslušné stavební úřady.

Jak to tak bývá, Ministerstvo dopravy přitom čelí obstrukčnímu jednání ze strany vlastníků těchto zařízení, stížnostem a několik případů se dostalo i k soudu. Vlastníci reklamních zařízení v řadě případů rozporují samotnou pravomoc Ministerstva dopravy, při samotné demontáži reklamního zařízení na pracovníky Ředitelství silnic a dálnic v praxi volají policii s poukazem na to, že to je jejich majetek a Ředitelství silnic a dálnic není oprávněno provádět demontáž, což samotný proces výrazně zdržuje. Nemluvě o tom, pokud jsou vlastníci těchto zařízení v zahraničí.

Nicméně Ministerstvo dopravy, a to bych chtěl ujistit, nehodlá v této agendě nikterak polevit a při zachování veškeré míry právní opatrnosti usiluje a rozesílá další výzvy k odstraňování těchto nelegálních billboardů. Jednou z věcí, které v současné době čelí, jsou reklamní zařízení neznámých vlastníků. To daný proces odstraňování ještě více komplikuje a protahuje, neboť silniční správní úřad musí postupovat podle právních předpisů a využít všech právních možností.

Novou skutečností nebo novou informací je to, že na základě ukončených několika soudních sporů se Ministerstvo dopravy vrátilo k reklamním zařízením, která se nacházejí na mostních objektech pozemních komunikací vedoucích nad dálnicemi. V této souvislosti bylo v poslední době vyzváno Ředitelství silnic a dálnic k odstranění celkem 196 nelegálních reklamních zařízení nacházejících se na těchto mostních objektech, to znamená v ochranném pásmu dálnic. Jejich odstranění se dá očekávat v řádu několika dnů, maximálně týdnů.

Musím konstatovat, že ne všechna reklamní zařízení, která nesplňují aktuální podmínky zákona o pozemních komunikacích, to znamená, že se nejedná o označení provozovny do vzdálenosti 200 metrů od reklamního zařízení, jsou sama o sobě nelegální. Taková reklamní zařízení, pokud nejsou nelegální, tak samozřejmě jsou dále provozována. Z tohoto důvodu Ministerstvo dopravy velmi obezřetně postupuje tak, aby důkladně prověřilo každé jednotlivé konkrétní případy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zeptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Ano, tak prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Chci se zeptat, kolik zbývá neodstraněných podezřelých billboardů kolem dálnic. A za druhé, a to už jsem se ptal v původní otázce, jakým způsobem je vymáháno bezdůvodné obohacení, kterým se obohatily billboardové společnosti na tom, že své billboardy nelegálně provozovaly. V rámci přestupkového řízení by měl být tento zisk zabrán, protože to je zisk nelegální.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Podle mých informací byl počáteční stav přibližně 1 500 reklamních zařízení.

A pokud jde o vymáhání bezdůvodného obohacení, tady musím konstatovat, že jak Ministerstvo dopravy, tak Ředitelství silnic a dálnic jsou vázána zákonem o majetku ČR, a pokud České republice vzniká nárok, právní nárok na bezdůvodné obohacení, tak Česká republika je příslušnou svou složkou povinna tyto částky vymáhat. Tady bych si dovolil panu poslanci zaslat písemnou informaci do 30 dnů, pokud s tím budete souhlasit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než předám slovo dalšímu v pořadí, tak budu číst omluvy. Pan poslanec Michal Ratiborský se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednání z pracovních důvodů. Pan poslanec Radek Holomčík se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Miloslav Rozner dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Vít Rakušan dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z (důvodu) jednání v regionu. Dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Řehounek. Pan poslanec Lukáš Černohorský se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 hodin, a to z důvodů pracovních. Pan poslanec Dolínek z dnešního jednání Poslanecké sněmovny a pan poslanec Martin Kupka z dnešního jednání od 9 do 12 hodin, takže to už pravděpodobně bylo přečteno.

Poprosím paní poslankyni Janu Krutákovou s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vaše ministerstvo připravilo novelu zákona o pozemních komunikacích, která zasahuje do života téměř každého občana České republiky. Vaše novela zavádí drakonické tresty, které mají přispět například ke snížení nehodovosti. Snížit nehodovost je samozřejmě bohulibý záměr, přesto vaše novela přináší hned několik kontroverzních úprav.

Návrh zvyšuje tresty za určité přestupky až na absurdní úroveň, a to zejména u bagatelních přestupků. U těch významných je naopak mnohdy snižuje. Další faul se chystá také na začínající řidiče, kteří přijdou o oprávnění řídit již při dosažení šesti bodů, a to by ještě mělo dojít k celkové změně bodového systému, kdy dvou-, tří- a pětibodové tresty zmizí a zůstanou pouze čtyřbodové a šestibodové tresty. Jedná se o opravdu silnou represi.

Nejvíce zarážející je ale záměr, kterým je zvýšení odstupu mezi výší sankce ve správním řízení a při projednání na místě, což významně posílí policisty na úkor řidičů. Současně s tím se rozšiřuje seznam přestupků, které je možné projednat na místě, a to včetně závažných přestupků za šest bodů, což naopak napomáhá opravdovým hříšníkům.

Vážený pane ministře, v této návaznosti se vás dovoluji zeptat, proč došlo ke zvýšení odstupu mezi sankcemi ve správním řízení a při projednání na místě a jak bude zabráněno, aby toto opatření nevedlo ke zvýšení korupčního jednání policistů. Kdo a proč má být motivován větším odstupem sankcí při příkazu na místě a ve správním řízení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, smyslem zmiňované novely, tak jak ji vnímám já, je postihovat skutečné piráty silnic. Není smyslem postihovat běžné řidiče, kteří jezdí na pozemních komunikacích.

Já bych si k tomu teď dovolil říct několik věcí. Jedná se o návrh novely zákona o silničním provozu, který se týká revize správního trestání a revize bodového systému. Pokud jde o současný legislativní proces, tak ten je v současné době ve fázi vypořádání připomínek, které byly uplatněny v meziresortním připomínkovém řízení. Těch připomínek je asi dvě stě. Jak jsem zmínil v úvodu, já chci, aby byli trestáni skuteční piráti silnic. Chci si toto i ověřit v diskusi s odbornou veřejností. Proto jsem rozhodl, že 11. června na Ministerstvu dopravy se uskuteční odborný workshop, kde naši pracovníci z Ministerstva dopravy budou principy a tento návrh novely prezentovat veřejnosti včetně odborné veřejnosti. Tímto si dovolím vás, vážená paní poslankyně, i na tento workshop pozvat.

A nyní k věci. V oblasti úpravy bodového systému se navrhují dílčí změny v okruhu přestupků, za které jsou ukládány body, přehodnocení výše bodů za jednotlivé přestupky a rozšíření možností informování řidičů o uloženém počtu bodů. Návrhem dochází k rozdělení jednotlivých přestupků a trestných činů, za které jsou body ukládány, a to podle takzvané jejich typové závažnosti, a to ze současných pěti skupin do dvou, což výrazně přispěje k zpřehlednění právní úpravy. Nově tak budou pouze v zásadě dvě sazby bodů, šest bodů a čtyři body, což odpovídá pojetí bodového systému jako nástroje, kterým se dočasně vyloučí ze silničního provozu řidiči, kteří opakovaně porušují pravidla silničního provozu, a to dvakrát a dost v případě jednání, za které je šest bodů, a třikrát a dost v případě jednání, za které jsou čtyři body. Takže třikrát a dost a dvakrát a dost. Už tady z toho vidíte, že bodový systém se výrazně zjednodušuje. Zároveň se z bodového systému vypouští některá jednání, za která dle praktických zkušeností není účelné ukládat body.

Ke zpřehlednění bodového systému přispěje i to, že se do výčtu skutkových podstat přestupků doplňují jednání, za která se ukládají body, ale která nyní spadají do tzv. zbytkové skutkové podstaty. Každému přestupku, za který se ukládají body, tak bude odpovídat samotná skutková podstata. Čili úprava bude přehlednější, srozumitelnější. Řidiči tak budou mít možnost vědět, že za daný přestupek jsou zapisovány body. S tím souvisí výrazná změna, pokud jde o informování řidičů o dosaženém počtu bodů.

Problémem současné praxe je, že se řidiči nedozvídají o zaznamenání bodů, pokud se o tento záznam aktivně sami nezajímají. Většina řidičů si neuvědomuje, že za každý přestupek či trestný čin, který spadá do bodového hodnocení, se v registru zapisují body. Zejména si tuto skutečnost neuvědomují v případě, že se přestupek vyřeší uložením pokuty příkazem na místě, a mají za to, že s úhradou pokuty na místě se vyhnuli zápisu bodů do registrů řidičů, což je ovšem omyl. Navrhujeme proto umožnit informování řidičů o každé změně v jejich bodovém hodnocení, a to emailem, krátkou textovou zprávou nebo prostřednictvím datové schránky. Tento způsob informování bude probíhat na žádost řidiče, bude aktuální, bude prakticky v čase a řidič okamžitě bude vědět, zda dostal či nedostal příslušné body.

Pokud jde o samotnou pravomoc policie vyřešit přestupek na místě, návrhem dochází k rozšíření okruhu přestupků, které lze projednat příkazem na místě. Konkrétně se jedná o některé přestupky, které spočívají v porušení pravidel silničního provozu, u kterých se v současné době při jejich druhém spáchání v jednom roce ukládá zákaz činnosti, a nelze je tedy projednat příkazem na místě. Navrhuje se tyto přestupky vyjmout z okruhu přestupků, za které se ukládá zákaz činnosti, a umožnit jejich projednání příkazem na místě. Důrazný postih recidivy bude u těch přestupků zajištěn prostřednictvím bodového systému, kdy bodové ohodnocení těchto přestupků bude nastaveno tak, aby po opakovaném spáchání takového přestupku řidič dosáhl hranice bodového hodnocení a na rok pozbyl oprávnění k řízení motorových vozidel. Čili třikrát a dost po dvou, anebo dvakrát a dost po šesti.

Současně je třeba upozornit na to, že se policii omezuje možnost uvážení, jak vysokou pokutu v konkrétním případě uloží. Nově bude sazba za každý přestupek řešení policií příkazem na místě pevně daná. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže poprosím o doplňující otázku. Případně, jestli ten čas věnujete panu ministrovi.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Takže já doplňující otázku nemám, ale čas tedy věnuji panu ministrovi, aby nám dovykládal nebo dovysvětlil podstatu novely zákona.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji paní poslankyni za věnovaný čas. Já ještě vezmu ten odstavec.

Současně je třeba upozornit na to, že se policii omezuje možnost uvážení, jak vysokou pokutu v konkrétním případě uloží. Nově bude tedy pokuta pevně daná a pokuty za stejné přestupky budou ukládány ve všech případech ve stejné výši, tedy to bude zjevně předvídatelné. Výjimkou zůstane pouze nejmírnější pásmo, kde má uvážení a individuální posouzení každého přestupku své opodstatnění. Sem spadají přestupky, které jsou zahrnuty v § 125c odst. 1 písm. k), tedy porušení pravidel silničního provozu, která nejsou uvedena v samostatných skutkových podstatách. Ve skutečnosti tato skutková podstata zahrnuje porušení více než 300 různých pravidel. U těchto přestupků dochází ke snížení horní hranice sazby pokuty ukládané příkazem na místě, a to ze současných dvou tisíc korun na navrhovaných tisíc pět set korun.

Na závěr tedy dodávám, že se v tuto chvíli jedná o návrh, který Ministerstvo dopravy předložilo do meziresortu, a lze předpokládat, že v průběhu legislativního procesu může doznat i dalších změn.

A ještě jednou bych uvítal rád paní poslankyni na našem jednání na Ministerstvu dopravy, a samozřejmě všechny ostatní poslance, kteří mají zájem blíže se seznámit se systémem novým bodovým. Uložil jsem na Ministerstvu dopravy, aby kolegové vypracovali čtyři až pět typických životních situací, které se v praxi projdou, jakým způsobem bude případný přestupce postihován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Další interpelace je pan poslanec Petr Beitl na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, dovolte mi, abych na úvod volně odcitoval z programového prohlášení vlády: Vyhodnotíme změny v dávkových systémech realizované v minulých letech. Pozornost věnujeme zejména počtu a struktuře dávek sociální podpory a dávkám pro dlouhodobě nezaměstnané. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí. Tam, kde to bude vhodné, předložíme úpravu, která podmíní poskytování dávky plněním určité povinnosti ze strany klienta s cílem postupně závislost na dávkách snížit a odstranit. V této souvislosti zahájíme dialog s obcemi o funkčním rozdělení rolí v sociální oblasti a vytvoříme potřebnou legislativu včetně definování zdrojů, kompetencí a pravidel.

A jaká je realita? Systému veřejně prospěšných prací měst a obcí dramaticky ubývá klientů. Je to způsobeno jednak nízkou nezaměstnaností a jednak nízkou motivací dlouhodobě nezaměstnaných. Navíc se právě v době téměř nulové nezaměstnanosti klienti těchto podle mě velmi důležitých systémových nástrojů rekrutují z občanů, kteří evidentně nejsou schopni plnit podmínky běžného pracovního vztahu a výkonu.

Aktivace těchto lidí potom neslouží ani tak k realizaci nějaké konkrétní práce nebo vytváření hodnot, ale slouží spíše jako cesta k sociálními smíru v místě. Obce tak vlastně dodávají státu další sociální službu. Odměnou je jim ovšem aktuální snížení příspěvku na tuto činnost a legislativa, která už dnes vůbec neodpovídá realitě. Tato situace může v krátké době vést k tomu (upozornění na čas), že obce od organizace veřejně prospěšných prací odstoupí.

Vážená paní ministryně, kdy bude zahájen avizovaný dialog s obcemi o funkčním rozdělení rolí a definování zdrojů a pravidel? A kdy bude výplata dávek podmíněna povinností účastnit se veřejně prospěšných prací? Jaké legislativní kroky v této věci připravujete a kdy je předložíte Poslanecké sněmovně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já bych poprosil poslance, aby si hlídali čas interpelace. Já jsem tolerance sama, ale myslím si, že ty otázky musí padnout, jinak to nemá smysl. Každopádně na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je pan poslanec Lukáš Bartoň s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím máte slovo.

Ještě přečtu omluvu, než vám dám slovo. Tomáš Kohoutek se omlouvá dnes od 16.30 do 19 z pracovních důvodů, pan Jiří Kohoutek se omlouvá dnes od 16.30 ze zdravotních důvodů a pan poslanec Antonín Staněk od 16.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Vážený pane ministře. Veřejná ochránkyně práv navrhla přijmout změnu úpravy podmínek státní maturity z českého jazyka a literatury a jednotné přijímací zkoušky pro osoby s odlišným mateřským jazykem tak, aby tyto byly vůči nim vstřícnější. Rád bych se zeptal, jak se ministerstvo staví v této oblasti k doporučením veřejné ochránkyně práv a jak bude dále postupovat. Kdy lze čekat případnou změnu?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je paní poslankyně Richterová na paní ministryni Janu Maláčovou. Paní poslankyně není přítomna v sále, její interpelace propadá. (Poslankyně Richterová právě přichází do sálu.) Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat na fungování Úřadu práce a zároveň plánované snižování procentních stavů ve státních úřadech. Jde o téma, kterému jsem se věnovala v interpelaci už minule. Jde o téma, které se týká tisíců zaměstnanců a jejich životní jistoty. Současně jde o něco, co se týká také všech obyvatel České republiky, kteří nějakým způsobem využívají služeb úřadu práce. Chci zdůraznit, že jde samozřejmě i o rodiče, kteří tam chodí pro zařizování rodičovského příspěvku. Jde o ty, kdo pobírají příspěvek na péči. Není to pouze takzvaně úřad pro lidi pobírající podporu v nezaměstnanosti. A tento úřad má nějaká kritéria, kolik lidí, kolik různých úkonů, správních řízení a podobně může jedna pracovnice, jeden pracovník zvládnout za určitý čas.

Já jsem velmi ráda, že jsem obdržela přesná čísla, jaké je to vytížení těch současných zaměstnanců. Z Generálního ředitelství Úřadu práce mi poslali tabulky. Oni vlastně měří, kolik minut trvá jaký úkon, a potom, jak to vychází. A můžu vám říct, že ten výsledek je opravdu velice, velice alarmující. To vytížení je 106 %. Potvrzuje to to, co mi říkají lidé z terénu, kteří na přepážkách na úřadech práce pracují. Že jsou zkrátka velmi napjatí, aby vůbec tu práci mohli zvládnout.

A k těmhle číslům, k té naprosté maximální vytíženosti, směřuje moje otázka. Jak v tomhle stavu, kdy je tohle status quo, můžeme vůbec mluvit o snižování o 10 %, případně o 5 % zaměstnanců? Na tohle bych ráda znala odpověď paní ministryně práce a sociálních věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Ventruba na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jiří Ventruba: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministře pane doktore Kremlíku, vážené kolegyně a vážení kolegové. Před rokem jsem interpeloval vašeho předchůdce, pana ministra Ťoka, ve věci problému, který se časově táhne již 22 roků, a to ve věci výstavby dálnice Brno-Vídeň, tedy dálnice D52. Zatímco Rakousko je již nějaký čas se svou částí hotového projektu prakticky u hranic, na české straně dle dostupných informací nepřibyl od prosince 1996 ani metr.

Takže se vás, pane ministře, táži - za prvé: Jak se na naší straně za poslední rok tento projekt posunul? Za druhé: Jaké jsou nadále překážky dobudování dálnice? A za třetí: Kdy bude dálnice Brno-Vídeň dle vašeho odhadu dokončena na území České republiky a kdy bude konečně celá zprovozněna? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane poslanče Ventrubo, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, vážení členové vlády, dostavba dálnice D52 je dlouhodobě ze strany Ministerstva dopravy považována za prioritní stavbu. Problém z minulosti, a to neexistence zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, byl překonán a v současné době příprava probíhá naplno.

V roce 2014 byla zpracována technicko-ekonomická studie R52, dnes D52 Pohořelice - státní hranice Česká republika - Rakousko. Na základě jejího projednání centrální komisí Ministerstva dopravy tato centrální komise schválila předmětnou studii v kategorii R25 5.120.

Nejblíže k realizaci je stavba 5206.1 Mikulov obchvat, která má vydané nepravomocné územní rozhodnutí ze září roku 2018, proti kterému bylo bohužel podáno odvolání. V únoru roku 2019, to znamená letošního roku, pak Krajský soud v Brně zamítl žalobu ekologických organizací, čímž potvrdil výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny k této stavbě. Tak to je alespoň pozitivní zpráva, pokud jde o únor 2018.

U stavby se dokončují práce na dokumentaci pro stavební povolení a byly zahájeny výkupy. U dalších úseků vyjma úseku, který řeší přechod vodní nádrže Nové Mlýny, se dokončují práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dne 29. 5. 2019 byla schválena aktualizace záměru projektu D52 5204.1 Pohořelice - Nová Ves. Nejkomplikovanější úsek je právě přechod Nových Mlýnů, který je plánován realizovat jako poslední. V rámci výstavby bude využita stávající silnice 1/52 pro směr D52 od Mikulova do Brna a ke stávající hrázi bude přisypán z druhého jízdního pruhu na straně k horní nádrži vodního díla.

Z důvodu náročnější přípravy projekčního řešení je počítáno s dlouhodobějším zachováním provozu v rámci tahu D52 na stávající první třídě s režimem umožňujícím i místní dopravu. V předstihu je řešeno vymístění pěší a cyklistické dopravy na hrázi směrem ke střední nádrži, kde je zadána Jihomoravským krajem dokumentace pro územní řízení. Předpoklad realizace této poslední stavby je předpokládán nejdříve v roce 2024.

Vážený pane poslanče, pokusil jsem se odpovědět na vaše dotazy. Vedete je správně, ale odpovědi jsou nelehké. Ale udělám maximum pro to, aby se D52, pokud jde o výstavbu a přípravu, výrazně posunula. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Ventruba: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď a věřím, že projekt novodobé alternativy jantarové kupecké stezky sever-jih bude i na straně České republiky v rozumném výhledu co nejdříve dokončen. Ministr Ťok mi v odpovědi na moji interpelaci řekl mimo jiné toto - cituji: "Samotnému mně nebylo příliš hezky, když jsem byl na otevírání tohoto předposledního úseku v Rakousku, kam jsem byl pozván, a vysvětloval jsem, jak to u nás jde dlouho a složitě." Já vám, pane ministře, přeji, aby vám to šlo rychleji a méně složitě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je poslanec Jan Zahradník s interpelací na pana ministra Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s následující interpelací. Zákon č. 263/2016 Sb., takzvaný atomový zákon, ve svém § 108 odst. 4 říká toto: Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště a postup, jak zajistit respektování zájmu obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu a jejich občanů, stanoví zvláštní zákon.

Můj dotaz, pane ministře, na vás je, zdali se vaše ministerstvo vůbec zabývá přípravou tohoto zvláštního zákona, v jakém stavu je jeho příprava a kdy bude předložen do Sněmovny.

Dále se ptám, v jakém stavu je v současné době proces hledání místa pro ukládání radioaktivního odpadu, jak probíhá jednání s obcemi, na jejichž katastrech se nacházejí již dříve vytipovaná místa.

A za třetí. Před dvěma nebo třemi týdny se pan premiér Babiš na Slovensku vyjádřil, že je ve hře také myšlenka budovat úložiště radioaktivního odpadu společně se Slovenskem. To je pro mě a věřím, že i pro ty starosty z obcí, kterých se to týká, docela nová myšlenka. Tak se ptám, jak to bylo myšleno a zdali a jak se tím změní strategie vašeho resortu k tomuto problému. Děkuji za odpověď. Pane ministře, je to asi první vaše interpelace (k blízko stojícímu ministru Havlíčkovi), druhá už, tak pardon, tak to už jste zkušený.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážený pane poslanče, páni poslanci, děkuji mockrát za dotaz. Je to moje dokonce už třetí interpelace a z toho druhá na SÚRAO. Je to samozřejmě velmi vážná tematika, my si to velmi dobře uvědomujeme.

SÚRAO je klíčová společnost a je třeba říct, že my se řídíme § 108 atomového zákona, přičemž je třeba si jasně říct, že je třeba na základě tohoto zákona respektovat zájmy obcí. To je zcela jednoznačné. A já musím říct, že ta minulá komunikace, která probíhala, nebyla asi podle představ nikoho. Jednoduše bývalé vedení SÚRAO nekomunikovalo dostatečně, bylo to velmi často s dikcí toho, co má být, nikoliv s dikcí toho, aby to bylo partnerské jednání. A do určité míry se nepodařilo vzbudit konstruktivní dialog, což samozřejmě vedlo k celé řadě špatných interpretací, dezinterpretací, ve valné většině dokonce i ukončení určité komunikace.

Možná jste to sledovali, ale v každém případě asi víte, že v únoru tohoto roku byl jmenován nový ředitel SÚRAO, pan Prachař. Je to velmi kvalifikovaný člověk, velmi komunikativní, a co je důležité, nastavila se úplně nová strategie. Ta strategie je založena na tom, že se připravuje cílená komunikace, kde se vysvětluje, vysvětlují se plusy, vysvětlují se minusy, ukazují se zahraniční příklady. Ředitel SÚRAO jezdí osobně na všechny potenciální lokality. My to garantujeme ze stany ministerstva, takže tam vždy s ním jezdí i kvalifikovaná osoba z ministerstva. Zajistili jsme mu velmi dobré marketingové a komunikační zázemí, to znamená tak, aby měl dostatek prostředků, ale samozřejmě i nástrojů k tomu, aby ta komunikace byla skutečně kvalifikovaná, aby byla dobrá a aby ti, se kterými se jedná, cítili, že je to partnerská diskuse, nikoliv diktát toho či onoho. Musí se velmi zodpovědně vysvětlovat prostě důvody, proč jsou tyto lokality zvoleny, co jim to může přinést, dívat se na pozitiva, negativa. Je třeba vnímat okolí a vše, co je s tím spojeno.

Já to opravdu vnímám jako důležitou věc, protože určitě jste zaregistrovali i diskusi na úrovni Evropy, kdy pro nás velmi překvapivě bylo sděleno to, že by snad jádro mělo být špinavým zdrojem, což samozřejmě není. Nicméně ten odkaz, ta myšlenka směřovala právě k tomu, že úložiště jaderného odpadu není to, co by mělo být snad trendem. To víme, že to je náročná věc, řeší to v každé zemi. Řeší to ve Skandinávii, řeší to ve Spojených státech, řeší to na západě Evropy, řeší to v Asii.

Já sám jako ministr budu chtít, a věřím, že to zvládnu v průběhu léta, vidět všechny lokality, budu se chtít potkat s dotčenými starosty, s dotčenými zástupci, ale i těch, kteří jsou v opozici, kteří vyjadřují určitou míru nespokojenosti.

Co se týká těch lokalit, tak v tuto chvíli se jedná stále o devět lokalit, čili takzvaných 7+2. Ty dvě beru lokality současných reaktorů, čili Temelín a Dukovany. My jsme maličko o několik měsíců pozdrželi vyhodnocení těch takzvaných čtyř, které půjdou do finálního kola, a to proto, že se čeká ještě na geofyzikální měření a chceme to opravdu precizně vyhodnotit. V roce 2020 by tak mělo nastat a v roce 2025 by měla být vyhodnocena finální lokalita s tím, že bude jeden takzvaný náhradník, to znamená záložní lokalita.

Nyní ještě k té otázce spolupráce Česká republika - Slovensko. Já jsem byl u toho setkání, bylo to v rámci velké konference NF zde v Praze, kde na tiskové konferenci se víceméně rozdiskutovávala jakási spíš vyšší forma spolupráce. Naším vzorem je Švédsko a Finsko. Tam se domníváme, že to dělají výborně. Rovněž tam řeší společně na úrovni inovací, vědy, výzkumných aktivit společný problém, který samozřejmě není ale kvalifikován tak, že by se udělalo společné úložiště. Spíš jít stejným postupem, možná stejným stylem komunikace, možná stejným stylem průzkumu a výzkumu. Jinými slovy, je to spíš o určité formě kooperace nejenom proto, že ty země vedle sebe sídlí a logicky chtějí, aby i ta druhá země věděla, co dělá ta země vedlejší, protože je to samozřejmě důležitá věc, jestliže to úložiště bude v těsném sousedství. A totéž samozřejmě my chceme řešit i se slovenskými kolegy, protože chceme vnímat to, že i oni s tím nebudou mít žádný zásadní problém, a dokonce možná některé věci sdílet.

Ale pochopitelně asi víme všichni, že evropská legislativa neumožňuje udělat společné úložiště. Navíc po pravdě řečeno, dnes si nedovedeme představit, že by ze společenských důvodů vůbec bylo realizovatelné, že by to bylo na území jednoho či druhého státu. To by asi bylo zcela neprůchozí. Ale není podstatné diskutovat o tom, jestli by se to někomu líbilo či nelíbilo, ta legislativa to prostě ani neumožňuje v tuhletu chvíli. Čili je to čistě věcná spolupráce na úrovni výzkumu, inovací, vývoje a na úrovni, připusťme, nějakých třeba i společných nebo podobných postupů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zájem o doplňující otázku?

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za odpověď, pane ministře. Měl jsem otázku na toho nového pana ředitele, ale vy jste ji vlastně zodpověděl. Jenom chci říct, že jsem možná rád, nebo asi jste naznačil, že jste si vědom toho, že zatímco pro SÚRAO a pro váš resort je to otázka nějaké procedury s horizontem 2050, 2065 možná, dlouhodobé. Pro obce a pro občany těch obcí je to už současný problém. Oni už teď nějak trpí tím, že jsou tam vytipováni, že se obávají toho, co případně bude s jejich majetkem, jaká bude jeho případná hodnota při nějakých dispozicích s jejich domy, pozemky a tak dále. Budou vybráni, nebudou? Jaká odměna, jaké ocenění za to bude, jak ty finanční prostředky stát bude vynakládat? Tady je potřeba toto všechno zvažovat a těm obcím mít velké porozumění. Vy jste naznačil, že se tím chcete zabývat, což tedy vám k tomu přeji hodně úspěchů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem? Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Je to tak, jak jste řekl. Je to o vysokém respektu vůči těm obcím a je to o perfektním vysvětlování nejenom toho, co to vlastně bude obnášet, ale i pochopitelně to, jaké benefity jim to může přinést. Já si to velmi dobře uvědomuji, protože třeba ten švédský, finský model nakonec dospěl k tomu, že z těch posledních dvou se dokonce soutěžilo, která z těch obcí vlastně bude v tom finále a která do určité míry bude mít zajištěnu vysokou ekonomickou prosperitu a do určité míry i jakousi existenci v environmentálním prostředí, které svým způsobem, a my jsme o tom přesvědčeni, když je to dobře uděláno, může být vysoce bezpečné. Ale to je věc samozřejmě toho vysvětlování a pochopení se navzájem. Nicméně samozřejmě respektuji a chápu prostě pozice jednotlivých obcí.

Co se týká těch časů, těch dat, tak potvrzuji tedy to, že pokud v roce 2025 budou vybrány ty dvě finální lokality, respektive jedna a jedna náhradní, tak v roce 2045 by se mělo začít budovat a 2065 dokončit. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, rád bych se zeptal, co Ministerstvo životního prostředí udělalo a dělá pro to, aby životní prostředí v naší zemi nebylo zamořeno pesticidy a jejich rezidui. Rád bych se zeptal, jak hodlá vámi vedený resort reagovat na skutečnost, že v České republice rychle klesá kvalita surové vody ve vodárenství a na mnoha místech se dostává na hranici upravitelnosti, na čemž mají vedle sinic právě pesticidy zásadní podíl. Zajímá mě také, co děláte vy a vaše ministerstvo pro to, aby tyto látky používané v zemědělství, zejména u řepky a u kukuřice, nelikvidovaly hmyz a další půdní organismy. Chystá se váš resort nějak reagovat na nová zjištění o alarmujícím tempu vymírání hmyzu po celém světě, které vědci dávají do souvislosti právě s nadužíváním toxických látek v zemědělství? Tady připomínám, že když vloni Evropská unie hlasovala o úplném zákazu tří pesticidních látek, které zabíjejí včely, Česká republika byla bohužel proti.

Děkuji a upřímně přeji, aby se vám a tím pádem i nám práce na eliminace pesticidů z našeho životního prostředí dařila.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, a děkuji i panu kolegovi Čižinskému za tuhletu otázku. On dobře ví, že jsme se už o pesticidech tady vlastně několikrát bavili, i v rámci interpelací, a ono je to také gesce spíše Ministerstva zemědělství než Ministerstva životního prostředí. Nicméně to určitě neznamená, že bychom se tím nezabývali nebo že bychom v této věci byli nečinní.

Tak já jenom krátce zopakuji věc, kterou už jsem tady jednou říkal, která je docela významná v rámci té debaty ohledně pesticidů především v podzemních vodách, kde skutečně ČHMÚ a jeho údaje potvrdily, že výskyt pesticidů v podzemní vodě se objevil ve více než 40 procentech vzorků. Ale ČHMÚ také monitoruje jak pesticidy, mateřskou látku, tak i jejich metabolity, což jsou produkty neúplného rozpadu, a z monitoringu ČHMÚ, který se stále zpřesňuje, vyplývá - my jsme o tom s kolegy ČHMÚ velmi detailně mluvili na speciálním jednání, které jsem k tomu svolal - že často ty limity překračují právě metabolity těch pesticidů, což znamená například v konkrétním případě, že některé mateřské látky a jejich metabolity, například jako je atrazin a alachlor, které se již v České republice nesmí řadu let používat, tak dosvědčují jasně a ukazují na dlouhodobou perzistenci těchto látek, což svědčí o staré zátěži. A také tam hraje roli i to, že se zlepšují technologické možnosti měření, takže současná čísla o znečištění pesticidy zahrnují i značný podíl této zátěže. Což znamená, že vlastně setrvačně ještě stále měříme metabolity pesticidů, které se používaly před deseti, patnácti lety a už jsou zakázány. A bohužel ještě několik let se s tím budeme takto potkávat, protože ta setrvačnost vlastně ještě do toho doběhu do podzemních vod je poměrně dlouhá.

V současnosti se použití pesticidů jednoznačně snižuje, když spotřeba přípravků na ochranu rostlin klesla za posledních zhruba pět let minimálně o deset procent. A znovu jenom připomenu statistiku, která, musím říct, překvapila i mě, že spotřeba pesticidů v České republice patří k nejnižším v rámci Evropské unie a je třeba několikanásobně nižší na hektar z hlediska použití účinné látky, než je v některých vyspělých západních zemích, jako je třeba Belgie nebo Nizozemsko. Znovu říkám, což neznamená, že bychom byli spokojeni s tím stávajícím stavem. Ale rozhodně to není tak, že bychom měli jednu z nejvyšších spotřeb těchto látek na hektar v Evropě. Je to spíše opačně.

Nicméně k těm konkrétním krokům. Naše vláda přijala v červnu roku 2018, což víte, aktualizaci Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů pro období 2018 až 2022, který zase vychází z ustanovení zákona o rostlinolékařské péči a změnách některých zákonů. Ten Národní akční plán má konkrétní opatření, která se potom dle kompetencí rozdělují mezi Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví, a jeho cílem je snížit o deset procent rezidua prostředků na ochranu rostlin v potravinách rostlinného původu do roku 2020. A my už jsme dohodnuti s panem ministrem Tomanem na dalších konkrétních krocích, ať už třeba z hlediska používání glyfosátu a dalších látek, tak aby docházelo k dalšímu snížení jejich používání.

Ze strany Ministerstva životního prostředí byl připraven rovněž projekt do výzvy TAČR Beta2 s názvem Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství, který byl vyhlášen v květnu letošního roku. Cílem projektu bude návrh systému monitoringu včetně jednotného metodického postupu pro sběr a vyhodnocování údajů o otravách necílových druhů. My jsme mimo jiné také koordinovali přípravu Národní strategie řešení otrav a nelegálního zabíjení volně žijících živočichů a jedna kapitola strategie je věnována právě pesticidům a navržená opatření vedou ke snížení a racionálnímu používání pesticidů. Materiál bude v příštím týdnu odeslán do meziresortního připomínkového řízení.

Pokud se týká vymírání hmyzu a té mezinárodní zprávy, o které jste hovořil, tak o tom už jsem částečně mluvil v odpovědi na interpelaci paní kolegyně Golasowské 9. května. My jsme také z tohoto důvodu iniciovali řadu konkrétních programů, které by měly zlepšit a podpořit výskyt hmyzu. Jsou v dotačních podmínkách Ministerstva zemědělství, například ponechání neposečených ploch v lučních společenstvech (upozornění na čas), tvorba nektarodárných pásů nebo dotační tituly na podporu modrásků, hnědásků a dalších druhů hmyzu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplnění.

 

Poslanec Jan Čižinský: Já bych se možná zeptal, jaký je odhad právě třeba u toho hmyzu. Když se všechno splní, jak je plánováno, tak kam by se ta situace třeba měla vrátit. Protože vlastně jedna věc je snižovat nějakou zátěž a druhá věc je vyhodnocovat vlastně ten stav, který je nežádoucí, tak jak se zlepšuje. Jestli existuje nějaký odhad. Protože skutečně zaznamenáváme dramatický úbytek hmyzu, tak jestli je nějaký odhad, když splníme své závazky, kam se to vrátí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já se přiznám, pane kolego, že to nejsem schopen, a myslím, že nikdo z těch odborníků není schopen v této chvíli říct, protože ta světová zpráva, ale i když porovnáváme evropské země, které mají třeba úplně jinou strukturu zemědělství, jako je Rakousko, Švýcarsko a další, tak i tam dochází k dramatickému úbytku hmyzu. To znamená, že to není jenom vysvětlitelné nějakým jednoduchým způsobem typu, že to je dopad velkých lánů a nějakých omezených kultur, respektive jednokulturního zemědělství, tam to někdy bohužel tou zkratkou směřuje, ale že to je komplexní problém, který nepochybně souvisí s klimatickou změnou, protože se sem vlastně nasouvají i některé druhy středomořské, ať už flóry, nebo fauny, a naopak ty standardní, klasické, původní druhy vymírají v České republice anebo se posouvají třeba směrem na sever. Je tady i projekt, na kterém právě bychom rádi spolupracovali, a chceme se i poučit z těch projektů, které jsou třeba v Německu, v Rakousku.

Ale nezlobte se na mě, já teď nechci spekulovat o tom, jestli se nám to podaří zlepšit o deset, dvacet nebo třicet procent. My v této chvíli jednoznačně děláme kroky, abychom ten úbytek zpomalili, nebo v ideální případě zastavili. Ale o kolik ho dovedeme vylepšit - a máme i konkrétní managementová opatření na záchranu některých druhů. Já jsem nedávno prezentoval třeba hnědáska, jakým způsobem se snažíme zachránit poslední lokality výskytu hnědáska v České republice a dalšího druhu hmyzu, nebo dalšího druhu motýlů v tomto případě, ale i některých dalších druhů. Ale je velmi složité o tom spekulovat, protože to, co proti nám stojí, je skutečně těžko predikovatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, mediálním prostorem opět prošla zpráva ohledně stavu lékařské péče na venkově. Lékařské ordinace nám zavírají po desítkách. Venkovu hrozí, že zůstane zcela bez lékařské péče. Naši praktičtí a dětští lékaři stárnou, do důchodu jich odchází více, než jich přichází nových. Tyto problémy známe a není to poprvé, co se na vás s touto interpelací obracím. Už jste mi jednou odpovídal, že Ministerstvo má připravená některá opatření, která mají těmto problémům zabránit.

Vážený pane ministře, právě mě zajímá, jak jsme na tom se zavedenými opatřeními, jaká opatření jsou v současné době zavedena. Máte už nějaká data, na základě kterých bychom mohli vyhodnotit účinnost těchto opatření? A plánujete uskutečnit nějaké další kroky, které by zabránily negativnímu trendu zavírání ordinací na venkově? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, také jsem četl stejný článek dnes. Samozřejmě je to věc, která mě velmi trápí, a přiznám se, že skutečně to řešení úplně není mávnutím kouzelného proutku. Je to poměrně komplexní problém, který se netýká jenom zdravotnictví, je to samozřejmě otázka nějakého rozvoje venkova atd. Ale pokud jde o zdravotnictví, tak se snažíme dělat skutečně maximum možného, abychom získali lékaře, a mladé lékaře, pro ty odlehlé oblasti, regiony, venkov. Bavíme se samozřejmě jak o praktických lékařích, praktických lékařích pro děti a dorost, tak samozřejmě i o zubařích.

V prvé řadě je třeba říct, že samozřejmě primární úlohu mají zdravotní pojišťovny, které ze zákona jsou odpovědné za zabezpečení časové a místní dostupnosti. My v tomto roce kontrolujeme vlastně všechny zdravotní pojišťovny, jak plní tuto svou zákonnou základní povinnost, a do konce tohoto pololetí by měly být výsledky těch kontrol, protože skutečně musíme tu síť zmapovat a říci si, jak vlastně budou do budoucna ti lékaři odcházet, kdo je třeba už ve starobním důchodu, abychom mohli trošku více plánovat, protože samozřejmě to je ten problém, že se tady úplně neplánovalo. Teď činím opatření, která samozřejmě budou třeba mít dopad až za několik let, např. zvyšování počtu studentů na lékařských fakultách atd. Takže samozřejmě je to něco, co je možná na delší běh, ale teď se snažíme skutečně ty pojišťovny v tomto směru motivovat, aby na tom pracovaly. Ony mají nástroje, snaží se vlastně navyšovat úhrady lékařům, kteří se rozhodnou pracovat v těch odlehlých oblastech. Můžou navýšit až o 30 % kapitační platbu. Takže to se děje.

My jako ministerstvo jsme vytvořili program, dotační program jak pro praktické lékaře, praktické lékaře pro děti a dorost, tak pro stomatology. Stručně jenom připomenu, že jde o to, že skutečně máme vytipovány ty lokality, kde máme problém sehnat lékaře, a jenom do těchto lokalit dáváme ony dotace. Pro praktiky je to až do 250 000 na vybavení ordinace a 250 000 na plat sestry. Pro zubaře je ta celková dotace na pět let 1 200 000, to znamená 240 000 za rok, a týká se to právě zase sester, dentálních hygienistek atd., zkrátka na rozjezd té ordinace, kterou vlastně by ten mladý lékař měl tam založit nebo ji převzít po starším kolegovi. Jsou tam určité podmínky, že musí ošetřovat na pojišťovnu atd.

Pravda je, což je docela pozitivní, že se zdá, že o ty dotace je čím dál větší zájem. My pouze, když to vezmu u těch stomatologů, tak od května jsme schválili už 16 dotací, což si myslím, že není úplně špatně, že to je docela dobré, když to vezmeme, že skutečně ten stomatolog musí registrovat minimálně 1 500 pojištěnců. Takže vyplatili jsme nebo máme připraveno na těchto 16 dotací asi 14 milionů korun a to běží a stále je zájem. Kupříkladu od 1. 1. 2019 byly schváleny dotace v Rychvaldu okres Karviná, v Rýmařově okres Bruntál, v Libouchci okres Ústí nad Labem, v Ledči nad Sázavou okres Havlíčkův Brod a ve Velkém Meziříčí okres Žďár nad Sázavou, pět dotací na Vysočinu atd. Takže tam to běží.

U těch praktiků to samé, tam už bylo celkově schváleno 37 dotací do těchto odlehlých oblastí, jen v roce 2019 schváleno 15 dotací. Ten program tedy běží už delší dobu, ale akceleruje se čím dál tím větší zájem, zejména tedy ze strany praktiků a i těch stomatologů. U praktiků je to zkrátka - taky tady možná nemusím číst všechno, ale jsou to skutečně odlehlé lokality, Mikulovice, Zlaté Hory, Jeseník, Turnov. Jsou to skutečně často velmi odlehlé oblasti, i příhraniční, a o ty dotace je zájem a my je schvalujeme poměrně promptně. Takže se snažíme takto motivovat praktické lékaře a stomatology, ale není to úplně jednoduché.

Možná že jste zaznamenala, včera jsme prezentovali určité navyšování úhrad za stomatologickou péči například proto, že problém je, že stomatologové nechtějí moc pracovat na pojišťovnu, chtějí spíše pracovat za cash, takže říkají, že aby se jim to vyplatilo, tak se musí ty úhrady navýšit. Takže příští rok posíláme do stomatologie o 750 milionů navíc, tak aby zkrátka ty výkony, které stomatologové provádějí na pojišťovnu, se jim vyplatily, a měla by to být zase nějaká další motivace, aby byli ochotni ošetřovat pojištěnce.

Takže děláme maximum a já věřím tomu, že výsledky se dostaví. (Předsedající: Čas!) Ale je to samozřejmě i o tom, že prostě venkov se částečně vylidňuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem? Tak prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já vím, že vy se tomu problému věnujete, že na to samozřejmě myslíte, ale myslím, že dostupnost služeb na venkově je širší problém. Vy jste to zmínil teď na konci své odpovědi. A je to možná i v důsledku toho, že vláda na venkov příliš nemyslí a ti lékaři prostě nepřicházejí. Nebylo by rozumné, aby vláda řešila tento problém komplexně, aby pomohla vytvořit podmínky pro to, aby se na venkově dobře žilo, aby nejen lékaři, ale i další profese neměli důvod regiony opouštět? Myslím, že ani při nejlepší snaze vašeho resortu se tento problém zřejmě nevyřeší. Ale každopádně děkuji za vaši snahu aspoň v tomto směru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Skutečně ten problém je komplexní, já jsem to řekl na začátku. My děláme maximum z hlediska finanční motivace.

Ještě jedna věc, kterou jsem nezmínil, je, že chceme přijít velmi brzy s novým modelem tzv. rezidenčních míst pro mladé lékaře, protože vlastně mladý lékař, když vystuduje lékařskou fakultu po šesti letech, tak pak má tzv. předatestační přípravu, v různých odbornostech ta délka je různá, u praktických lékařů jsou to tři roky, a ta rezidenční místa mají sloužit k tomu, abychom vlastně ještě dofinancovali tuto přípravu, kdy ten lékař ještě není vlastně hotov, nemůže fungovat samostatně, ale musí se samozřejmě školit a připravovat k té zkoušce. A ta rezidenční místa vlastně by mu měla výrazně navýšit tu odměnu, tak aby zkrátka byl motivován třeba jít i do toho regionu, kde je problém.

Takže my chceme vlastně ten systém rezidenčních míst rozdělit podle pásem. To znamená, dotaci na předatestační přípravu pro mladého třeba praktika budeme dávat třeba řekněme nejvyšší v Karlovarském kraji, v Ústeckém, tam, kde chybí, a třeba nižší zase v Praze. Takže vlastně i takto připravujeme ten zákon, za chvilku bude hotov a půjde do legislativního procesu, ale jinak je to prostě komplexní problém. Když se dělal průzkum mezi mladými praktiky a mladými lékaři, co by je vlastně motivovalo k tomu, aby šli na venkov, tak ty dotace, o kterých jsem hovořil, řeklo zhruba 50 % lékařů, že vlastně pro ně je motivační ta finanční stránka, ale větší procento řeklo práce pro partnera, manžela, manželku, školu pro dítě. A je jasné, že samozřejmě ve městě je život pohodlnější, mladí lidé v tomto směru preferují určité pohodlí a komfort a ten venkov je v tomto složitější. Takže je to komplexní. (Upozornění na čas.) Myslím si, že i kolegové z jiných resortů se o to snaží, a uvidíme, zda se blýská na lepší časy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat, proč vaše ministerstvo vědomě klade překážky demokratickým procesům v naší zemi. Protože před necelým rokem jsem vás interpeloval kvůli volebnímu průzkumu, jehož provedení ministerstvo znemožnilo. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou problémy při sčítání hlasů systémové, nebo zda jsou způsobeny chybou okrskových volebních komisí, a v závislosti na těchto zjištěních navrhnout adekvátní legislativní změny. Výzkum propojuje údaje o chybovosti s anonymizovanými údaji o obsazení okrskových volebních komisí. Poskytnutí těchto údajů bylo schváleno Úřadem pro ochranu osobních údajů ve stanovisku ze dne 4. 4. 2018 číslo jednací UOOU-03134/18-12. Přesto Ministerstvo vnitra rozeslalo obcím vyjádření, že poskytnutí těchto informací může být vnímáno jako porušení zákona o ochraně osobních údajů. To obce od poskytování daných informací odstrašilo.

Vy jste mi na interpelaci odpověděl dopisem ze dne 30. 7. 2018, ve kterém jste uvedl, že úmyslem ministerstva nebylo bránit výzkumu, že se ministerstvo ztotožňuje se stanoviskem ÚOOÚ a o dalším postupu bude jednat s výzkumným týmem. Dokonce proběhla schůzka mezi Markem Antošem, což je vedoucí výzkumného týmu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se sešel s ředitelem odboru voleb. Nicméně 4. 9. 2018 bylo výzkumnému týmu oznámeno, že ministerstvo obcím nezašle žádné aktualizované stanovisko ani jakoukoli informaci, která se týká spolupráce na výzkumu.

Takže bych se vás chtěl zeptat, vzhledem k tomu, že se opět objevily určité nesrovnalosti ve volbách a chyby při sčítání, jestli to hodláte nějak reflektovat a jak budete dále postupovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, Ministerstvo vnitra jako ústřední správní orgán na úseku voleb vnímá jako svůj prioritní úkol zkoumat společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzovat dosahované výsledky a činit opatření k řešení aktuálních otázek. To nám konečně ukládá kompetenční zákon. Vítáme tedy i seriózní výzkumné aktivity v oblasti voleb. Máme zájem je využívat ve své činnosti. Takto pracujeme například se závěry a doporučeními z výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, které se týkají práce okrskových volebních komisí. Ministerstvo vnitra volební výzkumy neblokuje. Pro to nemáme žádný důvod. Nicméně to neznamená, že se na všech výzkumech můžeme aktivně podílet. Na to nemáme zdroje ani personální kapacity.

V případě výzkumu, o kterém hovoříte vy, bylo ministerstvo v roce 2018 na jaře dotázáno několika obcemi, zda mohou realizátorovi poskytnout údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo doporučilo obcím, aby pečlivě zvážily, zda poskytnutím informací o členech okrskových volebních komisí nemůže dojít k porušení pravidel o ochraně osobních údajů, a dále jsme odkázali na Úřad pro ochranu osobních údajů. Výzkumníci následně získali od Úřadu pro ochranu osobních údajů kladné vyjádření. To my respektujeme. Jakkoli ministerstvo považuje znalost o fungování okrskových volebních komisí za důležitou, neshledali jsme jako žádoucí v loňském roce v předvolebním období obce zatěžovat dalším výkaznictvím pod hlavičkou ministerstva. O tom jsem vás koneckonců zpravil i v odpovědi na vaši písemnou interpelaci, která se tohoto tématu týkala, a měl jsem za to, že ta věc je uzavřena.

Co je otevřené, je samozřejmě modernizace organizace voleb. Chystáme systémové opatření v podobě nového informačního nástroje informační systém správy voleb. Jeho součástí bude též registr okrskových volebních komisí a ten registr bude sloužit k online nominacím členů okrskových volebních komisí kandidujícími stranami, což tedy usnadní komunikaci s volebními stranami a poskytne nám všem data o složení okrskových volebních komisí v republice. Data bude možné zpracovávat též statisticky a výstupy by měly být k dispozici též jako open data. Ostrý provoz celého tohoto systému plánujeme na rok 2022.

Do té doby se samozřejmě chceme zabývat i dalšími opatřeními. Chceme aktivně pracovat s tématem organizace činnosti okrskových volebních komisí. A jak už jsem předeslal, informace ze seriózních výzkumů jsou pro nás vždy vítaným podkladem. Rádi se seznámíme i s výstupy z toho výzkumu, o kterém jste hovořil, a zvážíme, zda na výsledky výzkumu lze navázat například dalšími legislativními nebo metodickými kroky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: V prvé řadě děkuji za odpověď. Ona ta záležitost samozřejmě uzavřena není, protože se ukázalo, že opět okrskové komise při sčítání prostě chybují. Zcela konkrétně se dějí takové věci, že například první dva kandidáti dostávají tu čárku, to znamená preferenční hlas. My to nevíme stoprocentně, ale podle statistických dat, prostě když jako to odpovídá, tak to vidíme například v brněnském okrsku 23 064, nebo v Kamenických Žehrovicích, na Novojičínsku a tak dále.

Jsem rád, že jste dal to datum 2022. Tak doufejme, že se to podaří. Nicméně do té doby proběhnou významné krajské volby a proběhnou i parlamentní volby. Takže mně by se zdálo, že by za Ministerstvo vnitra bylo vhodné, kdyby se nějakým způsobem podařilo ty obce třeba namotivovat - chápu, že vy za ně nemůžete dát ruku do ohně - ale namotivovat, aby se takového průzkumu zúčastnily. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já bych ty věci rozdělil na ten výzkum, o kterém hovoříte, tam myslím, že jsem stanovisko ministerstva vysvětlil, a na systémové kroky, které chystáme, ten informační systém, kde bude jasné a bude ta možnost nominovat online členy komisí a potom vyhodnocovat, jak jednotlivé politické strany nominovaly a fungovaly. To bude připraveno k tomu termínu, o kterém jsem hovořil.

A pokud odkazujete na případné chyby během sčítání evropských voleb, tak to je velmi čerstvá věc. My samozřejmě budeme vyhodnocovat fungování volebních komisí v těch volbách, které proběhly, a pokud se ukáže, že tam je nějaký systémový problém, tak ho budeme řešit i s ohledem na krajské volby a volby parlamentní. Ale to ministerstvo dělá průběžně. A já nemám pocit, že by na rozdíl od voleb parlamentních, kde opravdu ten problém byl, byly chyby v přidělování preferenčních hlasů, skončilo to vlastně u soudu, tak zatím žádné informace o tom, že by nějaké pochybení tohoto rozměru a rázu proběhlo v evropských volbách, nemám. Pokud by se ukázalo, že ano, tak to by ukazovalo nějaký systémový problém a budeme to řešit. Ale zatím žádné takovéto informace nemám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Pan poslanec Ondřej Profant se omlouvá dnes na celý den z důvodu nemoci.

Poprosím pana poslance Vojtěcha Munzara s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, chtěl jsem interpelovat už vašeho předchůdce, ale neměl jsem tehdy štěstí na losování, a proto tuto mou dnešní interpelaci berte spíš jako informaci a upozornění.

V rámci předchozího období Poslanecké sněmovny, a to konkrétně na 54. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. 1. 2017, bylo přijato usnesení ve věci zadání forenzního auditu stavby 08 05 dálnice D8, a to s termínem do června roku 2017. Vaše ministerstvo vypsalo veřejnou zakázku dle mých informací dne 3. 5. 2017 s termínem podání nabídek do 22. 5. 2017. Jak jsem se dozvěděl, bohužel se žádná firma do této soutěže nepřihlásila, ale Ministerstvo dopravy další kroky v tomto nečinilo. To znamená, že jsme v situaci, že není naplněno usnesení, a toto období trvá už od ledna 2017 do května 2019, jedná se tedy o období dvou let a čtyř měsíců, kdy ministerstvo nezvládlo vysoutěžit zadání požadovaného auditu. Pro mě to je otázka, jestli usnesení celé Poslanecké sněmovny nepovažuje Ministerstvo dopravy za tolik závažné, aby v této věci dostatečně konalo.

Vážený pane ministře, tímto vás žádám o reakci, jakým způsobem zjednáte nápravu. A já věřím, že učiníte takové kroky, abyste naplnil usnesení Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuju. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, mírně bych navázal na vaši rekapitulaci. Je skutečností, že skutečně 11. ledna 2017 byla Poslaneckou sněmovnou vláda požádána o zajištění nezávislého forenzního auditu stavby dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Tady zdůrazňuji vláda. Z tehdejší korespondence mezi ministrem dopravy panem Ťokem a předsedou vlády panem Sobotkou vyplývá, že se jednalo o úkol pro vládu, a proto ministr dopravy předpokládal, že bude řešen pro vyšší objektivnost Úřadem vlády České republiky, tedy mimo resort dopravy. Přestože Ministerstvo dopravy tady nebylo pověřeno plněním tohoto úkolu, na což byl tehdejší předseda vlády ministrem dopravy upozorněn, připravilo právě věcné zadání pro veřejnou zakázku malého rozsahu na zpracovatele forenzního auditu a nabídlo svou kapacitu pro splnění tohoto úkolu. Zároveň tehdejší ministr dopravy pan Ťok upozorňoval na věcnou neproveditelnost v termínu zadaném v usnesení Poslaneckou sněmovou Parlamentu České republiky, tedy do června 2017. O této skutečnosti pak ministr dopravy informoval i členy tehdejší vlády.

V souhrnu příprava této veřejné zakázky malého rozsahu na zhotovitele forenzního auditu až po její vypsání trvala dva měsíce, což v případě takto specifické a odborně náročné veřejné zakázky byla lhůta velmi krátká. V průběhu této veřejné zakázky pak Ministerstvo dopravy jako zadavatel obdrželo dodatečné dotazy od zájemců, které byly řádně a včas vypořádány, a zároveň byla prodloužena lhůta pro podání nabídek. Přesto nebyla skutečně podána žádná nabídka. Z reakcí soutěžitelů bylo možno důvodně očekávat vysoké finanční náklady na plnění zadaného úkolu. Na základě těchto skutečností by znamenalo opakované vypsání veřejné zakázky, tentokrát v rámci režimu zadávacího řízení, tedy zadání a zpracování nabídky by trvalo delší dobu a výsledek auditu by byl k dispozici až po funkčním období tehdejší Poslanecké sněmovny Parlamentu. Tehdejší ministr dopravy proto svým dopisem z konce července 2017 navrhl předsedovi vlády panu Sobotkovi, aby předložil za celou vládu návrh změny předmětného usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a projednal zrušení tohoto úkolu. To jsou tedy fakta, která mám já k dispozici.

Pokud jde o další, nebo novější informaci, tak asi jste informován, že probíhá soudní řízení mezi státem a kamenolomem a v rámci tohoto soudního řízení je hledána odpovědná osoba. Nicméně, aspoň podle veřejných informací, bylo vypracováno snad kolem dvaceti různých posudků v tomto soudním řízení. Je tedy otázkou, jestli by mělo smyslu zadávat v současné době další forenzní audit, a musel bych se na toto detailně podívat a samozřejmě bych musel vyhodnotit i z hlediska zákona o majetku České republiky případnou účelnost a efektivnost tohoto postupu, a to s ohledem na to, že probíhá soudní řízení. Takže to je za mě v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za doplnění, pane ministře. Některé informace, které jste tady řekl, jsou pro mě nové, nicméně já si stále myslím, že prostě usnesení Sněmovny pro vládu, že vláda má i z Ústavy odpovědnost Poslanecké sněmovně i z plnění usnesení, které Poslanecká sněmovna dá. Ono samozřejmě to, co jste říkal, tak mně vychází z toho, že od toho roku 2017, od té půlky roku 2017, kdy se nikdo nepřihlásil, se de facto nic nestalo, jenom jste si mezi Ministerstvem dopravy a Úřadem vlády předávali nějaké dopisy, jak to řešit, ale de facto se nic neudálo. Takže rád bych vás poprosil, abyste naplnil to, co jste řekl na konci - že se na to detailněji podíváte, na tuto záležitost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Kupka s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, bohužel pan ministr Plaga tu není a nemám ani za to, že by se omlouval, nicméně chci na něj směřovat dotaz, který pokládám za důležitý, závažný. Týká se kapacity škol v prstenci kolem Prahy a v prstenci kolem dalších velkých měst.

Já jsem už v minulém roce upozorňoval na to, že schválený program, schválený v roce 2016, kdy byla alokace 1,6 miliardy korun na schválené projekty, už nestačí. Chtěl jsem se tedy zeptat, co se podařilo za tu částku již realizovat, a zároveň, kolik reálně v tuto chvíli odhadem zbývá dofinancovat, protože vlivem pohybu na stavebním trhu opravdu ty schválené projekty za tu příslušnou částku už realizovat možné není.

Chtěl jsem zároveň upozornit, že vlivem dalšího vývoje v suburbiu Prahy a dalších velkých měst se odkrývá významná potřeba budování další, nové kapacity. Je to dáno zejména tím, že se nedaří stavět byty v Praze a že stále víc a víc lidí odchází do Středočeského kraje a že znovu často zastupitelstva menších obcí podléhají ještě silnějšímu tlaku developerů. Odhadem bude v tom území scházet určitě více než dvě miliardy korun na to, aby se podařilo pokrýt potřebu toho území ohledně počtu míst v základních školách.

Chtěl bych se tedy zeptat, co se v tomto směru chystá pro příští rok v rozpočtu České republiky, a chtěl bych také v tomto směru požádat o to, aby se opravdu na tento vážný problém pamatovalo a Česká republika se na to připravovala, protože těch odezev z konkrétních míst z okolí Prahy mám v tuto chvíli opravdu několik, kde řeší závažný problém, se kterým si bez pomoci státu nejsou schopni poradit. Moc prosím o to, aby tato připomínka byla vnímána ryze věcně (upozornění na čas) a podařilo se najít na to odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že se stát musí omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana. Pan prezident o svém bývalém poradci Zdeňkovi Šarapatkovi nepravdivě prohlásil, že jej vyhodil pro neschopnost. Ten ale z Úřadu vlády v době, kdy jej Zeman vedl, odešel po dohodě. Protože hlavu státu žalovat nelze, tak se za jeho slova má omluvit Ministerstvo financí.

Vážená paní ministryně, zajímá mě, jak se k tomuto Ministerstvo financí postaví. Odvolá se ministerstvo, jak předpokládá prezidentův mluvčí Ovčáček? Nebo se tomu postaví čelem a omluví se panu Šarapatkovi? Myslím si, že si tu omluvu skutečně zaslouží. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, dne 24. května 2019 proběhlo u Obvodního soudu pro Prahu 1 jednání pod spisovou značkou 31C1/2018 ve věci žaloby doktora Zdeňka Šarapatky, kterou se po České republice, Ministerstvu financí, domáhá podle zákona č. 82/1998 Sb. omluvy za výrok prezidenta České republiky Miloše Zemana ze dne 16. 11. 2017 v rámci televizního pořadu s názvem Týden s prezidentem, vysílaného na televizní stanici TV Barrandov, který zní: Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval - teď nevím, jestli v Lidovém domě, nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost.

Soud uvedeného dne rozhodl, že žalovaná strana je povinna se žalobci za vedený výrok omluvit. Předmětné rozhodnutí však není pravomocné a jeho vyhotovení s odůvodněním nebylo - to podtrhuji - dosud Ministerstvu financí doručeno. Z uvedeného důvodu tedy není možné se k němu blíže vyjádřit. Poté co Ministerstvo financí rozhodnutí obdrží, zváží další kroky, zejména možnost odvolání.

Soud své závěry o pasivní legitimaci České republiky, Ministerstva financí, v předmětném řízení opřel o dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu, spisová značka 30CDO5848/2016, ve věci Kaslová, vnučka Ferdinanda Peroutky, jímž tento soud mimo jiné stanovil: Prezident republiky je státním orgánem ve smyslu § 3 odstavec 1 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž není rozhodné, zda v rámci takovéto své činnosti rozhoduje či naopak nerozhoduje o právech a povinnostech jiných subjektů cestou individuálních nebo obecně závazných aktů. Výkon veřejné moci ve smyslu § 1 odstavec 1 citovaného zákona zahrnuje výkon jakékoliv veřejnoprávní pravomoci, kterou je státní orgán ze zákona nadán. Výkon této pravomoci prezidenta republiky je třeba posuzovat jako úřední postup, který může vést ke vzniku újmy a založení odpovědnosti státu za ni podle § 13 odstavec 1 tohoto zákona. Ustanovení § 6 odstavec 3 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví, že pokud není možnost příslušný úřad k odpovědnosti za nesprávný úřední postup dle citovaného zákona jinak určit, jedná za stát Ministerstvo financí. V případě prezidenta republiky taková situace nastala, a proto je pasivně legitimována Česká republika, Ministerstvo financí.

Platný plný název zákona je - ještě jsem ho tady necitovala - č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona o notářích a tak dále.

Čili bohužel v tuto chvíli nemohu vám dát, paní poslankyně, jinou, podrobnější informaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Chápu, že pokud není rozhodnutí pravomocné, tak na to nemůžete reagovat. Jen taková otázka mě napadá, zda si myslíte, že je v pořádku, aby se za rozmary a lži prostořekého prezidenta omlouvala ministerstva. Chápu, že asi nikdo jiný se nenašel, kdo by tedy tuto kompetenci mohl mít, nicméně otázkou je, že to potom platí také daňový poplatník. Je tomu tak?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně má zájem odpovědět? Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já určitě nejsem, paní poslankyně, kompetentní k tomu, abych hodnotila rozhodnutí Nejvyššího soudu. A vlastně ten úzus vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu, který už takto jednou rozhodoval a řekl, že pokud není možné dovodit tu legitimaci u toho konkrétního orgánu, tak je to prostě Ministerstvo financí. Tím pádem vytvořil tady nějakou legitimní praxi, kterou vlastně v dalších kauzách jsou soudy vázány, což se stalo i v tomto případě. Tím pádem není na mně, abych to posuzovala, já prostě respektuji nezávislou soudní moc v této zemi a plně se jí podvoluji. A myslím si, že tady není, co by daňový poplatník platil. Tady pokud to rozhodnutí soudu bude pravomocné, tak prostě Ministerstvo financí bude podle něho konat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr sice dnes je omluven, přesto mi dovolte, abych tady tu interpelaci načetla.

Vážený pane ministře, jistě je vám známo, že v Česku je 65 % zemědělské půdy obhospodařováno jen 7 % agropodniky. Vzhledem k vyplácení dotací na plochu končí u těchto 7 % většina zemědělských dotací. Přestože k nim míří většina peněz daňových poplatníků, nestarají se vhodně o krajinu a vodu, jak lze snadno vidět při cestách naší republikou, ale i ze zahraničního srovnání. Péče o půdu je v České republice zkrátka horší než v okolních státech. Podmínky čerpání dotací přitom nastavuje vláda a je to právě současné nastavení těchto podmínek, které špatnou péči umožňuje. V reakci na stav trvající už 14 let proto připravili odborníci na tuto problematiku společné prohlášení opatřené stanovisky, jak správně nastavit dotační zemědělskou politiku pro další roky. Cílem jejich snahy i cílem občanů České republiky je totiž změna přístupu k hospodaření s naší krajinou.

Vážený pane ministře, v této návaznosti si vás dovoluji zeptat, jak hodláte hájit zájem občanů na zdravé a funkční krajině před zájmy velkopodnikatelů. Kdy a jak dojde ke zveřejnění odborných stanovisek vašeho ministerstva k návrhům odborníků na péči o půdu a vodní zdroje? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Poprosím pana poslance Jakuba Michálka, aby přednesl interpelaci na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, předem mi dovolte, abych ocenil, že pan místopředseda vlády a ministr vnitra se připojil k iniciativě zákona o právu na digitální služby. Myslím si, že je to velmi přínosné, a oceňuji to, že se podařilo tento důležitý zákon projednat napříč stranami v Poslanecké sněmovně a dosáhnout toho, že prošel prvním čtením.

Tato interpelace bude věnována jednomu klíčovému institutu digitalizace našeho státu, a to je elektronická občanka neboli eObčanka.

Já jsem se chtěl zeptat v této interpelaci, proč je ten systém nastaven tak šíleně složitě. Nevím, jestli pan ministr vnitra tu elektronickou občanku má. Já jsem si ji pořídil, a abych vůbec dosáhl toho, že bude funkční a že bude pomocí elektronického podpisu na té občance možné podepisovat dokumenty, tak jsem tam musel vyplnit pět různých kódů, přičemž některé ty kódy nemohou mít čtyři znaky, jako má klasický PIN, ale je třeba tam pět znaků, takže si člověk musí vymýšlet další kódy. Jediné, k čemu to vede, je, že si to musí napsat na nějaký lísteček, protože neexistuje žádný racionální důvod, proč by si měl pamatovat nějakých pět kódů, pět čísel. Takže to mně přijde, že je nastaveno velmi složitě. Druhý problém je, že prakticky ten počet služeb, který je dostupný na současném Portálu občana, je velmi malý. A třetí dotaz, který jsem chtěl dát - jaké jsou náklady, a to jednak celkové na ten projekt elektronické občanky a jednak jednotkové náklady na jednoho aktivního uživatele (předsedající upozorňuje na čas) těch digitálních služeb.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, elektronický občanský průkaz neboli eObčanka byl od počátku navrhován a realizován po procesní i technické stránce jako prostředek k prokázání totožnosti na úrovni vysoká ve smyslu Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru, neboli eIDAS. Potvrzením tohoto záměru je, že ohlášení eObčanky a návazných procesních a technických prostředků je v závěrečné fázi v rámci Cooperation Network eIDAS. 6. 6. 2019 by měl být schválen odpovídající pre review report, který potvrzuje ohlášení eObčanky jako prostředku s vysokou úrovní důvěry, a to samozřejmě souvisí s tou vysokou mírou zabezpečení, o které jste hovořil. A ta přívětivost je do jisté míry ovlivněna právě požadavky na vysokou bezpečnost používání a ochrany eObčanky.

My eObčanku považujeme jako pilíř vzdáleného prokazování identity občanem, nikoliv však jediný prostředek prokazování identity. Očekáváme a vítáme připojení jakýchkoli dalších prostředků, které splní náležitosti zákona č. 252/2017 Sb. a budou občany využívány, takže v každé situaci nebude nutné používat eObčanku.

Pokud se ptáte na náklady, tak přesné vyčíslení je celkem složité, protože se jedná o platby Státní tiskárně cenin, která zajišťuje formou smlouvy dodávání všech osobních dokladů v gesci Ministerstva vnitra, a je to složeno ze dvou částí, z jednotkové ceny dokladů a z ceny infrastruktury, která je společná pro všechny typy dokladů. Nicméně se dá říci, že cena jednoho občanského průkazu se strojově čitelnými údaji v rámci toho minimálního odebraného množství, které je půl milionu dokladů za rok, činí 199,88 korun včetně DPH, což je tedy 165,19 bez DPH. Cena jednoho občanského průkazu se strojově čitelnými údaji v rámci nadlimitního množství potom je 83,16 korun včetně DPH.

Pokud se ptáte na fungování Portálu občana, tak samozřejmě já bych také uvítal, kdyby těch služeb tam bylo více. Nicméně my postupujeme tak, že jakmile máme nějakou službu vyřešenou a zavedenou, a potřebujeme k tomu samozřejmě spolupráci i dalších resortů, tak je průběžně uvádíme v činnost a v život. Věřím, že se shodneme na tom, že postupně to portfolio služeb na Portálu občana přibývá. A samozřejmě naším cílem je, aby těch služeb bylo co nejvíce. Ale znovu říkám, musíme se také spolehnout na spolupráci s jinými resorty, než je Ministerstvo vnitra, a někde to prostě trvá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Tak já považuji za velmi problematické, že Česká republika patří mezi slabší státy v zavádění eGovernmentu v Evropské unii, a obávám se, že těch pět kódů opravdu nezvyšuje bezpečnost, protože to vede zkrátka k tomu, že si je člověk někam napíše a část těch lidí si ty kódy začne nosit ve své peněžence, čímž tu bezpečnost prakticky likviduje. Nemyslím si, že by těch pět kódů bylo požadavkem, který vede k tomu, aby získal úroveň značná.

A pokud jde o doplňující dotaz, tak by mě zajímaly náklady na tu společnou infrastrukturu, jaký je počet aktivních uživatelů Portálu občana a teď v rozdělení na to, jaký prostředek identifikace používají, včetně té identifikace eObčanky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Tak pokud dovolíte, to je velmi konkrétní dotaz, na který teď nejsem schopen odpovědět, ale dodám v nejbližších dnech písemně, tzn. dostanete přehled, jak probíhá autorizace na Portálu občana, co je prostřednictvím eObčanky, co je např. prostřednictvím datové schránky, takže ten kompletní přehled jsme schopni v horizontu dní vám dodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Kupka s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dovolím si obrátit se na vás s dotazem ohledně chystaného projektu vysokorychlostní trati Praha - Drážďany. Zaznamenal jsem opakovaně prohlášení premiéra ohledně jasné priority směřující právě do výstavby vysokorychlostních tratí. Zároveň jsem ale zaznamenal, že původní odhad realizace projektu se posouvá z roku 2030 na rok 2035.

Chtěl jsem se tedy zeptat na to, jaká je vaše reálná představa či plán, kdy by mohlo dojít k realizaci tohoto projektu. Chtěl jsem se zároveň zeptat, jak se vyvíjí ona příprava, protože jsem měl možnost zaznamenat už základní zjišťovací studie, které v některých případech, některých variantách vystupovaly významně z koridoru chráněného územními plány, a to jak velkých územních celků Prahy a Středočeského kraje, tak z územních plánů jednotlivých měst a obcí. A zároveň jsem se tedy chtěl zeptat, jak plánujete v případě reálné přípravy tohoto projektu komunikaci s jednotlivými samosprávami, protože železnice je nepochybně ekologicky nejšetrnější způsob dopravy, nicméně při současné praxi bránění zejména jakémukoliv projektu bude komunikace se samosprávami nepochybně významnou podmínkou toho, aby se projekt v dohledné době vůbec realizoval.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, vámi zmiňovaná vysokorychlostní trať je v úseku Praha - Lovosice součástí hlavní TNT sítě pro osobní dopravu. Pro vysokorychlostní trať probíhá zpracování studie proveditelnosti s předpokladem jejího dokončení v první polovině roku 2019, to znamená, měla by být dokončena do konce června letošního roku. Současně jsou úseky Praha - Lovosice, Litoměřice a Ústí nad Labem - státní hranice se Spolkovou republikou Německo zařazeny mezi pilotní úseky se zrychleným režimem projektové přípravy, tedy s možností přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí před schválením studie proveditelnosti. Zaústění pilotního úseku v Praze je navrženo do stanice Praha-Vysočany s následným vedením letňanským tunelem. Tento postup je vyvolán vedením v souladu se zásadami územního rozvoje v Praze a Středočeském kraji a intenzivní spoluprací mezi českou a německou stranou v přeshraničním úseku.

Předběžné investiční náklady české strany projektu včetně odbočující trati do Loun a Mostu jsou přibližně 137 mld. korun. Dle současného stavu projektové přípravy lze předpokládat zahájení realizace pilotního úseku v roce 2028 s ohledem na potřebu dokončení hlavní TNT sítě do konce roku 2030. Zahájení realizace přeshraničního úseku Ústí nad Labem - Drážďany s přeshraničním krušnohorským úpatním tunelem je předpokládáno rovněž do roku 2030, a to v návaznosti na spolupráci s německou stranou. Vzhledem k dlouhému tunelovému úseku - tunel délky asi přibližně 26 km - je předpokládáno zahájení provozu tohoto úseku v roce 2037. Termín realizace úseku Lovosice - Litoměřice - Ústí nad Labem bude pak upřesněn v návaznosti na výsledky studie proveditelnosti. Rovněž bude v návaznosti na dokončení studie proveditelnosti upřesněn termín realizace odbočující trati do Loun a Mostu, která je také součástí zpracovávané předmětné studie proveditelnosti.

V případě vysokorychlostní trati probíhá intenzivní spolupráce mezi zástupci české strany, Ministerstvem dopravy, Správou železniční dopravní cesty, Státním fondem dopravní infrastruktury, a z německé strany saským zemským ministerstvem práce, hospodářství a dopravy a tak dále. V rámci přeshraničního úpatního tunelu je řešen společný proces přípravy s předpokládaným dělením nákladů v poměru 57:43, to je 43 % nákladů na české straně. Probíhají současně dílčí upřesnění pro řešení mezistátní smlouvy. Intenzivní spolupráce na přípravě tunelových úseků probíhá rovněž s geologickou službou obou zúčastněných zemí v zájmu řešení průchodu přes Krušné hory i České středohoří v geologicky příznivých podmínkách.

Cílové parametry vysokorychlostní trati budou umožňovat obsluhu relace Praha - Ústí nad Labem do třiceti minut a Praha - Drážďany do šedesáti minut. Realizace vysokorychlostní tratě tak přispěje k výraznému zlepšení dostupnosti Ústeckého kraje a umožní tak jeho další rozvoj.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Chci jenom připomenout tu část otázky, která se týkala spolupráce se samosprávami na přípravě samotného projektu, a rád bych ještě doplnil otázku, která se týká případného doplnění odboček pro lepší zajištění příměstské pražské dopravy, tedy regionálních odboček, které by významně zjednodušily dopravu v okolí hlavního města Prahy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji. Z mého pohledu je samozřejmostí, aby státní správa, potažmo Ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty komunikovaly s územními samosprávnými celky, tudíž až budu mít jednání s kolegy z podřízených organizací, teď konkrétně zítra se SFDI, tak požádám, aby intenzivně komunikovali se samosprávami, a následně požádám Správu železniční cesty a rezort Ministerstva dopravy jako celek.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci plánu vlády, jakým způsobem chce reagovat na úbytek venkovských obchodů. Kolega Kupka dnes interpeloval v této věci pana premiéra. Bohužel pan premiér reagoval jako obvykle, neodpověděl a místo toho se uchýlil k útokům, takže věřím, že od vás obdržím písemnou odpověď s konkrétními odpověďmi.

Podle Asociace českého tradičního obchodu v roce 2016 zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, a to těch o velikosti do 50 metrů čtverečních. V roce 2017 skončilo 1 082 venkovských prodejen a loni jich zavřelo 513. Ke každé obci vždy patřila hospoda a obchod. Je to základní věc pro zásobování obyvatelstva. EET, kterou vláda zavedla, byla takzvaným pověstným posledním hřebíčkem do rakve těchto obchodů. To nutí jezdit obyvatele nakupovat do měst, což jim způsobuje velké problémy, a to zejména těm dříve narozeným. Zároveň to přispívá k vylidňování venkovských obcí, a to zejména těch více vzdálených od center regionů.

Takže mé otázky zní: Jaký je plán vlády, konkrétně jak na uzavírání venkovských obchodů reagovat? Co chce vláda dělat, když odmítla například zmírnění EET pro neplátce DPH a i jiným způsobem komplikuje podmínky pro podnikání? Jak chce vláda zabezpečit rozvoj i venkovských oblastí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, tato moje interpelace se týká dodržování povinností zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Stručně jde o to, že povinné subjekty, kterými jsou stoprocentně vlastněné společnosti, přičemž Ministerstvo financí vykonává majetková práva k řadě akciových společností a je takovým obecným gestorem problematiky správy majetkových účastí, tak jsem zjistil, že řada společností, které jsou povinnými subjekty podle zákona č. 106 ve světle judikatury Ústavního soudu, neplní povinnost, kterou jim ukládá § 18 odst. 2 zákona č. 106, to znamená zveřejňovat výroční zprávu o poskytování informací v rámci své výroční zprávy o činnosti.

Myslím si, že to je stav, který je poměrně nežádoucí, protože zákon o účetnictví spojuje s porušením povinnosti zveřejňovat tyto informace sankce, a to až do výše pokuty 6 % aktiv. Myslím si, že by bylo velmi nežádoucí, aby naše společnosti, které porušují tuto povinnost, byly vystaveny hrozbě uložení pokuty až do výše 6 % aktiv, což může dosáhnout stovek milionů korun. Konkrétně, abych tu strukturu popsal, tak podle § 18 odst. 2 má zveřejňovat výroční zprávu o poskytování informací v rámci své výroční zprávy. Výroční zprávu tyto společnosti zveřejňují podle § 21 odst. 2 písm. g) zákona o účetnictví. A pokud poruší tuto povinnost, tak jim hrozí sankce podle § 37a odst. 1 písm. d) zákona o účetnictví, jejíž výše je podle odst. 4 písm. a) 6 % aktiv.

Takže bych chtěl požádat paní ministryni, aby tento problém řešila.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsou povinnými subjekty - cituji "státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a také veřejné instituce". A právě poslední ze jmenovaných povinných subjektů vyvolává největší debatu, jelikož pojem veřejná instituce již několik let není konkrétně definován a nepanuje jednoznačná shoda na tom, které právnické osoby mohou být za veřejnou instituci považovány. Názor na to, zda zákonu 106/1999 Sb. podléhají i státem ze sto procent vlastněné obchodní korporace, donedávna prošel i judikaturním vývojem. Nicméně nadále diskutabilní zůstává rozsah případné povinnosti u dotčeného subjektu.

Připomínám dvě věci: Ministerstvo financí není gestorem tohoto zákona, čili zákona 106/1999 Sb., je to Ministerstvo vnitra, a není tedy namístě podávat zde jeho výklad. V každém případě ale povinnost dle tohoto - tam, kde se skutečně prosadí - zákona dopadá na statutární zástupce těchto korporací a nikoliv na akcionáře. Každopádně dle mých informací informace běžného charakteru státem vlastněné akciové společnosti standardně poskytují na základě žádosti nebo zveřejněním ať již na webu, či v rámci výroční zprávy.

Společnosti zastávají směrem k veřejnosti otevřený a transparentní přístup, aspoň takto jsem byla informována. Ale samozřejmostí, a to je zřejmě jablko sváru, zůstává chráněné obchodní tajemství. Akciové společnosti státu totiž neposkytují informace, které by mohly ohrozit jejich relevantní pozice na trhu a které zasahují do jejich obchodní činnosti. Stejně tak se neposkytují informace o probíhajícím trestním řízení nebo týkající se trestního řízení, pokud by jejich poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl připomenout, že tato otázka už judikaturně vyřešena je, a to nálezem ve věci Letiště Praha, kde rozhodoval Ústavní soud. A nyní aktuálně rozhodoval opět znovu v kauze Pražská plynárenská Servis distribuce a další nálezy, kde dovodil, že pokud je ta entita stoprocentně vlastněna, tak v tom případě se uplatní zákon č. 106/1999 Sb. Naopak, v kauze ČEZ, který není stoprocentně vlastněný, tak tam se ten zákon neuplatní. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny státní orgány a osoby. Takže domnívám se, že to stanovisko je jasné.

Já jsem se díval na několik akciových společností. Bohužel v těch výročních zprávách to není. Stejně tak ty akciové společnosti nedodržují vyhlášku 442/2006 Sb., která stanoví strukturu povinně zveřejňovaných informací. Takže se domnívám, že stát jakožto vlastník by měl zajistit, že skutečně budou plnit ty povinnosti, které jim vyplývají z právních předpisů, a že nebudou vystaveny té sankci, kterou by jim mohly uložit finanční úřady podle zákona o účetnictví. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně má zájem? Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já celkem už nemám, co bych k tomu dodala. Trvám na té odpovědi, tak jak jsem ji uvedla. Je to věc orgánů, statutárních zástupců těchto korporací. Já samozřejmě netuším, kam konkrétně míříte. To znamená, že pokud jste někde učinil nebo učinil někdo žádost podle zákona 106, tak předpokládám, že statutární orgány společnosti konají podle zákona, ve světle judikatury. A pokud ne, tak jsou tam opravné prostředky, případně další soudní spor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci Programu péče o krajinu, konkrétně zajišťování malých projektů typu sečení luk, likvidace náletů apod. Podle mých informací došlo v posledních letech k tomu, že např. ve středních Čechách se sdružilo vždy několik malých projektů do jednoho, na ně AOPK celkově vypsala celkovou poptávku a tím sdružením se vyloučily ty nejmenší skupiny dobrovolníků, kteří při své práci dříve tyto malé a jednorázové projekty zajišťovaly. Na zajištění těch větších projektů či více projektů za sebou nemají časové kapacity.

Mně to přijde škoda zejména proto, že kdysi si v rámci Programu péče o krajinu tyto malé skupiny nakoupily pracovní vybavení a to bez užitku kvůli tomu leží ladem. Já jsem vás chtěl poprosit, pane ministře, požádat, jestli byste se na tu záležitost blíže nepodíval a nezajistil takový model vypisování projektů, aby tyto nejmenší dobrovolnické skupiny nebyly vyloučeny a jejich potenciál se maximálně využil. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a děkuji za ten dotaz. Já už jsem se na to díval. A podle informací, které mám, a budu rád, když mi potom dáte nějaké konkrétní náměty, protože kolegové, my jsme to samozřejmě zjišťovali i ve středních Čechách. Já můžu říct, že speciálně v regionálním pracovišti střední Čechy třeba v letošním roce byla podpořena nebo bude podpořena naprostá většina projektů a pouze projekty, které obsahovaly nějaké formální či věcné nedostatky, např. neodpovídají předmětu podpory či jsou formálně neúplné, podpořeny nebyly. Této situaci lze potom samozřejmě předejít konzultací z projektu s blízkým příslušným regionálním pracovištěm AOPK.

Vy dobře víte, že je to maximální podpora vždycky ve výši 250 tisíc korun na jeden projekt. A já jsem dodržel to, co jsem slíbil. A zvýšili jsme letos Program péče o krajinu, který já také považuji, v tom se asi shodujeme, za velmi vhodný pro ty menší projekty, ze 150 milionů korun na 200 milionů korun ročně, právě abychom pokryli více těch menších projektů. Takže já jsem to opravdu zkoumal i s kolegy, zda by k něčemu takovému mohlo dojít, že by třeba byli vyřazeni ti malí, což určitě není záměr. Naopak, aby nějak docházelo k diskriminaci či zvýhodňování určitých skupin žadatelů, to opravdu nepřichází v úvahu. Byl jsem ubezpečen, že v těch středních Čechách skutečně k takové situaci nedošlo, nebo že nemají moji kolegové žádný takový námět třeba z trhu, že by k něčemu takovému došlo. Ale samozřejmě pokud jsou takové konkrétní projekty, konkrétní žadatelé, na které se nedostalo, tak jsme připraveni se o tom bavit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já děkuji za upřesnění. Ono se nejedná, pane ministře, o to, že by byl někdo vyloučen, ale jednalo se o to, že v rámci jednoho projektu bylo třeba více uvedeno luk nebo více těch požadavků. A ty malé skupinky se pak do toho nemohly přihlásit, protože na to neměly časovou kapacitu. O to se mi jednalo. Já vám to kdyžtak i osobně řeknu, nějaké konkrétní příklady. Budu rád, když se na to podíváte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Tomáše Petříčka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, můj dotaz je jednoduchý. Přijde vám jako šéfovi diplomacie normální, že hnutí ANO vám do vašeho rezortu navrhuje své neúspěšné straníky? Dle informací z médií se například stane exministr dopravy Dan Ťok velvyslancem v Indonésii. Dále má prý do diplomacie mířit exministryně Marta Nováková, kterou nakonec sám pan premiér odvolal. Bývalá primátorka hl. města Adriana Krnáčová má údajně mířit do Řecka.

Vážený pane ministře, chtěla bych se vás zeptat, zda tyto kroky, resp. úvahy s vámi byly konzultovány a zda s těmito personálními tahy souhlasíte. Myslíte, že je v pořádku, aby neúspěšní politici byli odměňováni takovými zlatými padáky v diplomacii? V interpelaci, kterou jsem podávala na pana premiéra Babiše, on potvrdil, že se žádná takováto nominace nechystá. Nicméně z předcházejících informací z tisku, kdy se k této tematice vyjadřoval, ta vyjádření byla jiná, než jaká byla v té odpovědi.

Takže vám předem vám děkuji za písemnou odpověď a doufám, že se mi dostane odpovědi náležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je opět paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, koncem ledna skončil ve funkci ústavního soudce Jan Musil. Stalo se tak na vlastní žádost. Poté byl na tento post navržen profesor Gerloch, nicméně Senát jeho nominaci koncem března odmítl. Od té doby uplynuly více než dva měsíce a doposud nebyl představen jiný nominant. Od uvolnění postu ústavního soudce zítra uplyne celých pět měsíců a to mi přijde již dlouhá doba. Tím spíš, že Ústavní soud je podle mých informací zavalen, stěžovatelé musí čekat na vyřízení svých věcí velmi dlouho.

Vážená paní ministryně, konzultovala jste současný stav neúplnosti Ústavního soudu s panem premiérem či s panem prezidentem? A zasadíte se o to, aby byl Ústavní soud kompletní co nejdříve? Máte tušení, proč je prezident Zeman v této záležitosti nečinný? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Dobrý podvečer, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Já si nemyslím, že je to nějaké drama na Ústavním soudu, protože nám chybí pouhý jeden ústavní soudce a byly doby, kdy také chyběli čtyři, a dokonce bylo ohroženo i plénum. Přidělování věcí je interní otázkou Ústavního soudu, konkrétně předsedy Ústavního soudu, který je tedy povinen zajistit přísun kauz. Otázku přidělování neskončených věcí po zániku funkce upravují pravidla o rozdělení agendy a takový postup se předjímá přímo v zákoně o Ústavním soudu.

Pokud činíte dotaz, že neprošel kandidát, no bohužel je to otázka na Senát. Byl to kvalitní kandidát, já sama bych pana profesora Gerlocha podporovala. Nicméně tady prostě Senát byl jiného názoru. Samozřejmě že pan prezident hledá nového kandidáta a domnívám se, že v nejbližší době ten kandidát bude oznámen. Jestli to takto stačí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, tím jsme vyčerpali dnes všechny interpelace, které byly předloženy. Končím dnešní jednací den s tím, že se tady sejdeme zítra v devět hodin ráno a budeme pokračovat v programu projednáváním bodu z bloku třetích čtení. Přeji vám pěkný večer a pěkný den. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.53 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.