Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
/sněmovní tisk 256/ - druhé čtení

Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Janu Hamáčkovi, že už je připraven. Požádám o stejnou přípravu pana poslance Jakuba Michálka jako zpravodaje a stejně Ondřeje Profanta, který je zpravodajem výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. (V sále je hluk.)

Ještě než dám slovo panu místopředsedovi vlády, požádám sněmovnu o klid. Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych velmi stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Cílem návrhu je novelizace některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Ten byl schválen v roce 2016 a jeho cílem je elektronizace a celková zásadní modernizace procesu tvorby a vyhlašování právních předpisů. Návrh přináší především nezbytné změny jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu a zákona o Ústavním soudu, dále provádí technické změny řady zákonů v souvislosti se sjednocením Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv do jedné sbírky a současně se tímto zákonem stanoví nové datum účinnosti celé právní úpravy, a to na 1. leden 2021. (Trvalý silný hluk v sále.)

Připomněl bych, že obdobný návrh byl již v minulém volebním období schválen vládou i Poslaneckou sněmovnou. Stal se součástí zadání technického řešení projektů eSbírka a eLegislativa. Původní návrh však dosud nebyl projednán Senátem, a není tedy z důvodu mezitímních změn právního řádu použitelný. S ohledem na tuto skutečnost je tedy nezbytné schválit nový návrh změnového zákona k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Závěrem mi dovolte poděkovat za vstřícný přístup k projednávání návrhu na schůzích výborů.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás přeruším a požádám sněmovnu ještě jednou o klid! Pokud vedete jinou debatu, než je zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, prosím v předsálí, ať vás nemusí pan místopředseda překřikovat, ať stenografky alespoň mohou odvést svou práci, protože ji jim velmi ztěžujete. Děkuji, pokračujte.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já už jsem chtěl jenom poděkovat za vstřícný přístup k projednávání návrhu na schůzích výborů a podvýborů. To je celé. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a místopředsedovi vlády Janu Hamáčkovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 256/1 až 4. Nyní žádám tedy zpravodaje ústavněprávního výboru poslance Jakuba Michálka, aby nás informoval o jednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane zpravodaji.

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, stanovisko o projednávání ústavněprávního výboru vám bylo rozesláno jako sněmovní tisk 256/4, ve kterém jsou také pozměňovací návrhy, které přijal ústavněprávní výbor. Ústavněprávní výbor rozhodoval na základě doporučení podvýboru pro elektronickou Sbírku zákonů a digitalizaci justice. Ty návrhy, které tam jsou, jsou uvedeny pod body 1 až tuším 12, a já velmi stručně je odůvodním.

Velkou část z toho je možné prohlásit za legislativní změny. Je tam pozměňovací návrh pana poslance Pikala, který shlukuje ustanovení, která byla rozeseta po celém jednacím řádu. Jsou tam ustanovení, která se týkají režimu, kdy nebude možné fungovat v plně v elektronické podobě, v té online podobě, kdy probíhá propojení přímo na Sbírku zákonů, tak jak bude ten elektronický systém na Ministerstvu vnitra, tak abychom v tom záložním režimu fungovali elektronicky, offline, a teprve pokud toto nebude možné, tak aby se přešlo do listinné podoby.

To, co považuji - já nebudu tady rekapitulovat všechny ty legislativně technické návrhy, řeknu to, co považuji za nejvýznamnější, a to, že jsme navrhli na základě jednání s Ministerstvem vnitra a na základě požadavků Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu prodloužit účinnost toho zákona na rok 2022 a dostali jsme závazek od Ministerstva vnitra, že ten systém bude v testovacím režimu od 1. 7. 2020. Takže od té doby bude možnost testovat ten systém. Systém bude testován jednak na vládě v rámci vládní legislativy a jednak čekám, že provedeme několik testovacích běhů tady v Poslanecké sněmovně na zákonech, které si vybereme, a ty proběhnou paralelně i v té elektronické podobě v eSbírce, tak abychom v okamžiku, kdy zákon nabude účinnosti, tak potom v jedenapůlročním testovacím režimu měli vychytány všechny mouchy a opravdu nehrozilo žádné riziko tedy v legislativním procesu. Současně si myslím, že to je moudré řešení i z toho důvodu, že ten systém začne plně fungovat s novou Poslaneckou sněmovnou, po volbách v roce 2021. To znamená ti z vás, kteří se nebudou chtít učit s tím novým systémem, nebo vaši asistenti se s ním nebudou chtít učit, s tím novým systémem, tak nebudou nuceni do toho, aby se toto učili. Bude to fungovat až od nového volebního období.

Součástí těch doporučených návrhů ústavněprávního výboru je také sporná otázka, kterou se nám podařilo velmi úspěšně vyřešit s Ministerstvem vnitra, která se týká toho, aby bylo zaručeno, že poslanec bude rozhodovat o zveřejnění svých pozměňovacích návrhů, že to nebude tak, že si by si je připravoval v tom informačním systému Ministerstva vnitra a někdo by k nim měl neoprávněný přístup. Ale skutečně bude možnost zpracovávat si je offline. Samozřejmě i s využitím nějakých návrhů od zájmových skupin. A záležitosti, které se týkají transparence, tak budou řešeny v rámci zákona o lobbingu, který má za úkol předložit vláda.

Další pozměňovací návrh, který předkládá ústavněprávní výbor, se týká toho, aby data, která jsou obsažena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, byla dostupná jako otevřená data ve smyslu zvláštního právního předpisu, čili zákona o svobodném přístupu k informacím, což je v souladu v podstatě s tou politikou a s obecními ustanoveními zákona o svobodném přístupu k informacím.

Takže myslím, že jsem ty zásadní záležitosti odůvodnil, a teď by bylo žádoucí, abych stručně okomentoval i tu obecnou politiku, jakým způsobem řešit stav, kdy tady máme platný zákon o Sbírce zákonů. Máme tady novelu souvisejících zákonů, která ovšem podle předběžných rozhovorů nemá podporu v Senátu. (Poslanec se odmlčel kvůli silnému hluku v sále.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane zpravodaji. Požádám znovu sněmovnu o klid, kolegy, kteří vedou debatu jistě velmi důležitou tady v hloučku vlevo, jestli by ji přenesli do předsálí, protože je potřeba, abychom vytvořili důstojné prostředí a prostředí, které umožní, aby to, co tady vytvoříme, také bylo pro lidi dobře přístupné. A Sbírka zákonů je opravdu věc, která je podstatná pro výsledek našeho snažení.

Pokračujte, pane zpravodaji.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo.

Takže jak jsem tady již uvedl, došlo k situaci, že Senát má odlišný názor. Došlo k tomu, že Senát podmiňoval jakékoli změny svého jednacího řádu tím, že bude předložena novela Ústavy České republiky, která prodlouží dobu pro projednávání návrhů zákonů Senátem na 60 dnů. V této věci bylo jednání, které organizoval pan první místopředseda vlády ministr vnitra pan Hamáček. Nepodařilo se bohužel, jak to tak vypadá, dosáhnout shody. Byl předložen pozměňovací návrh, který je načten v systému, který navrhuje vypuštění těch částí, které určují režim zákona podle článku 40 Ústavy. Takže pokud bude přijat tento pozměňovací návrh a pokud se nepodaří dosáhnout dohody, tak já to podporuji, aby byl přijat, tak ten zákon se nám dostane do režimu zákonů, kde je vyžadován souhlas pouze Poslanecké sněmovny, a Poslanecká sněmovna může Senát přehlasovat. Pro takový případ by bylo rozumné, aby vláda přišla s návrhem zákona, který ve zrychleném režimu bude implementovat změny jednacího řádu Senátu tak, aby nedocházelo k nekonzistenci mezi jednacím řádem Poslanecké sněmovny, zákonem o Sbírce zákonů a jednacím řádem Senátu.

Na současnou situaci nahlížím tak, že pokud bude přijat tento změnový zákon, nebo ne, tak se bude aktivovat zákon o Sbírce zákonů. A jak Poslanecká sněmovna, tak Senát budou vázány ustanoveními zákona o Sbírce zákonů, to znamená, příprava právních předpisů bude muset probíhat v informačním systému Sbírky zákonů. Takže já bych doporučil, abychom postupovali tak, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody se Senátem, tak aby byla předložena ta rychlá novela, která zajistí změny i v jednacím řádu Senátu a zajistí určitou konzistenci, protože tak či onak se bude aktivovat ten zákon o Sbírce zákonů.

Jako zpravodaj bych chtěl ještě doplnit, že na výjezdním zasedání ústavněprávního výboru byl velmi aktivně diskutován pozměňovací návrh pana poslance Bendy a dalších poslanců, který se týkal toho, aby všichni občané a všichni poslanci měli k dispozici informace o tom, jaké nové povinnosti ve veřejnoprávní oblasti jsou zaváděny tím kterým návrhem zákonů. Je to návrh, jehož legislativní podobu zpracovalo Ministerstvo vnitra. Nicméně na ústavněprávním výboru se nám nepodařilo dosáhnout ještě finální verze tohoto návrhu, takže to není návrh doporučený ústavněprávním výborem. Ale domnívám se, že to je návrh přínosný. Ostatně vyplývá i z diskuse, kterou jsme měli v Otázkách Václava Moravce s panem předsedou Faltýnkem a s panem místopředsedou Kupkou. Vidím, že se oba dva věnují svým mobilním telefonům, takže je žádoucí to tady připomenout, aby to nezapadlo.

Takže tento pozměňovací návrh, předpokládám, bude ještě dopracován zejména s ohledem - už jsem dostal jeho finální verzi a zejména tam jsme řešili spornou otázku, která se týkala toho režimu, až nabude zákon účinnosti, tak aby nedošlo k paralýze Poslanecké sněmovny, že ke každému novému zákonu by bylo nutné zpracovávat přehled těch povinností, které jsou obsaženy v tom platném návrhu, který platí, takže by prakticky bylo nemožné předkládat novely zákonů ze strany poslanců, dokud by vláda nezpracovala přehled těch povinností. Takže i tato věc se podařila vyřešit. A myslím si, že by Poslanecká sněmovna tento návrh měla také vážně zvážit.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru. Nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslance Ondřeje Profanta, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane zpravodaji.

Poslanec Ondřej Profant: Dobré dopoledne. Myslím, že můj předřečník byl docela vyčerpávající a popsal celou situaci. Výbor pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj to pojal jednodušeji a ve sněmovním tisku 256/3 pouze doporučil přijmout zákon tak, jak je. Nepřijal k němu žádné pozměňovací návrhy a myslím si, že tam ani žádné pozměňovací návrhy nebyly načteny, protože to projednával už docela dávno. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Po zpravodajských zprávách mohu otevřít obecnou rozpravu. První přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Marek Benda. Ještě než mu udělím slovo, přečtu omluvy ze schůze Poslanecké sněmovny. Paní poslankyně Oborná se omlouvá mezi 15. a 18. hodinou. Paní poslankyně Hyťhová prodlužuje svoji omluvu z 10.00 na 11.30 z pracovních důvodů. A pan místopředseda Pikal se omlouvá od 11.45 do 13 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, místopředsedo vlády a navrhovateli, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, chtěl bych v obecné rozpravě odůvodnit dva návrhy, ke kterým se pak přihlásím v rozpravě podrobné.

Probíhá tady čtení normy, která zejména pro nás bude naprosto zásadní, a vidím, že zájem Sněmovny je téměř nulový. A myslím, že až zjistíme, co obnáší elektronická Sbírka zákonů, že se budeme všichni velice, velice divit. Ale naštěstí jsme se rozhodli právě po dlouhých diskusích i s naší legislativou i na ústavněprávním výboru, že odložíme účinnost až na začátek příštího volebního období, aby ti, kteří budou mít pocit, že by se s tím opravdu už nechtěli trápit, aby se s tím trápit nemuseli. Bude to znamenat poměrně zásadní změnu.

Když už se taková změna dělá, tak jsme se rozhodli navrhnout s pány kolegy zejména z podvýboru pro digitalizaci od Pirátů a z ANO jeden návrh, který pokládáme za klíčový. Víte dobře, že už v minulosti tady bylo diskutováno, zda má být součástí zákona nějaká tabulka toho, co se vlastně po subjektech práva požaduje. V minulosti se to týkalo, ten požadavek byl ze strany Hospodářské komory a chtělo se na konci minulého volebního období poměrně napříč politickým spektrem přijmout návrh, který by se týkal podnikajících subjektů a který by přímo v zákoně řekl, že součástí zákona je závazná - závazná - tabulka povinností vyplývajících.

Proběhla velmi rozsáhlá debata tehdy na to téma. Postavili se proti zejména ústavní právníci, kteří říkali: Nemůžeme jít cestou, kde budeme mít text zákona a vedle toho závaznou tabulku. Co by mělo přednost? Jakým způsobem by se řešily takové problémy? A pak se objevily pochybnosti o tom, jestli je spravedlivé, aby se to týkalo jenom podnikatelských subjektů, jestli by se to nemělo vztahovat na všechny. Na základě této diskuse, kdy to Senát vrátil a Sněmovna již nedokázala přehlasovat, jsme se přiklonili k tomu, že jdeme umírněnější variantou, kterou jsme nakonec dospěli ke shodě i s Ministerstvem vnitra - tady v tomto směru bych jim rád poděkoval, protože si myslím, že to jednání bylo velmi konstruktivní. Umírněnější variantou, protože v elektronické Sbírce zákonů se předpokládá, že i důvodové zprávy budou obsaženy. Nebudou tak jako dnes, že vám vyjde jenom čistý text zákona, ale i důvodová zpráva bude součástí, sice v jiném oddíle, ale součástí elektronické Sbírky zákonů.

Proto jsme se rozhodli, že by bylo správné, abychom vedle toho právě vytvořili tabulku povinností, které stát, resp. ten zákonodárný sbor, který to nakonec přijímá, nakládá na jednotlivé občany této země přijetím dané normy, aby bylo naprosto jasně řečeno, který subjekt má jakou povinnost, jaká je za ni sankce, případně jaké jsou další okolnosti této povinnosti. Pokládáme to za velmi užitečné pro občany. Myslím si, že to může ve výsledku znamenat i to, že v řadě zákonů se opravdu zamyslíme, jestli je nezbytně musíme přijímat, když uvidíme tu obrovskou tabulku toho, co nám tady ministerští úředníci připravili, že budeme moct vždycky o té jednotlivé povinnosti diskutovat a říkat: Je to správné, aby tady byl zákaz přecházení mimo s pokutou až do 50 tisíc korun? Je to rozumné? Takže tohle je hlavní důvod, pro který chceme, aby napříště jako nezávazná, leč povinná součást právního předpisu byla tabulka veřejnoprávních povinností, které jsou příslušnou normou nakládány na občany.

Když tento návrh přišel na půdu ústavněprávního výboru, objevily se velké pochybnosti, protože byla obava - jak už tady říkal pan poslanec Michálek - byla velká obava z toho, že bychom chtěli, aby vždycky na začátku, při prvním projednávání každého návrhu zákona, byla kompletní tabulka těchto povinností. A samozřejmě, že toho jsou schopni vládní legislativy, ty to zvládnou. Asi je sporné, jestli by toho byli schopni jednotliví ostatní navrhovatelé, ať už poslanci, skupiny poslanců, Senát, krajská zastupitelstva a tito, kteří mají zákonodárnou pravomoc z Ústavy. Proto jsme se nakonec rozhodli, že půjdeme cestou - pokud se týká ostatních navrhovatelů, kromě vlády, předkládají jenom tabulku povinností vyplývající z jimi navrhovaných změn. Vláda při prvním předložení návrhu zákona musí tuto tabulku předložit celou a úplnou.

Tak to je první návrh, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě, a byl bych velmi rád, kdyby ho Poslanecká sněmovna schválila, protože si myslím, že by opravdu do budoucna měl znamenat výrazné zpřehlednění právního řádu a zejména výrazné zpřehlednění povinností vyplývajících z právního řádu.

Druhý pozměňovací návrh, který předkládáme s panem kolegou Kupkou - a nebudu zastírat, že to byla jeho myšlenka, leč jenom tím, že jsem v tomto výboru, tak jsem si vzal její provedené za své - je návrh, abychom, a to dokonce už od stávající Sbírky zákonů, ne až s nájezdem nové eSbírky, abychom už i pro stávající platné zákonodárství řekli, že v zemi jsou dva termíny, ke kterým se vyhlašují zákony - 1. 1. a 1. 7. Abychom přestali pořád s těmi zoufalými účinnostmi: nabývá účinnosti 15. dnem, nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce, tohle všechno, co pořád známe, ale aby bylo jasné, že se stačí podívat, k 1. červenci nabývají zákony ty a ty, k 1. lednu nabývají některé další.

Samozřejmě máme tam výjimku pro případ, že bychom potřebovali něco zásadního provést, rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, některých dalších mezinárodních orgánů, hrozí zásadní krize, vyhlašujeme stav legislativní nouze, protože přišly povodně nebo požáry, pak by samozřejmě bylo možné i tuto variantu prolomit, ale že obecné pravidlo v zemi by mělo platit - zákony nabývají účinnosti 1. 1. nebo 1. 7., abychom měli tyto dva termíny a měli vždycky jasno, k čemu se mám koukat a od kdy se to na mě vztahuje a nemusel jsem to příliš dlouho studovat.

Tolik alespoň stručně odůvodnění z mé strany ke dvěma změnám, které předkládáme, a pak se přihlásím v podrobné rozpravě k těm pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy nemám žádnou další přihlášku. Ano, mám. Pan poslanec Kupka se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené členky, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím jenom velmi stručně doplnit ještě pana kolegu Bendu a dovolím si soustředit vaši pozornost k oběma těm návrhům, protože je opravdu pokládáme za důležité. Za důležité proto, aby se podařilo zjednodušit český právní řád a učinit ho také srozumitelnější a přístupnější občanům České republiky, aby pro ně bylo opravdu hmatatelné, co jim jaká zákonná norma přináší za povinnosti. Protože dobrat se - a to nejenom třeba pro zákonodárce, ale v praxi pro starostu, pro podnikatele, pro každého, kdo se s Českou republikou jako státem musí vypořádat, klade na něho nějaké úkoly, je to velmi komplikované a to, co přinášíme, by tento přístup, tuto informaci lidem mohlo zprostředkovat. A zprostředkovat srozumitelným způsobem, zároveň, jak zaznělo, by to mělo sloužit i k větší střídmosti v prodiskutovávání zákonů, v přijímání zákonů, tak aby jich opravdu bylo méně a byly co nejkvalitnější.

V tomto směru vybavit každou novelu, všechno, co půjde opravdu na stůl sem do Sněmovny, přehlednou tabulkou, která řekne: František Závorka, pokud například bude zámečníkem, tak musí udělat to a to a to a ta norma mu to teď nově ukládá - nebo naopak, a toho bychom chtěli docílit ještě mnohem spíše, zbytečné povinnosti ty, ty a ty mu naopak odnímá. Bude to pro něj jednodušší. To je reálná ambice té zákonné úpravy a jsem přesvědčený o tom, že to je zrovna řešení, které by přispělo k tomu, že by Česká republika měla srozumitelnější, jednodušší právní řád, aby stát stále nevalil na lidi tolik povinností, kolik na ně v tuto chvíli valí.

Ta druhá věc, totiž ukotvení dvou dnů účinnosti, k 1. lednu a k 1. červenci, je dáno stejnou motivací - aby český stát byl pro občany, pro podnikatele, pro všechny, kteří vůči němu mají povinnosti, srozumitelnější a přehlednější. Inspirovali jsme se ve světě. Podobný případ mají některé státy. Velká Británie to dokonce ani nemusela ustavit v zákoně, ale drží se to tam historicky jako tradice, a dokonce to nemusí být ani nikde napsáno. Ten, budete-li mluvit s podnikateli, budete-li mluvit s řediteli škol, je výrazný, hmatatelný. Bude spolehnutí na to, že pokud se schválí nějaký zákon, tak jeho účinnost, na kterou se musí připravit, bude buď k 1. lednu nebo k 1. červenci, zatímco v současné době je ještě o to náročnější hlídat, kdy ta nová povinnost vlastně vstoupí v platnost, odkdy je potřeba se na to zaměřit.

Určení těch dvou dnů není nic extrémně náročného pro nás, pro legislativu, ale je to krok, který nepochybně prospěje České republice, prospěje těm, kteří musí plnit povinnosti vyplývající ze zákonů přijímaných Poslaneckou sněmovnou. Tak si vás dovoluji tímto také požádat o projednání a schválení těch úprav, které v tomto směru jsou opravdu praktické, není to abstraktní pojem.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tedy ji končím. Zájem o závěrečná slova - nemá ani pan ministr, ani pan zpravodaj. Než otevřu podrobnou rozpravu, dvě omluvy. Pan poslanec Radek Koten se omlouvá do 12 hodin a pan poslanec Kamal Farhan od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Otevírám podrobnou rozpravu. S přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Pikal. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý den. Omlouvám se kolegovi Bendovi, kterého jsem takto předběhl, nicméně mám zde nějaké drobné legislativně technické pozměňovací návrhy, se kterými bych vás rád seznámil.

Jedná se jednak o sněmovní dokument 2948, což je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu ústavněprávního výboru. Já děkuji, že ústavněprávní výbor atrahoval tu moji změnu, která místo toho, abychom měli jednací řád zaneřáděný na různých místech poměrně dlouhými odstavci o tom, kdo kdy má provést jakou legislativně technickou úpravu, tak je to na jednom místě, kde to nebude zavazet, nicméně po nějaké konzultaci jsem se rozhodl, že tento můj návrh není dokonalý a je potřeba tam přidat ještě jednu drobnou změnu, a to je, aby se tam za slovo "soudu" doplnila slova "které vstoupily v platnost nebo byly vyhlášeny po podání návrhu zákona". Jde o to, aby Kancelář Sněmovny, poté co je podán zákon, nemusela, nebo aby poslanci nebo jiní zákonodárci nebo ti, co mají zákonodárnou iniciativu, nepodávali legislativní zmetky, které nebudou reflektovat změny zákona, které již proběhly, ale aby to museli udělat ti zákonodárci předem, nikoli aby to za ně musela dělat Kancelář Sněmovny. Je to nějaká předběžná opatrnost.

Ten druhý je jiná věc. Jak jste si všimli, když podáváme pozměňovací návrh k návrhu zákona, tak nám systém napíše, že bychom si měli dvakrát vytisknout kopii a předat jednu předsedajícímu a jednu zpravodaji. Já je tady mám samozřejmě podepsané, nicméně přijde mi to poněkud zastaralé. Když už tedy zavádíme tu elektronizaci do systému sledování zákonodárného procesu, tak si myslím, že bychom mohli ustoupit od toho papíru, zvláště v případech, kdy jsou tyto věci již elektronicky načteny, takže měním slovíčko "a" za slovíčko "nebo", aby tam, kde je ten zákon podán elektronicky, nebylo třeba tady rozdávat tištěné kopie, a tam, kde naopak ten zákon není načten elektronicky, příp. jiný návrh, což se týká různých usnesení, která tady pravidelně probíráme, tak tam aby naopak ta povinnost stále byla, pokud tedy nebudeme mít nějaký jiný systém pro nahrávání elektronických usnesení k různým aktuálním kauzám apod.

Takže to jsou mé dva návrhy, ke kterým se hlásím. Ještě jednou zopakuji, jedná se o sněmovní dokument 2948 a sněmovní dokument 2949. Podrobné zdůvodnění je potom v těch samotných tiscích. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další v podrobné rozpravě je přihlášený pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane navrhovateli, vážené dámy, vážení pánové, já už nebudu zdržovat. V obecné rozpravě jsem své návrhy zdůvodnil, čili rád bych se přihlásil ke sněmovním dokumentům 2940, to je ona tabulka povinností v poslední verzi, a ke sněmovnímu dokumentu 2947, což jsou ony zmiňované účinnosti 1. 7. a 1. 1. Dávám samozřejmě zpravodaji a panu předsedajícímu k dispozici, tak jak mi to ukládá jednací řád. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 2935, to je pozměňovací návrh, který vypouští z tohoto tisku zákony, pro jejichž schválení je třeba výslovného souhlasu obou komor Parlamentu České republiky, tzn. zákony, které jsou uvedeny v článku 40 Ústavy České republiky. Podrobněji o tom mluvil pan zpravodaj. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se prosím ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne? Podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Má pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl zrekapitulovat ty návrhy. Máme pozměňovací návrh pana poslance Bendy k tabulce veřejnoprávních povinností, pana poslance Bendy a Kupky k účinnosti jednou za půl roku, pana poslance Pikala, což jsou dva technické návrhy k předkládání papírových pozměňovacích návrhů, a návrh pana poslance Hamáčka, vypuštění částí, které se týkají režimu článku 40 Ústavy a vyžadují souhlas Senátu.

Závěrem jsem chtěl ještě poděkovat Ministerstvu vnitra za to, že v návaznosti na usnesení ústavněprávního výboru řeší problematiku tzv. obsoletních právních předpisů, tzn. velkého množství právních předpisů, které už vyšly z užívání, byly zrušeny generálními zrušovacími klauzulemi apod., ale není jasné, jaké všechny právní předpisy v současné době platí. Takže je vhodné, aby se nějakým způsobem ten počet zužoval. A je dobře, že Ministerstvo vnitra a obecně vláda se touto problematikou zabývá a že plánuje předložení novely, která zruší ty obsoletní právní předpisy.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To bylo závěrečné slovo. A protože nezazněl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Otevřeme další bod. Jde o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.