Pátek 7. června 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomio Okamura)

151.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb.,
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů
(zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 298/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, poslanec Vojtěch Munzar. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 298/3, který byl doručen dne 18. dubna 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 298/4.

Já se nyní táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Máte. Prosím, pane ministře, máte slovo. (V sále je trvalý hluk.)

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložená novela zákona o investičních pobídkách a související části zákona o zaměstnanosti byla již podrobně představena v prvním a druhém čtení. Dovolte mi proto se jen krátce vyjádřit k pozměňovacím návrhům, předloženým ve druhém čtení.

Přesto mi ještě dovolte zdůraznit význam tohoto zákona, protože jsme bytostně přesvědčeni, že zákon o investičních pobídkách dává smysl, nicméně ve zcela jiné podobě, než tak jak byl doposud. Je třeba mít stále na paměti, že platí stále ten původní návrh, resp. ten původní režim, a ten nový dostává nové investory do pozice takové, že o jakoukoliv podporu mohou žádat pouze ti, kteří budou dávat zdroje prokazatelně do výzkumu, do vývoje, do inovací, do přidané hodnoty. To, jsme přesvědčeni, by mělo být cílem celé našeho hospodářství, ekonomiky. To znamená, abych vás nyní seznámil -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid! Poslaneckou sněmovnu, protože opět už ani neslyšíme pana ministra. Prosím vás o klid, abychom slyšeli, co nám tady pan ministr říká. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Pozměňovací návrhy hospodářského výboru. Svým usnesením z 20. března 2019 doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona projednat a schválit ve znění čtyř pozměňovacích návrhů a jedné legislativně technické úpravy. Většinou se jedná o návrhy, které mají především zpřesňující charakter. Tyto návrhy vnímáme jako vhodné a přijatelné.

Pokud jde o návrh na explicitní uvedení Hospodářské komory do textu zákona, zde bych chtěl pouze uvést to, že nejen Hospodářská komora, ale i další zaměstnavatelské organizace jsou zapojené do konzultací při přípravě materiálů vlády, které se jich dotýkají.

Nyní pozměňovací návrh pana poslance Munzara na zrušení zákona o investičních pobídkách. Jedná se o návrh, který zrušuje celý zákon o investičních pobídkách s odůvodněním, že se tím umožní diskuse o přednosti a novém pojetí investičních pobídek. V případě námi navržené novelizace předcházela skutečně složitá příprava a velmi odborná debata s veřejností v rámci výzkumu, v rámci vývoje, se všemi podnikatelskými svazy, institucemi, Hospodářskou komorou atd. Ta diskuse trvala dva roky a nejedná se rozhodně o narychlo předložený návrh, ale mohu vás opravdu ubezpečit, že veškeré dostupné možnosti řešení námi byly uváženy včetně všech přínosů, plusů a minusů. Nicméně je třeba říct, že souhlasíme, že v současné situaci, kdy se ekonomika naší země nachází na vrcholu, nebo minimálně jsme v dobré kondici, je potřebné ten systém investičních pobídek zásadně omezit, to je pravda, a je třeba změnit zacílení. S tím plně souhlasíme. Současně si musíme uvědomit, že není možné to udělat razantně, a to tím způsobem, že bychom vše okamžitě zastavili, protože zrušením systému investičních pobídek bychom se nepochybně připravili o stimul velmi zajímavých společností, které jsou připraveny investovat do výzkumu, do vývoje, společností, které jsou schopny přinést přidanou hodnotu, a tímhle tím návrhem vlastně zásadním způsobem redukujeme jejich počet, nicméně neříkáme definitivně nikoliv. Takže považujeme proto tento potřebný nástroj zachovat, nikoliv ovšem ve stávající podobě, a to tak, abychom mohli na úrovni vlády flexibilně ovlivňovat nastavení těchto pobídek.

Za další. Pozměňovací návrh poslance Munzara na omezení investičních pobídek, a to jen pro malé a střední podnikatele, to na první pohled dává svůj význam. Já bych si tady dovolil říct jenom nějaká čísla, a to taková, že za to poslední sledované období, čili za rok 2018, se jednalo o 19 % příjemců z řad malých a středních firem. Když se podíváme obecně, jak vůbec vypadá investiční aktivita velkých a malých firem, tak se to úplně od sebe zásadně neliší. Jenom ještě doplním, o jaká se jedná čísla ve smyslu, jak velká musí být ta investice. Je to pouze pro připomenutí, ale myslím, že to je důležité.

Ten současný stav je ještě takový, že to platí pouze pro ty, kteří dávají do té investice 100 milionů korun a výše. Pokud se jedná o postižené regiony, tak je to 50 milionů korun a výše, ta investice. A ten nový návrh, který ještě předkládáme, ten to redukuje na polovičku. Jinými slovy vlastně, je to pro firmy ve všech regionech 50 milionů a výše a v těch postižených 25 milionů korun a výše. To znamená, nejedná se pouze o velké firmy, jedná se o střední firmy, většinou i menší firmy. Těch 25 milionů korun už není nedosažitelná částka. Ale co je ještě důležitější, je to, že pro malé a střední firmy se připravuje a připravily a existuje, a my je nyní i průběžně realizujeme, a teď zde hovořím jako člověk, který malé a střední firmy zastupoval celou řadu let, celá řada jiných instrumentů, které jsou pro ně možná daleko pohodlnější, rychlejší a jsou i řekněme časově dostupnější.

Řeknu příklad. Může se využívat program Trend, který distribuuje Technologická agentura - TAČR. Přednedávnem jsme schválili z rozpočtu výzkumu, vývoje a inovací další poměrně vysokou částku na dobu osmi let - 6 miliard korun ze státních zdrojů pro program Country for future, ideálně pro malé firmy, které chtějí využít zajímavé investice spojené s inovacemi. Jsou zde programy OPPIK, které lze rovněž zejména pro menší a střední firmy využít elegantně pro investiční aktivity a podporu investic. Je tady celá řada zemědělských programů v rámci rezortu zemědělství. A je zde samozřejmě celá řada dalších programů tzv. tačrovských, čili technologické agentury, ve smyslu toho, když ta menší firma spolupracuje třeba s nějakou univerzitou nebo výzkumným ústavem. Chci tím fakticky říct, že malé a střední firmy mají dneska dostatečný počet nástrojů na to, aby si podpořily svoji investici, a dokonce ve vyšším stupni a zajímavěji, než kdyby získaly podporu tohoto charakteru. To je důležité říkat.

Co je ještě zajímavější, je to, že ty programy nejsou zcela využívány. Například v TAČR je převis dneska nabídky, než je poptávka. Takže není pravda to, že by malé střední firmy nemohly dosáhnout na investiční pobídky. Z tohoto důvodu se domníváme, že ponechat ten režim, jak jsme navrhli, na poloviční částce, to znamená ještě jednou 50 a 25 milionů, je v tomto případě smysluplné.

Dovolím si ještě okomentovat pozměňovací návrh pana poslance Juříčka, v rámci kterého tento poslední návrh doplňuje v návrhu novely zákona lhůtu pro projednání žádosti o investiční pobídku vládou na tři měsíce. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je tento návrh po diskusích přijatelný.

Takže hospodářský výbor, který byl určen jako garanční, projednal podané návrhy dne 2. května tohoto roku a s procedurou hlasování, kterou garanční výbor doporučil, souhlasím. Plně se ztotožňuji i se stanovisky garančního výboru k pozměňovacím návrhům, k nimž stanovisko garanční výbor zaujal. K pozměňovacímu návrhu pana poslance Munzara na omezení systému investičních pobídek pouze na malé a střední podnikatele garanční výbor stanovisko nepřijal, nicméně s ohledem na důvody, které jsem se pokusil uvést, Ministerstvo průmyslu a obchodu nedoporučuje přijetí tohoto pozměňovacího návrhu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat, abyste z tohoto pohledu zvážili své postoje při hlasování o pozměňovacích návrzích a předložený návrh zákona podpořili. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám... No, já vás tedy dám jako... Ve třetím čtení to není tak, že by zpravodaj vystupoval ještě před otevřením rozpravy, takže já nyní otevírám rozpravu, kam se nicméně můžete samozřejmě přihlásit a máte i přednostní právo. Takže jestli chcete následně vystoupit, tak budete první, stejně tak jako tak.

Takže já otevírám rozpravu a jako první s přednostním právem vystupuje zpravodaj garančního výboru pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za úvodní vystoupení panu ministrovi. Já jsem to svoje vystoupení rozdělil, nebo rozdělím na, řekněme, politický názor, který řeknu v závěru, a na ten věcný, který jsem jako zpravodaj měl už v prvém čtení. Já se, kolegyně a kolegové, omlouvám, že to uslyšíte už podruhé, ale vzhledem k výměně na postu ministra průmyslu a obchodu bych byl rád, aby některé připomínky, které jsem tady měl vůbec k procesu vytváření tohoto zákona, pan ministr slyšel.

Hlavní připomínku, kterou jsem tady měl v prvním čtení a kterou zopakuji, je, že je od začátku nejasné a nejednoznačné, že uvedená novela je skutečně tou optimální variantou a také jedinou a správnou variantou, a to proto, že nebyla v rámci RIA vyhodnocena varianta zrušení pobídek, na což upozornilo ve svých připomínkách zcela správně i Ministerstvo financí.

Vy víte, že já Ministerstvo financí často nechválím a mnohdy se s ním neshodnu, ale protože tady není paní ministryně, tak alespoň na dálku. Za připomínky Ministerstva financí děkuji. Ty právě míří na to, že nebyla vyhodnocena varianta zrušení investičních pobídek. Z toho je patrná skutečná motivace předkladatelů a tou je zachování tohoto zákonného dotačního titulu za každou cenu a možnosti rozhodovat o výhodách pro vybrané firmy. O ničem jiném to není. Tyto výhody mají hodnotu, když budeme mluvit v číslech, zhruba tři miliardy korun ročně, které jdou přímo nebo nepřímo z kapes daňových poplatníků. A bavíme se o době, kdy se snižuje tempo ekonomického růstu a vláda hledá na své výdaje prostředky, kde se dá. Já doporučuji panu ministrovi seznámit se s připomínkami Ministerstva financí, které sice byly nejdříve zásadní a pak se, řekněme, nějakým řízením osudu změnily v doporučující. V nich jsou vyjádřeny právě ekonomické pochybnosti přínosu tohoto zákona.

Já si dovolím tyto připomínky ocitovat: "Ministerstvo financí je toho názoru, že návrhu změny systému poskytování investičních pobídek, respektive novelizaci zákona, musí předcházet důkladná analýza stávajícího fungování systému, zejména vyhodnocení jeho přínosů a nákladů, motivačního účinku, nezbytnosti a tak podobně, a až poté musí být stanoveny konkrétní cíle, kterých má být dosaženo, a v konečném kroku jakou vhodnou formou a jakými způsoby jich lze dosáhnout." Další citace: "S ohledem na obtížně nastavitelná kritéria vyšší přidané hodnoty by měla být zodpovězena zásadní otázka," to říká Ministerstvo financí, "zda je tato forma zákona o investičních pobídkách vůbec vhodná pro tento typ podpory a podporovaných projektů. K pochybnostem přispívá i samotný materiál například svým tvrzením, že sleva na dani z příjmu, která je hlavní investiční pobídkou, není pro centra dostatečně motivační, nebo konstatováním, že zásadním problémem investorů je mimo jiné nedostatek kvalifikované pracovní síly, který se očekávaným přílivem zacílených investic ještě zhorší."

Předseda Legislativní rady vlády se k tomuto stanovisku připojil, a zase si dovolím citaci: "Jako řešení předkládá pouze variantu nulovou, stávající stav, která je pro řadu věcných důvodů odmítnuta, a navrhovanou. Opomíjí tak možná řešení ve vztahu k naplnění cílů. Žádáme proto u takto významné novely mající dopady na podnikatelské prostředí a veřejné rozpočty o rozšíření nebo vysvětlení, proč nebyly další varianty zvažovány."

No a jak se k tomu postavilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, je odpověď doplněná v důvodové zprávě, že se na tom shodly kulaté stoly. Takže to je opravdu výborný, vynikající důvod. Takže tento zákon je nám předkládán proto, že zástupci těch příjemců, kteří pobídky čerpají a využívají, se shodli s tím, kdo pobídky poskytuje, na tom, že je chtějí dále. Tak to je důvod k předložení tohoto zákona.

Protože pan ministr je zároveň vicepremiérem pro ekonomiku, věřím, že ekonomické pochybnosti vyjádřené Ministerstvem financí a předsedou Legislativní rady vlády nebude brát na lehkou váhu a nebude pokračovat ve slepém prosazování takto nedokonalého zákona.

To byla spíše technická věc jako zpravodaje. A teď se dostávám k politickému názoru a zdůvodnění těch pozměňovacích návrhů, které jsme zde předložili. Investiční pobídky totiž skutečně jsou jenom dalším dotačním titulem, který vytváří ze své podstaty nefér konkurenční prostředí a křivý trh. Ony na jednu stranu přinášejí výhodu těm, kteří pobídku obdrží, oproti těm, kteří ji nedostanou. Příjemci pobídek tak za podpory státu kanibalizují de facto ostatní podnikatele a firmy v regionu, zejména ty malé a střední, kteří tuto výhodu nemají, ale de facto to těm velkým zaplatí.

Já musím říct, že jsme se s vládou shodli na tom, že stávající model pobídek je překonán, ale rozhodně se neshodneme na tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se nechce vzdát možnosti rozhodování o udělování výhod. O tom celém ten zákon je. Je to takto jednoduché. Z celé přípravy je patrná snaha o udržení tohoto dotačního titulu za každou cenu navzdory ekonomickým pochybnostem, nevyhodnocením ekonomických dopadů, nevhodně nastaveným kritériím. A tato legrace bude stát daňové poplatníky tři miliardy korun ročně.

Konkurenční výhodou by totiž mělo být v České republice něco jiného než dotační titul, nebo množství dotačních titulů, které tady vyjmenoval pan ministr. Mělo by to být liberální prostředí, měly by to být nízké daně, snížení odvodů, přátelské podnikatelské prostředí, nízká úroveň regulací, efektivní státní správa a kvalitní infrastruktura. To by totiž pomohlo všem, nejenom těm vybraným, koho vybere Ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive vláda.

Od liberálního prostředí se naopak poslední roky vzdalujeme... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím ještě jednou o klid. A kdo projednává něco jiného, než je projednávaný bod, tak prosím v předsálí. Tak prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ony tři miliardy korun jsou skutečně důležité. Ale jak jsem říkal, od liberálního prostředí se naopak poslední roky vzdalujeme. A to, co tady říkal na začátku pan ministr ve svém projevu, a vyjmenovával, jaké dotační tituly má vláda připraveny pro malé a střední podnikatele, no co je to jiného, než že měníme v naší zemi ekonomiku tržní na ekonomiku dotační. A ty peníze, ty dotace, nejdřív vláda někomu musí vzít, aby je potom mohla někomu dát.

To znamená, mě nijak neoslňují čísla, kolik je připraveno dotačních titulů, protože každý dotační titul křiví trh, protože potom podnikatelé nekonkurují svou šikovností udržet se na trhu a nabídnout nějakou činnost našim občanům, ale konkurují pouze tím, jak jsou šikovní ve vyjednávání na ministerstvech o získávání různých dotací. Proto investiční pobídky jako jeden z dotačních titulů jsou pro mě nástrojem diskriminačním, protože většina podnikatelů si na pobídky rozhodně nesáhne. V minulosti bylo uděleno více než 90 % investičních pobídek pouze velkým firmám. A zákon samotný, respektive novela se nesoustřeďuje rozhodně na výsledek, třeba uvedení nějakého výrobku na trh nebo rozvoj konkrétní technologie, ale pouze na činnost. A to je tak typické pro státní správu bez ohledu na politiku, která se vykazuje činností. A z toho jsou patrná kritéria, třeba orientace na výši platů. Údajně se jedná o podporu podniků s vyšší přidanou hodnotou. Například je tam kritérium 80 % zaměstnanců s nadprůměrným platem. Pokud se podíváme do návrhu nařízení vlády, tak pouze k 1. prosinci. A stát toto navýšení platů touto investiční pobídkou té firmě de facto zaplatí.

V době nedostatku kvalifikovaných pracovníků - protože touto novelou zákona zvyšujeme tlak na zaměstnávání více kvalifikovaných zaměstnanců - v době nedostatku kvalifikovaných pracovníků se tyto problémy ještě prohloubí. Negativním efektem tedy bude vysátí pracovní síly z nepodpořených podniků ve prospěch takto dotovaného podniku.

Z těchto důvodů jsem právě navrhl za klub ODS zrušení zákona jako celku. Já chápu, že hnutí ANO, možná sociální demokracie s námi v tomto nebudou souhlasit. Ale berte to skutečně i jako příležitost si k tomu udělat potřebné ekonomické analýzy a nerozhodovat pouze na základě výsledků u kulatých stolů s těmi, kteří jsou příjemci těchto výhod a pochopitelně se těchto výhod nechtějí vzdát. (Velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Požádám vás o klid ještě jednou, aby pan poslanec se mohl v klidu vyjádřit. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Protože tento návrh nemusí získat vaši podporu, tak jsme přišli s tím druhým návrhem, o kterém mluvil pan ministr, a to je řekněme kompromisní návrh omezení investičních pobídek pouze pro malé a střední podniky. Pan ministr tady říkal, že v roce 2018 bylo podpořeno 19 % z celého objemu podpory pro malé a střední podniky. Já bych to doplnil. Chce to podívat se na to z trošku dlouhodobějšího horizontu než z horizontu jednoho roku. A když se podíváme na posledních pět let, tak pouze 6 % z celkového objemu podpory investičních pobídek, pouhých 6 % získaly malé a střední podniky. Za celou dobu fungování investičních pobídek tak bylo podpořeno pouze necelých 10 % malých a středních podniků. Tak je vidět, že tento nástroj je skutečně zaměřen pouze na podporu těch velkých. Je to tedy výrazný nepoměr pro ty velké na úkor těch malých.

Zajímal mě postoj nového ministra průmyslu a obchodu, který zastupoval malé a střední podniky v Asociaci malých a středních podniků. Ale trošku mě zklamalo to, že tento pozměňovací návrh odmítá.

Když to shrnu, tak pro mě je to skutečně jenom snaha o udržení tohoto dotačního titulu za každou cenu navzdory ekonomickým pochybnostem a nevyhodnocením ekonomických dopadů. Bude to stát daňové poplatníky tři miliardy korun ročně.

A na závěr mi dovolte, abych k jednomu svému pozměňovacímu návrhu načetl legislativně technickou úpravu. Je to úprava bodu C2, která zní: bod C2 zní, novelizační bod 16 zní v § 3 odst. 1 větě první se za slovo osoba vkládá čárka a slova, která je malým nebo středním podnikem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuju. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jan Skopeček a připraví se s přednostním právem pan ministr. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Chci navázat na kolegu Munzara a podpořit ho v jeho návrhu na zrušení celého zákona. Já to považuji za správný krok. Investiční pobídky stejně jako dotace a EET je další křivení podnikatelského prostředí a vytváření prostoru pro nefér konkurenci. Investiční pobídky se staly v České republice penězovodem od malých a středních podniků, které na ně nedosáhnou a musejí platit daně, tak se staly penězovodem pro ty nejbohatší světové korporace, které mají často větší obrat, než je státní rozpočet České republiky, a přesto dostávají na úkor malých a středních podnikatelů finanční i jinou podporu.

Investiční pobídky komplikují našim podnikatelům život, vysávají už tak nedostatek pracovní síly. Jak má v uvozovkách náš malý a střední podnikatel konkurovat a získat zaměstnance, když tu máme obří velkou korporaci, která na jeho zaměstnání ještě dostane z jeho peněz dotaci. To je naprosto nefér podnikatelské prostředí, které bude vést k tomu, a vede k tomu, že se tu konverzuje struktura české ekonomiky, která je postavena na velkých korporacích. My často diskutujeme o tom, jaký je problém odlivu dividend z české ekonomiky do zahraničí v řádu stovek miliard korun. Pokud chceme tento problém alespoň začít řešit, tak musíme podporovat i naše malé a střední podnikatele, aby se z nich jednou staly ty bohaté korporace, které budou podnikat na světových trzích a z nich budou získávat dividendy pro českou ekonomiku.

Takže nepodporujme pokřivenost naší ekonomiky. Snažme se změnit strukturu české ekonomiky tak, aby se páteří naší ekonomiky stali malí a drobní podnikatelé, ze kterých se jednou stanou možná i ty bohaté velké korporace, a nepomáhejme zahraničním bohatým korporacím na úkor našich podnikatelů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Dovolte, abych od konce zareagoval na slova pana poslance Skopečka. Má pravdu. Jedná se skutečně o penězovod, neuvěřitelný penězovod, který zde byl zaveden v 90. letech. Nebyl zde zaveden těmito vládami. A dodnes zde takhle funguje. A právě proto to chceme změnit, právě proto chceme zastavit ty toky a právě proto se chceme zaměřit pouze na vysoce omezenou skupinu podnikatelů, kteří by měli šanci na to dosáhnout, a to na tu, která podporuje výzkum, vývoj a inovace, protože o tom celá ta diskuse je.

Všichni velmi rádi diskutují o tom, jak podporovat náš výzkum. Neustále slýcháme, že 1,8 % celkových investic do výzkumu a vývoje je málo. A já s tím i souhlasím. Taky v inovační strategii jsme řekli 2,5 %. A neustále slýcháme, jak tedy docílíme těch 2,5 %. 2,5 %, abychom si jenom rozuměli, což by byl skutečně evropský nadstandard, a já věřím, že v roce 2025 máme šanci toho dosáhnout, tak tato 2,5 % jsou takzvané celkové výdaje na výzkum a vývoj, to znamená, jedná se jak o stát, čili rozpočtové zdroje, tak o zdroje podnikatelů, a ty jsou ze šedesáti sedmdesáti procent. Fakticky tím říkám, že chceme-li dosáhnout 2,5 %, na tom asi, věřím, se drtivá většina z nás shodne, že prostě výdaje na výzkum a vývoj jsou základem zdravé a budoucí ekonomiky s přidanou hodnotou, tak tam musíme zamotivovat privátní sektor. Bez toho to prostě nejde. A teď je jenom otázka, jak ho zamotivovat. (Velký hluk v sále.)

Souhlasím s liberálním viděním světa, že primární motivace je taková, aby tady měl dobré podnikatelské prostředí, předvídatelné, aby tady měl dobrý daňový a čitelný režim, aby prostě zjednodušeně řečeno ho to podnikání bavilo. A to je samozřejmě ten elementární stimul pro to, aby byl připraven investovat a dávat zdroje do inovací. Bohužel ne vždycky toto stačí, protože když se podíváme potom na strukturu těch, kteří zdroje do inovací dávají, tak je tam velmi často celá řada velkých firem, nadnárodních firem, a my je prostě musíme nějakým přiměřeným způsobem zamotivovat. Čili je to naopak podpora toho, abychom dosáhli vyšší přidané hodnoty právě přes výzkum a vývoj. Takže toto prosím pěkně nesrážejme, byla by to škoda.

A ještě si dovolím polemizovat nad několikrát sděleným slovem "jedná se o další dotační titul". Nejedná se o dotační titul. Když se podíváme do struktury investičních pobídek, ty nejsou o dotacích, ale ty jsou z drtivé většiny založeny na motivačním systému, který vlastně snižuje daňový základ. To znamená právě naopak - od toho, že se tady v minulosti dávaly dotace, se ustupuje a jede se na režim: prokaž hospodářský výsledek, ukaž, že dokážeš dobře hospodařit, a z toho hospodářského výsledku si můžeš dovolit dát vyšší daňovou pobídku. Právě to, že se prostě ta daň sníží. Čili jedná se o nepřímé - nepřímé - daňové pobídky. (Obrovský hluk v sále.)

A ještě polemizuji s poslední věcí, s těmi čísly. Sdělil jsem, že za rok 2018 se jednalo o 19 % malých a středních firem. Pan poslanec Munzar to sečetl za posledních pět let. Chtěl jsem už na tom ukázat, že ten trend se v posledních letech právě otáčel ve prospěch malých a středních. A jestliže dneska půjdeme ještě na půlku, to znamená ze 100 milionů na 50 a z 50 na 25, lze matematicky dopočítat, a je to zcela jednoznačné, že se toto znásobí. Neumím říct, jestli to potom bude 40 %, 30, možná 50, ale je zřejmé, že už jenom tím, že půjdeme na polovičku, to zásadně posuneme.

Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. On to pan ministr tady jenom zužuje na vědu a výzkum. Mimochodem on tady říkal, že malé a střední podniky mají dostatek jiných nástrojů, jak je podporovat, takže to na ně nemusí být zaměřeno. Tak bych chtěl říct, že i ta technologická centra, o kterých ta novela mluví, mohou být podpořena z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, takže mají také ještě jinou škatulku. Ale to není to podstatné. Já bych to nezužoval jenom na vědu a výzkum. To je nesprávná interpretace této novely zákona, protože kromě technologických center předpokládá tento návrh i podporu takzvaného centra sdílených služeb. A nezlobte se na mě, centra sdílených služeb podle mého názoru rozhodně nepřispívají takovým způsobem k vědě a výzkumu. Takže prosím, nezužujme tento zákon, nevybírejme si z něho jenom jeden typ podporovaných akcií a nestavme na tom tu argumentaci, ale berme to skutečně tak, jak je tento návrh navržen. To je první věc.

Druhá věc - ale on je to nepřímý dotační titul. Pan ministr to tady řekl. Místo toho, aby ty podniky dostávaly přímé finanční prostředky a přímé subvence, tak tyto subvence dostávají nepřímo od daňových poplatníků tím, že neodvádějí takové daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se tedy vrátíme do obecné rozpravy jako takové. V té tedy jsme, takže nyní požádám o vystoupení pana poslance Václava Klause a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak jste mě vyvolali, zrovna když Markéta Vondroušová má breakball na 5:5, takže jsem čekal, že se dostanu k diskusi dříve. Ale teď vážně k investičním pobídkám.

V úterý se tady řešily celý den dotace jednomu podniku. Někteří poslanci skoro tady mlátili hlavou o pultík, jak byli vzrušení. Teď je daleko klidnější atmosféra, ale v jádru jde o to samé. Investiční pobídky jsou dotace, investiční pobídky jsou dotace pro určené zájemce. Samozřejmě je logické, když se dotují školy nebo někdo další všem stejně, tak to dává smysl, ale adresné dotace jsou špatně.

Bylo tady několikrát řečeno, že je to transfer peněz mezi malými podniky k podnikům velkým. To je samozřejmě pravda. Pak ještě řeknu, co si myslím, že by malé podniky nejvíce přivítaly. Víte, ty normální podniky v republice, ony v jádru nechtějí dotace, ony chtějí, aby jim stát dal trošku pokoj, aby měly nižší daně, aby měly jednodušší daně, aby se k nim stát choval slušně, neviděl v nich sprosté podezřelé, ale viděl v nich lidi, kteří převzali svůj osud sami do svých rukou a ještě zaměstnali někoho jiného.

Investiční pobídky ničí české firmy, protože velice často je to tak, že velká firma dostane dotaci třeba milion korun na pracovníka ročně v nějaké oblasti, kde není vůbec žádná nezaměstnanost, a vysaje ten trh těm českým firmám. Z toho důvodu klub nezařazených... nebo klub... no nezařazení poslanci - podpoříme návrhy pana poslance Munzara. Ten první s radostí, investiční pobídky se mají zrušit jako celek. U toho druhého už trošku s rozpaky, protože si nedělám iluze, že i když se to omezí velikostí, tak stejně adresátem budou nakonec ty velké firmy, které si udělaly malou firmičku nějakou dceřinou a domluví si to na těch ministerstvech, kdo to má dostat, tu investiční pobídku, ale budiž.

Co se týče pana ministra. Když chcete podporovat výzkum, tak podporujte výzkum, ať pracuje Ministerstvo školství, ať pracují vaše technologické a grantové agentury a nemontujte to do zákona o průmyslu. Takže to je moje stanovisko. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Karla Maříková od 14.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Martin Kupka od 13.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní požádám dalšího v pořadí - pan poslanec Marian Jurečka - aby vystoupil v diskusi a následně se připraví pan poslanec Pavel Juříček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se k tomuto návrhu zákona před hlasováním ve třetím čtení vyjádřil. Já jsem se k němu kriticky vyjadřoval i v prvním, druhém čtení, na projednávání hospodářského výboru, protože byť na první pohled ten zákon z hlediska té věcné podstaty, kam směřuje, je racionální a lze s ním souhlasit, lze jasně říci - my chceme v České republice, pokud stát dává určitý incentiv, investiční pobídku, tak aby to bylo na tu nejvyšší přidanou hodnotu, tak tato část zákona, která se začala ještě připravovat za minulé vlády, tak má ratio. Já s tím souhlasím a tuto část podporuji.

Ale tedy zásadní problém, na který bych chtěl poslankyně, poslance, ale i veřejnost upozornit, je ona záležitost, jakým principem se teď nově budou investiční pobídky vlastně schvalovat. (Hluk v sále.) Doposud to bylo tak, že pokud firma, která měla o tuto pobídku a tuto formu zájem, pokud splnila všechny zákonem definované podmínky, tak pouze formálním podpisem ministra průmyslu a obchodu byla tato pobídka poskytnuta. To znamená, všechny hlavní věci definoval zákon. Splníš, žadateli, nebo nesplníš. Není o tom žádná polemika.

Pak tam byla určitá hranice, že nad 500 milionů korun, takzvaně u strategických investic, o tom ještě rozhodovala vláda. Za našeho působení jsme takovéto rozhodnutí na vládě měli. Takže nad půl miliardy o tom vláda skutečně rozhodovala. Dnes dochází k tomu, že ty hranice se tady snižují, což je na jedné straně v pořádku, jde se na tu úroveň 50 milionů korun ze sta a v těch znevýhodněných oblastech až na 25. Možná můj dotaz na pana ministra, proč třeba tato hranice, proč ta hranice není ještě nižší, to jsem nikde v důvodové zprávě nenašel, jak k té hranici Ministerstvo průmyslu a obchodu došlo.

A prosím pěkně, upozorňuji na jednu podstatnou věc, která se do návrhu tohoto zákona dostala až v samotném finále, předtím, než byla vládou schválena, a to je to, že pokud všechny podmínky ten žadatel podle zákona splní, tak ještě takováto investiční pobídka, i ta malá, přijde na jednání vlády a tam bude vláda rozhodovat, jestli tomu, kdo všechny podmínky ze zákona splnil, se rozhodne investiční pobídku přiznat. To je něco, co mně prostě nedává logiku. Tady se obhajuje to, že snížení limitu je ve prospěch malých a středních firem, ale proč vláda ještě jako má mít to nebo to?

A chci tady upozornit, že z mého pohledu je to i možná určitá potenciální forma střetu zájmů, to, že v té vládě sedí například pan premiér, který může svým způsobem rozhodnout a ovlivnit to, jestli potenciálně možný konkurent v různých oborech, kde podniká skupina Agrofert, může získat nakonec vládní pobídku. Myslím si, že to je nesystémové. Nechápu, proč se toho Ministerstvo průmyslu a obchodu vzdává, proč neplatí ten původní princip, a upozorňuji tady na to kolegy a kolegyně, že to je něco, co běžně v legislativě nemáme, a my ten limit výrazným způsobem posuneme. S tím já osobně nemůžu souhlasit.

Takže možná bych poprosil pana ministra, aby se pokusil ještě zdůvodnit, proč Ministerstvo průmyslu a obchodu, byť to v tom svém původním návrhu - a já chápu, že to bylo před jeho příchodem - proč s tím nakonec souhlasilo, co byly ty argumenty pro to přenést toto rozhodování na úroveň vlády a jakým způsobem Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo k těm limitům, proč je to 50 či 25 milionů korun, proč to nemůže být na ještě nižší hodnotu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další v rozpravě vystoupí... vy se hlásíte, pane ministře, s přednostním právem? Ano. Pan ministr Karel Havlíček s přednostním právem a připraví se pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Já budu velmi, velmi rychlý a dovolím si tedy odpovědět rovnou panu poslanci Jurečkovi. Ta diskuse byla velmi náročná i na úrovni vlády. A teď tady nechci říkat alibisticky, že v té době jsem tam ještě nebyl, musím samozřejmě přijmout tu odpovědnost za to.

Po pravdě řečeno, velmi se zvažovalo i to, že nebudou vůbec skutečně žádné investiční pobídky. To pravda je, protože my opakovaně říkáme jednu věc - ty současné jsou překonané, jsme v době vrcholu ekonomického cyklu, a skutečně byla velmi vážná diskuse, že se úplně investiční pobídky zruší. Ministerstvo průmyslu a obchodu pro toto nebylo. Argumentovali jsme právě tím, že je třeba podpořit vyšší přidanou hodnotu, je třeba podpořit firmy, které jsou schopny zainvestovat do výzkumu a do vývoje, a že bychom se připravili o možnost alespoň jednotky firem - jednotky firem, prosím vás, nejedná se o stovky a pravděpodobně už ani ne desítky, to už je v současné době - ještě dostat do hry. Takže nakonec to byl určitým způsobem kompromisní návrh v tom slova smyslu, že to Ministerstvo průmyslu a obchodu připraví, předloží a vláda nakonec bude mít ještě tedy nakonec tu pečeť na to, aby případně ještě o tom rozhodla.

A ještě to poslední jenom k panu poslanci Klausovi. Ono to zní logicky - nechte výzkum a vývoj pouze na škole a na všech těch institucích, které ho jaksi podporují, dělají. Ale ono právě 70 procent výdajů na výzkum a vývoj jde z průmyslové sféry. A ta průmyslová sféra táhne do určité míry i tu sféru univerzitní i tu sféru výzkumně-vývojovou. To je všude na světě. Pokud abdikujeme na to, že nebudeme podporovat průmyslovou sféru ve smyslu podpory výzkumu a vývoje, tak tím zásadním způsobem ovlivníme i tu sféru výzkumnou a univerzitní. Je to všude na světě. A naopak, my bychom měli mít snahu, aby ta privátní to táhla ještě víc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Marian Jurečka. Moment, pane poslanče (Juříčku), protože faktické poznámky mají přednost, takže prosím o trpělivost. A ještě na další faktickou se připraví pan poslanec Václav Klaus. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jenom faktickou. Mockrát děkuji panu ministrovi, že takto reaguje nejenom na mne, ale i na ostatní kolegy v rozpravě. Není to zdaleka zvykem, aby takto ministři této vlády korektně vypořádávali tady v diskusi připomínky nás poslanců. Ale poprosím možná ještě o reakci, jak se došlo k těm hranicím 50 a 25 milionů korun, to tady nepadlo.

A chci tady ještě upozornit opravdu celou Sněmovnu i veřejnost, že na projednávání hospodářského výboru, ale i v oficiálních připomínkových materiálech Svaz průmyslu a dopravy výrazným způsobem upozorňuje na tu nestandardní věc, na přesun těch kompetencí, na to schvalování té vlády. Je to tam dobře zdůvodněno, proč v tom vidí určitá rizika. Tento svaz tedy je významný. Radek Špicar byl přítomen na jednání hospodářského výboru, kde ty obavy velice dobře vysvětlil, a myslím si, že to prostě není v pořádku, a prosím Sněmovnu, aby zvážila, jestli v takovéto formě ten návrh ve finální podobě schválit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Okamžik. Na základě jednacího řádu, pane ministře, moment. Takže teďka nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Klaus, následně s přednostním právem... (Poslanec Fiala dává přednost.) V tom případě pan předseda klubu SPD stahuje svoje přednostní právo, potom vystoupí pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Já bych chtěl ve faktické poznámce zareagovat na pana ministra. Vy tedy chcete, aby se ta privátní sféra více zapojila do vědy a výzkumu, a tak kvůli tomu do toho pouštíte stát a vládu. To přece nemá logiku. Každá trošku větší privátní firma dělá vědu, výzkum a pokrok. Ještě nikdy žádný vynález nevymyslela vláda na světě. Ta vymýšlí právě jenom ty dotace. To je to, co my kritizujeme a vy tady obhajujete. To je ten rozpor, který tady spolu vedeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy pan ministr s přednostním právem a připraví se pan poslanec Juříček.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Stimuly pro to, aby se dávaly zdroje do vzdělání, do výzkumu, do vývoje, ty jsou všude na světě. Na tom není skutečně nic mimořádného. A je jenom otázka, jakou formou se to dělá. Opakuji, my nepodporujeme dotační titul tak, jak tady byl nastaven v minulosti, my podporujeme motivační, tzn. přijď, udělej hospodářský výsledek a teprve z toho, když ho uděláš, máš možnost si něco odečíst. A to je právě ta benefice. Mimo jiné ve světě jsou zcela běžné a možná dokonce nejpopulárnější tzv. daňové odpisy, tzn. odečty z daní na podporu výzkumu a vývoje. Na tom je postaven celý výzkum a vývoj v Rakousku, v Německu, ve všech ostatních zemích. Čili s touto rétorikou, pane poslanče, bychom v podstatě mohli říct, že nebudeme podporovat vůbec výzkum a vývoj ve smyslu daňových odpočtů. A to, co dělá celá Evropa, a po pravdě řečeno to, co dělají v Japonsku, co dělají v Koreji, co dělají v Izraeli, a díky tomu vystavili jejich zázrak, tak bychom v podstatě byli absolutně nekonkurenceschopní vůči tomu. Čili to jenom k tomuto.

A ještě k panu poslanci Jurečkovi, jak jsme přišli na těch 100 mil. resp. 50 mil., to se poměrně hodně precizovalo. Původně to tedy bylo 100 mil. a 50 mil. v postižených regionech, nyní to vlastně jde na polovičku, čili na 50 mil. a 25 mil. v postižených regionech s tím, že kdybychom šli ještě níže, tzn. třeba na 10 -15 mil., začalo by se to hrozně rozmělňovat, těch žádostí by začalo přibývat a už bychom z toho skutečně udělali poměrně řekněme univerzální nástroj a to nebylo snahou. Snahou je skutečně vytáhnout a vybrat velmi zajímavé společnosti, které se rozhodly podporovat vývoj, a ty nepřímým daňovým způsobem, čili odpočtem od daní, zvýhodnit. Toť vše. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivo Vondrák. Zatím jedna jediná faktická poznámka. Tak vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Já jen doplním pana ministra v reakci na pana Václava Klause. Je to pravda. I taková země, jako jsou Spojené státy, podporuje podniky, ať jsou malé, střední, velké. To znamená, je omyl si myslet, že výzkum, vývoj je záležitost pouze akademické sféry. Naopak si myslím, že tyto prostředky slouží k tomu, jak tyto věci propojit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní ještě další faktická poznámka mně naskočila - pan poslanec Ondřej Benešík. Takže vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Existuje výzkum základní a výzkum aplikovaný a často právě ten firemní, aplikovaný, staví na výsledcích toho základního, který je často sponzorován státem nebo veřejnou sférou. Ale ty výsledky by často ani nebyly, protože jsou na začátku prostě nevýhodné. Neříkám, že to tak je vždy, ale je to systém, který se uplatňuje ve vyspělých státech na světě. Takže prosím, toto rozlišujme. Opravdu někdy je to tak, že k tomu komerčně zajímavému výsledku dojdeme i částečně s pomocí výsledků, které jsou sponzorovány veřejnou sférou.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní požádám o vystoupení pana poslance Pavla Juříčka a připraví se pan poslanec Radim Fiala.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dámy a pánové, přece jenom já musím říct, že neexistuje osvícená vláda na světě, která by neměla nástroj, jak podpořit chytré nápady a jak podpořit chytré firmy, které právě dávají peníze do výzkumu, vývoje, do inovací, do laboratoří. Já si myslím, že to, co teď vláda připravila, je konečně věc, která je selektivní, která je chytrá a která podporuje chytré věci. A já tím, že podnikám na celém světě téměř už, tak dělá to Čína, dělá to Japonsko, Čína dokonce zaplatí konstruktéry, zaplatí laboratoře, ale ne to, že byste dostávali daňové úlevy na počty zaměstnanců, to je nějaká minulost, která vám zůstává v hlavách, takhle už to není. Spojené státy mají to stejné. Teď Brazílie se snaží opsat dokonce náš předběžný investiční zákon, protože i Brazílie teď pochopila, že chce jít cestou inovací a nových nápadů. Já té diskusi nerozumím a zdá se, že někteří z vás ani stále nechtějí slyšet, že to je skutečně pro chytré nápady a pro věci, které nás budou tlačit nahoru.

A já chci ještě akorát doplnit to, že jsem dal pozměňovací návrh pod číslem 2459, aby vláda zase měla zodpovědnost právě k těm podnikatelům, protože chytré nápady se velmi rychle šíří v dnešním světě. Proto aby vláda rozhodla v horizontu tří měsíců, jestli ano, anebo ne tu pobídku dát, která je směrovaná právě pro ty chytré nápady a pro ty inovace. Já chci přesvědčit celou Sněmovnu, ať nejsme zatuhlý a zaseklý sekery v pařezu, že nebudeme podporovat věci, které mají hlavu a patu. Přece jenom se bude velmi obtížně rozhodovat o tom, jakou ten nápad má úroveň kvality. To je pravda. To je pravda. Ale není to plošné a je to na rozhodnutí té vlády, aby chytré věci dokázala rozpoznat. Ale takhle to na světě je. Proboha, jenom chytrý lidi dokážou rozpoznávat chytrý nápady. A myslím si, že v úrovni pana ministra máme záruku, protože to je člověk, který celý život dělal ve vývoji a celý život tlačil všechny věci tak, aby opravdu věci měly přidanou hodnotu. Takže já nerozumím moc té diskusi a prosím vás, buďte chytří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem pan poslanec Radim Fiala, předseda klubu SPD. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi říct také pár slov k investičním pobídkám.

My se tomu na hospodářském výboru samozřejmě dlouhodobě věnujeme. Já jsem nesmírně rád, že jsme tu debatu otevřeli i v Poslanecké sněmovně, protože už bylo načase. Řekněme si, jaká byla doba minulá a co se vlastně dělo. Investiční pobídky podle nějakého obecného vzorce dostávaly - a slyšeli jsme to tady ze statistiky kolegů poslanců - ty největší firmy. Těch malých a středních to bylo za posledních pět let pouze 6 %, což je strašné číslo. Je evidentní, že ten největší kapitál, který tady je v České republice a který většinově ty pobídky získával, byl cizí kapitál cizích zemí. Já jsem viděl několik smluv. V těch smlouvách bylo napsáno, že pokud dostávaly finanční prostředky na zaměstnávání zaměstnanců, tak už tam nebylo na zaměstnání českých zaměstnanců, ale v těch smlouvách už bylo zaměstnanců z Evropské unie. A většinou ta situace, celý ten proces, vypadal tak, že přišla nadnárodní korporace, vytvořila nějakou společnost s nízkou přidanou hodnotou, zaměstnala v ní Rumuny a Bulhary, kteří celou tu svou částku nebo většinu té částky, kterou tady neprožili, posílali do Rumunska a do Bulharska, a samozřejmě byla tam velká přidaná hodnota nikoliv pro nás, ale pro tu nadnárodní korporaci, která potom celý ten zisk vytáhla na dividendách a ziscích, optimalizacích, z České republiky ven a danila taky úplně někde jinde. Tím pádem Česká republika z toho neměla vůbec nic. Takové společnosti jsme bohužel v minulosti často podporovali a ještě jsme teď v situaci, kdy vlastně téměř nemáme nezaměstnanost, tzn. ty společnosti nám ještě stahují lidi, kteří by mohli tady pracovat pro české společnosti. Celý ten proces tedy skončil tak, že Česká republika finančně z toho neměla vůbec nic.

Já musím souhlasit s panem ministrem, že je nutné podporovat výzkum a vývoj. Jsem také pro, aby investiční podmínky byly pro malé a střední české společnosti, které tady daní, které nevytahují ten zisk, které nepotřebují dávat minimální mzdy a malé mzdy pro to, aby co nejvíc zisku mohly vytáhnout na dividendách a na ziscích z České republiky ven. Takže jsme pro podporu výzkumu a vývoje, jsou to spojené nádoby, ale pokud investiční podmínky, tak těm malým a středním českým společnostem, které to určitě potřebují. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Juříček a dále v obecné rozpravě pan poslanec Válek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Juříček: Jenom možná ještě jednu informaci pro vás všechny. Víte, chytré nápady se rodí v hlavách jednotlivců, ale nikoliv v tom, jestli je to malá, střední nebo velká firma. To je o kreativitě několika jednotlivců, na kterých se pak postaví ten byznys plán. Jenom pro zajímavost, Německo má malé a střední firmy hodnocené do 2 000 zaměstnanců, takže to není tak, že to číslo, které tady dneska my v České republice uvádíme, my hodnotíme malé a střední firmy do 250 zaměstnanců. Mohu vám říct, že na celém světě už prakticky žádné hranice neexistují, protože všichni pochopili, že ten nápad se tvoří v hlavách skutečně jednotlivců a jenom skupina ho pak rozvíjí. Zapomeňme už na tu kategorizaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji za dodržení času. Pěkné odpoledne a nyní do obecné rozpravy pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já děkuji. Mě by ve snu ještě ráno nenapadlo, že budu mít něco, co bych mohl říct k investičním pobídkám. Ale mě zmátla ta diskuse, kde se dávají na jednu hromadu investiční pobídky a granty, a já jsem si za těch třicet let, co se pohybuji ve výzkumu, myslel, že každé je něco úplně jiného. Za mě vrchol vědy je Nobelova cena, a tak jsem se snažil najít nějakého zaměstnance nějaké firmy, co dostal Nobelovu cenu. Našel jsem spoustu zaměstnanců různých univerzit a výzkumných center a nějak jsem tam nenašel toho zaměstnance té firmy, ale věřím tomu, že ten výzkum se dělá hlavně ve firmách. Taky jsem si doposud myslel, že soukromé firmy v Americe dotují výzkum v Massachusetts Institute, a ne naopak. Ale možná se pletu, já tu situaci zase tak podrobně neznám. A byl jsem přesvědčen, že vrchol výzkumu ve Spojených státech je Harvardova univerzita a její výzkumné centrum, stejně jako v Japonsku Tsukuba University a její výzkumné centrum, kde vyvinuli první protonový přístroj, třeba, a ne že je to nějaká firma.

Rozumím tomu, že se výzkum a vývoj dělá i ve firmách, a proto jsou granty a o ty granty může kdokoliv jakkoliv kompetovat na základě toho, že podá nějaký návrh, nějaký projekt, nějaký nápad, a pak nezávislá komise odborníků, ideálně anonymních, českých a zahraničních, čím více anonymní a čím více nezávislá, to posuzuje. A pokud ta agentura je kvalitní, seriózní, solidní, tak se to posouzení nedá cinknout. Byly agentury v České republice, kde to tak fungovalo a cinklo se to, a pak ty agentury skončily, často to byly rezortní agentury, dneska ta situace, pánbůh zaplať, je daleko lepší.

Když to vezmu hodně, hodně za vlasy přitaženě a laicky, tak z pohledu nemocnice je urgentní příjem místo, kde potřebují investiční pobídku, protože je očistec tam pracovat pro doktory, pro sestry, je to strašná dřina, a tak hledám různé investiční pobídky, aby ten lékař na tom urgentním příjmu byl, snažím se ho co nejlépe vybavit, snažím se mu dát co nejvyšší osobní ohodnocení, pokud to jde. A takto já vnímám investiční pobídku do toho, aby mi fungovalo zařízení nemocnice, v tomto případě stát. Rozumím tomu, že jsou firmy, které chci nějakým způsobem stimulovat, aby dělaly nějaké činnosti v nějakých místech, kde by to jinak nefungovalo, a takhle já vnímám investiční pobídku.

A pak mám něco úplně jiného, v nemocnici pracuje řada lékařů, sester, různých zaměstnanců, kteří mají ty chytré nápady, o kterých prostřednictvím pana předsedajícího tady mluvil pan poslanec Juříček. A tito lidé chtějí tento chytrý nápad nějakým způsobem realizovat, ať už sami jako součást týmu, který si vytvoří, postupy jsou různé, a všichni z vás, kdo se buď ve výzkumu pohybují nebo sami výzkum dělali nebo hodnotili, je znají, a přijdou s tím nápadem a naprosto za stejných podmínek, opravdu naprosto za stejných podmínek bez ohledu na to, jestli je to profesor, nebo začínající asistent, jestli je to zdravotní sestra, anebo je to výzkumník kovaný několika granty, předkládají nějaké komisi schopné posoudit odborně, jestli ten nápad je dobrý, nebo není dobrý tento nápad. A já si vytvořím určitý balík peněz, který se rozhodnu na tyto nápady použít, a pak na základě co nejvíce otevřené, co nejvíce objektivní a co nejvíce férové soutěže peníze rozdělím, a oni pak dělají, říkejme tomu výzkum a vědu, ať už je to aplikovaný výzkum, ať je to základní výzkum, ať už je to jakákoliv kombinace a definice hranic těch výzkumů. Je to věčná bolest, se kterou se hádají různé rezortní agentury s Akademií věd, a koneckonců my s TA ČR. A všichni, kdo se v tom pohybujeme, to velmi dobře víme a nikdy jsme se nedostali k nějaké seriózní shodě, protože často základní výzkum, nebo teoretický výzkum, chcete-li, končí podáním patentu a často aplikovaný výzkum podáním patentu nekončí, protože se ukáže, že to byla slepá cesta, což vůbec nemusí být špatné, protože holt ostatním to ukázalo tudy ne. I negativní výsledek výzkumu nemusí být špatný.

Samozřejmě něco jinšího je inovace, kdy prostě chci inovovat a vytvořit určitý výrobek, produkt, a chci jaksi získat na vytvoření tohoto produktu, na zavedení tohoto produktu, typickým příkladem ze zdravotnictví je v České republice firma ELLA, která dodává zdravotnické výrobky do celého světa a která tímto způsobem spolupracuje s řadou univerzit a vyvíjí v rámci základního výzkumu nějaké materiály. My jsme například země, která vyvinula biodegradabilní materiál, je to naprosto unikátní materiál v rámci celého světa, a pak na základě samozřejmě aplikovaného výzkumu přes TA ČR firma ELLA získala grant na to, aby zavedla tento produkt do výroby, začala ho vyrábět, protože ze začátku v podstatě absolutně nebylo jasné, jestli tento produkt může být nebo nemůže být na trhu uplatnitelný. Byl to skok do tmy, po čase se ukázalo, že je velmi uplatnitelný, výhodný, firma tím pádem má daleko větší daně a daleko víc peněz pak odvádí státu a státu se toto jistě vrátilo.

Ale myslím si, že plést investice, které jsou do něčeho konkrétního, co chci podpořit, jestli stát, jestli soukromá firma, kdokoliv, s kompeticí grantovou o vědecké projekty, není šťastné a já doufám a věřím, že TA ČR je především grantová agentura, kde nezávislí odborníci hodnotí kvalitu grantů, a že to není investiční nebo pobídková agentura, která u vybraných projektů dělá pobídky na něco, co se rozhodne stát. To bych nebyl asi spokojen a rád. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se hlásí pan ministr, poté pan poslanec Lipavský.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji za připomínky. Možná to ještě jenom v rychlosti vysvětlím. Samozřejmě TA ČR je grantová agentura. Já jsem ji tady použil pouze v tom slova smyslu, kdy jsme diskutovali, že menší a střední firmy díky tomuto budou mít zhoršenou pozici vůči třeba velkým firmám. A já jsem říkal, nejenom že se ten limit snižuje na polovičku a že se do toho dostávají i ty menší firmy, ale navíc, že ty menší a střední firmy mají daleko elegantnější prostředky, jakým způsobem si stáhnout peníze na výzkum. Například jsem uvedl TA ČR, kde se skutečně, když se spolupracuje s různými univerzitami a vysokými školami a případně výzkumnými centry, dá získat prostředek investičního charakteru na podporu výzkumu. A jsou to právě ty malé zdroje v řádu jednotek milionů korun. Čili my tady hrajeme o ten GAP mezi těmi jednotkami milionů korun až těmi 25 miliony korun a více. A jenom jsem na tom deklaroval, že ty menší firmy v tomhle mají těch prostředků dokonce více, než jsou schopny vyčerpat.

To, co zde ještě říkal pan poslanec, má do určité míry smysl pouze za předpokladu, že budu vycházet z toho, že se dělá oddělený výzkum průmyslu a oddělený výzkum vysoké školy a výzkumné organizace. Ale to tak právě vůbec není. Pro konkretizaci: 90 mld. korun jde ročně na výzkum, vývoj a inovace, přičemž přibližně 55 mld. korun jde právě z privátní sféry. A privátní sféra tam nedává zdroje jenom ve smyslu toho, že dělá takzvaný svůj výzkum, polovička těch zdrojů jde takzvaným pákovým efektem, to znamená, jde i ve prospěch těch univerzit a výzkumných center. To znamená, pokud my dneska tento zákon takto schválíme, tak tím dáváme opětovně zelenou všem průmyslovým firmám, nebo řekněme podnikatelským subjektům, nemusí být jenom průmyslové, které dále s těmi prostředky budou hospodařit i ve prospěch univerzit a výzkumných center, protože oni si tam zadávají smluvní výzkum. A tak je to všude na světě. A všude na světě, i v té Americe, kterou jste zmiňoval, se hledají nástroje, jak ještě více zamotivovat privátní sektor, aby spolupracoval s tím výzkumným sektorem, protože je to win-win pro obě strany. Ten výzkumný sektor a ten univerzitní z toho má samozřejmě nějaké vzdělávací programy, má z toho prostě vzdělanější studenty, má z toho svoje výsledky výzkumného charakteru a ten byznys sektor z toho potom má pochopitelně ty výsledky. Čili o tom vlastně celá ta diskuse je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Pávek. Než dorazí k mikrofonu, tak paní poslankyně Levová se nám omlouvá po 14. hodině do konce jednacího dne. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A prosím kolegy o klid!

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Já bych jenom opakovaně adresoval na pana ministra otázku, proč si tam ponechává to rozhodující slovo na konci vláda, zejména u tak malých částek. To byla otázka, na kterou mi ještě neodpověděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď je na řadě pan poslanec Lipavský, pokud pan ministr nechce uplatnit přednostní právo. Pan ministr bude uplatňovat přednostní právo. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Já už to nechci prodlužovat, abych vás nezdržoval, ale byla to přímá otázka. Já jsem říkal, že byla diskuze mezi vládou a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Bylo to o tom, že nebudou vůbec žádné investiční pobídky. Ministerstvo průmyslu chtělo investiční pobídky zachovat, nicméně s tím, aby se naprosto zminimalizoval jejich faktický konečný počet, tak to ještě musí prolétnout vládou. To znamená, bude to tak, že ministerstvo to předloží a vláda to ve finále schválí. Mimo jiné takhle se schvaluje celá řada dalších a ostatních jiných náležitostí, které jsou výrazně nižšího charakteru, než je 25 milionů a více. Osobně si tedy myslím, že když je to 25 milionů nebo 50 milionů v jiných regionech a více, že to už je záležitost, která by vládou měla prolétnout, protože vláda by se k tomu měla vyjádřit. Opakovaně říkám, schvalujeme tam výrazně menší částky a nevidím v tom nic tak úplně mimořádného.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Lipavský, poté pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si dovolím ještě ve stručnosti se vrátit k tomu, co tady zaznělo, trošku zpět v té debatě, že stát nikdy nic nevymyslel. Tak samozřejmě stát nikdy nic nevymyslel, vymýšlejí to vědci a ti jsou z velké části právě placeni ze státního. Je to primární výzkum. A v druhé fázi, když primární výzkum se má překlopit do nějaké aplikované záležitosti, tak to dělá ten soukromý byznys. Za posledních 30 let v České republice právě vidíme, že jaksi my maximálně ztrácíme na tom, že neumíme tyto dvě části propojovat. Takže přenos know-how do praxe je to, co je nutné, a stát by měl mít nástroje k tomu, jak to řešit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já jenom na doplnění, takovou klasickou investicí státu prostřednictvím armády byla investice do internetu. Ten byl vyvinut pro účely americké armády a dneska to jsou snad miliony byznysů, které jsou na to nabaleny. Nevím, pokud by stát neinvestoval do takovéto technologie, jestli by to vynalezl někdo jiný. To jsou prostě kdyby. Každopádně na tom si uvědomme, že základní výzkum, který financuje stát, má velký potenciál a je velmi důležitý.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Ferjenčík, který se hlásil z místa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl předně poděkovat panu ministrovi, že odpovídá na otázky v rozpravě. Velmi to vítám a myslím, že by bylo skvělé, kdyby se to dělalo u všech zákonů. A chtěl jsem se zeptat, z jakého důvodu jsou v tom zákoně centra zákaznické podpory, jestli to má nějaké zdůvodnění, protože my jsme se o to přeli s kolegy, jestli to tam dává smysl, nebo ne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat, takže prosím, pane ministře. Jinak v tuto chvíli nemám žádné další přihlášky. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Abych byl úplně upřímný, nevím. Když jsme to tam dávali, vyhodnocovali jsme to tam, tak se nám nezdálo, že by prostě toto tam mělo být nějaký zásadní zábranou a že by to něčemu bránilo, ale nechci teď tady dělat chytrého, abych říkal, že to má nějaký geniální podtext. Fakt nevím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou pan zpravodaj, poté paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já bych chtěl navázat na pana poslance Ferjenčíka. Já jsem si toho také hned všiml, proto jsem předal pozměňovací návrh prostřednictvím hospodářského výboru, který naleznete pod označením A1. Je to právě vyjmutí center zákaznické podpory z těch typů investičních projektů. Nicméně samozřejmě tady se zúžila ta debata, já jsem na to upozorňoval, pouze na vědu, výzkum a inovace. To se můžeme dál bavit o těch technologických centrech, ale vůbec o centrech sdílení služeb. Myslím si, že tady se skutečně ta debata pouze zplošťuje na výňatek jedné části toho zákona. Technologická centra nejsou jediným typem investiční podpory, na který tato novela míří. To jsem chtěl upozornit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto faktickou poznámku a nyní paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, dobrý den. Já jsem chtěla poprosit, když nevíte, proč tam ta call centra jsou, já si opravdu myslím, že investiční pobídky by neměly být orientovány na call centra, jestli by nebylo možné, abyste podpořil návrh kolegy, který navrhuje vyloučení call center z těchto pobídek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jestli v tuto chvíli nemám dalších faktických poznámek a ani nevidím žádné přihlášky do rozpravy, tak rozpravu končím v tuto chvíli a ptám se, jestli má pan ministr nebo pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. (Ne.) Pokud tomu tak není, přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích a já prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Hospodářský výbor navrhl následující proceduru: Za prvé bychom hlasovali o předneseném návrhu legislativně technických úprav, za druhé o pozměňovacím návrhu pod označením B, což je můj pozměňovací návrh na zrušení investičních -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane zpravodaji, já vás přeruším. Já jsem svolal kolegy do sálu a prosím, aby si během toho, jak přicházejí, počínali pokud možno tiše, tak abychom slyšeli návrh procedury. Prosím o klid. A pane zpravodaji, pokračujte.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Takže po hlasování o legislativně technických úpravách bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu B, což je můj pozměňovací návrh za klub ODS na zrušení investičních pobídek jako nástroje. V případě, že by byl tento návrh přijat, tak by se ostatní návrhy staly nehlasovatelnými. Pokud by přijat nebyl, tak bychom hlasovali o návrhu A1, což je právě vyjmutí center zákaznické podpory. Další by se hlasovalo o pozměňovacím návrhu A2, dále A3, dále A4, A5, C a D a potom o návrhu zákona jako celku. Já všechny tyto pozměňovacími návrhy označím, čeho se týkají, až o nich budeme hlasovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Takže já myslím, že procedura je srozumitelná. Pokud nemá nikdo jiný návrh procedury, budeme hlasovat o schválení této procedury.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 918 je přihlášeno 187 poslanců a poslankyň, pro 174, proti nikdo. Návrh procedury byl přijat.

 

Takže prosím, pane zpravodaji, provádějte nás jednotlivými návrhy a prosím o krátké zdůvodnění.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji za podporu procedury. Nejdříve bychom hlasovali o přednesené legislativně technické úpravě pozměňovacího návrhu, který je označen pod písmenem C, a to konkrétně jeho druhého bodu, který zní: Novelizační bod 16 zní: V § 3 odst. 1 větě první se za slovo "osoba" vkládá čárka a slova "která je malým nebo středním podnikem".

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Všechny jsem vás odhlásil na žádost, takže se prosím znovu přihlaste, a až se nám počet přihlášených ustálí, tak zahájím hlasování o legislativně technických úpravách. Je to tak.

 

Takže já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 919 je přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 171, proti 2... Pardon, ještě se na poslední chvíli někdo přihlásil. Přihlášeno je 173 poslanců a poslankyň, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Takže tím pádem budeme teď hlasovat o pozměňovacím návrhu pod označením B. Je to zrušení nástroje investičních pobídek. Stanovisko hospodářského výboru - nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Není slyšet.) Prosím o zapnutí mikrofonu. (Ministr: Ne.) Stanovisko ministerstva je tedy negativní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

hlasování číslo 920 bylo přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 45, proti 101. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: V tom případě budeme hlasovat nyní o pozměňovacím návrhu pod označením A1 - je to právě vyjmutí center zákaznické podpory z tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Ano.) Pardon. Nejdříve stanovisko výboru. (Doporučující.) Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Ano, doporučující.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 921 je přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 171, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Další návrh pod označením A2 pana kolegy Pustějovského prostřednictvím hospodářského výboru. A je to de facto zapojení explicitních zařízení Hospodářské komory do vyhodnocování systému investičních pobídek a formulaci nařízení vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím potom více na mikrofon. Pane ministře, jaké je stanovisko ministerstva? (Neutrální.) Zpravodaj? (Výbor bez stanoviska.) Snad víme všechno.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 922 je přihlášeno 176 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 25. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Další návrh pod označením A3 pana kolegy Kubíčka prostřednictvím hospodářského výboru. Jedná se o explicitní doplnění nařízení Komise EU přímo do textace zákona. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Ano.) Děkuji.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 923 je přihlášeno 176 poslanců a poslankyň, pro 170, proti 4. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Další návrh je pod označením A4 pana kolegy Kubíčka prostřednictvím hospodářského výboru. A jedná se o to, že by se při porušení, nebo resp. nedočerpání investičních pobídek nepostupovalo podle rozpočtových pravidel, ale podle daňových zákonů, tak jak to bylo v tom původním znění zákona. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Ano.) Děkuji.

Já jsem zahájil hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 924 je přihlášeno 176 poslanců a poslankyň, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Teď je bod A5 - pozměňovací návrh A5, což je vlastně také legislativně technická úprava, a to je, že se v článku prvním v bodě 55 se v poznámce pod čarou doplní slova "o zaměstnanosti". Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Souhlasné.) Děkuji.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 925 je přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 170, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Další návrh, který naleznete pod označením C, je můj pozměňovací návrh za klub ODS. Je to omezení investičních pobídek pouze na malé a střední podniky. Stanovisko výboru - bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko ministerstva. (Nesouhlasné.) Děkuji.

Já jsem zahájil hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 926 je přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 67. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Další návrh je pozměňovací návrh pod označením D pana kolegy Juříčka. Týká se lhůt, a to tím, že vláda o návrhu ministerstva na schválení investiční pobídky rozhodne ve lhůtě do tří měsíců od jeho předložení. Stanovisko výboru je bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Souhlasné.) Děkuji.

Já jsem zahájil hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 927 je přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 160, proti 5. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tím jsme vyčerpali pozměňující návrhy a měli bychom podle mých poznámek hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. O všech návrzích bylo hlasováno. Takže přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 298, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Stanovisko výboru? (Doporučující.) Děkuji. Stanovisko ministerstva? (Souhlasné, ano.) Děkuji.

Takže já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 928 je přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 131, proti 6. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Paní poslankyně Richterová se hlásí k hlasování? Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jenom pro záznam k hlasování, u čísla 927 jsem hlasovala pro, a na sjetině mám zdržela se. Takže nezpochybňuji hlasování, jenom pro záznam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, takže to bylo pro záznam. Já děkuji navrhovateli a zpravodaji. Tím jsme ukončili projednávání tohoto tisku. A je 13.28, takže máme ještě dvě minuty na to probírat jiné zákony, takže... Já bych přerušil do 13.30, kdy je napevno zařazen Způsob dofinancování sociálních služeb v ČR v roce 2019, což je bod 241. A uvidíme se zde za dvě minuty.

 

(Jednání přerušeno ve 13.29 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 13.30, takže budeme pokračovat v jednání. Než otevřu bod, od 13.30 se nám omlouvají páni poslanci Skopeček, Stanjura a Ondráček.

 

Nyní tedy otevírám na tento čas pevně zařazený bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP