(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Rozumím, pane předsedo. Na příští středu 5. 6. na 14.30 máme pevně zařazený bod číslo 43, obchod s povolenkami EU. Trváte na svém návrhu?
Poslanec Pavel Kováčik: Bezprostředně po tomto bodu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, čili po pevně zařazeném prvním bodu. Ano. (O slovo se hlásí poslanec Stanjura.) Je to procedurální návrh? (Poslanec Stanjura: Protinávrh.) Protinávrh. Ano prosím, pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Podle jednacího řádu můžu dát protinávrh, když je návrh na přerušení. Tak já tedy zopakuji ten svůj návrh, o kterém jsem chtěl, ať hlasujeme až po zamítnutí. Nicméně když si pan předseda Kováčik vytváří prostor pro jednání, jak říkal - já jsem to pochopil jako prostor pro tlak na hnutí ANO, aby jako obvykle komunistům uhnulo - tak mi dovolte, abych navrhl procedurálně, abychom to přerušili, tak jak jsem říkal, do doby, než přijde souhlasné stanovisko celé tripartity, všech tří sociálních partnerů. Respektive dvou sociálních partnerů, to znamená zástupce zaměstnavatelů a zástupce zaměstnanců.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, já jsem mezitím přivolal poslankyně a poslance, kteří nebyli v sále. Budeme hlasovat nejprve o protinávrhu pana předsedy Stanjury, abychom tento bod přerušili do doby, než s ním bude souhlasit tripartita, tedy zaměstnanci a zaměstnavatelé. Je zde návrh na odhlášení. Jste nyní odhlášeni, přihlaste se nyní svými hlasovacími kartami.
Nyní můžeme hlasovat o návrhu pana předsedy Stanjury.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 22. Přihlášeno je 159 poslanců, pro 75, proti 23. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Kováčika, abychom projednávání tohoto bodu přerušili do příští středy, odpoledního jednání, po pevně zařazeném bodu číslo 43.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 23. Přihlášeno je 160 poslanců, pro 114, proti 38. Návrh byl přijat. To znamená, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu do příští středy. Vrátíme se k němu při odpoledním jednání po pevně zařazeném bodu číslo 43.
V tuto chvíli končím projednávání tohoto bodu. Nyní se budeme věnovat bodu číslo
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 453/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Paní ministryně, prosím ujměte se slova. (Silný hluk v sále.) Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o klid, ať nás může paní ministryně seznámit s tímto návrhem. Děkuji.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás seznámila s vládním návrhem zákona, kterým se mění jednak trestní zákon, jednak trestní řád, a ve znění pozdějších předpisů. (Hluk v sále trvá.)
Ministerstvo spravedlnosti tady připravilo návrh zákona, jehož hlavním cílem je podpora zvyšování počtu uložených peněžitých trestů, a to ať jako trestů samostatných, nebo ukládaných vedle jiného trestu. Jedná se o komplex opatření směřujících k vyššímu a racionálnějšímu ukládání trestů tohoto druhu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, paní ministryně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou vás prosím, abychom tady vytvořili atmosféru, ve které slyšíme paní ministryni Benešovou. Děkuji. Prosím, paní ministryně, pokračujte.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová V minulosti nebylo potenciálu peněžitého trestu dostatečně využíváno. V podstatě v letech 1994 až 2005 bylo možné pozorovat zásadně neustálé snižování počtu uložených peněžitých trestů. Po krátkém období růstu počet peněžitých trestů od roku 2010 opět klesal až do roku 2013, to byl na historické hodnotě nejnižší 3,2 %, což bylo předmětem kritiky. Na některé důvody tohoto neuspokojivého stavu v minulosti bylo již reagováno, nicméně reakce praxe nebyla stále uspokojivá. K pozitivní změně praxe v ukládání peněžitých trestů došlo po roce 2017, kdy byly uspořádány odborné semináře pro soudce, státní zástupce, policisty. Cílem bylo zjistit příčiny malého využívání peněžitého trestu v soudní praxi. Všechny tyto poznatky byly zapracovány do předloženého návrhu zákona.
Konkrétně se jedná o změny jak hmotněprávních podmínek ukládání peněžitého trestu v důsledku jeho nevykonání, tak změny právní úpravy jeho výkonu. Navrhuje se zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty. Dále zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody. Nezaplacený peněžitý trest bude namísto toho přeměněn v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu. Zmírňují se podmínky pro zahlazení při odsouzení k peněžitému trestu. Odsouzení bude v zásadě zahlazeno vykonáním trestu. V současné době je praxe taková, že se musí požádat po roce po vykonání tohoto trestu, ledaže by byl uložen za zvlášť závažný zločin, tam i nadále bude ta lhůta jednoho roku zachována. V oblasti trestního práva procesního se navrhuje prodloužit lhůty pro placení peněžitého trestu. Nově se stanoví, že je-li zřejmé, že vymáhání peněžitého trestu by bylo bezvýsledné nebo by mohlo být zmařeno, soud nemusí peněžitý trest vymáhat a může rovnou přistoupit k jeho přeměně.
To je asi k filozofii tohoto návrhu. Chtěla bych požádat, aby tento návrh zákona, protože ho považuji za potřebný a posun k lepšímu, byl prohlasován do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Zpravodajkou pro prvé čtení je paní poslankyně Helena Válková. Paní zpravodajko, prosím ujměte se slova.
Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, ono tady to podstatné bylo řečeno. Já bych si dovolila jenom podtrhnout to, že vlastně ten peněžitý trest - a už jsem takovým historickým pamětníkem - byl vždycky sirotou mezi ostatními trestními sankcemi a ukládal se velice málo. Soudy se vymlouvaly na to, že skladba pachatelů je taková, že je v podstatě nevymahatelný. Částečně měly pravdu, ale poměry se změnily a v řadě případů by se uložit mohl, a stejně se neukládal.
Není tedy situace tak obrovsky rozdílná. Když srovnáme, 80 % všech trestů ukládaných v Německu, u našeho souseda, je právě těch trestů peněžitých, finančních. Čili peněžitý trest je naprosto standardem v Evropské unii. Samozřejmě ne každý v 80 % ukládá peněžitý trest jako Němci, ale třeba Francouzi 40 až 50 %, a tak bych mohla pokračovat. ***