(3.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, jistě jste si všimli, že Komunistická strana Čech a Moravy se do této debaty nezapojila. Dovolte mi stručně vyjádřit náš postoj.
Česká republika na začátku transformace měla majetek ve výrobních prostředcích cca 2,6 až 2,7 bilionu korun a v roce 2017 po volbách dluh České republiky byl více než 1,6 bilionu korun. To znamená, že od nezadluženého státu jsme před těmito volbami byli v situaci, kdy nějakým způsobem bylo rozpuštěno více než 4,5 bilionu korun a stát byl v situaci, kde reálně při zvyšování dluhu hrozil bankrot.
Vzhledem k tomu, jak dopadly volby a byla vytvořena nejdříve jednobarevná vláda, která nezískala důvěru, a potom vláda menšinová koaliční, KSČM se rozhodla pro jednorázové řešení, že podpoří vznik vlády s důvěrou a že tuto vládu bude tolerovat. To je pozice, ve které jsme nyní, a podotýkám, že podmínky, které jsme dojednali s vítězným hnutím ANO, bylo jich sedm, se v současné době plní. To znamená, že se zvyšují mzdy, je růst minimální mzdy jako jednoho z nástrojů pro dosažení toho, že budeme mít srovnatelné mzdy jako okolní země, když máme evropské ceny. Že se trvale zvyšují důchody a sociální dávky, že tady existuje ochrana přírodních zdrojů, vytvořila se příslušná sekce na Ministerstvu průmyslu a obchodu, budeme o tom dále jednat. A samozřejmě se nezvyšuje ani spoluúčast pacientů na zdravotní péči, protože respektujeme ústavní princip, že mezi pacientem a lékařem je všeobecné zdravotní pojištění, které má zabezpečit, aby zdravotní péče byla pro občana bezplatná. To je také ústavní princip.
Vzhledem k tomu, že je pro nás důležité, aby ČR byla stabilním státem. Nemáme zájem na tom, aby se vraceli do politiky ti, kteří tento stát zadlužili. Kteří způsobili řadu věcí a excesů v rámci privatizace, kteří se podíleli na tom, že existuje v ČR pojem tunelování, že tady existuje výrazná korupce. Některé strany se staly v minulosti přímo symbolem korupce v českém prostředí. A je pro nás nepřijatelné, aby takové pojmy se vracely do našeho prostředí.
KSČM nemá tedy žádný důvod, aby hlasovala pro vyslovení nedůvěry této vládě. A nejde tady o to, co bylo řečeno, že snad jednáme o panu premiérovi Andreji Babišovi. Jednáme o ústavním kroku vyslovení nedůvěry vládě. A myslím si, že ten důvod tady pro řadu občanů, a tedy ani pro voliče KSČM není. Proto se KSČM zdrží v tomto hlasování a nepodpoří vyslovení nedůvěry vládě. Děkuji vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další s přednostním právem pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Nejdřív možná jenom pár slov k tomu, v jaké noční hodině mluvíme nebo ne. Jestli jsem to dobře počítal, schůze probíhá bez polední přestávky, to znamená čistého času, zhruba 16 hodin. Stopky jsem v ruce neměl, ale řekl bych, že čas mezi vládu a opozici byl rozdělen tak padesát na padesát přibližně.
Vláda z mého pohledu tady obstruuje, zvolila taktiku, že nás unaví. Tak mám pro vás špatnou zprávu, nás neunavíte. Nás neotrávíte, nás nepřesvědčíte.
V mém prvním funkčním období 2010 až 2013 jsem díky kolegům ze sociální demokracie a KSČM zažil jednání v Poslanecké sněmovně, které začalo v úterý v devět a skončilo ze soboty na neděli asi ve dvě ráno. Vždycky byla pauza k osmi, devíti, kdy končil jednací den. Šest dnů, šest nocí, neunavili nás, neporazili nás, vyhráli jsme to. To se stane i v tomto volebním období. Takže viděl jsem zachmuřené tváře a řekl bych až nepříliš přátelské pohledy ze stran vládních poslanců. Tak já jenom připomínám, že když jsme vládli my, tak jsme tady v kuse šest dnů a šest nocí, a mnozí kolegové, a já se dneska na ně budu za chvíli obracet jmenovitě, zejména sociální demokracie si to dobře pamatuje. Tak to jenom to aranžmá, nějaký jednoduchý propočet. Já bych řekl, že to bylo padesát na padesát.
Vrátím se k úplně prvnímu vystoupení. Dneska tady zaznělo, a to byl můj předseda, místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala, který řekl, že Andrej Babiš nerozumí své situaci a nechápe, co se ve společnosti děje. V zásadě hned v následujících vystoupeních Andreje Babiše ve funkci generálního ředitele ČR a jeho odborných náměstků, kterým asi ze zvyku ještě pořád říkáme ministři, se to plně potvrdilo. Já mám rád politickou diskusi a zaznamenal jsem pouze dvě politická vystoupení, dva politické projevy dvou členů vlády. Sice s jejich obsahem absolutně nesouhlasím, nicméně to byly politické projevy a dá se o ten obsah přít, a to byla vystoupení pana ministra Staňka a paní ministryně Maláčové.
Co mě překvapilo, dojemná snaha některých ministrů, kteří nejsou ministři z vůle voličů, protože nekandidovali, dokonce nejsou ani ministry z vůle některé z vládních stran, ale jsou ministři z osobní vůle Andreje Babiše, jak projevili dojemnou starost o to, jestli my se dobře staráme o své pravicové voliče. Tito ministři se cítí dneska velmi silní v kramflecích. Tak jenom připomenu, že to už jsme tady zažili. Měli jsme tady paní ministryni Šlechtovou, která se úřednice stala ministryní, jak dopadla. Měli jsme tady pana ministra Pelikána, ten se taky z úřední pozice stal ministrem, jak dopadl. Ano, v následujícím funkčním období kandidovali, stali se poslanci, dokonce se stali i členy první vlády Andreje Babiše, jak dopadli. Tak se moc neradujte, oni vám ukázali váš osud.
Ještě jsem zapomněl, omlouvám se, pan ministr Stropnický, který taky složil mandát v Poslanecké sněmovně. Dneska slouží, a myslím to v dobrém, jako velvyslanec ČR u našeho klíčového spojence na Blízkém východě, v Izraeli. A jak jsem se dočetl z vyjádření jeho ženy, v pondělí nebo v neděli obětavě roznášel v Tel Avivu vodu demonstrantům, kteří chtěli podpořit demonstraci na Letné. To je příběh těch, kteří už byli ve vládě ať už Sobotkově, nebo v první vládě Andreje Babiše.
Teď se chci zamyslet nad tím - k Andreji Babišovi už asi dneska skoro nic neřeknu, myslím, že toho zaznělo hodně - nad tím, co by mělo být klíčové pro politický souboj v Poslanecké sněmovně, a to je program. Program politických stran. Tak dneska vládní většinu tvoří tři politické strany.
Hnutí ANO. To nemá žádný program. Podle aktuální nálady na sociálních sítích nebo internetových fórech ukradne tu něco nalevo, tu něco napravo, něco bombasticky slíbí, aby od toho zase ustoupili, a tak se to děje. Takže první člen vládní koalice nemá program. ***