Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 509/ - prvé čtení

Z pověření vlády uvede návrh ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová. Požádám ještě předtím, než jí udělím slovo, pana poslance Jana Volného, který je zpravodajem pro první čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Než paní místopředsedkyni vlády udělím slovo, požádám sněmovnu o klid! Je tu ještě velký hluk. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Jeho hlavním cílem je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené, a to s pomocí změn ve zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace... (V sále je obrovský hluk!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní místopředsedkyně vlády, já vás přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid! Pokud diskutujete něco jiného, než je tisk 509, tak prosím v předsálí. Děkuji, pokračujte.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo.

Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a jejich rodiny. Z odborných studií víme, že u alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 mld. korun ročně a u kouření dokonce přesahují 100 mld. korun ročně. Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy.

Balíček zákonů také mění metodu tvorby technických rezerv pojišťoven za účelem nastavení objektivnějšího kritéria pro daňové účely. Upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucí z takzvaných korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 a upravuje osvobození od daně u krajinných prvků typu remízky, které mohou napomoci v boji se suchem.

V novele zákona o spotřebních daních se především zvyšuje sazba spotřební daně z lihu, z tabákových výrobků, ze surového tabáku a ze zahřívaných tabákových výrobků. Tento návrh vychází vstříc požadavkům ministra zdravotnictví a předsedkyně vládního výboru pro prevenci závislostí, kteří upozorňovali na zvýšení dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně. Od roku 2010 vzrostla průměrná mzda o 44,2 %, což je jednoznačně pozitivní, ale právě v tomto roce byla naposledy zvýšena spotřební daň z lihu. Spotřební daně u cigaret a tabáku se sice v tomto období průběžně navyšovaly, ale jejich růst zdaleka neodpovídal rychleji stoupajícím platům a mzdám, takže i tabákové výrobky se staly dostupnějšími. Z tohoto ministr zdravotnictví a národní protidrogová koordinátorka opakovaně apelovali na Ministerstvo financí, aby přistoupilo k vyššímu zdanění zejména alkoholu a tabáku prostřednictvím vyšších sazeb spotřební daně. Zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje i OECD. Tento návrh vychází požadavku ministra zdravotnictví a národní protidrogové koordinátorce vstříc.

Návrh na úpravu sazeb spotřebních daní se váže i na programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problému závislosti prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislosti na návykových látkách. V případě spotřební daně z cigaret se tímto návrhem splňuje také požadavek na minimální výši spotřební daně z cigaret stanovenou podle váženého cenového průměru cigaret vyplývající z evropského práva. Kvůli nárůstu životní úrovně přestane Česká republika bez zvýšení daně snižovat podmínku ze směrnice 2011/64/EU, jelikož celková spotřební daň z cigaret činila méně než 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě. Novelou se tedy splňuje požadavek na minimální výši spotřební daně z cigaret stanovenou podle vape cigaret.

Při přípravě zvýšení těchto spotřebních daní jsme se samozřejmě vypořádávali i s rizikovými faktory. Dovolte mi tedy rozptýlit některé pochybnosti, se kterými jsem byla v souvislosti s návrhem konfrontována, a to k hrozbě snížení účinků návrhu zákona rozšířením černého trhu. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s velmi nízkým podílem nezákonného obchodu s těmito komoditami, a to jak v rámci EU, tak celosvětově. K uvedené skutečnosti napomáhá u cigaret značení tabákovými nálepkami, které slouží jako velmi efektivní prostředek pro kontrolu pravosti těchto výrobků a jejich způsobilosti prodávat je na českém trhu. Obdobnou funkci plní také nově spuštěný celoevropský systém pro sledování pohybu tabákových výrobků. U lihu slouží k tomuto účelu kontrolní pásky podle zákona o povinném značení lihu. Vedle již zmíněných nástrojů systémového charakteru je nutné zdůraznit, že v rovině výkonné správce daně disponuje stále sofistikovanějším vybavením a postupy, kterými může proti nezákonnému obchodu efektivně bojovat.

Co se týká možných dopadů plynoucích z legálních nákupů v blízkém zahraničí, z informací obsažených v cenových mapách se nedomníváme, že by přeshraniční nákupy alkoholu a tabáku dosáhly významného objemu, a to vzhledem k relativně nízkému rozdílu v cenách oproti Polsku a Slovensku a nutně vynaloženým cestovním nákladům. Naopak ve srovnání s Rakouskem a Německem, kde jsou pro nás tuzemské nákupy rozpočtově přínosné, zůstane rozdíl v cenách významný.

K námitkám, že zařazení piva čepovaného v rámci stravovacích služeb do snížené sazby 10 % v rámci novely zákona o DPH má být údajně nekoncepční, bych ráda podotkla, že účelem tohoto opatření je zmírnit nároky, které jsou na plátce kladeny v souvislosti se zavedením evidence tržeb v pohostinství. Zároveň se tímto opatřením podporuje práce v této oblasti, která tvoří podstatnou část ceny poskytované služby, proto se nepředpokládá, že by se zmíněné snížení sazby DPH promítlo do konečné ceny restauračních služeb pro spotřebitele, tedy ani do ceny prodávaného piva.

Dalším opatřením, které má omezit škodlivé společenské dopady, je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navrhuje zvýšení sazby daně z hazardních her pro některé dílčí daně z hazardních her. Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her v roce 2015. Původně byla navržena tři pásma zdanění z hazardních her, a to zejména s ohledem na jejich společenskou škodlivost a sekundárně s ohledem na jejich ziskovost - takže škodlivost, ziskovost. Pozměňovacím návrhem přijatým Poslaneckou sněmovnou však byl tento systém opuštěn a zdanění provozování hazardních her tak nyní tomuto rozdělení neodpovídá. Relativně nebezpečné živé hry se daní stejně jako například tombola. To není systémové a já to považuji za krajně nevhodné. I když samozřejmě respektuji vůli Parlamentu, mám přesto za to, že původní vládní návrh byl v tomto jednoznačně lepší, protože lépe odrážel charakter jednotlivých hazardních her.

Je možné se ptát, proč se vracet k roku 2015, když máme rok 2019. Při přípravě návrhu z roku 2015 byly provedeny důkladné analýzy celého komplexu nové hazardní regulace včetně zdanění. Do procesu byli zapojeni adiktologové, experti na provozování hazardních her, ale také organizace provozovatelů hazardních her. I když je hlavním cílem zdanění provozování hazardních her získání prostředků pro veřejné rozpočty, koneckonců jde o daň, takže kdybychom tento cíl neměli, nebylo by ji nutné zavádět, a tak byla tato daň vždy chápána také jako doplněk regulace provozování hazardních her, čemuž odpovídala její konstrukce. Dokonce platí, že pokud mají být různé hazardní hry zdaňovány různě, tak tato daň musí zohledňovat rizika a specifika jednotlivých hazardních her, aby byla v souladu s evropskými právem. Analýzy z roku 2015 jsou tak tím nejlepším materiálem zaměřeným na hazardní regulaci jako celek, který je v současné době k dispozici. Občas zaznívá argument, že jsou tyto analýzy chybné, protože predikovaly vyšší výnos daně. Tyto analýzy však byly především adiktologické. Jejich hlavním cílem bylo stejně jako v případě celé hazardní regulace omezení dostupnosti hazardních her, abychom přestali být kasinem v srdci Evropy.

Nová regulace v tomto směru funguje lépe, než jsme čekali. K omezení dostupnosti hazardu skutečně došlo, ale chceme, aby se uplatnila v celém svém původně navrženém rozsahu a mohla fungovat ještě lépe, k čemuž patří i lepší diferenciace zdanění. Samozřejmě také probíhá sběr podkladů pro vyhodnocení účinnosti regulace, protože sebelepší analýza je pouze odhadem, který je nutné následně ověřit. Na Ministerstvu financí v současné době probíhá projekt, jehož cílem je právě vyhodnocení těchto podkladů. Lze tak shrnout, že rozdělení do tří pásem zdanění je založeno na odborných analýzách a má svůj smysl.

Je také možné se ptát, proč je ta která hra v některém pásmu zdanění. Původní návrh zákona vycházel z toho, že v nejvyšším pásmu zdanění mají být automaty - odborně technická hra. To je aktuálně splněno a na tom nebudeme nic měnit. Cílem předkládaného návrhu je ale rozdělit nižší pásmo zdanění na střední pásmo a nízké pásmo. (Ministryně se otáčí do vládní lavice na hlasitě diskutující ministry s upozorněním, že je tu hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní místopředsedkyně vlády, já vám rozumím. Znovu žádám kolegy a kolegyně, aby diskutovali téma, které se netýká daňového balíčku, zásadně v předsálí a nechali úvodní slovo paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády přednést v takovém ovzduší, které umožňuje diskusi nad ním. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji.

Ve středním pásmu zdanění mají být nově zdaněny živá hra, bingo a loterie. Hazardní živou hrou je třeba ruleta, Black Jack, kostky, případně i poker, který je hazardní hrou, to potvrdil i Nejvyšší správní soud, a nemá cenu zde vést debatu o tom, že jde o ušlechtilé povolání nebo o dovednostní hru, jak často zaznívá. O zařazení živých her do vyššího pásma rizikovosti není sporu. V odborné literatuře dokonce najdete názory, že živé hry jsou podobně rizikové jako hry technické, protože mají podobná rizika vzniku závislosti, avšak s ohledem na jejich nižší dostupnost v rámci hazardní regulace byla jejich nebezpečnost zohledněna tím, že je nejde provozovat jinde než v kasinech, je tedy nutné řadit je do nejvyššího pásma zdanění. Bingo sice v současné době není moc populární, Ministerstvo financí má však obavu, že pokud by bylo zdaněno méně než živé hry, tak by se tato situace mohla změnit, protože je mezi nimi možná substituce. Mimoto existují odborné adiktologické články, podle kterých je bingo středně škodlivou hazardní hrou. V případě loterií je nutno přiznat, že se u nich významně uplatní kritérium ziskovosti. Nadto se vedle relativně neškodného sázení v uvozovkách v trafice, kdy probíhá slosování jednou týdně, zejména v posledních letech objevují hry, které se zejména v online prostředí začaly velmi podobat technické hře. Rizikové je už jen to, že tyto loterie mají slosování každých pár minut, takže padá argument o jejich neškodnosti z toho důvodu, že hráč musí čekat až týden, než se dozví, zda vyhrál. Na internetu dokonce najdete stírací losy. V praxi jsme také zaznamenali snahu o zavedení her, které by byly formálně loterií, ale tvářily by se jako živá hra. Pokud by už tak bylo možné souhlasit s tím, že klasická loterie je relativně neškodná, tak loterie v dnešní podobě až tak nevinná není.

V nižším pásmu zdanění pak mají být zařazeny ostatní hazardní hry, tedy kurzová sázka, totalizátorová hra, tombola s herní jistinou nad 100 000 a turnaj malého rozsahu. Z adiktologických analýz vyplynulo, že tyto hry sice určité riziko představují, ale oproti hrám, které mají být zařazeny do vyššího pásma zdanění, je toto riziko znatelně nižší.

S tímto dále souvisí novela zákona o dani z příjmu, která omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry 100 000 Kč. Návrh na tuto úpravu vzešel ze závěrečného projednávání na vládě a souvisí s plněním programového prohlášení vlády v části odstraňování daňových výjimek, o kterém probíhá diskuse v zásadě permanentně. Cílem úpravy je zejména naplnění zásady horizontální spravedlnosti, to je principu směřujícího ke zdanění příjmů stejnou sazbou daně bez ohledu na zdroj. Z tohoto principu by měla být stanovena výjimka například v podobě osvobození daňového příjmu pouze tehdy, je-li tento příjem nějakým způsobem společensky preferovaný. Obecně myslím, že je shoda, že příjem z hazardních her mezi ně nepatří, a není tak důvodné, aby měl nějaké zvýhodnění oproti například příjmům ze zaměstnání či z podnikání. Proto se navrhuje odstranit tuto nelogičnost u výher z hazardních her. Daň z příjmu bude dopadat na čisté výhry z hazardu převyšující 100 000 Kč. Za čistou výhru je přitom považován kladný rozdíl výher bez vrácených vkladů a sázek.

Zároveň musím uvést, že spolupracujeme se zástupci podnikatelů v této oblasti ve věci případné korekce navržené u správy daně tak, která nyní dominantně počítá s uplatněním srážkové daně, abychom v určité části zavedli formu podání daňového přiznání - na základě požadavku podnikatelské společnosti.

Novela zákona o daních z příjmů - a teď mi dovolte - a zákona o rezervách - abych pohovořila - pro zjištění základu daně z příjmu mění metodu tvorbu technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob. Zdůrazňuji, není to žádná sektorová daň, jak tady padá nepřesně a nesprávně z úst některých opozičních politiků. Tento postup je v souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, kde je uvedeno, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, a navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevně stanoveného administrativního ukazatele, tedy ne tak, jak se hodí pojišťovnám. Tato metoda je objektivnější, neboť představuje propracovaný a objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Proto takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Tento systém zároveň do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména - a to je ten smysl - odkládání zdanění.

Existence tohoto potenciálu daňové optimalizace je mimo jiné častým argumentem k nutnosti zavedení sektorové daně na pojišťovny, kterou naopak Ministerstvo financí dlouhodobě odmítá, protože se se sektorovým zdaněním principiálně neztotožňuje. Čili má sloužit jako protihodnota v uvozovkách optimalizačním možnostem, ale nelze s tímto souhlasit vůbec, neboť jednu nadstandardnost bychom kompenzovali jinou. Podstatné je v tomto případě, že nejde o žádnou formu dodatečného zdanění, pouze se standardizuje rozložení daňového břemene v čase a eliminují se možnosti odkládání daňové zátěže. Ty pojišťovny si odložily v čase zaplacení daně a my chceme, aby je zaplatily v určitý okamžik, a pak tvořili rezervy všichni stejně podle evropského standardu. Nejde tedy o žádné sankcionování pojišťoven. A rozhodně si stát nechce sáhnout na peníze klientů, jak proběhlo zcela nekorektně v tisku.

Nejožehavější otázkou je pak přechodné období, v rámci kterého se mají současné rezervy narovnat na nová pravidla. Tato otázka byla samozřejmě řešena se zástupci pojišťoven, kdy na základě připomínek došlo k rozložení dopadu na dva roky, což znamená, že důsledky zvýšené tvorby rezerv by měly být vyrovnány do druhé poloviny roku 2022. Při započítání faktu, že v programovém prohlášení vlády je záměr na toto opatření již deklarován od první poloviny roku 2018, je celkové období, v rámci kterého se tyto subjekty mohou a mohly na opatření připravovat, přes čtyři roky. Je to čtyři a půl roku.

Samozřejmě i v této otázce jsme připraveni diskutovat o alternativách, nicméně musíme brát v potaz, že ne všechny pojišťovny využívaly zmíněný odklad daňové povinnosti, to znamená, plná aplikace nových pravidel znamená též srovnání daňové zátěže a odstranění možnosti uplatňovat tuto daňovou výhodu, kterou, notabene - opakuji - využívají jenom některé pojišťovny.

Dále by chtěla uvést, že stejně jako u rezerv jiných subjektů pojišťovny samozřejmě mohou a budou dále tvořit účetní rezervy podle dosavadních pravidel pouze pro daňové účely, jejich výše bude určována objektivnějším parametrem, než je tomu doposud.

Dále změna v rámci daňového balíčku se týká zákona o dani z příjmů, který jej doplňuje o přechodné ustanovení, kterým se odstraňuje nekoncepční zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů, to znamená, budou napříště zdaněny.

V návrhu je obsažena také novela zákona o dani z nemovitých věcí a ta reaguje na loňské diskuze ze zemědělského výboru i interpelace některých poslanců. Má význam a vlastně týká se za zdanění krajinných prvků, především tzv. remízků, které mají význam zejména pro diverzitu krajiny a její retenční schopnost.

Toto jsou z mého pohledu nejpodstatnější změny obsažené v návrhu, jehož účinnost se navrhuje k 1. lednu 2020. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Hezké odpoledne. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, vážená vládo, já se nebudu vracet k tomu věcnému záměru, ten tady paní ministryně velice podrobně uvedla. Já bych chtěl tedy jenom ve stručnosti shrnout historii tohoto návrhu zákona. Vláda předložila Sněmovně návrh zákona 13. 6. 2019. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 509 hned toho 13. 6. 2019. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 27. 6. 2019, určil zpravodaje Ing. Jana Volného a navrhl rozpočtový výbor jako garanční. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy otvírám obecnou rozpravu, do které s přednostním právem mám tři poslance. Takže jako první vystoupí s přednostním právem pan poslanec Miroslav Kalousek, připraví se pan ministr Vojtěch Adam a následně jsem ještě já přihlášen. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrý den. Dámy a pánové, ta novela je poměrně rozsáhlá a asi není účelem prvního čtení rozebírat jednotlivé kapitoly i jednotlivé návrhy změn paragrafů, na to bude dost času ve výborech, a já se tedy omezím jenom na dvě konstatování.

To první konstatování se týká zdůrazňování motivu zvýšení spotřební daně u cigaret, u lihu a u hazardu, byť nás samozřejmě ještě čeká asi podrobná diskuze, co všechno chápeme pod slovem hazard a na čem může být člověk v případě hazardu závislý. Asi ne na tom, že si jednou za týden vyplní tiket, spíše je závislý na tom opravdu tvrdém hazardním byznysu. A já bych strašně rád Ministerstvu financí věřil, že ta motivace je opravdu vyvolána pouze snahou o boj se závislostí. A tady chci říct ano, v tomto zápase my jsme připraveni Ministerstvo financí a vládu podpořit. Jak poznáme, že tím motivem je boj se závislostí? To poznáme tak, že na jedné straně ty komodity, které opravdu závislost způsobují, ať už je to tabák, ať už je to líh, ať už je to tvrdý hazard, že skutečně zvýšíme jejich cenu vyšším zdaněním a logicky nějaké jiné daně snížíme tam, kde žádná závislost nehrozí, tam, kde naopak snížení bude ku prospěchu ať již lidské tvořivosti, nebo tvorbě hrubého domácího produktu či jiným bohulibým účelům. Pokud vláda a Ministerstvo financí opravdu myslí vážně, že je motivováno bojem se závislostí, tak vyslyší náš apel a naše návrhy a některé jiné daně ve zhruba stejném finančním objemu snížíme, aby výsledek byl fiskálně neutrální.

Ideální příležitost budou mít vládní strany zítra. Budeme hlasovat o návrhu Senátu na zrušení daně z nabytí nemovitostí. To je tak asi zhruba stejný objem jako daně navrhované z lihu, tabáku a hazardu, a pokud vláda podpoří senátní návrh a tato daň bude zrušena, může se spolehnout na naši podporu na zvýšení spotřebních daní u těch komodit, kde opravdu hrozí zvyšování závislosti. Pokud ale vláda ten senátní návrh nepodpoří, připravíme přes prázdniny celou řadu pozměňujících návrhů týkajících se daně z příjmů či jiných přímých odvodů a nabídneme to vládě jako alternativu. Ano, podpoříme vám spotřební daně u škodlivých komodit, ale vy podpořte naše návrhy na snížení jiných daní, které se závislostí nemají nic společného. Půjde-li vláda na tuto otevřenou diskuzi, pak jí budu věřit, že chce bojovat se závislostí. Pokud na to nepůjde, tak je evidentní, že ten argument je falešný, zástupný a nepravdivý, že vládě nejde o nic jiného, než aby zvýšila celkovou daňovou zátěž občanů, a že se závislostí nechce bojovat, ale na závislosti občanů chce navíc ještě více vydělávat... (V sále je velký hluk.)

Promiňte, už nemůžu. Děkuji. Mluvit mohu dál, ale za určitých předpokladů, o které jsem si dovolil požádat. Děkuji.

To poznáme ve třetím čtení podle toho, jak budou nebo nebudou přijaty naše pozměňující návrhy. Proto avizuji, že nenavrhneme zamítnutí a ani nepodpoříme návrh na zamítnutí či vrácení k přepracování, chceme se tomu ve druhém čtení odpovědně věnovat, ale nelze počítat s naší podporou tohoto návrhu, pokud na konci projednávání bude zřejmé, že dojde ke zvýšení celkové daňové zátěže. Pokud dojde, já se trochu bojím, že dojde, protože vláda už s tím kalkuluje v plánech rozpočtu na rok 2020, tak něco takového podpořit nemůžeme, a současně s tím vláda sama sebe usvědčí ze lži, že jí jde o boj se závislostí. Nejde! Jde jí jenom o peníze navíc! Nevěřte těmhle falešným argumentům, pokud jiné daně nebude chtít snížit.

Jedné věci bych se ale chtěl věnovat velmi naléhavě a je to onen návrh na snížení daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven. Paní ministryně tady argumentovala směrnicí Solvency II. Samozřejmě směrnice Solvency II pro celou Evropskou unii dává nějaké minimum, ale pochopitelně že žádné členské zemi nebrání, aby to bylo víc. Je to úplně stejné jako v bankovním sektoru. V současné době české banky mají mnohem vyšší kapitálovou přiměřenost, než přikazují příslušné regulační směrnice Evropské unie. A já kladu otázku - to je špatně? Ne, naopak to je dobře. Finanční sektor má robustní odolnost proti budoucím krizovým situacím a mimořádným situacím, o kterých nemůžeme tvrdit, že nepřijdou. Samozřejmě že přijdou, a čím bude odolnější, tím menší riziko pro českého daňového poplatníka, že bude muset intervenovat ze svých peněz prostřednictvím státního rozpočtu na stabilizaci toho sektoru. Já jenom připomínám poslední finanční krizi, kdy Česká republika byla jednou ze čtyř zemí na celém světě, kde státní rozpočet nemusel intervenovat na stabilizaci finančního sektoru právě proto, že ten finanční sektor byl v tak mimořádně dobré kondici, banky měly vysokou kapitálovou přiměřenost a pojišťovny měly vysoké rezervy.

Vláda vydrancovala všechny rezervy ve veřejných rozpočtech. Snížila rezervu u dluhové služby na absolutní minimum, vydrancovala poslední zbytky na účtu bývalého Fondu národního majetku, zmáčkla pasiva státních podniků a společností se státní účastí na maximum. Zvýšila mandatorní výdaje, čímž samozřejmě opět snížila odolnost společnosti proti budoucím krizovým situacím. A teď tímhle návrhem se snaží snížit tu odolnost i v soukromém sektoru a zvýšit riziko pro řadového občana, že bude muset někdy v budoucnu v krizové situaci ve prospěch toho finančního sektoru intervenovat.

To je tak neodpovědné! To je tak nebezpečné! Je to nejnebezpečnější z těch návrhů. Neslyším ho poprvé. Slýchal jsem ho v uplynulých deseti letech mnohokrát. Vždy po poradě s regulátorem, s Českou národní bankou, jsme takový nápad odmítli jako nebezpečný a neodpovědný vůči příštím generacím. A není náhodou, že k tomuto návrhu, dámy a pánové, Česká národní banka má negativní stanovisko. Česká národní banka jako regulátor našeho finančního sektoru varuje před přijetím tohoto návrhu! A to z důvodů, které si tady snažím říkat. Prostě to sníží tu stabilitu a sníží to odolnost českého finančního sektoru.

Co je na tom docela pikantní, a to prosím, abyste zpozornili vy, kterým vadí, kolik utíká dividend do zahraničí z českého finančního sektoru, a kteří přemýšlíte, jak to udělat, aby těch dividend tam utíkalo méně. No, tak víte, co bude důsledkem tohoto návrhu, který tady paní ministryně hájí? Důsledkem bude, že těch dividend bude samozřejmě utíkat více. Protože ty peníze, které dnes jsou v těch rezervách, ty si mohli... (Odmlka pro hluk v sále.)

Já to fakt nedám... Pane místopředsedo, mohl byste ty dámy poprosit?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já bych vás poprosil o klid, aby se pan předseda mohl vyjádřit.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy promiňte, já to nečtu. Já mluvím z hlavy a nejsem schopen formulovat z hlavy v okamžiku, kdy se účastním trojrozhovoru. Moc vás prosím o pochopení. Děkuji.

Tak abych chytil nit. Důsledkem toho návrhu, který tady paní ministryně hájí, je, že těch dividend bude utíkat více. Protože ty peníze, které teď leží na technických rezervách, ty si samozřejmě mohli rádi ti vlastníci, a to jsou zahraniční vlastníci, vyplatit jako dividendy. Oni si je nevyplatili jako dividendy. Oni rozumně motivováni státem, že ty rezervy budou daňově uznatelné, je radši uložili do rezerv, které slouží ke stabilitě českého finančního sektoru. A teď, když jim to vláda jaksi výrazně omezí, no tak co budou dělat? Tak si to budou vyplácet na těch dividendách.

Takže až budete, dámy a pánové, naříkat, jak ti zlí zahraniční vlastníci ty dividendy odvádějí do zahraničí, tak tohle bude jeden z těch důvodů, proč to budou dělat. Když to nepřijmeme, ten návrh, tak ty peníze zůstanou v rezervách českých pojišťoven pro stabilizaci českého finančního sektoru. Když jim to zařízneme, tak si to holt vyplatí jako dividendy. Prostě každý se chová tak, k čemu ho to prostředí motivuje.

Další poměrně zajímavý průvodní jev tohoto neotřelého návrhu, který nám vláda předkládá. Velmi prosím, abychom o tomto přemýšleli. Velmi prosím, abychom si přečetli stanovisko České národní banky jako regulátora. A velmi prosím, abychom si položili otázku, jestli nám to stojí za to. Protože co bude tím výsledkem? Výsledkem bude o něco vyšší daňový výnos v roce 2020, možná ještě v roce 2021... (Ministryně Schillerová mimo mikrofon uvádí jiný rok.) Paní ministryně říká ještě 2022, tak... Aha, pardon, správně. Ne 2020, protože první zdaňovací období bude za rok 2020. Byl jsem správně opraven, děkuji. Důsledkem bude vyšší daňový výnos v letech 2021 a 2022 a pak už ne. A ten vyšší daňový výnos, takhle mimořádný, jednorázový, neopakovatelný, bude použit samozřejmě na vyšší výdaje - bohužel vzhledem k vládním prioritám, prioritám víceméně mandatorního charakteru.

Takže když ten návrh schválíme, tak snížíme odolnost finančního sektoru, zvýšíme riziko, že řadový občan bude muset jednou intervenovat ve prospěch soukromého finančního sektoru, způsobíme pravděpodobně zdražení některých produktů. Souhlasím, že některé články, že to znamená automatické zdražení životního pojištění, nejsou úplně korektní. To není pravda. Ale samozřejmě že ke zdražení produktů s největší pravděpodobností v nějaké míře dojde. Budeme motivovat vlastníky k většímu odlivu dividend do zahraničí. A to všechno za to, že v roce 2023 už za to nebudeme mít žádné nové daňové příjmy, jenom budeme výrazně o něco méně odolní. A zase o něco více jsme toho projedli, aniž bychom z toho nadále něco měli. To je politika "po nás potopa". Projezme všechno v následujících dvou letech a ti, co přijdou po nás v roce 2022, ti ať si s tím dělají, co chtějí. Ti ať si dělají, co chtějí, s tím, že budeme mnohem méně odolní proti krizovým situacím. Ti ať si dělají mnohem méně s tím, že my jsme to vybilancovali v letech 2021 a 2022 proti mandatorním výdajům a v roce 2023 už nebudeme mít proti těm mandatorním výdajům co zapojit, to nám už je úplně jedno!

My našim voličům oznámíme, že my jsme jim zajistili ty peníze. Ale současně se našim dětem vysmějeme do očí! TOP 09, která myslí především na mezigenerační solidaritu, něco takového podpořit jednak nemůže a jednak chce vás všechny poprosit, abychom mysleli dále, než za horizont roku 2022. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Kalousek. A nyní požádám o vystoupení pana ministra Vojtěcha Adama. Ale předtím přečtu dvě omluvy. A je to předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá z pracovních důvodů od 15.30 do konce jednacího dne a ministr vnitra Jan Hamáček z dnešního jednání se omlouvá do konce jednacího dne od 15.30 z pracovních důvodů. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte, abych se stručně vyjádřil k tomuto návrhu Ministerstva financí a hrdě se přihlásil k odpovědnosti za tu část, která se týká navýšení daňové zátěže škodlivých komodit, jako je alkohol, tabák a samozřejmě potažmo hazard.

Skutečně, myslím si, že ten, kdo mě zná, tak ví, že má vyjádření v této souvislosti jsou konstantní, jsou neměnná, a toto je pouze vyústění toho, kdy já jsem opakovaně apeloval na Ministerstvo financí, abychom tuto problematiku řešili. Protože byť souhlasím s tím, že to není všespásné opatření a že skutečně musíme dělat mnohem víc, a my těch opatření děláme mnohem víc a samozřejmě chystáme, tak jednoznačně vyšší zdanění alkoholu a tabáku je jedno ze základních doporučení Světové zdravotnické organizace, jedno ze základních doporučení OECD pro Českou republiku, jak bojovat se závislostmi na těchto škodlivých komoditách. To je neoddiskutovatelný fakt.

Minulý rok byla velká konference, kdy přijeli zástupci OECD, kteří mapovali české zdravotnictví a poukazovali na problémy, kterým české zdravotnictví, česká společnost čelí právě ve smyslu konzumace alkoholu a tabáku. Ukazovali také dva grafy, které jsou přímo ze zprávy OECD. (Ukazuje grafy.) Když se podíváte na spotřební daň na alkohol, Česká republika je na chvostu zemí OECD. Stejně jako u cigaret. Třetí od konce z hlediska daňového zatížení je cena krabičky cigaret. Takže to jsou grafy, které jsou přímo z této zprávy. Jednoznačně z ní vyplývá, a to doporučení je velmi silné ze strany mezinárodních organizací a ze strany odborníků: pracujte na zvýšení daňové zátěže u alkoholu a tabáku, protože to je právě jedno z klíčových opatření, které cílí na snížení spotřeby. Proto tedy velmi vítám to, že Ministerstvo financí přikročilo ke zvýšení spotřební daně, a děkuji za to.

Pravdou je, že skutečně pokud se podíváme na ty statistiky, které jsou jednoznačné, tak z nich Česká republika nevychází dobře. Naopak jsme skutečně na předních příčkách v konzumaci alkoholu, když začnu u této komodity. Alkohol je dnes z mého pohledu největším problémem, protože Česká republika je právě v žebříčku konzumace alkoholu dnes na druhém až třetím místě v přepočtu na hlavu. Pokud jde o čistý líh konzumovaný v České republice, včetně kojenců, tak to vychází někde kolem 11,5 až 12 litrů na hlavu. Znovu opakuji - včetně kojenců. To znamená, skutečně v tomto směru máme nelichotivou pozici na předních příčkách statistik, a myslím si, že každý bez ohledu na politickou příslušnost toto musí vnímat. A musí vnímat, že je to skutečně závažný problém.

Když se podíváme na ty statistiky, tak víme, že u nás každý desátý Čech je ohrožen závislostí na alkoholu, 900 tisíc dospělých spadá do kategorie rizikového pití, 600 tisíc dospělých denně konzumuje alkohol. To jsou obrovská čísla. 27 tisíc osob se léčí ze závislosti spojené s alkoholem. První zkušenosti s alkoholem v České republice jsou v průměru ve dvanácti letech. Dvanáctileté děti v průměru konzumují první alkohol ve svém životě. Opět něco, co je v mezinárodním srovnání naprosto vycházející mimo jakékoliv žebříčky. Česká republika je v tomto na předních příčkách. Myslím si, že skutečně odpovědní politici, odpovědní lidé, kteří chtějí s tím něco dělat, musí podpořit jedno z těch doporučení a to je vyšší daňová zátěž alkoholu.

Ty statistiky jsou skutečně velmi alarmující. A to není něco, co bychom měli řešit dnes. To skutečně je něco, co řešíme do budoucna. My tady máme problém s úmrtím na nemoci související s alkoholem. Když se podíváme - znovu ukážu jeden graf - vývoj úmrtí s přímou vazbou na konzumaci alkoholu od roku 1994 do roku 2017 - vidíte, že ta linka stabilně stoupá. Každý rok se zvyšuje počet úmrtí souvisejících s alkoholem. To je jednoznačný fakt, to jsou data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která podle mého názoru nejdou zpochybnit. A jednoznačně víme a z těch studií vyplývá, že skutečně vyšší daňová zátěž vede ke snížené spotřebě. To vyplývá ze všech průzkumů, výzkumů mezi touto mladou generací. Poslední průzkum ukázal, že 86 % dospívajících označilo dostupnost alkoholu v České republice jako velmi snadnou - 86 %! A ta dostupnost je právě i otázkou cenové dostupnosti. U nás je alkohol skutečně velmi, velmi levný.

Tady už o tom hovořila paní ministryně financí, že za posledních deset let nedošlo ke zvýšení spotřební daně z lihu. Přitom od roku 2009 vzrostla průměrná mzda o 45 %, ale daňová zátěž stagnovala. A to si myslím, že je jednoznačně právě příčina toho, že alkohol zůstává velmi levný, velmi dostupný, a vede to právě k významnému zvýšení dostupnosti alkoholu především pro tu generaci, která má tu první zkušenost od 12 let věku. A pak samozřejmě pokračující v dalším období. To je něco, co by nás skutečně mělo, myslím, všechny znepokojovat, protože - a teď znovu - alkohol je příčinou úmrtí v případě 6,5 tisíce lidí v České republice. Šest procent z celkové úmrtnosti v České republice způsobuje alkohol.

Byla provedena velmi komplexní studie, která spočítala celospolečenské náklady na pití alkoholu ve výši 59 miliard korun ročně, to je 1,25 % HDP, přičemž zisk státu ze spotřební daně není ani 10%. To je naprostý nepoměr. Když se podíváme na ty náklady pro společnost - a to nejsou samozřejmě jenom náklady zdravotní, ty tvoří asi 13 miliard. To jsou i náklady ve smyslu ztráty produktivity, ve smyslu patologických jevů spojených s alkoholem, dopravních nehod a tak dále. Je to je něco, co si myslím, že už skutečně zatěžuje český stát, zatěžuje českou ekonomiku. A jsem přesvědčen o tom, že právě ta vyšší daňová zátěž k tomuto může pomoci, respektive snížit tyto zásadní dopady na společnost, pokud jde o konzumaci alkoholu.

Když se podíváme na tabák, tak tam ta situace je podobná. Já jsem tady už ukazovat ten graf. Daňová zátěž v oblasti cigaret je třetí nejnižší v zemích OECD. Skutečně velmi levné cigarety opět ve srovnání i se zeměmi v okolí České republiky. Ročně na nemoci způsobené kouřením zemře 16 tisíc lidí. To je něco, co je opět velmi alarmující. A víme, že podobně jako v případě alkoholu průměrný věk prvního kouření klasických cigaret je 12,8 roku věku. To znamená, opět kolem dvanáctého roku věku začínají dětí kouřit cigarety. A ono je to často propojené. Pití alkoholu a kouření cigaret u takto mladých dětí je skutečně velmi, velmi alarmující. Každý čtvrtý dospělý Čech kouří v České republice stále. Byť je pravdou, že v čase počet lidí klesá.

Takže si myslím, že to je něco, co bychom skutečně měli řešit. Že to není věc, která je politická. Je to věc, která zkrátka cílí samozřejmě i na úsporu systému veřejného zdravotního pojištění, protože léčba všech těchto lidí něco stojí a nejsou to malé peníze, a dále na úsporu týkající se společenských nákladů, celospolečenských nákladů na konzumaci alkoholu a tabáku. Je to věc, která skutečně z mého pohledu pomůže celé společnosti do budoucna a vychází jednoznačně z odborných doporučení. Není to žádný výmysl ani Ministerstva zdravotnictví, ani Ministerstva financí. Je to doporučení WHO, OECD, je to doporučení odborníků, adiktologů a tak dále. Takže z mého pohledu je to jednoznačně správný krok a rád bych požádal o podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se nechám vystřídat. Ještě tedy faktickou poznámku pan předseda Stanjura. Mám tady dvě přihlášky. A připraví se předseda ODS Petr Fiala. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych měl dotaz na pana ministra zdravotnictví, který tady velmi často používal výraz alkohol. Nic proti tomu, nechci zpochybňovat ani ta čísla, ani ty statistiky. Jenom by mě zajímalo, jestli jste mluvil o lihu, nebo o lihu, pivu a vínu dohromady. Proč se na to ptám? Když jste mluvil o tom, jak mladí lidé, když začínají pít - teď nemyslím děti, ale mluvím o mladých lidech - tak prvním nápojem je velmi často pivo. Na tom se možná shodneme. A vaše vláda prosadila snížení DPH na točené pivo. Jakou to má souvislost s tím, co jste tady před chvilkou říkal? Je to konzistentní nebo konstantní, jak jste říkal, že jste konstantní ve svých názorech? Pokud ano, tak jste u DPH absolutně prohrál na točené pivo.

Takže já bych vás chtěl poprosit, když jste mluvil o tom alkoholu, té spotřebě a podobně: Na kterém místě jsme ve spotřebě piva ve světě? O tom jste nemluvil, mluvil jste o lihu. Piva, kde jste vy prosadili snížení DPH na točené pivo. My jsme to podpořili. Já jsem v tom zase konzistentní, že by se ty daně zvyšovat neměly. Ale pokud vy tvrdíte, že ano, ze tří komodit si vyberete jednu a o těch dvou tady mlčíte, u druhé jste dokonce to DPH snížili, tak v čem jste konstantní, v čem je to konzistentní? Nebo pivo je zdravé podle vás? A mladí lidé mohou pít to pivo? Nebo jenom mluvíme o tvrdém alkoholu? To jsem z vašeho vystoupení nepochopil.

Tak bych prosil o doplnění těch čísel, o kterých jste mluvil, abychom rozdělili tu debatu na pivo, víno a líh nebo tvrdý alkohol, pokud chcete, jak je to jednodušší. A pak se o tom bavme. Takhle se to dá všechno do kupy, ale to navržené zvýšení daní se týká pouze jedné kategorie, a to je tvrdého alkoholu nebo spotřební daně z lihu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji, také za dodržení času. Nyní tedy mám ještě tři faktické poznámky. Takže přečtu pořadí, abyste se připravili, vážení kolegové: místopředseda Sněmovny Petr Fiala, dále pan poslanec Jan Skopeček a dále pan poslanec David Kasal. Pane místopředsedo, máte své dvě minuty. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Pan předseda Stanjura řekl jednu poznámku, kterou jsem chtěl také uvést. Ale já se chci také zeptat pana ministra, pokud ta situace je takto špatná, jak ji tady popsal - já to nijak nezpochybňuji, i když samozřejmě o těch statistikách, co znamenají, jak se počítají a jejich interpretace a co z toho plyne pro praktickou politiku, o tom bychom se tu mohli bavit. Ale já se chci zeptat pana ministra, když ta situace je tak špatná, tak jaká opatření v oblasti prevence, v oblasti toho, co je jednoznačně nejúčinnější z hlediska boje proti návykovým látkám, ministerstvo připravilo. Protože tato cesta, kterou tady vláda jde, je cesta sice na jedné straně nejpohodlnější, ale na druhé straně podle všech prokazatelných údajů nejméně účinná. A existuje tu samozřejmě riziko, že zvlášť u těch nízkopříjmových skupin, které mají prokazatelně větší problémy s těmito návykovými látkami, může dojít k tomu, že se budou obracet víc na černý trh a vyhýbat se tomu, aby dávali větší a větší peníze do toho, co stejně chtějí konzumovat nebo stejně konzumují.

Takže tady je důležitá prevence. Určitě bych se s vámi shodl v tom, že je potřeba se soustředit na to, aby mladí lidé nepodléhali konzumaci alkoholu, tabáku a dalších návykových látek, ale zase by mě zajímalo, co pro to Ministerstvo zdravotnictví dělá a zda tam skutečně soustředí svoje síly. Protože to, co je tady navrženo, mně připadá spíš než boj o zdraví lidu jako spíš boj za to, aby státní rozpočet měl vyšší příjmy, kterých se mu nyní zrovna nedostává.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka a připraví se pan poslanec David Kasal. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já mám připravené samostatné vystoupení, nicméně nemohl jsem nevystoupit na základě té argumentace pana ministra, který tvrdí, že řešení nedobré situace a výše spotřeby alkoholu dozajista pomůže zvýšení spotřební daně, protože lidé mají víc. Já jsem si rychle vytáhl statistiku spotřeby alkoholu, čistého lihu na hlavu v České republice. Mezi roky 2012, 2013 a 2014 byla tato spotřeba pět litrů. Ani se nehnula. Přestože rostly průměrné mzdy, pane ministře. V roce 2017 - dozajista máme průměrné reálné mzdy větší než v roce 2012, 2013. Spotřeba alkoholu je nižší - 4,8. Je zcela zřejmé, že spotřební daň ani výše příjmů neovlivňuje spotřebu alkoholu tak, jak vy nám tady tvrdíte. A naopak, naopak podceňujete to riziko, o kterém mluvil pan místopředseda Fiala v tom smyslu, že ve chvíli, kdy zdražíte alkohol, který je označován za produkt s neelastickou poptávkou, to znamená, že ti, kteří jsou na něm závislí, což jsou zejména nízkopříjmové skupiny, za něj budou platit, za stejné množství větší objem peněz ze svých disponibilních příjmů, tak jim méně peněz zbude na produkty, jako jsou třeba obědy pro děti ve školách. Protože tito lidé si bezesporu raději dopřejí dražší alkohol, než aby to věnovali na produkty, které mohou zlepšit jejich situaci zdravotní nebo mohou pomoci jejich dětem.

Takže ta argumentace je úplně lichá, se zdravotním aspektem to nemá cokoliv společného. Pouze chcete víc přerozdělovat, pouze chcete mít vyšší příjmy. To je celé. A vy sloužíte jenom jako vějička paní ministryni Schillerové, která potřebuje více a více peněz ve státním rozpočtu, kterých se jí nedostává. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Davida Kasala, zatím poslední přihláška na faktickou. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych si dovolil možná za pana ministra odpovědět kolegům z ODS. Použiji vlastní statistiky, nevím, jestli odpovím úplně na všechno, ale jenom z jednoho okresu, protože děti se nepřemisťují do protialkoholní léčebny, ale jsou hospitalizovány v dětském oddělení. Takže to je statistika za čtyři roky, z období někdy 2012 až 2016. Tak za ty čtyři roky bylo hospitalizováno 76 dětí, rozptyl byl od osmi do sedmnácti let, rozptyl promile byl od 0,8 do 3,47. A dřív to bylo tak, že to bylo jenom na oslavy konce roku nebo o pomlázce, v současné době je to kdykoliv.

A samozřejmě ještě řeknu jednu věc. Ta děcka jednak mají víc peněz, je to větší dostupnost, tak tady z tohohle pohledu to je jasné. A bylo tady ještě řečeno kolegou Stanjurou prostřednictvím pana předsedajícího, jestli pivo, víno, tvrdý alkohol. Bohužel vám musím říct, že je to tak, že tam je požívaný hodně tvrdý alkohol. Ta děcka to pijou jako vodu. To ani řada z nás, kteří tady jsme, tak by nevypili čtvrt litru. Oni si to nalijí do skleničky, vypijou to a během pěti minut zhasnou a vyveze je záchranka. A další problém je, to je na pana kolegu Skopečka prostřednictvím pana předsedajícího, že to nejsou nízkopříjmové skupiny. Jsou to děcka, která jsou oblečená v super hadrech a která obcházejí diskotéky a tak dál. Je to samozřejmě mnohem širší problém. Nechci to tady jenom takhle bagatelizovat, ale je to opravdu komplexnější problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji i za přesné dodržení času a ještě s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, poté pan poslanec Skopeček. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl zareagovat na svého předřečníka pana poslance Kasala vaším prostřednictvím. Nijak to nezpochybňuji. Nicméně vy jste v zásadě popsal nefunkční rodiny. Nefunkční rodina. Protože ty děti to nekoupí. Ve dvanácti letech by jim v hospodě neměl nikdo nalít. Velmi často ten alkohol mají z domu. A teď mi vysvětlete tu vazbu, když ten alkohol bude dražší, a vy říkáte, že jsou děcka v drahých hadrech, nemám důvod vám nevěřit - myslíte, že to zabere? Proto mluvíme o té prevenci, mluvíme o funkčních rodinách, aby k tomu nedocházelo, aby mladiství se k alkoholu nedostali vůbec. A to nemá žádnou souvislost se spotřební daní na lihu. Já tam žádnou souvislost nevidím. Zejména pokud říkáte, že to je z vysokopříjmových rodin. Tak já tu souvislost prostě nevidím. Proto se také pan předseda Fiala ptal na ty preventivní programy, které jsou podle našeho názoru mnohem důležitější. A ten problém je vážný. O to my se vůbec nepřeme. Přeme se o to, jestli ten nejjednodušší nástroj, to znamená zvýšení spotřební daně z lihu, povede k tomu, aby těch dětí bylo ostrakizováno méně. My se obáváme, že ne. Že to nikam nepovede. Kromě toho, že budou vyšší příjmy státního rozpočtu. A o tom je ten spor. Ne o tom, jestli ten problém je vážný nebo není. To nikdo nezpochybňuje. Ale pro mě je to znak nefunkčních rodin, pokud tak mladé děti, osm let nebo dvanáct let. U sedmnácti - no, tak to je složité, tam už nikdo nepozná ani v té hospodě, jestli je mu sedmnáct nebo osmnáct, to je tak na samé hraně té zletilosti. A také jsme všichni byli na střední škole, tak nechci říkat, že tady všichni do osmnácti nepožili ani jedno pivo. Myslím, že by to nebyla pravda. Ale proto se ptám na ty preventivní programy nebo na nedostupnost alkoholu mladistvým. Ale to není tou cenou nebo tou spotřební daní. Tam to určitě není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. Nyní pan poslanec Skopeček, poté pan poslanec Kasal, poté pan poslanec Válek s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Pan poslanec Stanjura to trošku řekl na mě. Vy jste zmínil, že jsou to děti v drahém oblečení. Skutečně si myslíte, že když o několik procent vzroste spotřební daň a alkohol se o několik korun zdraží, že to na ty děti, které si mohou dovolit drahé oblečení, bude mít ten efekt, že si už ten alkohol nepořídí a na tom školním výletu nebo kdekoliv jinde po škole ho nebudou konzumovat? Samozřejmě že ano. Já ten argument vedl právě k sociálně slabým skupinám, kde rovněž máme problém s alkoholismem, a tam říkám, že zvýšení spotřební daně u alkoholiků, u závislých, nepovede ke snížení spotřeby, ale povede pouze k tomu, že z disponibilního příjmu, který dneska mají, budou vynakládat více, jeho relativně větší část právě na alkohol a méně jim bude zbývat třeba na ty děti, kterým nemají na to, aby zaplatili školní obědy. Dobře si to téma pamatujeme, jak jsme ho tu diskutovali. Čili není to polemika s tím, že problém alkoholismu se dětí netýká. Není to nějaká snaha říkat, že výše spotřeby alkoholu není v České republice problém. A když se podíváme na tu časovou řadu spotřeby alkoholu v České republice, tak je víceméně ve stejném koridoru bez ohledu na to, jestli rostou průměrné mzdy nebo jestli se mění sazba daně.

Prostě pití alkoholu je hlubší kulturní tradiční problém České republiky, přístup k alkoholu, jistá míra svobody v tom alkohol kupovat a zavírat oči nad tím, že si ho občas koupí v hospodách i malé děti. Ale to nezachráníme tím, že budeme zvyšovat spotřební daně. To je mnohem hlubší problém na to, abychom na něj šli represí. Koneckonců máme příklady zemí, které to dovedly do extrému, kdy zavedly prohibici. Co se stalo? Myslíte, že spotřeba alkoholu tam klesla? Nikoli! Akorát rozkvetl černý trh s daleko méně kvalitním alkoholem a zdravotní důsledky byly v těch zemích a pro ty konzumenty mnohem horší. Takže prosím rozum do hrsti a bavme se o tom vážně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Kasal, poté pan poslanec Válek a pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já budu na to reagovat. Na jednu stranu tvrdíte, že to postihne nízkopříjmové skupiny, a hned nato říkáte, že to nepostihne vysokopříjmové. Takže si musíme vybrat. Nemyslím si, že to bude úplně stejné.

A jinak na pana předsedu Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího. Ano, máte pravdu, že to je komplexní, ale když se s těmi lidmi člověk baví, tam je to opravdu i o té dostupnosti. Já nejsem v Praze, ono zas záleží na regionu. Je to určitě komplex opatření. Osobně si myslím z těch zkušeností, které mám, že i to navýšení sazby za líh bude mít efekt. Neříkám, že extrémně velký, ale je to o tom, jak jsme se tady shodli, že je to hluboký problém, že tam je řada dalších vlivů, které jsou nezpochybnitelné, a tohle beru jako jedno z opatření. A samozřejmě prevence tam je nezastupitelná. S tím souhlasím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Válek, poté pan poslanec Kalousek a pan poslanec Polanský s faktickými poznámkami. Poté pan ministr Vojtěch. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se přihlásím pak do řádné diskuse, ale musím zareagovat na předřečníky, abych si jenom ujasnil - já absolutně rozumím tomu, že nikotin a alkohol jsou škodlivé, je potřeba se snažit snížit závislost a snížit množství těch, kteří začínají kouřit nebo pít alkohol. Tomu všemu rozumím. Je to určitě velký problém a ekonomický tlak na financování zdravotnictví. Ale teď mně to přijde, že hlavní strategie vlády ANO a sociální demokracie, jak bojovat s tím, aby děti nezačaly pít, je zvýšit daň na alkohol. To by mně přišlo jako hodně smutný výstup této koalice. To znamená, já bych velmi rád - a děkuji předřečníkovi, že zaznělo, že je to jeden z kroků - slyšel celý ten balíček této vlády, jehož jedním malinkým dílkem bude zvýšení té daně. Jaká je tedy ta strategie, aby se děti vůbec k alkoholu nedostaly, nepily a nekupovaly si alkohol? To bych chtěl slyšet. A ne to, že se zvýší daně a tím se to vyřeší.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou, poté pan ministr Vojtěch. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já myslím, že vůbec nemá smysl se přít o tom, jak moc vláda věří tomu, že to je účinný krok proti boji se závislostmi. Protože ať kdokoli z nás řekne cokoliv, tak mluví čísla. No tak se podívejte na rozpočtový dopad, který vláda v tom návrhu má. To je prostá trojčlenka a velmi jednoduchá. Říká: My nepočítáme se snížením spotřeby, my počítáme jenom s vyšším výběrem daní. To je ve vládním návrhu! Vláda sama říká, že nevěří tomu, že to povede ke snížení spotřeby. Ona chce věřit jenom tomu zvýšení daní. Tam to je, tak se nehádejme! Ano, tady vládě věřím. Spotřebu to nesníží. Trochu bych pochyboval o tom výběru, protože si myslím, že se toho spousta přenese do šedé ekonomiky. Ale prostě vláda sama ve svých výpočtech nepočítá, že dojde k účinnému snížení spotřeby. Rád bych oznámil panu ministru zdravotnictví, jestli se na ty kalkulace podíval, tak ať si je ověří. Tak to prostě je.

Ale prosím, já rád zvednu ruku pro zvýšení spotřební daně z alkoholu, z tabáku a z lihu, budou-li jiné daně, např. daň z příjmu, ve stejném objemu sníženy. Pak to pokládám za fér, pak to pokládám za prospěšné a rád to podpořím. Ale nikdy nepodpořím jenom prosté zvýšení celkové daňové zátěže.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan ministr Vojtěch a poté paní poslankyně Procházková. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já myslím, že jsem i v tom svém vystoupení řekl, že skutečně toto není všespásné, to myslím, že je takto zaznamenáno, a že to není zdaleka jediné opatření pro boj se závislostmi na alkoholu potažmo tabáku. To bezesporu tak je a to nikdo nikdy neřekl, že skutečně toto je jediné, co uděláme, a pak už to nebudeme řešit. To si myslím, že nezaznělo. Naopak je to jedno z opatření, z mého pohledu velmi účinné na základě mezinárodních studií doporučení atd., nechci se tady opakovat, ale samozřejmě těch opatření je celá řada. Od regulace dostupnosti, regulace reklamy, podpora adiktologických služeb, bezesporu. My jsme nedávno schválili novou síť adiktologických služeb, na které pracujeme s panem profesorem Miovským z odborné společnosti adiktologické, který mj. s námi byl s paní ministryní na tiskové konferenci, kde jsme prezentovali tento návrh, a jednoznačně ho podpořil. Skutečně, aby byla i dostupnost adiktologické péče, to je nesporné. Ten návrh je na stole, je schválen ministerstvem a teď ho budeme aplikovat ve spolupráci s pojišťovnami. Takže jednoznačné souhlasím s tím, že to není jediné opatření. Těch opatření musí být celá řada, je to otázka osvěty, prevence, bezesporu ano. Ale jsem přesvědčen o tom, a ty mezinárodní studie to dokazují, že to opatření je velmi účinné a že pokud 86 % dětí v rámci výzkumu řekne, že u nás je alkohol velmi snadno dostupný, tak je to právě i o té ceně. To je nesporné. Takže říkám znovu - není to jediné opatření, bezesporu. Ale to opatření je na základě mezinárodních zkušeností velmi účinné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní s poslední poznámkou paní poslankyně Procházková. Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobrý den všem. Pan ministr mi vzal trošku něco z úst, ale chtěla bych doplnit ještě jednu věc, a to na mého předřečníka pana poslance Válka prostřednictvím pana předsedajícího. Uvědomte si, že za chvíli budeme schvalovat zákon, doufám, že se k němu dostaneme, a tady na pravé straně podporujete to, aby byl povolen limit alkoholu jak na kolech, tak na vodě. A já si myslím, že jedním z těch opatření, která tady říkal pan ministr, je také náš příklad. Náš, nás dospělých, kteří tedy když vezmeme děti na vodu a začneme tam popíjet nebo když budeme jezdit na kole od sklípku ke sklípku, až padneme, jestli tohle je dobrý příklad.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík. Poté pan poslanec Válek, poté z místa pan poslanec Bartošek. Prosím, pane poslanče Ferjenčíku, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím reagovat na kolegyni Procházkovou ohledně těch vodáků a cyklistů. Paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, tam je limit půl promile, takže skutečně se nikdo neopije. To za prvé. Za druhé, zvlášť cyklisté pijí primárně pivo, protože mají žízeň. Neočekávám, že by někdo začal panákovat a pak jel ve slunném dni na kole podél Vltavy. To je druhá věc. A třetí věc - z hlediska logiky hnutí ANO má ten zákon pozitivní rozpočtový dopad a to je přece to hlavní, co hnutí ANO řeší.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji pane předsedající. Já se dámy a pánové hlásím k tomu, že jsem pro, aby si mohli cyklisté a vodáci dát jedno pivo. Oni to stejně dělají. A když se to zlegalizuje, nevidím v tom žádný problém. Navíc pokud jsem to správně pochopil, daň se na pivo zvýšit nemá, takže ani hnutí ANO ho nepovažuje za alkohol, a tomu rozumím, a naopak na něj daň snížilo, takže ho považuje pozitivní látku, kterou je potřeba podpořit snížením daně.

A jenom jsem chtěl poprosit: Pokud někdo z poslanců a poslankyň to pochopil tak, že jim radím, aby jeli na kole a zmatlali se jako mužici a padali pak do příkopů tím, že jedou od sklípku ke sklípku a tam se opijí, tak to jsem nikdy neřekl, nikomu to neradím. A prosím, nedělejte to! Je to špatné, radím vám to jako lékař i jako poslanec. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou poznámkou z místa pan poslanec Bartošek a připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Paní Procházková prostřednictvím pana místopředsedy, paní kolegyně, vy jste zmiňovala pravou stranu Poslanecké sněmovny. Tak je dobré respektovat názor KDU-ČSL, která dlouhodobě říká, že je důležité od sebe oddělit, jestli člověk chce řídit, nebo pít, anebo jezdit na loďce a pít. Pro nás otázka prevence návykových látek, otázka bezpečnosti na silničním provozu nebo na vodě je důležitá. My jsme si vědomi, jsme si vědomi, že spousta úrazů vzniká právě v důsledku požití alkoholu a přecenění vlastních sil. To znamená, zkuste odlišovat pravé spektrum a jednotlivé strany. Děkuji vám za to.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní paní poslankyně Kovářová a připraví se pan poslanec Skopeček. Stále jsme ve faktických poznámkách. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda reagovala na to, o čem se zde bavíme více než hodinu. Bavíme se o tom, že cigarety, alkohol a hazard jsou věci škodlivé. A bavíme se také o tom, ústy paní ministryně a pana ministra, že toto opatření - zvyšování spotřebních daní - ochrání zdraví našeho lidu. Tomu bych věřila, kdybyste zvedli spotřební daně na pivo a na víno. Pak bych vám skutečně uvěřila, že vám jde o blaho a zdraví našeho lidu. Tohle nemůžete zvednout, protože jste součástí populistické vlády - a co by tomu řekli voliči? Jednoduché by také bylo, abychom si řekli: alkohol, cigarety, hazard jsou věci škodlivé, to všichni víme, ale ty daně zvyšujeme proto, že potřebujeme peníze do státního rozpočtu. A bylo by vystaráno.

Ale my tady pořád hovoříme o tom, že alkohol a cigarety jsou škodlivé. Ale bavme se třeba o tom, proč se zvyšují poplatky, správní poplatky, za katastr. A zvyšují se o sto procent. Znamená to tedy, že se služba zlepší o sto procent? Bavme se o tom, že zvýšení spotřební daně zemního plynu postihne nejenom bytová družstva a občany, ale také dětské domovy a domy pro seniory. A to jsou témata, která jsou důležitá. A na to bych si také přála, zda by paní ministryně mohla reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy pan poslanec Jan Skopeček, vaše dvě minuty. A připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci znovu reagovat na pana ministra zdravotnictví, který tady neustále argumentuje mezinárodními studiemi, které říkají, že zvýšení spotřební daně povede k poklesu spotřeby, zatímco v materiálu ze strany Ministerstva financí máme, že rozpočet počítá s vyšším inkasem spotřební daně, to znamená, že ministerstvo zase s tak nižší spotřebou toho alkoholu nepočítá. Tak já mám pocit, že o jednom návrhu zákona tady argumentují dva členové stejné vlády úplně protichůdně. Je vidět, že ten materiál nebyl dobře zpracován, nebyl dobře projednán na vládě. Já jsem měl v úmyslu stejně ten návrh zákona navrhnout zamítnout již v prvním čtení, ale myslím si, že by to měli udělat oba kolegové přede mnou, ten materiál stáhnout a nejdříve si prodiskutovat na vládě, zda efekt toho návrhu bude spíše na straně pana ministra zdravotnictví, čili že to povede k nižší spotřebě, nebo ten efekt bude na straně Ministerstva financí, že to povede k vyššímu výběru inkasa, tedy že lidé ve finále utratí za alkoholické nápoje více peněz. Obojí není možné. A jestliže my tu máme projednávat vládní návrh, tak si myslím, že byste ho měli stáhnout a nejdříve si mezi sebou sami vydiskutovat, jaký ten argument je silnější.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych chtěl také zareagovat na už druhé vystoupení pana ministra zdravotnictví. On tady zopakoval v druhém vystoupení to, co v prvním. Říká - to není jediný krok, není to samospasitelné a tak dále, ale žádný jiný nejmenoval. Žádný jiný jste nejmenoval kromě toho, že připravujete a budete, žádný konkrétní jiný krok než zvýšení daní, například v té oblasti prevence nebo jak ztížit dětem a nezletilým přístup k alkoholu, jste tady neřekl. Ptal se na to předseda ODS Petr Fiala ve svém vystoupení. Vy jste o tom pomlčel a znova jste zopakoval, že to není samospasitelné. A to já s vámi souhlasím. To určitě není.

Ten rozpor je evidentní mezi přístupem vás, pane ministře zdravotnictví, a paní ministryně financí. Tak se zeptám přímo ministra zdravotnictví. O kolik procent předpokládáte - na základě mezinárodních studií - pokud ten návrh bude schválen, o kolik procent poklesne spotřeba čistého lihu na hlavu? Abychom věděli, co očekáváte. Protože vy jste studoval, nebo váš tým studoval ty mezinárodní studie, takže na základě mezinárodních zkušeností můžete predikovat, klidně v nějakém rozptylu, já vás nebudu chytat za slovo, ať to můžeme za rok a půl například zkontrolovat, zda ten efekt se dostavil, že došlo ke snížení spotřeby. Protože takhle tady říct "povede to ke snížení spotřeby" bez jakéhokoliv měřitelného cíle je velmi jednoduché. Takový cíl se totiž nedá, když není žádný stanoven, zkontrolovat. A pak řeknete, že se to snížilo o 0,0001 procenta, tudíž ten cíl byl naplněn. To zřejmě cílem není.

Pokud jsme mluvili, a mluvil o tom pan poslanec Skopeček, že to bylo 5 litrů na hlavu, v roce 2017 4,8 litru na hlavu čistého lihu, tak se vás ptám, pokud bude ten zákon schválen, jakou předpokládáte průměrnou spotřebu v prvním, druhém a třetím roce po účinnosti tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já opět přebírám předsedání a prosím k mikrofonu pana místopředsedu Okamuru s přednostním právem, poté budeme opět vypořádávat faktické poznámky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dámy a pánové, tento návrh zákona z pera vlády hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM mimo jiné zvyšuje spotřební daně z alkoholu a tabáku. Paní ministryně financí Schillerová k tomuto zákonu několikrát zdůraznila, že vyslyšela návrhy odborníků, a cílem zvýšení odvodů z těchto komodit je prý boj se závislostí. To je hodně úsměvná výmluva, která má odvést pozornost od prapodstaty věci, která kupodivu se závislostí přímo souvisí.

Návrh zákona zvyšuje fakticky daně v mnoha oblastech - od poplatků na katastrech přes životní pojistky až po zdanění výher. Takže je potřeba, aby občané slyšeli, že tato vláda vám chce zvýšit zásadně daně a bude vám prodražovat život v České republice. To znamená, připravte si, vážení občané, mnohem více peněz ze svých kapes, které tato vláda tímto zákonem z vašich kapes vytáhne.

Tento zákon zvyšuje závislost, ovšem je to závislost státu na penězích, které patří občanům. Zákon zjevně neprošel relevantním hodnocením dopadu regulace a zcela rozhodně ho neviděli odborníci. Ti by vážené paní ministryni a panu premiérovi řekli, že zdanění hazardu nikdy státu nezaplatí škody, které hazard působí, a že jediné řešení je absolutní zákaz výherních hracích automatů i jejich online verzí na internetu. Mluvím o výherních hracích automatech. To navrhuje SPD - ale vláda to odmítá - jelikož parazitovat na chorobné závislosti, na lidském neštěstí, na ožebračování rodin je sprosté, a jak říkají Židé, je to chucpe.

Studie, kterou vypracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví, předložila před pár lety vládě jasná čísla. Hazard naši společnost stojí ročně až 16 miliard korun. Jde o výdaje na sociální dávky, na léčení a tak dále, takže i lidé, kteří nemají s hazardem vůbec nic společného, doplácejí ze svých daní na hazard cca 16 miliard korun. Takže ten, kdo říká, že si za to můžou jenom ti, co hrají a tak dále, tak sami vlastně doplácejí, přestože vůbec s hazardem nemají nic společného. A nejen to. Hazardní hry přivedou k sebevraždě 224 lidí ročně. Připočtěme k tomu zničené rodiny a také zvýšenou kriminalitu.

Navzdory jasným číslům a jasným faktům se stát nedokáže závislosti na penězích z hazardu vzdát. Peníze mají pro naše ministry a pana premiéra přednost před lidskými životy, před jejich štěstím a bezpečností.

Pokud jde o tabák a alkohol, tak je třeba říct, že žádné společnosti se je nepodařilo vymýtit, protože svým způsobem k lidem patří. Omezit jejich negativní dopady a naopak posílit jejich pozitiva, která mají - mám na mysli například pivo či víno - lze jediným způsobem: společenskou výchovou, která naučí lidi takzvanému moderovanému užívání.

Na rozdíl od heren ve městech a obcích, které lze plošně vymýtit, spotřebu alkoholu a cigaret zákazy ani daně neomezí. A jak kdysi prokázal americký ekonom Laffer, vysoké daně nepřinesou ani vyšší příjmy, pouze posílí motivaci spotřebitelů a podnikatelů systém obcházet. Svérázným důkazem je prohibice ve Spojených státech, která měla jediný důsledek: stát přišel o příjmy z alkoholu a miliardy inkasovala mafie, které se už Spojené státy nikdy nezbavily.

Vysoká spotřební daň z lihu v České republice přímo stojí za oběťmi z tzv. metanolové aféry. Kdyby se podvodníkům nevyplácelo pančovat a prodávat načerno lihoviny, mrtví by dnes žili. Tak jako v případě obětí hazardu, jejich vrahem nejsou jen nenasytní provozovatelé výherních automatů, ale také stát, který vytváří podmínky, které k závislosti na hazardu vybízejí. A nejde jen o spotřební daně, ale také o plíživé zvyšování daní a poplatků ve všech oblastech, které tato vládní novela zákona přináší.

Takže ještě jednou zdůrazním, abychom se nebavili jenom o alkoholu a tabáku, prostě tato vláda zvyšuje daně. Zvyšuje daně, protože naslibovali nemožné a teď se na to nedostávají peníze. Takže se zdražuje, bude se zdražovat a občanům se bude žít hůře. Budou si muset sáhnout více do peněženky. Je to tak, to je fakt. To je fakt, to je návrh této vlády.

Arthur Laffer k tomu kdysi napsal: Vysoké daně mají negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivaci lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu, včetně lidského, tzv. odliv mozků. - A já se ptám, drahá vládo, drahá doslova, to je to, o co vám jde? Aby naše země byla ještě méně atraktivní pro investory? Aby život našich občanů byl ještě dražší? Aby rostla moc byrokracie, která bude muset čelit vyšší motivaci celého národa daně obcházet? To je přece přesný opak toho, co jste slibovali před volbami. Je to přece opak toho, k čemu jste se zavázali ve svém programovém prohlášení. Podvedli jste své voliče a berete jim peníze jen proto, abyste jim pak před volbami pár stovek přihodili na nějakém příspěvku.

Vážená vládo, vážené dámy, páni ministři, nechte peníze lidem. Jsou to jejich peníze a vy máte jejich svolení brát si peníze jen na to, co společnost nezbytně potřebuje. Přestaňte živit parazity přisáté na státní rozpočet, ať už to jsou lidé, kteří se odmítají živit vlastní prací, anebo jsou to ziskové politické neziskovky, anebo jsou to vychytralí dojiči nejrůznějších státních dotací z oblasti komerčních firem. Omezte byrokracii, zaveďte nárokovatelné paušální daně, začněte hospodařit na ministerstvech efektivně a rázem máte desítky, možná i stovky miliard ročně navíc, které můžete občanům ponechat, a čím víc jim ponecháte, tím méně jim budete muset doplácet v nejrůznějších sociálních dávkách. A stačí k tomu, drahá - doslova předrahá vládo - stačí k tomu maličko. Začněte se zbavovat chorobné závislosti na penězích občanů.

My v SPD nezpochybňujeme, že alkohol či kouření jsou z určitého pohledu problém, například u dětí. Ale zásadně se lišíme v řešení takového problému. Takže z těch důvodů, co jsem tady říkal, hnutí SPD navrhuje návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Registruji váš podaný návrh. A nyní prosím do rozpravy pana předsedu Bartoška, který je přihlášen s přednostním právem, poté bychom se měli dostat k řádně přihlášeným poslancům. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já myslím, že dnešní hlasování o programu, tak jak proběhlo, jasně ukázalo, jak vládní koalice přemýšlí a řeší otázku lidí v nouzi. Měli jsme možnost jako dnešní první bod jednání na program zařadit možnost oddlužení dětí, pomoct lidem, kteří jsou v nouzi, mají problémy mnohdy nezaviněně. Je to bod, který je podporován napříč politickým spektrem, a tato vládní koalice místo toho, aby se rozhodla, že lidem pomůže svými hlasy, a má na to plné právo, zařadila jako první bod dnešního jednání daně. To znamená nikoliv pomoc, ale zdražení života v České republice. Osobně můžu říct, že mě to mrzí. Je to otázka priorit a předpokládám, že se, paní ministryně, vrátíte, protože položím dvě otázky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, paní ministryně se omluvila, že si potřebuje odskočit na toaletu, takže respektujeme. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Mám několik otázek, které bych jí rád položil.

A mě to mrzí, je to otázka priorit. Já jsem přesvědčen, že úkolem každé vlády je především otázka pomoci lidem primárně. Otázka zvyšování daní je otázka politického rozhodnutí, já ho respektuji, ale v tento moment jste předřadili daň před pomocí potřebným v České republice. To, co se jasně ukazuje, je jedna zásadní věc. Poslanecké sněmovně se předkládá řada návrhů a řada z nich jde poslaneckou iniciativou. Je to standardní proces, který je v pořádku. Právě proto zde máme vládní návrhy zákonů, které projdou řádným legislativním procesem, jsou řádně opřipomínkovány, jsou vzneseny námitky, které jsou vypořádány, a jednotlivá ministerstva mají k dispozici aparát, který může jednotlivé výhrady vysvětlit nebo zapracovat.

Který už jiný zákon by měl projít standardním legislativním procesem než zákon, který se týká daní? Bohužel v tomto případě vláda přichází s návrhem, který je nedopracovaný a polovičatý, protože ona tzv. RIA nebyla zpracována. My skutečně nevíme, jaký bude mít tento návrh zákona dopad do podnikatelského prostředí, a je to jedna z věcí, které například, co vím, připomínkovalo MPO, Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se vyjádřilo, že s velkou pravděpodobností to bude mít negativní dopad do podnikatelského prostředí. Česká národní banka měla také připomínky, které nebyly vypořádány. Pod toto se chcete podepsat? Pro toto chcete zvednout ruku?

Zaznělo zde ze strany pana ministra zdravotnictví, co všechno tato vláda dělá a chystá v oblasti závislosti a jak tedy těm lidem pomáhá. Víte, pane ministře, já jako terapeut jsem s lidmi, kteří prošli závislostí, téměř jedenáct let pracoval. A to, co zde zaznívalo různě, koho se závislosti týkají nebo ne, tak otázka závislosti si nevybírá váš věk, vzdělání, sociální postavení, nevybírá si ani vaše náboženství a politickou orientaci. Jestliže přijde závislost, tak vás zcela ovládne a je úplně jedno, jestli chodíte v drahých botách anebo chodíte žebrat. A je úplně jedno, jakou budete mít spotřební daň, protože jestliže jste závislí, tak si holt na svoji drogu, ať už je to alkohol nebo cokoliv jiného, prostě ty peníze seženete. Ať už nelegální činností, krádeží, prostitucí nebo čímkoliv jiným. Prostě taková je realita ve světě závislostí.

A jestliže se zde vláda holedbá, co všechno udělala, tak já si kladu otázku, jakým způsobem tato vláda podporuje organizace, především neziskové, které se podílejí na prevenci a léčbě. Věc je poměrně jednoduchá, dělají to neziskové organizace v sociálním sektoru, a jestliže se zvedaly tabulkové platy, tak právě těmto organizacím, které se zabývají prevencí a léčbou, se žádné peníze nepřidaly. To znamená, vy se holedbáte, jak pomáháte organizacím v prevenci a léčbě - opak je pravdou!

Je třeba si uvědomit, že jedna z věcí, která se zde zdražuje, je hazard. My v současné době máme platný zákon, který je v evropském měřítku velice kvalitní a dobrý a zavádí řadu adiktologických brzd. A já se ptám, jak je možné, že za tu dobu, co je schválen, Ministerstvo financí nebylo schopné realizovat adiktologické brzdy, které tento zákon obsahuje, které chrání část populace, která je zranitelná závislostí, která je zranitelná patologickým hraním. Jak to, že není vybudován registr hráčů? Jak to, že není vybudován registr, který brání lidem, aby např. ti, kteří jsou závislí na gamblingu, měli stopku, aby nemohli hrát? Jak je možné, že se za tu dobu, co jsme se bavili před těmi x lety, kdy se to schvalovalo, např. nevybudoval registr, aby k hazardnímu hraní nebyli připuštěni ti, kteří neplatí alimenty? Vy tady vymýšlíte různé nástroje, jak pomoct a co zlepšit. Stačí, když uděláte to, co už existuje. Vymýšlí se zde zálohové výživné apod. Proč do toho nejdete cestou, která už je schválená a máte ji k dispozici?

Já se omlouvám, ale ať z pozice Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví to vnímám jako selhání právě směrem ke zranitelné části občanů České republiky. Kde máte navýšení peněz na prevenci? Kde máte zabudování adiktologických brzd? Kde máte další nástroje? Kde máte posílení neziskového sektoru, který léčí lidi, kteří propadli závislostem? Kde to je? Místo toho přicházíte s tím, že zvyšujete daně. Ta krásná rétorická cvičení, že přeci musíme zdražit líh, abychom zamezili závislostem. A do toho buch, přijdeme, že zdaníme i výhry, co kdyby náhodou ti, co vyhrajou, si za to chtěli koupit ten drahej alkohol, tak jim z tý výhry ještě 15 % vezmeme, že jo, nezaslouží si vyhrát, vezmeme si z toho 15 %. Tohle to je prevence závislosti?

A moje otázka zní: Sami jistě máte výroční zprávy Národního protidrogového centra, které hovoří o tom, že hazard se přesouvá do online prostoru. V horizontu dvou nebo čtyř let 50 % hazardu bude na online. A nejzranitelnější skupinou je skupina 14 až 16, ti, kteří dorůstají. Co jste udělali pro to, aby byli chráněni právě ti nejzranitelnější, tzn. dospívající? Místo toho ejhle, máme v připomínkovém řízení zákon, který se týká hazardních her. A co se tam člověk nedozví. Tak této vládě záleží na prevenci, léčbě a ochraně obyvatel před závislostmi, že vlastně dochází k tomu, že se usnadňuje registrace hráčů do online prostoru. Vlastně jeden z kroků, který dělá tato vláda, není o tom, že ztěžujeme a zvyšujeme práh dostupnosti. Naopak my říkáme - bude stačit kopie dokladů. My se vlastně nebudeme ptát, jak vypadáte, jestli ten doklad je váš, jestli se správně registrujete, nebude nutná fyzická registrace. To znamená, tato vláda svým krokem, kdy na jednu stranu říká "zdražíme alkohol, cigarety a hazard", jde naproti hazardnímu průmyslu a online hraní, protože usnadňuje registraci do systému! Tomuhle říkáte ochrana zranitelných nebo náchylných k závislostem, že usnadníte dostupnost toho, aby mohli hrát?

Otázkou zůstává - říkáte "zdražíme všechny typy hazardu vyjma klasických beden, tam je to na 35 %". Já se ptám proč. Proč, když zrovna tento druh hraní je nejvíce toxický, nejvíce dostupný i ve vyloučených lokalitách? Proč nejdete cestou zdanění i tohoto průmyslu? Znamená to, že s panem Valentou máte nadstandardní vztahy, že nezdražujete? Nebo říkáte prostě - tohle to je oblast hazardu... (Ministryně financí má připomínku mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) Sama jste ve své zprávě na začátku říkala, že to je na 35 %, že tam to zvyšovat nebudete. A já říkám proč, když už tedy tak intenzivně bojujete, proč zrovna určitá část tohoto hazardu se má dostat mimo váš zájem.

A ještě jedna věc mě zajímá - a to se vrátím zpátky k začátku, k té RIA a k dopadu do podnikatelského prostředí. Vy tady argumentujete tím, že se to zdraží a zhoršíte dostupnost. A ta RIA je právě důležitá z toho důvodu, aby se ukázalo, kde leží ta hranice, kde je správné danit, ale ještě to neotevírá prostor černému průmyslu. Máte změřeno, kde leží míra té daně, že se sem nezačne vozit a pašovat tabák? Máte změřeno, že ta míra zdanění neotevře opět další likérku Drak, které se vyplatí pančovat alkohol? Protože od určité míry zdanění už se vyplatí chovat se nelegálně, protože ta míra zisku je prostě zajímavá. Vy ničím takovým nedisponujete! Vaše jediná motivace byla: potřebujeme peníze do státního rozpočtu, tak si pro ně sáhneme, kde jich momentálně leží nejvíc. Tak pojišťovny mají nějaký rezervy, hazard taky, no tak si pro to sáhneme. Tím, že jste nezpracovali RIA, tím, že jste nebyli ochotni respektovat některá rizika, která s sebou tento zákon nese, vystavujete budoucnost České republiky velkým problémům, které bude muset patrně řešit někdo jiný. Mě osobně to mrzí z toho důvodu, že jako vládní koalice máte k dispozici úřednický aparát ministerstva, všechno, abyste dělali kvalitní práci. Místo toho jste to odfušovali a jediná motivace je vytáhnout z lidí prachy. To mě na tom mrzí. Protože vás nezajímají lidi. Vy neděláte systémové kroky. Vy neřešíte ty, kteří jsou zranitelní. Vás zajímá jenom to, jak dostat z lidí peníze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám tady jednu faktickou poznámku, takže já vyzývám paní poslankyni Kateřinu Valachovou - vaše dvě minuty - aby se nám vyjádřila na mikrofon. A pakliže nebude nějaká další přihláška na faktickou, tak se připraví pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: S exekucemi dětských dluhů koaliční poslanci rozhodně zatočit chtějí, koneckonců tomu odpovídají oba poslanecké návrhy, ke kterým byli také přizváni poslanci z opozice. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, Jan Bartošek to bezpochyby ví, protože je jedním z nich. A také se oba dva návrhy těší souhlasu ministryně spravedlnosti. Takže já si myslím, že pokud někdo nechce něco vyřešit, vypadá to jinak. Dnes bezpochyby bychom měli novelu insolvenčního zákona projednat. Pokud se tak snad nestane, protože případně budeme diskutovat o jiných tématech, to je pravda, že je to otázka priorit... Jenom bych chtěla poznamenat, že je určitě prioritou, aby výdaje a příjmy korespondovaly. A pokud bychom tento balíček nepředložili, byla by to zase opozice, která by nám vytýkala, že jsme nezodpovědní a nehledáme také na příjmové stránce rozpočtu a jenom rozhazujeme.

Takže jenom chci ubezpečit nejenom Sněmovnu, ale případně kohokoli, kdo nás bude kdy poslouchat nebo číst stenozáznam, že koalice projednat novelu insolvenčního zákona chce, a pokud se tak nestane nedej bože dnes, tak se tak stane ještě tento týden a změnu programu navrhneme do konce týdne, tak aby tato novela insolvenčního zákona a zatočení s exekucemi dětských dluhů projednány byly.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní na faktickou pan poslanec Bartošek, zatím poslední přihláška. Tak pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Paní kolegyně Valachová, já věřím, že jste se tu zatáčku snažila vybrat, jak nejlépe jste uměla, ale věřte, že jste dneska měla možnost volby, měla jste možnost pomoct lidem, a přesto jste podpořila místo pomoci zdanění. Samozřejmě chápu, že dobrá vůle, že třeba když ne dneska, tak v pátek, když ne v pátek, tak třeba v září, a když ne v září, tak později. Vaše aktivní volba určuje, jaké máte priority. A dneska jste upřednostnili daně nad pomocí lidem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ačkoliv mě Jan Bartošek sleduje, sleduje mě chybně, protože jinak by věděl, že já jsem hlasovala pro zařazení. Bohužel, omlouvám se, Kateřina Valachová ještě nemá 51 % v Poslanecké sněmovně. Budu o to usilovat, a až se tak stane, tak jedním hlasem samozřejmě mocně rozhodnu a následně i schválím. Budu se snažit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení v obecné rozpravě pana poslance Jana Skopečka. Pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Několik poznámek k navrženému zákonu.

Já myslím, že jsme skočili vládě na špek, který na nás připravovala, protože už dlouhou dobu od samého začátku tady diskutujeme o tom, jakým způsobem je nejlepší bojovat se závislostmi, ať už alkoholovými, cigaretovými, nebo hazardními, přičemž cíl zákona je úplně někde jinde. A můžeme se podívat a ten cíl zákona je vetknut v samotném názvu zákona. Takže když si zákon přečtete, tak to není vládní návrh zákona bojující proti spotřebě alkoholu a snížení hazardu v České republice, ale je to vládní návrh zákona v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. To je hlavní a jediný cíl tohoto návrhu zákona. To, že si sem paní ministryně pozvala svého stranického kolegu, aby udělal vějičku tomu, že se snaží vytahat z kapes daňových poplatníků další peníze navíc, to je možná hezké divadlo, ale ten cíl zákona je vetknut v samotném názvu, to znamená mít více peněz z rozpočtu, ještě více přerozdělovat, mít peníze na nesmyslné sliby, které hnutí ANO naslibovalo. A ono to není vetknuto jenom v názvu. Když se podíváme na to, s čím počítá paní ministryně, že z titulu schválení tohoto zákona bude plnit státní rozpočet, tak ta největší položka, kterou má tento zákon přinést, ten největší objem peněz není z cigaret ani alkoholu, ten je ze zdanění technických rezerv pojišťoven. Čili kdyby paní ministryně byla férová, tak spíše než že se tady začne etuda o tom, jak zachránit zdravotní stav obyvatel, tak by se návrh zákona také mohl jmenovat zákon na snížení finanční stability finančního systému. Protože co jiného je sáhnutí na rezervy pojišťoven, které dobrovolně tvoří nad povinnou evropskou legislativu, než zdanění dobrovolných rezerv pojišťoven, rezerv, které mají sloužit pojišťovnám v období, kdy je více pojistných událostí.

Čili opravdu tento zákon má pramálo společného s tím, že by chtěl bojovat proti alkoholismu či cigaretám, tomu možná věří jenom pan ministr zdravotnictví. Ten zákon má přinést další peníze hnutí ANO, aby mohlo ještě více přerozdělovat a ještě více slibovat před dalšími volbami. Koneckonců ta nefér argumentace se objevuje i v důvodové zprávě.

Paní ministryně konstatuje, že z důvodu zvyšující se inflace, z důvodu zvyšujících se reálných příjmů obyvatel klesá relativní daňové zatížení alkoholu, a že je potřeba proto sazby aktualizovat, protože lidé berou více peněz a rostla inflace, a tudíž je potřeba i zareagovat v daních. Ale proč si paní ministryně nevzpomene na pár měsíců zpátky, kdy jsme tady projednávali náš společný návrh s panem Ferjenčíkem a s Piráty, kde jsme se pod stejnou argumentací toho, že vzrostly příjmy obyvatel a mzda a že vzrostla inflace, snažili po letech aktualizovat a navýšit základní slevu na poplatníka? Tam ten argument zvyšujících se reálných mezd a zvyšující se inflace paní ministryni nezajímal, protože to by vedlo ke snížení daňových příjmů, ale když se to hodí, když je možné vytahat další daně z peněz daňových poplatníků, tak tento argument použijeme. Jak je to možné? To je přece naprosto šílené, že používáme argument jenom ve chvíli, kdy se to hodí pro to, abychom mohli vytahat z kapes daňových poplatníků další peníze.

Důležité je připomenout, v jaké době přichází návrh na zvýšení daní. Návrh zákona přichází v době, kdy po šestiletém vládnutí hnutí ANO na Ministerstvu financí máme vůbec rekordně nejvyšší daňové břemeno v České republice v historii. V roce 2017 byla složená daňová kvóta na úrovni 35,4 %, v následujících letech, i podle materiálu Ministerstva financí, předpokládá Ministerstvo financí, že daňová kvóta dále poroste, takže budeme mít ještě větší daně, než máme dnes, které už dnes jsou na historicky nejvyšší úrovni.

Hnutí ANO a paní ministryně tak překonává období ekonomické recese, kdy z důvodu poklesu hrubého domácího produktu daňová kvóta logicky roste, ale překonává i období Vladimíra Špidly a levicových vlád. Tak úspěšné je hnutí ANO ve vytahování dalších a dalších peněz z kapes daňových poplatníků. Levicové vlády, pravicové vlády, růst, pokles, všechno tato vláda a Ministerstvo financí pod hnutím ANO překonaly a díky hnutí ANO jsme se dostali na rekordně nejvyšší daňové břemeno v historii České republiky.

Chci se zeptat paní ministryně, kam to bude pokračovat. Máte nějakou mezní veličinu, kam až chcete daňovou kvótu dotáhnout, když už dneska je na rekordní úrovni a překonali jste i Špidlovu vládu? Máte aspoň nějaký nevyřčený cíl, že v uvozovkách při 38 % už zvyšování daní zastavíte? Vláda, která si v médiích dovolí říkat, že je to vláda, která daně nezvyšuje, nebo dokonce snižuje? V historii České republiky nejvyšší daně díky hnutí ANO a máme tu opět od hnutí ANO návrh, který je chce dále zvýšit.

Myslím si, že je skutečně nejvyšší doba, aby finanční ústavu České republiky vedle takzvané dluhové brzdy doplnila i daňová brzda. Já tady za klub ODS slibuji, že už na ní pracujeme a že na podzim ji předložíme, protože jsem přesvědčen, že s touto vládou, která nemá strop v tom, kdy přestat tahat z kapes daňových poplatníků další peníze, je nezbytné, aby takováto pojistka, takováto brzda ve finanční ústavě České republiky byla, protože za chvíli by nám, nebo občanům České republiky a firmám, nezbývaly žádné peníze, pouze by přerozděloval státní rozpočet a přeposílal by dotace pouze firmám, které uzná za vhodné, a lidé by nejlépe neměli peníze žádné a byli by na vládě závislí formou nejrůznějších sociálních dávek a fiskálních transferů. To je možná ten skutečný cíl hnutí ANO, aby skutečně co největší objem rozdělovali lidem za ně.

Tato vláda je kouzelná. Na jedné straně se chlubí tím, že zvyšuje důchody, na jedné straně se chlubí tím, že rostou průměrné příjmy, ale hned ve druhém kroku zvýší daně, aby peníze, které v uvozovkách lidem poslala navíc, jinou cestou zase získala zpátky do státního rozpočtu. Možná to umí píárově dobře ovlivnit, ale pro tuto zemi, pro občany a pro českou ekonomiku to určitě dobrá zpráva není.

Teď bych se zastavil u některých bodů, některých daní, které paní ministryně navrhuje zvýšit.

Za jeden z nejproblematičtějších a nejšílenějších návrhů považuji zdražení technických rezerv pojišťoven. Je to opatření, které jde proti stabilitě finančního systému v České republice. Uvědomte si, že chcete trestat pojišťovny za to, že nad rámec minimálních rezerv tvoří do budoucna dobrovolné rezervy, které mají zajistit jejich stabilitu v období, kdy budou více vyplácet díky více pojistným událostem. Saháte prostě na peníze lidí, kteří platí pojišťovnám působícím na českém trhu. Vůbec tomu nerozumím, respektive rozumím tomu, protože poté, co už se vám podařilo vysát a vysávat privatizační rezervní fond, který byl také v minulosti určen jako rezerva například na důchodový systém ve chvíli, kdy by šel do deficitu, tak ten už dneska vysáváte a pomáháte si těmito penězi, na které si nedovolila sáhnout žádná předchozí vláda. Pomáháte si s ním v aktuálním rozpočtu, ale už je vám to málo, už saháte i na peníze soukromých subjektů, pojišťoven a lidí, kteří pojišťovnám platí.

Zdanění tabáku. Opět velmi výrazný nárůst ceny nejenom podle procenta, ještě se k tomu musí přidat, že i díky DPH bude zvýšení větší, než kolik znamená zvýšení spotřební daně. Tady samozřejmě chci říct jednu podstatnou věc. Mě to číslo samotného překvapilo, nicméně 30 % trhu s cigaretami dneska funguje tak, že 30 % cigaret si kupují zahraniční subjekty, jde zejména o přeshraniční obchod, kdy si zejména občané Německa a Rakouska jezdí za hranice České republiky kupovat cigarety, protože jsou pro ně levnější než v jejich vlastní zemi, což pomáhá samozřejmě českému státnímu rozpočtu, protože tyto peníze utracené na spotřební dani a DPH jsou příjmem českého státního rozpočtu, nikoliv příjmem německého či rakouského státního rozpočtu. Samozřejmě se dá očekávat, že takto prudký nárůst spotřební daně na tabák povede i k tomu, že poklesne motivace jezdit do České republiky si tyto cigarety kupovat a raději němečtí a rakouští občané tyto cesty zastaví a budou kupovat cigarety ve své vlastní zemi a budou tak plnit svůj vlastní rozpočet, aniž by pomáhali rozpočtu v České republice.

Když jsme projednávali daňový balíček na podvýboru pro daně, paní ministryně, tak tam byl váš náměstek, který přinesl analýzu toho, jaké daně jsou v okolních zemích, kde argumentoval, kde všude jsou větší. Jenom zapomněl na to, že v České republice je jiná cenová úroveň než v Německu či Rakousku a srovnání daňových sazeb v absolutní hodnotě je naprosto bezcenná informace. Divil jsem se, že někdo z Ministerstva financí vůbec s tímto argumentem, s touto fatální neznalostí může na podvýbor pro daně přijít a argumentovat tam ve prospěch tohoto zákona. Analýza neobsahovala ani srovnání cenových hladin, ale neobsahovala ani důkladnou analýzu a debatu právě o elasticitě poptávky, zejména u produktů, jako jsou cigarety a jako je alkohol. Protože to riziko, že se skutečně projeví zvýšení zejména alkoholu v tom, že prohloubí sociálněpatologické jevy u nejslabších sociálních skupin, je skutečně velké, protože myslím, že nemusíme studovat velké analýzy, ale jestliže si lidé, kteří jsou zkrátka zvyklí si kupovat nějaké množství alkoholu, někteří jsou dokonce závislí, jestli si myslíte, že tuto spotřebu si odpustí ve chvíli, kdy se jim zvýší spotřební daň, tak si myslím, že se všichni mýlíme, že si lžeme do vlastní kapsy a že jediný efekt bude skutečně ten, že ze svého disponibilního příjmu ukrojí jeho relativně větší část na výdaje spojené s alkoholem a s cigaretami a méně jim zbude na ostatní produkty a služby, které pro svou rodinu kupují. Čili tento zákon nemá žádný pozitivní aspekt toho, že by pomáhal těmto sociálním skupinám, ale spíše problémy jejich rodin a jejich situace ještě zvýší.

Ze všech těchto důvodů se připojuji k místopředsedovi Poslanecké sněmovny. Rovněž jsem chtěl dát návrh na zamítnutí toho zákona. Myslím si, že i bez těchto argumentů stačila už ta dichotomie v argumentaci pana ministra zdravotnictví a toho, co se píše v důvodové zprávě, kdy jedno ministerstvo argumentuje, že to povede ke snížení spotřeby, druhé ministerstvo argumentuje, že to naopak povede ke zvýšenému výběru daní z tabáku a alkoholu. Myslím, že obojí není dost dobře možné a že by si nejprve měla tato ministerstva vyjasnit, jaký efekt je silnější. Já se obávám toho efektu, že poroste černý trh, ať už s cigaretami, ale i alkoholem. U alkoholu jsme před pár lety měli dost tragickou zkušenost a já bych ji nerad opakoval, nerad bych motivoval spotřebitele, aby alkohol kupovali na černém trhu, a nerad bych, aby se tady rozjela nějaká další metanolová aféra s dopady na životy lidí.

Čili vyzývám tuto vládu, aby v době, kdy tahá z kapes daňových poplatníků nejvíce peněz v historii České republiky, aby si na chvíli konečně dala stopku, aby se také podívala na výdajovou stranu rozpočtu, aby nechala vydechnout daňového poplatníka a neuvalovala na něj další daně, a to ještě v tak nebezpečných oblastech, kde to může vést k tomu, že se rozbují černý trh s negativními dopady na zdraví obyvatelstva.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Na vaše vystoupení bude faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, celou dobu si říkám: nechoď tam za ten pultík. Ale už jsem to nevydržel. (Potlesk v pravé části sálu.)

Tady jsme slyšeli přednášku o tom, jak my podnikatelé chudáci jsme zatíženi nejvíce v této době daněmi. Kdybyste se, kolego, podíval prostřednictvím pana předsedajícího, z čeho se skládají příjmy do státní kasy, tak byste zjistil, že nejvíce přispíváme všichni na DPH. A kdy bylo největší DPH? V době vlády pravicových stran. Čistě pravicových! Byla to i doba navýšení z 5 % na 15 %. Byla to doba navýšení za služby s přidanou hodnotou na 21 %. Takže za to, že jsme dali zákazníkovi věneček na talířek, tak jsme odvedli státu 21 % za to, že jsme více pracovali. Takže v té době jsme odváděli státu nejvíc. V dnešní době, kdy nám kleslo DPH, tak samozřejmě to všem podnikatelům, kteří jsou nejvíce zatížení DPH, což jsou všichni ve službách, a věřte tomu, že nejvíc peněz jde právě státu z DPH, tak platíme daleko méně. A návrh balíčku je, že budeme platit zase ještě méně. Takže to je, myslím si, pro nás podnikatele to nejdůležitější.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následují faktické poznámky poslanců Skopečka, Stanjury, Ferjenčíka a Munzara. Pan poslanec Skopeček je na řadě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já si taky říkám, že už na vás nebudu nikdy reagovat, a přesto mi to nedá. Tak já vám tu tabulku předám. (Ukazuje.) Jsou to data Eurostatu. Je to výpočet daňového inkasa na hrubý domácí produkt. V roce 2017 35,4 %. Když se podíváte, mám to až do roku 2001. Nikde nenajdete větší číslo. Prostě statistiky nejde opít rohlíkem, nejde opít marketingem, který umíte. Ta čísla jsou jasná. Prostě vy zatěžujete obyvatele a podnikatele České republiky nejvíce v historii.

Co se týče toho zvýšení DPH, já být na vašem místě, pane kolego, tak radši pomlčím. Dobře víte, že řada těch daní, které pravicové vlády zvyšovaly v době krize, já u toho tehdy nebyl, nesouhlasil jsem s tím, ale byla to nějaká reakce a nějaké opatření v krizové době, další část pramenila z toho, že se zaváděla penzijní reforma, tak tyto daně jste měli několikrát šanci v Poslanecké sněmovně vrátit na původní úroveň před pravicovými vládami. Dělali jsme to my několikrát. U některých typů těchto daní bylo i časově omezené působení. Vždycky jste si prohlasovali to, aby tyto vysoké daně pokračovaly dál, přestože jejich tvůrci počítali s jejich časově omezenou platností, včetně například solidární daně.

Čili kdo zvyšoval daně, jste byli vy. Kdo nevyužil x příležitostí, kdy se mohly snížit, jste byli vy. A kvůli vám, kvůli hlasům hnutí ANO, má Česká republika nejvyšší daně v historii.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To zvýšené DPH bylo schváleno naší vládou a Parlamentem pro roky 2013, 2014, 2015 - pro pana poslance Bláhu. Na tři roky! Vy jste to prolongovali. Dneska to platí pro rok 2016, 2017, 2018, 2019. Takže už vedete 4:3 na ty roky. A pro rok 2020 se s tím nehodlá nic dělat, takže už vedete minimálně 5:3. Tak si musíte vybrat. Buď to bylo špatně, a máte už šest let možnost to špatné opatření změnit, anebo to bylo dobře. Ale vyberte si. Protože v logice pana poslance Bláhy, když je vysoké DPH za pravicové strany, tak je to špatně, a když je vysoké DPH za vlády ANO, tak je to dobře. To úplně nesedí, ta argumentace.

Mimochodem, ty daně byly zvednuty na tři roky kvůli druhému pilíři penzijní reformy, kterou vaše vláda zrušila, ale peníze jste si nechali z DPH. Tak koho vlastně kritizujete, pane poslanče? Nás, nebo sebe? Myslím, že když se podíváte do zrcadla, nebo případně když půjdete na Ministerstvo financí a uvidíte tam ministra Babiše, ministra Pilného a paní ministryni Schillerovou, tak to jsou ti, kteří za šest let s tou DPH, jak vy říkáte velmi špatnou, neudělali vůbec nic.

Ale není to pravda. Aby to nebylo tak jednoduché, tak místo dvou sazeb máme tři sazby. A vzpomeňme si na ty sliby, že to budou jenom tři položky v nižší sazbě. Vzpomeňme si, jak to tady říkal Andrej Babiš jako ministr financí: nikdy to nerozšíříme! Od té doby každý rok některá položka jde do té nižší sazby. A my to podporujeme. Několikrát jsme navrhli, aby základní sazba klesla buď na 20, nebo 19 % a snížená sazba aby byla jedna - 10 %. Vy, hnutí ANO, jste vždycky hlasovali proti, tak proč nás tady kritizujete? Šest let jste ve vládě a neudělali jste s tím vůbec nic! A pořád žijete v roce 2013. Ale my žijeme v roce 2019 a plánujeme daně na rok 2020. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jenom stručně reagovat na kolegu Bláhu. On totiž bohužel mystifikuje veřejnost. Hlavní příjem státního rozpočtu není DPH, jsou to sociální odvody. Sociální odvody z práce jsou víc než 500 miliard korun, DPH je necelých 300 miliard korun, a když se koukneme na zdanění práce, tak dalších zhruba 150 miliard korun je daň z příjmů fyzických osob. Takže to je 650 miliard korun na zdanění práce, a to nepočítám zdravotní pojištění, a necelých 300 miliard DPH. Takže ve skutečnosti, z čeho ten stát žije, že je zdanění práce a ne DPH. My si myslíme, že je to chyba, že zdanění práce je potřeba snížit, a bohužel to vláda zase nedělá, přestože v důsledku růstu mezd neustále průměrné zdanění práce roste.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na základě informací poslaneckého klubu České pirátské strany konstatuji, že pan poslanec Ferjenčík disponuje v této rozpravě přednostním právem, protože byl pověřen přednášet stanovisko poslaneckého klubu, a protože je pan poslanec Ferjenčík přihlášen do rozpravy tak má nyní slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěl seznámit se stanoviskem klubu a nejprve bych připomněl jeden významný výrok. Obrázek občas vydá za tisíc. (Ukazuje list formátu A3.) Já bych to připomněl paní ministryni. Ještě v březnu 2018 hnutí ANO slibovalo, že daně nikdy nezvýší. Máme tu rok 2019, to znamená o rok později, a chystá se zvýšení daní cca o 10 miliard korun dlouhodobě a o 10 miliard korun jednorázově. Mně to nepřijde příliš konzistentní.

Na druhou stranu já si nemyslím, že je a priori špatně zvyšovat spotřební daň na líh a cigarety. Bohužel, toto opatření absolutně není doprovázeno tím, že by se některé jiné daně snížily. Za takových okolností bychom to byli ochotni podpořit. Kdyby se zvýšila spotřební daň na líh a cigarety a snížilo se zdanění práce, Piráti s chutí zvednou ruku pro tento zákon, pan ministr zdravotnictví bude spokojen, státní pokladna na tom neprodělá ani nevydělá a není žádný problém. Bohužel vy zdanění práce snížit nechcete, přestože neustále roste v důsledku toho, jak rostou průměrné mzdy. A v důsledku systému slev na dani neustále roste reálné zdanění práce.

Výnos daně z příjmů fyzických osob za poslední půlrok meziročně stoupl o 13,3 %, to znamená, o 13,3 % jste vybrali víc od zaměstnanců než minulý rok a navzdory tomu jim neustále odmítáte snížit daně. Tady najednou se žádné úpravy o inflaci nekonají, najednou vám je jedno, že sleva na poplatníka se víc než 10 let neupravila, že dneska v reálných cenách je ta sleva o třetinu nižší, než byla když, se přijímala. To je vám najednou jedno. Ale místo toho jiné daně zvyšujete. Já říkám, nemáme problém se zvýšením spotřební daně na líh a cigarety, ale bohužel máme problém s celou řadou dalších opatření, která jsou obsažena v tomto sazbovém balíčku.

První věc je naprosto amatérské zpracování zdanění hazardu, kde jsou neuvěřitelné nesrovnalosti, likviduje to kurzové sázení v České republice, vytlačuje toho hráče na internet, na weby zahraničních společností. Ta srážková daň je úplně absurdní koncept u kurzového sázení, kde sázkař třeba dá pět zápasů nebo pět samostatných tiketů, jeden vyhraje, čtyři prohraje, tak logicky, když je to profesionál, tak ty čtyři jsou pro něj náklad, nejenom ta vsazená částka na vítězném tiketu. To je úplné nepochopení kurzového sázení, co jste předvedli ve vztahu k jeho regulaci v tomto daňovém balíčku. Stejně tak neřešíte obrovské ztráty pro českou ekonomiku v oblasti pokeru, kde kvůli úplně absurdní regulaci není možné v Čechách smysluplně provozovat online pokerové servery. V důsledku toho hráči hrají v zahraničí a odvádějí daně v cizině. Zase úplně promarněná příležitost. Jediné, co děláte, že zvyšujete daně na poker, přitom škodlivost pokeru prostě srovnávat s hracími automaty je úplně neuvěřitelná demagogie!

Kapitola sama pro sebe je to jednorázové zdanění rezerv pojišťoven. Ve skutečnosti totiž nezvyšujete daně pro pojišťovny, to my bychom podpořili, my nemáme problém se sektorovou daní, pokud bude rozumně zavedena, ale máme problém s tím, že místo toho, abyste finanční sektor skutečně zdanili, tak děláte to, že teď jednorázově od něj vyberete peníze a o ty peníze připravíte budoucí vládu. Takže vy teď jednorázově vyberete 10 miliard od pojišťoven a ty pak několik let budou ve ztrátě a příští vlády nevyberou nic. Takže vy to teď utratíte před volbami 2021, které prohrajete, doufám, a potom další vláda najednou ty příjmy mít nebude. To je naprosto neodpovědné opatření. Ale ještě horší je, že vy nutíte pojišťovny chovat se nezodpovědně. Vy říkáte, že pojišťovna, která si udělala velké rezervy, aby v případě, že budou povodně, nebo bude řetězová havárka na D1, nebo se stane nějaká podobná kalamita nebo katastrofa, tak ty, kteří se na to připravili a dali si peníze stranou, aby mohli vyplatit klienty v případě, že přijde nějaký takovýhle průšvih, tak těm ty peníze seberete, zatímco ti, co jedou na hraně, co jsou teď na limitu obezřetnostních rezerv, tak ty necháváte být, ty vůbec nezdaňujete. To je přece úplně absurdní, aby ten, kdo se chystá na krizi, aby ten, kdo šetří, byl potrestán a naopak ten, co jede na riziko, co nejvíc peněz vyvádí do zahraničí, byl odměněn tím, že mu výrazně zdaníte konkurenci. To je úplně nepochopitelné opatření, které zásadně kritizuje Česká národní banka, upozorňuje na to, že jste se úplně vykašlali na vyhodnocení dopadů této regulace, a prostě fakticky jednorázově znárodňujete část těch rezerv. To je to, co děláte, a připravujete o to ve výhledu budoucí vlády.

Další velký problém tohoto daňového balíčku je zdražení topení v bytových domech. Nechápu, jak sociální demokraté a komunisti mohou podporovat zdražení plynového topení v bytových domech. Přijde mi to úplně asociální opatření, kde zdaníte kotelny, které vlastní celé bytové domy, a vlastně vůbec nevím proč. Co máte proti tomu, aby si lidé společně topili plynem doma? Má to relativně třeba ve srovnání s uhlím malé dopady na životní prostředí, na vzduch ve městech. Vůbec nechápu, proč to chcete více zdanit. Stejně tak vůbec nechápu, proč zdražujete vklad do katastru na dvojnásobek, když digitalizace by naopak měla přinášet úspory v té správě katastru nemovitostí. Pokud jste si tam vyrobili nějaké byrokratické náklady, tak je potřeba ty náklady odbourávat a neřešit to tím, že zvýšíme poplatky pro lidi. Prostě zvyšovat poplatek za vklad do katastru na dva tisíce je úplně nesmyslné v době digitalizace. Navíc tu máme daň z nabytí nemovitostí 4 %, která snad by měla aspoň garantovat to, že člověk zbytek toho servisu od státu dostane zadarmo.

Z tohoto důvodu já navrhuji vrátit tento tisk k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Munzar, připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, paní ministryně. Já bych chtěl poděkovat svým předřečníkům prostřednictvím pana předsedajícího, že vrátili debatu ohledně tohoto zákona k daňovým otázkám, protože na začátku se mylně mohlo zdát, že projednáváme problematiku zdraví obyvatelstva, chování obyvatelstva a přístupu k regulaci návykových látek.

Ale když vám přečtu celý název tisku, který se jmenuje vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, tak už samotným tímto názvem projednávaného zákona vláda přiznává jedinou motivaci, kterou k předložení tohoto návrhu má, a to je zvýšení daní. Zvýšení daní, kterým chcete vybrat dalších, každoročně 10 miliard korun. V následujícím roce dokonce 20 mld. z kapes daňových poplatníků. Zvýšení daní, které má zalepit díry, které jste sami svým přístupem k rozpočtu udělali. Při projednávání rozpočtu na rok 2019 jsem zde, od tohoto pultíku, přirovnával chování vlády k rozpočtu jako k chování nezodpovědného bohéma, který v době blahobytu utrácí za odpolední večírky, šampaňské teče proudem, zve na ně každého a ještě se kvůli tomu zadlužuje a rozhazuje kolem sebe spropitnými. Přesto to pozlátko, dům takového bohéma začíná chátrat a střechou téct. A až skončí doba blahobytu, tak život takového bohéma skončí. Bude o konzervách a ve starém hubertusu se schovávat před kapkami kapajícími z rozbité střechy a bude si nadávat, že radši neinvestoval do svého domu než do večírků. Tolik citace, to jsem tady říkal před půl rokem. Kapat tedy už začíná a mlsná ruka státu už neví, z jaké kapsy daňového poplatníka by brala. A aby to většinovou populaci nenaštvalo, tak na první pohled toto zvýšení daní jde ne úplně do populárních témat. Míří to na, v uvozovkách, zlé pojišťovny, na špatné kouření a alkohol, na amorální hazard, na výhru v loteriích. Může se to tvářit jako opatření proti škodlivému jednání. Ale podívejte se skutečně na název tisku. Tam najdete ten skutečný důvod.

Není to vystoupení ministra zdravotnictví, který tady se snaží až ex post zdůvodňovat, proč jste přistoupili k těmto návrhům. Vy totiž nejdříve hledáte příjmy, a pak teprve zdůvodňujete. Zapomněli jste na to, co jste říkali a co máte napsáno v programovém prohlášení, a to je daňová neutralita. To je to, o čem tady mluvili mí kolegové. Pokud byste přišli zároveň se snížením ostatních daní, daní z příjmů, snížení zdanění práce, tak by se o těchto návrzích dalo diskutovat. Takhle se jedná skutečně pouze o zvýšení daní.

Hospodaření se stáními financemi se za poslední dobu vytrvale zhoršuje. Přes ekonomický růst se projídá budoucnost deficitními rozpočty, málo se investuje a zejména neustále rostou pod vašimi vládami provozní výdaje, a to na úkor investování. Celkový objem rozpočtu roste, ale dlouhodobě tady vzniká strukturální problém, protože daleko rychleji než kapitálové výdaje rostou provozní výdaje státu.

A dovolte mi, abych vám odcitoval pár vět: "Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Cílíme na zajištění rovných a spravedlivých podmínek pro práci a podnikání a nebudeme zvyšovat daňovou zátěž." Doufám, že vám tyto věci něco říkají. Jsou totiž z vašeho programového prohlášení vlády. A jaká je skutečnost? Předkládá se nám návrh zákona, jehož jedinou motivací je zvyšování daní. Návrh zákona, kdy si vláda ani nenechala spočítat dopady regulace, návrhu chybí RIA, jak už tady říkali mí předřečníci. Vláda ji totiž nepotřebuje. Spočítala si pouze školometsky příjem do státního rozpočtu. A tento přístup také o něčem svědčí.

Já jsem mluvil o zodpovědném hospodaření se státními financemi. A jak je zodpovědné nedostatek peněz na běžné, každoročně se opakující výdaje lepit mimořádnými a jednorázovými příjmy? Letos to bylo rozpouštění rezerv z Fondu národního majetku. Podle návrhu v daňovém balíčku chce vláda 10 miliard jednorázově získat zdaněním rezerv pojišťoven. Je to jednorázový příjem, který se v dalších letech nebude opakovat. Přesto ho chce vláda využít na opakující se mandatorní výdaje. Je to zdanění rezerv, které se tvoří zejména za účelem pokrytí budoucích nároků oprávněných osob z pojistných smluv. Vláda tak tím trestá zodpovědné jednání a tvoření rezerv. Dáváte tím trhu signál, že rezervy se v prostředí České republiky nemají tvořit, protože mohou být kdykoliv v budoucnu zdaněny. Posílíte tím pouze snahy vyvést pomocí dividend kapitál z České republiky a nikoliv tvorbu rezerv.

Daňovým balíčkem zároveň vstupujete do sektoru bydlení. A opět negativně. Návrhem chcete opět prodražit pořízení vlastního bydlení. Ta skrytá daň se jmenuje správní poplatek za návrh na vklad, který chcete zdvojnásobit. Argumentujete tím, že kvůli inflaci je potřeba k tomu zvednout tento poplatek. A opravdu byla inflace za poslední dobu sto procent? Je to nefér v situaci, kdy vláda zároveň vybírá nekřesťanské peníze z daně z nabytí nemovitosti a dlouhodobě odmítá náš návrh na zrušení této daně, která trestá ty, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení. Od roku 2016 daň z nabytí nemovitosti platí kupující z peněz, které již jednou zdanil. Musí zaplatit státu čtyři procenta z ceny nemovitosti jako daň. A k tomu musí platit poplatky za administrativní služby státu, což je právě vklad listin do katastru. Pokud by byla z vaší strany ochota, paní ministryně, zrušit daň z nabytí nemovitosti, pak by byla možná a i ospravedlnitelná diskuse o administrativních nákladech na změnu vlastnictví. Takhle je to jen snaha o získání dalších peněz do rozpočtu. Zároveň Česká národní banka zpřísňuje podmínky hypoték a vláda k tomu předkládá návrh zákona, kterým chce ještě zvýšit regulační pravomoc ČNB. Místo toho, aby vláda podporovala vlastnické bydlení, tak fakticky každým svým krokem činí pravý opak. Zároveň chcete daňovým balíčkem zrušit osvobození od daně z plynu pro domácí kotelny. Chcete tak zvýšit životní náklady pro 400 tisíc domácností. Jak hovoří sama důvodová zpráva, navrhované zrušení toho osvobození dopadne nejvíce na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Těm lidem, kterým se díky politice vlády bydlení prodražuje.

Na celém daňovém balíčku je jednoznačně vidět, že jste rezignovali na tvorbu skutečné fiskální politiky a hodnocení státních kroků do ekonomiky. Řízení státních financí jste zúžili pouze na jedinou otázku: Kolik ještě z lidí vymáčknete peněz? A je to vidět na vývoji složené daňové kvóty, která byla v roce 2015 32,6 %, a před několika týdny jste si na vládě, kdy jste schvalovali střednědobý výhled rozpočtu ČR, tak jste si schválili, že složená daňová kvóta, předpokládáte, bude v roce 2021 už 36,1 %, což je dramatický nárůst. A proto já se přikláním k tomu, zamítnout tento návrh, tento daňový balíček, už v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus, připraví se pan poslanec Juránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Já se také připojím k návrhu na zamítnutí této předlohy. A rovnou se zeptám: Umíte také něco jiného než zvyšovat daně? To není pohádka Pyšná princezna - uhlíři, zaplať! To je Česká republika.

Moje stanovisko není obtížné, už jsem se o něm několikrát zmiňoval. Já jsem sliboval voličům, že nikdy nepodpořím žádný zákon, který zvýší daně, a podpořím naopak všechny ostatní. Tento zákon to rozhodně není. Kam až chcete ty spotřební daně zvyšovat? Když se zvýšila minule skokově spotřební daň z alkoholu, tak jste tady měli otravy a metanolovou aféru. Co ti lidé budou dělat? No tak budou pít tu čůčo, to levné krabicové víno, které spotřební daní zdaněno není, a budou opilí úplně stejně. Čili že je to nějaké opatření pro zlepšení zdravotní situace populace, to je naprostý nesmysl. Je to naopak útok na české likérky a české výrobce alkoholu ve prospěch těch falšovaných.

Chcete, aby krabička cigaret stála 200 korun? To už potom připomíná trošku americkou prohibici, kdy to aspoň udělali tedy ze zákona zákazem. No ale výsledkem byli gangsteři a pašování a podobně. Kdybyste to mysleli pozitivně, tak se zamyslíte třeba nad zdravotní daní - protože v České republice není žádné pojištění, to je daň. Tak u té zdravotní daně byste třeba lidem, kteří se o sebe starají, sportují a nekouří, mohli snížit tuto zdravotní daň, abyste je motivovali, že nebudou kouřit. To by bylo opatření jaksi pozitivní. To vaše opatření je restriktivní, ty daně vyšponovat a čekat, co se stane. Samozřejmě neplatí, že čím vyšší daně, tím vyšší výběr, to vám řeknou v prvním ročníku VŠE.

Takže já se s dovolením přikloním k zamítnutí této předlohy v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Holomčíka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl zareagovat na pana kolegu Klause, protože mi teď v hlavě vytvořil takový logický paradox. Řekl tady, že nikdy nepodpoří žádný zákon, který zvyšuje daně, naopak podpoří všechny ostatní. To si vysvětluji tak, že podpoří ty návrhy, které budou snižovat daně. Zároveň řekl před časem, že nepodpoří žádný zákon, který přijde z Evropské unie. A co když přijde nějaký zákon z Evropské unie, který povede ke snižování daní? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Klaus bude reagovat faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Pane Holomčíku, logicky vás jako matematik musím pochválit. Ale jestli přijde zákon z Evropské unie, který sníží daně, tak sežeru tu hlasovací kartičku nejdřív, než budu hlasovat, jo. Děkuju. (Smích a potlesk napříč sálem.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Stanislav Juránek, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážení kolegové, vážené kolegyně, nemám nic tak vtipného, jako měl kolega přede mnou, ale rád se zúčastním té podívané, až bude jíst tu kartičku. Protože si myslím, že přece jenom k nějakému snížení daní z Evropy dojde.

Já bych velmi rád řekl, že zcela určitě jako KDU-ČSL jsme proti hazardu. Nicméně když se řeší taková daňová záležitost, tak je zapotřebí vždycky mít tu provázanost na druhou stranu. A již to tady zaznělo, že to nemá tu provázanost, že by daně, které se vyberou navíc z hazardu, skutečně pomohly nějakým způsobem ten hazard protáhnout do té podoby, která by mohla znamenat výrazné zlepšení v této oblasti.

A já bych zde chtěl říci, než řeknu stanovisko klubu k této věci, že tady ještě nezazněla jedna taková věc, jedna záležitost, která se týká katastru. A já si dovolím ji říct ve všech třech bodech, ve kterých se tento zákon dotýká katastru.

Zde se zdvojnásobují tři druhy poplatků. Jsou to za prvé správní poplatky za přijetí návrhu na zahájení řízení a povolení vkladu do katastru nemovitostí. A to z tisíce korun na dva tisíce.

To druhé, to prosím o zvláštní pozornost, protože tady to je správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí - a teď prosím poslouchejte - s výstavbou veřejně prospěšné stavby pro zneškodnění odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely. Ta celková výše se mění z 10 tisíc na 20 tisíc.

Ta třetí záležitost - k tomu druhému bodu se ještě vrátím - ta třetí záležitost je správní poplatek za přijetí úplného znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám k uložení do Sbírky listin nebo přijetí dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci k uložení do Sbírky listin. Já jenom abychom byli v téhle věci kompletní. Již nechci opakovat to, co říkali přede mnou.

Ale chtěl bych říci, že na základě této věci chci poukázat na jednu věc, která tam docela zásadním způsobem chybí, a to je výpočet zatížení rozpočtů měst a obcí, ke kterému tady tímto způsobem dojde. Jde především samozřejmě i o malé obce, ale samozřejmě jde zde o zatížení této části rozpočtu měst a obcí. Ta druhá věc je, že tady chybí vyčíslení poškození rodin a těch, kteří chtějí stavět a kteří chtějí rozumně hospodařit na svém vlastním bydlení. Toto jsou dvě docela závažné věci, které jsem chtěl zdůraznit.

A s těmi ostatními, které zazněly už od mých předřečníků, chci říci, že stanovisko klubu KDU-ČSL, které z těchto věcí vyplývá, je, že budeme zcela určitě hlasovat pro dopracování tohoto materiálu. Zcela určitě budeme hlasovat také pro zamítnutí tohoto materiálu. Ale je zde ještě jedna věc. V případě, že ani jedna z těchto variant neprojde, budeme navrhovat prodloužení lhůty o 30 dnů, abychom mohli dobře a zodpovědně zpracovat pozměňovací návrhy, které zcela určitě ochrání na prvním místě rodiny a na druhém místě také samosprávy. Tato lhůta by měla potom následně přispět k tomu, abychom se na závěr lépe a správněji rozhodovali.

Toto je tedy stanovisko našeho klubu. A já pevně věřím, že projde již to první hlasování pro dopracování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Juránek byl zatím poslední, kdo se hlásil do rozpravy. Ještě se do rozpravy hlásí pan předseda Bartošek a pan předseda Stanjura. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych v tento moment projednávání chtěl dát procedurální návrh a ten zní: "Poslanecká sněmovna přerušuje projednávání tohoto bodu do vypořádání řádného připomínkového řízení RIA s dopadem na podnikatelské prostředí." Považuji to za naprosto klíčové, protože jak jsem již řekl, vzhledem k tomu, že některé faktory nejsou řádně zdůvodněny a reálně hrozí rozvoj černého trhu s tabákem, případně s černým alkoholem, tak jsem přesvědčen, že bychom měli mít k dispozici řádné vypořádání tohoto tisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Zazněl procedurální návrh. Já jsem mezitím přivolal poslance do sálu. O tom návrhu dám hlasovat. Je tu návrh na odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu na přerušení, tak jak ho přednesl pan předseda Bartošek. Jsme připraveni na hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno je 168 poslanců, pro 75, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Pokračujeme v rozpravě, do ní je přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Některé věci už v rozpravě zazněly, ale opakování je matka moudrosti. Tak nejdřív obecný komentář.

My jsme se tady roky přeli u různých daňových zákonů, jestli vláda daně zvyšuje, nebo ne. My jsme dlouhodobě tvrdili, že vláda daně zvyšuje. Například tím, že zrušila konec superhrubé mzdy a snížení přímých daní, což při velmi konzervativním odhadu dělá 20 miliard ve prospěch daňových poplatníků ročně. Je to čtvrtý rok, takže minimálně o těchto 80 miliard vláda připravila daňové poplatníky. Mohli jsme to nechat zaměstnancům. Ti by věděli mnohem lépe než vláda, co s těmi penězi udělat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať můžeme dokončit rozpravu a projednávání tohoto bodu. Pane předsedo, prosím pokračujte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Když se podíváme na návrh toho zákona, tak má takový, řekl bych, bruselský název - nějak to zatemnit politicky korektním jazykem. Tak já to přečtu. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Proč tak složitě, když by se to mohlo jmenovat vládní návrh zákona, kterým se zvyšují daně? To je přece přesně obsah tohoto návrhu zákona. Ale my tomu říkáme - my ne, ale vláda tomu říká - v souvislosti se zvyšováním příjmů státního rozpočtu.

No, jak se zvyšují příjmy státního rozpočtu? No tím, že daňoví poplatníci zaplatí více. Takže se jedná evidentně o zvyšování daní. Takže zazvonil zvonec a pohádky o tom, jak hnutí ANO nezvyšuje daně, je konec. Od té doby, co jsme ten tisk obdrželi, víme naprosto jednoznačně, že ten slib, kterým se tak velmi často a podle mě velmi nepravdivě politici hnutí ANO zaštiťovali - my nikdy nepřipustíme zvyšování daní - ten slib je pryč. Tento návrh je pouze o zvyšování daní. A není to pouze o zvyšování daní z tabáku, alkoholu nebo hazardu, jak umně vytvářejí mlhu vládní politici. Ten návrh má několik částí, tak mi dovolte, abych je postupně prošel, tak jak je struktura tohoto návrhu, a aby paní ministryně nebyla překvapená, některé z těch částí považujeme za dobré a smysluplné. Některé. Já řeknu přesně které.

Prvním blokem je daň z nemovitých věcí. Kdyby ten návrh zákona obsahoval pouze tuto část, tak my občanští demokraté budeme hlasovat pro návrh zákona. (Na ojedinělé výkřiky z levé části jednacího sálu reagoval poslanec Stanjura odmlčením.) Je to logické, protože v této oblasti dochází k rozšíření okruhu osvobození od daně z nemovitosti. To vláda dělá s lehkým srdcem, i když je to správně. Protože čí jsou příjmy z daně z nemovitosti? Vlády, nebo obcí? Obcí. Takže cizím se snižují daňové příjmy mnohem jednodušeji než sami sobě. Ale říkám, že je to správně. (Ministryně financí u stolku zpravodajů reaguje mimo mikrofon.)

Paní ministryně, nemluvte na mě, buďte tak hodná. Pokud máte co říct, tak se přihlaste a můžeme spolu polemizovat přes mikrofon. Navíc jsem vás za to pochválil. Paní ministryně je z toho celá na rozpacích. (Ministryně: To jsem nečekala. - Výkřiky a neklid v sále.) Pochválil jsem paní ministryni, to se opravdu stává zřídkakdy. To je možná na zápis do památníčku.

Zvyšuje se rozsah osvobození v rámci boje se suchem, boje proti klimatickým změnám a tak dále a tak dále. Zjednoduší to život majitelům, zejména těch krajinotvorných prvků. Takže to je opravdu dobře a v této části by vláda naši podporu získala. Bohužel vláda k tomu přilepila mnohé další věci.

Já bych se možná zaměřil na něco, co paní ministryně nerada slyší. Ona říká, že to není sektorová daň pro pojišťovny, ale je to sektorová daň pro pojišťovny. Jmenuje se trochu jinak, zase s tím argumentem, proč to pojmenovat přesně, když to můžeme nějak popsat a zamlžit tu věc. Je to zdanění technických rezerv pojišťovně. Nejdřív vám v krátkosti shrnu pět základních důvodů, proč je to špatně, a pak vás seznámím se stanoviskem celého trhu. A víte moc dobře, že pokud se celý trh shodne na nějakém stanovisku k zákonu, je to věc spíše výjimečná než běžná.

Roční zisk v celé oblasti pojišťovnictví byl v roce 2018 necelých 12 miliard korun. V celé oblasti, když sečtete zisky všech pojišťoven na trhu. Vláda přichází s plánem vyhlásit daň s plánovaným výnosem zhruba 10 miliard. Takže přibližně celý roční zisk chce vláda pojišťovnám sebrat s tím, a to má pravdu vláda, když říká, že ty rezervy vytvářely ty pojišťovny každá jinak. Ty opatrnější, rozvážnější, konzervativnější, to znamená ty, které myslí na své klienty, vytvářely i vyšší rezervy než ti druzí. Co vláda říká? Kdo zodpovědně hospodařil, kdo si vytvářel rezervy, aby uplatnil případné nároky klientů, ten bude spravedlivě potrestán a bude zdaněn a my si ty peníze vezmeme, protože my víme mnohem lépe než pojišťovny, které to mají pro své klienty, co s těmi penězi můžeme udělat.

Ty vyšší rezervy mají především ty pojišťovny, které působí na celém trhu, i geograficky i na celém trhu všech pojišťovacích produktů. A ty prostě vědí, že někdy se jim živelní pohroma nevyhne. Vláda se sice může usnést, že v České republice žádná živelní pohroma nebude, ale nevím, zda by tomu tak bylo. Už jsme tady měli vládu, která poroučela větru a dešti, a jak to dopadlo. Takže ti opatrnější budou opravdu potrestáni. Vyšší rezervy tedy uplatňovaly ty pojišťovny, jejichž případný pád by ohrozil celou českou ekonomiku, a tedy by si vyžádal další prostředky daňových poplatníků. V případě, že by ty rezervy byly nebyly dostatečně vysoké a přišla by nedej bože živelní pohroma, tak nakonec to zaplatí daňoví poplatníci cestou státního rozpočtu. Je pravda, že podobný krok v historii Ministerstvo financí už několikrát zvažovalo. To je prostě pravda a myslím, že to není nový nápad. Myslím, že zejména úředníci, kteří jsou na těch přeživších odborech, to vědí. Ale vždy nakonec vyhrála jednoduchá úvaha, že obezřetnost velkých pojišťoven je namístě, a ten návrh nebyl přenesen do návrhu zákona a nebyl předložen vládě či Poslanecké sněmovně.

A teď vás seznámím s podrobnějším stanoviskem České asociace pojišťoven proti zdanění technických rezerv pojišťoven. Vláda schválila na konci května návrh zákona, který s účinností od 1. ledna roku 2020 uvaluje daň na takzvané technické rezervy pojišťoven, respektive technicky vzato mění způsob stanovení... (Odmlka kvůli hluku v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid v levé části sálu, abychom mohli pokračovat. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: ... mění způsob stanovování jejich daňové uznatelnosti. Doposud byly daňově uznatelné technické rezervy, které mají pojišťovny zahrnuty v účetnictví. Nově by podle tohoto návrhu zákona měly být daňově uznatelné technické rezervy tvořeny na základě evropské směrnice Solvency II, nebo Solventnost II, a jednorázově podle hodnot ke konci letošního roku má být zdaněn kladný rozdíl mezi účetními a Solvency II rezervami.

A co na to říkají samotné pojišťovny? Za prvé je to projídání budoucnosti. Protože jsou ty rezervy podle Solvency II aktuálně nižší - ale ještě abych se k tomu vrátil, vůbec k té myšlence. Co ta Solvency II vlastně říká o těch rezervách? Stanovuje ne jejich maximální výši, pak by bylo možná k úvaze, pokud by byla stanovena maximální výše, to zdanit, ale stanovuje minimální výši. Minimální. A co říká naše vláda? Kdo má rezervy vyšší než minimální, toho zdaníme. Není normální dělat si rezervu větší, než je stanovené minimum. Otázka zní proč. Co je na tom špatně? Obezřetný přístup pojišťoven. A s tímto absurdním argumentem nám říká, že to je vlastně podle evropské směrnice. Ale podotýkám, ta směrnice stanovuje minimální rezervy.

Velmi často tady rádi hovoříme o tom, že u nás je finanční sektor stabilní, ať už bankovní, nebo pojišťovny. A je to pravda. Tento krok vede k tomu, aby byl méně stabilní, méně výkonný, méně připravený na případné otřesy a mimořádné příležitosti. Protože těch 10 miliard se prostě hodí. To je jediný důvod namalovat si ta čísla do rozpočtu, abychom pak mohli tvrdit, že schodek je pouhých, v uvozovkách pouhých, 40 miliard. Žádnou jinou logiku to nedává, protože mít rezervu větší než minimální... Příště může přijít nápad vlády, že stanoví minimální rezervy i občanů. A řekne třeba tříměsíční plat, nebo šestiměsíční, a kdo má víc, tomu to zdaníme, mimořádně. Proč má tolik peněz v rezervě, to je přece podezřelé. To by se nám hodilo, to bychom pak mohli rozdělovat my. My bychom dělali ty dobré. Ne že oni si sami rozhodnou, co s těmi penězi. Připadá vám to absurdní? No, je to absurdní. Ale stejně absurdní je tento návrh vlády.

Jedná se o jednorázový příjem do rozpočtu. To vláda samotná přiznává. Sice rozhodí na dva roky, ale jednorázový příjem. Kdyby se ten jednorázový příjem měl použít na něco mimořádného... (Odmlka kvůli hluku v levé části jednacího sálu.)

Kdyby se ten jednorázový příjem měl použít na něco mimořádného, možná by to bylo k diskusi, ale nic takového vláda neplánuje. Tento jednorázový příjem chce použít do běžných provozních výdajů státu. Čirou shodou okolností v posledních dvou letech funkčního období této vlády před příštími volbami. Takže příští vláda, ať bude jakákoliv, z tohoto opatření nebude mít vůbec nic. Co je na tom systémového? Taky vůbec nic. Jenom se prostě hodí těch 10 miliard a je nám jedno, resp. vládě je úplně jedno, co s tím udělá trh pojišťovnictví. Uznatelné rezervy jsou v této chvíli zhruba o 50 miliard vyšší než rezervy podle Solvency II, z toho taky vychází odhad zhruba 10 miliard při 19procentní dani. Jak už tady dneska někdo říkal: jednoduchá trojčlenka - 50 krát 0,19, a mám 10 miliard ve státním rozpočtu.

Kritickou oblast vidí pojišťovny zejména v oblasti životního pojištění. Tady se mají odvést prostředky, které zatím neexistují. Pojišťovny říkají, a mají pravdu, že dramaticky nesprávná je nová metoda zdanění pro oblast životního pojištění. Účetní technické rezervy u životních pojištění jsou vytvořeny podle pojišťovnou pevně daných a neměnných pravidel... (Odmlka pro neklid v levé části sálu).

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane předsedo. Znovu prosím o klid, ať můžeme dokončit projednávání tohoto bodu. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pokud to někoho nebaví, ať si dá dvě tři kafe a vrátí se zhruba za 60 minut. Neujde vám hlasování, nebojte se. (Oživení v sále.)

Účetní technické rezervy u životních pojištění jsou vytvořeny podle pojišťovnou pevně daných a neměnných pravidel pojistné matematiky a jejich hlavním účelem je pokrytí budoucích - podotýkám budoucích - nároků oprávněných osob vyplývajících z uzavřených pojistných smluv. Jsou to tedy vlastně peníze klientů, které jsou připraveny pro výplatu budoucích plnění pro případ, že např. dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu, či dokonce úmrtí, anebo k podstatnému omezení... (Další odmlka pro neklid v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Teď je situace ještě horší, tak ať se pořád tady neopravujeme, dámy a pánové, prosím o klid, ať to celé můžeme dokončit.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: - či dokonce k podstatnému omezení schopnosti vykonávat pracovní či jiné žádoucí aktivity.

Vzhledem k tomu, že podle pravidel Solvency II se od rezerv odečítají očekávané budoucí zisky, dojde v rámci novely k jejich zdanění výrazně v předstihu, než a zda vůbec tyto nejisté budoucí zisky budou realizované. Takže vláda navrhuje zdanit zisky, které ještě nenastaly, a říká tomu implementace evropské směrnice Solvency II. Zdanění očekávaných budoucích zisků životního pojištění tak znamená odvod daně z prostředků, které pojišťovny ještě ani nemají, a v případě, že se nenaplní vždy obecně nejisté předpoklady dalšího vývoje v horizontu desítek let, tak je ani mít v budoucnu reálně mít nebudou. A to je opravdu naprosto unikátní situace. Zdanění zisků, které ještě nenastaly a které ani nastat nemusí. Ale naše milá vláda už je chce zdanit.

V současné době jsou daňově uznatelné účetní technické rezervy, které pojišťovny tvoří podle zákona o účetnictví. Do budoucnosti ministerstvo navrhuje pro účely zdanění brát do úvahy rezervy vypočítané podle pravidel Solvency II. Tato tzv. solventnostní pravidla však byla vytvořena, to už jsem říkal, pro stanovení minimální a optimální bezpečné výše kapitálu, který potřebuje pojišťovna pro své podnikání. Tento výpočet tudíž nenavazuje přímo na ostatní položky účetnictví, je koncepčně odlišný a je v rozporu s obecnými účetními zásadami. Například odečet budoucích očekávaných zisků od hodnoty závazků je v rozporu se zásadou opatrnosti uplatňovanou v účetnictví.

Tento návrh má v sobě schovanou i retroaktivitu. Návrh dopadá fakticky retroaktivně na činnosti pojišťoven, tzn. na dříve vytvořené účetní rezervy k jednotlivým dříve uzavřeným pojistným smlouvám. To je velmi důležité. Vláda neříká, že to bude (nesrozumitelné) budoucí rezervy. Chce zdanit něco, co pojišťovny vytvářely podle jiného zákona, dosud platného. A v tom je retroaktivita. Je to vlastně sankce pojišťovnám, které plní své povinnosti obezřetného podnikání dle zákona o pojišťovnictví, zde konkrétně spočívající v obezřetném oceňování závazků vůči klientům. Navržená úprava ve svém důsledku trestá pojišťovny za to, že prostředky, které by při méně obezřetném ocenění závazků mohly být vyplaceny akcionářům, ponechaly v rezervách pro své klienty.

U toho bych se zdržel. Některý z mých kolegů už to v rozpravě říkal: obecně mnozí z nás, podotýkám z nás, nejenom vláda, kritizují nadměrný odliv dividend z České republiky do zahraničí. V tomto případě pojišťovny místo aby platily dividendy svým majitelům, vytvářely rezervy pro své klienty. Takže peníze neodvedly z České republiky, nechaly je tady pro české klienty. A jaká je reakce vlády? Tak je za to zdaníme! To je boj proti odvádění dividend? Co se pravděpodobně stane? Kdo by tady investoval, když celý roční zisk vezme vláda na mimořádné dani? Jaká je pravděpodobnost toho, že příště nebudou zvýšeny dividendy majitelům pojišťoven? Proč by tady ty peníze nechávaly? Proč by nechávaly peníze pro české klienty, když je vláda trestá daní? Mnohem raději je odvedou svým zahraničním vlastníkům. A to je možná nezamýšlený, ale velmi pravděpodobný efekt této úpravy.

Myslím, že zajímavá je informace o celkové výši technických rezerv. Celkové účetní technické rezervy - nevím, kdo všechno z vás to ví, můžete si tipnout, kolik ty rezervy celkově dělají. Je to přibližně 300 miliard korun. Z toho je ovšem 80 % rezerv na ta životní pojištění, o kterých jsem před chvílí mluvil, což je bratru 240 miliard na budoucí nejisté zisky. Ano, podle Solvency II by to mělo být 250, dneska mají 300, tak těch 50 dodaníme. Opět připomínám, že to nemá žádnou logiku.

Každý z vás, kdo někdy vedl nějaké firemní účetnictví, ví, když budu mluvit o časovém rozlišení, časové rozlišení nákladů, časové rozlišení výnosů, jsou to položky, které velmi podrobně zkoumají auditoři. A taky velmi podrobně finanční úřady, pokud přijdou na kontrolu do normální firmy, sledují, co se účtuje do časově rozlišených zejména nákladů nebo výnosů, zda v těch nákladech nejsou celé náklady, přestože ta služba nebo ten projekt se bude spotřebovávat více let a podobně. Takže součástí rezerv je samozřejmě i časové rozlišení pojistného, kdy ta část pojistného pokrývajícího rizika dalších období se musí ze zákona - ze zákona - převést do rezervy na nezasloužené pojistné, kdy tato rezerva představuje pouze historickou, tradiční pojišťovnickou terminologii pro zcela běžné a logické časové rozlišení prostředků, jak je to běžné v jakémkoliv jiném odvětví podnikání, jak jsem o tom před chvílí mluvil.

Jakákoliv snaha o omezení daňově uznatelného časového rozlišení v případě pojišťoven by tak byla zcela absurdní a vedla by k diskriminaci pojišťovnictví proti ostatním odvětvím ekonomiky, kde se daňová uznatelnost časového rozlišení nijak neomezuje. Konkrétní dotaz pro paní ministryni: Proč omezujeme časové rozlišení pouze v pojišťovnictví a nikde jinde? Nemá to žádnou logiku a myslím si, že ty pojišťovny zcela správně poukazují na diskriminační charakter tohoto opatření.

Jaký je dopad na pojišťovny, pokud by tento návrh zákona byl schválen? Opatření dopadá na celý pojišťovnický sektor. V průměru pojišťovny odvedou na dani 90 % obvyklého čistého ročního zisku, což je opravdu bezprecedentní jednorázové zdanění jednoho sektoru podnikání. Tak si představte, že bychom pro ostatní firmy uvalili 90procentní daň ze zisku. To by asi Sněmovnou neprošlo, předpokládám. Ale pro pojišťovny se vládní poslanci, tzn. poslanci hnutí ANO, sociální demokracie a komunistů, chystají tuto 90procentní daň čistého zisku schválit. To má opět diskriminační charakter.

Pojišťovny odvádějí každý rok 2,5 až 3 miliardy daně z příjmu právnických osob, což je těch 19 % podle sazby. Navrhovaná úprava jde tedy zcela nad rámec tohoto běžného zdanění.

Jestliže dnes vláda uvažuje o zavedení sektorové daně na pojišťovnictví na uhrazení běžných rozpočtových výdajů, který sektor ekonomiky bude postižen příště? No bude nějaký! (Zvýšeným hlasem.) Teď má vláda 10 miliard na dva roky a třetí rok to už nebude, takže si vláda najde jiný sektor. Možná to nebudou banky, jak chtějí sociální demokraté, protože Andrej Babiš je proti - já myslím, že ví, proč je proti -, tak to bude možná jiný sektor. Podíváme se, kdo má nějaké zisky, koho bychom mohli ještě mimořádnou daní připravit o peníze, a dostat je do státního rozpočtu. Takže je to evidentní příklad daňové diskriminace.

Vyšší rezervy v pojišťovnictví jsou vždy ve prospěch klientů. Jejich snižování vede ke snížení odolnosti sektoru, přitom pojišťovnictví působí jako stabilizující prvek pro celou ekonomiku. Některé pojišťovny však odvedou odhadem 300 až 500 procent čistého zisku. Slyšeli jste dobře - 300 až 500 procent čistého zisku jako jednorázová daň. Je to diskriminační i proto, jak jsem říkal, že to nedolehne na všechny pojišťovny stejně. Na ty, které byly obezřetnější, to dopadne mnohem více.

Navíc ta zmiňovaná směrnice Solvency II nebyla přijata kvůli zdanění, ale jako ochrana klientů pro minimální výši rezerv, ne pro zdanění rezerv, jak nás uvádí v omyl Ministerstvo financí a vláda České republiky. Zdanění budoucích zisků v životním pojištění je vlastně stop pro začínající pojišťovny v okamžiku - v oblasti životního prostředí je ta situace obzvlášť dramatická - kdy dojde ke zdanění očekávaných budoucích zisků životního pojištění, což znamená odvod daně z prostředků, které pojišťovny ještě nemají. Potom tato situace může být opravdu likvidační, zejména pro začínající pojišťovny, kde daň může dokonce překročit jejich obrat - ne zisk, ale obrat.

Jaký může být dopad na klienty? Pojišťovny očekávají růst cen. To není úplně překvapivé, že ano. Když na někoho uvalíte vyšší daň, tak je velký předpoklad, že ten, který platí vyšší daně, přenese část nebo celou novou daňovou zátěž na své klienty. Pojišťovny budou hledat způsoby, jak tento výpadek ve svých budoucích příjmech nahradit. Takže nevím, z čeho vychází v důvodové zprávě uvedená věta, že nelze očekávat růst pojištění pro jednotlivce a pro firmy. Pojišťovny si myslí pravý opak. Tak já nevím, jestli zavedeme státní pojišťovnu, která bude garantovat nějaké ceny, pod vedením paní ministryně financí, jinak nevím, jak na tuto větu z důvodové zprávy Ministerstvo financí přišlo, a docela bych rád slyšel od paní ministryně, z čeho vycházela, když vládě a nám posléze předložili komentář, nebo názor, že nedojde ke zvýšení cen pojistného pro jednotlivce nebo pro firmy.

Jednorázové zdanění rezerv zvyšuje rizikovost odvětví a akcionáři tak budou požadovat větší výnos. Je to logické. Alternativně se mohou taky rozhodnout veškerý nadbytečný kapitál z pojišťoven v České republice stáhnout a investovat je v méně rizikových zemích, které podobná opatření nezavádějí. Díky tomu, že pojišťovny budou mít méně peněz, bude méně inovací a dojde ke zpomalení zlepšování služeb. Minimálně se sníží chuť investorů dávat nové prostředky do sektoru, což povede ke snížení schopnosti pojišťoven investovat do nových služeb nebo zlepšení jejich kvality a bude to mít taky dopad na investiční výnos u životního pojištění. Víte, že i u životního pojištění může docházet, a velmi často dochází, ke spoření a investičnímu výnosu.

Co opravdu existuje - nevím, jestli to Ministerstvo financí a vláda zvažovaly - je riziko konverze na pobočky. Vzhledem k mimořádnému ekonomickému dopadu lze očekávat, že pojišťovny a jejich akcionáři budou zvažovat všechny možnosti, jak dopad opatření omezit. Hrozí tak, že například zahraniční akcionáři pojišťovny rozhodnou o převodu své dceřiné společnosti na pobočky s tím, že přestanou být dohlíženy Českou národní bankou a veškerý reporting, včetně výpočtu Solvency II technických rezerv, proběhne mimo kontrolu České republiky do země sídla mateřské společnosti. Tím může Česká republika přijít o přímou regulatorní kontrolu nad podstatnou částí pojišťovacího sektoru. Takže můj třetí dotaz pro paní ministryni, zda toto riziko vůbec zvažovali, zda ho považují za minimální, střední nebo vysoké.

Docela zajímavé jsou připomínky regulátora, to znamená České národní banky. V rámci připomínkového řízení Česká národní banka jako povinně připomínkující místo k vládnímu návrhu zákona uplatnila řadu připomínek, které zůstaly nevypořádány, respektive nezapracovány, protože způsob vypořádání je takový, že neakceptuji a formálně jsem ji vypořádal. Mám tady velmi konkrétně ty jednotlivé připomínky a způsob vypořádání, ale nebudu vás tím unavovat, mám tu jenom nějaké shrnutí.

Například Česká národní banka, jedna z jejích zásadních připomínek byla, že dva roky na placení, to není nedostatečný rozklad. Vzhledem k významnému dopadu navrhované úpravy na pojišťovny považuje Česká národní banka - ne opozice, Česká národní banka - jako regulátor rozklad do dvou let jako nedostatečný.

Česká národní banka očekává, že právní úprava povede k významnému tlaku na likviditu. Pojišťovny budou v důsledku nové právní úpravy nuceny k odprodeji některých aktiv, což může vést k budoucím ztrátám, neboť by jinak tato aktiva mohla být držena do splatnosti. V této souvislosti Česká národní banka také upozorňuje na riziko dopadu na klienty, protože předčasný vynucený odprodej investičního portfolia může mít negativní dopad... (Odmlka pro neklid v levé části sálu.)

No já myslím, že sociální demokracie by to měla obzvlášť poslouchat. Docela dobře jsou připraveni tuto sektorovou daň svého koaličního partnera podpořit, přestože jejich sektorová daň nemá šanci. Ale to je dobře, že nemá šanci. V tom stojím za větším koaličním partnerem ve vládě, protože každá sektorová daň je špatně, ať už to jsou pojišťovny, nebo banky.

Takže Česká národní banka upozorňuje vládu, ale i nás, protože připomínkové řízení probíhá veřejně, kdo chce, se může v eKLEPu podívat na připomínky, které zazněly, a co s nimi Ministerstvo financí udělalo. Takže Česká národní banka upozorňuje na rizika dopadu na klienty. Na klienty. Ještě jednou opakuji - na klienty. Všichni se tady zaklínáte klienty a ochranou a nevím... a tady když Česká národní banka upozorňuje na negativní dopad na klienty, vláda to neslyší. My bychom to ale slyšet měli, protože předčasný vynucený odprodej investičního portfolia může mít negativní dopad na výši podílů na zisku připisovaných klientům životních pojištění. Dle názoru České národní banky se také jednorázové zdanění projeví snížením vlastních zdrojů, takže nelze vyloučit ani ohrožení plnění předepsaných regulatorních požadavků. Stanovisko ministra financí - neakceptováno.

Další podstatnou výhradou regulátora, České národní banky, je obsahový nesoulad, to znamená neobjektivní obraz rozdílů výše závazků. Česká národní banka upozorňuje na obsahový nesoulad mezi rozsahem závazků zahrnutých do účetních technických rezerv a solventnostních technických rezerv. Dle názoru České národní banky zjednodušené porovnání výše solventnostních a účetních technických rezerv nemusí dát objektivní obraz rozdílu výše závazků. Některé rezervy, které jsou v českém účetnictví vykazovány jako technické, jsou pro účely Solvency II považovány za rezervy netechnické. Příkladem může být rezerva na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů.

Jiné položky účetnictví jsou nazvány rezervami, například rezerva na nezasloužené pojistné, ale ve skutečnosti jde o časové rozlišení, jak už jsem o tom mluvil, jehož řešení se Solvency II také odlišuje od účetního přístupu. Dojde tudíž ke dvojímu zdanění, ke dvojímu zdanění těchto významných položek, které se v účetnictví a Solvency II vykazují zcela odlišně. Co na to vláda a Ministerstvo financí? Nic. Neakceptováno. Nezajímá je to. Obsahová nejasnost, jiné názvosloví. Prostě vláda chce peníze, nic jiného ji nezajímá.

Česká národní banka také upozorňuje na to, že neexistují data k ověření výše rezerv. Česká národní banka upozorňuje, že na rozdíl od účetních technických rezerv, které jsou součástí účetní závěrky a podléhají externímu auditu, u solventnostních rezerv Česká národní banka nemá srovnatelně detailní informace a data, aby odpovídajícím způsobem ověřila výši těchto rezerv. Tato připomínka České národní banky je v přímém rozporu s tvrzením Ministerstva financí o subjektivním charakteru účetních rezerv.

Tak abych to přeložil a zjednodušil. Přestože ty technické rezervy, které jsou účetně, daňově uznatelné doposud, jsou ověřeny auditorem, jejich výši umí regulátor Česká národní banka zcela jednoduše ověřit a potvrdit, ty rezervy podle Solvency II ta Česká národní banka neumí. A vláda říká: vezmeme jedno číslo, které umíme ověřit, a ověřuje nám to regulátor, a druhé číslo, které regulátor neumí ověřit. Paní ministryně, kdo stanoví výše solventnostních rezerv podle Solvency II, když to regulátor neumí? Ministerstvo financí? Vláda? Poslanecká sněmovna? Rozpočtový výbor? Já nevím kdo. To je připomínka ČNB, že vlastně neumí ověřit to druhé číslo, x minus y krát 0,19 10 miliard namalovaných v rozpočtu, ale y neumí nikdo ověřit. Přesto vláda s tím počítá, to číslo uvádí, publikuje a je to číslo neověřitelné. Tak si představte, že byste dali daňové přiznání, máte tam výnosy a náklady jen tak (lusknutí prsty) tam napíšete nějaké. Přijde finanční úřad a řekne: Jak máš náklady? Jsou neověřitelné, ale mně se ty náklady líbí, to je dobrá položka a zaplatil jsem daň 19 procent z toho rozdílu, příjmy mám dobře, díky EET samozřejmě, že ano atd., mám zdokladované, a ty náklady jsem tak střelil od boku, a z toho jsem zaplatil daň. Takže tento přístup vláda navrhuje u této sektorové daně pro pojišťovny.

Otázka, kterou si kladou pojišťovny a kterou bychom si měli položit i my, zda se na takový zásah mohly pojišťovny spravedlivě připravit. Zda je to mohlo napadnout, že někdo s takovým přijde a zdaní jim něco, rezervy, které vytvářely, když se danit neměly. Ministerstvo financí argumentuje, že vzhledem k tomu, že záměr změny principu zdanění rezerv byl součástí vládního prohlášení, a říkala to i paní ministryně ve svém úvodním slově, pokud se nepletu, a asi to je schopna i ocitovat, mohly se pojišťovny připravit. Tak si představte, také jsme se všichni mohli připravit na změnu důchodů, ve vládním prohlášení máme důchodovou reformu. Připravujeme se všichni na změnu důchodů? No nepřipravujeme, protože vláda, přestože to ve svém vládním prohlášení má, nic takového nehodlá chystat. Je to ve stejné logice, protože je věta v programovém prohlášení vlády, a já to v něm nezpochybňuji, princip zdanění rezerv je součástí vládního prohlášení.

Zároveň ale Ministerstvo financí přislíbilo, že až se začne návrh připravovat, bude se sektorem pojišťovnictví v kontaktu a o konkrétním návrhu bude možno jednat. Nic z toho se ale nestalo, paní ministryně, že? K žádné komunikaci se sektorem ani odbornou veřejností nedošlo, místo toho ministerstvo poslalo do zkráceného připomínkového řízení, 13 dnů nebo 15, já teď nevím, možná 17 nebo 11 dnů, ale bylo to určitě méně než 20 dnů, trvalo zkrácené připomínkové řízení k tak výraznému zásahu do daní.

Jedním z argumentů Ministerstva financí také bylo, že pojišťovny tvorbou nadbytečných účetních rezerv manipulují se ziskem a odvádějí méně prostředků na daních. Tento postoj Ministerstva financí zcela pomíjí fakt, že za situace, kdy neexistují žádné výhledy poklesu daňové sazby pro právnické osoby, takové jednání postrádá jakoukoliv ekonomickou logiku. Já s tím souhlasím, kdybychom schválili, že třeba za tři roky, nebo za dva roky klesne zdanění příjmů právnických osob o 2, 3, 4 procentní body, tak je dobré to zdanění si odložit nějakými účetními triky nebo poradou s auditory, odložit do toho období, kdy už ta daň bude nižší. To má nějakou ekonomickou racionalitu. V okamžiku, kdy nikdo - ani z vlády, ale ani z opozice jsem nezaznamenal vážně míněný návrh na snížení sazby daně z příjmů právnických osob, to žádnou ekonomickou logiku nedává, je to prostě vymyšlený argument. Když nevidím na obzoru minimálně ve střednědobém žádné zvýšení daní, proč bych odkládal placení daní do nějakého příznivějšího období, které evidentně nenastane.

Navíc, a to je skutečně nutno zdůraznit, účetní principy, názor auditorů a koneckonců i ČNB nelze měnit z roku na rok a pojišťovny musí při tvorbě rozpočtu a rezerv dodržovat jimi schválená pravidla.

Tolik k tomu, že se pojišťovny mohly na tento návrh zákona připravit, protože o tom mluví nekonkrétní věta ve vládním programovém prohlášení. A to je pravda, že tam ta věta prostě je. Ale ten slib - aspoň nám to tvrdí pojišťovny, paní ministryně, vy mi to můžete vyvrátit, nebo potvrdit - pojišťovny tvrdí, že s nimi nikdo o tomto konkrétním návrhu nejednal. Což samozřejmě je hypotéza, nebo tvrzení pojišťoven, respektive České asociace pojišťoven, abych byl přesný, a já to prostě nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit. Ptám se paní ministryně, zda to pravda je, nebo není. Když to není pravda, proč tedy ty pojišťovny nám to píšou, to by mě zajímalo, pokud to není pravda. Protože si myslím, že z každého seriózního jednání např. mezi asociacemi a Ministerstvem financí vzniká nějaký písemný podklad, i když se třeba nedohodly. Tady je nějaký záznam o jednání, kdy proběhlo, kdo tam byl, co bylo na agendě a například že Ministerstvo financí nevyhovělo návrhům České asociace pojišťoven nebo že nesouhlasí s návrhy České asociace pojišťoven a podobně.

Česká asociace pojišťoven také poukazuje na možnou protiústavnost zákona. Přechodné ustanovení návrhu zakládá podezření z retroaktivních účinků vůči v minulosti vytvořeným rezervám. Návrh zákona nese retroaktivní znaky, neboť zasahuje minulá daňová období. Možná bychom se mohli podívat, co vyčítáme nejenom my, ale i pojišťovny legislativním procesům. Už to tady zaznělo. Pan předseda Bartošek se pokusil donutit vládu k tomu, aby hodnotila dopady regulace, tzv. RIA. U návrhu zákona nebylo provedeno hodnocení dopadu regulace RIA. Nevidím tady ministra průmyslu a obchodu, který má plná ústa toho, jak se stará o podnikatelské prostředí, přitom mu evidentně nevadí, že u tohoto návrhu zákona nebylo provedeno hodnocení dopadu na podnikatelské prostředí. Kdybychom ho měli, byla by jednodušší debata pro vládu, ale i pro nás. Mohli bychom polemizovat, nebo bychom také mohli souhlasit. Ale protože ta analýza prostě není, a nevím proč - paní ministryně, další dotaz: Proč nebyla zpracována RIA? Máte pocit, že daňové zákony se nedotýkají podnikatelského prostředí? Já ten pocit nemám. Já si myslím, že daňové zákony se podnikatelského prostředí bezprostředně týkají.

Když už paní ministryně zmínila tu větu z vládního programového prohlášení, tak já bych upozornil paní ministryni na jinou větu programového prohlášení, která je podle mě v přímém rozporu s tímto návrhem zákona. Vláda říká ve svém programovém prohlášení - zavádí pojem daňové neutrality. To znamená, že pokud se nějaké daně zvýší, tak se jiné sníží, aby celkový dopad na daňové zatížení byl neutrální. Paní ministryně, kde je daňová neutralita v tomto návrhu zákona? Platí programové prohlášení, nebo vláda opustila princip daňové neutrality? Já skutečně nevím. Evidentně se tady zvyšují daňové příjmy státu o desítky miliard, pokud jenom sečtu vámi uváděná čísla v té části, kde jsou dopady na veřejné rozpočty.

Návrh zákona byl předložen do meziresortního připomínkového řízení s lhůtou zkrácenou - a tady to mám - 14 dní. Nebylo to ani 13 ani 17, ale bylo to 14 dní. V rámci tohoto připomínkového řízení zůstala řada závažných připomínek povinně připomínkujících míst nevypořádaná. Neproběhla také vůbec žádná komunikace s pojišťovacím sektorem, který je přitom tímto zákonem mimořádně postižen. K návrhu zákona se nevyjádřila ani pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo II - finanční právo, ani Legislativní rada vlády jako celek. Exekutiva tady flagrantně porušuje vlastní předpisy upravující její postup při přípravě vládního návrhu zákona, ze kterého byly v případě návrhu zákona vypuštěny fáze garantující odpovídající odbornou kvalitu. Chci se zeptat paní ministryně, proč neprojednala ani pracovní komise LRV pro veřejné právo, ani Legislativní rada vlády jako celek tento návrh zákona. To přece není technický návrh zákona velmi jednoduchý, který by se mohl obejít bez projednání v Legislativní radě vlády. A pak samozřejmě je vyčítána nepřiměřenost právní regulace, což si myslím, že je naprosto namístě.

Tolik ve stručnosti hlavní argumenty proti sektorové části, té části tohoto daňového balíčku, který zavádí sektorovou jednorázovou daň ve výši 10 miliard. Já jsem se vám pokusil vysvětlit - možná je to technicky poměrně složité, nebo ta terminologie odborná je poměrně složitá. Chtěl jsem vám ukázat na nesystémovost tohoto kroku, na to, že trestáme obezřetné a opatrné pojišťovny, na to, že to bude mít negativní dopad na klienty, kterým hrozí zdražení pojistného, hrozí to jak jednotlivcům, tak firmám, možnou retroaktivitu toho zákona, plus všechny ostatní výhrady, které jsem uvedl. Takže pokud by čirou náhodou tento návrh prošel do druhého čtení, tak avizuji, že budeme navrhovat vypuštění celé této části, která nemá žádnou logiku.

Postoupím k další navržené změně v rámci toho balíčku a zůstanu u zdanění výher nad 100 tisíc korun. To je opravdu - já už nevím, jak bych to nazval, jaké přiměřené adjektivum bych zvolil - zoufalý krok vlády. V rámci boje s hazardem zdaníme výhry. Už to podle mě nemá žádnou logiku. Ale zkusme příklad sportovního sázení. Nějaký zápas, kde je jednoznačný favorit a kurz je 1,1, paní ministryně. A hráč vsadí 95 tisíc na svého favorita a utkání dopadne podle předpokladu, favorit zvítězí. Výhra je 104 500 korun při kurzu 1,1 a to je fakt nízký kurz. Hle, přichází česká vláda s trojčlenkou 104,5 krát 0,19, hráč zaplatí daň 15 675 korun. Takže přestože vyhrál, tak při vkladu 90 tisíc dostane o 6 175 (méně) než vložil. Já vím, že paní ministryně říkala v tisku, že to není pravda, ale takhle je ten návrh zákona napsán. Jestli se ho chystáte upravit, možná, ale v tomto návrhu zákona je to přesně takhle. Možná je to dobrý boj s hazardem, i když vyhraješ, dostaneš míň, než jsi vsadil. Nevím, jestli se tomu dá říkat ještě výhra, ale je to určitě inovativní a bezesporu by to mohlo aspirovat na Nobelovu cenu za ekonomii a teorii her. Myslím si, že to je opravdu vtipné.

A co je ještě vtipnější, paní ministryně miluje účtenkovou loterii nebo jak se to jmenuje, i tam zdaníme. Představte si. Místo abychom to zrušili, když bojujeme s tím gamblingem a s tím hazardem, tak to zrušit nechceme, přestože to opozice opakovaně navrhovala, vládní poslanci hlasovali proti, tak aspoň to zdaníme. Takže vláda přiznává, čemu se bránila. Už to není kontrolní činnost EET. Už je to hazard. Já jsem rád, že to vláda konečně přiznala, že i účtenková loterie je hazard, protože jsou tam speciální paragrafy, že u výhry nad 100 tisíc účtenkové loterie také zaplatí 15 % z výhry. Já myslím, že je to správné. Pokud se má platit z výhry, tak z každého hazardu, i z účtenkové loterie. A je docela sympatické, že vláda po třech letech, kdy zakrývala pravý stav skutečnosti, přiznala, že účtenková loterie je hazard. Možná by ještě ministr zdravotnictví mohl navrhnout větší zvýšení zdanění hazardu, protože by mohl dostat nějaké peníze na ty preventivní programy, o kterých celou dobu tak mlčí, řadu těch opatření si zatím schovává a asi nás pak chce oslnit na nějaké tiskové konferenci. Je škoda, že to nevyužije v rámci tohoto.

Já myslím, že je mimořádně odvážné, ale budiž, já bych řekl, že to je neuctivé k poslancům, v důvodové zprávě je napsané, že k této části zákona vypracovali RIA v roce 2015, a kdo chce, ať si přečte RIA z roku 2015 k zákonu o hazardu. A protože jsem poslanec, který si rád čte materiály vlády, aby ji mohl kontrolovat, tak jsem si tu RIA našel, vytiskl a opravdu jsem tam našel odstavce, které se týkají zdanění výher, a dovolte mi, abych vám odcitoval ze závěrečné zprávy z hodnocení dopadu regulace RIA z roku 2015, byla to důvodová zpráva k zákonu o dani z hazardních her, kterou prosadil ministr financí, jestli si vzpomínáte, kdo to byl - Andrej Babiš. A když si vytisknete tu RIA nebo si ji najdete na webu, tak já vám poradím, ono je to poměrně dlouhé, najděte si stranu 19 a 20. Já jsem si tam zažlutil těch pár odstavců. A já vám řeknu, co k zdanění výher píše Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše:

Varianta 2: Zdaňovat srážkovou daní všechny kategorie hazardu. Zdanění výhry výherce (poplatníka) realizované formou srážkové daně odváděné přímo provozovatelem hazardní hry (plátcem daně) - to je to, co paní ministryně navrhuje, tak Ministerstvo financí pod Andrejem Babišem píše - je teoreticky proveditelné, ale naráží na řadu bariér a zakládá předpoklad nesystémových výjimek narušujících snahu o zachování základních principů daňového práva především z těchto následujících důvodů - říká zpráva RIA:

Za prvé plátce daně (provozovatel hazardních her) neeviduje (v současné době s výjimkou kursových sázek prostřednictvím sítě internet) výherce (poplatníky) včetně údajů o sázkách a výhrách těchto výherců. - Takže on to neeviduje, ale má z toho platit daně. To by mě zajímalo, jak to bude stát kontrolovat.

Dále píše zpráva RIA z dob ministrování Andreje Babiše na financích: Nebylo by možné aplikovat klasický daňový princip založený na zdaňování rozdílu mezi náklady (sázkami) a výnosy (výhrami), a to z toho důvodu, že náklady výherců nejsou známy.

Dále pokračuje zpráva RIA z roku 2015, jak jsme si měli načíst podle důvodové zprávy k zákonu z roku 2019: Nebylo by možné uplatnit (započítat) ztráty (sázky) z her vůči základu pro výpočet daně v období, kdy došlo k vytvoření zisku (výhry), čímž by bylo zabráněno snížení daňové povinnosti právě o tyto náklady. Pro některé druhy her je srážková daň zcela nevhodná - píše ministerstvo Andreje Babiše - a to zejména z hlediska obtížné definice základu daně (v rámci jednoho vkladu je realizována řada sázek s tím, že pouze některé z těchto sázek mohou přinést výhru - typicky interaktivní videoloterijní terminály, výherní hrací přístroj, elektromechanická ruleta). - Tady mi nezbývá, než věřit Ministerstvu financí, nemám s tím žádnou osobní zkušenost, ale není důvod, když je to taková zpráva RIA, abych tomu nevěřil. - V těchto případech by zřejmě nebylo

možné zdanit jen vyplacenou částku na konci hry, ale bylo by možné zohlednit vložené (prohrané) prostředky a zdaňovat tedy pouze skutečnou výhru (rozdíl mezi vloženými a vyhranými prostředky). U některých druhů her by tak v případě nezohlednění vkladů hrozilo i riziko nežádoucího protiústavního rdousicího efektu. - Tolik zpráva RIA.

Já myslím, že Ministerstvo financí a vláda spoléhaly, že si to nepřečteme. Paní ministryně a vláda navrhuje něco, proti čemuž se postavilo Ministerstvo financí z dob Andreje Babiše podle mě s docela logickými argumenty. Paní ministryně, logicky zas z mé strany, vy jste tu RIA četla? To má být argument pro zavedení? To je argument proti zavedení. A proto taky v tom roce 2015 a v následujícím legislativním procesu Ministerstvo financí ustoupilo od nápadu zdanit každou výhru srážkovou daní. Hle, chybí peníze, zapomene se na odborné výhrady, které zpracovalo samotné Ministerstvo financí, napíše se jenom větička - najděte si to v roce 2015 - podle mě s docela důvodným předpokladem, že si to skoro nikdo nenajde, a když jsem si dal tu práci, tak mně bylo líto, abych vás s tím neseznámil, abyste i vy neznali ty závažné argumenty Ministerstva financí z dob, kdy ministrem financí byl Andrej Babiš, které se postavilo proti zavedení (zdanění?) výher nad 100 tisíc.

A tím, že není nová RIA, nevím proč, ale není, tak podle mě platí podle důvodové zprávy stará RIA, a ta říká, že to je špatný nápad, nerealizovatelný, možná protiústavní, mající rdousicí efekt. Zdaníme hráče, výnos a neznáme jejich náklady. Logicky. Já bych je ani znát nechtěl. Já tomu vůbec nerozumím, paní ministryně. Pokud jsou nové odborné argumenty, třeba u těch mechanických čehosi, mechanických videoterminálů, tak bych předpokládal novou zprávu RIA, ve které by bylo napsané: na rozdíl od roku 2015, kdy bylo chybně uvedeno, že se to vybírat nedá, že je to protiústavní, že to neumíme spočítat, my si myslíme, že už to jde z těchto důvodů - a), b), c), d). Není tam vůbec nic, spokojte se s tím, co je v roce 2015 a hlasujte pro, protože my bojujeme s hazardem.

Co se týče zdanění hazardu, důvodová zpráva správně uvádí, že ten návrh vlastně kopíruje původní návrh Sobotkovy vlády, který chtěl opravdu zavést tři sazby pro různé typu hazardů, aby z toho nakonec nejdřív rozpočtový výbor, v té době pod vedením pana poslance Votavy, a poté Sněmovna jako celek udělala vlastně sazby dvě - jednu pro klasické hrací přístroje, doufám, že to říkám správně, ve výši 35 % a ty ostatní 23 %. Mluvil o tom pan předseda Bartošek. A neměli bychom to přejít mlčením. My jsme jako občanští demokraté návrh zákona podpořili s tím, že nejcennější na tom je registrace hráčů a zákaz hraní těm, kteří hrát nemají. Opakovaně jsme to tady podpořili jako správný princip, dokonce jsme navrhovali i rozšíření pro ty, kteří neplatí alimenty, pro ty, kteří berou dávky v hmotné nouzi a další omezení, protože tito lidé, pokud čerpají pomoc od svých spoluobčanů, by neměli mít umožněno házet peníze do automatů a do hazardu! (Velmi důrazně.) Bylo nám přislíbeno, že to tak bude. 2017, 2018, polovina roku 2019 - a nic. Nic. Důvod, pro který to tehdejší opozice podpořila, vláda vlastně nesplnila. Žádná registrace, omezení přístupu k hazardu těm, kteří hrát nemají, kteří jsou v insolvenci, kteří mají exekuce, nic z toho se nestalo.

I tehdy vláda říkala, že výsledkem bude omezení hazardu. Ano, v jedné oblasti bezesporu ano, ale to je zásluha technologického pokroku. Bezesporu je mnoho klasických beden, vždycky zapomenu, jak se to jmenuje, výherní automaty - to jsou ty klasické. Ty bezesporu ubyly. Ale podle mě ne díky působnosti zákona, ale díky technologickému pokroku. Nedávno jsem zaznamenal ve veřejných zdrojích informaci, ale vypadlo mi z hlavy, jak jste tam, paní ministryně, pokud se nepletu - v loňském roce byla prosázena rekordní částka. Rekordní sázku prosázeli naši občané ve všech typech hazardů. Poté, co tři roky máme nový moderní hazardní zákon, a já s tím souhlasím, že je moderní, ale neuplatňují se ty důležité principy. A výsledek je jaký? Došlo k poklesu hazardu? Nedošlo. Rekordní částka byla prosázena v loňském roce.

Takže místo abychom hodnotili dopady kroků, které měly omezit hazard, případně přitvrdili a rozšířili skupinu lidí, kteří hazard hrát nemají, tak opět vláda přikračuje k jednokolovému řešení - zdanění. Pro nás není důležité, jestli tam je 23, nebo 25.

Paní ministryně, kdy bude registr hráčů? Už to tři roky soutěžíte, nebo kolik? Já nevím. Už je to skoro jak mýto, jednou za deset let se vám podaří vysoutěžit registr hráčů a mezitím se neděje vůbec nic. Dva a půl roku je zákon platný a účinný a je ostuda vlády a konkrétně Ministerstva financí, já vím, že jste tam nebyla celou dobu, takže všech, kteří tam v té době seděli, že to ještě jako klíčový prvek, aspoň pro nás, z toho zákona není realizováno a neuplatňuje se. Takže ti, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi, ti, kteří mají exekuce, neplatí svým dlužníkům. Ti, kteří jsou v insolvenci, klidně mohou hrát a utrácet peníze. Místo aby spláceli své dluhy, místo toho, aby platili alimenty, místo toho, aby se jim třeba odebraly dávky, protože hrají automaty, tak vesele mohou díky nečinnosti ministra financí hrát a hrát, utrácet a utrácet. A když náhodou vyhrají, tak jim to zdaníme. To je jedno, že neplní své povinnosti, ale zdaníme jim to. A teď nevím přesně, jaký je návrh, nebo kolik přesně vláda odhaduje, že je u hazardních her při rozpočtu, jestli chvilku vydržíte, já to určitě najdu (hledá ve svém materiálu) - 3,6 miliardy. To není špatné číslo, ale mnohem účinnější je nepodporovat hazard. Ne ho víc danit, ale omezovat hazard. A je to podobné jako u tabáku a alkoholu, v tom vláda naprosto selhala. A přitom legislativní nástroje má k dispozici, mluvil o tom pan předseda Bartošek.

To bychom měli daň z nemovitých věcí - dobře, musíme Ministerstvo financí a vládu pochválit. Sektorová daň pro pojišťovny - úplně špatně, nemůžeme vládu pochválit, naopak.

Zrušení osvobození ze zemního plynu spotřebovaného domovními kotelnami od daně z plynu. Ocituji, opravdu ocituji část důvodové zprávy k tomuto navrženému opatření, které má zanedbatelné fiskální dopady, pokud se nepletu: "Zejména s ohledem na potenciálně významné sociální dopady je však v případě pevných paliv nutné možnosti zdanění důkladně analyzovat. Z tohoto důvodu je v současné době na základě usnesení vlády č. 6/2017 zpracovávána analýza, která by měla být na základě usnesení vlády č. 222/2019 předložena vládě do konce září 2019."

Tak vláda si v této položce vládního návrhu uvědomuje potenciální dopady pro sociálně slabé. Chytře k tomu zadala analýzu, ale její výsledky dostane vláda na konci září. Hle, a my 9. července, to je skoro čtvrt roku předtím, než vláda dostane analýzu, už máme rozhodovat případně o zvýšení, nebo respektive zavedení této daně, protože dneska jsou domovní kotelny osvobozeny od daně ze zemního plynu. Připadá vám to nelogické? Mně taky. Nejdřív to zdaním, a pak si udělám analýzu, jestli to nebude mít nějaké negativní sociální dopady. Já myslím, že by to mohlo být naopak. Nejdřív analýza, pokud se ukáže, že je to všechno v pořádku, navrhnu zdanění. Tady vláda opět stejně jako u Solvency II kouzlí s evropskými předpisy. Vláda, když to zjednoduším, říká: Tento návrh zákona, nebo této části zákona není v rozporu s evropskými předpisy. A má pravdu. Má pravdu vláda. Protože co říkají evropské předpisy? Členský stát může osvobodit domácnosti od daně ze zemního plynu, elektřiny a podobně, dokonce to může osvobodit i u organizací, které má členský stát za dobročinné. Takže je to v souladu s evropským právem, ale přitom je úplně opačné. Kdyby vláda přišla s návrhem osvobodit, protože to je v souladu s evropským právem, my to můžeme osvobodit, ať o něco snížíme náklady na bydlení, pořád říkáme, jak jsou náklady na bydlení vysoké, a je to pravda, tak ještě chceme pro 400 tisíc domácností zvýšit náklady na bydlení s tím, že je to podle evropských předpisů. Ale současně evropské předpisy říkají, že to můžeme osvobodit, ale naše vláda se rozhodla - naše vláda to není, vláda České republiky se rozhodla, že osvobození zruší.

Já tomu nerozumím. Proč těch 400 tisíc domácností má mít zvýšené náklady na bydlení? Ještě s tím, že vláda přiznává ve své důvodové zprávě, že největší dopad to bude mít na nízkopříjmové skupiny a nejmenší na vysokopříjmové skupiny. To je docela logické, když ta daň je rovná, za kubík platí úplně stejně nízkopříjmová i vysokopříjmová, tak relativně samozřejmě největší dopad je pro nízkopříjmovou skupinu a největší (nejmenší) pro vysokopříjmovou skupinu. Ale máme o tom celé dvě strany, mnohem delší stať než například jiné části tohoto návrhu zákona.

A logický dotaz zní, paní ministryně - kdo to vlastně inicioval? Nebo jste hledali, co ještě není zdaněno, a je třeba zdanit úplně všechno, co se hýbe? Já tomu fakt nerozumím. Někdo si stěžoval? Někomu to vadí, že těchto 400 tisíc domácností má o něco nižší náklady na bydlení než ti, kteří jsou na centrálním zásobování teplem? Pozor. Já vám to prozradím. Vláda to navrhuje kvůli boji s klimatem, protože usoudila, že centrální zásobování teplem je ekologičtější než malá domovní kotelna, a přitom malá domovní kotelna má nižší daň než centrální zásobování teplem. Takže vidíte, jak se dá pěkně použít cokoli ke zvýšení daní.

Takže v rámci boje s klimatem v České republice zvýšíme daň ze zemního plynu pro 400 tisíc domácností z domácích kotelen. Myslím si, že se připojí už brzo Čína, Indie a ostatní asijské země a klima se bezesporu rychle zlepší. Aspoň předpokládám. Mohli bychom iniciovat nějakou globální konferenci OSN o zamezení snížení daně z plynu a elektřiny pro domácnosti. Pak to má smysl, když to bude všude. Jinak nevím, proč trestáme těch 400 tisíc domácností. A opět tady od mikrofonu slibuji, že pokud by to náhodou prošlo do druhého čtení, navrhneme vypustit tuto část zákona, protože podle nás nedává žádný smysl.

Možná bychom mohli ještě pár slov o tom lihu, pivu a víně. (S úsměvem:) Co, pane ministře? (Pobavení v sále.) Jedna miliarda je předpokládaný přínos. Já teď z hlavy nevím, ale pan ministr nás určitě doplní, říkal, že u nás je mimořádně nízký výnos, říkal, jestli si dobře pamatuji, 56 miliard jsou výdaje na léčení v souvislosti s požíváním alkoholu, jestli si dobře pamatuji, pane ministře. (Ministr zdravotnictví Vojtěch ze své lavice: 59.) Kolik? 59. A říkal, že zhruba 10 % z toho je výnos z daně. 10 % z 59, to spočtu i v hlavě, to je 5,9 miliardy. A vláda v prvním roce 0,9 a v druhém 1,1 miliardy výnos plus. Takže spotřeba stoupne - o kolik, pane ministře? Kdyby měla klesnout, tak by i ten výnos měl jít dolů. Kdyby klesla o 20 %, tak by to mohlo být rozpočtově neutrální. Ale vláda nepředpokládá, že klesne spotřeba o 20 %, aby to bylo rozpočtově neutrální. Naopak. Vláda počítá - a já bych řekl správně, pochvalme vládu za realistický přístup, vláda nepředpokládá, že klesne spotřeba alkoholu. Ale zvýšená daň krát spotřeba 0,9 a v roce 2021 1,1. A to se přece hodí. A jak vláda správně podotýká ve své důvodové zprávě, toto není sdílená daň. Toto je čistý příjem státního rozpočtu, kraje a obce nic, protože u spotřebních daní jsou všechny daně vybrané příjmem státního rozpočtu.

Kde je ten boj? Kde je to snižování spotřeby alkoholu v číslech? Není. Je to jenom mlha, zdůvodnění. Kdo by nechtěl snížit spotřebu alkoholu? Kdo z politiků by volal po vyšší spotřebě? Vláda ale volá po tom, aby se nesnížila spotřeba, protože potřebuje peníze. Pijte jako dneska, zaplatíte víc a my tu miliardu už někomu rozdáme, nebojte se, my se o vaše peníze postaráme, na to jsme docela dobří.

Podobný případ je u daně z tabáku. Pamatuji si svůj souboj s ministrem financí Andrejem Babišem o zavedení daně z tabákových listů. To jsem tady navrhl. Byl jsem označen, když to řeknu slušně, za neinformovaného, bylo to mnohem expresivnější, že to není dobrý nápad, bylo to mnohem expresivnější, aby do šesti měsíců přišel Andrej Babiš s vynikající vládní myšlenkou zdanit tabákové listy. Já jsem si je tehdy nechal, tak jak to dělají ostatní, hned namlít u těch, co to prodávali, a tady jsem už měl ten nezdaněný tabák, už rozemletý. A tady byl normálně ten, kdo si to prodává sám, s daní a bez daně. S daní a bez daně. (Ukazuje střídavě pěsti - na pravé ruce a na levé ruce.) Tam státu utíkaly stamiliony ročně. Trvalo to dlouho. Až na podnět opozice to stát zdanil.

Stejně tak stát přistupoval u zdanění - vím, že někteří z vás to mají - takové ty krabičky... (Poslanec Faltýnek z první lavice napovídá: Zahřívaný tabák. Jiní poslanci napovídají konkrétní jména.) Zahřívaný tabák, ať nepropagujeme žádnou firmu. Stát tady podle mě zbytečně dlouho váhal. A ten návrh, který tady je, mi připadá ve prospěch zahřívaného tabáku proti klasickým cigaretám. Jako by vláda dělala marketingový tah, jako teď jsem viděl taková ta prodejní místa zahřívaného tabáku, jako by vláda v tomhle tom chtěla podpořit ty výrobce, a říkají, tohle bude mít nižší daň, tohle bude mít vyšší daň. Tak možná byste mohli změnit své návyky.

Vláda správně uvádí, že je to harmonizovaná daň a každý členský stát musí splnit dvě podmínky. Zaprvé vyšší daň za určitou hmotnost, jestli se nepletu, a zadruhé vážený průměr prodejní ceny a spotřební daně. V roce 2018, jak správně uvádí důvodová zpráva, je tam minimální hranice 60 %, tak vláda identifikovala, že ten poměr byl 59,55 %, omlouvám se, musím to najít v té důvodové zprávě, abych citoval ta čísla správně (hledá v papírech). A díky tomu musíme - a to chci zdůraznit - musíme jako Česká republika přijmout takovou změnu zákona, aby to plnilo minimálně těch 60 %. To je všechno pravda.

Nicméně ten návrh se vyvíjel. Pokud mám správné informace z tisku - podotýkám z tisku, paní ministryně, tak jste to měnili ještě přímo na vládě ty sazby. Pokud se nepletu. Možná že se pletu. Ne všechno, co se píše v tisku, je pravda, jak se nakonec ukáže. Tak pokud tak není, tak se omlouvám. Nicméně - vydržte chvilku, ať najdu důvodovou zprávu, abych citoval vládu zcela přesně. Nerad bych parafrázoval. Tady to mám. Zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabáků. Myslím si, že odhadované příjmy jsou nereálné, že jsou příliš vysoké. Velmi těžko se argumentuje, a nechci argumentovat proti výši daní, nicméně si myslím, že postup, který vláda zvolila v minulosti, byl daleko lepší, byl předvídatelný a byl postupný. Tento návrh zákona na mě činí dojem, že vláda potřebovala nakreslit nějaká čísla do rozpočtu, tak tam zase trojčlenkou dopočetla sazbu. Možná že se pletu, ale mám silné podezření, že to tak je. A tak je to v tomto návrhu se vším.

Jenom se podívám, jestli jsem prošel všechno. Nechci zbytečně zdržovat. Technické rezervy pojišťoven jsem prošel. Výhry 100 tisíc jsem prošel.

Obdržel jsem, a zřejmě vy všichni, ale já jsem to obdržel až dneska opravdu hodinu předtím, než jsem se přihlásil do rozpravy, dopis, který je nadepsán Věc: Připomínky tabákového průmyslu k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, sněmovní tisk číslo 509. A protože předpokládám, že nejsem jediný, který to obdržel tak na poslední chvíli, tak si dovolím vám ten dopis přečíst, je poměrně krátký, nebojte se:

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, Poslanecká sněmovna se bude v nejbližší době - což je dnes - zabývat návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Rádi bychom se na vás obrátili jménem výrobců a dovozců tabákových výrobků sdružených v Českém sdružení pro značkové výrobky a doplnili některé důležité informace týkající se zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky. Ministerstvo financí návrh představuje jako 10% zvýšení sazby. Vzhledem k tomu, že však procentní sazba je stanovena jako procento z ceny pro konečného spotřebitele a nikoli ceny bez daně, v tomto případě DPH, bude za předpokladu plného přenesení daně do ceny pro konečného spotřebitele celkové zvýšení daňového zatížení činit v průměru 17,5 % - což je na krabičku asi 12 korun. Protože nevím, kolik dneska stojí krabička. To mi pak určitě pan ministr zdravotnictví řekne, jestli je to dost, nebo málo. Dvanáct korun na krabičku má být zvýšení, pokud tak projde.

Na základě zkušeností z jiných zemí - to budou ty odborné studie, o kterých mluvil pan ministr zdravotnictví - chceme říct, že historicky nejvyšší skokově zvýšení daní povede k řadě negativních dopadů a dlouhodobě nižšímu výběru daní. Konkrétně lze očekávat toto:

Výrazný nárůst nelegálního obchodu - to si podle mě nepřeje vůbec nikdo v Poslanecké sněmovně - který se již v roce 2018 dle dostupných údajů zdvojnásobil oproti roku 2017. A podle posledních měření, měření vychází ze sběru prázdných krabiček, tzv. empty pack survey, dosahují více než 6 procent, přičemž celková nedomácí, to je v České republice nezdaněná spotřeba, pak již činí 10 procent.

Pokles legálních přeshraničních nákupů turistů, zvláště z Německa a Rakouska - jezdí pro ty kartony asi - které představují téměř 30 procent objemu prodaných cigaret na území ČR.

Nárůst nákupů českých rezidentů zejména v Polsku a na Slovensku, kde jsou cigarety již nyní levnější než v ČR, a poslední měření tento stoupající nákupní trend, potvrzují.

Aby byly tyto negativní dopady minimalizovány, domníváme se, že je vhodnější takto vysoké zvýšení rozložit do dvou kroků během dvou let a zachovat současnou procentní sazbu ve výši 27 procent a navýšení spotřební daně realizovat pomocí pevné a minimální sazbové daně.

Jestli dobře ten dopis chápu, a neměl jsem čas ho úplně promyslet a analyzovat, tak se výrobci nebrání zvýšení ceny a zvýšení daní. Jenom upozorňují na rizika, která by mohla vést k tomu, že nebude zvýšený příjem o 7 mld., o 7,7 mld., a že naopak by mohlo dojít k propadu daňových příjmů. To nechávám ale k úvaze a k zhodnocení každého poslance, jak k tomu přistoupí.

Milou částí - pro mě také zcela nepochopitelnou - mluvil o tom pan poslanec Juránek, je katastrální úřad. Tak místo toho, abychom zrušili, nebo alespoň snížili daň z nabytí nemovitosti, což je daň, která nedává žádnou logiku, ale je to pevný příjem státního rozpočtu, tak nám vláda říká, že budeme platit dvakrát více na katastrálním úřadu. Naprosto správnou otázku položil pan poslanec Juránek a já ji jenom zopakuji, protože jsem tady neslyšel odpověď. Zvýší se kvalita služeb o sto procent? Bude rychlejší zápis do katastru o sto procent v čase? O tom důvodová zpráva nemluví. Důvodová zpráva mluví o tom - já mám pocit, paní ministryně, 680 mil. zvýšených příjmů pro katastrální úřad. Ale proč máme platit o sto procent víc? Vysvětlete mi to. Proč? Já tomu vůbec nerozumím.

Které další poplatky budeme chtít ještě zvýšit s tím, že potřebujeme příjmy? Škoda, že na té tabuli už tam nepíše - já nevím, kdo vymýšlí ty zkratky na té tabuli, ale mnohem příhodnější by tam tedy byl ten nápis v souvislosti se zvýšením příjmů státního rozpočtu. To už decentně naše tabule zamlčela. Kdyby to bylo na mně, tak tam je napsán vládní návrh zákona ke zvýšení daní. Všem by bylo jasné, o čem tady vlastně debatujeme.

Tak. A provedu krátké shrnutí na závěr. Samozřejmě se připojuji k návrhu na zamítnutí, nebo budeme soutěžit, kdo byl první. My jsme byli první, nebudeme soutěžit, ale byli jsme tu první my. Konkrétně pan poslanec Skopeček to řekl jako první. Ale jsme rádi, že se připojují i další. Jestli to bude zamítnuto, nebo vráceno, je v zásadě jedno. Podpoříme i vrácení, i zamítnutí. Nechám na panu předsedajícím, zda budeme hlasovat nejprve o zamítnutí, nebo vrácení.

Těch argumentů tady zazněla celá řada. Zopakuji ty klíčové. Chybný legislativní proces. Mimořádně krátké připomínkové řízení. Ignorace zásadních připomínek povinně připomínkových míst. Absolutní ignorace názorů a připomínek regulátora - České národní banky. Neprojednání v Legislativě radě vlády. Dokonce - vzpomeňte si, vláda to schválila, vydala tiskovou zprávu, bezesporu pravda, paní ministryně, že jste ten návrh zákona dopracovali přímo na vládě, tak jsem očekával každým dnem, kdy už to přijde do té Sněmovny. Podívejte se na ta data. Podívejte se na datum, kdy to schválila vláda a kdy to přišlo do Poslanecké sněmovny. Nebývale dlouhý interval. Mám takové podezření, že se to nejdříve schválilo a pak se to teprve napsalo. Jinak je to úplně jednoduché. Jinak tak důležitý zákon, jak vláda tvrdí, priorita dneska na schůzi jako bod č. 1, takový zákon by... já bych poslal posla. Hned z té vlády do podatelny Poslanecké sněmovny. Šup, razítko, přijato. Deset dnů a může to na schůzi. Trvalo to, myslím, skoro tři týdny. Tři týdny, než z úřadu vlády dorazil tento daňový balíček do systému Poslanecké sněmovny. Nevím, jestli elektronicky nebo poštou. Už fakt nevím. Ale kdyby šli pěšky, tak je to tu do tří hodin a ne do tří týdnů. Takže skutečně si myslím, že to vláda nejdřív schválila a pak se teprve napsal text a možná se poté upravovala důvodová zpráva.

Chtěl jsem vám připomenout - a pokud nemáte, my vám to klidně rozešleme na náklady našeho klubu, tu RIA z roku 2015, která ukázala nesmyslnost návrhu na zdanění výher srážkovou daní v patnácti procentech. Ale co je podle mě nejvíc chybné, jsou ty pojišťovny, sektorová daň. Vím, že se s kolegy ze sociální demokracie neshodnu, vidím bývalého předsedu rozpočtového výboru, ctěného kolegu pana poslance Votavu, který ohnivě obhajuje sektorovou daň na banky. Četl jsem jeho komentář na nějakých serverech. V tom se přeme.

Ale poslanče Votavo prostřednictvím pana místopředsedy, není vám divné, že vy nesmíte a oni mohou? Vaše sektorová daň je nepřijatelná a jejich sektorová daň je přijatelná? A co vy? Vy prostě hlasujete s nimi, pro tu jejich a pro tu vaši nic. Já tomu nerozumím, ale to je... Jenom připomenu, obě jsou špatně. Aby si pan poslanec Votava mylně nevyložil, jako že souhlasím s jeho návrhem. Mýlí se. Špatný návrh. Ale stejně špatný je návrh sektorové pojišťovny, který zní tak poeticky - zdanění technických rezerv pojišťoven. To zní tak nevinně. Kdo by si pod tím představil, že to je celoroční zisk celého sektoru.

Dalším důležitým bodem, který je podle mě naprosto chybný, je zdanění nebo dodanění 400 tisíc domácností. Opravdu tomu nerozumím. Myslím si, že s klimatem se takhle nebojuje. Pamatuji si tady naši mnoho měsíců trvající debatu o Pařížské dohodě. Ani jednou, ani pan ministr životního prostředí a nikdo jiný, obhájci Pařížské dohody, nevystoupili s klíčovým argumentem - musíme zrušit osvobození na daně zemního plynu nebo domácnosti, protože centrální zásobování tepla je ekologičtější a je to v souladu s bojem proti klimatickým změnám.

Celkový dopad tohoto návrhu je takřka 30 mld. ročně. Minimálně po ty první dva roky, protože 10 mld. (nesrozumitelné) do voleb máme zdanění pojišťoven. 7,7 mld. tabák, 3,6 mld. hazard, 1,1 mld. líh, 760 mil. katastr, tak se to nasbírá. Takže možná je to 25 mld., paní ministryně, omlouvám se.

A tak končí pohádka hnutí ANO o tom, jak nezvyšují daně. Zkuste ještě někdy přijít a říct: My navrhujeme pojišťovnám 10 mld., občanům zvýšit daně, tady zvýšíme daně z hazardu z každé výhry, tady vám zdražíme tohle, tady zvýšíme daň. Ale pozor! My jsme proti zvyšování daní. Já vím, že to jste schopni tvrdit. Možná vaši marketéři na to vymyslí nějakou dobrou kampaň, že vlastně zvýšení daní znamená, že občanům zůstane více peněz v peněženkách. Já nevím. Ale jistě pravda to není.

Vláda, respektive hnutí ANO se rozhodlo, že je třeba zvýšit razantním způsobem daně. Ať už přes pojišťovny - dopad na klienty, ať už přes domácnosti, které topí svými plynovými kotelnami, ať už zvýšit poplatek za katastr, pokud někdo, kdo hraje, vyhraje, tak ho taky zdaníme. A tak bych mohl pokračovat.

Zkusme ale nezapomenout a pochválit vládu za to snížení daně z nemovitosti. A to nemyslím ironicky. Pokud by ten návrh - a ještě je tam jedna dobrá věc, abych nezapomněl, paní ministryně. Vy navrhujete osvobodit od daně z příjmu nejenom dobrovolné svazky obcí a obce, ale taky kraje a stát. A je to opět opatření, které si zaslouží podporu i občanských demokratů. Takže pokud by v tom vládním balíčku byly pouze daň z nemovitosti a -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane poslanče, máte 19. hodinu. Takže vás s dovolením přeruším. (Potlesk z pravé strany sálu.) Mám tady sice ještě tři faktické poznámky, ale na ty už nedojde. Takže ještě přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Jan Birke se omlouvá dnes od 18.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Takže tímto přerušuji jednání schůze. Sejdeme se zítra v 9.00 a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.