(12.20 hodin)
(pokračuje Benda)
Nejsem šťastný z toho, že se vypouštějí ty části návrhu, které právě zasahují do jednacího řádu Senátu a do dalších zákonů, tak jak to navrhl pan poslanec Hamáček. Ale to je jenom poznámka na okraj. Myslím, že to může být také jeden z důvodů, proč nám to Senát vrátil.
Na co bych chtěl ale upoutat vaší pozornost už proto, že to pan ministr zmínil ve své úvodní řeči a že to pokládám za velikánskou chybu a škodu, je skutečnost, že ministerstvo zatím odmítá náš návrh, můj a kolegy Kupky, na to, abychom stanovili jenom dvě data v roce, ve kterém mají zákonné předpisy nabývat účinnosti, a to 1. 7. a 1. 1. Je to běžný model, který je v řadě zemí světa. Samozřejmě máme tam zakotveno, pokud je něco v nějaké krizové situaci, v situaci krajní nouze, je možné, aby vstoupilo jindy. Ale jinak si myslím, že tato teze by byla přece naprosto správná, že mám dvě data v roce. Na začátku prázdnin a na začátku roku, kdy se podívám, jaké zákony se mi změnily, co zase na mě ta Sněmovna, ta vláda, ten Senát, ten zákonodárný proces vymyslel. Podívám se a řeknu si v klidu, dalších půl roku mám klid jako běžný občan a zase se jdu dívat po půl roce. Fakt nechápu, proč na tohle není ochotno Ministerstvo vnitra přistoupit. Co má pocit, že k čemu by to mohlo škodit. Stejně obecně už jsme se celkem naučili, že ty účinnosti jsou relativně odkládané. Že tam nějaký časový proces vytvářen je a že případů, kdy máme účinnost druhým dnem nebo patnáctým dnem po dni vyhlášení, je poměrně málo.
Legislativní proces dneska trvá nejméně osm měsíců, pokud bychom vzali i přípravy na vládě, tak dva roky. Tam opravdu to zdržení, že bychom stanovili dva pevné termíny, je naprosto minimální a nepotřebujeme - anebo když potřebujeme, tak samozřejmě umíme ty výjimky ze zákona udělat. Ale nepotřebujeme, abychom nabývali účinnosti třikrát do měsíce.
Velmi bych vás prosil, abyste se nad tím ještě zamysleli, i přes negativní stanovisko Ministerstva vnitra. Ale myslím, že to je opravdu spíše úřední stanovisko Ministerstva vnitra než rozmyšlené stanovisko politické vlády. Ústavněprávní výbor ten návrh doporučil. A myslím si, že by bylo naprosto správné a naprosto férové vůči občanům, kdybychom řekli ano, kontrolujte si, jestli na vás přichází nějaká nová povinnost, nový požadavek, nové zákonné ustanovení, dvakrát do roka. Na začátku prázdnin a na začátku roku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Dominik Feri vystoupí jako další v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za něj, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegové a vážení přítomní členové vlády, dva. Jestli nějaký pozměňovací návrh dává smysl, tak je to ten, který tu představil pan kolega Benda, a chtěl bych se za něj ještě jednou přimluvit. Ale když je tu přítomen pan ministr vnitra, rád bych se ho dotázal na jednu věc, která s předmětnou problematikou velmi úzce souvisí.
Kolegové z ODS tu navrhli dvě předlohy, které beru jako takový výkop a zoufalé volání směrem ke zjednodušování zákonů a k větší přehlednosti právního řádu. Jsou to dva návrhy zákonů, kterými se ruší četné zákony z roku 1919. Zkrátka jenom se tak pobízí ministerstvo, pojďte s tím něco udělat, pojďte ty zákony zjednodušit, pojďte projít právní řád a pojďte najít nějaké zákony, které už jsou zkrátka překonané, živé zákony, které jsou překonané a které by se daly nějakým způsobem scuknout do jednoho například a zpřehlednit úpravy.
Na tady tu iniciativu Ministerstvo vnitra reagovalo, ale myslím, že trochu nepochopilo účel. V květnu, tuším, vyšla nějaká PR zpráva, že Ministerstvo vnitra připravuje vlastní návrh a že si prošlo právní řád a vybralo zákony, které už jsou přežité. To udělat si analýzu znamená, že se podíváte do ASPI, najdete si tam zákony z roku 1918 a 1919 a řeknete, tady ty zákony už jsou mrtvé, a tím zjednodušíme občanům orientaci v právním řádu. Představa, že kvůli zrušení zákonů jako zákon č. 188/1919, jímž se zmocňuje vláda stanoviti prozatím počet sídla a obvody soudních tabulí a hlavních zastupitelstev i soudu na Slovensku, nebo zrušením zákona č. 487/1921 o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním vypláceným na Hlučínsku, nebo zrušením nařízení vlády republiky Československé č. 576/1919 o lněném semínku - že zrušení těchto právních předpisů přinese nějakou větší orientaci v právním řádu a větší srozumitelnost právních předpisů, tak to je naprosto iluzorní, a myslím si, že to ani samo Ministerstvo vnitra nebere vážně. Ale co bych si velmi přál, tak je, aby bylo minimálně členům ústavněprávního výboru reportováno, jakým způsobem analýza pokračuje dále, protože byl stanoven nějaký závazek, že do roku 2021 bude předložen nějaký koncepční plán.
Já si opravdu nemyslím, že tady to má být ambicí Ministerstva vnitra, obzvlášť když tento návrh předpokládá i (nesroz.) úpravu, co vlastně bude zveřejňováno, takže tady to je zbytečné, je to skutečně jenom PR gesto, ale že by se měly projít platné, účinné návrhy, platné zákony a ty, které zkrátka se běžně používají. A zasáhnout do toho, jakým způsobem jsou dále tvořeny, jestli není u něčeho vhodná nějaká rekodifikace, významná úprava. A hlavně tyto kroky koordinovat s Legislativní radou vlády, protože je to věc, která se týká i budoucích zákonů a nějaké používané legislativní techniky.
Děkuji za pozornost. Budu rád za odpověď. Jestli pan ministr nedokáže tu odpověď podat teď, budu klidně rád za nějaké písemné vyhotovení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan ministr. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Dvě krátké poznámky, protože se blížíme k době, kdy je naplánován pevný bod, takže evidentně tento bod asi nestihneme a vrátíme se k tomu někdy příště.
Ke kolegovi Bendovi. Já samozřejmě rozumím tomu důvodu, proč si přejí zavést ta dvě data, kdy mají vstupovat zákony v účinnost. Ten argument, nebo protiargument, předpokládám, že i byl představen na ústavněprávním výboru, souvisí s implementací pravidel nebo práva EU, kdy jsou zde obavy, že by to tuto věc zkomplikovalo. Ale můžeme se o tom bavit a ve finále rozhodneme hlasováním.
K panu poslanci Ferimu. My jsme na ministerstvu postupovali a postupujeme ve dvou krocích. Ten první krok je opravdu najít ty obsolentní zákony, které ten systém pouze zaplevelují. To je teď připraveno a ta věc je v mezirezortu. A pak je ta tam druhá fáze. Ta je ale složitější, protože ta už bude vyžadovat i koncepčnější postup. Takže pokud ústavněprávní výbor zařadí - a to není moje pravomoc, to je pravomoc pana předsedy - pokud zařadí na své jednání bod Informace Ministerstva vnitra o postupu při zjednodušování právního řádu, tak my jako ministerstvo samozřejmě jsme připraveni dorazit a podat ústavněprávnímu výboru příslušnou informaci.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Kupka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já si dovolím také velmi rychle reagovat. Já si myslím, že jsme tady před malou chvílí slyšeli další argument, proč by bylo opravdu dobré zavést opravdu jen dva dny, kdy mohou zákony vstupovat v účinnost. V okamžiku, kdy tady Poslanecká sněmovna přijímá celou řadu našich vlastních českých zákonů a potom zároveň přijímáme normy, které implementujeme z evropských směrnic a nařízení, tak i to přece znamená, že bychom měli přispět k větší jednoduchosti pro podnikatele, pro instituce, pro lidi, kteří v ČR žijí. Marek Benda tu hovořil o tom, že je to běžné všude ve světě. Je to běžné i v evropských zemích, kde se stejně tak implementují evropské zákony, evropské směrnice a nařízení. I tam se s tím dokázali vypořádat a významně to přispívá k tomu, že je pro ně stát, pro všechny, kteří v něm žijí, je prostě přívětivější, protože je v tu chvíli právní řád přehlednější. Je možné se spolehnout na to, že až na výjimečné případy, na které my v tom pozměňovacím návrhu pamatujeme, tak je tu pouze 1. leden a 1 červenec, kdy mohou zákony vstupovat v účinnost.
Je to opravdu významný krok ke zjednodušení. Je to významný krok k tomu, aby lidé dokázali stát používat pro svůj život jednodušším způsobem, abychom jim zbytečně nekomplikovali situaci, kdy musí sledovat, nejenom co se přijímá, co vstupuje v platnost, ale i kdy to vstupuje v platnost. A vezmete-li si život podnikatele, vezmete-li si například život ředitele školy, ředitele nemocnice, tak to znamená žít pořád v jakémsi napětí, kdy ta nová norma vstoupila v platnost, kdy nevstoupila. ***