(15.20 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
A ještě musím říct jednu věc o tom růstu, protože to není pouze růst úhradový, finanční v rámci toho segmentu, jak jsem o něm hovořil, ale ten segment roste celkově z hlediska počtu sester poskytujících domácí péči, stabilně se ten počet zvyšuje, meziročně mezi roky 2018 a 2019 poslední data ukazují 145 sester nárůst. A když se podívám na delší časovou řadu od roku 2011, kdy mám ta čísla, každý rok poste počet sester poskytujících domácí péči. Takže to také neukazuje na krizi. A poslední údaj - roste i počet poskytovatelů, kteří mají zájem o smlouvy. A VZP nemá ani takovou kapacitu, aby vlastně mohla naplnit ty požadavky. Takže opět faktor, který jednoznačně ukazuje na to, že je zájem poskytovat domácí péči. A tento segment není v krizi, byť mu výrazně pomáháme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji panu ministrovi za poměrně obsáhlou odpověď. Nicméně nemohu souhlasit s jeho slovy, že tento segment není v krizi. To, že roste počet sester, a to, že segment roste jako celek, je přece logické. Stárne nám populace, máme čím dál více starších lidí, kteří mají celou řadu onemocnění a vyžadují péči zdravotní sestry v domácím prostředí. To znamená, je to logické a bylo by špatně, kdyby ten segment nerostl.
Ale pokud se podíváme na platy zdravotních sester v domácí zdravotní péči oproti zdravotním sestřičkám, které jsou v nemocničních zařízeních, a ani ty nejsou rozhodně přeplacené, tak ten rozdíl je tam zhruba třetina. To znamená, pokud to bude dlouhodobě trvat, toto podfinancování platů zdravotních sester, tak nám ty sestry budou z tohoto segmentu utíkat. To znamená ano, já oceňuji i ty koncepční kroky, ty si myslím, že jsou velmi správné, protože do budoucna je tam potřeba udělat i některou revizi úhrad a výkonů. Nicméně minimálně je to hrozící krize, protože ty sestřičky to dlouhodobě nevydrží.
To znamená, já se ptám, co v tom uděláte v tomto směru, protože ty mzdy prostě nelze opomenout.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Ale určitě ano. Říkám, ten segment není bez problémů, to jsem neřekl, jenom jsem řekl, že skutečně podle všech údajů, které mám, tak roste oproti třeba jiným segmentům, kde naopak třeba počet sester v čase spíše klesá. Takže souhlasím s tím, že počet pacientů, kteří vyžadují domácí péči, dlouhodobou péči, také roste, to je samozřejmě fakt, byť ten nárůst úhrad zejména v posledním roce a v tom příštím jednoznačně převyšuje produkci, jak ji vidíme, jak ji mapujeme. Takže si myslím, že ten 12% nárůst úhrad v příštím roce je velmi solidní v porovnání s ostatními segmenty a že samozřejmě tyto peníze mohou být využity na navýšení platů. S tím se samozřejmě počítá.
Je třeba si uvědomit, že samozřejmě domácí péče je segment, který my přímo z hlediska platů nemůžeme ovlivnit. Není to segment, aspoň pokud vím, který by se řídil tabulkami. Jsou to soukromí poskytovatelé, kteří sestry odměňují podle toho, jak si nastaví mzdovou politiku. Ale ty peníze, které tam půjdou navíc, jednoznačně předpokládáme, že půjdou na navýšení platů sester. Ale problém je, že někteří poskytovatelé i v rámci dohadovacího řízení měli skutečně požadavky, které jsme nemohli, a ani pojišťovny nemohly splnit. Požadavek na 40% nárůst meziročně by naprosto rozvrátil zdravotnictví jako celek, protože pokud bychom o 40 % navýšili domácí péči, tak přijdou další poskytovatelé těch dalších třinácti segmentů a řeknou, proč oni dostanou čtyřicet, proč my jenom pět, šest, deset. Takže musí ten nárůst odpovídat celkovému nárůstu všech segmentů. A i tak těch 12 % meziroční nárůst v příštím roce si myslím, že je velmi dobrý. Ale budeme na tom pracovat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Profant s interpelací na ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, dnes jsem se v médiích dočetl, že vaše ministerstvo připravuje zakázku za téměř 4,5 miliardy korun, která má na osm let zajistit dodání rádiového systému pro integrovaný záchranný systém. Tato zakázka je vypsaná bez veřejné soutěže, údajně z bezpečnostních důvodů, resp. v médiích se uvádějí dva důvody - bezpečnost a časová tíseň. U časové tísně je asi jasné, že vaše ministerstvo ví už velmi dlouho, přibližně od vynálezu rádia, že tyto sítě bude potřebovat, takže že je bude i potřeba pravidelně obměňovat a tak dále, proto si myslím, že tento argument je zcela lichý. Ve věci bezpečnosti, pokud jde o normální moderní technologie, musí být bezpečnost zajištěna kvalitními standardy podloženými matematikou, nikoli utajováním. Já vím, že vaše ministerstvo má utajování rádo, ono to má v gesci a rádo se vždycky schová za takovéto bezpečnostní důvody, stejně jako třeba u firmwaru ovládajícího elektronické občanské průkazy a podobně, ale v moderním IT toto nemá co dělat. Všechny třeba algoritmy, které zajišťují bezpečnost našeho bankovnictví a podobně, jsou zcela veřejné přesně z důvodů veřejné kontroly, protože prostě to musí být bezpečné, nesmí tam být chyba, která - je tak snadné odhalit, že jestli to někdo přečte, odhalí tam chybu. Takže se vás chci zeptat, co s tím.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, v současné době funkci hromadné radiokomunikační sítě bezpečnostních a záchranných složek plní takzvaný systém Pegas, který je postaven na bázi technologie Tetrapol a byl vybudován Ministerstvem vnitra - a je ve vlastnictví České republiky, celá ta síť - v letech 1995 až 2003, byl částečně modernizován v letech 2014 až 2016. Když jsem nastoupil na Ministerstvo vnitra před rokem, tak jsem zdědil materiál, který se jmenuje Strategie zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek s výhledem na deset let včetně identifikovaných požadavků na rádiové spektrum. Tento dokument je z důvodů možné nevýhodnosti případného vyhrazení obsažených komplexních informací utajen ve stupni vyhrazené.
Pokud to zjednoduším, tak dnes integrovaný záchranný systém, jak jsem řekl, funguje na bázi systému Tetrapol, ten zajišťuje hlasovou komunikaci na frekvenci 380 MHz a má velmi omezené schopnosti přenášení dat. To znamená, zvládne úzkopásmové datové přenosy, esemesky, statusy, GPS lokalizace nebo nahlížení do registrů. Ministerstvo vnitra v rámci té strategie - zkusím vám říci co nejvíce a prosím o pochopení - hledalo několik možností, jak zajistit do budoucna moderní způsob komunikace integrovaného záchranného systému, který kromě hlasu bude schopen zajistit i vysokorychlostní datové přenosy. Původní plán byl, že pro tento účel využijeme frekvence 700 MHz, což je frekvence, která je dnes plánována pro takzvaného čtvrtého operátora. A ministerstvo ustoupilo požadavku Českého telekomunikačního úřadu a odblokování části této frekvence. Pokud bychom na tom trvali, tak by to znamenalo do jisté míry znehodnocení frekvence pro případného čtvrtého operátora, tak jsme od této varianty ustoupili.
Poté jsme přišli s řešením, které zaprvé zajišťuje prodloužení fungování současné sítě a její drobnou modernizaci, protože podpora té sítě končí v roce 2021 ze strany výrobce, což je firma Airbus, takže jsme přistoupili k řešení, které po nezbytně nutnou dobu zajistí fungování současné sítě, a současně ministerstvo přijde s budováním nové sítě, nebo toho nového komunikačního systému, na jediné volné frekvenci, která tady je dnes k dispozici, a to je 425 nebo 450 MHz. ***