Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

146.
Návrh poslanců Aleny Gajdůškové, Jana Chvojky, Ondřeje Veselého,
Hany Aulické Jírovcové, Heleny Válkové, Lukáše Koláříka,
Romana Onderky, Víta Kaňkovského, Petra Pávka, Lenky Dražilové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 463/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 463/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla paní poslankyně Alena Gajdůšková. Paní poslankyně, máte slovo. (V sále je hluk.)

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejdříve chci -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid. Omlouvám se, paní poslankyně. Požádám Poslaneckou sněmovnu o klid, aby se paní poslankyně mohla vyjádřit, abychom ji slyšeli. Ještě jednou vás žádám o klid. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Ještě jednou. Ctěná sněmovno, nejdříve mi dovolte, abych vám všem poděkovala za to, že jste tento návrh zařadili, vlastně předřadili před některé další poslanecké návrhy či jiné návrhy zákonů. Děkuji za všechny předkladatele tohoto návrhu zákona, kteří jsou téměř ze všech poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny.

Na projednání tohoto návrhu skutečně čekají lidé se zdravotním postižením, ale i jejich zaměstnavatelé. Návrh je směřován k těm, kteří i přes nepřízeň osudu, přes své zdravotní postižení se snaží být platní, pracovat alespoň tak, jak jim jejich postižení dovolí. To bohužel není přes úsilí těchto lidí, které skutečně lze jenom obdivovat a kterého je potřeba si velmi vážit, to není vždycky možné, aby pracovali na sto procent srovnatelně s lidmi bez těchto hendikepů.

Velká část lidí, kteří jsou zaměstnáváni na chráněném pracovním trhu, mají přiznán druhý či třetí stupeň invalidity. Ekonomická stabilita zaměstnavatelů těchto lidí je proto do vysoké míry zcela závislá na státním příspěvku poskytovaném Úřadem práce České republiky podle § 78 zákona o zaměstnanosti. A zde je tedy problém, který tato poslanecká iniciativa, náš poslanecký návrh, se snaží řešit. Za poslední tři roky vzrostla minimální mzda o 4 200 Kč v průměru. Příspěvek na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením ale takto nevzrostl. Konkrétně minimální mzda od roku 2015 u osob se zdravotním postižením s invalidním důchodem prvního a druhého stupně vzrostla o 6 200 Kč. Ve třetím stupni to bylo dokonce o 8 200 Kč. Snažili jsme se, aby to tak bylo, a myslíme si, že je to správné. Ale musíme vědět, že to představuje zvýšení minimální mzdy o 103 %, resp. 205 % u toho třetího stupně, kdežto limit příspěvku na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením od roku 2015 se zvýšil jenom o 30 %. Tato disproporce je dnes již natolik veliká, že hrozí, že by firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením musely snižovat počty svých zaměstnanců.

K tomu chci připomenout, že pro lidi s hendikepem je pracovní aktivita nejen zdrojem obživy. Tak jak to víme od těchto lidí, a vykládal to i pan Krása, šéf Národní rady osob se zdravotním postižením, je práce, pracovní aktivita, byť na nějaký zkrácený úvazek, současně pracovní rehabilitací, současně sociální terapií. Je tedy v zájmu společnosti zaměstnávat lidi se zdravotním postižením, vytvořit jim podmínky, aby i přes svůj hendikep zaměstnáváni být mohli. K tomu se také současná vláda zavázala při jednání tripartity na začátku tohoto roku současně s dohodou o navýšení minimální mzdy.

Zde musím ještě připomenout, že od 1. 1. 2019 došlo nařízením vlády ke zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 350 korun. S respektem k této dohodě v tripartitě, kterou připomínám, navrhuji, nebo navrhujeme proto zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce o 800 korun, tj. ze současných 12 000 na 12 800 korun. Předpokládané dopady na státní rozpočet, pokud by zaměstnavatelé uplatnili nárok na navýšení po celý rok a u všech lidí, které takto mají zaměstnané, by byly přibližně 557 mil. Kč. Je potřeba připomenout zase, nebo říci, že velká část z těch lidí nepracuje na plné úvazky, ale na zkrácené, takže při přepočtení úvazku na plné úvazky by to znamenalo asi 336 mil. Kč. Pokud návrh schválíme ještě v tomto roce, a nabude tedy návrh zákona účinnosti od 1. 1. 2020 a zaměstnavatelé budou moci uplatnit navýšení za 4. kvartál tohoto roku, bude se letos jednat o jednu čtvrtinu této částky.

Ještě k tomu opět chci doplnit, že tento státní příspěvek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením jde v podstatě na jejich mzdy. To znamená, že se část tohoto příspěvku vrátí státu zpět na odvodech a pojištění a ten zbytek stát ušetří na podporách v nezaměstnanosti a sociálních dávkách, které by musel stát vyplatit, pokud by nám osoby se zdravotním postižením zůstaly nezaměstnané. To je ekonomická úvaha. Já ale věřím, že Sněmovna, vážené kolegyně, vážení kolegové, bude uvažovat i v těch kategoriích podpory lidí, těch, kteří to nejvíce potřebují, lidí s hendikepem.

Protože se již nyní hovoří o dalším navýšení minimální mzdy, měli bychom ale také zvážit, zda bychom neměli vytvořit valorizační mechanismus, který by zajistit stabilitu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Nebylo by asi dobře, abychom příští rok začínali celou debatu od znova a hledali cesty, jak zaměstnávání lidí se zdravotním postižením opět podpořit.

Jak jsem již řekla na začátku, firmy, které zaměstnávají lidi se zdravotním postižením, a i tito lidé, a věřte tomu, že jsem s mnohými z nich mluvila, čekají na tuto podporu, protože se skutečně obávají, že jejich zaměstnavatelé to neunesou a museli by omezovat počet svých zaměstnanců. Čekají na to, aby tento návrh zákona byl schválen co nejdříve. Oni na to již čekají vlastně celý rok. Budu proto v rozpravě navrhovat zkrácení lhůty k projednání ve výboru na 30 dnů.

Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám všem za předkladatele za pozornost, kterou věnujete tomuto návrhu, a prosím o podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji paní poslankyni za uvedení tohoto návrhu a poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Andrea Brzobohatá. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Brzobohatá: Dobrý den, vážený pane předsedající, milá paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové. Sněmovní tisk 463 hovoří o změně výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce poskytovaného podle § 78a odst. 2 zákona o zaměstnanosti z 12 000 na 12 800 korun. Zvýšení se navrhuje v důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2019, a to na základě novelizace nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Nařízením vlády došlo ke změně výše minimální mzdy z 12 200 na 13 350 korun za měsíc. Změna výše minimální mzdy, tedy zvýšení osobních nákladů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením nepodložené alespoň částečným zvýšením tržní hodnoty jejich práce, může mít negativní dopad na zaměstnanost osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Produktivita práce zaměstnanců se zdravotním postižením dle stanovisek jejich zaměstnavatelů ve většině případů neodpovídá minimální mzdě, a proto je ekonomická stabilita těchto zaměstnavatelů zcela závislá na příspěvku poskytovaném Úřadem práce České republiky.

Vláda České republiky dala k této novele neutrální stanovisko a upozorňuje, že bez ohledu na realizaci předloženého návrhu zákona výše podpory vynaložené pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením neustále narůstá, přičemž v roce 2018 to bylo již téměř 6,8 mld. korun a od roku 2016 činí vzestup téměř 2 mld. korun.

Dále vláda poukazuje na skutečnost, že ačkoliv vynaložená podpora pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením neustále narůstá, nedaří se adekvátně snižovat počet dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. V meziročním srovnání mezi 31. prosincem 2017 a 31. prosincem 2018 došlo k výraznému nárůstu podílu na dlouhodobé nezaměstnanosti u osob se zdravotním postižením z 24,9 % na 32,9 %. I z těchto uvedených důvodů by bylo vhodné se zabývat touto oblastí na rezortu MPSV a připravit legislativní změny, které by stanovily optimální a transparentní podmínky pro zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných osob.

Jako zpravodajka k tomuto tisku navrhuji propustit tuto novelu v prvním čtení a jako garanční výbor bych doporučila schválit výbor pro sociální politiku. Doporučuji schválení zkrácení na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni a zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem je přihlášena paní ministryně Jana Maláčová. Než dojde k mikrofonu, tak přečtu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Věra Adámková dnes mezi 16.10 a 18.00 hod. z důvodů pracovních.

Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k předloženému poslaneckému návrhu na zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o 800 korun zaujímám souhlasné stanovisko a osobně ho velmi podporuji. Právní úprava by dle našeho názoru měla reagovat na letošní zvýšení minimální mzdy a na připravované nové zvýšení od 1. ledna příštího roku. V souvislosti s jejím růstem mohou vyplynout zvýšené náklady zaměstnavatelům zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením. K tomuto došlo např. již v roce 2018, kdy se tak oproti roku 2016 zvýšila spoluúčast zaměstnavatelů na vynaložených nákladech o 1 400 korun. Ve stejném období poklesl počet podpořených osob se zdravotním postižením o 1 386. Nenavýšení příspěvku v roce 2019 by znamenalo navýšení spoluúčasti zaměstnavatelů o dalších 1 150 korun. Je proto namístě předpokládat, že zvýšení minimální mzdy bez adekvátního zvýšení státní podpory by mělo na některé zaměstnavatelské subjekty nežádoucí negativní dopad a mohlo by vést ke snížení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Jistě se shodneme, že by to byl velmi nežádoucí jev.

Zvyšování minimální mzdy lze vnímat jako pozitivní krok k zlepšení životních podmínek zdravotně postižených osob. Z těchto důvodů poslanecký návrh na zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podporuji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně, já vám děkuji, a poprosím vážené kolegy a kolegyně v sále, abychom se ztišili, protože jsou okamžiky, kdy ani já tady nahoře neslyším. Děkuji.

V obecné rozpravě máme zatím pět přihlášek. První v pořadí je paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych se jenom v krátkosti chtěla vyjádřit k tomuto bodu a chtěla bych říct stanovisko SPD. Za prvé jsme velmi rádi, že se ten bod objevil, nebo jsme si ho odhlasovali už na dnešní pořad, protože si myslím, že je to velmi důležité. Podporujeme samozřejmě zvýšení příspěvku zaměstnavatelům na platy pro lidi se zdravotním postižením na chráněném trhu. Je podle nás velmi důležité, aby se předešlo jak snížení zaměstnanosti a také snížení motivace pracovat u těchto osob. Jak my všichni víme, tak přes dnešní opravdu vysoké životní náklady jsme přesvědčeni, že je nutný přehledný systém valorizačního mechanismu na základě ekonomického růstu jak u výše růstu minimální mzdy, tak u příspěvku na podporu zaměstnávání u zdravotně postižených osob.

Takže to za nás, to za mě. Já myslím, že jsem to v krátkosti řekla, a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Další v pořadí je paní poslankyně Markéta Pekarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, stanovisko TOP 09 k tomuto návrhu zákona je taktéž pozitivní v tom smyslu, že považujeme tu nesrovnalost, kterou je potřeba tímto napravit, za vlastně velmi chybnou a mrzí nás, že už to sem nepřišlo dříve. Vím, jak to tady bylo, už to nebudeme otevírat. Nicméně jsem ráda, že tady ta novela je. Mám však několik možná dotazů spíše na paní ministryni z hlediska budoucího vývoje právě v této oblasti, abychom právě předešli tomu, co se stalo, že ten příspěvek nekorespondoval s výší minimální mzdy.

V programovém prohlášení vlády je, že minimální mzda by neměla být určována, tak jako je to doposud, to znamená, že je to rozhodnutí nařízením vlády, tedy politickým rozhodnutím, ale že vláda připraví nějaký mechanismus jejího zvyšování, které bude více navázáno na jednoznačné ekonomické ukazatele. Vím, že na počátku tohoto volebního období tady ta snaha byla, nebyla však nakonec úspěšná. A mě by tedy zajímalo, jestli se vrátíte k této snaze právě předvídatelnosti zvyšování minimální mzdy, či nikoli, zda jste tedy už tuto snahu nějakým způsobem vzdali, nebo jestli jenom hledáte ten správný mechanismus, to nastavení. To je první otázka.

Další otázka. V případě, že tedy bude i nadále zvyšována tím stávajícím způsobem - zatím to tak vypadá, zatím nemáme informace, že by se cokoli mělo do budoucna měnit, protože i teď jsme svědky vyjednávání o růstu minimální mzdy na příští rok -, tak se chci právě zeptat, jestli opravdu můžeme být ujištěni ministerstvem, že takto nastavené zvýšení na těch 12 800 bude tedy dostačující, a jestli tady nebudeme před tím problémem za chvíli stát znovu, protože to by samozřejmě znamenalo, že než tady konečně dojde k finální platnosti tohoto zákona, tak už zase můžeme začít od znova a můžeme tu novelu otevřít zas a řešit to opět právě v návaznosti na nové zvýšení minimální mzdy. Tak proto já jsem vnímala to, že říkáte, paní ministryně prostřednictvím předsedajícího, že do příštího roku se to také promítne pozitivně. Ale mně jde spíše o ten výhled a ještě i dalších let, abychom tady opravdu nezpůsobovali těmto zaměstnavatelům problémy v dalších letech.

Takže tolik dva doplňující dotazy k této problematice. Jinak za nás podpora této novele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Dražilová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milí kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se jako spolupředkladatel tohoto tisku také krátce vyjádřil k dnes projednávané novele zákona o zaměstnanosti. Já bych chtěl za prvé poděkovat paní kolegyni Gajdůškové, že připravila tuto novelu, protože všichni cítíme, že je velmi potřebná, a na druhé straně považuji za velmi smutné, že i když tato novela byla připravena na jaře a v systému je někdy od dubna tohoto roku, tak že se k jejímu projednávání dostáváme až nyní v září. To si myslím, že je velká chyba.

Navážu na kolegy a kolegyně, kteří tady už hovořili. My všichni vnímáme, že navyšování minimální mzdy má i na zdravotně hendikepované svůj pozitivní vliv. Na druhé straně na chráněném trhu práce to přináší i své problémy. Jenom bych chtěl říci - a paní ministryně se tady o tom bohužel nezmínila - že my jsme na ten problém s tím, že když dojde k navýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019, upozorňovali už na jednání sociálního výboru na konci roku 2018, už tehdy se tam ta otázka probírala, byli tam i zástupci chráněných dílen a dalších zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zdravotně hendikepované, a mě v této souvislosti nezbývá, než se zeptat paní ministryně, proč vláda nepřipravila tuto novelu. Protože máme tři čtvrtě roku už v platnosti vlastně navýšení minimální mzdy a až teď řešíme valorizační mechanismus toho příspěvku na zaměstnávání osob na chráněném pracovním trhu. Já to považuji za chybu.

Dneska máme samozřejmě šanci to posunout dál, ale musím navázat na to, co tady říkala už paní kolegyně Gajdůšková, co tady řekla paní kolegyně Pekarová a další. V tuto chvíli, pokud je nám známo - my jsme opoziční poslanci, ale hovoří se na úrovni koalice o dalším navýšení minimální mzdy od 1. 1. 2020. A já v tuto chvíli to nechci nějak kritizovat, navyšování minimální mzdy určitě má své opodstatnění a má také svá rizika, ale směrem k zaměstnávání zdravotně hendikepovaných ta rizika je potřeba vidět.

Já opravdu apeluji na vládu a chci požádat paní ministryni, a teď v tom není nic politického, aby v rámci projednávání této novely nám představila ten valorizační mechanismus. Vzhledem k tomu, že v minulých letech došlo opakovaně k navýšení minimální mzdy, tak podle mého názoru není efektivní, abychom tady každý rok znovu nominálně navyšovali příspěvek pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zdravotně hendikepované na chráněném trhu práce, ale abychom dospěli k nějaké automatické valorizaci. To znamená, to je moje otázka a zároveň apel na paní ministryni. Myslím si, že by mělo být ambicí, aby se koalice co nejdříve dohodla na tom, jak bude výše minimální mzdy nastavena od 1. 1. 2020, a abychom zrovna formou pozměňovacího návrhu toto zanesli do této novely. V opačném případě tady budeme stát v lednu, v únoru a tak dále příštího roku a budeme mít úplně ten samý problém.

Je potřeba si uvědomit, že zaměstnavatelé, kteří provozují chráněné dílny, mají těch problémů se zaměstnáváním celou řadu. Dneska se daří ekonomice, to znamená, i pro tyto chráněné dílny je trošičku menší problém sehnat portfolio výrobků, které mohou ti klienti nebo zaměstnanci v chráněných dílnách na trhu práce odvádět. Ale všechno nasvědčuje tomu, že ekonomická krize přijde. My nevíme, kdy přijde, nevíme, jak bude hluboká, ale pro ty chráněné dílny je to obrovské nebezpečí už samo o sobě. A jestliže jsme je teď tři čtvrtě roku nechali na holičkách a hrozí tady, že jim tu krizi prohloubíme v příštím roce znovu, tak se obávám, že pro některé z nich by to mohlo znamenat stop. A co to bude znamenat ve svém důsledku? Zdravotně hendikepovaní, kteří se velmi obtížně zaměstnávají, přijdou o svá pracovní místa. A to si myslím, že bez rozdílu politického trička bychom neměli nikdo dopustit.

Proto žádám a apeluji na paní ministryni, aby se k tomuto vyjádřila a abychom i společně spolupracovali na tom, abychom v rámci této novely mohli vyřešit i rok 2020. Jinak klub KDU-ČSL tuto novelu jednoznačně podporuje a budeme, nebo jsme připraveni i spolupracovat právě na případném pozměňovacím návrhu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. S přednostním právem paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já bych reagovala na ty tři dotazy, které tady na mou osobu padly.

Proč vláda nepřipravila tu novelu, když se minulý rok navýšila minimální mzda. My jsme chtěli, aby to bylo co nejrychleji, proto jsme ve spolupráci s paní poslankyní Gajdůškovou připravili ten pozměňovací návrh, který byl vtělen do zákona o zaměstnanosti, a připomínám, že jste ten pozměňovací návrh na jaře tohoto roku - ne, zákona o pobytu cizinců, omlouvám se - že jste jej zamítli. Takže z časových důvodů jsme to vtělili do běžící legislativy a návrh byl zamítnut. My jsme k tomu přistoupili, ale bohužel nedošlo ke schválení.

Co se týká dotazu paní poslankyně Pekarové Adamové, jak vypadá vlastně to jednání ohledně automatu nastavení minimální mzdy, tak mohu potvrdit, že ta jednání o novele zákoníku práce mezi sociálními partnery a Ministerstvem práce a sociálních věcí byla velmi intenzivní, probíhala zhruba půl roku, od podzimu minulého roku do jara minulého roku, a nedošlo na úrovni sociálních partnerů ke shodě. Řekla bych, že jádro pudla bylo zejména to číslo, na kterém by měla být minimální mzda zakotvena v poměru k průměrné mzdě, plus řekněme referenční rámec, to byla druhá problematika, kterého roku průměrné mzdy, respektive kvartálu by se to mělo týkat. To znamená, protože nedošlo ke shodě, která nebyla v tuto chvíli vyřešitelná, v podstatě jsme měli čtyři rozdílná stanoviska, tak v tuto chvíli k tomu automatu nebudeme přistupovat.

Co se týká posledního dotazu pana poslance Kaňkovského, jaká výše minimální mzdy bude k příštímu roku, k 1. lednu příštího roku, tak v tuto chvíli jako každoročně probíhá sociální dialog ohledně výše minimální mzdy. Ten dialog probíhá také ohledně navýšení platů ve veřejné sféře. Ráda bych připomněla, že v pondělí 16. září se přesně za tímto účelem setká tripartita. To znamená, je to běžící proces a myslím si, že v následujících čteních bude možnost na tu dohodu, u které očekáváme, že v příštích týdnech padne, reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám, paní ministryně. S faktickou poznámkou pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já bych si dovolil jenom krátkou poznámku k vystoupení paní ministryně. To, že jste dali pozměňovací návrh k věcně jiné novele, je pravda. To, že ten pozměňovací návrh nebyl schválen, je také pravda. Já si to ještě dohledám, ale myslím si, že náš klub ho podpořil. Ale přece vláda má možnosti, jak tu novelu předložit ve zrychleném čtení, a k tomu nedošlo. Jsme tady v září a já jsem nezaznamenal, že by během té doby, pokud nebyla novela zákona o pobytu cizinců s tímto pozměňovacím návrhem schválena, že by vláda mezitím připravila novelu ve zrychleném čtení. K tomu došlo poslaneckou iniciativou, pod kterou jsme podepsáni napříč kluby, a ta se dostala na program jednání Sněmovny až v září. To znamená, bohužel, nemohu se ubránit tomu, že skutečně vláda v tomto neměla prioritu, přes apel zaměstnavatelů na chráněném trhu práce.

A potom ještě dovětek. Paní ministryně nám vysvětlila, a to všichni víme, jakým způsobem probíhá jednání ohledně valorizace minimální mzdy, ale nevyjádřila se k tomu, jestli je připravena rychle zasáhnout i do toho valorizačního mechanismu týkajícího se příspěvku na chráněná pracovní místa.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu.

Přečtu tři omluvy: pana Lubomíra Volného, který se omlouvá dnes od 17 hodin do konce jednacího dne a celý zítřejší pracovní den, 12. 9., 2019 z pracovních důvodů. Dále paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová dnes od 16.15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A pan ministr Adam Vojtěch dnes od 16.15 hodin do konce jednacího dne z důvodu neodkladných pracovních záležitostí.

V rozpravě je další v pořadí paní poslankyně Dražilová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já jako spolupředkladatelka spolu s některými kolegy z hnutí ANO vyjádřila k tomuto návrhu velice krátce a poprosila vás o jeho podporu. Chtěla bych zdůraznit, že skutečně na chráněném trhu práce jsou zaměstnavatelé, kteří přestávají mít motivaci zaměstnávat zdravotně postižené, pokud to skutečně nejsou srdcaři, protože často se ta práce zdravotně postižených blíží pracovní terapii. Já se nechci opakovat, ale tak jak tady již bylo řečeno, tím, že vzrostla minimální mzda a příspěvek na zaměstnávání osob zůstává stále ve stejné výši, tak u některých opravdu hrozí, že budou zdravotně postižené propouštět a že si ponechají jenom takový počet, aby naplnili povinný podíl, to znamená jeden zdravotně postižený na 25 dalších zaměstnanců. V současné době tyto vzniklé rozdíly hradí z prostředků, které mají určeny na investice a na rozvoj firem, ale samozřejmě tento stav je neudržitelný.

Já vás tedy prosím, abyste podpořili tento návrh, propustili ho do druhého čtení a podpořili i zkrácení 30denní lhůty. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Hana Aulická, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já myslím, že asi budu jenom velice stručná, protože mí předřečníci už de facto řekli všechny důvody předloženého tisku, a proč by vlastně měl být tento návrh a tato novela přijata. Chtěla bych říci, že samozřejmě KSČM nejen že je připodepsána u této novely, ale že ji samozřejmě podporuje, a to nejen z důvodu toho, že se navýšila minimální mzda, ale je to především z důvodu, že podporujeme zaměstnávání osob zdravotně postižených a osob znevýhodněných.

Chtěla bych ale říci, že KSČM se i v minulosti účastnila řady odborných jednání a přicházeli jsme i s požadavky proti zneužívání systému, tedy paušální podpoře, a požadovali jsme diferenciaci u státních příspěvků dle stupně omezení zaměstnance, což je stupeň invalidního důchodu či rozdílné hodnocení dle pracovního lékařství. Já jsem přesvědčena, že tato změna, nebo tato novela na... o těch 800 korun opravdu pomůže v systému zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Každopádně, jak už tady řekla i paní zpravodajka v závěru své zprávy, jsem přesvědčena, že by mělo být na pořadu dne Ministerstva práce a sociálních věcí hledat nějaké parametrické změny, které by nastolily u této oblasti nějaké transparentní pojetí, kterým by se nemuselo neustále řešit to, jestli to navazuje na výši minimální mzdy, a aby to prostředí bylo uděláno i optimální tak, aby zaměstnávání osob se zdravotním postižením bylo důstojné a především se jejich počet zvyšoval. Protože i v důvodové zprávě stanoviska vlády je opravdu řečeno a jsou tam i uvedena čísla, že až tak razantní nárůst zaměstnávání osob se zdravotním postižením nenastává, a určitě by měly být nastaveny nové parametry, které by toto číslo razantně zvýšily. Takže děkuji moc. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, paní poslankyně. V obecné rozpravě dále je na řadě paní poslankyně Gajdůšková a připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji ještě jednou za slovo. Přihlásila jsem se takto ještě do rozpravy, abych navrhla to, co jsem avizovala při předložení tohoto návrhu zákona. Navrhuji tedy tímto zkrácení doby na projednání návrhu zákona ve výborech na 30 dnů.

Ještě poznámku k té debatě o valorizaci, o možné valorizaci, nebo potřebné valorizaci příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Já jsem připravena v rámci pozměňovacího návrhu v rámci druhého čtení tento návrh předložit. Ale protože to není jednoduchá materie a bude potřeba to skutečně udělat, tak aby to pomohlo a nezpůsobovalo problémy v praxi, aby to také odpovídalo těm potřebám, které tato velmi citlivá oblast má, tak já věřím tomu, že se na to opět shodneme průřezem politických stran. A také jsem přesvědčena o tom, a doufám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bude nápomocno při zpracování toho návrhu, tak aby to bylo legislativně technicky v pořádku.

Ještě možná si dovolím repliku na paní poslankyni Aulickou. Této problematice je skutečně potřeba se věnovat. Samozřejmě v tom pozitivním. V tom, abychom vytvořili co nejlepší podmínky pro každého, kdo pracovat chce napříč tomu, že má prostě zdravotní hendikep. Je to obdivuhodné. Je to oceněníhodné. Je to příklad pro všechny ostatní lidi.

Na druhou stranu jistě i vy máte ty informace, o kterých mluvila paní poslankyně Aulická, že jsou subjekty, které zneužívají a jsou schopny zneužívat jak těch lidí se zdravotním hendikepem, tak i toho systému, tak jak je v této chvíli nastaven. I tomu se budeme muset věnovat. Já jsem hovořila s lidmi z Asociace pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, hovořila s organizacemi, které sdružují lidi se zdravotním postižením, a skutečně je potřeba věnovat pozornost i tomuto aspektu problematiky, o které se v této chvíli bavíme.

Myslím, že... alespoň jsem vycítila tady podporu, myslím, že mohu dopředu říci, že nebudu asi využívat závěrečného slova. Řekla jsem vše, co jsem potřebovala sdělit při projednávání tohoto návrhu zákona. A ještě jednou děkuji za vyslovenou podporu všem i za tu fundovanou debatu, která tady zatím běžela. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji paní poslankyni. Dalším a posledním přihlášeným v obecné rozpravě je paní poslankyně Richterová, které tímto dávám slovo. A poprosím váženou sněmovnu, aby se ztišila. Já vám mockrát děkuji. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně... (Hluk v sále.) Je tady poměrně živo... Vážení kolegové, vážené kolegyně. Já bych se ráda vyjádřila vedle toho, že jako Piráti podporujeme předložený návrh, k tomu, že jsme svědky něčeho, co se tady v této Sněmovně děje opakovaně, a sice že věc, na které je široká shoda, věc, s kterou nikdo nemá problém, se předkládá s naprostým zpožděním. Připomínám rodičovský příspěvek. To je totožná situace. Tato vláda nám naprosto zbytečně předkládá věci, které chceme podpořit všichni napříč spektrem, pozdě. Přijde mi naprosto klíčové připomenout, že pak tady strávíme nejenom zde na jednání Sněmovny, ale i na jednáních výborů v různé snaze tyto věci připomínat desítky a desítky člověkohodin, které mohly být strávené mnohem užitečněji.

Ta otázka po valorizaci kladená mými předřečníky, mířená i na to, že je třeba jednoduchým mechanismem valorizovat třeba příspěvek na péči a další věci, pro mě má ještě jednu upřesňující otázku, a sice jestli by mně paní ministryně mohla odpovědět na otázku, zda tedy ta jednání, která mají být ukončena do 21. září - jak říkala, příští týden - já nevím, jestli mě paní ministryně poslouchá...? (Ministryně Maláčová hovoří ve vládní lavici s posl. Aulickou. Hluk v sále trvá.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vás poprosím o klid, protože opravdu není úplně příjemné hovořit do hučícího sálu. Každý z vás si to může zažít a nikomu to z vás není příjemné. Takže já bych poprosil, abyste opravdu se ztišili a poslouchali, co řečník říká. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Richterová: Paní ministryně říkala, že do konce příštího týdne bude dohoda. Já bych ještě jednou poprosila o potvrzení toho, zda bude dohoda tedy valorizačního mechanismu, toho, jak se to bude každoročně řešit. Ne. Čili zase budeme tady další rok řešit to samé, případně za dva roky. To je naprosto neuvěřitelné.

A proto ještě poslední otázka. Kolik lidí se na ministerstvu této agendě věnuje? Kolik lidí má na Ministerstvu práce na starosti agendu zaměstnávání osob se zdravotním postižením? To by myslím také mělo ukázat, jestli vlastně je to ta dostatečná priorita. Shrnuji. Tohle je přesně příklad něčeho, čemu se my jakožto lidé, kteří jsme na této agendě, zdá se, ve velké shodě, vůbec nemusíme do této podrobnosti jmenovat, pokud bude pravidelný valorizační mechanismus. Naprosto nechápu, proč není.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano. Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jenom takovou drobnost. Já jsem se chtěl vaším prostřednictvím zeptat paní kolegyně poslankyně Richterové, aby mi vysvětlila tvar, který jsem už možná někdy zaslechl, co je to člověkohodina. Já bych rád věděl, co to je. Já opravdu bych to chtěl vysvětlit, co je to člověkohodina, abych měl úplně jasno. Možná vy to někteří víte. Ale já to nevím teda.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tak nemám nikoho přihlášeného v obecné rozpravě ani s faktickou poznámkou. Podívám se po sále, jestli někoho nevidím. Nikoho nevidím. Takže končím tímto obecnou rozpravu. Zeptám se na případná závěrečná slova. Není zájem. Není zájem. Takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím nikoho. Já zagonguji, protože budeme hlasovat. Chvilku počkám.

 

Budeme hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

Zahájil jsem hlasování, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 50, přihlášeno je 173 poslanců, pro 133. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Nikoho nevidím. Takže tento návrh nebude přikázán dalším výborům.

 

Padl tady návrh na zkrácení lhůty pro jednání na třicet dnů. O tomto návrhu nechám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 51, přihlášeno 174 poslanců, pro 138. Návrh byl přijat. Konstatuji, že lhůta byla zkrácena na třicet dnů.

 

Tímto jsme se vypořádali s tímto tiskem. Děkuji předkladatelce i paní zpravodajce.

 

Budeme projednávat bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.