Středa 11. září 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony
/sněmovní tisk 207/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou prosím, aby se ujala slova. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích a další související zákony.
Ministerstvo spravedlnosti vyhotovilo v souladu s plánem legislativních prací vlády na minulý rok, to znamená rok 2018, návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních společnostech a družstvech, zákon o obchodních korporacích, ve znění dalších souvisejících zákonů. Jeho cílem je odstranit některé nedostatky, které v praxi vyvstaly při uplatňování zákona o obchodních korporacích. Na přípravě tohoto zákona se podílela odborná komise složená z předních českých akademiků a zástupců Nejvyššího soudu. Navrhované změny se dotýkají různých aspektů. Přestože jde na první pohled o novelu velmi rozsáhlou, obsahuje pouze několik málo koncepčních změn. Na mnoha místech se důsledně promítají změny provedené v jiných ustanoveních, aby byla zajištěna konzistentnost zákona.
Podle zaměření navrhovaných změn je lze rozdělit do následujících kategorií:
Zaprvé se jedná o snížení regulatorní zátěže pro podnikatele a posílení autonomie vůle tam, kde omezení nejsou nezbytná, například splácení peněžitých vkladů do společnosti s ručením omezeným jiným způsobem než na bankovní účet, úprava rozhodování per rollam, úprava zákazu konkurence, založení družstva a jiné.
Zadruhé je to zajištění větší transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev v situaci, kdy je členem jejich voleného orgánu právnická osoba. U takové právnické osoby má být vždy dohledatelná fyzická osoba, která jménem právnické osoby jedná a kterou lze případně také volat k odpovědnosti.
Funkční a vůči zahraniční praxi konkurenceschopná úprava monistického systému - to je zatřetí - vnitřní správy akciové společnosti vyhovující požadavkům transparentnosti, kde se povinně zřizuje pouze jeden orgán, a to správní rada.
Začtvrté řešení problematiky takzvaných neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání, a pouze sekundárně vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do Sbírky listin obchodního rejstříku.
Zapáté odstranění nedostatků v transpozici některých ustanovení směrnic Evropské unie.
Zašesté realizace propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříku a naplnění požadavku evropského práva.
Zasedmé zajištění větší ochrany práv společníků, zvláště menšinových, a posílení jejich právní jistoty.
Zaosmé odstranění nepřesností či nejednoznačností, například úprava protestů na valné hromadě a jiné.
Zadeváté odstranění legislativně technických či terminologických chyb a duplicit či jinak nadbytečných ustanovení.
Účinnost se navrhuje stanovit od 1. ledna 2020. Účinnost změny zákona o základních registrech se navrhuje stanovit na 1. července 2020, aby bylo možno nastavit procesy zpracování nových referenčních údajů. Lze však předpokládat prodloužení těchto termínů.
To je asi k představení. Děkuji za pozornost a budu se těšit na vaše stanoviska.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji paní ministryni. Všem vám přeji pěkný podvečer.
Návrh byl dále přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 207/2 a 207/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Jakub Michálek a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavněprávní výbor projednal tento tisk na svém výjezdním zasedání a výsledek vám byl doručen jako sněmovní tisk 207/3, ze kterého vyplývá, že ústavněprávní výbor doporučuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas, a současně doporučuje dva pozměňovací návrhy. První z nich je poměrně dlouhý, protože jeho podstatou je vypuštění materie, která se týká družstev, ze sněmovního tisku, protože bude řešen v rámci sněmovního tisku, který se týká družstev. A druhá část se týká pozměňovacího návrhu, který zakotvuje nové právo akcionáře, nebo jiné osoby, která vykonává majetkovou účast v obchodní korporaci, aby si vzala s sebou na ten nejvyšší orgán, například na valnou hromadu, nějakého svého podpůrce, nějakou osobu, která jí například bude radit, jak správně a efektivně vykonávat svá akcionářská práva.
Tolik dva pozměňovací návrhy z ústavněprávního výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu zpravodaji. Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Petra Pávka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Než dorazí, tak bych vás informoval, že paní poslankyně Matušovská se nám omlouvá dnes od 17.45 do konce jednání z osobních důvodů. A nyní prosím znovu pana poslance Pávka. (Není v sále.) Pokud není přítomen, tak bych asi potřeboval, aby jej zastoupil nějaký jiný člen hospodářského výboru jako zpravodaj. Prosil bych nějakého zástupce hospodářského výboru.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás v krátkosti seznámil s usnesením hospodářského výboru z 28. schůze ze dne 15. května k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, sněmovní tisk 207.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí výkladu náměstka ministryně spravedlnosti Michala Fraňka, zpravodajské zprávy poslance Petra Pávka a po obecné a podrobné rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit sněmovní tisk 207 ve znění předloženého vládního návrhu zákona;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;
III. pověřuje zpravodaje, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;
IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovy Poslanecké sněmovny.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu poslanci Luzarovi, že zastoupil. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili páni poslanci Feri, Chvojka, paní poslankyně Maříková a poté pan poslanec Benda. Než dorazí pan poslanec Feri k mikrofonu, seznámím vás s další omluvenkou, a to od pana poslance Antonína Staňka, který se nám omlouvá z dnešního jednání od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a ze zítřejšího jednání na celý den z pracovních důvodů.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Velmi za něj děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, už to tady předestřel pan předseda Michálek. Skutečně jeden ze schválených pozměňovacích návrhů zakotvuje nové právo, to znamená vzít si svého zejména právního zástupce na valnou hromadu, jste-li akcionář nebo společník, tak aby vám mohl pomoci s tím, jestli je zachováván soulad se zákonem nebo se stanovami dané obchodní společnosti nebo společenskou smlouvou. To znamená, reagovali jsme tak v tom pozměňovacím návrhu na to, že samotný návrh, předloha novely zákona o obchodních korporacích, zpřísňuje protest, s jehož podáním je vázáno právo domoci se u soudu vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. To jsem velmi rád, že prošlo. Návrh jsme připravili společně s ministerstvem a velmi děkuji za projevenou vstřícnost.
Co bohužel zapracováno nebylo, je navrhovaná úprava, nebo odstranění tedy navrhované úpravy povinně tříčlenné správní rady. Už jsem tu k tomu vystupoval v prvém čtení a tento návrh uplatním potom v podrobné rozpravě. Pro osvěžení paměti, o co jde.
Dříve byl jenom systém dualistický, to znamená, existovalo představenstvo a dozorčí rada. S tím byly spojeny značné náklady, ať už administrativní, finanční nebo personální pro to, aby takový systém mohl fungovat, a posléze byl zakotven systém monistický, u kterého šlo zkoncentrovat vlastně veškeré nutné pravomoci a povinnosti s tím spojené do jedné osoby, do osoby člena správní rady, do jednočlenné správní rady a statutárního ředitele. Statutární ředitel se teď ruší, ale říkáme, že správní rada tak bude muset být povinně tříčlenná. To ale úplně popírá smysl, pro který byla monistická struktura zakotvena, to znamená, aby se ušetřily náklady, aby se to celé zjednodušilo, a nejenom pro malé společnosti, pro rodinné společnosti například, ale ono to má i velký význam například při převodu nějakých velkých podílů, nějakém velkém slučování společností atp. Zkrátka vytváří se různé řetězce akciových společností, které mají monistickou vnitřní strukturu.
Právě tato absurdnost toho, že tam budou povinně tři členové, tak je o to větší z toho prostého důvodu, že drtivá většina společností s vnitřní monistickou strukturou je právě s tím jedním členem, s jednočlennou správní radou. Podíváte-li se do toho samotného návrhu, do zprávy RIA, tak je tam graf, ze kterého vyplývá, že 3 759 společností mělo jednočlennou správní radu k 10. 8. 2016, a to tvoří asi 90 % veškerých společností. Co to znamená v praxi a proč vlastně s takovým detailem tady vystupuji? Je to z důvodu, že vlastně těm - dneska už jich bude možná více, to paní ministryně teď asi nemusí zjišťovat, nechci ji tím trápit, já se na to zeptám ještě v rámci interpelací - ale že ty skoro čtyři tisíce společností, které jsou zejména malé, rodinné nebo malé a střední, budou muset shánět další dva lidi a ty si vlastně vzít do svého vedení, do vedení té akciové společnosti. To není jenom, že ty lidi musíte zaplatit. Dá se argumentovat, kolega Kohoutek tady argumentoval tím, že pakliže se neuzavře smlouva o výkonu funkce, tak je ze zákona ten výkon bezplatný. To je sice pravda, ale pakliže přejímáte velkou zodpovědnost za řízení té firmy, a samozřejmě nejen odpovědnost nějakou řekněme zákonnou ve smyslu odpovědnosti soukromoprávní, ale nějakou morální například, jde o dobré jméno té společnosti, tak za to patrně chcete být ohodnoceni. A pro ty společnosti to kromě finanční zátěže bude představovat i to, že vlastně budou muset svěřit důvěru v další dva lidi, aniž by museli.
To znamená, tento pozměňovací návrh nevymýšlí vůbec nic nového, on zachovává současný stav v souladu například se stanoviskem Nejvyššího soudu a společně také s úpravou, která je běžná v jiných zemích. To znamená, monistická struktura znamená zkoncentrování jednotlivých pravomocí do jednoho člověka v tom naprosto nejzazším případě, který se ale v praxi velmi osvědčil a který využívá drtivá většina všech akciových společností, které mají monistickou vnitřní strukturu. To je jeden návrh.
A další pozměňovací návrh se týká velmi drobné legislativně technické úpravy, kterou doporučuje Notářská komora a kterou jsme nestihli zapracovat, nezvládli zapracovat v ústavněprávním výboru.
Děkuji. K návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a zvu do rozpravy dalšího řečníka, jímž je pan poslanec Chvojka, a připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se díval teď do systému Poslanecké sněmovny. Tento tisk byl postoupen do prvního čtení někdy v červnu minulého roku. Je dobře, že jsme se posunuli, byť je to rok a čtvrt, ale za to nemůže ministerstvo, za to můžeme my poslanci, protože bylo opravdu potřeba tento důležitý zákon, resp. jeho novelu projednat, protože zákon o obchodních korporacích je bezesporu zákonem, který je velmi důležitý, minimálně v rámci soukromého práva.
Já bych chtěl jenom krátce osvětlit důvody pro podání pozměňovacího návrhu, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Dnes jsem ho vložil do systému. Můj pozměňovací návrh upravuje problematiku tzv. kodeterminace, tedy účast zaměstnanců v dozorčích radách. Asi nemusím připomínat, nebo jenom některým z vás, že v minulém funkčním období této Sněmovny ČSSD prosadila důležitou změnu v zákoně o obchodních korporacích. My jsme to minulé funkční období vrátili do zákona garanci, že ve velkých společnostech, což jsou společnosti nad 500 zaměstnanců, mohou zaměstnanci volit své zástupce do dozorčí rady. Tohle právo totiž z té nové úpravy obchodního práva nebo obchodních korporací v roce 2012 vypustila tehdejší Nečasova vláda. Nám se ve spolupráci s odbory podařilo toto důležité právo obhájit a zachovat. Ke stejné situaci došlo i s novým návrhem na změnu zákona o obchodních korporacích, jehož novelizaci nyní právě projednáváme ve druhém čtení.
ČSSD nevidí žádný důvod, proč by bylo nutné právo, důležité právo zaměstnanců volit své zástupce do dozorčí rady akciových společností vypustit. A já jsem rád, že se takto na tuto otázku dívají i kolegové z KSČM a podporu rovněž vyslovili zástupci odborových organizací. Můj pozměňovací návrh je de facto úpravou, která navrací navrhovanou zákonnou úpravu do aktuálního platného znění. Zastupování zaměstnanců v řídicích orgánech obchodních společností je významným evropským základním právem, které je mimochodem zakotveno v Chartě základních sociálních práv zaměstnanců EU a má rozsáhlou tradici v právních řádech celé řady evropských států včetně, jak už jsem řekl, právního řádu státu našeho. Jsem přesvědčen tedy, že tento důležitý institut má smysl, a byl bych rád, aby byl zachován v zákoně o obchodních korporacích v nezměněné podobě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Maříkovou a připraví se pan poslanec Benda. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla odůvodnit svůj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Můj pozměňovací návrh řeší práva členů družstva, a to právo na informace a právo kontroly činnosti družstva.
Přestože je právo na informace jedno z nejzásadnějších práv členů obchodních korporací obecně, není toto právo zakotveno v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Právo na informace přitom vyplývá přímo z podstaty vlastnictví družstevního podílu, aby se každý člen družstva mohl dozvědět, jak je s jeho členským podílem ze strany družstva nakládáno. I přesto, že odborná veřejnost, právní nauka a komentáře hovoří o právu na informace pro členy družstva, v praxi se objevují problémy, které vznikají právě v důsledku absence výslovné zákonné úpravy. Přitom pro ostatní obchodní korporace zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, výslovnou úpravu práva na informace obsahuje. Konkrétně se jedná zejména u veřejné obchodní společnosti o ustanovení § 107 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, u komanditní společnosti o ustanovení § 119 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, u společnosti s ručením omezeným o ustanovení § 155 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, u akciové společnosti o ustanovení § 357 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.
Navrhovanou úpravou, tedy výslovným uvedením práva na informace členů družstev v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, tak jak tomu je u ostatních obchodních korporací, lze předejít výkladovým problémům a případným soudním sporům mezi členy družstva a samotnými družstvy.
Podobně tomu je u delegátů. Navrhovaná úprava práva delegáta na informace vychází ze stejných principů jako právo na informace samotných členů družstva. Delegáti jsou zástupci členů družstva, shromáždění delegátů tak v zásadě představuje členskou schůzi družstva, na které se členové povinně nechávají zastupovat osobou, kterou si zvolí, a to delegátem.
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech blíže upravuje vztah mezi členy družstva a zvoleným delegátem. Je tedy žádoucí, aby i sám delegát disponoval informacemi o dění v družstvu, kdy v dosavadním zákoně o obchodních společnostech a družstvech toto právo delegáta zcela absentuje. Navrhovanou úpravou, tedy vysloveným uvedením práva na informace delegátů družstev v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, lze předejít výkladovým problémům a případným soudním sporům mezi delegáty a družstvy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Bendu, který je přihlášen do obecné rozpravy v tuto chvíli jako poslední. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážená paní ministryně druhá, pane ministře, dámy a pánové, já taky nebudu příliš dlouhý. Zákon o obchodních korporacích je mimořádně složitá odborná norma, které, myslím, tady fakt rozumí jenom velmi málo lidí v tomto sále, a taky to dělali převážně odborníci. Já jsem rád, že Ministerstvo spravedlnosti celkem vyšlo vstříc snaze poslanců být zcela minimální proti rozlétnutým návrhům pana ministra Pelikána. Když se podíváte na usnesení ústavněprávního výboru, tak to téměř všechny body vypouští, resp. naprosto drtivou většinu z nich, které jsme pokládali za naprosto zbytné a hlavně za jakoby jenom exhibici části obchodních právníků, kteří říkají, že ta druhá část obchodních právníků se mýlí. V tomto směru se domníváme, že stabilita právního řádu, jeho neměnnost je důležitější, než jestli je tam třeba něco lehce špatně nebo lehce dobře. Takže jsme se to snažili maximálním způsobem vyeliminovat a opravdu nechat jenom ty věci, které pokládáme za nezbytné.
Už tady mluvil o jednom návrhu pan kolega Feri, ke kterému já jsem se přihlásil na půdě ústavněprávního výboru, a určitě ho podporovat budu. Chtěl jsem v obecné rozpravě zdůvodnit ještě jeden návrh, který pak podám v rozpravě podrobné, jak už tady bylo řečeno panem kolegou Chvojkou, který směřuje přesně obráceným směrem, který chce zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách větších obchodních společností. Já se domnívám, že to je věcí těch obchodních společností, jestli chtějí, nebo nechtějí zastoupení zaměstnanců. Vládní návrh vytváří zvláštní možnost, že doposavad tam byla třetina u některých povinně. Vládní návrh říká, musí být alespoň jeden zástupce zaměstnanců. Ono to sice vypadá vznešeně, ale pak když se s těmi společnostmi skutečně bavíte, tak jim je vlastně jedno, jestli je to jeden, nebo třetina, protože stejně jsou přehlasovatelní. Ale znamená to pro ně organizovat uvnitř těch společností volby, vymýšlet všechny volební systémy a další otázky, což pro ně není zdaleka triviální, a pak už je jim vlastně jedno, jestli je volený jeden, nebo třetina.
Proto navrhuji vrátit se k té původní tezi, která byla, že jsou to stanovy obchodní společnosti, které určují, jestli mají, nebo nemají zaměstnanci zastoupení v dozorčí radě, a ta obchodní společnost sama se rozhodne, jestli pokládá za účelné. Zřejmě v řadě případů to účelné je, zejména u státních nebo polostátních podniků je účelné, aby zaměstnanci byli zastoupeni. Myslím si, že v řadě případů dnešních, zejména těch moderních obchodních společností, typicky toho rozvíjejícího se e-byznysu, to do značné míry nedává smysl. To už nejsou ti staří odboráři, které jsme znali. Takže můj návrh bude směřovat k tomu, abychom nechali na obchodních společnostech, i těch větších, jestli chtějí, nebo nechtějí mít zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách. Pouze pokud by tomu tak bylo, tak by bylo vymezeno, jakým způsobem jsou takoví zaměstnanci vybíráni, ale bylo by to věcí té které obchodní společnosti.
Děkuji za pozornost a přihlásím se k tomu návrhu v po drobné rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byl poslední písemně přihlášený do obecné rozpravy, a pokud se nikdo nehlásí z místa, což nevidím, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se navrhovatelky a zpravodajů, jestli mají zájem o závěrečná slova, ale není tomu tak. Také nepadl žádný návrh, který bychom v tuto chvíli měli hlasovat, takže já zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy zdůvodněné, a to např. odkazem do návrhu nebo na předchozí řeč.
Prosím pana poslance Feriho, který je přihlášen první.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Mně to nedá a ještě v souvislosti s kodeterminací, když to kolegové Chvojka a Benda zmínili, tak jedna věc, kterou jsme se úplně nezabývali na výboru, je soulad kodeterminace s nově zakotveným právem spojovat s akciemi tzv. vysílací právo, to znamená prostě možnost spojit s tou akcí právo delegovat někoho do té dozorčí rady. Ono to pak vytváří takové koheze, kdy to jde, kdy to nejde, když je to velká společnost nad 500 zaměstnanců.
Ale k těm samotným návrhům. Dovolte, abych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 2344, ten se týká onoho zachování jednočlenné správní rady, a ke sněmovnímu dokumentu číslo 1478, to je ta legislativně technická úprava. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Strýčka, který je další přihlášený do podrobné rozpravy. A prosím o zachování klidu v sále. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 3312. Já jsem záměrně nevystupoval ve všeobecné rozpravě, protože se jedná o poměrně drobné technické úpravy, které je ovšem třeba přijmout v návaznosti na přijatá usnesení ústavněprávního výboru. Tyto úpravy jsou samozřejmě (nesroz.) konzultovány a jsou činěny po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti. Celkové komplexní odůvodnění je v písemné podobě mého návrhu, který je v systému. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Chvojku, připraví se paní poslankyně Maříková.
Poslanec Jan Chvojka: Tak ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové. Já jsem důvody, proč jsem předložil svůj pozměňovací návrh, již vysvětlil v rámci obecné rozpravy. Nyní se tedy formálně přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uložen pod číslem 3318. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím paní poslankyni Maříkovou, připraví se pan poslanec Výborný.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému načten jako sněmovní dokument 2349, a jeho součástí je i odůvodnění. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Výborného. Připraví se pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Všem, kolegyně a kolegové, pěkné odpoledne. Vážená paní ministryně spravedlnosti, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se rád v této podrobné rozpravě přihlásil k pozměňovacímu návrhu kolegy Jana Bartoška, který je poměrně rozsáhlý a týká se družstevního bydlení. V systému byl načten včetně velmi podrobné důvodové zprávy, takže tam se s ním můžete všichni seznámit. Tímto se přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 2365. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Bendu, který je jako poslední přihlášen do podrobné rozpravy. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy a vážení pánové, já bych se s dovolením přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 2938. Je to ono zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách, které by mělo být čistě na vůli, resp. stanovách té které společnosti. Probereme to příští týden na ústavněprávním výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a to byl v tuto chvíli poslední přihlášený do podrobné rozpravy, a pokud se nikdo další nehlásí z místa, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se opět navrhovatelky a zpravodaje, případně druhého zpravodaje, jestli mají zájem o závěrečné slovo. Ale není tomu tak. Stejně tak nezazněly žádné návrhy, které bychom měli v tuto chvíli hlasovat, takže já končím druhé čtení tohoto návrhu a uvidíme se u něj příště.
Nyní se posuneme dál, což je bod 15 schváleného pořadu. Jedná se o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.