Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 509/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, kterou tímto zvu. Než paní ministryně dojde na své místo, bylo nalezeno pouzdro s brýlemi. Uvnitř jsou brýle, takhle vypadají. (Ukazuje.) Hnědé, kostěné - ztráty a nálezy. Jestli si někdo brýle pozná, jsou tady u mě na předsednickém stolku, buď přímo u mě, nebo kdo bude předsedat schůzi. Děkuji.

Paní ministryně, prosím, máte slovo. (V sále je silný hluk a neklid!)

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych v rámci druhého čtení stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění daňové zákony, stručně řečeno daňový balíček na rok 2020. Hlavním cílem daňového balíčku, a proto tady se mnou sedí také ministr zdravotnictví, je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené, a to s pomocí změn ve zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu.

Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a zejména pak jejich rodiny. (Ministryně se odmlčela kvůli hluku v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Poprosím o klid v sále. Jestliže ještě debatujete o předchozím bodu nebo o něčem jiném, prosím, opusťte sál, proberte vše v předsálí a nenuťte paní ministryni, aby vás překřikovala. Děkuji.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane předsedo.

Z odborných studií víme, že u alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 mld. ročně, u kouření dokonce přesahují 100 mld. korun ročně. Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy.

Balíček zákonů také mění tvorbu technických rezerv pojišťoven za účelem nastavení objektivnějšího kritéria. Pro daňové účely upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucích z takzvaných korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 a upravuje osvobození od daně u krajinných prvků typu remízky, které mohou napomoci v boji se suchem.

Během předchozího projednávání tohoto návrhu byl vznesen dotaz, proč nejsou v souvislosti s uvedeným zvyšováním daňové zátěže některé jiné daňové povinnosti sníženy, například daň z příjmu fyzických osob. Z hlediska daňového mixu je podíl daní z příjmu fyzických osob na daňových příjmech v České republice v mezinárodním porovnání podprůměrný. Pokud by mělo dojít ke snížení daňového zatížení práce, mělo by to být realizováno na straně odvodů na sociální pojištění, které jsou naopak v mezinárodním porovnání značně nadprůměrné.

V této souvislosti je dále třeba uvést, že zdravotní cíle jdou v tomto případě ruku v ruce s cílem navýšení příjmů státního rozpočtu, což koneckonců vyplývá i z názvu tohoto zákona. K příjmům, které by měla tato novela přinést, rovněž zaznělo, že by měly být alokovány na prevenci negativních společenských jevů, které s sebou konzumace návykových látek a hraní hazardních her přináší. Dlouhodobě však prosazuji, že je nevhodné řešit financování podpory určité politiky na příjmové straně veřejných rozpočtů. Takové politiky mají být financovány na výdajové straně veřejného rozpočtu, který je pravidelně schvalován orgánem nadaným pravomocí schvalovat daný veřejný rozpočet, tedy touto Sněmovnou. Z tohoto důvodu nesouhlasím se zaváděním účelového určení daní, daňových asignací nebo jakýchkoliv jejich obdob. Pokud by měly být prostředky ve výši příjmové stránky dlouhodobě alokovány na výdajové stránce, došlo by zase ke kolizi se zásadou každoročního sestavování a schvalování rozpočtu. Zásadní však je, že na problematiku závislostí je nutno hledět jako na komplexní celospolečenský jev, kdy prevence, další adiktologické prvky a celkové zabezpečení této problematiky nelze řešit prostřednictvím jedné rozpočtové kapitoly, ale naopak je rozdrobena do více jednotlivých položek. Nejedná se tak tedy pouze výslovně o náklady na léčbu a prevenci, ale též o náklady na policii, sociální služby, soudnictví nebo náklady na tvorbu registru vyloučených osob. V rezortu Ministerstva financí jsou i další náklady, a to například na platy Celní správy zodpovědné za dozor nad dodržováním hazardního zákona, které nejsou výslovně označovány jako prostředky na prevenci, a přesto jsou pro zajištění boje se závislostmi nezbytné.

V novele zákona o spotřebních daních se zvyšuje sazba spotřební daně z lihu, tabákových výrobků, syrového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků. Tento návrh vychází vstříc požadavkům ministra zdravotnictví a předsedkyně Vládního výboru pro prevenci závislostí, kteří upozorňovali na zvýšení dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně. Od roku 2010 vzrostla průměrná mzda o 44,2 %, což je jednoznačně pozitivní, ale právě v tomto roce byla také naposledy zvýšena spotřební daň z lihu. Spotřební daně u cigaret a tabáku se sice v tomto období průběžně navyšovaly, ale jejich růst zdaleka neodpovídal rychleji stoupajícím platům a mzdám, takže i tabákové výrobky se staly dostupnějšími. Z tohoto důvodu ministr zdravotnictví a národní protidrogová koordinátorka opakovaně apelovali na Ministerstvo financí, aby přistoupilo k vyššímu zdanění zejména alkoholu a tabáku prostřednictvím vyšších sazeb spotřební daně. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučují i WHO a OECD.

Návrh na úpravu sazeb spotřebních daní se váže i na programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problémů závislostí prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislostí na návykových látkách. V případě spotřební daně z cigaret se tímto návrhem zákona splňuje také požadavek, aby spotřební daň z cigaret činila nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě, což vyplývá z evropského práva. Je to směrnice 2011/64/EU. Vzhledem k vývoji cen cigaret na českém trhu by Česká republika bez zvýšení sazby spotřební daně přestala tuto podmínku splňovat.

Při přípravě zvýšení sazeb těchto spotřebních daní jsme se samozřejmě vypořádávali i s rizikovými faktory. Dovolte mi rozptýlit tedy některé pochybnosti, se kterými jsme byli v souvislosti s návrhem konfrontováni, a to:

K hrozbě snížení účinku návrhu zákona rozšířením černého trhu. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s velmi nízkým podílem nezákonného obchodu s těmito komoditami, a to jak v rámci EU, tak celosvětově. Uvedené skutečnosti napomáhá u cigaret označení tabákovými nálepkami, které slouží jako velmi efektivní prostředek pro kontrolu pravosti těchto výrobků a jejich způsobilosti prodávat je na českém trhu. Obdobnou funkci plní také nově spuštěný celoevropský systém pro sledování pohybu tabákových výrobků, díky kterému bude možné vystopovat tyto tabákové výrobky od jejich výroby až po okamžik prodeje konečnému spotřebiteli. U lihu slouží k tomuto účelu kontrolní pásky podle zákona o povinném značení lihu. Podle již zmíněných nástrojů systémového charakteru je nutné zdůraznit, že v rovině výkonné správce daně disponuje stále sofistikovanějším vybavením a postupy, kterými může proti nezákonnému obchodu efektivně bojovat.

Co se týče možných dopadů plynoucích z legálních nákupů v blízkém zahraničí, z informací obsažených v cenových mapách se nedomníváme, že by přeshraniční nákupy alkoholu a tabáku dosáhly významného objemu, a to vzhledem k relativně nízkému rozdílu v cenách a nutně vynaloženým cestovním nákladům, a to i z důvodů - a teď pozor prosím - že Ministerstvo financí Slovenské republiky aktuálně zvažuje navýšení spotřební daně z tabákových výrobků, které znamená zdražení krabičky cigaret cca o 12 % z 3,40 na 3,80 eura, což cca odpovídá českému návrhu. Plánovaná účinnost je od 1. 2. 2020. Polsko pak plánuje pro rok 2020 zvýšit spotřební daň z tabákových výrobků a z alkoholu o 3 %. Slovenský návrh tak de facto eliminuje riziko nárůstu přeshraničních nákupů na Slovensku. Polská úprava pak zmírní očekávané negativní efekty z nákupu českých občanů v Polsku. Naopak ve srovnání s Rakouskem a Německem, kde jsou pro nás tuzemské nákupy rozpočtově přínosné, zůstane rozdíl v cenách významný. Navíc v Rakousku by mělo dojít v létech 2020, 2021, 2022 k valorizaci sazeb spotřební daně z tabákových výrobků.

Ačkoli tak ve svých analýzách ve spotřebě cigaret nezdaněných v České republice i nelegálních výrobků vlivem cenových změn počítáme se změnami na trhu tabákových výrobků, nepředpokládáme tak pesimistický vývoj, který počítá s masivním nárůstem, a to ani v oblasti rozvoje nezákonného obchodu, ani v chování českých spotřebitelů či zahraničních turistů.

K námitkám, že zařazení piva čepovaného v rámci stravovacích služeb do snížené desetiprocentní sazby DPH v rámci novely zákona o DPH, která souvisela s novelou zákona o EET, má být údajně nekoncepční, bych ráda podotkla, že účelem tohoto opatření je zmírnit nároky, které jsou na plátce kladeny v souvislosti se zavedením evidence tržeb v pohostinství. Zároveň se tímto opatřením podporuje práce v této oblasti, která tvoří podstatnou část poskytované služby. Proto se nepředpokládá, že by se zmíněné snížení sazby DPH promítlo do konečné ceny restauračních služeb pro spotřebitele, tedy ani do ceny podávaného piva. Nepředpokládá se tak zvýšení dostupnosti tohoto alkoholického nápoje.

Na předchozím jednání rozpočtového výboru pak zaznělo, že pokud by byly cílem navýšení spotřební daně z alkoholických výrobků zdravotní důvody, pak by bylo logické, že se tak stane u všech typů alkoholu, a takto je prý vidět, že vládě jde pouze o dodatečné příjmy. K tomu uvádím, že u tvrdého alkoholu jsou rizika problematického chování, a to potvrdí asi ministr zdravotnictví, a důsledku požití vyšší, a to zejména u mladší populace. Také jde po delší době o první krok v této oblasti a problematiku zdanění ostatních typů alkoholu je tak třeba dále analyzovat.

Další opatření, které má omezit škodlivé společenské dopady, je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navrhuje zvýšení sazby daně hazardních her pro některé dílčí daně z hazardních her. Navrhovaná změna rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Původně byla totiž navržena tři pásma zdanění hazardních her, a to zejména s ohledem na jejich společenskou škodlivost a sekundárně s ohledem na jejich ziskovost. Pozměňovacím návrhem, který přijala tehdy Poslanecká sněmovna, však byl tento systém opuštěn a zdanění provozování hazardních her tak nyní tomuto rozdělení neodpovídá. Relativně nebezpečné živé hry se daní stejně jako například tombola, což není systémové, a považuji to i za velmi nevhodné. I když samozřejmě respektujeme vůli parlamentu, máme přesto za to, že původní vládní návrh byl v tomto ohledu jednoznačně lepší, protože lépe odrážel charakter jednotlivých hazardních her.

Je možné se ptát, proč se vracet k roku 2015, když máme rok 2019. Při přípravě návrhu z roku 2015 byly provedeny důkladné analýzy celého komplexu nové hazardní regulace včetně zdanění. Do procesu byli zapojení adiktologové, experti na provozování hazardních her, ale také organizace provozovatelů hazardních her. I když je hlavním cílem zdanění provozování hazardních her získání pro prostředků pro veřejné rozpočty, koneckonců jde o daň, takže kdybychom tento cíl neměli, nebylo by nutné ji zavádět, takže ta daň byla vždy chápána jako doplněk regulace provozování hazardních her, čemuž odpovídala její konstrukce. Dokonce platí, že pokud mají být různé hazardní hry zdaňovány různě, tak tato daň musí zohledňovat rizika a specifika jednotlivých hazardních her, aby byla v souladu s evropským právem.

Analýzy z roku 2015 jsou tak tím nejlepším materiálem zaměřeným na hazardní regulaci jako celek, který je v současné době k dispozici. Občas zaznívá argument, že jsou tyto analýzy chybné, protože predikovaly vyšší výnos daně. Tyto analýzy však byly především adiktologické. Jejich hlavním cílem bylo stejně jako v případě celé hazardní regulace omezení dostupnosti hazardních her, abychom přestali být kasinem v srdci Evropy. Nová regulace v tomto směru funguje lépe, než jsme čekali. K omezení dostupnosti hazardu skutečně došlo, což jsem několikrát veřejně prezentovala, ale chceme, aby se uplatnila v celém svém původně navrženém rozsahu a mohla fungovat ještě lépe, k čemuž patří lepší diferenciace zdanění. Samozřejmě také probíhá sběr podkladů pro vyhodnocení účinnosti regulace, protože sebelepší analýza je pouze odhadem, který je nutné následně ověřit. Na Ministerstvu financí v současné době probíhá projekt, jehož cílem je právě vyhodnocení těchto podkladů, takzvaná ex post RIA. Lze tak shrnout, že rozdělení do tří pásem zdanění je založeno na odborných analýzách a má svůj smysl.

Je také možné se ptát, proč je ta která hra v některém pásmu zdanění. Původní návrh zákona vycházel z toho, že v nejvyšším pásmu zdanění mají být automaty, odborně technická hra, to je aktuálně splněno a na tom se nemá nic měnit ani tímto návrhem. Cílem předkládaného návrhu je ale rozdělit nižší pásmo zdanění na střední pásmo a nízké pásmo. Ve středním pásmu zdanění mají být nově zdaněny živá hra, bingo a loterie. Živou hrou je třeba ruleta, black jack, kostky, případně i poker, který je hazardní hrou, což potvrdil i Nejvyšší správní soud, nemá cenu zde tedy vést debatu o tom, že je to ušlechtilé povolání.

O zařazení živých her do vyššího pásma rizikovosti není sporu. V odborné literatuře dokonce najdete názory, že živé hry jsou podobně rizikové jako hry technické, protože mají podobná rizika vzniku závislostí, avšak s ohledem na jejich nižší dostupnost v rámci hazardní regulace byla jejich nebezpečnost zohledněna tím, že je nejde provozovat jinde než v kasinech. Je nutné je zařadit do nejvyššího pásma zdanění.

V případě loterií je nutné přiznat, že se u nich významně uplatní kritérium ziskovosti. Na to se vedle relativně neškodného sázení v trafice, v uvozovkách, kdy probíhá slosování jednou týdně, zejména v posledních letech objevují hry, které se zejména v online prostředí začaly velmi podobat technické hře. Rizikové je už jen to, že tyto loterie mají být slosovány každých pár minut, takže padá argument o jejich neškodnosti z toho důvodu, že hráč musí čekat až týden, než se dozví, zda vyhrál. Na internetu dokonce najdete stírací losy a v praxi jsme také zaznamenali snahu o zavedení her, které by byly formálně loterií, ale tvářily se jako živá hra. Pokud by už tak bylo možné souhlasit s tím, že klasická loterie je relativně neškodná, tak loterie v dnešní podobě až tak nevinná určitě není.

Bingo sice v současné době není moc populární, Ministerstvo financí má však obavu, že pokud by bylo zdaněno méně než živé hry, tak by se tato situace mohla změnit, protože je mezi nimi možná substituce. Mimoto existují odborné adiktologické články, podle kterých je bingo středně škodlivou hazardní hrou.

V nižším pásmu zdanění pak mají být zařazeny ostatní hazardní hry, tedy kurzová sázka, totalizátorová hra, tombola s herní jistinou nad 100 tis. a turnaj malého rozsahu. Z adiktologických analýz vyplynulo, že tyto hry sice určité riziko představují, ale oproti hrám, které mají být zařazeny do vyššího pásma zdanění, je toto riziko znatelně nižší.

S tím také souvisí novela zákona o daních z příjmů, která omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry 100 tis. Kč. Cílem u této úpravy je zejména naplnění zásady horizontální spravedlnosti, to znamená principu, který směřuje ke zdanění příjmů stejnou sazbou bez ohledu na zdroj.

Novela zákona o dani z příjmů a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů mění metodu tvorby technických rezerv pojišťovny pro účely daně z příjmu právnických osob. V souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, se navrhuje konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevného administrativního ukazatele. Tato metoda je objektivnější, představuje propracovaný objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Tento systém zároveň do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména odkládání zdanění, které dlouhodobě tento rezort prostě má jako jediný, tento segment podnikání, má jako jediný umožněn. Sektorové zdanění. Toto není sektorové zdanění, je to prostě regulace, nastavení pravidel pro regulaci daňově uznatelných rezerv, ale upozorňuji, že v celé řadě států se uplatňuje sektorové zdanění. Navrhovaná změna tedy ve srovnání s jinými členskými státy EU patří mezi benevolentnější úpravu. Nepřináší dodatečné zdanění, nastavuje pouze tato jednoznačná pravidla.

Další změna, která se týká zákona o dani z příjmu. Doplňuje se přechodné ustanovení, jímž se odstraňuje nekoncepční zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů.

A v poslední řadě také se navrhuje novela zákona o dani z nemovitých věcí. Ta reaguje na loňské diskuze ze zemědělského výboru této Poslanecké sněmovny ohledně zdanění krajinných prvků, především remízků, které mají význam zejména pro diverzitu krajiny a její retenční schopnost.

Na návrh ministra zemědělství, zejména tedy Českého katastrálního a zeměměřického úřadu, se další změna týká zvýšení správních poplatků za zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Tam jsou důvody dány zejména tím, že poslední zvýšení bylo tady v roce 2012. Od té doby vzrostly výdaje státního rozpočtu v této kapitole Českého katastrálního a zeměměřického úřadu o 756 mil. Kč. Podílí se na tom zejména celá řada nových úkonů, které byly spojeny s novelou, s novým občanským zákoníkem.

Další opatření, které je obsaženo v návrhu zákona a bylo tam dáno na návrh ministra životního prostředí, je zrušení osvobození plynu určeného pro domovní kotelny, což je opatření, které má ryze důvod ochrany životního prostředí, protože s tím, že bylo zavedeno toto osvobození, tak vzrostl velký počet domácích kotelen u bytových domů, což prostě ohrožuje životní prostředí, a proto požádal ministr životního prostředí o tuto úpravu.

Děkuji vám za pozornost. Samozřejmě jsem připravena reagovat na další debatu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. To bylo úvodní slovo místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové a já konstatuji, že jsme v prvém čtení přikázali k projednání tento text rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 509/2.

Ještě než se ujme slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Milan Feranec a bude nás informovat o projednání návrhu ve výboru, případně pozměňovací návrhy odůvodní, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od Marie Pěnčíkové, která se od 25. září do pátku 27. září do konce jednacího dne omlouvá ze zdravotních důvodů.

Nyní tedy pan zpravodaj a potom zahájíme rozpravu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, jako zpravodaj krátce jenom k tomuto zákonu, jenom technicky. Vláda ho předložila Sněmovně dne 13. 6. 2019. První čtení bylo ukončeno 10. 7. 2019 s tím, že garančním výborem byl určen rozpočtový výbor.

Dále bych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 28. schůze ze dne 18. září 2019 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Jak už bylo řečeno, je to sněmovní tisk 509/2, nicméně já ho krátce okomentuji. Všichni ho tedy máte k dispozici.

Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákony, schválila ve znění těchto pozměňovacích návrhů - a já krátce, jenom velmi krátce vysvětlím přijaté pozměňovací návrhy:

První se týká úpravy zdanění výher z hazardních her cen účtenkové loterie. To je ta záležitost, kde se navrhuje výše hranice pro zdanění místo původních 100 tis. na 1 mil. Kč. To byla první změna.

Další změna je úprava přechodných ustanovení u spotřebních daní. Jedná se vlastně o trošku technické úpravy.

Další změnou je zachování osvobození plynu určeného pro domovní kotelny od daně z plynu.

A poslední změnou je změna ve výši některých sazeb daně z hazardních her u automatů - místo 35 číslo 38.

Opakuji znovu, máte tento dokument, tisk 509/2.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevřu rozpravu, do které je zatím přihlášeno devět do obecné rozpravy a devět do podrobné rozpravy. První je s přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, paní ministryně velmi podrobně zdůvodnila svůj návrh. Udělala to poctivě i na rozpočtovém výboru. Prakticky stejnými slovy, omlouvám se tedy členům rozpočtového výboru, že i ode mě uslyší podruhé reakci na předložený návrh zákona i na slova paní ministryně.

Za prvé chci říci, že není úplně poctivé, když vláda zdůvodňuje svůj návrh především bojem se závislostí. Nezpochybňuji samozřejmě, že jak na nikotinu, tak na alkoholu, tak na hazardních hrách vzniká závislost, ale kdyby byla skutečně vláda motivována bojem se závislostí, pak by zcela jistě zvýšení daňové zátěže u těchto komodit bylo vyváženo snížením některých jiných daní, zejména odvodů, které se vážou k pracovnímu místu, neboť jistě ani vládě, ani Světové zdravotnické organizaci nemůže vadit závislost na práci. Nicméně na rozpočtovém výboru paní ministryně zcela kategoricky odmítala snížení jednotlivých pozměňujících návrhů, ať už se to týkalo sazby, nebo ať už se týkalo zvýšení odpočtu na poplatníka. Tedy pardon, slevy na poplatníka. Takže je evidentní, že motivem předložení tohoto návrhu není boj se závislostí, ale že to je prostá snaha o zvýšení daňové zátěže občanů a zvýšení příjmů státního rozpočtu, přičemž upozorňuji, že nikdy v minulosti nebyla daňová kvóta tak vysoko, jako je právě v letošním roce. A tento návrh ji samozřejmě posune ještě mnohem blíže k číslu čtyři, zatímco by měla klesat k číslu tři.

Je to dobře vidět i na návrhu, který se vrací k roku 2015 se zdaněním hazardních her. Zatímco ty nejnebezpečnější hazardní hry vládní návrh ponechává v sazbě 35 %, ty mnohem méně nebezpečné, u těch méně nebezpečných daň zvyšuje. Mám tedy opačný názor než paní ministryně a domnívám se, že návrh rozpočtového výboru, který byl přijat a mění vládní návrh, mnohem lépe naplňuje onen motiv boje se závislostí. Paní ministryně v souvislosti s hazardními hrami vzpomíná na analýzy roku 2015. Já si spolu s ní myslím, že jsou skutečně velmi kvalitní, a rád bych jí připomněl, že v materiálech Ministerstva financí z roku 2015 na základě těchto analýz v roce 2015 Ministerstvo financí jednoznačně odmítlo zdaňovat výhry z loterií, z hazardních her. Zdaňování výher označilo jako neefektivní a nespravovatelné. Takže prosím, paní ministryně, chcete-li se vrátit do roku 2015, pojďme se tam vrátit včetně tohoto stanoviska, které Ministerstvo financí během čtyř let naprosto nepochopitelně přehodnotilo a navrhuje nám zdanění výher.

My jsme v zásadě připraveni podpořit jak zvýšení spotřební daně u tabáku, u lihu, tak zvýšení daní z hazardu za předpokladu, že minimálně ve stejném ekvivalentu finančního objemu budou jiné daně, zejména tedy doufám daně z příjmu fyzických osob, sníženy. Jinak z naší strany ta podpora nepřipadá v úvahu. Z toho důvodu se domnívám, že by bylo ideální, kdyby si vláda tento návrh vzala, přepracovala ho a v tomto smyslu předložila Poslanecké sněmovně, a proto předložím v první řadě návrh na přepracování.

Pokud nebude přijat, tak dovolte, abych krátce zdůvodnil dva pozměňující návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. (Krátká odmlka.) Promiňte... které předložím v podrobné rozpravě.

První se týká daně z příjmů fyzických osob. Vláda v tomto volebním období i v minulém volebním období má ve svém programovém prohlášení zrušení superhrubé mzdy, přičemž cudně zamlčuje, že superhrubá mzda už byla zrušena zákonem platným z roku 2012 s účinností k 1. 1. 2015. Současné vládní strany zrušily zrušení superhrubé mzdy ještě dříve, než tento platný zákon mohl vzejít v účinnost, a tak si tu superhrubou mzdu ponechaly a navzájem se každý rok ujišťují, že už ji konečně zruší. Zatím k tomu nedošlo. Mně připadá tento návrh zákona velmi vhodný k tomu, abychom konečně to vládní prohlášení naplnili, a tady tedy vládě vycházím vlídně vstříc a předkládám pozměňující návrh, který ruší superhrubou mzdu a stanovuje devatenáctiprocentní sazbu daně z hrubé mzdy.

Druhý pozměňující návrh se týká zdanění technických rezerv, o kterých paní ministryně již hovořila. Prosím pěkně, netajím se tím, že z celého toho balíku daňových změn, který projednáváme, tohle pokládám za naprosto nejnebezpečnější a nejškodlivější návrh. Není diskutován poprvé. Byla s tím konfrontována řada ministrů v minulosti, ať už z ODS, ze sociální demokracie, z KDU, či z TOP 09, a všichni po diskuzi s odborníky a regulátorem, Českou národní bankou, vyhodnotili takový nápad za škodlivý pro českou ekonomiku a nebezpečný. Já si nepamatuji žádný návrh Ministerstva financí v minulosti, ať už tady byly levicové, či pravicové vlády, které by cíleně oslabovaly robustnost finančního sektoru v České republice. Prosím pěkně, jsme deset let od lehmanovské krize a já bych rád připomněl, že Česká republika byla jednou ze čtyř zemí v OECD, kde nemusel daňový poplatník intervenovat ve prospěch stability finančního sektoru. Nemusel, protože jsme měli velmi dobrou kapitálovou přiměřenost bank a velmi robustní rezervy u pojišťoven.

Paní ministryně, nebo vláda, přichází s návrhem, kdy chce tyto robustní rezervy oslabit tím, že bude zdaněno cokoliv, co bude nad rámec směrnice Solvency II Evropské unie. Prosím pěkně, připomínám, že ta směrnice byla reakcí na finanční krizi. Já jsem patřil k těm, kteří ještě dojednávali, a právě proto, aby byly v rámci Evropské unie nějaké minimální rezervy, tak byly onou směrnicí stanoveny povinné minimální rezervy. Ale ty minimální ještě neznamenají, že jsou dostatečné. Pochopitelně, že jak Česká národní banka... Je v zájmu jak České národní banky, tak... Nebo Česká národní banka je přesvědčena, že je v zájmu stability finančního sektoru, aby ty rezervy byly mnohem větší. Ale vláda říká: cokoliv budete mít nad toto povinné minimum, my vám zdaníme. To znamená, vláda chce tlačit ty pojišťovny do velmi malých, mnohem menších rezerv, než mají teď, a zvyšovat riziko vůči budoucím mimořádným situacím a oslabovat stabilitu finančního sektoru.

Zdůrazňuji, že jsme všichni dvacet let zpátky takový krok odmítli jako riskantní a škodlivý pro českou ekonomiku, a žaluji vládu, že předkládá něco, co je riskantního a škodlivého pro českou ekonomiku, byť Česká národní banka zůstává konzistentní ve svém stanovisku a s tímto návrhem nesouhlasí. V připomínkovém řízení regulátor vyjádřil nesouhlas s tímto návrhem. Přesto vláda pro jednorázových 10 mld. vybraných během dvou let chce poškodit českou ekonomiku a stabilitu finančního sektoru, protože po nás potopa.

Paradoxem tohoto návrhu a jeho důsledkem je skutečnost, že také zvýší motivaci zahraničních vlastníků k odlivu dividend ze země. Posloucháte-li někdy pana premiéra, vím, že je to těžké a dá se to složitě vydržet, ale pokud to vydržíte, tak slyšíte velmi často, jak říká, že musíme bojovat proti tomu, aby odtékaly desítky a stovky miliard dividend ze země směrem k zahraničním vlastníkům. Jak to chce v globální tržní ekonomice udělat, nám sice neřekl, ale současně tedy dává návrh, kde přímo zvyšuje tu motivaci, protože nebudou-li ty peníze uznatelné daňově v rezervách, tak si je samozřejmě ten vlastník vezme na dividendě. Máme tady kromě toho, že to poškodí finanční sektor, poškodí českou ekonomiku, tak to ještě zahraniční vlastníky - neboť pojišťovny mají dominantně zahraniční vlastníky - bude motivovat k tomu, aby zvýšili odliv dividend z České republiky.

Proto vás naléhavě prosím, kdyby nic jiného, tak alespoň tento pozměňovací návrh, kde celou tuhle část navrhuji vypustit, podpořte v zájmu české ekonomiky a odmítněte chuť vlády na těch 10 mld., které se po dvou letech už nebudou opakovat. To je skutečně jeden jednorázový příjem, aby si vláda zlepšila bilanci v letech 2021 a 2022, a pak už se to nebude opakovat. To je za to strašlivé poškození finančního sektoru velmi drahá legrace. A neposlouchejte argumenty, že to nastavujeme podle Solvency II. Znovu opakuji, Solvency II stanovuje minimum a to minimum je do té míry málo a riskantní, že to v případě některých pojišťoven může znamenat, že když budou rezervy jenom na Solvency II, tak už je to pomalu na zahájení správního řízení. A ty pojišťovny nutně potřebují vyšší rezervy ve svém vlastním zájmu, v zájmu pojištěnců a také v zájmu české ekonomiky. Ale cokoli nad toto minimum chce vláda zdanit. Používáme-li někdy termín "rozpočtový zločin", tak v tomhle případě je zcela na místě.

K pozměňujícím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, ještě moment. Vy jste ve svém vystoupení hovořil o vrácení předkladatelům, ale to ve druhém čtení nejde, lze pouze navrhnout...

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, zamítnutí samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zamítnutí. Já jsem tedy si to přeložil do toho vrácení garančnímu výboru k novému projednání, což je jiná varianta toho vrácení, ale ptám se vás tedy, jestli procedurálně něco navrhujete.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ne, navrhuji zamítnutí návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili zamítnutí. Dobře, ve třetím čtení. Dobře, děkuji, zpravodaj si poznamenal.

Můžeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Věry Kovářové, dále s přednostním právem po kolegyni Kovářové pan Jan Bartošek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes projednáváme vládní novelu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Já si myslím ovšem, že tato novela by se měla jmenovat trochu jinak. Měl by to být vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s tím, jak vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků. Vláda slibovala, že nebude zvyšovat daně. Daně zvyšuje tímto návrhem, a nejen daně, ale zvyšuje i správní poplatky, např. za vklad do katastru nemovitostí.

Začněme tedy u změn sazeb a zvýšení sazeb u hazardu, alkoholu a cigaret. Vláda toto odůvodňuje, že je potřeba bojovat proti závislostem, zvýšit ochranu občanů před návykovými látkami a hraním hazardních her. To by se dalo pochopit, můžeme s tím i souhlasit a na první pohled skutečně nelze nic namítat. Ale dalo by se to pochopit, pokud by vláda jasně řekla, kolik finančních prostředků z navýšení výběru z těchto tzv. neřestí dá na ochranu a na prevenci a na boj se závislostmi. Takto to vypadá, že vše půjde do státního rozpočtu. Jen zdanění nepomůže ochránit obyvatele před návykovými látkami ani před hazardními hrami.

Začněme u hazardu. Je jasné a odborníci říkají, že regulace je potřeba, ale je také potřeba regulaci odstupňovat, a to např. vyšším zdaněním nejrizikovějšího hazardu. Paní ministryně hovořila o tom, že do diskuse na toto téma byla zapojena celá řada odborníků. Pokud se podíváme na zvyšování sazeb, tak vidíme, že k největšímu navýšení dochází u loterijních her z 23 na 30 %, a to právě odborníci označují za jednu z největších chyb. To samé platí o kurzových sázkách, kdy k navýšení dojde, a to z 23 % na 25 %. Ovšem nejvyšší společenské náklady jsou u hazardu, to znamená u hracích automatů. A pokud vláda hovoří o tom zdravotním hledisku, ale také přizná to, že chce z těchto daní mít ekonomické příjmy do státního rozpočtu, tak by bylo logické zdanění té části hazardu, která má největší podíl na trhu. Například v Evropské unii je u loterií podíl 62 %, kdežto v České republice pouhých 13 %. Proto by bylo logické navýšit právě u hracích automatů, to znamená u toho hazardu, který je nejrozšířenější, právě onu sazbu, a k tomu navýšení nedochází. Podle hodnocení dopadu regulace podle RIA by tato část hazardu snesla navýšení až 38 %, aniž by to ovlivnilo jejich výnosy. A pokud vím, v rozpočtovém výboru takový pozměňovací návrh prošel a myslíme, že to je cesta správným směrem.

Pokud se podíváme na alkohol, tak tam dochází k určitému navýšení, a také můžeme říci, že tvrdý alkohol opravdu způsobuje největší komplikace. Ale ještě k paní ministryni ohledně piva a toho, co je nejškodlivější, tak jen můžeme konstatovat, že právě mládež začíná s pitím piva a pak pokračuje až k tomu tvrdému alkoholu.

Nemohu souhlasit s některými argumenty, které tady paní ministryně zmínila ohledně navýšení sazby daně u cigaret. Ukazuje se, jak paní ministryně říkala i v rozpočtovém výboru, tak Česká republika má velmi nízký podíl nelegálních cigaret, nezdaněných cigaret. Ovšem podle sběru prázdných krabiček na poslední dva roky se ukázalo, že se tento zvýšil, dokonce zdvojnásobil, ze 4 na 10 %. To znamená, že objem nezdaněných cigaret v České republice podle těchto odhadů je cca 10 %, což si myslím, že je poměrně vysoká částka. Samozřejmě pokud dojde k navýšení (ceny) krabičky cigaret, tak se zvýší cenová výhoda polských a slovenských výrobků, a ten rozdíl mezi těmito výrobky a českými vzrůstá ze 4 na 16. A pokud paní ministryně argumentuje tím, že na Slovensku a v Polsku dojde ke zvýšení daní na cigarety, tak zatím o tom můžeme jenom poslouchat od vás a musíme vám tedy věřit.

Dále zajímavý údaj, který paní ministryně zmínila na rozpočtovém výboru, že navýšení ceny krabičky cigaret nebude mít vliv na to, zda němečtí či rakouští turisté přestanou kupovat cigarety u nás. Vezměte si, že okolo 30 % v České republice prodaných cigaret tak činí výnos spotřební daně a DPH téměř 25 mld. korun. Ovšem sníží-li se rozdíl mezi cenou krabičky cigaret v Německu či Rakousku a v České republice, pak může dojít ke snížení nákupu v České republice a samozřejmě pak ten nárůst výběru ze zvýšené ceny cigaret nebude asi také tak vysoký, jak vláda očekává. Tak to bychom měli cigarety.

A nyní mi dovolte, abych se vyjádřila k dalšímu nápadu, který je obsahem této novely, a to je zdanění technických rezerv pojišťoven. Takzvané technické rezervy jsou ve skutečnosti peníze, které si pojišťovna schovává do budoucna, aby měla z čeho vyplácet svým klientům životní pojištění. Jsou to tedy peníze klientů, které jsou připraveny na výplatu budoucích plnění pro případ, že dojde k onemocnění, úrazu, či dokonce úmrtí, případně k podstatnému omezení schopnosti chodit do práce. Takový je princip životního pojištění. Smyslem rezerv je pokrytí budoucích nároků pojištěnců vyplývajících právě z pojistných smluv. Zdaňovat tyto peníze je hazard s důvěrou lidí, kteří se pojistili. A samozřejmě, a o tom zde nepadlo ani slovo, povede k nárůstu ceny pojistek. Znamená to tedy, že touto úpravou v podstatě vláda chce projíst životní pojištění našich občanů. Některé pojišťovny tak mají odvést odhadem dokonce 300 až 500 % čistého zisku jako jednorázovou daň. To zde již bylo zmíněno. A je také třeba si uvědomit, že jde o výnos jednorázový, nikoliv trvalý, který je tedy rozložen na dva roky. A pokud se z něj budou platit opakující se, zejména mandatorní výdaje jako důchody, rodičovský příspěvek a podobně, vytvoří se tím jen další nerovnováha ve veřejných financích.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych krátce zmínila pozměňovací návrhy, které reagují na výtky, které jsem přednesla v předcházející řeči.

Prvním pozměňovacím návrhem je návrh můj, dále pak poslance Ferjenčíka a poslance Bartoška. Tento návrh se týká zrušení zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí na dvojnásobek, tedy že částka za vklad do katastru se nezvýší na 2 tisíce korun, ale zůstane v té původní výši, která je tisíc korun.

Druhým pozměňovacím návrhem je změna u zdanění technických rezerv. V podstatě se jedná o to, že dojde k vyloučení rezerv na životní pojištění z vládního návrhu zákona. Je to jakýsi určitý kompromis a zůstává tam pouze neživotní pojištění.

Můj třetí pozměňovací návrh je kompromisní a představuje úpravy vládního návrhu tak, aby zdanění rozdílu při přechodu na novou metodiku bylo rozloženo na více než dvě zdaňovací období. Já tyto pozměňovací návrhy podrobně představím v podrobné rozpravě.

Abych na závěr řekla něco pozitivního: Velmi vítáme změnu sazby u daně z nemovitosti na remízky. A myslím, že na tom bude shoda v celé Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslankyni Věře Kovářové. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Jan Bartošek. Ještě než mu udělím slovo, omlouvá se jeho stranický kolega Stanislav Juránek z jednání Poslanecké sněmovny, a to od 12 hodin na celý jednací a zítřejší den. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jsem přesvědčen, že každý daňový zákon by měl mít zpracovanou takzvanou RIA, to znamená, dopad do podnikatelského prostředí. Je to z toho důvodu, že všechny kompetentní orgány, které se mají k čemu vyjádřit, tak je důležité znát jejich stanovisko. Tento tisk to nemá. A můžeme se ptát, proč se tak stalo. Vláda měla dost času, věděla, čeho chce dosáhnout, a mohla se zeptat i například České národní banky ohledně zdanění rezerv pojišťoven. Jsem přesvědčen, že vláda to neudělala z toho důvodu, že stanovisko nechce znát, protože k mnoha věcem by bylo stanovisko negativní.

Paní ministryně zde říká, že Česká republika patří k zemím, kde nelegální alkohol, tabák a další věci jsou velmi nízké. Já jsem za to rád a souhlasím s vámi, ale jsem přesvědčen, že se to tak děje právě na základě toho, že daňové nastavení vždycky bylo podrobeno zkoumání, do jaké míry to ten průmysl unese a do jaké míry už to povede k tomu, že se naopak rozbují ať už pašování tabáku, černé palírny a ostatní. Můžeme se domnívat a vy můžete říkat: jsme na tom nejlíp, je to dobře, ke změně nedojde. Byl bych samozřejmě rád. Ale dokud to není podloženo nějakým oficiálním stanoviskem, tak se bavíme pouze o domněnkách, a nikoliv o realitě. A skutečně se může stát, že situace v této oblasti, to znamená pašování tabáku, černé palírny a rozvoj nelegálního hazardu, může skutečně nastat.

Vláda se zde holedbá tím, že přece tím, že zdražujeme alkohol, tak je to to nejlepší, co můžeme udělat pro prevenci a léčbu. Říkal jsem to při prvním čtení a říkám to i teď, není tomu tak a je to pouze alibistické tvrzení, protože bez toho, že byste zdražení jako jeden z nástrojů zhoršení nebo snížení dostupnosti alkoholu použili například i mediální kampaně, určitou restrikci prodeje tvrdého alkoholu na benzínkách, omezení prodeje tvrdého alkoholu v obchodech tak, jak je to jinde ve světě, tak samozřejmě to jsou nástroje, které jsou ze světa známé, používají se a fungují. Bohužel zde není ministr zdravotnictví, aby mi na to mohl odpovědět a mohli jsme si o tom popovídat. Ale já říkám, že samotné zdražení nic takového, co očekáváte ve smyslu, že se promění chování konzumentů, tak to nenastane.

To stejné se týká i hazardu. Když jsme přijímali tento hazardní zákon, který je v praxi, tak byl diskutován a k tomu byla skutečně zpracována analýza RIA. A já si kladu otázku, proč v tomto případě také není zpracována. Zda míra zatížení daní odpovídá, zda nepovede k rozvoji černého hazardu. Ani zde nemáme odpověď od vlády. Můžeme se pouze domnívat anebo předpokládat. A jenom pod čarou dodávám, že stále ještě není uveden do provozu registr hráčů, adiktologické brzdy a všechny tyto nástroje, které měly patologické hráče od hazardu vzdálit a znemožnit jim hraní.

Z toho důvodu já navrhuji, aby jedno procento - a v podrobné rozpravě načtu ty pozměňovací návrhy - bylo alokováno na prevenci a léčbu. Jsem bohužel přesvědčen, že část lidí nedokáže hazardní vášeň zvládnout a propukne u nich závislost. A já jsem přesvědčen, že vláda z těchto peněz, z těch hazardních peněz, by měla jasně jedno procento vyčlenit na prevenci a léčbu, aby dokázala pomoct těmto lidem a organizace zabývající se prevencí a léčbou měly jistotu financování v oblasti prevence sociálněpatologických jevů.

Pak je tady otázka zdanění pojišťoven. To, co zde řekli i moji předřečníci, velké pokušení každé vlády. Tato vláda podlehla dvojímu pokušení a jedno z nich je, že spoustu peněz mají na svých účtech kraje, takže v konečném důsledku nedofinancovala dostatečně sociální služby, které v současné době budou nuceny ze svých prostředků dofinancovat sociální služby. A druhá věc, pokušení ve vztahu k pojišťovnám. Jsem přesvědčen, že tento krok je špatný, a budu navrhovat, aby pojišťovny zdaněny nebyly. Věc jednoduchá. Ptali jste se na stanovisko České národní banky, co si o tom myslí. V rámci podvýboru to bylo diskutováno a bylo řečeno, že tento krok je vnímám jako velmi rizikový. A můžeme se bavit, jestli důsledkem tohoto kroku bude zdražení pojistek, jednorázový benefit do rozpočtu a následný propad pro všechny další vlády, a tak dále.

Vzhledem k tomu, že tento návrh, tento daňový balíček, vláda skutečně připravila šlendriánsky a nedala k tomu odborné zázemí a stanoviska, tak se pohybujeme v oblasti domněnek a předpokladů, nikoliv reálných výpočtů. Oceňuji stanovisko rozpočtového výboru, který přijal to, že se domácí kotelny vyjímají a že se jim nebude rušit výjimka na zemní plyn, protože by skutečně došlo k tomu, že se lidem zdraží v domácnostech teplo, a to je špatně. V současnosti víme, jak obtížné je pro mladé rodiny získat bydlení a ufinancovat ho. A tato vláda místo toho, aby mladým rodinám a všem, kteří chtějí bydlet, pomohla, tak zdražuje zápis do katastru - tam budu také dávat pozměňovací návrh - chce zdražit teplo a situaci mladým rodinám směrem k bydlení skutečně neusnadňuje.

Tolik alespoň obecné stanovisko v rámci této rozpravy. V podrobné rozpravě načtu několik svých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Janu Bartoškovi a nyní pan poslanec Radek Koten. Připraví se kolega Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážení páni ministři, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající. Já bych tady velice rád načetl tento pozměňovací návrh, který je k tomuto sněmovnímu tisku 509. Je to k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Ten by se tedy měnil takto:

1. V části druhé, čl. III. se za dosavadní novelizační bod 14 vkládají nové novelizační body, které znějí:

X. V § 26 odst. 2 písm. a) se slovo "40 000" nahrazuje slovem "100 000".

XI. V § 26 odst. 2 písm. c) se mezi slovo "stavby" a slova "s výjimkou" vkládají slova "jejichž vstupní cena je vyšší než 100 000 Kč".

XII. V § 26 odst. 2 písm. e) se slovo " 40 000" nahrazuje slovem "100 000".

XIII. V § 26 odst. 3 písm. c) se slovo "40 000" nahrazuje slovem "100 000".

XIV. V § 27 písm. a) se slovo "40 000" nahrazuje slovem "100 000".

XV. V § 33 odst. 1 se slovo "40 000" nahrazuje slovem "100 000".

Následující body se přečíslují.

2. V části druhé, čl. IV Přechodná ustanovení se za dosavadní novelizační bod 5 vkládá nový novelizační bod, který zní:

XVI. Zůstatkovou cenou hmotného majetku podle § 26 odst. 2 a 3 uvedeného do užívání ve zdaňovacím období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož vstupní cena nepřevýšila 100 000 korun, lze uplatnit do daňových výdajů ve zdaňovacím období, v němž nabyl účinnosti tento zákon.

Tento návrh odůvodňuji takto: Návrh zvyšuje limit definující samostatné hmotné movité věci jako hmotný majetek ze stávajících 40 000 nově na 100 000 korun. V praxi to znamená, že drobný majetek v pořizovací ceně do 100 000 korun bude moci být poplatníkem jednorázově uplatněn jako daňově účinný výdaj. Současně se tento limit rozšiřuje i na stavby, neboť v praxi dochází k situacím, kdy poplatník vybuduje plot, například za 35 000, ale daňově jej odpisuje po dobu 20 let.

Návrh obdobně zvyšuje limit pro definici:

a) zvířat jako hmotného majetku, který je účinný od roku 2009;

b) tvorby jiného majetku na straně uživatele v případě finančního leasingu, který je účinný od roku 1999;

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování, kterým je bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, jestliže výdaje související s jeho pořízením tento limit nepřevýší;

d) technického zhodnocení hmotného majetku.

Návrh nového limitu pro definici samostatných hmotných movitých věcí jako hmotného majetku má primárně umožnit účetním jednotkám integrovaného záchranného systému, popřípadě Policie České republiky, Vězeňské služby a tak dále, rychleji amortizovat finančně náročné přístroje a vybavení. Současně významně pomůže podnikatelskému sektoru především z hlediska budování digitálního státu. Sjednocení daňového režimu u těchto kategorií majetku pak přispěje k přehlednosti a spravovatelnosti daně z příjmů.

Tato valorizace je navrhována po 21 letech, neboť stávající výše platí od roku 1998. Návrh nového limitu ve výši 100 000 korun je stanoven přiměřeně, pokud jej srovnáme s vládou navrhovaným 100% zvýšením poplatku za návrh do vkladu nemovitostí, které přicházejí již po sedmi letech, které je zdůvodňováno inflací.

Takže to by bylo asi všechno. Žádám vás tedy o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože si myslím, že takovéto vedení v účetnictví, kdy vedete v účetnictví věc, která už je dávno spotřebována, už je pryč, už je zničena, nahrazena novou, tak my to pořád vedeme jako podnikatelé, nebo i jiné účetní jednotky státu, tak to vedou stále v účetnictví a pořád dokola se to odepisuje. Já si myslím, že stát o nic nepřijde, protože pokud se má ta věc odepisovat třeba pět nebo deset let, tak stát pravidelně stejně v těch daňových odpisech úlevu tomu poplatníkovi dává, takže tento návrh jenom zvyšuje částku, která se dá odepsat okamžitě, a nebude to tedy potom figurovat v účetnictví na ty další roky. To je všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radku Kotenovi. Nyní pan kolega Jan Hrnčíř, připraví se paní kolegyně Krutáková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, sněmovní tisk č. 509, nemůžeme podpořit, protože i přes slib této vlády v programovém prohlášení, že nebude zvyšovat daně, tento návrh zákona výrazně zdražuje život občanům. My v SPD chceme naopak lidem život zlevňovat. Tento vládní návrh mimo jiné skokově zvyšuje spotřební daň na alkohol a tabák včetně pěstitelského pálení, zvyšuje zdanění z hazardu, zavádí zdanění výher z loterií a sázek nad 100 tisíc korun, aniž by se řešilo, jaké měl sázející náklady, než vyhrál. Ruší také osvobození zemního plynu používaného v domovních kotelnách od daně z plynu, což povede ke zdražení vytápění cca 400 tisícům domácností, také třeba domovům důchodců apod. Zvyšuje se také na dvojnásobek poplatek za vklad do katastru nemovitostí, i když tu máme i nesmyslnou daň z nabytí nemovitosti. Toto všechno v době, kdy máme historicky nejvyšší hospodářský růst, a tím i nejvyšší daňové výnosy.

Paní ministryně Schillerová na rozpočtovém výboru řekla, že Čechům v posledních letech stouply mzdy, a tedy i jejich kupní síla. To je do značné míry pravda. Také s tím narostl i výběr daní. Ale vládě to stále nestačí. Na druhou stranu se zdražilo téměř vše - bydlení, energie, potraviny, služby a další. To je potřeba také říct.

Proto navrhujeme navýšení základní slevy na poplatníka a slevy na manžela podle zákona o dani z příjmů, a to na 27 400 korun ze současných 24 840 korun. Toto navýšení reaguje na soustavný růst minimální mzdy i průměrných mezd v posledních letech. Zvýšení je navrženo minimalisticky, tak aby nedošlo k fatálnímu ohrožení příjmů státního rozpočtu, a zároveň kompenzuje zejména pro pracující občany skokové zvýšení spotřebních a dalších daní obsažených ve vládním návrhu tohoto zákona.

Navrhujeme také navýšení částky pro osvobození příležitostných příjmů. Zákon o dani z příjmu umožňuje, aby zdanění nepodléhal příležitostný příjem, který v ročním součtu nepřesáhne částku 30 tisíc korun. Typickými příjmy jsou nájmy movitých věcí, příjmy z pěstitelství, chovatelství či prodeje nepotřebného majetku např. maminkami na mateřské dovolené. Patří sem např. i příjmy z provozu malých výroben elektřiny do 10 kW, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem. Limit pro nedanění příležitostných příjmů ve výši 30 tisíc korun byl zaveden v roce 2014, přičemž od té doby došlo k navýšení cen movitých věcí, stejně jako obecnému nárůstu cen a inflace. Účelem pozměňovacího návrhu je proto navýšit částku, do jaké se příjmy formou přivýdělku nemusí danit, na 36 tisíc korun. Odhadovaný výpadek příjmů do státního rozpočtu bude naprosto marginální, oproti čemuž stojí posílení finanční situace rodin s nízkými příjmy či důchodců, kteří si příležitostným prodejem zlepšují svoji životní situaci.

Dále navrhujeme snížení daně z příjmu pro malé firmy, podobně jako v sousedním Slovensku. Totiž daňová zátěž v České republice patří mezi nejvyšší v Evropské unii. Snížení daně pro malé společnosti, jejichž roční příjem nepřesáhne částku 3 miliony korun, umožní ušetřené finanční prostředky investovat do dalšího podnikání, které v konečném důsledku bude pozitivním přínosem pro českou ekonomiku. Malé firmy a podniky jsou jedním z důležitých pilířů fungujícího hospodářství, a proto je nezbytné je podporovat. Výpadek v příjmech státního rozpočtu, který nastane po schválení předloženého návrhu, lze efektivně kompenzovat jinými daňovými opatřeními, kterými může být vyšší míra zdanění nadnárodních korporací nebo zavedení účinných pravidel pro odliv zisku z České republiky.

Doufám, vážené kolegyně, kolegové, že naše návrhy podpoříte. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Hrnčířovi. Nyní paní poslankyně Jana Krutáková, připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámila se svým pozměňovacím návrhem k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů z veřejných rozpočtů. Můj pozměňovací návrh je jednoduchý: v části první čl. I je uveden novelizační bod k § 4 zákona o dani z nemovitých věcí a je zde uveden výčet pod bodem k) pozemků a využití pozemků, kde budou osvobozeny mimo jiné i krajinotvorné prvky od daně z nemovitých věcí. Navrhuji, aby v bodě 3 byla ještě doplněna slova "skupina dřevin na ostatních plochách".

Moje odůvodnění je následující: Zemědělci požadují, aby byla snížena pozemková daň z tzv. krajinných prvků. O tom, že krajinné prvky jsou důležité, se v poslední době neustále hovoří. Jsou to prvky, které zadržují vodu v krajině, zabraňují erozi a poskytují také útočiště zvířatům a rostlinám. Navrhovanou změnou dojde ke zrušení povinnosti placení daně za krajinotvorné prvky na všech druzích ploch, tedy i na plochách ostatních, a dojde tak k odstranění složitého dokazování, zda uvedená plocha je, či není vyloučená ze zemědělského a jiného ekonomického využití. V podrobné rozpravě se potom přihlásím k tomuto svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Krutákové. Dalším vystupujícím je pan poslanec Radek Holomčík, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám tady představil dva své návrhy. Jeden je pozměňovací návrh a druhý je návrh doprovodného usnesení.

Ten pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý. My už jsme ho jednou s kolegou Ondřejem Polanským podávali. Týká se domácího vaření piva. V současné době, pokud chcete vařit doma pivo, tak máte roční limit 200 litrů, musíte to hlásit Celní správě a musíte vést a archivovat evidenci deset let. Ten náš návrh - původně jsme podávali návrh na navýšení na 2 000 litrů, zrušení povinnosti ohlášky a zrušení povinnosti evidence, nakonec po nějakých diskusích, které se tady už minule vedly, jsme tam ponechali povinnost ohlášení orgánům daňové správy a zkrátili jsme dobu povinnosti vést resp. archivovat evidenci z deseti na tři roky. Co zůstává, je to zvýšení limitu ze 200 litrů na 2 000.

To množství bylo diskutováno. Zaslechl jsem tady několik připomínek, že je to strašně moc a že to nedává smysl. Ono to samozřejmě smysl má. Jednak v rovině principiální - my v podstatě neděláme nic jiného, než nějakým způsobem harmonizujeme domácí vaření piva s domácí výrobou vína. Vinař si může vyrobit 2 000 litrů vína. Samozřejmě má další omezení vycházející z vinařského zákona, ale to je jiná diskuse, jiná věc. Takže jedním z těch smyslů je harmonizovat domácí vaření piva s domácí výrobou vína.

A ta druhá věc je v podstatě logická, nebo spíše věcná. Limit 2 000 litrů je v podstatě nastavený tak, aby se tomu domovarníkovi nestalo, nebo s velkou pravděpodobností nemohlo stát to, že ten limit přesáhne, ale zároveň aby to nebylo lukrativní z hlediska nějakého nelegálního prodeje. Je to podle našeho názoru i podle diskusí, které jsme vedli s lidmi, kteří se domácí výrobou piva zabývají, vlastně nějaká rozumná hranice, tak aby byly splněny ty dvě podmínky.

Zároveň považujeme podporu domovarnictví za poměrně důležitou. Někdy se říká jasně, dáváme občanům další možnost, jak se dostat k levnému alkoholu. Tento argument neobstojí. My jsme dostali od právě domovarníků, kteří vaří, nějaké vyčíslení nákladů na receptury a skutečně tam ty ceny byly od 17 korun někde do 30 u takových těch normálnějších druhů piva, a teď se bavím o ceně za půllitr, 17 až 30 korun za půllitr u těch standardnějších receptur. U nějakých speciálních, kde jsou potřeba nějaké speciální druhy chmele a sladu, tak je to ještě více. A když si vezmete, kolik stojí v obchodě nejlevnější pivo, tak je výrazně levnější než těch 17 až 30 korun. Takže tento argument neobstojí.

Co je důležité, v posledních několika letech zažívají velký boom mikro- a minipivovary. A je poměrně nedostatek sládků. A když se budete bavit s lidmi, kteří už se věnují té komerční činnosti, mikropivovarům, minipivovarům, tak zjistíte, že vlastně nemalé množství sládků, kteří teď vaří komerční pivo, odvádí z toho daně, případně třeba zaměstnávají další lidi, tak vzešli právě z těch domovarníků. Protože oni se to naučili, pochopili, o čem výroba piva je, pochopili, jak se jednotlivé receptury a suroviny chovají, a začali se tomu věnovat profesionálně.

Další důležitá věc. Pokud se bavíme o alkoholismu, tak je to v podstatě o tom, že si člověk nevybírá moc, co pije, jde mu prostě o ten etanol. Když se bavíte s domovarníky, tak vám řeknou, že od té doby, co vaří pivo, tak se jim zásadně změnil vkus. Začali si víc vybírat, začali víc chápat, takže to má pozitivní dopady i na nějakou, řekněme, kultivaci spotřebitele.

A poslední věc k těm domovarníkům. Proboha, mně přijde naprosto absurdní, abychom lidi omezovali v něčem tak přirozeném, jako je domácí vaření piva. Dělalo se to tady historicky dávno, má to tady tradici a myslím si, že pokud chceme, aby občané dodržovali zákony, tak by měly mít ty zákony nějaký smysl. Takže tolik k těm domovarníkům.

Ta druhá, toto doprovodné usnesení se také týká výroby alkoholu, ale v pěstitelských pálenicích. Tam je ta situace malinko složitější. V podstatě teď je to tak, že je nějaká sazba daně za líh komerční a poloviční, 50 %, je sazba za líh vyrobený v pěstitelské pálenici. Se zvýšením spotřební daně za líh, ten komerční, prostě logicky nastává i zdražení pro pálenice. Bohužel v tomto to nejde provést prostou změnou našeho zákona, protože to vychází ze směrnice 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, která platí v Evropské unii už od roku 1992. A to moje usnesení míří tím směrem, že považujeme za dobré otevřít diskusi o tom, že by se ta pravidla měla změnit. Protože to prostě nedává smysl. Bohužel v březnu tohoto roku vládu sabotovala, nebo zabila, podílela se na zabití diskuse o změnách podmínek v EU u domácí výroby alkoholu, případně i u toho pěstitelského pálení. Takže ta racionalizace bohužel, pokud nějaká přijde, se tímto nějakým způsobem vzdálila. Ale my si myslíme, že je potřeba se o tomto bavit, a vysvětlím posléze ty důvody.

Teď bych si dovolil načíst návrh doprovodného usnesení:

"Poslanecká sněmovna

I. konstatuje, že pěstitelské pálení je tradičním způsobem výroby alkoholu v České republice a že realistický daňový režim pro tento způsob výroby je součástí racionální protidrogové politiky, který vede ke snižování celkového množství nelegální a nekontrolované výroby alkoholu;

II. upozorňuje, že současná konstrukce sazeb spotřebních daní určená evropským právem postrádá dostačující flexibilitu;

III. Vyzývá vládu, aby se problematikou sazeb spotřebních daní zabývala na úrovni Evropské unie a do 1. prosince 2020 seznámila Poslaneckou sněmovnu s kroky, které v této věci učinila."

To vychází z jednoho prostého faktu. Myslet si, že zdražením alkoholu, a to i té výroby v pěstitelských pálenicích, se sníží množství páleného alkoholu, je nesmysl. Jediné, co se stane, je to, že se zvýší množství alkoholu vyráběného nelegálně. Pokud chceme - a zopakuji to, co jsem říkal už u těch domovarníků - pokud chceme po občanech, aby dodržovali zákony, měly by mít ty zákony nějaký smysl.

Výroba v pěstitelských pálenicích je způsob, jak vzniká nekomerčním způsobem kontrolovaný alkohol, a to jak z hlediska daní, tak i z hlediska nějaké kvality. Dokonce u těch pálenic nějakým způsobem je ošetřena i kontrola toho, že ten kvas, který se pálí, nevznikl z nějakého kradeného ovoce. Pokud nechceme, aby se navyšovala ta čísla nelegálních pálenic, měli bychom se snažit o to, aby bylo co nejjednodušší dělat to legálně. Podle odhadů, které jsou takové poměrně složitě stanovitelné, je to množství alkoholu, které se u nás vyrobí nelegálně, někde na 50 až 100 % toho množství, které se udělá v pálenicích. Takže tady se bavíme o poměrně velkých číslech.

Já se potom o tom ještě více rozhovořím v rámci třetího čtení. Teď bych vás jenom chtěl poprosit potom o podporu a v podrobné rozpravě se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu a načtu i text návrhu doprovodného usnesení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Radek Holomčík, nyní pan poslanec Václav Klaus, připraví se kolega Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Jsme ve druhém čtení, čili já se vyjádřím obecně k tomuto zákonu. Začnu trošku zeširoka.

Já se snažím přistupovat ke všem návrhům v této Sněmovně nepředpojatě. Takže řekněme, Piráti jsou mi ideově docela daleko, ale když jsem připodepsal zákon, aby se cyklistům, tedy vodákům dal pokoj a mohli si dát pivo na lodičce, tak jsem pro. Když chtějí zavést prokurátorsko-policejní stát tím, že znemožní výkonné moci ovládat prokuraturu a policii, tak jsem zase proti a takhle k tomu přistupuji. Já to jenom dovysvětlím. Moc máme zákonodárnou, to jste vy, soudní, to jsou nezávislé soudy, a pak máme moc výkonnou, která pochází z lidu, její součástí je policie i prokuratura, a bez ohledu na to, co se aktuálně děje, se do toho nemá zasahovat.

Zrovna tak bych teď, dneska, promluvil k té vládní většině, tady k vašemu vládnoucímu hnutí. Já mám řadu z vás rád, je tady řada zajímavých poslanců a politiků, křesťan Juchelka, liberál Nacher, pan profesor Rais, velice uvážlivý vždycky na školském výboru - ale promiňte mi, ten hlavní proud, co doručujete, se chová trošku jinak. Protože účelem státu je, aby nechal lidi být, aby nechal schopné lidi pracovat, protože tahle země zbohatla díky spontánním aktivitám lidí, nikoli kvůli aktivitám vlády, zákazům a příkazům.

A jednou z klíčových věcí, které toto ovlivňují, jsou daně. A vy daně neustále zvyšujete. Vy daně zvyšujete, přijde zanedlouho hospodářská krize, čili pak to bude ještě horší. Odmítli jste snížit daň z nabývání nemovitostí, dneska zvyšujete další balík daní a je jasné, že ta společnost už je na hraně. Vy dobře víte, že když jste v roce 2017 zvýšili daně z tzv. hazardu, tak vám to nepřineslo víc peněz, ale naopak vám tři miliardy ubyly. A vy to jdete zase znovu zkusit a přelít další skupinu lidí na černý trh.

To samé se týká alkoholu. Vždyť ty české likérky a legální výrobci už jsou také na hraně a ta daň je obrovská z každé té lahve. Čili vy to zase zvýšíte a oháníte se přitom nějakou obecnou prospěšností. Tady, prosím vás, kdyby to bylo obecně prospěšné, tak to zakážeme. Můžeme se o tom bavit, že blikající automat je tak strašná věc, že se prostě zákonem nechají rozbít a nikdo na nich nesmí hrát pod nějakými pokutami. Ale vy do toho montujete daně. To samé z hlediska cigaret. Takže teď se snažíte dosáhnout, aby ta krabička stála 200 korun nebo kolik těm občanům, a argumentujete jejich zdravím. Takže to je zase věc naprosto nepřesná.

My tento zákon rozhodně nepodpoříme, protože, za prvé, zvýší daně, vytlačí spoustu slušných provozovatelů ať už nějakého sázení a podobně z trhu, přesune je na černý trh. To samé se stane s alkoholem. Co se stane s cigaretami, to tolik přesně nevím, protože já sám nekouřím, ale taky budou jistě nějaké pokusy to nějakým způsobem obcházet. Čili nedává to sebemenší logiku. A vy ty peníze navíc ani nedostanete, ten řádný přínos státního rozpočtu nebude a ta snaha jenom pak uplácet všechny možné voličské skupiny pak narazí na tu přicházející hospodářskou krizi. Takže je to ve vašem vlastním zájmu takovéto pokusy nedělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klausovi. Nyní s faktickou poznámkou Pavel Plzák a poté pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, nechci zdržovat, ale já jsem poslouchal předřečníka a on řekl zajímavou věc, že ty likérky, které vyrábí ten tvrdý alkohol, jsou už na hraně. Já nevím, kde k tomu přišel, ale co mě jako spotřebitele zaráží, že když si jdu koupit láhev přívlastkového vína, tak dneska ta sedmička už je dražší než sedmička tvrdého alkoholu. Jestli jste si toho všiml. Děkuji. Takže já si myslím, že ta rezerva na nějaké zdražení tam asi možná je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. S faktickou poznámkou nyní ještě pan Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Klaus: Já jsem učitelem matematiky. Já si tady nechci hrát na experta na daně, ale zrovna to víno není dobrý příklad. Tam žádná spotřební daň není. Čili to je trošku mimo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se Leo Luzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Protože jsme ve druhém čtení, já se dneska nebudu věnovat tak detailně jednotlivým bodům novely tohoto daňového balíčku, protože jsem to už udělal minule v prvním čtení. Přesto, než představím svých pět pozměňovacích návrhů, tak mi dovolte, abych řekl pár slov obecně k tomuto daňovému balíčku.

Já jsem pečlivě a bedlivě poslouchal paní ministryni financí a její vysvětlení a znovu se ukázalo, že vláda se snaží toto zvýšení daní zakrýt jakousi bohulibou činností, že některé ty daně jdou do škodlivých činností. Pojďme se podívat ale na samotný název projednávaného zákona, ve kterém je vetknuta ta motivace, jediná motivace, kterou vláda pro tuto novelu má, a tento název zákona je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Tímhle názvem vlastně vláda přiznává tu jedinou motivaci, kterou k předložení má, a je to zvýšení daní. Zvýšení daní, kterým chcete vybrat dalších 20 miliard z kapes daňových poplatníků v následujících letech.

Vláda tím, mimochodem, porušuje i vlastní vládní prohlášení, ve kterém říká, že nebude zvyšovat daňovou zátěž. A aby se to marketingově zakrylo, tak to vláda vykládá jako nějakou bohulibou záležitost, a tak na první pohled zvýšení daní jde do, řekněme, nepopulárních sektorů. Zlé pojišťovny, špatné kouření a alkohol, hazard, výhra v loteriích. Ale je tam i pár návrhů týkajících se bydlení. Pokud by skutečně ta motivace byla taková, jakou tady říkáte a jakou tady říkala paní ministryně, tak by vláda předložila daňově neutrální řešení. Což se nestalo.

Proč to vláda navrhuje? Tak hospodaření se státními financemi, jak vidíme, se za poslední dobu vytrvale zhoršuje. Přes ekonomický růst se projídá budoucnost deficitními rozpočty, málo se investuje a zejména rostou provozní výdaje státu, a to i na úkor investování. Celkový objem rozpočtu roste, ale dlouhodobě nám tady vzniká strukturální problém, protože daleko rychleji než kapitálové výdaje rostou provozní výdaje státu. Dokonce podle stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu je rozpočet připraven na případnou recesi hůře, než tomu bylo před deseti lety. Přesto, že jste měli takové štěstí, že jste poslední rozpočet tvořili v ekonomickém růstu. A přesto jsou státní finance připraveny hůře na případnou recesi a ochlazení, než to mu bylo před deseti lety. A to mě velmi mrzí, protože je to škoda pro celý náš stát a pro celé naše hospodářství.

Navíc složená daňová kvóta vytrvale roste. Zatímco v roce 2015 byla 32,6 procenta, již dnes překonáváme hranici 36 procent. Znamená to, že se v ekonomice více přerozděluje, a bohužel stále vláda nemá dost. Řízení státních financí jste, k mému smutku, bohužel zúžili pouze na otázku, kolik ještě z lidí dokážete vymáčknout peněz. Tak to bohužel vypadá. Já bych se rád mýlil, rád bych to i uznal, kdybych se mýlil, kdybyste podpořili naše pozměňovací návrh, které si vám některé z nich dovolím představit. Další představí mí kolegové.

První pozměňovací návrh, který je pod číslem 3374, je vaše oblíbené a naše oblíbené zrušení daně z nabytí nemovitosti. Včera se o tom tady hodně diskutovalo. Ale já prostě vnímám, že není fér, aby ten, kdo vydělává, platí daně, navíc musel platit státu výpalné ve výši 4 procenta za to, že se chce odpovědně postarat o své bydlení a pořídit si vlastní byt. Tato daň je prostě absurdní a nesmyslná. Pořízení bydlení se stává problémem pro střední třídu a zrušením této daně jim alespoň částečně dokážeme ulevit. Pro běžného občana, pro mladé lidi je tato daň ve výši 4 procenta několik měsíců práce navíc. Místo aby mladí lidé investovali do svého bydlení, budou muset platit na půjčení cizí nemovitosti, protože jejich potřeba bydlet se nijak nesníží, a pokud nebudou mít na dneska tak drahé nemovitosti, nebudou mít na daň, nebudou mít na spoluúčast hypotéky, tak prostě budou muset být, i když by nechtěli třeba, v nájemním bydlení, které také roste, a tím si budou zužovat prostor i pro vlastní úspory, které pak mohou používat na spoluúčast a daň.

Pojďme jako první problém k řešení krize bydlení tuto daň zrušit. Ty desetitisíce korun, které musí lidé platit státu de facto za nic, mohou sami využít daleko efektivněji, než je rozpustit v bezedném státním rozpočtu. Já a náš klub to předkládáme proto, že jsem optimistou, protože věřím, že nakonec vy z hnutí ANO, sociální demokracie a KSČM nahlédnete laskavě na to, že je skutečně nesmyslné od kupujících vybírat 4 procenta, 4 procenta navíc, a nakonec ten návrh podpoříte.

Další pozměňovací návrh, který jsem nahrál do systému pod označením 3372, je návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci DPH na 2 miliony korun. Registrace k DPH je takovým výrazným skokem pro podnikatele, co se týká jejich administrativních povinností, ať se to týká vedení daňové evidence, nebo podávání kontrolního hlášení. Od vstupu do Evropské unie od 1. května 2004 se hranice pro DPH nezvedla a mezi těmito roky, díky inflaci, ekonomickému růstu posledních let, se navýšil počet povinně registrovaných subjektů z důvodu překročení stávajícího limitu 1 milion ze 43 tisíc osob na skoro 116 tisíc registrovaných subjektů. Pokud skutečně chcete zmenšit administrativní zátěž pro ty nejmenší podnikatele, posuňme společně hranici, kdy vzniká nejvíce administrativních povinností spojených s placením daní.

Souhlasem s tímto naším návrhem naplníte vlastní programové prohlášení vlády, ve kterém slibujete, že vláda podnikne další kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele. Já čekám, že mi paní ministryně řekne, že není možné posunout tuto hranici kvůli směrnici Rady Evropy (?). Ale tím, že budeme říkat, že to nejde, se dostaneme do takového začarovaného kruhu, že se to nikdy nestane. Ono je někdy jednodušší říkat, že to nejde, ale kdo chce, hledá způsoby a nehledá důvody. My hledáme způsoby, a proto jsme si vyhledali například příklad Slovinska z roku 2013, které úspěšně na evropské úrovni projednalo zvýšení DPH z 25 tisíc na 50 tisíc eur. Mimochodem v rozhodnutí Rady Evropy (?) je uvedeno, že Komise ve svém návrhu plánuje stanovit pravou hodnotu pro osvobození DPH do výše 100 tisíc eur, a proto rada se žádostí Slovinska souhlasila. Dokonce v článku 395 stávající směrnice se říká: "Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoliv členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem." A já nevidím důvod, když si to dokázalo vyjednat Slovinsko, proč by se to nemělo povést České republice. Z mého pohledu je to jenom otázka vůle, chuti a vyjednávacích schopností našich reprezentantů. Mám k tomu připraveno i doprovodné usnesení, které přečtu v podrobné rozpravě. (V sále je velký hluk!)

Dalším návrhem, který předkládám za klub ODS, je prodloužení lhůty pro podání kontrolního hlášení z pěti na patnáct dnů. Poslední dobou vidíme, že stát se k podnikatelům chová mnohdy macešsky, a některé lhůty, které pro ně chystá, jsou opravdu šibeniční. A právě lhůta pěti dnů pro podání opravného kontrolního hlášení je takovou šibeniční lhůtou zejména pro ty nejmenší.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud vedete jiné debaty, než je otázka změny daní, tak zásadně v předsálí. A každý, kdo se chce přihlásit do této rozpravy, jistě slovo dostane. Ale opravdu bych byl rád, aby tady byl klid, aby ten, kdo má udělené slovo, to mohl také využít v důstojném prostředí. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Velice děkuji, pane předsedající.

Lhůta pěti dnů je opravdu krátká lhůta a může v běžných situacích, jako je třeba dovolená podnikatele nebo nečekané onemocnění jeho či jeho účetní, vést ke komplikacím, kdy se takový podnikatel snadno dostane do rozporu se zákonem. Zejména u živnostníků a malých podniků, které mají omezenou pracovní kapacitu a naplnění všech uložených administrativních úkonů, nemají zastupitelnost, mají třeba jenom jednu účetní, je stávající lhůta pěti dnů naprosto nepřiměřená. Proto navrhuji zvýšení této lhůty z pěti na patnáct dnů. Cílem kontrolního hlášení by totiž nemělo být trestání za administrativní pochybení nedodržením kratičkých lhůt. Nadměrný restriktivní přístup státu k daňovým subjektům, jejichž hlavní činností není výkon administrativních činností pro stát, ale vytváření zejména přidané hodnoty v rámci národního hospodářství, vede ke snižování kvality a úrovně podnikatelského prostředí. A mým cílem je aspoň toto nerovné postavení podnikatele a státu v této lhůtě narovnat.

Další návrh, pod označením 3343, je návrh, který mění podání přiznání daně z nemovitosti. Dodnes máme povinnost, nebo občané mají povinnost při změně vlastnictví nejen státu hlásit změnu vlastnictví do katastru nemovitostí, nejen dávat přiznání daně z nabytí nemovitosti, ale musí podávat nové přiznání k dani z nemovitosti. (Poslanec se odmlčel kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Opravdu kolegy nechci jmenovat, ale byl bych velmi rád, kdybyste nechali kolegu Munzara domluvit jeho řeč. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Přesto, že stát má dostatek informací ve svých registrech, přesto nutí občana, aby toto daňové přiznání podával, i pod hrozbou pokut. Ve většině případů by ale stát dokázal vyměřit daň bez toho, aby musel občan dávat toto další daňové přiznání. Já proto pozměňovacím návrhem navrhuji model, který povede k významné redukci této povinnosti, a tedy ke snížení administrativní náročnosti na straně daňového subjektu a občanů. Fungovalo by to na dobrovolném principu, že ten, kdo chce mít jistotu, by si přiznání podal sám, kdo by nechtěl a neměl například žádnou výjimečnou situaci, tak by mu daň vyměřil stát z údajů, které má k dispozici. V tomhle případě chci poděkovat paní ministryni financí a Ministerstvu financí, že mně na základě mé iniciativy poskytly právní podporu a pomáhaly legislativně připravit tento návrh, aby byl věcně správně. Já tedy nevím, jaké bude nakonec konečné stanovisko ministryně financí, ale věřím, že toto můžeme společně prosadit, abychom snížili daňovou byrokracii pro běžné občany.

Další návrh, poslední, který mám, který je pod označením 3344, je zrušení části daňového balíčku, který navyšuje správní poplatky typu návrhu na vklad na dvojnásobek. Protože původním návrhem se opět prodražuje pořízení vlastního bydlení a jedná se de facto o skryté zdanění, a navíc vláda argumentuje pouze inflací při předložení tohoto návrhu, ale my jsme v podkladech ani nedostali vyčíslení skutečných nákladů na tyto úkony, tak bez toho je to jen další zdražování, bez toho, aniž bychom se třeba shodli na prvním návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proto navrhuji toto zrušení.

Tyto všechny mé návrhy, které jsem zde přečetl, vedou a jsou motivovány cílem snížit daňovou zátěž občanů a snížit byrokratickou a administrativní zátěž občanů a daňových subjektů. Věřím, že je podpoříte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Munzarovi. Je tady jedna faktická poznámka pana poslance Václava Votavy. Připraví se Leo Luzar. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, když pořád poslouchám z úst pravice, ODS, o tom, jak je daň z nabytí nemovitosti nehorázná, amorální, přátelé, v roce 2013, já myslím, že to tady paní ministryně včera říkala, jste tuto daň sami, tehdy to byla daň z převodu nemovitostí, zvýšili ze 3 na 4 %. Proč jste ji nezrušili tehdy? Vždyť jste snad na to měli sílu, abyste ji zrušili? A dnes to kritizujete? Není to pokrytecké? Je to pokrytecké.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě mám dvě faktické poznámky, jedna je od kolegy Munzara, poté Patrik Nacher. Nyní tedy pan kolega Munzar s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já jsem tady svůj pozměňovací návrh obhajoval velice stručně, protože včera jsme si tu debatu užili, ale můžeme v tom zase pokračovat, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Vy pořád ve své argumentaci zapomínáte, že jste tady v roce 2016 provedli v této dani velice zásadní změnu, a to takovou, že jste převedli daňové břemeno z toho, kdo získává finanční prostředky z prodeje nemovitosti, na toho, kdo kupuje, což je velmi zásadní změna. Protože ten, který prodává, získává peníze z prodeje, kdežto ten, kdo kupuje, si musí vydělat na cenu nemovitosti, nebo alespoň na spoluúčast, musí si vydělat na správní poplatky, které navrhujete zdvojnásobit, a musí si vydělat na daň, kde je jeho povinnost od roku 2016. To je velmi zásadní rozdíl. Minimálně od roku 2015 navrhuje ODS zrušení této daně. A jsme v jiné ekonomické situaci než před několika lety. To za prvé. A za druhé si musíte uvědomit, že skutečně dneska ceny nemovitostí tak narostly, že 4 % jsou pro mnohé i ze střední třídy neúnosná. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera, připraví se ještě jednou kolega Votava. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pěkné poledne přesně. Původně jsem chtěl říct to, co říkal pan poslanec Votava. Ještě bych to rozšířil o jeden prvek, a to jest, že ta daň, původně daň z převodu nemovitosti, je tady od roku 1992, jestli si dobře vzpomínám, nebo 1993, teď jsem se díval. To znamená, tady byla dvacet let možnost ji zrušit. Dvacet let! Já to kritizuji odjakživa, protože mi to přijde v principu jako nemorální. Ale dvacet let! To znamená, že jste měli dvacet let možnost ji zrušit, a nezrušili jste ji, tak teď rozumím samozřejmě, že z pozice opozice se to zrušení navrhuje snadněji, než když je člověk ve vládě.

Jinak pokud jde o argument Vojtěcha Munzara o tom, že se změnila ta konstrukce, tak ono vlastně už to bylo předtím taky, když se na to podíváte, že tu daň z převodu nemovitosti platil sice prodávající, ale kupující byl ručitel, takže když to prodávající nezaplatil, tak to stejně zaplatil kupující. Notabene jestliže platí teze, že jsou furt stejné a jedny peníze, teď tady nechci dávat přednášku k ekonomice, tak i prodávající, i ten prodávající, i prodávající, i kupující ty peníze přece vydělává. Tak je to úplně... Možná v jiném čase. On vydělal, koupil, pak to prodal někomu, pak má z toho nějaké peníze. Zatímco ten, co to kupuje, tak vydělává v té chvíli, když kupuje. Ale vydělávají oba dva. Takže to když už, tak ať je to férový argument. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Vážený kolego Munzare prostřednictvím pana předsedajícího, já s vámi souhlasím v jedné věci, že to, aby platil tu daň nabyvatel, je špatně. Já s tím souhlasím. Já jsem tady minulé volební období také pro to nehoroval. Naopak, byl jsem proti tomu a včera jsem vysvětloval proč. Protože to zdražuje cenu té nemovitosti. A mělo to zůstat tak, jak to bylo. Daň z převodu nemovitosti měl platit ten, kdo tu nemovitost prodává. V tomhle s vámi souhlasím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vaším prostřednictvím bych chtěl reagovat na kolegu Patrika Nachera. To se říkalo, když jsem si přečetl stenozáznamy z minulého volebního období, kdy jsem nebyl součástí Poslanecké sněmovny, tak ten argument byl, že je to jenom převod peněz a že se díky tomu sníží ceny nemovitostí o 4 %, protože to budou platit kupující. Tento předpoklad se nenaplnil. Ten převod v osobě daňového subjektu nevedl ke snížení cen nemovitostí.

A můžeme se tady bavit o devadesátých letech, nebo o minulosti, ale myslím si, že teď jsme, v tomto okamžiku jsme v nějaké ekonomické situaci, nějaká situace je na trhu s byty, která opravdu není pro střední třídu růžová. A co můžeme udělat pro ně, tak bychom udělat měli. A to je právě zrušení této daně. Já opravdu nechápu, proč někteří, nepodezírám z toho pana kolegu Nachera, který podpořil zrušení této daně, ale někteří ostatní vládní poslanci, já upřímně nechápu, proč tak cedíte krev za jedno procento příjmů státního rozpočtu, když vám meziročně rostou příjmy státního rozpočtu desetkrát více, než je příjem z této daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Luzar. Připraví se pan poslanec Skopeček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s odůvodněním svých tří pozměňovacích návrhů, které se týkají jednoho tématu. Nejsem vzděláním ekonom a nebudu se příliš zabývat ekonomickými otázkami týkajícími se daňové kvóty, popřípadě věcmi týkajícími se daňové zátěže obyvatel, ale dovolím si vás upozornit na problém možná ryze technický. Tím se omlouvám všem ostatním, kteří ty technické problémy až tak dalece nevnímají, ale ono to částečně souvisí s tímto materiálem, který dneska projednáváme.

Hospodářský výbor ve svém jednání, když navrhoval a připravoval podklady týkající se daňové zátěže, která se týká průmyslu, navrhl určité opatření, které mělo pomoci - zdůrazňuji pomoci - v komoditě, která je, řekněme, méně vnímána oproti palivům, oproti energetice jako jaderné, a to se týká tepla. Teplo můžeme charakterizovat jako třísložkové.

První složka je teplo, které je nadbytečné z technologických důvodů, to znamená, při výrobě nějakého produktu vám vzniká teplo a vy to teplo musíte spotřebovat, vypustit, popřípadě nějak využít. Samozřejmě to teplo je nějaká energie, to znamená, je to nějaká hodnota.

Druhý případ tepla jsou klasické energetické podniky, které vyrábějí elektrickou energii. A je jedno, jestli používají jako palivo uhlí, plyn, ropné produkty nebo i jadernou energii. A ty to teplo mají jako odpadové teplo, prosím s uvozovkami odpadové teplo, protože je pro ně docela velkým problémem to teplo zpracovávat. Po výrobě elektrické energie to teplo, potažmo teplota páry klesá v generátorech a je většinou chlazeno, proto taky vnímáme u elektráren mnohdy vysoký komín, pokud je to klasická elektrárna, popřípadě chladicí věže, ty už mají všechny elektrárny, protože samozřejmě tu vodu z té páry budou muset někde chladit. Čili to je teplo, které uniká do ovzduší a energie toho tepla je bezúčelně zlikvidována.

A potom samozřejmě je to klasické teplo, které asi všichni známe, to znamená, máme nějaký kotel, kde přikládáme, abychom měli v zimě teplo a nezmrzli jsme.

To jsou tři typy tepla, které spotřebováváme a využíváme. Rád bych se zaměřil na první dva, o kterých jsem hovořil, z pohledu využití.

Když se technicky zabýváte využitím tepla, tak zjistíte, že ideální by bylo to teplo nějak spotřebovat ve prospěch občanů. V té filozofii se přišlo s takzvaným terminusem technicusem centrální zásobování teplem. Ve své době byly velké podniky plánovaným hospodářstvím nuceny využívat a nuceny na tyto své zdroje tepla napojovat obyvatele, aby samozřejmě ta výsledná cena tepla pro občany byla co nejnižší. To se dělo samozřejmě jak u výrobních podniků, tak u podniků vyrábějících elektrickou energii. A dodnes jsou velké oblasti, a teď hovořím o svém kraji, Moravskoslezském kraji, všechna velká města, která měla nějaký průmyslový podnik, a věřte mi, je jich tam velice hodně, napojena z větší části právě na centrální zásobování teplem. Toto teplo je vedeno mnohdy na velké vzdálenosti a mnohdy nevyhovujícími styly dopravy, to znamená potrubím, které má též své stáří a potřebovalo by výměnu. Ale přesto je to možná nejefektivnější, ale určitě nejekologičtější výroba tepla, protože tyto teplárny, které dodávají to teplo, potažmo výrobní podniky musejí splňovat docela přísné ekologické limity.

V současné době se tato myšlenka, která historicky byla zcela běžná, znovu oprašuje a jsou plány na napojování na dálkový rozvod tepla velkých měst, teď hovořím o jaderné energetice, a plány napojení nejbližších velkých měst v dosahu až dokonce 50 až 70 kilometrů, které by mohly toto odpadní teplo - zase s velkými uvozovkami - odpadní teplo při výrobě elektrické energie využívat k topení občanů a úspoře klasických fosilních paliv, která se k topení používají.

Samozřejmě konkurenceschopnost takto vyráběného tepla je vícesložkový problém. Ten problém není jen v palivu, které spotřebováváte, ale také samozřejmě v nákladovosti distribuce, v nákladovosti výroby a v nákladovosti zatížení těchto firem, podniků novými způsoby eliminace buď fosilních paliv, popřípadě eliminace ekologických problémů způsobovaných těmito výrobci, a to v dnešní době hlavně emisními povolenkami, o kterých jistě víte, že je docela výrazně zdražují, ale samozřejmě také vstupními surovinami a dalšími daňovými povinnostmi, které tyto podniky mají. Tady mířím zrovna třeba na povinnosti podniků mít odfiltrování a podobné záležitosti, které zase klasické samosprávy ve svém okolí, jako jsou krajské úřady, ukládají velkým podnikům, aby odsiřovaly, aby odprašovaly, aby umísťovaly filtry na tyto velké zdroje tepla, a díky tomu dosahovaly vysokých ekonomických, ale hlavně ekologických standardů, které je potřeba.

S tím souvisí samozřejmě i problematika ceny tohoto tepla v porovnání s tím, co jsme schopni v dnešní moderní době technologií dosáhnout při individuálním zpracování nebo výrobě tepla v domácnosti. Tady chci upozornit na problematiku, a odhlédnu od osobních kotelen nebo od kotlů, které máme každý, kdo vlastníte rodinný domek, popř. topíte si buď klasickými palivy, nebo plynem, nebo elektřinou doma. Toto je problematika sama o sobě. A samozřejmě každý si uvědomuje, že stát ani velké podniky nejsou schopny zabezpečit individuální dopravu tepla na větší vzdálenosti pro individuální vlastníky, a tam je zcela namístě, aby stát pomohl v rámci ekologizace těchto kotlů, a všichni víme kotlíkové dotace, všichni víme také z druhé strany ten problém trošku pejorativně nazvaný ostravskými raketami, kdy v těchto kotlících občané pálili kdeco a samozřejmě to velice znečišťovalo ovzduší. To již dneska snad je už dávno minulostí, když přijdete do obce, malé obce, a octnete se v mlze způsobené spalinami, které tlak vzduchu stlačuje dolů, a cítíte, co všechno jsou občané schopni v kotlích spálit.

Mířím teď k té skupině lidí, kteří samozřejmě mohou využívat dotace a můžou využívat schopnost moderních technologií, pořídit si takovýto individuální kotel a připojit se jakoby v širším měřítku. Teď hovořím o většinou společenstvích vlastníků, popř. bytových družstvech, která si udělají vlastní kotelnu. Pokud je to takováto kotelna, která je postavena v lokalitách, kde prostě není možnost využívat jiné zdroje tepla a není možno je, jak se říká, připojit na větší zdroj, tak samozřejmě je to zcela oprávněná funkce, protože teplo musí být. Ale bavím se o těch možnostech, které dneska skýtá většina českých měst, zdůrazňuji většina českých měst a velkých obcí, které jsou napojeny na centrální zdroj tepla. Většina obcí si tyto centrální zdroje tepla spravuje sama a tady jistě, kolegyně a kolegové, mi dáte za pravdu, že znáte ze svého okolí mnoho měst, která mají vlastní zdroj tepla a efektivně ho využívají, popř. části toho zdroje tepla nechali zainvestovat nějakého jiného vlastníka, ale většinově vlastní zase ty rozvodné části tohoto zdroje tepla, aby participovali a podíleli se na těch dodávkách tepla, ale samozřejmě jsou také přímá napojení výrobních podniků, což je třeba zrovna případ mého zásobovatele tepla, které je dodáváno z výrobního podniku jako ztrátové teplo, a je vytápěn a on to ještě dodává občanům.

Toto zásobování teplem má určitou efektivitu, a samozřejmě můžeme si myslet o těch, kteří nám to teplo dodávají, jak to efektivně spravují a kolik přeplácejí a kolik mají různých jiných výdajů, které nám započítávají do tepla, a jaké ztráty jsou způsobeny dopravou, přesto je to jeden z nejefektivnějších zdrojů tepla oproti zdrojům, které jsme schopni efektivně dát. Bohužel poslední roky, není to otázka minulého roku, je to opravdu otázka posledních let, jsme svědky toho, že jsou oslovována takováto společenství vlastníků, popř. družstva, aby se začala odpojovat od centrálního zásobování teplem. Toto samozřejmě v odůvodněných případech určitě možné je, a bránit lidem jít za možností efektivněji a řekneme i levněji pořídit teplo do svých domovů je jistě problém. Ale zde stojí samozřejmě také společenský zájem. Není to jenom ten individuální zájem uspořit možná tady tisíc korun, možná dva tisíce korun ročně, možná někde víc, ale také někde méně, ale z druhé strany také ta snaha o ekologizaci a zkvalitnění životního prostředí, protože i ty menší kotelny, byť třeba zásobované plynem, což dneska je považováno, byť je to fosilní palivo, svým způsobem je považováno za ekologičtější topení než uhlí, a určitě je, a tak výška komínů, které tyto zdroje mají, je obvykle výškou budovy, u které stojí, a bavíme se o výškách kolem 12-15 metrů oproti třeba komínům, které dosahují podstatně větší výšky a v případě inverzí ve městech jsou nad tou inverzní vrstvou, kdežto právě tato topeniště a domácí kotelny, které jsou níž v té výšce komínů, se podílí částečně i na té inverzi v těchto městech. To je jeden, ten ekologický problém, který v této věci chci nadnést, že to problémem je.

Druhá věc je samozřejmě, že efektivita centrálního zásobování teplem také souvisí s počtem odběratelů, které tyto zdroje mají. Vůbec nechci polemizovat, říkám, s těmi provozovateli, ale bavíme se teď o tom celospolečenském zájmu, který tady dle mého názoru všichni chápeme, že je. A teď když si představíte, že máte proti sobě člověka a firmu, která vám obchází nájemníky a říká, tady zaplatíte určitou sumu peněz, my vám tady postavíme kotelnu, ta kotelna pojede na plyn, vy si podáte pouze žádost na odpojení od centrálního zdroje tepla a budete každý rok šetřit. A teď ty modely financování: my vám dáme slevu a v té ceně, když budete platit stejně jak doposud, to zaplatíte za tolik. Toto všechno jsou obchodní metody přesvědčování těch lidí, ve výsledku pouze a jedině opřeno o to - vy uspoříte oproti těm, kteří vám teď dodávají to teplo, budete mít levnější ceny a budete mít výhody. Chápu ty lidi a zcela jasně vnímám z jejich debat, které kolem toho vedu, že mají pravdu. Ano, my chceme levnější teplo. My tím i svým způsobem tlačíme na dodavatele tepla, toho původního, aby se zamyslel nad efektivitou, aby mu lidé neodcházeli.

Z druhé strany ale jsou tito odběratelé podporováni i dotacemi. A tady je už ten problém, ke kterému mířím a o kterém se budeme bavit v rámci tohoto zákona, který projednáváme, a o nastavení úrovně těch dotací nebo možností zvýhodnění, které tyto zdroje tepla v domácích, v domovních kotelnách - ne v domácích, v domovních, bavím se o množném čísle odběratelů - v těch domovních kotelnách pobírají, vůči těm, kteří dneska představují tu páteř dodávek tepla, a to jsou ty kotelny, velké zdroje tepla, které dodávají do většiny domácností v tom centrálním zásobování teplem tepelnou energii. Tito jsou, jelikož ty zdroje tepla jsou obvykle nad 25 megawattů, postiženi emisními povolenkami, o kterých jsem již mluvil, ale také samozřejmě daňově znevýhodněni vůči tady těmto domácím kotelnám.

Proto jsme se jako Komunistická strana Čech a Moravy postavili pro to, že by měly zůstat zachovány pro ty občany, kteří tuto možnost mají a kteří ji využívají, možnosti určitého zvýhodnění, že přešli na plyn, ale je pro nás docela problémem, za prvé, spekulace s cenou tohoto tepla, a signály, které máme, se objevují, že mnozí, kteří nejenom využívají to teplo pro svou vlastní spotřebu, ale i s ním obchodují, což je také docela zajímavost, protože zásobují nejenom sebe, své rodiny, ale to teplo dodávají jiným odběratelům, anebo reagují v určitém stylu tím, že prostě ano, my sice máme takovouto kotelnu, ale ona není naše, my jsme ji prodali někomu, kdo ji provozuje, a vlastně jsme ve stejné roli, akorát v jiném rozměru se stávajícími kotelnami. Využívají tuto výhodu. Toto považujeme za určitý problém, a proto když chceme zachovat - chceme zachovat to neplacení ekologické daně pro tyto kotelny, přesto bychom chtěli zabránit těm spekulativním přeprodáváním této energie, jinými slovy, aby na těch lidech, na těch nájemnících někdo nemohl dále vydělávat a znevýhodňoval to centrální zásobování teplem, protože když se podíváme na čísla, tak je přibližně 400 tisíc těch odběratelů, těch domovních kotelen oproti 1,6 nebo 1,7 milionu obyvatel, domácností zásobovaných centrálním zdrojem tepla, jsou přesně ta čísla která říkají o tom, jak posuzujeme efektivitu a jak posuzujeme dopad na občany naší republiky.

Mé tři pozměňovací návrhy právě míří k tomu jednomu tématu, a to jest téma té ekologické daně za plyn. V prvním pozměňovacím návrhu, ke kterému se v podrobném čtení přihlásím, navrhuji, aby... s dovolením si to nalistuji..., aby ta ekologická daň, to osvobození od ekologické daně platilo pouze na stávající. Ti, kteří již podstoupili to martyrium, kteří absolvovali nějaké kroky a realizovali, protože to cítili jako potřebu. Ano, máme to. Těžko je asi donutíme, aby se zpátky připojovali nebo řešili, takže tady ano, určitě by měla být zachována určitá možnost to využít. Ale proti čemu bych osobně brojil, je, aby se šíře té nabídky rozšiřovala, jinými slovy, aby se nám čím dál více lidí odpojovalo od centrálního zdroje tepla.

Druhý pozměňovací návrh míří proti těm spekulacím s tímto teplem, které je zvýhodněno. A tady bychom mířili, ať ta výhoda míří na neplátce DPH, protože to jsou přece ti nájemníci, kteří tam bydlí, a to nejsou plátci DPH. Čili aby byla zachována tato výjimka pouze na neplátce DPH, a tím by se velice rychle rozlišili ti, kteří jsou obyvatelé, to znamená ti, kteří mají tu domovní kotelnu jako nájemníci, oproti těm, kteří toto využívají ze spekulativních důvodů.

A třetí možnost k stejnému tématu je odložení platnosti tady tohoto návrhu. Tomu nepřipadám až tak dalece jakoby důraz, protože to pouze odkládá ten problém, který tady máme. Ale myslím si, že stojí za úvahy - a všechny ty tři návrhy míří k tomu jednomu, aby se rozpočtový výbor ve druhém čtení na to podíval a zvážil i druhou stránku té věci, že opravdu tady nám vůči tomu, že my jako poslanci chceme pomoci lidem a umožnit jim využívat levněji energii, na té naší úvaze spekulují, snaží se znevýhodňovat jeden zdroj tepla vůči druhému a ještě na tom vydělat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. S přednostním právem se hlásí pan předseda Faltýnek. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré poledne, vážené kolegyně, kolegové. Dovolte, abych vznesl procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do dneška do 14.30 na základě § 63 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, s tím, abychom doprojednali dneska druhé čtení tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Stanjura k tomu procedurálnímu návrhu. Já vím, že bych měl nechat hlasovat bezprostředně, ale já mám s tímto procedurálním návrhem problém, protože si nejsem jist, zda odpovídá jednacímu řádu.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já mám dvě poznámky. Jednu politickou a jednu procedurální. Navrhuji panu předsedovi Faltýnkovi - a myslím to vážně, aby navrhl a zrušil grémia Poslanecké sněmovny.

První, na čem jsme se domluvili v úterý - a nejrychleji, musím říct - na programu od 14.30. Takže dělejte dohody politické s Jaroslavem Faltýnkem. Fakt to stojí za to. Pak nemůžeme ničemu věřit. Jsme na to připraveni, máme nějak připravené odpolední programy všichni, vy teď bouráte dohodu. Kdyby dohoda nebyla, neřeknu vůbec nic. To je ale politická poznámka.

Teď poznámka k jednacímu řádu. Ten návrh hlasovatelný není. Kdyby ten návrh zněl po pevně zařazených bodech přerušení, tak je to v pořádku. Ale my máme na 14.30 pevně zařazené body. Pokud to pan předseda Faltýnek myslí tak, že ve 14.30 začne předsedající a řekne: Tady jsme, pokračujeme v bodě, ale protože máme zařazené body, přerušuji tento bod - to je v pořádku. Ale pochopil jsem, že takhle to nemyslí. Takže ten návrh, tak jak zazněl, není hlasovatelný a je v rozporu s jednacím řádem a s tím, co Poslanecká sněmovna již schválila, to znamená, pevně určila body, myslím, že pět nebo šest, které se mají projednávat dnes od 14.30.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan místopředseda sněmovny Vojtěch Filip k tomuto návrhu. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové. Já to vnímám tak, že podle jednacího řádu budeme hlasovat dvakrát, že tady existují důvody, pro které budeme už schválený pořad schůze pro tento den měnit. To znamená, že Sněmovna nejdříve musí schválit, že takový způsob je hlasovatelný, protože samozřejmě ta doba, pro kterou je vyhrazena změna programu je od 9.00 do 9.30, resp. od 11.00 do 11.30 ve čtvrtek. A v tomto ohledu ten odkaz na § 63 odst. 1 nepostačuje. Je potřeba si říct, ta doba, ve které měníme ten pořad schůze, je jiná. Pokud to takto bude, tak se nedá nic jiného dělat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Ano, souhlasím s tím, co říkal pan místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. Toto je postup, který je v souladu s jednacím řádem. Pak už neplatí moje námitky vůči jednacímu řádu, platí pouze ty námitky k politickým dohodám. Ale toto je postup, který plně odpovídá jednacímu řádu. Pokud Sněmovna uzná mimořádné okolnosti - chtěl bych slyšet, jaké jsou, to by mě docela zajímalo. Ale pak když většina rozhodne, že nastaly, tak je to skutečně legitimní a může se měnit program vlastně, který byl schválen do této chvíle.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře. Tak pokud existuje shoda, tak budeme hlasovat nejprve o tom, že... (Posl. Faltýnek mluví s předsedajícím mimo mikrofon.) Ano, tak je zde jediná možnost, jak můžeme postupovat, a to je, že budeme hlasovat nejprve o... Já nechci napovídat panu předsedovi...

Můžete, pane místopředsedo. Máme velmi složitou situaci, protože nemohu dát hlasovat o něčem, co nás uvede do rozporu s jednacím řádem. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jako první hlasování bude hlasování o tom, že Sněmovna souhlasí s tím, že nastaly důvody, pro které bude mimo dobu pro změnu pořadu schůze hlasovat o změně pořadu schůze v tuto chvíli. Potom, pokud toto hlasování dopadne dobře, tak je možné hlasovat návrh kolegy Faltýnka.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Já souhlasím s postupem pana místopředsedy Filipa. Každopádně vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nestandardní nástroj, očekávám, že pan předseda Faltýnek řádně zdůvodní, jaké mimořádné okolnosti nastaly k tomu, abychom postupovali tímto způsobem. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já tady samozřejmě souhlasím s výkladem jednacího řádu, tak jak ho řekl pan předseda Filip. Ale nemyslím si, že o tom prvním bodě můžeme hlasovat, protože to by ho musel někdo navrhnout. (Rozruch v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Tady zazněl návrh od pana místopředsedy Vojtěcha Filipa. Návrh, který je v souladu s jednacím řádem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem měl takový dojem, že pan místopředseda Filip říká, jakým způsobem bychom mohli postupovat, ale nevnímal jsem to jako návrh, který zazněl. To znamená, já to pouze potřebuji upřesnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Podruhé řekl, že to je jeho návrh. Já jenom na vysvětlenou. Nedal jsem hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Faltýnka, protože jsem ho považoval za nehlasovatelný, a umožnil jsem tuto rozpravu o tom, jakým způsobem Sněmovna bude postupovat. Pan předseda Kalousek ještě k této věci.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem to pochopil stejně jako pan předseda Bartošek. Takže pardon, beru tedy na vědomí, že to pan předseda Filip navrhl. Ale abychom o tom mohli hlasovat dostatečně poučeně, mohl by prosím pan předseda Filip sdělit ty důvody, které nastaly... Jaksi mimořádná situace... Co je tím důvodem, protože Sněmovna má mimo běžný pořad hlasovat o změně pořadu schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak dámy a pánové, já ještě než dám slovo panu předsedovi Filipovi, prosím, abychom na galerii pro hosty přivítali delegaci výboru pro zahraniční evropské záležitosti Parlamentu Kyperské republiky, kterou vede předseda výboru Giorgos Lillikas. (Poslanci povstali. Potlesk.) Děkuji.

Pan předseda Filip má slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jsem rád, že můžeme pozdravit kolegy z Kypru.

Procedurálně tedy ještě jednou opakuji - navrhuji hlasování o tom, že tady existují důvody, pro které Sněmovna bude hlasovat mimo ten běžný hlasovací termín o změně pořadu schůze. Tím důvodem pro mě je, že tento zákon má zásadní vztah ke státnímu rozpočtu, a byl bych rád, abychom ho projednali před stanovením harmonogramu projednání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně, který je potom první odpoledne. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zazněl procedurální návrh, o kterém je potřeba, abychom hlasovali bezprostředně.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 193 je přihlášeno 188 poslanců, pro 90, proti 72. Návrh nebyl přijat. (Potlesk vpravo.)

 

Je 12.30 hodin, já přerušuji projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon v oblasti daní. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a přecházíme k pevně zařazeným bodům, kterými jsou body volební. (V sále je rušno.)

Dámy a pánové, prosím o klid, ať se můžeme věnovat volebním bodům. (Bez odezvy. Poslanec Mašek se hlásí o slovo.) Hlásíte se k hlasování? Ano, tak vám dávám slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Já jsem hlasoval pro a nesvítí mi tam nic, jako že jsem se zdržel. Čili byl jsem na místě a hlasoval jsem. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře, zazněl návrh na zpochybnění hlasování. Budeme o něm hlasovat. Je zde návrh na odhlášení, všechny jsem vás odhlásil. Ještě prosím, než dám hlasovat, je zde ještě žádost o kontrolu hlasování, pak dám hlasovat o námitce pana poslance. (Poslanec Stanjura kontroluje sjetinu.) K hlasování se ještě hlásí se pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Mašek má na sjetině ano, takže nemůže říkat, že má na sjetině něco jiného, než chtěl. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, pak nemůžeme hlasovat o té námitce, tak jak jste ji vznesl, pane poslanče. Máte slovo, pokud si přejete se vyjádřit v hlasování.

 

Poslanec Jiří Mašek: Já jsem tu námitku dával proto, že jsem to kontroloval u sebe vizuálně, nekoukal jsem se do sjetiny, takže se tímto omlouvám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře, takže stahujete námitku.

 

Poslanec Jiří Mašek: V případě, že je to na sjetině správně, tak samozřejmě stahuji námitku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, rozumím. Pan předseda Bartošek s přednostním právem.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, jenom pro pořádek říkám, pane místopředsedo, že na 12.30 jsme měli pevně zařazené volební body. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já jsem už otevřel nebo zahájil jsem projednávání pevně zařazených bodů, ale musel jsem dát prostor poslancům, kteří prováděli kontrolu hlasování.

Paní poslankyně ke kontrole hlasování.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, kolegové mi řekli, že mám údajně na sjetině, že se zdržuji. Mohla bych se na to podívat, protože vím, jak jsem hlasovala?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tímto způsobem nelze, paní poslankyně, postupovat. Odebírám vám slovo. (Potlesk vpravo.) Pan předseda Kalousek s přednostním právem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedající, odpusťte, ale ve vší úctě, je 12.34. Pokud okamžitě nezahájíte pevně zařazené body, obávám se, že porušujete jednací řád, a já dám námitku proti postupu předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane předsedo, neporušuji jednací řád, protože musím vyhovět námitkám ke kontrole hlasování. Jednám v souladu s jednacím řádem, odebral jsem nicméně slovo paní kolegyni, která nepostupovala při zpochybnění hlasování v souladu s jednacím řádem.

 

Nyní budeme pokračovat v projednávání pevně zařazených bodů. Prvním je

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.