(15.40 hodin)
(pokračuje Kantor)
V obecné rozpravě vystoupilo osm senátorů, z toho jedna senátorka dvakrát. Na základě následné diskuse na plénu Senátu byly nakonec všechny tři návrhy zákonů zamítnuty. Odůvodněním na půdě Poslanecké sněmovny jsem byl pověřen já, Lumír Kantor, s panem senátorem Zdeňkem Hrabou. Pozměňovací návrhy výboru pro zdravotnictví a sociální politiku nebyly nakonec hlasovány vzhledem k tomu, že Senát rozhodl předložené návrhy zákona zamítnout.
Z výše uvedených důvodů tedy za Senát Parlamentu ČR žádám zdvořile Poslaneckou sněmovnu o podporu senátních návrhů, tedy o zamítnutí tisku 62, poslanecký 72, 63, poslanecký 73, a 67, poslanecký 74.
Teď ohledně zákona o znalcích a znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Hlasování číslo dvacet čtyři proběhlo tak, že z přítomných 67 senátorů hlasovalo pro zamítnutí 39 senátorů, proti zamítnutí 4 senátoři a 24 senátorů se zdrželo. Důvodem zamítnutí zákona byla především centralizace znalecké agendy na Ministerstvo spravedlnosti jako orgán politický. Dále byla kritizována obsáhlost navrhovaných zákonů, kdy oproti dosud platné právní úpravě dochází k fakticky ke zdvojení legislativního textu. Nepřiměřené penzum povinnosti vyplývající z nové právní úpravy pro znalce a tlumočníky. V neposlední řadě drakonické sankce ukládané na základě objektivní odpovědnosti za souběžného vypuštění limitace správního trestu. Potom tam jsou nejasnosti, a kontroverze vyvolávala rovněž promlčecí doba přestupkové evidence znaleckých posudků. A byly zmíněny některé výhrady týkající se... takové dílčí problémy. Například zkrácení původní délky praxe soudních znalců z vládním návrhem daných deseti let na pozměňovacím návrhem daných pět let. Například to by mohlo znamenat, že lékař, který má v podstatě po škole a nemá ještě hotovou atestaci, už může psát soudněznalecké posudky. Mohlo by se stát takto.
V diskusi zaznívaly rovněž hlasy podporující přijetí navrhovaných zákonů zejména s ohledem na nutnost přijetí nové právní úpravy s akcentem na stáří dosavadních zákonů.
Z výše uvedeného důvodu tedy za Senát Parlamentu ČR žádám zdvořile o podporu senátního návrhu, tedy o zamítnutí senátního tisku 62 a poslaneckého tisku 72. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi. A nyní se ptám zpravodajů, nejdříve zpravodajky garančního výboru paní poslankyně Heleny Válkové za ústavněprávní výbor, jestli se chce vyjádřit. Ano. A dále je pan kolega Vít Kaňkovský, jestli se bude chtít vyjádřit. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem tady řečnila hodně k tomuto zákonu. A tenkrát, jestli si vzpomínáte, ve sněmovně jsem i řekla, že si beru za úkol vyjít vstříc těm námitkám, o kterých tady hovořila paní ministryně. V létě 2018 jsme připravili v úzké součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti komplexní pozměňovací návrh, který se týká nejenom znalců, ale i tlumočníků, a toho sněmovního tisku 73, to znamená souvisejících změnových zákonů.
Myslím si, že s nimi byl nakonec vysloven... Ne myslím si jako zpravodajka, byl s nimi vysloven souhlas i na ústavněprávním výboru, a proto mě velmi překvapilo potom, že někteří kolegové setrvali na svém zamítavém stanovisku, i když neformálně vědí a znají velice dobře, jak nám současný znalecký stav, resp. situace v oblasti znalecké činnosti komplikuje život. Jak některé soudní procesy se protahují a jak potom na to doplácí i běžný občan. Protože pochopitelně když je někdo buď zproštěn, nebo když se dlouho soudí, potom žádá o odškodnění stát, tak nakonec to zaplatíme my všichni.
Nezřídka, nikoliv výjimečně, jsou u zrodu těchto problémů právě znalecké posudky, které jdou proti sobě, a samozřejmě se musí nařizovat i revizní znalecké posudky. Je to kromě jiného dané i tím, že zde neexistují standardy, které by nařizovaly znalcům, aby dodržovali určitý postup, aby tak, jak třeba k pozměňovacímu návrhu pana poslance Michálka i zdůvodňovali pravděpodobnost objektivity a relevantnosti svých závěrů, případně vysvětlovali, proč se nelze na ně spolehnout, na závěry toho znaleckého posudku, stoprocentně.
Další návrhy, které jsme zapracovali, zazněly od pana poslanec Ondráčka z KSČM. Čili opravdu to šlo, tento zákon, napříč politickým spektrem. A bylo by teď nešťastné, kdyby tato soudní reforma, protože já tomu říkám - tady nejde jenom o reformu znalecké činnosti, ale bude to přímo ovlivňovat i rozhodování soudů -, čili v přeneseném smyslu slova soudní reforma byla vetem Senátu, které není dobře zdůvodněné. Navíc používá argumentaci, která je částečně i neobjektivní, protože kritizuje něco, co v tom návrhu bylo přiloženo. Viz např. kritické připomínky k absenci vyhlášek, odvolávání se na body, které tam nejsou, nebo jsou v jiném pořadí. Takže kdyby byl tento návrh po tolika měsících, vlastně dvou a půl letech úsilí, neschválen, a tím celá práce by šla vniveč.
Čili připojuji se k doporučení, aby zákon o znalcích a s tím úzce související zákon o tlumočnících - já už k tomu zákonu o tlumočnících asi vystupovat nebudu jako zpravodajka, protože to je bezprostředně spojené a spjaté - a související zákony byly Poslaneckou sněmovnou schváleny, a to v tom potřebném počtu hlasů 101. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní Heleně Válkové. Ptám se, jestli má zájem pan kolega Vít Kaňkovský, ale toho tady nevidím. V tom případě otevírám rozpravu. Ale do rozpravy žádnou písemnou přihlášku nemám. Vidím pana kolegu... Tak s přednostním právem pan kolega Michálek, poté pan kolega Marek Benda. Ne, tak dobře, tak pan kolega Benda, potom pan kolega Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, ministryně, dámy a pánové, já snad jenom stručně chci zdůvodnit, proč my nepodpoříme původní usnesení Poslanecké sněmovny a budeme hlasovat v tomto případě se Senátem.
Já bych skoro řekl, že to dokonce není vina ani nikoho z těch, kteří jsou dnes tady v sále přítomni. Nová paní ministryně za to nemůže. Nepochybně paní kolegyně Válková ve snaze opravit návrh zákona připravený panem ministrem Pelikánem odvedla velké množství práce. A já ho nijak nezpochybňuji. Přesto si myslím, že prostě norma tohoto charakteru, která, jak bylo tady řečeno, přináší reformu v jedné části justiční práce, což je právě znalecká činnost - k té tlumočnické se dostaneme v příštím bodu, kde budu možná ještě o kousek kritičtější -, se má zpracovávat opravdu na ministerstvu, s řádným připomínkovým řízením, a ne tak, že bývalý pan ministr si něco připravil už v roce 2016, pak mu to neprošlo Poslaneckou sněmovnou, téměř bez jakékoliv opravy, bez jakékoliv snahy se domluvit s jednotlivými profesními uskupeními, vyslechnout si všechny strany, které tady vystupují, protože těch znalců je opravdu velikánská řada, v řadě oborů, s úplně jinou velikostí, ať už znaleckých kanceláří, znaleckých ústavů, nebo i váhou a velikostí znalců. Někdo se tím je schopen živit úplně, někdo dělá jenom občas nějakou činnost. Prostě je to velmi různorodé a mělo se tam mnohem pečlivěji vážit. ***