(18.20 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)

Další věc. EET nemá žádnou přidanou hodnotu pro své uživatele. Nikdo není motivovaný tím, že by mu EET nějak pomáhalo, že by mu zjednodušilo daně. Že by měl nějakou slevu, že by měl jakoukoli výhodu z toho, že na něj stát uvalil tuhle povinnost. Prostě je to jenom další buzerace navíc, ale nic to těm provozovatelům, těm podnikatelům nepřináší. To je strašná chyba. Místo toho, abyste se soustředili na to, jak dát EET nějakou přidanou hodnotu, aby si aspoň ti uživatelé, co už ho mají, říkali "něco z toho mám, stát mi něco zjednodušil, teď tenhle papír nemusím posílat navíc", tak místo toho akorát rozšiřujete EET na další povolání a i tu paušální daň, kterou my třeba podporujeme, chystáte nesrovnatelně pomaleji než rozšiřování EET. EET je teď před posledním hlasováním, zatímco paušální daň dneska není ještě ani ve Sněmovně, takže já si myslím, že se do konce volebního období ani nestihne při tom, jakým tempem vy na těch návrzích pracujete.

A poslední věc. EET je z hlediska rozpočtu státu a ekonomiky státu naprosto marginální otázka. I kdyby platila ta čísla, která si myslím, že si vymýšlíte, tak jde o jednotky miliard korun. Zvlášť u třetí a čtvrté vlny. Jde o jednotky miliard korun. Zatímco tady máme odliv kapitálu 400 mld. korun ročně, máme tady velké korporace, kde si nejsme schopni došlápnout na transfer pricing. Přímo předseda vlády dělá přes Čapí hnízdo daňové úniky a prostě takováhle je situace. A vy místo toho veškerou svoji politickou energii věnujete na to, abyste na sílu protlačili EET bez jakékoli debaty s opozicí. A to je prostě strašně špatně. Proto Piráti budou hlasovat pro zamítnutí tohoto nedomyšleného zákona.

Děkuji za podporu. (Potlesk poslanců pirátské strany.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Konstatuji, že pan poslanec Luzar bude hlasovat s náhradní kartou číslo 22.

Slovo má další přihlášený do rozpravy, pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Dovolte i mně krátce vystoupit. Slibuji, že nic nebudu uměle natahovat, během těch několika čtení a toho dlouhého legislativního procesu ode mne všechny argumenty zazněly. Přesto pár poznámek a argumentů, proč nebudeme samozřejmě hlasovat pro další vlnu EET.

První argument je, že EET dělá z podnikatelů automaticky podezřelé. Obrací se tu princip, kdy obviněný musí dokazovat třeba policii, že něco udělal špatně. Tady to úplně otáčíme a podnikatel musí dokazovat paní ministryni, resp. Finanční správě, že jedná v souladu se zákony. To je pro mě princip, který podle mne do demokratické a svobodné země nepatří. Stát má dostatečné represivní nástroje, koneckonců i Finanční správu na to, aby případné hříšníky, kterých je podle mého názoru mezi našimi podnikateli minimum, malé procento, aby ty nepoctivé našla, aby je potrestala, a bránila tak férovou soutěž pro většinu podnikatelů, kteří podnikají čestně a v souladu se zákony. Čili první argument je, že se snažíme dělat z podnikatelů, kteří tento stát živí a bez kterých bychom tu ani my neseděli, protože za jejich daně se tady topí, svítí a my tady můžeme být, tak bez nich bychom nebyli. Oni jsou tou produktivní částí ekonomiky a my tu pouze umíme přerozdělovat plody jejich práce. A přesto z těchto lidí, kterých bychom si měli vážit na prvním místě, děláme automaticky podezřelé.

Druhý argument, který proti EET silně zaznívá a je platný, je, že samozřejmě jde o velkou administrativní a byrokratickou zátěž. A neplatí ta věc, ta administrativní byrokratická zátěž jenom na straně podnikatelů, kteří si musejí nově pořídit pokladnu, kteří musí platit každý měsíc nějaký paušál, připojení na internet, papíry na tištění účtenek. Ta administrativní zátěž samozřejmě dopadá i na stát. Koneckonců když jsme viděli, kolik Ministerstvo financí muselo přijmout úředníků navíc proto, aby kontrolovali fungování EET - a já mám jeden osobní zážitek z hospody ve středních Čechách, kde jsem viděl dvě dámy, jakým způsobem se chovaly k podnikatelce a k hostinské, která tam fungovala; takovou aroganci státu jsem ještě neviděl, jako jsem viděl u pracovníků Finanční správy, kteří se, a velmi pozorně jsem to pozoroval, kteří se bavili s podnikatelem. Čili ta byrokratická zátěž je samozřejmě i na straně státu. I ten stát musí vydat více peněz na nové úředníky, které musí kvůli EET zaměstnat.

Třetí argument, proč nechceme EET, je ten, že neplatí argument, že by to vedlo k nějakému vysokému výběru daní navíc, že by to vedlo k odstraňování daňových nedoplatků. Tento argument je lichý zvlášť v České republice, která má jeden z nejsložitějších daňových systémů na světě, jak konstatuje řada mezinárodních institucí. A cesta k tomu, aby daňových úniků bylo méně, není určitě cestou tou, že budeme dál daňový systém a daňovou správu zesložiťovat, ale naopak ta cesta by měla jít opačným směrem. To znamená, že náš daňový systém se stane jednodušším, snížíme daně a podnikatelé budou mít méně příležitostí a méně motivace tyto složité daně a vysoké daně obcházet.

Paní ministryně ráda cituje ekonomy. Najdete spoustu citátů ekonomů, kteří jasně dokazují, že čím jednodušší daňový systém v dané zemi je, čím méně výjimek ten daňový systém obsahuje a čím nižší jsou daně, tím menší je tam riziko daňových nedoplatků, daňové optimalizace. A naopak i s takto nižšími daněmi často ty státy vybírají více daňových příjmů než státy, které mají daňový systém plný výjimek a které mají daňový systém vysoký.

Další věc, která je velmi vážná, je ta, že řada studií také ukazuje, že daňové úniky se dějí nejčastěji ve velkých mezinárodních, nadnárodních korporacích, kde poměrně sofistikovanou činností lze daňově optimalizovat. Tyto velké korporace právě využívají zákoutí složitého daňového systému, využívají velmi specializovaných daňových právníků k tomu, aby i tuto mezinárodní daňovou optimalizaci mohli realizovat. Tam utíká bezesporu nespočetně více peněz, než utíká z toho, že by malý živnostník zatajil nějakou drobnou platbu. Čili daňové úniky nejsou dominantně na straně živnostníků. Daňová optimalizace, což je legální cesta, jak si snížit daně, ale i daňové úniky, a jsem o tom přesvědčen, se dějí zejména na straně velkých korporací.

Zaznívá velmi často, že EET má narovnat podnikatelské prostředí. Je velmi úsměvné chtít narovnávat podnikatelské prostředí další regulací. Jestli je podnikatelské prostředí něčím pokřivené, tak je pokřivené velkou ingerencí státu do podnikání, velkou mocí státu, obrovským množstvím byrokracie a obrovským množstvím regulace, kterým jsme po liberalizačních 90. letech začali v novém tisíciletí naše podnikatele a naše podnikatelské prostředí zatěžovat, ať už ze strany nějaké socialistické představy, že více regulací přináší dobro, nebo i tím, že si nějaká lobbistická skupina, silná zájmová skupina na politicích vylobbovala nějakou výjimku, která šla pozitivně v rámci jejich zájmu, a naopak poškodila zbytek podnikatelského prostředí. Takže regulací se opravdu podnikatelské prostředí nenarovnává, regulací se podnikatelské prostředí komplikuje a vybízí k další snaze podnikatelů se té regulaci vyhnout. Motivuje k dalšímu nečestnému chování podnikatelů.

Chceme-li podnikatelské prostředí narovnat, snižme a zjednodušme daně a odstraňme celou řadu byrokracií, dotací a podobných věcí, které naše podnikatelské prostředí ničí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP