(10.20 hodin)

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Na začátku svého vystoupení bych chtěl říct, že osobně podporuji Stát Izrael v jeho boji o vlastní bezpečnost, podporuji přesun naší ambasády do Jeruzaléma. Ale ve stejný okamžik bych se potřeboval pana Bartoška prostřednictvím pana předsedajícího zeptat a požádat o bližší informace jak o znění toho usnesení, protože opravdu netuším, o čem máme hlasovat, tak o té organizaci, o které se zmiňoval, protože já osobně o ní nic nevím, nevím, jaké jsou její cíle, nevím, kdo ji založil, nevím, kdo jsou její členové, nevím, kdo ji financuje, nevím, kde má sídlo. A protože jsem otevřený svobodomyslný demokrat, tak mám ve svém okolí spoustu lidí, se kterými běžně diskutuji o jejich osobních rozhodnutích, takže vím, že jsou v mém okolí lidé, kteří se snaží nekupovat výrobky pana Babiše, vím, že jsou v mém okolí lidé, kteří se snaží nekupovat výrobky z Ruska, vím, že jsou v mém okolí lidé, kteří se snaží nekupovat výrobky z Číny, vím, že jsou lidé, kteří se snaží nekupovat německá auta.

Takže já bych potřeboval vědět, jestli ta organizace, o které mluví tady pan Bartošek, jedná skutečně rasisticky, antisemitsky, nebo jestli se jedná o organizaci, jejíž členové prostě prosazují své politické názory a politické cíle tím, že nechtějí investovat ve Státě Izrael, nechtějí kupovat izraelské výrobky a vyzývají své demokraticky zvolené legitimní politické zastupitele k tomu, aby je v jejich snaze podpořili. Protože v případě, že by se jednalo o organizaci, která je uznávaná mezinárodně jako rasistická, xenofobní, antisemitská, tak nebudu mít problém toto usnesení, pokud se s ním seznámím, podpořit. Pokud je to pouze další politické aktivistické hnutí na úrovni Milionu chvilek nenávisti, tak v tom případě opravdu netuším, proč bych měl vystupovat proti politickým, legitimním politickým názorům některých lidí na činnost Státu Izrael (upozornění na čas), který jak řekl pan navrhovatel, není nekritizovatelný. Děkuji za tyto informace.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, paní poslankyně Černochové, poté pan poslanec Luzar.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěla reagovat na své předřečníky z komunistické strany, zejména tedy na kolegu Luzara, ale i na kolegu Kováčika. Zmiňoval tady Organizaci spojených národů. A v tom je možná zakopaný pes, pane kolego prostřednictvím pana předsedy. Protože je to bohužel Organizace spojených národů, která byť tedy ve své zřizovací listině, když to zjednoduším, měla úplně jiné představy, jinou funkci. Je to organizace, která dělá společně - její organizace, jako je UNESCO - dělají mezinárodní politiku, což je ten kámen úrazu. A to je špatně. Není to jenom Evropská unie, ale je to UNESCO, které nepovažuje Hamás a Hizballáh za teroristické organizace. Naštěstí v tomto ohledu došlo k vetování ze strany Spojených států.

Stejně tak bych chtěla říct panu Luzarovi, který aspoň na mě bude moci reagovat. (Předsedající žádá o klid v sále.) Víte, pane kolego prostřednictvím pana předsedy Vondráčka, víte, jaký je rozdíl mezi Izraelem a Sovětským svazem? Izrael nás nikdy neokupoval ani nám neposílal spřátelenou armádu. (Ozývá se potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Luzar, pan poslanec Kalousek tu svoji ruší.

 

Poslanec Leo Luzar: Já bych si dovolil vaším prostřednictvím ke kolegyni Černochové dodat, ať se zeptá Palestinců, jak vnímají okupaci, a oni vám to... (Hlas ze sálu.) Vás nezajímají Palestinci, chápu, hrajeme si jenom na českém písečku a cizí neštěstí nás nezajímá. Ale to byste měla trošku zvážit, protože je to samozřejmě taky národ a má taky svá lidská práva.

Co se týče rezolucí Rady OSN, tak si taky řekněme, že když už je přijata takováto rezoluce, to znamená, že ji přijali i zastánci obou dvou názorů, jak ty Spojené státy, tak ten Sovětský svaz, potažmo Rusko, a vydiskutovali to. A toto jsou rezoluce OSN, které by měly být v mezinárodním právu závazné. Nejsou. Dobře.

Ale to nebyl důvod, proč jsem chtěl vystoupit. Já jsem chtěl reagovat na kolegu Kalouska vaším prostřednictvím, který správně pojmenoval, že jsme politici. Ale abych byl dobrý politik, pane kolego, tak se potřebuji s těmi materiály seznámit. Stejně jak zákon je čistě politický, potřebuji ho dostat, potřebuji mít možnost diskutovat, potřebuji se seznámit s odbornými stanovisky lidí, kteří se touto věcí zabývají podrobně, abych se mohl jasně jako politik vyjádřit. Jestliže mi říkáte, že toto všechno mám opustit, protože je nějaké aktuální téma, že je tady nějaká organizace, kterou ani neznám, tu zkratku slyším opravdu poprvé, že tady se vyvíjí něco, že je tady usnesení, které nikdo nedostal, tak promiňte mi, toto není politika, toto je politikaření. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, paní poslankyně Černochová. Ne? Ruší. V tom případě s přednostním právem pan ministr Zaorálek se dočkal. Poté pan zpravodaj.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane předsedo. Já vám přeji dobrý den. Nedalo mi to, abych se nevyjádřil k tomuhle tématu.

Existuje několik takových neuralgických bodů na světě. Jedním je právě bod, ke kterému je to usnesení.

Já bych tady chtěl jenom upozornit na to, že já jsem pokládal za správné vždycky, aby česká zahraniční politika v této oblasti dělala takovou vyváženou politiku, jakou tam vlastně začal dělat už Václav Havel, který když navštívil tu oblast, tak jednal s Jásirem Arafatem, opakuji, jednal s Jásirem Arafatem, a stejně tak jednal i s izraelskou politickou reprezentací. A tady tohleto, co se od začátku přijalo, že jsme vlastně byli partnery na obou stranách, tohle dávalo České republice šanci sehrávat v tomto prostoru poměrně významnou roli. Ale bylo to založeno právě na tom férovém přístupu k oběma stranám.

A já vám mohu říci, že to byla politika, které jsem se poměrně hodně věnoval. Dokonce to fungovalo tak, že když jsem navštívil Jeruzalém, tak jsem z toho Jeruzaléma přejel třeba do Betléma a do Ramalláhu a pokračoval jsem rozhovorem s palestinskou stranou. A když vám teď mohu prozradit víc, tak jsem v podstatě přenášel vzkazy od premiéra Netanjahua k Abbásovi a od ministrů navzájem, až jsem se divil tomu, jak obtížně spolu komunikovali, a vlastně člověk fungoval v roli určitého prostředníka. A mohu vás ujistit, že z izraelské strany tuto roli nejen že kvitovali, že to akceptovali, že to přivítali, ale dokonce že si snad mohu dovolit naznačit to, o čem jsem nikdy veřejně nemluvil, že tady v České republice jsem organizoval schůzky, o kterých se dodnes neví, mezi izraelskou a palestinskou stranou. To je snad pro vás důkaz toho, že o tuto roli České republiky stály obě strany.

Ale chcete-li hrát takovouto roli v té diplomacii, tak musíte skutečně postupovat velmi vyváženě, starostlivě vážit každé slovo, aby obě strany tu vaši úlohu respektovaly. Proto je hrozně důležité každé slovo toho usnesení, aby bylo fér a aby žádná strana se necítila, že se porušuje pravidlo rovného zacházení.

Takže já tvrdím, že role české diplomacie v tomto prostoru bude fungovat jedině za předpokladu, že budeme úzkostlivě féroví k oběma stranám. A když to nebudeme dělat a budeme jednostranní, tak tam prostě budeme mít roli menší. A já jsem přesvědčen, že to není tak, že budeme méně přátelé Izraele, chápete, že tím budeme jakoby ztrácet. Protože já z těch osobních jednání mám naprostou jistotu, že Izrael o takovouto férovou roli stál víc než o to, abychom přijímali každý týden usnesení, kterým ho podporujeme.

Takže proto si myslím, že je správné tady navrhnout, aby takovouto věc, které já přisuzuji takovouto váhu, každému slovu, aby ji projednal zahraniční výbor, aby si zahraniční výbor pozval experty, když já vím, že oni to chtějí udělat dokonce, protože jsem s tím zahraničním výborem ještě donedávna pracoval, tak vím, jak funguje, že se chtějí zabývat právě tím, jak formulovat takový text způsobem, který umožní české diplomacii pokračovat v té tradici role, kterou tam máme.

Já nechci upírat parlamentu právo otevřeně, suverénně mluvit, protože to je nezadatelné právo parlamentu. Ale diplomacie je v tomhle obtížná věc. Chápete? Diplomacie, to je oblast činnosti, která dokonce nemůže být transparentní. A říkám to natvrdo. Pokud by diplomacie měla být úplně ve všem transparentní, tak nebude existovat vůbec. Prostě diplomacie je takto složitá. Často když je někdo ministr zahraničí, tak vám tady ani nemůže věci říkat úplně otevřeně, protože by tím zničil to, co dělá. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP