(11.30 hodin)
(pokračuje Černochová)
Nejsem myslivec, nejsem držitelkou oprávnění, ani céčka, tedy oprávnění k tomu - když jsem si já dělala zbrojní průkaz, tak jsem se rozhodla, že se tomuto věnovat nechci, že se chci věnovat pouze sportovní střelbě, takže nejsem ve střetu zájmů, nemluvím tady za sebe. Ale dovolte mi přesto, abych po tom všem, co tady zaznělo, co tady bude zaznívat, co jsme dostávali za maily, a samozřejmě víme, jakým způsobem se zaplnily naše e-mailové stránky 20 tisíci e-maily, které víceméně byly stejného obsahu, takže ten nátlak na členy a členky této Sněmovny byl obrovský, myslím si, že by bylo fér, aby tady zazněla i druhá strana. Vy se rozhodnete stejně jako já, který z těch návrhů podpoříte. Není to vůbec o tom, že bych tady někomu já chtěla vnucovat svůj názor, ale myslím si, že je férové, aby tento názor tady také zazněl.
Dovolte mi tedy přečíst tiskovou zprávu Českomoravské myslivecké jednoty, která je největší mysliveckou organizací v České republice, která sdružuje 58 000 držitelů loveckých lístků. Nesdružuje tedy mě, jak už jsem tady řekla, takže nejsem ve střetu zájmů. Je to odborný spolek, aktivně se zapojuje do činností podporujících rozumné hospodaření se zvěří a ochranu jejího životního prostředí, má pověření od Ministerstva zemědělství organizovat zkoušky z myslivosti, pořádá kynologické, střelecké soutěže a školení, a je tedy i podporována Ministerstvem zemědělství.
Tisková zpráva. V Praze 9. září 2019. "Úředníci mají od stolu rozhodovat o množství zvěře v lesích, myslivci se bouří" - název. "V průběhu projednávání novely lesního zákona předložila skupina poslanců až do třetího čtení pozměňovací návrh zákona o myslivosti, který nechvalně známou formou tzv. přílepku mění princip fungování myslivosti, který v Česku existuje téměř 20 let, vytváří stamilionové náklady pro stát a nepřijatelně omezuje práva vlastníků pozemků a osob vykonávajících na nich myslivost. O chovech zvěře nemají rozhodovat vlastníci pozemků a myslivci, ale státní úředníci takzvaně od stolu. Poslanecká sněmovna o něm bez jakékoli veřejné diskuse bude rozhodovat ve středu 11. září 2019." Dále tisková zpráva praví: "Pozměňovací návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Vlastimila Válka (oba TOP 09), Dany Balcarové a Radka Holomčíka (oba Piráti) k lesnímu zákonu je významným zásahem nejen do způsobu hospodaření se zvěří v České republice, ale rovněž do soukromého vlastnictví. Povinnost plánovat hospodaření se zvěří totiž přenáší z uživatelů honiteb na stát. Pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, vlastníci pozemků ztratí právo rozhodovat o nakládání se zvěří na svých pozemcích a uživatelé honiteb, myslivci, přijdou o možnost se zvěří s ohledem na místní podmínky hospodařit, za niž obvykle vlastníkům pozemků platí. Plány hospodaření se zvěří budou nově od stolu určovat státní úředníci."
Dále v tiskové zprávě stojí: "Jedná se o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti v Česku za posledních téměř 20 let. Změnu uspěchanou, nepromyšlenou, neprodiskutovanou, protlačenou formou přílepku pouhý týden před posledním třetím čtením jiného zákona."
To je ta transparentnost, pane poslanče Čižinský prostřednictvím pana místopředsedy?
"Čeští myslivci si jsou vědomi lokálně zvýšených stavů zvěře, které neprospívají obnově kůrovcem postižených lesů, i slabin stávajícího systému sčítání zvěře. Tyto problémy však nelze řešit přílepkem bez jakékoli veřejné či odborné diskuse. Státní úředníci by podle návrhu měli připravovat tzv. plány mysliveckého hospodaření, které určují mimo jiné, kolik a jaké zvěře se smí v každé honitbě vyskytovat, a tudíž také, kolik se jí smí a musí ulovit. Dnes tyto plány připravují uživatelé honiteb, myslivci, v součinnosti s držiteli honiteb, vlastníky pozemků. Zohledňují přitom zájmy vlastníků, zemědělců, společnosti i zvěře samotné, a to při znalosti krajiny, zvěře, jejího chování a v souladu s vlastními chovatelskými záměry. Myslivci za možnost péče o zvěř a následně možnost využití zvěřiny vlastníkům pozemků obvykle platí nezanedbatelné nájemné ve výši stovek tisíc korun za honitbu ročně i kompenzaci případných zvěří způsobených škod. Myslivost je však pro myslivce koníčkem, který stojí značné prostředky i čas a za nějž ve společnosti neexistuje náhrada."
"Stát chce rozhodovat a myslivci mají platit." - Další pasáž tiskové zprávy Českomoravské myslivecké jednoty. - 'Pokud pozměňovací návrh vstoupí v platnost, budou si uživatelé kupovat příslovečného zajíce v pytli. Budou vlastníkům pozemků platit za výkon práva myslivosti. Co ale bude jeho obsahem? Jak přesně bude vypadat? Kolik bude zvěře a kolik se jí bude lovit? To sami neovlivní, to bude rozhodovat stát. Stát by tak chtěl vlastně, aby myslivci platili za jeho rozhodnutí. Vlastníky pozemků od rozhodování odstaví zcela,' vysvětluje princip pozměňovacího návrhu Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty, a dodává: 'Pokud stát má nést rozhodovací pravomoc při stanovování plánů hospodaření se zvěří, musí také nést odpovědnost za případné neúspěchy. Pokud myslivci plán dodrží, neměli by nadále vlastníkům lesa a zemědělcům nahrazovat škody způsobené zvěří. S mocí rozhodovat je spojena i odpovědnost za toto rozhodnutí.' Konec citace.
Podobně nedomyšlená je i nemožnost odvolání proti stanovému plánu péče o zvěř. Ten bude státní správa připravovat na základě vlastního posudku, který však půjde revidovat nejdříve po třech letech platnosti, a to na náklady uživatele honitby. Pokud tedy orgán státní správy nastaví plán péče o zvěř nevhodně, uživatel honitby bude muset nejméně tři roky platit nájem honitby, v honitbě na své náklady hospodařit, přestože to třeba musí dělat způsobem, čili s cíli, s nimiž sám nesouhlasí. S tím souvisí i dopad na už teď křehkou ekonomiku uživatelů honiteb, mysliveckých spolků, kdy se může snadno stát, že po ztrátě vlivu na plánování vlastního hospodaření náklady převýší výnosy, spolky se dostanou do ztráty a svou společensky přínosnou roli pro zvěř, přírodu a krajinu přestanou vykonávat zcela.
Omezení práv vlastníků pozemků i nová administrativa. Návrh nejen uživatele honiteb zavalí množstvím nové administrativy, ale také jim dá povinnost odevzdávat státní správě důkaz o ulovení zvěře." - O tom tady mluvil pan kolega Bělobrádek.
Cituji dále: "Údajně má jít o slecho. Jen nerad si představuji fronty myslivců každé ráno před úřadem a radost úředníka a z kanceláře plné zahnívajících uší zvěře včetně parazitů," poukazuje na zjevně uspěchanou přípravu návrhu Janota. "Předkladatelé návrhu údajně vycházejí ze saského modelu mysliveckého hospodaření. Ten nejen překrucují, ale rovněž se snaží do českého prostředí zkopírovat něco, co zkopírovat nelze. V Sasku totiž vlastníci honitby nepronajímají, ale sami rozhodují o tom, jak se na nich bude hospodařit se zvěří. V České republice do hry vstupují nájemci - uživatelé honiteb - a rozhodování o hospodaření se zvěří se předkladatelé návrhu snaží vlastníkům i nájemcům vyvlastnit ve prospěch státu. O to paradoxnější situace pak nastane tam, kde vlastník pozemku je zároveň uživatelem honitby -" ***