(10.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Návrh na úpravu sazeb spotřebních daní se váže i na programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problémů závislostí prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislostí na návykových látkách. V případě spotřební daně z cigaret se tímto návrhem zákona splňuje také požadavek, aby spotřební daň z cigaret činila nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě, což vyplývá z evropského práva. Je to směrnice 2011/64/EU. Vzhledem k vývoji cen cigaret na českém trhu by Česká republika bez zvýšení sazby spotřební daně přestala tuto podmínku splňovat.
Při přípravě zvýšení sazeb těchto spotřebních daní jsme se samozřejmě vypořádávali i s rizikovými faktory. Dovolte mi rozptýlit tedy některé pochybnosti, se kterými jsme byli v souvislosti s návrhem konfrontováni, a to:
K hrozbě snížení účinku návrhu zákona rozšířením černého trhu. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s velmi nízkým podílem nezákonného obchodu s těmito komoditami, a to jak v rámci EU, tak celosvětově. Uvedené skutečnosti napomáhá u cigaret označení tabákovými nálepkami, které slouží jako velmi efektivní prostředek pro kontrolu pravosti těchto výrobků a jejich způsobilosti prodávat je na českém trhu. Obdobnou funkci plní také nově spuštěný celoevropský systém pro sledování pohybu tabákových výrobků, díky kterému bude možné vystopovat tyto tabákové výrobky od jejich výroby až po okamžik prodeje konečnému spotřebiteli. U lihu slouží k tomuto účelu kontrolní pásky podle zákona o povinném značení lihu. Podle již zmíněných nástrojů systémového charakteru je nutné zdůraznit, že v rovině výkonné správce daně disponuje stále sofistikovanějším vybavením a postupy, kterými může proti nezákonnému obchodu efektivně bojovat.
Co se týče možných dopadů plynoucích z legálních nákupů v blízkém zahraničí, z informací obsažených v cenových mapách se nedomníváme, že by přeshraniční nákupy alkoholu a tabáku dosáhly významného objemu, a to vzhledem k relativně nízkému rozdílu v cenách a nutně vynaloženým cestovním nákladům, a to i z důvodů - a teď pozor prosím - že Ministerstvo financí Slovenské republiky aktuálně zvažuje navýšení spotřební daně z tabákových výrobků, které znamená zdražení krabičky cigaret cca o 12 % z 3,40 na 3,80 eura, což cca odpovídá českému návrhu. Plánovaná účinnost je od 1. 2. 2020. Polsko pak plánuje pro rok 2020 zvýšit spotřební daň z tabákových výrobků a z alkoholu o 3 %. Slovenský návrh tak de facto eliminuje riziko nárůstu přeshraničních nákupů na Slovensku. Polská úprava pak zmírní očekávané negativní efekty z nákupu českých občanů v Polsku. Naopak ve srovnání s Rakouskem a Německem, kde jsou pro nás tuzemské nákupy rozpočtově přínosné, zůstane rozdíl v cenách významný. Navíc v Rakousku by mělo dojít v létech 2020, 2021, 2022 k valorizaci sazeb spotřební daně z tabákových výrobků.
Ačkoli tak ve svých analýzách ve spotřebě cigaret nezdaněných v České republice i nelegálních výrobků vlivem cenových změn počítáme se změnami na trhu tabákových výrobků, nepředpokládáme tak pesimistický vývoj, který počítá s masivním nárůstem, a to ani v oblasti rozvoje nezákonného obchodu, ani v chování českých spotřebitelů či zahraničních turistů.
K námitkám, že zařazení piva čepovaného v rámci stravovacích služeb do snížené desetiprocentní sazby DPH v rámci novely zákona o DPH, která souvisela s novelou zákona o EET, má být údajně nekoncepční, bych ráda podotkla, že účelem tohoto opatření je zmírnit nároky, které jsou na plátce kladeny v souvislosti se zavedením evidence tržeb v pohostinství. Zároveň se tímto opatřením podporuje práce v této oblasti, která tvoří podstatnou část poskytované služby. Proto se nepředpokládá, že by se zmíněné snížení sazby DPH promítlo do konečné ceny restauračních služeb pro spotřebitele, tedy ani do ceny podávaného piva. Nepředpokládá se tak zvýšení dostupnosti tohoto alkoholického nápoje.
Na předchozím jednání rozpočtového výboru pak zaznělo, že pokud by byly cílem navýšení spotřební daně z alkoholických výrobků zdravotní důvody, pak by bylo logické, že se tak stane u všech typů alkoholu, a takto je prý vidět, že vládě jde pouze o dodatečné příjmy. K tomu uvádím, že u tvrdého alkoholu jsou rizika problematického chování, a to potvrdí asi ministr zdravotnictví, a důsledku požití vyšší, a to zejména u mladší populace. Také jde po delší době o první krok v této oblasti a problematiku zdanění ostatních typů alkoholu je tak třeba dále analyzovat.
Další opatření, které má omezit škodlivé společenské dopady, je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navrhuje zvýšení sazby daně hazardních her pro některé dílčí daně z hazardních her. Navrhovaná změna rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Původně byla totiž navržena tři pásma zdanění hazardních her, a to zejména s ohledem na jejich společenskou škodlivost a sekundárně s ohledem na jejich ziskovost. Pozměňovacím návrhem, který přijala tehdy Poslanecká sněmovna, však byl tento systém opuštěn a zdanění provozování hazardních her tak nyní tomuto rozdělení neodpovídá. Relativně nebezpečné živé hry se daní stejně jako například tombola, což není systémové, a považuji to i za velmi nevhodné. I když samozřejmě respektujeme vůli parlamentu, máme přesto za to, že původní vládní návrh byl v tomto ohledu jednoznačně lepší, protože lépe odrážel charakter jednotlivých hazardních her.
Je možné se ptát, proč se vracet k roku 2015, když máme rok 2019. Při přípravě návrhu z roku 2015 byly provedeny důkladné analýzy celého komplexu nové hazardní regulace včetně zdanění. Do procesu byli zapojení adiktologové, experti na provozování hazardních her, ale také organizace provozovatelů hazardních her. I když je hlavním cílem zdanění provozování hazardních her získání pro prostředků pro veřejné rozpočty, koneckonců jde o daň, takže kdybychom tento cíl neměli, nebylo by nutné ji zavádět, takže ta daň byla vždy chápána jako doplněk regulace provozování hazardních her, čemuž odpovídala její konstrukce. Dokonce platí, že pokud mají být různé hazardní hry zdaňovány různě, tak tato daň musí zohledňovat rizika a specifika jednotlivých hazardních her, aby byla v souladu s evropským právem.
Analýzy z roku 2015 jsou tak tím nejlepším materiálem zaměřeným na hazardní regulaci jako celek, který je v současné době k dispozici. Občas zaznívá argument, že jsou tyto analýzy chybné, protože predikovaly vyšší výnos daně. Tyto analýzy však byly především adiktologické. Jejich hlavním cílem bylo stejně jako v případě celé hazardní regulace omezení dostupnosti hazardních her, abychom přestali být kasinem v srdci Evropy. Nová regulace v tomto směru funguje lépe, než jsme čekali. K omezení dostupnosti hazardu skutečně došlo, což jsem několikrát veřejně prezentovala, ale chceme, aby se uplatnila v celém svém původně navrženém rozsahu a mohla fungovat ještě lépe, k čemuž patří lepší diferenciace zdanění. Samozřejmě také probíhá sběr podkladů pro vyhodnocení účinnosti regulace, protože sebelepší analýza je pouze odhadem, který je nutné následně ověřit. Na Ministerstvu financí v současné době probíhá projekt, jehož cílem je právě vyhodnocení těchto podkladů, takzvaná ex post RIA. Lze tak shrnout, že rozdělení do tří pásem zdanění je založeno na odborných analýzách a má svůj smysl. ***