Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

5.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy
/sněmovní tisk 301/5/ - vrácený Senátem

Návrh zákona nám byl Senátem vrácen s pozměňovacími návrhy, usnesení máme k dispozici jako sněmovní tisk 301/7. Informace k pozměňovacím návrhům máme v naší poště. Vítám mezi námi paní senátorku Jitku Seitlovou.

Za navrhovatele se k usnesení Senátu a k pozměňovacím návrhům vyjádří místo omluveného místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka z pověření předsedy vlády pan ministr kultury Lubomír Zaorálek. Pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Takže kolegové, bylo řečeno, že máme tady návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy. My jsme tady v tomto roce projednávali všechna čtení toho zákona, v lednu první čtení, v dubnu druhé, v červnu, tuším, třetí a nakonec jsme to tady společně přijali. Já bych vám jen připomněl podstatu toho, co se tady projednávalo. (Hluk v sále.)

Důvodem byla adaptace některých předpisů v působnosti Ministerstva vnitra, která reagovala na nařízení Evropského parlamentu a také Rady o podpoře volného pohybu občanů. Šlo o zjednodušení některých požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii. Ten přímo použitelný předpis Evropské unie umožňuje nahradit požadavek na úřední překlad některých dokumentů, jako jsou např. matriční doklady, můžete to nahradit vícejazyčným standardním formulářem, který vydává příslušný úřad spolu s tím vlastním dokladem.

V návaznosti na tuhle změnu je třeba v českém právu zavést odpovídající kompetence úřadů ty vícejazyčné formuláře vydávat. To přináší i českým občanům určité zjednodušení administrativy v případě, že předkládají českým úřadům dokumenty v cizím jazyce, ale stejně tak jako když předkládají v zahraničí dokumenty české.

Dále jsou v návrhu zahrnuty změny, které reagují na poznatky z praxe ve vztahu k provádění ověřování kopií - tomu se říká vidimace, a ověřování podpisů - tomu se říká legalizace. Ověřování ve vztahu ke správě základních registrů či změny, které se týkají zavedení možnosti zřizovat a spravovat datové schránky výlučně elektronicky, např. s využitím elektronického občanského průkazu, tedy bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu. Takže tohle jsou zhruba ty vnitřnosti.

Sněmovna schválila ten návrh dne 12. července 2019 a pak jsme ho postoupili Senátu. Ten pak návrh projednal 14. srpna 2019 a vrátil ho Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy a já tady řeknu k nim nějaký postoj. První pozměňovací návrh Senátu má sloužit ke zkrácení doby uložení matriční knihy úmrtí u matričního úřadu ze 75 na 50 let. To je změna, která byla diskutována již v průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, ale Sněmovna to nepodpořila. A tady ještě bych upozornil na to, že přijetí návrhu by bylo spojeno s komplikacemi a náklady na straně archivů, které by musely neočekávaně a nárazově přijmout 25 ročníků knih úmrtí. To by představovalo dost značnou zátěž pro archivy i pro ty předávající matriční úřady. Ten pozměňovací návrh přitom moc nesouvisí s předkládanou materií. On pouze využívá otevření toho matričního zákona předloženým návrhem novely. Proto považuji za nezbytné, aby otázka doby uložení matričních knih u matričních úřadů, jejich předávání archivům, jakož i otázka přístupu k údajům v matričních knihách byla diskutována komplexně, když už, nikoliv jen vytrženě z celého kontextu formou ojedinělého pozměňovacího návrhu. K tomu by se pak měly vyjádřit i krajské matriční úřady, jednak krajské úřady, jednak matriční úřady, a posoudit, co by to znamenalo. Jaký by to mělo dopad v praxi.

Takže Ministerstvo vnitra nabízí řešení spočívající - prostě o tom diskutujme, bavme se o tom, právě ale v souvislosti s tím, že budeme projednávat rozsáhlejší a komplexnější novelu matričního zákona. To je ta klasická věc, aby to bylo trochu provázané, ty změny. Aby byly konsenzuální a taky v praxi proveditelné. Já si dovoluji připomenout, že tuto novelu dne 2. září 2019 schválila vláda. Takže příležitost vést tuto diskusi nad ní opravdu bude.

A pak je tu druhý pozměňovací návrh Senátu a ten požaduje, aby doslovné výpisy z matričních knih bylo možné vydat jakékoliv fyzické osobě, a to za podmínky, že od provedení dotčeného zápisu v příslušných matričních knihách uplynuly zákonné lhůty. K tomuhle návrhu bych mohl uvést, že Senátem navrhovaná věcná změna je součástí zmiňované komplexnější novely matričního zákona, o které jsem už tady mluvil, a Ministerstvo vnitra je přesvědčeno, že to bude v legislativně vhodnější podobě.

Takže takhle jsem se vypořádal s těmi dvěma změnami, které navrhuje Senát, a teď si vás dovolím požádat, vážené poslankyně a vážení poslanci, o schválení toho návrhu zákona ve znění, ve kterém jste ho projednávali a schválili ve Sněmovně ještě předtím, než jsme ho postoupili Senátu.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní prosím paní senátorku, aby se ujala slova. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych před vás předstoupila a pozdravila vás s podvečerem, téměř 19. hodinou, se čtvrtým vráceným návrhem zákona, který jste nám poslali do Senátu. Doufám, že jeho osud nebude stejný jako těch tří předcházejících, protože přesto, že pan ministr řekl, že ta sněmovní novela je lepší, tak já si dovolím říct, že pokud schválíte senátní novelu, tak urychlíte proces, který pomůže archivům, který pomůže matrikám, který pomůže starostům, pomůže badatelům a také nám ochrání matriční knihy. Ano, my můžeme čekat na další novelu, která byla předložena vládou. Samozřejmě to je jasný postup, který nás čeká. Ale ta velká novela, která je připravena, je teprve na začátku a podle jednání, které jsem měla, je zřejmé, že bude ještě mnoho a mnoho diskusí o obsahu této novely, protože ona je docela, řekla bych, kontroverzní, tak jak už přicházejí podněty od různých archivářů nebo od těch, kteří s archiváliemi pracují.

Takže proto prosím, přestože vím, že jste na svých klubech o tom jednali, abyste zvážili, zda to, co Senát navrhuje a co jsou vlastně dvě, já řeknu, malé úpravy, které ale mohou velmi v praxi pomoci, zda by opravdu neměly být schváleny.

Já to řeknu takto: Ta první, správně už to pan ministr řekl, se týká § 23. Je o tom, že na matrikách leží matriční knihy úmrtí a ty matriční knihy úmrtí tam musí ležet ještě 70 let od posledního zápisu. To je opravdu dlouhá doba. Nicméně jiný paragraf říká a platí, že po 30 letech od posledního zápisu už mají matrikáři zajišťovat přístupnost do těchto knih. To znamená, že vlastně matrikáři suplují ty naše archivy, které jsme za drahé peníze budovali. Některé znáte. Budovaly se oblastní archivy, budovaly se okresní archivy, jsou tam specialisté, tak místo toho 45 let tyto matrikářky poskytují tyto matriční knihy. Co se děje s těmi matričními knihami? Ty matriční knihy jsou některé staré 150, 200 let. Jsou to vzácné knihy. A v žádném případě zejména na malých obcích nejsou schopni starostové, matrikářky zajistit, aby byly uloženy v dobrých technických podmínkách. Aby byly v prostoru, který je klimatizovaný, aby nebyly poškozovány. Má tedy opravdu smysl tu dobu zkrátit.

Navíc jsme prověřovali, jak je to s těmi tzv. skartacemi, tak se to jmenuje. Když totiž z té matriky starosty obecního úřadu to přechází na archiv, tak se to jmenuje skartace. Pan ministr, já rozumím, že to není jeho obor, a má informace, které dostal, ale říkal - to by byl kolaps. No to opravdu tak v praxi není, znovu jsme to prověřovali. Žádný kolaps by bezpochyby nenastal. A i když se řekne, že tam bude ta doba kratší, tak to znamená, že teprve pak začne doba skartace, která někdy trvá rok, někdy dokonce i docela déle. My máme informace, že někdy i několik let. Stejně tak to znamená, že by oblastní archivy, které mají prostor, mohly okamžitě tyto knihy vzít, tyto matriční knihy úmrtí, a mohly by je digitalizovat. Co to znamená? Znamená to, že by urychlily hledání v těchto matričních knihách, že by urychlily přístup. A teď řeknu, co je tady a co vládne Poslaneckou sněmovnou. Ano, my máme problém se stavebními procesy. Proč nám stavební řízení zůstávají stát? Zůstávají stát, protože dohledáváme vlastníky. Dohledáváme vlastníky. A zeptejte se každého, kdo buduje liniovou stavbu, jaký s tím má problém. Jezdí po těch matrikách, po těch matričních úřadech, po malých obcičkách a dohledává v matričních knihách.

Senát přichází s tím - zkraťme tuto dobu. Neříkáme zcela, že bychom rušili tuto dobu, ne. Ale chceme opravdu tu dobu zkrátit a pomohlo by to. Ale pak je tu ještě další aspekt, proč jsme se s tím v Senátu zabývali. Ta novela zákona, která teď vlastně námi to tady projednávané říká, že pokud někdo bude chtít nahlédnout do matriční knihy, tak matrikářka musí dohlížet, aby se s tou matriční knihou něco nestalo. Ten dotyčný si tam může listovat, hledat, badatel tam může sedět několik hodin. A teď si představte menší obec, kde mají jednu úřednici, která zastává matriku a řadu dalších a dalších úkonů. Ona bude totálně paralyzovaná po celou tu dobu, protože musí hlídat, co se děje s tou velmi vzácnou, třeba i velmi starou matriční knihou. Je to opravdu situace pro menší obce téměř neřešitelná a budou muset, pokud zůstane tak, jak je návrh bohužel tedy teď v té sněmovní verzi, vynaložit další finanční prostředky.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vím, že jste hlasovali o podobném pozměňovacím návrhu, jenže tenkrát tady zazněla informace, že by se tím porušila ochrana osobních údajů. A při konzultacích, které jsme měli v Senátu a následně i na Ministerstvu vnitra vlastně ti, kteří argumentovali tím, že by se porušila ochrana osobních údajů, museli přiznat, že tomu tak není, že ta argumentace nebyla a neodpovídala realitě a že nevycházela ze skutečnosti, protože v tuhle chvíli přístup do těch knih mají skutečně všichni a ochranu osobních údajů zajišťuje archivní zákon. Takže já si myslím, že jste rozhodovali na základě informace, která nevycházela ze skutečnosti, a proto jsme v trošku nové situaci.

Prosím vás o laskavé zvážení, zda opravdu tyto dva malé pozměňovací návrhy, které by v praxi opravdu hodně pomohly, zda je nepřijmout, a děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer a nyní prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr kultury, ministr Zaorálek, který tady zastupuje pana ministra vnitra Jana Hamáčka.

Já se omlouvám. Nyní otevírám rozpravu, protože jsem teď přebíral službu. Nyní tedy v rozpravě jako prvního mám přihlášeného pana poslance Jana Čižinského. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Omlouvám se. Pane poslanče, omlouvám se. Ještě se vyjádří k usnesení Senátu zpravodaj garančního výboru, což je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Milan Pour. Já se omlouvám, my jsme si tady předávali nějaké věci ohledně dalšího bodu. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní senátorko, vážené kolegyně a kolegové, rád bych řekl jenom pár slov k předloženému zákonu, který nám vrátil Senát. O prvním pozměňovacím návrhu, který je v podstatě totožný s pozměňovacím návrhem, který předložil již kolega poslanec Čižinský a který s předmětným nařízením nesouvisí, rozhodla Sněmovna v minulosti tak, že jej nepřijala. Byly v něm předneseny i věcné námitky Ministerstva vnitra, které však patrně budeme řešit, až dojde k předložení avizované velké novely zákona o matrikách, jak už zde bylo dnes hovořeno.

K druhému návrhu, který se týká rozšíření okruhu osob, kterým lze poskytovat doslovný výpis z matriční knihy - zde se však domnívám, že i tato otázka si zaslouží podrobnější diskusi. Ministerstvo vnitra uvedlo, že s meritem tohoto pozměňovacího návrhu souhlasí a že jej začlení do připravované novely zákona o matrikách s tím, že se rozhodlo pro vhodnější legislativní řešení, než jaké zvolil Senát.

Z výše uvedených důvodů si dovoluji navrhnout, aby Sněmovna setrvala na znění zákona tak, jak byl již dříve postoupen Senátu. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám rozpravu. Do rozpravy mám jediného přihlášeného a je to pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, máte slovo, pane poslanče. Omlouvám se, že jste čekal. Prosím.

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, je před vámi ryze praktická záležitost. A sice je mnoho lidí, kteří dělají rodokmeny, genealogů, kteří nahlížejí a chtějí nahlížet do matrik. Tito lidé teď chtějí vědět, kde kdo zemřel a kdy, tak jezdí po obcích, po matričních úřadech, aby to mohli zjistit. Protože v praxi je to velmi náročné, navíc skutečně pracovníci matrik musí být u toho, když ten badatel tam je, aby náhodou třeba tu matriku neukradl. Situace je taková, že nakonec pracovníci těch matrik to různě posílají e-mailem, vyfotí a radši pošlou, hlavně na těch menších obcích, než aby tam skutečně toho badatele měli, a tak vlastně dělají práci za něj, víceméně to dělají mimo rámec zákona, protože to je prostě v rámci zákona velmi složité.

To znamená - co je navrhováno? Je navrhováno to, aby badatelé chodili tam, kam mají chodit, to znamená do archivu. Do velkého oblastního archivu, kde ty matriky jsou všechny pohromadě a oni si mohou najít, co je zajímá.

Upozorním na to, jak tady probíhalo projednávání, když jsme to schvalovali ve Sněmovně. Zaznělo tady několik bodů, proč tuto lhůtu nezkrátit a proč ty matriky nepřesunout. Ty body byly v průběhu všechny vyvráceny. Teď tady zazněl pouze jeden, a sice že předání velkého počtu matrik bude procesně složité. Ale i tento důvod není relevantní, protože v roce 2024 se bude uskutečňovat mnohem větší přebírka matrik. Budou se přesunovat nejen úmrtní, ale i oddací matriky vedené od roku 1949. To znamená, v praxi to je tak, že všechny důvody, pro které tato úprava nebyla schválena, byly vyvráceny. To znamená, pokud chcete usnadnit situaci obcím a matrikám, tak prosím schvalte to znění, které navrhuje Senát. Ulehčíte všem práci, matriky se přesunou do archivu, kam patří. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se po sále, zdali je ještě nějaký zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Kdyby se ještě někdo rozmýšlel, tak přečtu omluvu. Paní poslankyně Věra Adámková se omlouvá mezi 18.45 a 23.59 z pracovních důvodů. Nikoho v sále nevidím, obecnou rozpravu tedy končím, a pokud se nikdo nehlásí, tak jsme skončili. Máte zájem o závěrečná slova? Paní senátorko? Máte zájem o závěrečné slovo. Pak se zeptáme pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Nemáte zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane předsedající, milé poslankyně a poslanci, já jsem si vzala závěrečné slovo, přestože vím, že čas nás tlačí. Já vás prosím o zvážení, zda tedy...

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás prosím o klid v jednacím sále, prosím, abychom paní senátorku slyšeli. Prosím.

Senátorka Jitka Seitlová: ... zda tedy se vzájemně opravdu slyšíme, protože zaznělo tady, že ano, že návrhy, které Senát podává, budou součástí další komplexní úpravy. Komplexní úprava bude někdy nejdříve za rok, možná i za dva roky. A lidé v praxi na to čekají. Já jsem hovořila o těch stavebních řízeních. Ta jsou zejména kritická. Pan poslanec Čižinský hovořil o těch badatelích, ale vezměte si, kolik máme liniových staveb, kde nevíme, kdo je vlastníkem, a o rok se nám vlastně celé řízení zdrží. Jsou to jen dvě malé úpravy, proti kterým nejsou, nepadly tady zásadní rozpory. Všechny námitky byly de facto vyvráceny. Prosím tedy, zvažte, jestli opravdu nepodpoříte dva pozměňovací návrhy, které by pomohly v praxi mnoha lidem a stavbám. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr zájem o závěrečné slovo nemá. Takže já přečtu ještě jednou omluvu. Paní poslankyně Jana Krutáková... již je přítomna na jednání, takže není omluva, naopak je to stažení omluvy.

A nyní tedy přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Já zagonguji, aby se poslanci dostavili do jednacího sálu. Mám tady žádost o odhlášení, takže vás odhlásím a přihlaste se všichni svými hlasovacími kartami.

Konstatuji, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy, podle sněmovního tisku 301/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 301/7."

Zahajuji hlasování pořadové číslo 26. Kdo je pro? Kdo je proti?

Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali, pro bylo 59, proti 79.

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 301/5."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 27 přihlášeno 166 poslanců, pro 160, proti žádný. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

Děkuji paní senátorce a končím projednávání tohoto tisku.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu. Jedná se... Tady se mi někdo přihlásil do rozpravy. Dobře, to už je k tomuto bodu. Je to bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.