Čtvrtek 24. října 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomáš Hanzel)

155.
Návrh poslanců Jiřího Miholy, Jaroslava Bžocha, Jany Černochové,
Jana Lipavského, Radima Fialy, Jana Chvojky, Markéty Pekarové Adamové,
Víta Rakušana a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných
dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 504/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 504/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Jiří Mihola. A poprosím o klid v jednacím sále! Já vím, že předchozí hlasování tady vzbudilo vlnu veselí a různých emocí, ale bylo by fajn, abychom tady zachovali důstojnou atmosféru a mohli se v klidu věnovat projednávání tohoto tisku. Takže děkuji. Poprosím, pane poslanče, máte slovo. (Vysoká hladina hluku v sále trvá.)

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo, dobrý den, vážený pane předsedající, vážené -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon. Já toto nepovažuji za důstojnou atmosféru! Hlavně na levé straně jednacího sálu bych poprosil, abychom se zklidnili a mohli v klidu tento bod projednat! Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji, dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážené kolegové. K tomuto návrhu velmi stručně. Vlastně se navrhuje velmi drobná úprava - zavést jako významný den 21. srpen, jako Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Současný kalendář obsahuje 14 významných dnů, které jsou upraveny v § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. To odůvodnění je, věřím ,jasné, protože minulý rok jsme si připomínali 50 let tohoto smutné výročí, tragické události a hodně se o tom mluvilo. Vlastně se i tehdy uvažovalo o tom, aby tento den byl zařazen mezi významné.

Je jasné, že noc z 20. na 21. srpna 1968 patří k nejtragičtějším datům naší moderní historie. Bezdůvodný vpád vojsk Varšavské smlouvy znamenal tehdy nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů. Proto by tento den měl být připomínán jako památka těchto nevinných obětí. Součástí tohoto sněmovního tisku 504 je seznam těchto obětí včetně dat narození a úmrtí. Takže je tam dobře znát, že mezi oběťmi byla tehdy spousta velmi mladých lidí.

Já jsem samozřejmě tuto záležitost konzultoval s předními odborníky, sám jako historik, s předními odborníky na moderní historii a ti mé úsilí rovněž podpořili. Interpretace těch událostí je jasná. My můžeme donekonečna řešit, zda jsme se měli nebo neměli na podzim 1938 bránit, můžeme se bavit o tom, kdo je největší Čech -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším. Nevím, jestli vy ostatní považujete tohleto za důstojnou atmosféru - já tedy ne. A já bych byl opravdu rád, abychom tady v jednacím sále udržovali přijatelnou hladinu hluku.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Už vzhledem k těm obětem by se to tak slušelo. (Předsedající: Přesně tak.) Děkuji mnohokrát.

Takže můžeme opravdu diskutovat o tom, kdo je největší Čech anebo kterou událost českých dějin považujeme za nejdůležitější, a na to mohou být různé názory. Ale myslím, že v případě 21. srpna je zcela jasno. Byla to invaze a po ní následovala okupace vojsky, o která v Československu nikdo nestál.

Co se týká dopadů na státní rozpočet, žádné nejsou. Stejně tak není žádný problém s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná úprava nemá ani žádné sociální dopady nebo dopady na životní prostředí a podobně.

Takže bych přešel k tomu, co již bylo zmíněno, že navrhovaná právní úprava zavádí pouze nový významný den a s ohledem na tuto jednoduchou právní úpravu a na to, že byla komunikována napříč politickými kluby, podepsali ji poslanci všech politických klubů zde kromě KSČM, celkem 88 poslanců, tak se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

Chtěl bych na závěr poděkovat všem poslancům a klubům, které tento návrh podpořily. Věřím, že někteří se jenom nestačili připodepsat. A také děkuji vládě, která vyjádřila souhlasné stanovisko s tímto návrhem. Chtěl bych také dodat, že akceptuji návrh té drobné legislativní úpravy, kdy se jedná vlastně o přehození slov tak, aby byla dodržena běžná dikce. Místo Památný den obětí, aby v tom finálním znění byl Den památky obětí. Děkuji za pozornost a prosím o vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ivan Jáč. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Jáč: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády. Dovolte, abych se i já vyjádřil jako zpravodaj Poslanecké sněmovny k tomuto návrhu novely zákona, a to tak, že mohu jenom doplnit úplně řekněme nepatrné detaily, se kterými nás možná vlastně nakonec i pan navrhovatel také seznámil, a to že je potřeba tam dodržet určitou dikci, která je v těch předcházejících významných dnech dodržována také. A to interpunkci, o které se zmínil. Těší mne, že se mohu konečně i sám podílet na uznání obětí této neskutečně kruté invaze jako její pamětník, kdy zvláště v Libereckém kraji, který reprezentuji, bylo těch obětí nespočetně.

Vzhledem k tomu, že vláda zaujala pozitivní stanovisko a není nějakých dalších námitek ani z mé strany, tak doporučuji Sněmovně tuto novelu zákona přijmout. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenu paní poslankyni Terezu Hyťhovou.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych se ráda jenom vyjádřila pár větami k tomuto návrhu. Tento návrh za SPD samozřejmě plně podporujeme, a proto jsme také jeho spolupředkladateli. Návrh tedy zavádí 21. srpen památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. My si myslíme, že je nutné, aby na tento tragický den naší historie nebylo zapomenuto a aby i ty nejmladší generace znaly události, které zásadně ovlivnily budoucnost našeho národa. Byl to den, kdy do naší země vpadla vojska Varšavské smlouvy. Nesmíme zapomínat na nevinné lidi, kteří za tuto hrůznou událost zaplatili svým životem. A také nesmíme dopustit, aby se také události ještě někdy v budoucnu opakovaly. Děkuji za pozornost a věřím, že tento návrh bude podpořen. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych omluvila na chvilku pana poslance ODS Jakuba Jandu, který musel odjet na jednání do Senátu a který mě tedy požádal, abych tady jeho jménem vystoupila. Pan kolega mě poprosil, abych tady přečetla jeho názor, který samozřejmě je názorem Občanské demokratické strany. (Hluk v sále trvá.)

Nedávno jsme si připomněli 51. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Asi se všichni shodneme, tedy většina z nás předpokládá, že šlo o mimořádně významnou událost našich dějin, byť tragickou. Invaze ze srpna 1968 zadusila výhonky svobody, jakkoli to byly výhonky nesmělé, opatrné a stále rostoucí z narudlé půdy. A ovlivnila život u nás -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně, já se omlouvám, ale uznáte sama, že opět jsme v situaci, kdy já neslyším, co říkáte vy, a není to úplně příjemné. Takže znova poprosím. Pokud chcete řešit něco jiného nebo cokoliv jiného, tak běžte do předsálí. Děkuji vám.

 

Poslankyně Jana Černochová: A ovlivnila život u nás na dalších více než dvacet let. Bez ní by nejspíš nebyla normalizace, bez ní by nebyly drastické čistky, a teď myslím hlavně ty celospolečenské. Ale zpátky k tématu.

Bez násilného a krvavého potlačení pražského jara by se věznice opět nezačaly plnit politickými vězni, desítky tisíc lidí by neemigrovaly, nevyhazovaly by se ze zaměstnání a ze škol, nebo alespoň ne v takovém měřítku. Dnes už je to naštěstí historie, ale i historii bychom si měli připomínat. Nejen proto, aby se už neopakovala, jak zní známá poučka, ale i vzhledem k tomu, že některé aspekty této události rezonují i v dnešní době. Svým způsobem jsme to viděli i během sporů o památník maršála Koněva na Praze 6.

Jistě, k 21. srpnu se konají vzpomínkové akce a nejinak tomu bylo i letos. Události srpna 1968 a zvláště jejich oběti si ale zaslouží, aby měly své důstojné místo v kalendáři. Proto jsem i já pro to, aby byl 21. srpen zařazen mezi významné dny jakožto památný den obětí invaze. Tedy zařazen mezi další významné dny, jako je například Den památky obětí komunistického režimu 27. 6., Den památky obětí holocaustu 27. ledna., Den válečných veteránů 11. listopadu, či Den památky Jana Palacha 9. ledna - který mimo jiné v tom předminulém volební období navrhovala Občanská demokratická strana a já jsem byla navrhovatelkou.

Bude to krok symbolický, 21. srpen zůstane dál pracovním dnem, takže to nijak nezasáhne do ekonomického života státu. Ale i symboly jsou důležité jako pocta těm, kteří události roku 1968 a následnou normalizaci museli protrpět nebo ji ani nepřežili. A jako vzkaz našim dětem a dalším budoucím generacím, aby nezapomněly, že svobodu je třeba hájit, nebo o ni můžeme přijít. Třeba za jednu jedinou noc. (Hluk v sále trvá.)

Závěrem bych rád řekl ještě jednu věc. Jsem rád, že poslanecká iniciativa k uzákonění Památného dne obětí invaze, či Dne památky obětí, aby to bylo v souladu s názvy dalších významných dnů, není podstatné, a následně okupace vojsky Varšavské smlouvy získala podporu napříč poslaneckými kluby, pochopitelně s předpokládanou výjimkou klubu jediného, což je vlastně logické. Doufám tedy, že už v příštím kalendáři bude 21. srpen mezi významnými dny. Jakub Janda, poslanec Občanské demokratické strany. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. O slovo se přihlásil pan poslanec Vít Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, jenom velmi krátce. Samozřejmě za klub Starostů a nezávislých podporujeme tento návrh, 21. srpen si každopádně zaslouží být významným dnem v kalendáři. Zaslouží si tak být označen a zaslouží si tak být vnímán. Hovořím tady i jako dlouholetý učitel dějepisu, který vnímá velmi intenzivně, že mladá generace má opravdu velké problémy, aby interpretovala a rozuměla dějinám 20. století. Je to ta kapitola, na kterou se bohužel mnohokrát jakoby v tom čtvrtém ročníku nedostává, byť je to kapitola, která ještě do dnešních dnů zásadně ovlivňuje samozřejmě i naši přítomnost.

Dovolte mi ale v tomto kontextu vzpomenout na to, že 21. srpen není jenom 21. srpen 1968. Nejenom ten den, kdy na naše území vkročila okupační vojska Varšavské smlouvy. On je to i 21. srpen 1969. Rok poté, co si občané naší země připomínali první výročí okupace, docházelo k tomu, že už to nebyla okupační vojska, která střílela do našich občanů. Byla to naše policie, náš Sbor národní bezpečnosti, byli to naši ozbrojení milicionáři, kteří stříleli do našich, českých lidí. A je potřeba si uvědomit, že je tady i veliká zodpovědnost, spoluzodpovědnost tehdejšího komunistického režimu na tom, co se tady v těch dalších letech dělo, jakým způsobem lidé byli perzekvováni na svých právech, a neměli bychom rozhodně zapomínat, že to nebyli jenom cizí okupanti, ale byli to i naši policisté, byla to i tehdejší vládnoucí komunistická strana, která se obrátila vůči svým lidem. To všechno by měl 21. srpen jako významný den v našem kalendáři jednoznačně připomínat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, já vlastně nemám co originálního dodat, protože moje předřečnice paní poslankyně Černochová vaším prostřednictvím vyjádřila, myslím, i vztah a postoj většiny poslanců našeho poslaneckého klubu vůči návrhu, který tento významný den zakotvuje, nebo navrhuje zakotvit mezi významné svátky. A jak o kantorka, pedagožka i na vysoké škole, se mnohdy ke svému údivu setkávám se skutečností, že někteří vysokoškoláci neznají ty historické souvislosti, a jedním z takových maličkých připomenutí, nenápadných, může být i právě toto. Takže kromě těch velkých slov a velkých bolestí, které tím byly nastartovány 21. srpna 1968, i jeden prozaický důvod, proč hlasovat pro tento návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. V obecné rozpravě je přihlášena paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, já bych chtěla přednést stanovisko poslaneckého klubu sociální demokracie. Zákon, který projednáváme, zákon o státních svátcích, by měl obsahovat ty dny, na které nesmíme nikdy zapomenout. 21. srpen 1968 mezi ně nepochybně patří. Tento den se zapsal do naší historie jako jeden z nejtragičtějších. Myslím si, že tímto krokem můžeme dát příležitost, abychom jako národ nikdy nezapomněli na to, co s sebou 21. srpen přinesl, co nám vzal, ale možná, co nám také dal.

Nebudu se pouštět do úvah o školách, učení a mladé generaci. Myslím si, že to, že někteří studenti nevědí, co je 21. srpen 1968, je především vizitka nás všech, a upřímně řečeno, i vizitka nás politiků. Možná příliš často vedeme sváry o leccos, místo abychom si připomínali to, co je významné, a to, co nám tyto tragické dny v minulosti přinesly, přinesly i do toho, jak budujeme principy demokracie do budoucna. 21. srpen určitě místo jako památný den má. Já děkuji předkladatelům, mezi které se připojil i náš šéf klubu Jan Chvojka, že takto učinili. A popravdě je možná spíše mementem, že tento návrh přichází až dnes, v roce 2019, mělo se tak stát dávno.

Takže my jako sociální demokraté a sociální demokratky ho podpoříme. Jenom bych chtěla připomenout, že jsme také dosáhli toho, že v letošním roce si budeme poprvé připomínat znovu 17. listopad jako Mezinárodní den studenstva. Já jsem ráda, že tato Sněmovna toto učinila. Víte, že tady byly vášnivé debaty při prosazování tohoto zákona, ale stejně tak jako 17. listopad patří studentům, tak 21. srpen patří nám všem a oba dva tyto svátky mají své místo. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy nevidím, ani z místa, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se na případná závěrečná slova jak navrhovatele, tak zpravodaje? Nemáte zájem.

Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 504 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Odhlásím vás, přihlaste se, prosím, já zagonguji, že se bude hlasovat. Počkáme, až se ustálí počet přítomných poslanců v sále.

 

Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu na usnesení, že Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 504 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Je někdo proti?

hlasování pořadové číslo 169 přihlášeno 135 poslanců, pro 130, návrh byl přijat.

 

Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se nepřihlásili žádní poslanci. Poprosím pana zpravodaje. Není nutné, takže končím v tuto chvíli podrobnou rozpravu.

Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. (Předsedající hovoří se zpravodajem.) Formální úpravy zazněly v úvodním slovu předkladatele návrhu.

 

Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jiřího Miholy, Jaroslava Bžocha, Jany Černochové, Jana Lipavského, Radima Fialy, Jana Chvojky, Markéty Pekarové Adamové, Víta Rakušana a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 504."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 170 přihlášeno 137 poslankyň a poslanců, pro 130, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Projednávání tím končí.

 

Pan poslanec Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážené kolegyně, vážení kolegové, všem bych vám chtěl poděkovat za podporu, všem, kteří jste podpořili. Myslím si, že je to opravdu potřeba a že to prospěje i těm budoucím generacím, aby na tato důležitá data nezapomněly. Ještě jednou velké díky všem spolupředkladatelům. (Potlesk z pravé i levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přesuneme se k bodům 245 a 246.

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP