(18.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
V návaznosti na tuhle změnu je třeba v českém právu zavést odpovídající kompetence úřadů ty vícejazyčné formuláře vydávat. To přináší i českým občanům určité zjednodušení administrativy v případě, že předkládají českým úřadům dokumenty v cizím jazyce, ale stejně tak jako když předkládají v zahraničí dokumenty české.
Dále jsou v návrhu zahrnuty změny, které reagují na poznatky z praxe ve vztahu k provádění ověřování kopií - tomu se říká vidimace, a ověřování podpisů - tomu se říká legalizace. Ověřování ve vztahu ke správě základních registrů či změny, které se týkají zavedení možnosti zřizovat a spravovat datové schránky výlučně elektronicky, např. s využitím elektronického občanského průkazu, tedy bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu. Takže tohle jsou zhruba ty vnitřnosti.
Sněmovna schválila ten návrh dne 12. července 2019 a pak jsme ho postoupili Senátu. Ten pak návrh projednal 14. srpna 2019 a vrátil ho Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy a já tady řeknu k nim nějaký postoj. První pozměňovací návrh Senátu má sloužit ke zkrácení doby uložení matriční knihy úmrtí u matričního úřadu ze 75 na 50 let. To je změna, která byla diskutována již v průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, ale Sněmovna to nepodpořila. A tady ještě bych upozornil na to, že přijetí návrhu by bylo spojeno s komplikacemi a náklady na straně archivů, které by musely neočekávaně a nárazově přijmout 25 ročníků knih úmrtí. To by představovalo dost značnou zátěž pro archivy i pro ty předávající matriční úřady. Ten pozměňovací návrh přitom moc nesouvisí s předkládanou materií. On pouze využívá otevření toho matričního zákona předloženým návrhem novely. Proto považuji za nezbytné, aby otázka doby uložení matričních knih u matričních úřadů, jejich předávání archivům, jakož i otázka přístupu k údajům v matričních knihách byla diskutována komplexně, když už, nikoliv jen vytrženě z celého kontextu formou ojedinělého pozměňovacího návrhu. K tomu by se pak měly vyjádřit i krajské matriční úřady, jednak krajské úřady, jednak matriční úřady, a posoudit, co by to znamenalo. Jaký by to mělo dopad v praxi.
Takže Ministerstvo vnitra nabízí řešení spočívající - prostě o tom diskutujme, bavme se o tom, právě ale v souvislosti s tím, že budeme projednávat rozsáhlejší a komplexnější novelu matričního zákona. To je ta klasická věc, aby to bylo trochu provázané, ty změny. Aby byly konsenzuální a taky v praxi proveditelné. Já si dovoluji připomenout, že tuto novelu dne 2. září 2019 schválila vláda. Takže příležitost vést tuto diskusi nad ní opravdu bude.
A pak je tu druhý pozměňovací návrh Senátu a ten požaduje, aby doslovné výpisy z matričních knih bylo možné vydat jakékoliv fyzické osobě, a to za podmínky, že od provedení dotčeného zápisu v příslušných matričních knihách uplynuly zákonné lhůty. K tomuhle návrhu bych mohl uvést, že Senátem navrhovaná věcná změna je součástí zmiňované komplexnější novely matričního zákona, o které jsem už tady mluvil, a Ministerstvo vnitra je přesvědčeno, že to bude v legislativně vhodnější podobě.
Takže takhle jsem se vypořádal s těmi dvěma změnami, které navrhuje Senát, a teď si vás dovolím požádat, vážené poslankyně a vážení poslanci, o schválení toho návrhu zákona ve znění, ve kterém jste ho projednávali a schválili ve Sněmovně ještě předtím, než jsme ho postoupili Senátu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní prosím paní senátorku, aby se ujala slova. Prosím, paní senátorko.
Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych před vás předstoupila a pozdravila vás s podvečerem, téměř 19. hodinou, se čtvrtým vráceným návrhem zákona, který jste nám poslali do Senátu. Doufám, že jeho osud nebude stejný jako těch tří předcházejících, protože přesto, že pan ministr řekl, že ta sněmovní novela je lepší, tak já si dovolím říct, že pokud schválíte senátní novelu, tak urychlíte proces, který pomůže archivům, který pomůže matrikám, který pomůže starostům, pomůže badatelům a také nám ochrání matriční knihy. Ano, my můžeme čekat na další novelu, která byla předložena vládou. Samozřejmě to je jasný postup, který nás čeká. Ale ta velká novela, která je připravena, je teprve na začátku a podle jednání, které jsem měla, je zřejmé, že bude ještě mnoho a mnoho diskusí o obsahu této novely, protože ona je docela, řekla bych, kontroverzní, tak jak už přicházejí podněty od různých archivářů nebo od těch, kteří s archiváliemi pracují.
Takže proto prosím, přestože vím, že jste na svých klubech o tom jednali, abyste zvážili, zda to, co Senát navrhuje a co jsou vlastně dvě, já řeknu, malé úpravy, které ale mohou velmi v praxi pomoci, zda by opravdu neměly být schváleny.
Já to řeknu takto: Ta první, správně už to pan ministr řekl, se týká § 23. Je o tom, že na matrikách leží matriční knihy úmrtí a ty matriční knihy úmrtí tam musí ležet ještě 70 let od posledního zápisu. To je opravdu dlouhá doba. Nicméně jiný paragraf říká a platí, že po 30 letech od posledního zápisu už mají matrikáři zajišťovat přístupnost do těchto knih. To znamená, že vlastně matrikáři suplují ty naše archivy, které jsme za drahé peníze budovali. Některé znáte. Budovaly se oblastní archivy, budovaly se okresní archivy, jsou tam specialisté, tak místo toho 45 let tyto matrikářky poskytují tyto matriční knihy. Co se děje s těmi matričními knihami? Ty matriční knihy jsou některé staré 150, 200 let. Jsou to vzácné knihy. A v žádném případě zejména na malých obcích nejsou schopni starostové, matrikářky zajistit, aby byly uloženy v dobrých technických podmínkách. Aby byly v prostoru, který je klimatizovaný, aby nebyly poškozovány. Má tedy opravdu smysl tu dobu zkrátit.
Navíc jsme prověřovali, jak je to s těmi tzv. skartacemi, tak se to jmenuje. Když totiž z té matriky starosty obecního úřadu to přechází na archiv, tak se to jmenuje skartace. Pan ministr, já rozumím, že to není jeho obor, a má informace, které dostal, ale říkal - to by byl kolaps. No to opravdu tak v praxi není, znovu jsme to prověřovali. Žádný kolaps by bezpochyby nenastal. A i když se řekne, že tam bude ta doba kratší, tak to znamená, že teprve pak začne doba skartace, která někdy trvá rok, někdy dokonce i docela déle. My máme informace, že někdy i několik let. Stejně tak to znamená, že by oblastní archivy, které mají prostor, mohly okamžitě tyto knihy vzít, tyto matriční knihy úmrtí, a mohly by je digitalizovat. Co to znamená? Znamená to, že by urychlily hledání v těchto matričních knihách, že by urychlily přístup. A teď řeknu, co je tady a co vládne Poslaneckou sněmovnou. Ano, my máme problém se stavebními procesy. Proč nám stavební řízení zůstávají stát? Zůstávají stát, protože dohledáváme vlastníky. Dohledáváme vlastníky. A zeptejte se každého, kdo buduje liniovou stavbu, jaký s tím má problém. Jezdí po těch matrikách, po těch matričních úřadech, po malých obcičkách a dohledává v matričních knihách.
Senát přichází s tím - zkraťme tuto dobu. Neříkáme zcela, že bychom rušili tuto dobu, ne. Ale chceme opravdu tu dobu zkrátit a pomohlo by to. Ale pak je tu ještě další aspekt, proč jsme se s tím v Senátu zabývali. Ta novela zákona, která teď vlastně námi to tady projednávané říká, že pokud někdo bude chtít nahlédnout do matriční knihy, tak matrikářka musí dohlížet, aby se s tou matriční knihou něco nestalo. Ten dotyčný si tam může listovat, hledat, badatel tam může sedět několik hodin. A teď si představte menší obec, kde mají jednu úřednici, která zastává matriku a řadu dalších a dalších úkonů. Ona bude totálně paralyzovaná po celou tu dobu, protože musí hlídat, co se děje s tou velmi vzácnou, třeba i velmi starou matriční knihou. Je to opravdu situace pro menší obce téměř neřešitelná a budou muset, pokud zůstane tak, jak je návrh bohužel tedy teď v té sněmovní verzi, vynaložit další finanční prostředky. ***