(19.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže já jsem ocenil ten plán stavět byty a infrastrukturu. V životě by mě nenapadlo, že se stane, co se stalo. V životě nikdy. Stavět byty, infrastrukturu, aby se lidé mohli vrátit zpět. Evropa podle AB není v přístupu k Sýrii jednotná, nejlepším řešením by nicméně podle premiéra byl Marshallův plán se Sýrií. AB uvedl po návratu z Turecka navštívit v Budapešti demografický summit, kde bude jednat s premiéry Viktorem Orbánem a Peterem Pellegrinim a prezidentem Vučičem. Takže s nimi může projednat i záležitosti zmíněné během návštěvy v Turecku.
Takže co teda vlastně, se ptám, dělala Evropská unie z hlediska diplomacie? My máme toho pana high-rep, tu paní Mogherini. Teďka se samozřejmě všechno zkomplikovalo. Jako zahraniční politika Evropské unie de facto neexistuje. Každý si dělá, co chce. Když byl tady Heiko Maas, tak se ho ptám - to je super, že prezident Macron bude mluvit s Putinem a Zelenským a budou řešit Ukrajinu a Rusko. A oni říkají - no, my jsme o tom nevěděli.
Takže ano, mě mrzí a mám starosti o bezpečnost našich lidí, bezpečnost Evropy a o neschopnost Evropy řešit migraci. Řešit migraci. No a samozřejmě v tom New Yorku jsme byli všichni. Já nechápu, proč teda to nikdo neřešil. Vždyť to vlastně tady řekl pan prezident. Samozřejmě že nikomu neřekl - a nemůžete mně říkat, že jsem úplný hlupák, že to bylo jasné. Nebylo to jasné. Já jsem řekl ano, nedělejte to vy, měla by to dělat Evropa. No a samozřejmě, můžeme se teda bavit, jak to všechno proběhlo.
9. 10. bohužel se to stalo. 10. 10. zasedla Rada bezpečnosti OSN. A stálí členové bezpečnostní rady OSN Británie, Francie, Německo, Belgie s Polskem - tedy nyní jako volení členové v radě zasedají - v prohlášení Turecko vyzvali, aby jednostrannou vojenskou operaci zastavilo. Pětice evropských států rovněž varovala, že obnovení bojů povede k dalšímu podkopávání stability celého regionu a ohrožení životů civilistů.
No a proč teda - Spojené státy jsou náš spojenec. Jak jsme to teda vyjednali? A teď samozřejmě Johnson má asi jiné starosti. Ale já se budu ptát pana prezidenta Macrona, co teda vyjednali. Proč Spojené státy a Rusko daly veto? Proč jsme nepřesvědčili bezpečnostní radu, aby okamžitě zastavila tu agresi? Proč tam nikdo nezaletěl?
A teď vám přečtu, co řekl generální tajemník NATO Stoltenberg 9. 10. v Římě. Seděl jsem s ním u stolu. Byl tam Mike Pompeo, v New Yorku, všichni byli v pohodě. Nikdo neměl čas se starat o situaci v Turecku. Byli tam pět dní. A US ally Turkey je far front of crisis. Has legitimic security concern about Syria. A Turecko trpělo obrovské teroristické ataky a vlastně přijalo miliony syrských uprchlíků. Tak já nevím, jestli to je nějaký agresivní stát.
Proč se to NATO hned nesetkalo? Já jsem se ptal našich služeb, nikdo neměl žádnou informaci, nikdo nám nic neřekl. Spojené státy se rozhodly, že stáhnou vojáky, což je samozřejmě podle mého názoru chyba. A možná jsme tam mohli mít z Evropy, údajně, ale to jsem nedohledal, že v minulosti Spojené státy nabízely evropským členům bezpečnostní rady OSN, aby tam poslaly i svoje zastoupení. Ale to nedopadlo.
Takže dneska jsme v situaci - ano, je to nepřijatelné. Bohužel ta operace asi pokračuje. Jednotlivé státy - už z toho je vidět, jak ta Evropa funguje. Každý něco řekl, každý něco vyzval místo toho, aby - ano, to prohlášení bylo jednotné. Ale ohledně například vývozu zbraní... Tak zajímavý je výrok šéfa německé diplomacie Heiko Maase z 15. října. To je co? To je dneska vlastně, ne? Šéf německé diplomacie Heiko Maas je vůči hospodářským sankcím zdrženlivý. Je důležité, abychom vedli s Tureckem dialog, abychom na ně mohli působit. No to objevil Ameriku pan ministr. To tam přece už byla paní kancléřka v říjnu 2018.
A já jsem byl jeden z mála evropských premiérů, který o tom mluvil v tom New Yorku. Večer jsem mluvil se Charlesem Michelem, premiérem Belgie. A říkám: Mluvil jste s Erdoganem? Musíme to řešit. Byl tam luxembourgský premiér, byli tam další, irský premiér a maltský premiér. A bavili jsme se o tom, že konečně už musíme nějakým způsobem systémově vyřešit tu migraci. Ano, protože samozřejmě vyhrožování Evropě migranty je špatně. To je špatně.
Takže Evropa má obrovské problémy a znovu se ukázala jako totálně neschopná akce. To je krize! To měl někdo skočit do letadla, okamžitě tam jet! A znovu, já se budu ptát. Vy se ptáte mě, já se budu ptát. Protože hlavně Francie je stálým členem bezpečnostní rady OSN. A samozřejmě teď je tam dočasně i Německo a další země. Takže je to katastrofa. Evropa má plno problémů, i když to vypadá tak, že ten brexit nakonec dopadne. Ale odchází ta Velká Británie, bohužel.
Spojené státy, obchodní dohoda nefunguje, máme plno problémů, vidíme, jak funguje nový parlament. Viděli jsme pomstu jednotlivých politických frakcí na kandidátovi Francie na komisaře. To je asi pomsta za toho spitzenkandidáta, nebo nevím, jak to mám číst, to se nikdy ještě nestalo. Takže teďka nevíme, jestli bude ta nová Komise, nebo nebude nová Komise.
Takže je to velký problém. A my jsme vlastně přišli s tím, V4 - já jsem to projednával s V4, s premiéry. To, že paní prezidentka Čaputová má nějaký názor, to je fajn. Ale já mluvím ne s prezidenty, ale s premiéry. A na první pohled, no kdo by nechtěl, aby ty lidi se vrátili domů do Sýrie a žili v míru a klidu. Možná i těch 700 tisíc uprchlíků, kteří jsou nelegálně v Evropě a nedostali azyl, by se perspektivně mohlo vrátit. A je to na dobré cestě.
Mimochodem já jsem v New Yorku jednal i se zmocněncem Spojených států na Sýrii Jeffreyem. Jednal jsem s ministrem zahraničních věcí Sýrie, protože i s tou Sýrií musíme mluvit. Já jsem se angažoval. No a tady doma samozřejmě je to vždycky pro dobrotu na žebrotu. Místo toho, abyste to ocenili, že Česká republika se angažovala, tak jsem samozřejmě předmětem kritiky. Ale to je samozřejmě normální.
Takže já jen chci říct, že je to problém. Mimochodem nejen to, že je teď problém s Tureckem, ale ještě západní Balkán, kde jsme slíbili hory doly. Paní kancléřka, pan prezident Macron. Změnit jméno, ústavu, referendum, všechno. A znovu mám signály, že nejsme schopni - nebo hlavně Francie nechce, nechce se vůbec začít s tou Severní Makedonií a Albánií bavit. Jenom začít rozhovory, které mohou trvat patnáct, dvacet, třicet, let. Ani to nejsme schopni. A slíbili to, to je ten problém. A Erdoganovi slibovali mraky věcí. A potom jak to tedy dopadne s tím západním Balkánem? Když my jsme vystupovali na Evropské radě, devět zemí jsme podpořili, Severní Makedonii hlavně, tak bylo řečeno, že tedy německý Bundestag ještě nerozhodl. Tak teď už rozhodl, ale teď zase máme jiné státy, které tomu brání. ***