(9.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A v tom veřejná správa dlouhodobě - a nechci to vztahovat jenom na tuto vládu nebo na minulou vládu, říkám dlouhodobě - selhává. Protože pod tím tlakem denního rozhodování, denního problému - za měsíc musím mít nový systém, poslanci něco změnili, za rok musím mít nový systém - nemáme čas provést kvalitní vstupní analýzu, a pak ty výsledky jsou horší, než by mohly být. Protože buď nám budou ty informační systémy sloužit, což je fajn a ušetříme si práci, čas, papíry, formuláře, anebo my budeme sloužit jim. A protože občas musím taky komunikovat s veřejnou správou, tak tomu trošku parodicky říkám, že my máme elektronizaci jako Rakousko-Uhersko. Já ten papír potřebuji, musím ho vyplnit, a elektronizace znamená, že si ho vytisknu, což bych dělal normálně, místo abych ho vložil do obálky a poslal, tak ho podepíšu, naskenuji zpátky do toho počítače a někam pošlu. Takže naskenované lejstro a naskenovaný formulář není žádná elektronizace. To je jenom obtěžování. A takhle bohužel česká veřejná správa velmi často postupuje a říká tomu elektronizace a služby občanům. A tak to skutečně není.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky - nejprve pan poslanec Rais, potom pan poslanec Černohorský a paní ministryně Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Chtěl bych se připojit k názoru pana poslance Stanjury, co se týká absence toho nástroje, který by v podstatě řekl, že ten velký programový systém je už zastaralý. Já tady můžu říkat konkrétní případy. Když to řekne soudní znalec směrem k tomu velkému informačnímu systému, tak pak pro jistotu ho honí po soudech a trvá to pět sedm let, než je očištěný. A samozřejmě ten už si dá pořádný pozor, aby tady ten jednotlivec zaútočil na informační systém, o kterém si v podstatě odborná veřejnost myslí právem, že je to prostě nefunkční záležitost.
V této souvislosti je pak taky otázka finančních nákladů samozřejmě. Kdybych měl mluvit konkrétně, všichni máme na paměti situaci, která byla kolem informačního systému, o kterém taky pan Stanjura hovořil, a to je informační systém pro hodnocení výsledků vědy a výzkumu z minulého období, kdy jsme to tady několikrát interpelovali jako naprosto nedostatečnou a nepřipravenou záležitost.
Čili jednoznačně jakýsi závěr - prostě velmi podporuji názor, že by tady měl být nějaký orgán, který rozhodne o tom, že ten programátorský systém už je starý a že je potřeba vyměnit. Toto neudělá jeden soudní znalec. Konkrétní příklad? Akorát ho zavřou. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Černohorský s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Část už jsme si přeříkali s panem předsedou Stanjurou. Jde o to, že pokud máte zdrojové kódy, tak vy nemusíte u toho informačního systému nechat to napsat nějakou konkrétní firmou kompletně celé. Vy dokonce můžete použít, prostřednictvím pana předsedajícího, když už vás tady nepřímo oslovuji, použít databázi, nemusí to být třeba Oracle, protože koupit si Oracle by zruinovalo státní rozpočet, ale můžete použít například PostgreSQL, a ty jednotlivé komponenty seskládat právě ze softwaru s otevřenými zdrojovými kódy. V tu chvíli už můžete měnit případně i dodavatele. Bude to samozřejmě pro některé složitější, pokud neznají přímo ten softwarový produkt, ale máte tam mnohem větší možnost té správy. Ale souhlasím s vámi, že pak je potřeba mít perfektně připravenou analýzu a rozdělenou na ty jednotlivé komponenty. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně Schillerová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, budu velmi stručná. Nebudu se plést tady do problematiky MPSV, to mi nepřísluší ani do toho nevidím. Ale byla jsem oslovena panem předsedou Stanjurou, zmínil Ministerstvo financí. Budu mluvit velice krátce o systému ADIS, který má Finanční správa.
Chtěla bych říct, že přes všechno, co tady bylo řečeno, a já neříkám, že to nemá relevanci, tak je potřeba se vrátit na ten samý začátek, na ty smlouvy z roku 1991, 1992, které tehdejší ministři, už ani nevím, mám to někde vytaženo, který to podepsal, nás dostali do takového neřešitelného vendor locku, konkrétně budu-li mluvit o ADISu na Finanční správě, kde prostě třicet let trvalo, a my jsme skutečně dneska v situaci, kdy vidíme světlo na konci tunelu, kdy paní generální ředitelka Richterová podepsala konečně s firmou IBM smlouvu a všechno zveřejnila, všechno jsme dali transparentně ven, na základě které ještě čtyři roky prostě firma bude dodávat, ale pak se vzdá - řeknu to lidově, tak ať se na mě nezlobí znalci z oblasti IT - vzdá se těch zdrojových klíčů, bez kterých nic nevysoutěžíte. Nemohla být vypsána veřejná zakázka, pokud tam nebyla záruka, že někdo ty zdrojové klíče prostě dá, dá je z rukou. A to vyplývá z této smlouvy. Proto dneska už se soutěží nový systém. A soutěžit se bude jiným způsobem - modulově - to znamená, teď tady nemám podrobnosti, protože jsem nečekala, že povedu tuto debatu, ale bude se soutěžit tak, aby už se nikdy nestalo to, že bude závislost na jednom, aby byla prostě zastupitelnost, aby se to týkalo různých daní.
Takže ten problém vznikl někde, nevím, jak je to na MPSV, to skutečně nevím, ale budu-li mluvit, a byla jsem oslovena, vznikl před třiceti lety. A třicet let bohužel trvalo, než jsme se z toho vendor locku dostali. Takže děkujeme těm, co ty smlouvy tehdy podepsali. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, čas. Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Válka. Máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Když už jsme se dostali tak daleko, tak ten problém je samozřejmě, jak tady moji předřečníci nastínili, velmi komplexní. Je obrovská nekompatibilita jednotlivých informačních systémů. Když se podívám jenom na velmi úzkou oblast zdravotnictví, která ale s problematikou Ministerstva práce a sociálních věcí souvisí v té přechodové zóně, tak je v podstatě nemožné poslat elektronicky informaci z jednoho zařízení do druhého. A pokud se neudělá centrální výběrové řízení na jednotný informační systém, tak žádné sjednocující platformy, které by ta data převáděly, se zatím nepodařilo aplikovat.
A druhý úhel pohledu, a zase to souvisí s Ministerstvem práce a sociálních věcí, je to, že když se přechází z papírové do elektronické formy, pokud ten uživatel neví s dostatečně velkým předstihem, že ten přechod stoprocentně nastane, tak je vystaven situaci jako dneska s elektronickou neschopenkou, že ty nemocnice nevědí, jestli tedy mají formuláře fasovat, a nastane něco podobného jako s eReceptem, všechno se třeba o půl rok oddálí, anebo je nemají fasovat a riskovat, že nebudou mít jak vystavovat neschopenky od 1. 1. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní je přihlášen pan místopředseda Filip do rozpravy a potom pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, vzhledem k tomu, kam se posunula ta debata, nenavrhnu Poslanecké sněmovně, aby odmítla odpověď paní ministryně práce a sociálních věcí, protože po 4. prosinci, jak tady řekla paní ministryně, se s ní buď dohodnu na tom, že dostaneme novou informaci k nepojistným dávkám, nebo napíšu novou interpelaci, aby se to dostalo na jednání Poslanecké sněmovny.
Pokud jsem správně rozuměl, ta zkouška pět měsíců dopředu od června do srpna probíhala. Zkouška zajišťuje, že 1. 1. 2020 bude fungovat jeden systém. Další systém je ohrožen, o tom se budu bavit později v jiné platformě.
Nenavrhuji tedy žádné usnesení k této interpelaci. Děkuji, paní ministryně. Děkuji všem ostatním, kteří diskutovali, ale diskuse se dostala jinam, než jsem předpokládal.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní pan předseda Stanjura ještě v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní ministryně financí to posunula někam, kam jsem nechtěl. Já jsem ji ani nevyzval, ani neoslovil, ani jsem nikoho nekritizoval. Měl jsem obecnou poznámku. Ale jestli začneme každou debatu o tom, jak kdo co podepsal v roce 1991, tak se fakt nikam nedostaneme. Taky jsem ve svém vyjádření, pokud jste si všimla, paní ministryně financí, řekl, že to je dlouhodobý problém, nejenom posledních dvou vlád nebo posledních dvou volebních období. Takže to není vůbec opozičně-vládní spor.
Ale když vás vezmu za slovo, a pokud máte software z roku 1991, já jsem teď přemýšlel, jaký jsem měl počítač v tom roce. Úplně přesně nevím. Možná to bylo XT a možná už byly pětipalcové diskety. To už si úplně přesně nevzpomínám, na čem jsem programoval v roce 1991. Tak si sama odpovězte, paní ministryně, kolikrát jste vyměnili hardware od té doby, kolik máte aut na Ministerstvu financí z roku 1991. A já prostě odmítám, a mám nějakou zkušenost s tím, když vás dodavatel tlačí do kouta jako veřejnou správu, odmítám říct, že od roku 1991 se nic v tom nedalo změnit. A teď jsme to vyřešili tak, že se nedá nic změnit ještě čtyři roky nebo tři. To prostě není pravda. A neberte to jako kritiku. Tak jako stát musí být v tomhle tom silný. ***