(10.40 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Princip je naprosto jednoduchý. Zisková firma zaplatí vysokou sumu za reklamu, kterou si dá do nákladů, tím si sníží základ daně, takže jich zaplatí méně. Peníze posílá ztrátové spřízněné firmě, která díky tomu, že je ve ztrátě, daně, zisk, samozřejmě neplatí. Pro všechny strany výhodný kšeft, tedy až samozřejmě na stát.
A právě tento případ se měl týkat i firem z koncernu Agrofert. Na možné porušení zákona a daňové úniky v souvislosti s platbami za údajnou reklamu bylo Ministerstvo financí dle dostupných informacích upozorněno německými úřady, a to již v roce 2014, tedy v době, kdy jej vedl nynější pan premiér, zároveň ovládající osoba svěřenského fondu vlastnícího dotčené firmy, pan premiér Babiš. Finančním ředitelem Finanční správy byl tou dobou Martin Janeček, který byl právě Andrejem Babišem na tuto funkci jmenován, a na Generálním finančním ředitelství jste pracovala jako ředitelka odboru právního a daňového procesu vy osobně, paní ministryně.
Podezření v celé věci později zmínila i zpráva OLAF publikovaná Evropským úřadem pro boj s podvody v souvislosti s prošetřováním dotací pro farmu Čapí hnízdo. V létě policie vyhodnotila zmíněná podezření jako vážná. Zahájila proto úkony trestního řízení.
Z toho důvodu jsem se vás tázala v interpelaci na následující otázky: Jaké konkrétní kroky vedoucí k prošetření celé události Finanční správa po obdržení podnětu v roce 2014 učinila? Byly výše uvedené daňové náklady Finanční správnou prošetřeny a případně rozporovány? Pokud ano, došlo k doměření daně? Pokud daňové náklady uznány nebyly, jaké další konkrétní kroky v této věci Finanční správa podnikla? Podala v této věci Finanční správa podnět k dalším úkonům Policie ČR? Pokud k detailnímu prošetření nedošlo a Finanční správa případ sporných reklam nechala promlčet, kdo za tuto skutečnost nese odpovědnost? Jaký bude váš další konkrétní postup vůči této osobě či osobám?
To byly mé otázky. V zaslané odpovědi jste však vlastně na žádnou z nich neodpověděla s odůvodněním, že s ohledem na právní úpravu daňového řízení nemůžete být k dané věci konkrétnější. Odvolávala jste se přitom na povinnost zachování mlčenlivosti v souladu s § 52 odst. 1 daňového řádu.
Jelikož se domnívám, že na mé otázky mělo a mohlo být odpovězeno i bez porušení zmiňovaného paragrafu, požádala jsem o zařazení vaší odpovědi na pořad schůze. Mezitím se objevily nové informace.
Finanční správa oficiálně potvrdila, že v daném případě nepředala tyto závažné informace policii, a to přesto, že tak běžně činí u mnohem méně závažných podezření. V odpovědi na žádost o poskytnutí informace od pana senátora Tomáše Goláně to uvedla generální ředitelka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Tím se tedy nabízí odpověď na mou třetí otázku, jestli v této věci podala Finanční správa podnět k dalším úkonům Policie ČR. Nepodala.
Shrňme si fakta. Na možné porušení zákona a daňové úniky v souvislosti s platbami za údajnou reklamu bylo Ministerstvo financí, potažmo Finanční správa dle dostupných informací upozorněna německými úřady v roce 2014. Na otázky, jaké konkrétní kroky vedoucí k prošetření obdrženého podnětu (byly učiněny), odmítáte odpovědět. Nevíme tedy, jestli byly daňové náklady Finanční správou prošetřeny, případně, jestli došlo k doměření daně. Víme však, že Finanční správa všechny dostupné informace a podněty nepovažovala za tolik závažné, aby je předala policii k prošetření. Naopak policie zhruba osm měsíců poté, co se sama začala záležitostí zabývat, vyhodnotila zmíněná podezření jako vážná, a zahájila proto úkony trestního řízení.
Pikantní v této situaci, této reklamy, je, když se podíváte, o jakou reklamu údajně mohlo či mělo jít. Kdo si ji u Čapího hnízda, u této farmy, rekreačního zařízení, objednával. Jednou z těch firem totiž byla chemička, německá chemička SKW Piesteritz, která prodává čpavek, močovinu, kyselinu dusičnou. Tyto produkty prodává, zřejmě tedy potřebuje reklamu v rámci České republiky na farmě, byť tedy hlavními odběrateli takových komodit jako čpavek jsou především zemědělci, a v případě této německé chemičky němečtí zemědělci. Takže velmi zajímavé je pak se podívat na to, kdo vlastně chtěl takovouto reklamu. Asi si umíme představit, jak by reklama na čpavek a močovinu na Čapím hnízdě vypadala.
Vážená paní ministryně, já bych tedy byla ráda, abyste se přestala schovávat za paragrafy a skutečně jako ministryně financí, bývalá odborná náměstkyně Ministerstva financí pro daně a cla a bývalá ředitelka odboru právního a daňového procesu, zda souhlasíte s postupem, kdy Finanční správa nechá takto závažná podezření promlčet a do celé věci se z vlastního podnětu musí vložit až Policie ČR.
Očekávám, že se dozvím, že musíte zachovávat mlčenlivost. Proto se znovu tedy zeptám, ale jinak. Dovolím se zeptat, jak by podle vašeho soudu měla být řešena hypotetická, představme si, hypotetická situace. Firma Adam si u své sesterské firmy Eva ze stejného koncernu objedná reklamu za sto milionů korun. Takto vysokou sumu si posléze dá do nákladů, díky čemuž si sníží daňový základ. Sesterská firma Eva tyto peníze nutně potřebuje k tomu, aby nezkrachovala, aby zaplatila dluhy a platy zaměstnanců. Sto milionů si tedy nechá proplatit, ačkoliv si je vědoma toho, že není schopna reklamu v takovém plnění poskytnout, a navíc není registrována jako reklamní agentura. Jelikož je firma Eva ztrátová, vyhne se rovněž placení daní. Jak by podle vás měl v takovém případě postupovat stát? Měla by se Finanční správa na takovou transakci zaměřit a prošetřit ji? Pokud by Finanční správa došla k závěru, že šlo o fiktivní reklamu, že celá transakce byla účelová, a daňové náklady by tudíž byly Finanční správou rozporovány, mělo by dojít k doměření daně? Pokud by daňové náklady za fiktivní reklamu uznány nebyly, měla by v této věci Finanční správa případně podniknout nějaké další kroky? A měla by podle vás v této situaci například podat podnět orgánům činným v trestním řízení?
Já bych hrozně ráda věděla, jak byste vy, paní ministryně, vy osobně, v tomto hypotetickém případu firem Adam a Eva postupovala. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. To byla paní poslankyně Adamová Pekarová. Ještě než dám slovo paní místopředsedkyni vlády k odpovědi, konstatuji, že předsedovi Sněmovny došla omluva od 11.00 do 11.45 z pracovních důvodů paní poslankyně Heleny Langšádlové.
Nyní máte slovo, paní místopředsedkyně vlády. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já nebudu opakovat to, co jsem vám napsala do písemné interpelace. Budu mluvit vlastními slovy. (V sále je velmi hlučno.)
Já jsem si připravila takový jednoduchý organigram, jestli chcete přijít blíž (ukazuje), já jsem nechtěla ho brát větší. Mám ho i větší, můžu vám ho pak i věnovat. Je to v podstatě organigram z doby, kdy podle médií vyplývá, že přišel podnět z německé finanční správy, takto bylo organizováno Generální finanční ředitelství. Dnes jsou tam samozřejmě trošku změny. A to, že přijde podnět z nějaké zahraniční finanční správy, v tomto případě z Německa, má svoje přesná pravidla. Ta pravidla jsou dána zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní a navíc jsou k tomu ještě dány různé metodické pokyny, které jsou buď vyjednány -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid! Ti, kteří diskutují o jiných záležitostech, prosím v předsálí. Prosím, pokračujte.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Které jsou v podstatě dojednány na úrovni evropské a pak samozřejmě interní. Takový podnět, když přijde, v tomto případě z německé finanční správy, jde speciálním chráněným systémem - to říkám tak, abyste viděla ten proces - prochází, je to speciální IT systém, který je chráněný, prochází, je přidělen na speciální útvar oddělení mezinárodní spolupráce a to ho distribuuje automaticky podle místní příslušnosti na konkrétní finanční úřad. V tomto případě, jak jsme se dočetli v médiích, to byl Finanční úřad pro hlavní město Prahu. ***