(10.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
V sociální oblasti je rozpočtováno výrazné zvýšení průměrného starobního důchodu, který by se měl od 1. ledna 2020 zvýšit o 900 korun na částku 14 326 korun. Tato mimořádná valorizace zvyšuje výdaje státního rozpočtu o 34,9 mld. na částku přes 507,4 mld. korun. Dále je tam zahrnuto navýšení rodičovského příspěvku, kterým zvedáme životní úroveň osob celodenně pečujících o malé děti, a odpovídá to částce 8,6 mld. korun. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění se meziročně zvyšuje o 3,5 mld. korun na celkovou částku 76,8 mld. korun.
Národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury byl zvýšen na celkovou úroveň 70,2 mld. korun.
Z hlediska fungování veřejné správy jsme posílili rozpočtované zdroje na obranu České republiky, kdy výdaje Ministerstva obrany jsou navrženy v objemu o téměř 9 mld. vyšší než pro letošní rok, čímž by v roce 2020 měly činit 75,5 mld. korun. V souladu s obrannou strategií České republiky a dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 je předpokládáno, že rozpočet resortu Ministerstva obrany bude postupně navyšován s cílem dosažení podílu 1,4 % HDP do roku 2021.
Počítáme také s pětiprocentní valorizací příspěvku na výkon státní správy u územních samosprávných celků.
Zároveň mi dovolte stručné subjektivní shrnutí. Domnívám se, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky ať už investicemi do infrastruktury, nebo do vzdělání, vědy, výzkumu či inovací. Současně návrh podporuje prvky inkluzivního růstu, protože zvyšuje životní úroveň nejen seniorů, ale rodin pečujících o malé děti a pomáhá zvyšovat jistotu v turbulentní době rostoucího obchodního protekcionismu, nejistých budoucích vztahů se Spojeným královstvím či podob evropské integrace.
Děkuji vám za pozornost a na závěr svého vystoupení bych chtěla požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o podporu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a schválení základních údajů návrhu tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády Aleně Schillerové. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 37 předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo určeno jako sněmovní tisk 605/1. Požádám nyní o slovo zpravodajku, předsedkyni rozpočtového výboru poslankyni Miloslavu Vostrou, aby nás seznámila s tímto stanoviskem. Máte slovo.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych na úvod připomněla ta nejzákladnější čísla, protože myslím si, že zdůvodnění paní ministryně bylo dost podrobné, a ráda bych dala prostor vám ostatním, abyste v rozpravě mohli zareagovat.
Takže jenom pro shrnutí, celkové příjmy státního rozpočtu na rok 2020 se stanoví částkou 1,578 bil. korun, celkové výdaje 1,618 bil. korun, schodek ve výši 40 miliard. Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, očekávané příjmy k rozpočtu Evropské unie v celkové výši 109,9 mld. korun a odvody do rozpočtu ve výši 47 mld. Dále jsou tam finanční vztahy ke krajům mimo hlavního města Prahy ve výši 1,4 mld., k obcím mimo hlavního města Prahy ve výši 9,8 mld. a k hlavnímu městu Praze ve výši 1,14 mld. Návrh státního rozpočtu počítá s mírným zpomalením růstu ekonomiky proti roku 2019, a to na 2,2 %, a průměrnou mírou inflace 2,4 % a nezaměstnaností 2,3 %.
Na příjmové stránce se počítá s nárůstem daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o celkovou částku 112 miliard korun. Tady bych jenom chtěla říci, že jsou zde započítány odhady příjmů z legislativních návrhů, které ještě neprošly celým legislativním procesem, jako je sazbový balíček nebo daň z vybraných internetových služeb.
Osobně jsem toho názoru, že stav ani výhled české ekonomiky není natolik zlý, aby bylo nutné ji stimulovat schodkově. Aktuální rozpočtové schodky jsou ale dány jinými důvody a ty bych tady chtěla připomenout. V minulosti byla řada sektorů podfinancována a toto narovnání poměrů samozřejmě v tuto chvíli stojí více peněz.
Předložený vládní rozpočtový návrh určitě není dokonalý, ale chybí mi tam například témata jako efektivnost sociálního státu či promyšlenější vládní kapitálové výdaje. To nevypadá, že by bylo zrovna prioritami tohoto rozpočtu. Nicméně za důležité považuji, že v polovině září tento návrh podpořili na zasedání tripartity odbory i zaměstnavatelé, a tudíž bych to shrnula tím, že vládní návrh státního rozpočtu je rozumným kompromisem.
Na samý závěr bych chtěla informovat, že sněmovní rozpočtový výbor tento vládní rozpočtový návrh projednal před 14 dny a ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Nicméně chci se zeptat pana předsedajícího, zda mohu s celým textem návrhu usnesení seznámit Poslaneckou sněmovnu již nyní, nebo zda se mám přihlásit do rozpravy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já vám rozumím, paní předsedkyně. I když jsem požádal kolegy, kteří diskutují jiné věci, aby se ztišili, tak přesto je tu hluk...
Poslankyně Miloslava Vostrá: Nicméně, pane místopředsedo, vy jste asi nezaznamenal můj dotaz, takže když dovolíte, já budu pokračovat a seznámím Poslaneckou sněmovnu s celým návrhem usnesení.
Takže vážené kolegyně, vážení kolegové. Usnesení rozpočtového výboru 30. schůze ze dne 9. října 2019 k prvému čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 605.
Po úvodním slově ministryně financí Aleny Schillerové, zpravodajské správě a po rozpravě rozpočtový výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 v prvém čtení přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna:
I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 podle sněmovního tisku 605 (dále zákon), kterými jsou:
A. Výše příjmů stanovena částkou 1 578 118 723 753 korun, výše výdajů stanovena částkou 1 618 118 723 753 korun, rozdíl mezi příjmy a výdaji (saldo) stanoveno částkou minus 40 mld.
B. Způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami:
a) zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 2 626 169 129 korun;
b) změnou stavu státního dluhu o 42 626 169 129 korun;
C. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 488 199 500 korun. ***