(15.10 hodin)
(pokračuje Bendl)
Ta částka, kterou vyprodukovaly Lesy České republiky v období vlád ODS, byla částkou zhruba 34 mld. korun, které jste postupně rozpustili ve státním rozpočtu, a teď jsme v situaci, že Ministerstvo zemědělství složitě hledá finance na to, aby tu škodu, nebo pohromu, kterou spáchal kůrovec, řešilo, neboť se dostáváme do opravdu oblasti výdajů, které jsou neuvěřitelné. Jedna miliarda korun, kterou na lesní hospodářství ministerstvo vydává, je možná v tuhle chvíli umění možného, přesto bych rád apeloval na Ministerstvo zemědělství, aby počítalo s tím, že se situace může zhoršit, neboť nejenom kůrovec, ale i bekyně velkohlavá, o které jsme tady mluvili, která možná nemusí nikomu z vás nic říkat, se chystá napáchat další škody. A pokud tomu nenapomůže Ministerstvo životního prostředí, abychom bekyni velkohlavou zlikvidovali, dokud ještě tolik neškodí, tak ty výdaje v oblasti revitalizace lesů budou mnohonásobně vyšší.
Výdaje na vodu. Já jsem v minulosti, a je to možné doložit, zejména v roce 2016 a 2017, kritizoval fakt, že Ministerstvo zemědělství, potažmo stát se přestává věnovat tématu vody. Když se podíváte do rozpočtu na rok 2016 a na rok 2017, docházelo tam k výrazným, stamilionovým restrikcím a v uvozovkách šetření na nepravém místě, kde se ve výdajích na vodu objevovala částka zhruba půl miliardy korun. To byl rok 2017. Musím pochválit v tuhle chvíli Ministerstvo zemědělství, že plánuje na oblast vodního hospodářství investice v oblasti, kategorie zhruba 1,8 mld. korun. Přestože to je částka ne zcela dostačující, tak je tam zjevný trend, že se Ministerstvo zemědělství oblasti vody chce věnovat, a objektivně říkám, že za to zaslouží pochvalu nebo poděkování.
Ještě možná k některým pozitivům návrhu kapitoly Ministerstva zemědělství. Považuji za správné a dobré, že většinu dotačních titulů, které spravovalo doteď Ministerstvo zemědělství, má do budoucna organizovat a kontrolovat platební agentura, kterou je Státní zemědělský intervenční fond, neboť je tam ten dohled větší, a myslím si, že zkušenosti s poskytováním dotací do zemědělství má Státní zemědělský a intervenční fond mnohonásobně lepší.
Co ještě bych možná pochválil, jsou výdaje na tzv. pozemkové úpravy, které se zvedají z těch průběžně lety využívaných zhruba 850 až 900 mil. korun, je to zvýšení na částku 1,35 mld. korun.
Na co bych ale upozornil a co si myslím, že do budoucna by správné nebylo - jde mi o PGRLF. Myslím si, že by tento garanční fond měl do budoucna poskytovat finanční prostředky ne jako standardní banka, ale měl by pomáhat zemědělcům v oblasti snižování úrokové zátěže u jednotlivých úvěrů. Ale neměl by být standardní bankou. Měl by do budoucna pomáhat v krizových situacích, situacích, kdy banka z titulu například zaviněného počasím apod. odmítá financovat a půjčovat zemědělcům, neboť počasí je nejisté. A tam by měla právě být role toho Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, aby poskytoval finanční prostředky.
Co považuji za velmi důležité, na welfare a na oblast zajišťování pohody zvířat se tady navrhuje částka vyšší než 1 mld. korun. Podíváme-li se zpátky několik let, finanční prostředky začaly být tímto směrem alokovány někdy v roce 2009, tuším ještě za ministra zemědělství Gandaloviče, který s tím novým titulem přišel, kde stát dospěl k rozhodnutí, že je třeba se welfaru zvířat věnovat. Od té doby, od roku 2009 do letošního roku, se budeme pohybovat někde v řádech přibližně 10 mld. korun, které stát investuje do oblasti welfaru. Přesto se neustále potkáváme se situacemi, kdy pohoda zvířat není pohodou, ale naopak se dá říct, že ty situace, které vídáme zprostředkovaně z médií, jsou poměrně katastrofální. Oblast týrání zvířat je skoro denním mediálním tématem. A jestliže Česká republika vydává miliardu korun ročně na welfare zvířat, pak by asi bylo dobře, abychom se podívali na detaily a efektivitu takto vynakládaných finančních prostředků, zdali něco neděláme špatně, anebo jestli ten, kdo čerpá v oblasti welfaru finanční prostředky, jestli náhodou zároveň nečerpá a zároveň se ke zvířatům nechová tak, jak by si zasloužila.
Na co bych chtěl upozornit, a chtěl bych požádat a vyzvat ministra zemědělství, aby udělal analýzu projektu takzvaného... jmenuje se to Mléko Q, a to je podpora produkce mléka a rozdělování této finanční podpory. Myslím si, že tam jsou věci, o kterých je třeba debatovat. Možná ne teď v tuhle chvíli na téma státní rozpočet, ale rozhodně si kdekdo šeptá o tom, jak tento projekt funguje, a já mám pocit, že by Ministerstvo zemědělství výdaje tímto směrem mělo více hlídat a měl by tento projekt být pod větší kontrolou.
Děkuji vám za pozornost a prosím o odpovědi, případně reakce na otázky, které jsem položil. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mi tady naskočila jedna faktická poznámka, takže vyzvu pana poslance Mariana Jurečku, aby se vyjádřil. A připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř v obecné rozpravě. Vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Dovolte mi jenom fakticky zareagovat na svého předřečníka pana poslance Bendla. Byla vyslovena spousta věcí, ale dvě považuji za zásadní. On tady zmiňoval údajně podfinancovanou oblast vodohospodářství v letech 2016, 2017 a pochválil tady naopak současné vedení resortu. Chci jenom zmínit, že v datech návrhu státního rozpočtu pro tyto roky nejsou vidět skutečné, reálné investice v této oblasti obecně i v ostatních jiných sektorech resortu Ministerstva zemědělství, a speciálně v oblasti vodního hospodářství tyto rozpočtové částky byly nižší, protože jsme spotřebovávali nespotřebované nároky z let předchozích právě i z období pana ministra Bendla. A když se podíváte na absolutní částky, které šly a následně v těch letech byly administrovány a vyplaceny v oblasti vodního hospodářství, tak to byly jedny z nejvyšších částek v posledních osmi letech.
Pokud jde o PGRLF, který tady byl zmíněn, je potřeba se podívat do zprávy o stavu vodního hospodářství. V takzvané Modré zprávě tyto informace poslanci mají a schvalují je v Poslanecké sněmovně. A pokud jde o úvěry, které poskytuje dnes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond - já jsem naopak přesvědčen, že pokud chce stát tímto fondem mimo jiné motivovat soukromý sektor k tomu, aby dávali dobré nabídky zemědělcům, tak mít tady nějakou malou míru tohoto vlastního nástroje i v oblasti úvěrů má smysl. Protože v okamžiku, kdy jsme toto zavedli, tak najednou i ty komerční sektory musely dorovnat a zlepšit své nabídky pro malé zemědělce. Aby dávaly za lepších podmínek tyto malé úvěry, aby např. odložení platby nebo čerpání úvěrů a následné splácení nebylo zpoplatňováno, tak to se stalo až v okamžiku, kdy PGRLF v tomto sektoru vstoupil tímto nástrojem a začal tyto, byť předtím jenom komerční, služby i zemědělcům poskytovat. Proto si myslím, že má smysl u toho zůstat, a v nějaké rozumné míře, aby toto stát poskytoval. Děkuji. ***