(11.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Modul operačního rizika standardního vzorce zachycuje ve výpočtu založeném na faktorech riziko vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání interních postupů pracovníků nebo systémů nebo z vnějších událostí. Za tímto účelem se za vhodná měřítka objemu pro zachycení uvedeného rizika považují technické rezervy, pojistné zasloužené za předchozích 12 měsíců a výdaje vzniklé za posledních 12 měsíců. Posledně uvedené měřítko objemu je relevantní pouze pro smlouvy o životním pojištění, u nichž riziko nese pojistník. Vzhledem k tomu, že akviziční výdaje jsou v různých pojišťovnických obchodních modelech realizovány různorodě, neměly by v rámci měřítka objemu pro výši výdajů vzniklých za posledních 12 měsíců brány v úvahu. Aby bylo zajištěno, že kapitálový požadavek k operačnímu riziku nadále splňuje hladinu spolehlivosti, stanovenou v článku 101 směrnice 2009/138, měl by být proveden přezkum modulu operačního rizika v rámci přezkumu metody, předpokladů a standardních parametrů použitých při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce prováděného Komisí podle 150. bodu odůvodnění. Tento přezkum by se měl obzvláště zaměřit na smlouvy o životním pojištění, u nichž riziko nese pojistník.
Výpočet úpravy o schopnost technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti absorbovat ztrátu by měl zaručit, že nedojde ke dvojímu započítání vlivu snižování rizika prostřednictvím nezaručených podílů na zisku nebo odložené daňové povinnosti.
Budoucí nezaručené podíly na zisku bývají zpravidla prvkem souvisejícím se smlouvami o životním a SLT zdravotním pojištění. Proto by úprava o schopnost technických rezerv absorbovat ztrátu měla zohledňovat vliv snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku ve vztahu k životnímu upisovacímu riziku, SLT zdravotnímu upisovacímu riziku, zdravotnímu katastrofickému riziku, tržnímu riziku a riziku selhání protistrany. Aby se omezila složitost standardního vzorce a zátěž pojišťoven a zajišťoven spojená s výpočtem, úprava by se neměla uplatnit na rizika neživotního pojištění a zdravotního pojištění. Jelikož budoucí nezaručené podíly na zisku nemusí účinně absorbovat ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, pracovníků a systémů nebo z vnějších událostí, neměla by se úprava uplatnit na operační riziko.
Uznání technik snižování rizika ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku by mělo odrážet ekonomickou podstatu použité techniky a mělo by se omezit na techniky snižování rizika, které účinně přenášejí riziko mimo pojišťovnu či zajišťovnu.
Posouzení toho, zda došlo k účinnému přenesení rizika, by mělo zvážit všechny aspekty techniky zmírňování rizika a ujišťování mezi pojišťovnou a zajišťovnou a jejich protistranami. V případě, že je zmírnění rizika realizováno zajištěním, by skutečnost, že je výrazná odchylka v částce či načasování plateb ze strany zajistitele nepravděpodobná, neměla sama o sobě znamenat, že zajistitel žádné riziko nepřevzal.
Na scénáři založené výpočty standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek jsou založeny na dopadu okamžitých tlaků a pojišťovny a zajišťovny by neměly zohledňovat techniky zmírňování rizika, které se v okamžiku, kdy tlak nastane, spoléhají na to, že pojišťovny či zajišťovny v budoucnosti provedou určitá opatření, např. dynamické zajišťovací strategie nebo budoucí opatření vedení. Dynamické zajišťovací strategie a budoucí opatření vedení by měly být odlišovány od probíhajících zajišťovacích ujednání, v nichž je technika zmírňování rizika aktuálně uplatňována a v době vypršení platnosti bude nahrazena obdobným ujednáním bez ohledu na solventnost pojišťovny či zajišťovny.
Aby se zabránilo vzniku situace, kdy je účinnost techniky zmírňování rizika oslabena existencí bazického rizika, a to zejména kvůli nesouladu měn, měly by pojišťovny a zajišťovny podstatné bazické riziko zohlednit ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. Není-li podstatné bazické riziko ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohledněno, neměla by být technika zmírňování rizika uznaná. (Řečník listuje svými papíry.) Pardon.
Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku by měla být zohledněna existence ujednání o účasti na zisku, kdy jsou zisky rozděleny mezi pojistníky či oprávněné osoby.
Pokud je výpočet kapitálového požadavku pro modul či podmodul rizika základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu obousměrných scénářů na primární kapitál, jako je tomu v případě úvěrového rizika, měnového rizika nebo rizika storen, měla by pojišťovna či zajišťovna určit, který scénář má nejnepříznivější vliv na primární kapitál pojišťovny či zajišťovny jako celek. Při tomto určování by se měly ve vhodných případech zohlednit účinky účasti na zisku a rozložení nezaručených podílů na zisku na úrovni účelově vázaného fondu. Takto určený scénář by měl být relevantním scénářem pro výpočet fiktivního solventnostního kapitálového požadavku pro každý účelově vázaný fond.
Aby se orgán EIOPA mohl připravit na budoucí revize korelačních parametrů na základě vhodných empirických informací, např. změn v úmrtnosti a míře storen u závazků týkajících se životního pojištění a kombinovaných poměrů či poměrů vyčerpání rezerv u závazků týkajících se neživotního pojištění, měl by od orgánů dohledu obdržet odpovídající údaje. Orgány dohledu by tyto údaje měly od pojišťoven a zajišťoven obdržet jako součást informací, které mají být vykazovány orgánům dohledu, jelikož to bude pro účely dohledu nezbytné, a pro pojišťovny a zajišťovny by tak neměla vzniknout dodatečná zátěž.
Při poskytování stanoviska k aktualizaci korelačních parametrů by měl orgán EIOPA zohlednit, zda v důsledku toho, že pojišťovny a zajišťovny uplatní aktualizované korelační požadavky, bude celkový kapitálový požadavek splňovat zásady článku 101 směrnice 2009/138, zda je vzájemná závislost mezi riziky nelineární a zda v rámci krajních scénářů dochází k nedostatečné diverzifikaci, přičemž by měl zvážit alternativní opatření týkající se závislosti pro účely kalibrace aktualizací korelačních parametrů.
Je pravděpodobné, že mnoho aspektů interních modelů se postupem času změní současně s tím, jak se budou zlepšovat poznatky o modelování rizik, a orgány dohledu by proto měly brát při přípravě posudků interních modelů ohled na aktuální informace a postup, aby zaručily, že drží krok s nejnovějším vývojem.
Interní model může sehrát důležitou úlohu v systému správy pojišťoven či zajišťoven pouze tehdy, je-li přizpůsoben činnosti pojišťovny či zajišťovny, a pokud mu osoby, které svá rozhodnutí zakládají na výstupech z tohoto systému, rozumějí. Kontrola používání interních modelů by proto měla zaručit, že schválené interní modely jsou vhodné pro činnost pojišťovny či zajišťovny a že jim osoby, které pojišťovnu či zajišťovnu skutečně řídí, rozumějí.
Pojišťovny a zajišťovny, které při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vycházejí z interního modelu, by měly interní model ve svém systému řízení rizik a při rozhodovacích procesech využívat způsobem, který vytváří pobídky ke zvyšování kvality samotného interního modelu.
Požadavek, aby byl interní model hojně používán a měl významnou roli v řídícím a kontrolním systému pojišťoven a zajišťoven, stanovený v článku 120 směrnice 2009/138, by neměl vést k tomu, že budou pojišťovny a zajišťovny na výstupy z interního modelu slepě spoléhat. Pojišťovny a zajišťovny by neměly přijímat rozhodnutí na základě výstupů z interního modelu, aniž by zpochybnily vhodnost modelu. Měly by si být vědomy omezení interního modelu a ve svých rozhodnutích je zohledňovat.***