(17.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Pokud se podíváme na další oblíbenou položku, teď myslím v uvozovkách - kompenzace slev jízdného. Velké překvapení pro ministra dopravy, pro paní ministryni financí, pro pana premiéra, že ten systém se dá zneužívat a obcházet. Já bych tomu překvapení věřil, kdybychom to celou dobu netvrdili, neupozorňovali na možná rizika. Zaznamenal jsem mediální výstup ze společného jednání paní ministryně financí a pana ministra dopravy, jak teď si na ty dopravce posvítí a jak to dají všechno do pořádku. Ovšem v návrhu rozpočtu se s žádnou úsporou proti stávajícímu stavu, se kterým nejsou ani členové vlády spokojeni, neprojevilo.
My si myslíme, že mnohem lepší by bylo například těch 5,5 mld. použít na zvýšení důchodů. Mnohem lepší! Bylo by to spravedlivější. Velmi často slýchám to, že penzisté jsou s tím spokojeni. Ano, ti, kteří cestují, jsou s tím bezesporu spokojeni a já se jim nedivím. Ale jaká je skupina penzistů, kteří z různých důvodů nemohou tyto důvody využívat? Prostě nemohou cestovat? Zdravotní důvody, sociální důvody, rodinné důvody a tak bych mohl pokračovat. Ti z toho nemají vůbec nic. To opatření je nespravedlivé, nedá se vůbec zkontrolovat. Pokud se podíváte i na přírůstky počtu cestujících, tak nejsou žádným způsobem omračující. Trend zvyšujícího se počtu lidí ve veřejné dopravě byl i před zavedením těchto slev. A pamatuji si na starý stav, kdy ty kompenzace činily zhruba 250 mil. korun ročně, a musím vám říct, že i tehdy se to reálně nedalo stoprocentně zkontrolovat, a ten objem byl dvacetkrát nižší. A to říkám se znalostí Ministerstva dopravy, i když jsem tam byl chvilku. Nenašli jsme mechanismus za těch šest měsíců, jak efektivně zkontrolovat dvacetkrát menší částku, než je dnes. To jsem jenom zaokrouhlil. Počítal jsem s částkou 5 mld., je to o něco vyšší.
Takže navrhujeme těch 5,5 mld. uspořit a může se to použít například na část rodičovského příspěvku pro těch 20 % rodin, na které vládní návrh zapomněl. To není zdaleka 5 mld., to je nižší částka. Případně chci připomenout, že vláda a my - Sněmovna a Senát - jsme důchodcům přidali 150 korun měsíčně proti zákonnému nároku, přestože přebytek na důchodovém účtu pro příští rok je plánován ve výši 17 mld. Vycházím z čísel, která jsou v návrhu státního rozpočtu.
Mohl bych obhajovat všech těch 17 nebo 18 položek, činit tak nebudu. Mám jenom na paní zpravodajku procedurální prosbu, tak jak loni a předloni, až se o tom bude hlasovat, abychom o každém z těch návrhů na úspory hlasovali zvlášť. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Jaroslav Kytýr, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo. A já ještě přečtu omluvu, než vám to slovo udělím. Pan poslanec Petr Pávek se omlouvá dnes mezi 17. hodinou a půlnocí z důvodu návštěvy lékaře a paní poslankyně Tereza Hyťhová z dnešního jednání od 16.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 3762, který předkládáme společně s poslanci Pavlem Staňkem a Pavlem Juříčkem. Tento pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu na rok 2020 se vztahuje ke kapitole 309 Kanceláře veřejného ochránce práv, kde snižujeme v této kapitole částku o 14 mil. a přesouváme ji ve prospěch kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Dovolte mi krátce okomentovat tento pozměňovací návrh a zdůvodnit ho. Tento pozměňovací návrh směřuje k zastavení růstu zaměstnanců v Kanceláři veřejného ochránce práv. V letech 2016 až 2019 se zvýšil počet zaměstnanců o 27. V zásadě každoročně se zvyšuje počet zaměstnanců o šest lidí meziročně, přestože počet jednotlivých podnětů, které Kancelář veřejného ochránce práv spravuje, se mezi lety 2016 a 2019 ročně maximálně zvýšil o 127 případů. Zároveň trend zjištěných pochybení v roce 2016 byl ve výši 10 %, v roce 2018 9 %. Domníváme se společně s ostatními předkladateli, že tato kancelář nám meziročně v tomto období neuvěřitelně bobtná.
Zároveň v roce 2019 schválil rozpočtový výbor na svém jednání opatření k projektu Kanceláře veřejného ochránce práv pod názvem posílení aktivit veřejného ochránce práv k ochraně lidských práv směřující k ustavení národní lidskoprávní instituce v České republice. V zásadě tímto opatřením dojde k navýšení o další zaměstnance v této kanceláři. Cílem tohoto projektu je personální posílení veřejného ochránce, a tím zvýšení ochrany práv osob, které spadají pod jeho mandát. Z tohoto projektu je zřejmé, že po skončení tohoto dotačního titulu se tito zaměstnanci přesunují z prostředků vlastně dotačních do prostředků státního rozpočtu, a opět tento úřad navýšením svých činností navýší počet zaměstnanců a dojde opětovně k jeho bobtnání. Z těchto důvodů vás žádám o podporu předloženého pozměňovacího návrhu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Šafránková a připraví se pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás krátce seznámila se dvěma svými pozměňovacími návrhy k projednávané podobě státního rozpočtu na rok 2020. Moje pozměňovací návrhy mají čísla sněmovních dokumentů 3747 a 3844. Oba mají společnou motivaci převést veřejné prostředky z položek, které jsou neúčelně naddimenzované a neefektivně projektované, do oblastí, kde se naopak dlouhodobě financí nedostává, kde veřejný zájem není dostatečně naplňován, popřípadě i tam, kde bude mít jejich finanční posílení multiplikační efekt, a společné mají tyto návrhy i to, že se snaží prostředky státního rozpočtu alokovat tam, kde se jedná o veřejné politiky a posílení péče o veřejné statky, a odebrat je odtamtud, kde do velké míry slouží ke generování zisků soukromých subjektů.
První z nich se týká přesunu prostředků v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 1 miliardy korun z bloku aktivní politika zaměstnanosti z jedné poloviny do položky prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci a z druhé poloviny do ukazatele dávky důchodového pojištění. Na aktivní politiku zaměstnanosti jsou pro příští rok neodůvodněně rozpočtovány výdaje ve výši 3 604 475 953 korun, to znamená o 1 056 493 120 korun vyšší, než tomu bylo v rozpočtu na rok 2019. V době ekonomického růstu a poklesu nezaměstnanosti je to nelogické a nezodpovědné opatření. Alarmující je i to, že na vlastní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti úřadů práce jsou určeny prostředky v objemu 981 795 100 korun, zatímco tyto výdaje v rámci programu Evropské unie činí 2 468 066 353 korun. Drtivá většina těchto prostředků směřuje na projekty nestátních subjektů, přičemž jejich efekt je více než sporný.
Naopak je třeba posílit mzdy pracovníků resortu práce a sociálních věcí, a to jak na ministerstvu, tak v rámci struktur České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce. Tito pracovníci jsou dlouhodobě v procesu zvyšování platů zaměstnancům státu opomíjeni oproti jiným profesím a rezortům, což lze považovat za velmi nespravedlivé i proto, že stojí často v první linii boje za zájmy státu, jejich role je nelehká a terénních pracovníků i velmi riziková, a to si zaslouží ocenění. ***