(19.00 hodin)
(pokračuje Zahradník)
My vlastně podporujeme neziskovky, ať už tedy otevřeným způsobem, jak je uvedeno v textové části, nebo někde tam uvnitř rozpočtu trochu skrytě. Mnoho z těch peněz dáváme na bohulibou činnost ekologická výchova. Přitom samozřejmě ekologická výchova, nebo výchova k ochraně životního prostředí, má být přirozenou prvotní součástí výuky ve škole. Tyto neziskovky, které začasté mají svůj politický program, jsou vlastně jedinými organizacemi, kterým je povolen přístup do škol, protože jiným politickým subjektům je samozřejmě přístup do škol přísně zakázán. Politika má dveře do škol uzavřené, nemá ve školách co dělat, říkáme. Podle mě je to správné. Ale proč tedy financovat zelené aktivisty nevládních neziskovek, kteří pak šíří ideologii environmentalismu, své zelené náboženství, v našich školách?
To je můj první návrh.
Druhý návrh se týká vlastně posílení prostředků na náhradu škod, které trpí obce, na jejichž katastrálních územích se nacházejí národní parky. Konkrétně mám na mysli třeba obce, které jsou v Národním parku Šumava, protože ten celý se nachází na katastrálním území obcí a ty obce jsou vlastně součástí toho národního parku. Například obec Modrava má ve svém katastru 7 500 hektarů lesa a na daňové úniky, nebo na daňové nedostatky dostává kompenzaci pouze na 321 hektarů. Kašperské Hory, obec, která má svých 5 tisíc hektarů lesa na území Národního parku Šumava, velmi těžko ty pozemky obhospodařuje. Například v loňských dvou letech bylo vytěženo 15 tis. metrů krychlových dřeva vynucené těžby, které mají chránit porosty na území národního parku, přitom dotace, které dostávají z Ministerstva zemědělství, na to jsou 2 800 000 Kč, tedy velmi nedostatečná, směšná částka.
Proto tedy navrhuji posílit výdajový blok 3.4, výdajový okruh 3.4.2, činnosti v ochraně životního prostředí - položka 3.4.2.10 - kompenzace ztrát obcí na území národních parků o 10 mil. Kč. A kde vzít na to peníze? Navrhuji ponížit v téže kapitole ve výdajovém bloku 3.4 ostatní činnosti v životním prostředí, výdajový okruh 3.4.2., činnosti v ochraně životního prostředí - položku 3.4.2.11 - transfery mezinárodním organizacím o 10 mil. Kč. Na této položce jsou ty příspěvky mezinárodním organizacím, které platíme každý rok, dotovány jinou částkou. V roce 2017 tam bylo asi 218 mil., pak to bylo sníženo o 50 mil. Kč, pak zase zvýšeno o 20 mil. Kč.
Já každý rok tady z tohoto místa vyzývám Ministerstvo životního prostředí, aby udělalo podrobnou analýzu těchto příspěvků, za co je platíme, komu a jaký to má pro nás efekt, zdali by některé ty smlouvy nebylo dobře vypovědět a ty peníze ušetřit. Zatím se to tady nestalo. Proto navrhuji, že klidně tato položka snese ponížení o 10 mil. Kč, a ty navrhuji přesunout do položky, která pomůže obcím snášet obtíže, které pramení z toho, že jejich majetek se nachází na území národního parku.
To jsou moje dva návrhy, dámy a pánové. Přihlásil jsem se již ke sněmovním dokumentům, pod kterými byly uloženy, a prosím vás pak ve třetím čtení o podporu mých návrhů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Hezký večer. Pokročíme v rozpravě vystoupením pana poslance Jana Skopečka. Připraví se Jiří Mihola. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer. Budu se snažit být velmi krátký. V rámci druhého čtení se přihlásím ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému.
Je to pozměňovací návrh pod číslem 3904. Tam snižuji částku 400 mil. na výdaj na dotace na podporu exportu ve prospěch kapitoly 396 Státní dluh, a to ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.
Myslím si, že dotace podnikatelským subjektům křiví tržní prostředí a omezují cenové signály. Cena je základní, nejdůležitější informací v ekonomice a vytváří se správně pouze na základě spontánního vývoje cen, které vznikají interakcí mezi obchodujícími stranami, a díky tomu dochází k efektivní alokaci vzácných zdrojů a společnost bohatne. Dávat dotace tržním subjektům je v rozporu s touto logikou, v rozporu s logikou ekonomiky založené na volném trhu. Podle mého názoru stát nemá z peněz daňových poplatníků dále výrazně finančně podporovat vybrané firmy na úkor všech ostatních ekonomických subjektů. Je to nespravedlivé. Nejprve někdo ty peníze musí vydělat, a stát mu je sebere a poté ještě navíc přerozdělí jiným podnikatelským subjektům, a vytváří tak nefér konkurenci v tržním prostředí v ekonomice. Tak to je můj pozměňovací návrh pod číslem 1904 (správně 3904).
Druhým je pozměňovací návrh 3905. Tam navrhuji snížit částku ve výši 5,5 mld. Kč - konkrétně ve výdajové oblasti výdaje ústředního orgánu Ministerstva dopravy - kompenzace slev jízdného. Opět je to ve prospěch kapitoly 396 Státní dluh, a to ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.
Vím, že to asi u slevy na jízdném bude evergreen a že to podá celá řada mých kolegů tady v Poslanecké sněmovně, nejenom z klubu občanských demokratů. Ale já jsem si nemohl pomoci. Opravdu si myslím, že stát by měl peníze daňových poplatníků případně přerozdělovat jenom za účelem toho, aby pomohl nějakým znevýhodněným skupinám, lidem, kteří se dostali ne svou vlastní vinou do nějaké sociálně tíživé situace a potřebují v rámci solidarity pomoc od ostatních poplatníků. Ale když se podíváme na princip fungování slev na jízdném, tak vidíme, že tam žádná taková logika není, že to nesměřuje k lidem, kteří to potřebují třeba z hlediska nízkých příjmů nebo z toho, že jsou jakkoli jinak znevýhodněni. Naopak to směřuje komukoli, kdo splní třeba podmínky důchodce bez ohledu na to, v jaké je jinak příjmové nebo majetkové situaci. Stejně tak studentům, ať už z bohatých, nebo z chudých rodin, dotují ostatní daňoví poplatníci, kteří třeba vůbec hromadnou dopravu nevyužívají, tak jim dotují dopravu. Nemá to žádnou logiku. Je to opravdu utrácení peněz daňových poplatníků bez jakéhokoli sociálního aspektu, bez jakéhokoli testu majetkové nebo příjmové situace. A z tohoto hlediska je to plýtvání s penězi daňových poplatníků.
Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a je pod číslem 3906. To je pozměňovací návrh, který se snaží vybraným kapitolám, a to Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu průmyslu a obchodu, snížit některé typy provozních výdajů. V celkové výši za tyto čtyři kapitoly je to částka 1 282 189 260 Kč, které opět směřuji do kapitoly 396 Státní dluh, a to ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu. ***