(17.40 hodin)
(pokračuje Farský)
Ale ono to tam přinese i větší sounáležitost a pospojování společnosti a respektu ke státu. Protože už se bude hůř říkat, že něco vymysleli v Praze, že co zas odtud přišlo, co to je zase za pohromu. Oni vůbec nerozumí tomu, jak fungují regiony. Ale ti státní úředníci v tom místě budou i určitými vyslanci státní moci. Lidé uvidí v tom regionu, jak se tvoří ta rozhodnutí, že to není něco, co by spadlo z Marsu, ale že za tím je hromada práce, hromady debat, hromady podkladů. A že to nejsou vykouzlená rozhodnutí z rukávu, ale že to prostě má nějaký základ. Budeme tam mít ty, v uvozovkách, ambasadory státní moci, kteří tu republiku prostřednictvím těchto mostů budou držet dohromady. Něco, co nesmírně potřebujeme.
Ten návrh mluví o 23 úřadech, které navrhujeme přesunout do jednotlivých krajských měst. Proč krajských měst? Protože jsou dostatečně velká na to, abychom tam našli tu vzdělanou pracovní sílu, aby zároveň poskytla dostatečné zázemí. A mluvíme o necelých pěti tisících pracovních míst, která by se z centra, v tomto případě z Prahy, přesouvala do regionů. Možná vám to přijde jako obrovské číslo, ale já vám řeknu jiné obrovské číslo. Denně do Prahy dojíždí 180 tisíc lidí. Denní příjezd do Prahy je 180 tisíc lidí. Co v Praze z toho je? Dopravní zácpy, obrovský tlak na ceny nemovitostí, totálně přepálené nemovitosti, které si málokdo může dovolit.
Taky když nějaká státní instituce v Praze hledá zaměstnance, má už dneska obrovský problém, protože ta cenová hladina nutí k růstu mezd a ty se samozřejmě promítají do růstu platů. A je hrozně těžké sehnat kvalitního zaměstnance do státní správy v Praze, protože ten trh je hrozně konkurenční. Plat, za který vám v regionu lidé budou vděční, protože tam ta cenová hladina je o kus nižší, tak v Praze není pro nikoho atraktivní.
Tento návrh tedy i s tímto předkládáme, aby to bohatství, které je dneska koncentrováno v centru - a je to naprosto přirozené a vždycky to tak bude, že Praha bude tahounem, že centrum bude tahounem, že bude tím nejbohatším, že bude místem, kde se koncentruje vzdělanost, to nikdo nemůže napadat a je to zcela přirozené a normální. To, co není přirozené a není normální, je to, že se ten rozdíl mezi Prahou, centrem, a regiony rychle zvyšuje.
Je to tedy návrh, který má ambici pomoci celé republice. Pomoci v tom, aby držela dohromady, aby regiony přes platy byly bohatší, ale zároveň aby tam lidé tlačili na kvalitnější vzdělávání, na kvalitnější služby, třeba i na kvalitnější kulturu, která tam může fungovat. Je to o tom, že když v centru, v Praze, ubude během příštích pěti let - tak je navržena odložená účinnost tohoto zákona - pět tisíc pracovních míst, tak Praha, troufnu si tvrdit, to ani nepozná. Když ale v Liberci přibude 300 nových míst, v Jihlavě 600 míst, tak to pro to město bude kvalitativní rozdíl. Můžete čekat, že tam stoupne počet abonentek v tamních divadlech, že to umožní tamním institucím úplně jiné plánování. A ta pozitiva, která to přinese do těch regionů, budou dlouhodobá a zásadní.
Já vás v tomto žádám - i za tu Prahu, které to neublíží, které si myslím, že to naopak prospěje v tom, že to přehřátí, které tady je, už je naprosto negativní i pro tu Prahu. I pro Prahu je problém ta doprava, kterou způsobuje těch 180 tisíc dojíždějících. A jenom pět tisíc vyjíždějících, které navrhujeme tady, je prostě zlomkem, který není problém naplnit. Já si myslím, že během těch pěti let, kdy je navržena účinnost, je velká šance, že v těch regionech se ta pracovní místa zaplní právě z těch regionů, že to nebude nutit ke stěhování. Ostatně ta mezinárodní zkušenost říká, že tak třetina až čtvrtina lidí se přestěhuje, zbytek se hledá na místě nový. Ale že to přinese i třeba takovou pozitivní externalitu, že pokud z regionů odcházejí mladí lidé za prací do center, tak to vede třeba i k tomu, takové věci, které nás nemusí na první pohled nad tím napadnout, že tam starší spoluobčané, senioři, že nemají v době, kdy potřebují od někoho blízkého pomoc, tak prostě toho blízkého nablízku v tu chvíli nemají. Což vede k tomu, že jsou pak o to víc využívány sociální služby v těch regionech a zase stát nese náklady, které by jinak nést nemusel, když by takovýmto způsobem neroztrhával rodiny a komunity.
Takže prosím, zvažte to, jestli byste tento návrh podpořili. Myslím, že debata může být a bude ve výborech široká. Já jsem na ni připraven, těším se na ni. Ale myslím si, že je to skutečně velice důležitý zákon, který podpoří regiony, ale který podpoří vlastně celou Českou republiku. Děkuji za nebývalou pozornost a těším se i na vystoupení, která tady zazní, a hlavně na debaty na výborech. Já vám děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Mám tady tři faktické poznámky. Upozorňuji, že ještě nejsme v rozpravě, tudíž ty faktické poznámky ruším a v tuto chvíli dám slovo panu zpravodaji pro prvé čtení, panu Jaroslavu Kytýrovi. Prosím máte slovo.
Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak již uvedl navrhovatel, cílem návrhu zákona je přesun sídel 23 úřadů z hlavního města Prahy do jednotlivých krajských měst České republiky. V návrhu, jak bylo zmíněno, je odložení pětileté účinnosti v rámci přípravy a realizace této zákonné úpravy. Autoři sledují v návrhu decentralizaci státní správy a pozitivní dopady na kraje, a to zejména ve vytvoření kvalifikovaných pracovních míst, jak již bylo zmíněno zástupcem předkladatelů. Návrh zákona se dotýká přibližně pěti tisíc zaměstnanců.
Bohužel tento velmi ambiciózní záměr je záměr hodný zamyšlení vážených poslankyň a poslanců v této Poslanecké sněmovně, ale postrádá hlubší věcnou a ekonomickou analýzu, absenci a specifikaci dopadů, která by mohla být samozřejmě předmětem diskuze při projednávání v jednotlivých výborech, nicméně by měla být zmíněna již při přípravě této legislativní úpravy. Neznáme v podstatě vlastně sociální dopady, jak již bylo zmíněno. Možná pouze část zaměstnanců by souhlasila s přemístěním své rodiny do příslušného kraje, většina by možná hledala uplatnění jinde v Praze, a vytvářely by se nové pracovní pozice v krajích, což je chvályhodné. Nicméně i můžeme předpokládat, že by došlo k nějakému narušení kontinuity výkonu této státní správy.
Pokud jde o státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, pak návrh zákona má přímý vliv na veřejné rozpočty. Dopady však nejsou v návrhu, jak již jsem řekl, uvedeny. Zároveň v návrhu zákona jsou předjímány úspory, jako je výstavba nového administrativního komplexu, úspora na nájemném či úspory na platech, které nejsou reálně vyčísleny a opět by byly předmětem předpokládané spekulace v rámci diskuze v jednotlivých výborech.
Na druhé straně, jak jsem již řekl, je to zajímavá myšlenka, je to cesta, která v některých evropských zemích je sledována a jistě by posílila jednotlivé kraje o velmi vzdělané lidi, kteří by zde našli uplatnění s celými rodinami a posílili místní komunitu. Zároveň je potřeba i podtrhnout, že řada krajů o řadu těchto státních institucí má zájem a určitě by podpořily hledáním vhodného zázemí tuto myšlenku. ***