(12.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
Výrazně podporujeme a nadále budeme podporovat zejména program Můj klub, který znamená peníze pro všechny sportovní kluby v Česku, které si o ně požádají. I zde od vzniku tohoto programu došlo k výraznému nárůstu podpory. V roce 2016 to bylo málo přes 300 mil. a na rok 2020 je připraven pětinásobek. To znamená pětinásobek toho, co bylo před čtyřmi roky, to znamená 1,5 mld.
Samozřejmě, pak je podpora těch, kteří se věnují našim talentům, pomáhají jim hledat novou motivaci, chuť trénovat a bojovat za sebe a za svůj klub, těch, kteří budují v našich dětech smysl pro fair play a poctivý přístup k tréninku, a to jsou naši trenéři.
Ani teď ani v budoucnu nebude zapomenuto na zdravotně postižené, pro které je sport často jedna z mála možností další vlastní realizace a společenského uplatnění. Právě pro tyhle všechny, a nejen pro ně, budeme dávat do sportu více prostředků, protože přece chceme, aby všechny naše děti bavilo hýbat se, sportovat a mít z toho radost a dobrý pocit, aby nebyly stále na Facebooku.
A pak jsou tady investice do výstavby sportovních hal, plaveckých bazénů, zimáků a dalších sportovišť. Celková situace ve sportovní infrastruktuře není uspokojivá a my ji potřebujeme zásadně zlepšit. Rozvoj sportovní infrastruktury má totiž silné dopady nejen na rozvoj sportu jako takového, ale vedle toho má význam také pro rekreaci, sociální soudržnost, integraci a vzdělávání. Sportování je integrátorem mnoha potřeb, které společnost nejen stmelují, ale zároveň ji také posilují a upevňují. Tyto investice významným způsobem pomáhají nejen lokální ekonomice v podobě zakázek pro místní firmy, ale také celému národnímu hospodářství v podobě daní a odvodů. Když hovoříme o tom, že se nám nedaří udržet lidi v málo obydlených a venkovských sídlech, sport a jeho dostupnost včetně sportovní infrastruktury bývá často jedním z řešení, jak lidem zlepšit a zkvalitnit život v odlehlých místech.
Sportovní infrastruktura je v České republice katastrofálně zastaralá. Česká unie sportu jako jedna z největších střešních organizací uvádí, že průměrné stáří sportovní infrastruktury dosahuje u nás v Česku téměř padesát let. Padesát let! Neuvěřitelné. Většina v současné době využívaných sportovních zařízení byla postavena před rokem 1989. Je nutné, aby se tento stav změnil a sportoviště a sportovní infrastruktura prošly modernizací a získaly parametry odpovídající současným požadavkům a normám. Totéž platí i o trendech, které je třeba reflektovat i ve sportu, protože ty jsou očekávány jak sportovci profesionály, tak i dětmi a trenéry.
Jsem dobře informován, že zástupci Národní sportovní agentury, potažmo stále ještě i zástupci Ministerstva školství, jednají se Sdružením místních samospráv, se Svazem měst a obcí a s Asociací krajů o potřebách vzájemné spolupráce s městy a kraji za účelem výrazného zvýšení investic do sportovišť v celé České republice. Možná se ptáte proč. No protože jediné, co tady pořádně za třicet let v oblasti sportu vzniklo, je O2 Aréna ve Vysočanech, která se bohužel, pokud jde o její financování, v době Sazky za svého vedení určitě netěšila dobré pověsti, ale chvála bohu, že ji máme, jinak nevím, co bychom v Praze kde organizovali všechny ty akce. Když k tomu připočítáme multifunkční haly v Karlových Varech, v Liberci, Třinci, kde na to přispěli soukromí investoři, je to z větších investic sportovní infrastruktury vše, co můžeme říci, že se postavilo a plní skvěle své účely.
Už v roce 2016 začaly v souvislosti s nárůstem celkové podpory sportu výrazně narůstat také objemy financí směřovaných na investice do sportovní infrastruktury. V celkovém vyjádření lze nárůst podpory sportu ilustrovat následujícím přehledem: rok 2010 - investiční dotace byly 620 mil., na rok 2020 je to 2 214 175 000 Kč, to znamená za deset let téměř čtyřnásobek. V roce 2021 se předpokládá zahájení výstavby národních center olympijských sportů, a to jak letních, tak zimních sportů - v Nymburce, v Harrachově, stejně jako multifunkční sportovní hala v Jihlavě, Olomouci, Kladně či Zlíně. K tomu by pak měla začít výstavba atletického halového areálu v Brně nebo by mělo dojít dokončení Vysočina arény v Novém Městě na Moravě. V Praze by pak měla přibýt gymnastická hala resortního sportovního centra Ministerstva vnitra a jsou plánovány další projekty, jako jsou skokanské můstky ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo vodní kanál v Račicích.
Samozřejmě vždycky se mi směje opozice ohledně rychlobruslařské haly. Ano, já jsem o tom několikrát jednal s panem Novákem, trenérem Martiny Sáblíkové, bohužel, ani místo v Brně mu nesedlo, Nové Město na Moravě - tam to nechce biatlon, teď údajně jeden z našich krajů se angažuje, takže pokud by to dopadlo, tak stát určitě bude chtít tento projekt podpořit.
Celková částka dnes plánovaných investic do hal, sportovišť a sportovních center se počítá se zahájením v letech 2020-2021, a 2022 dosahuje částky téměř 15 mld.
Jako důkaz toho, že to s podporou sportu myslíme vážně, je možné uvést i nedávno vládou schválenou podporu tří významných sportovních akcí - mistrovství Evropy v judo v roce 2020 a dvou mistrovství Evropy, v basketbalu a volejbalu, v roce 2021. Na to jsme uvolnili jako vláda celkovou částku 155 mil. Navíc akce basketbalu a volejbalu budou důstojnou oslavou 100 let těchto sportů v České republice, potažmo v Československu, takže sport určitě pro nás - konečně, sportovci chtěli agenturu, tak ji mají. Tak doufejme, že dlouho vydrží i po nás, že i další vlády ji budou podporovat.
Za co jsme často kritizováni, je doprava, investice. Já už jsem o tom mluvil. Trvá to věčně, bohužel. My jsme už ale přistoupili k realizaci. Toto je projekt železničního spojení Prahy - Letiště Ruzyně a Kladna. (Ukazuje.) O tom se mluví strašně dlouho, všichni to slibovali, desítky let se o tom mluví. A my jsme měli prezentaci na letišti, ukazovali jsme tenhle projekt. Jsou tam jasné synergie. Tak, jak letiště chce investovat do další dráhy a terminálu, má to být hotovo v roce 2028, tak my chceme, aby centrum Prahy bylo napojeno na železniční síť do roku 2028. Do stejného termínu zmodernizujeme i železniční trať do Kladna. To znamená, zajistíme bezpečný a spolehlivý provoz železnice. Zajistíme zkrácení cestovní doby vlakem z Prahy do Kladna na 30 minut, na letiště se také dostanou cestující z centra města za 30 minut. Přiblížíme interval vlaků metra, vlaky směr Kladno i směr letiště budou jezdit ve špičce každých deset minut. Na vlaky navážeme autobusové linky, vybudujeme velké terminály na Dlouhé Míli u trati do Kladna. Díky tomu bude jezdit vlakem na letiště a do Kladna 63 tis. lidí denně.
Celé spojení má SŽDC rozděleno do devíti samostatných staveb. První ze staveb už začala v roce 2017. Je to rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Jde o významnou kulturní památku, druhý nejstarší pražský most přes Vltavu z roku 1849. Most nyní prochází sanací kleneb a v nezbytných případech jejich přezděním tak, aby umožnil bezpečný provoz další desítky let. Vlaky se po něm rozjedou přesně na MDD 1. 6. 2020. Výchozím bodem spojení bude pražské Masarykovo nádraží. To bude rozšířeno o další koleje a především dostane nový východní vestibul formou platformy nad kolejištěm, která zkrátí docházkové vzdálenosti pro obyvatele Prahy. ***