(15.10 hodin)
(pokračuje Rakušan)
Čeho jsme v současné době svědky? Vláda spotřebovává rezervy. Vláda, aby získala další finanční prostředky, rozprodává státní hmotné rezervy. Vláda se snaží najít úspory, respektive se snaží najít peníze na investice právě tím, že si od lidí bere peníze na zvýšených daních, a zároveň se chová nezodpovědně i v tom, že prostě neklesají mandatorní výdaje státního rozpočtu. Vláda se nesnaží šetřit na provozu státu a vláda nám nepředstavuje v této době ani žádný gejzír investic, které by posunuly Českou republiku tím správným směrem.
Jaký je poměr běžných výdajů a investic v návrhu rozpočtu na rok 2020? 91 % státního rozpočtu jde na běžné státní výdaje. Investice se pohybují na 9 %. Vláda tvrdí, že je to rekordní objem investic, který připravila pro příští rok. Já bych si o tom dovolil pochybovat. Možná v tom absolutním čísle ano, ale podívejme se na krizový rok 2012, kdy byl poměr investic vůči hrubému domácímu produktu 2,8 %. To bylo v době, kdy se naše ekonomika a ekonomika evropská celosvětová nacházela v období krize. Pro ten letošní rok to bylo 2,5 % vůči HDP.
Vadí nám zároveň to, že vláda stále nemyslí na ty nejdůležitější věci, které České republice chybí. Vždyť Česká republika se opravdu stává tou dopravní černou dírou uprostřed Evropy. Podívejme se na německé železnice, které se raději vyhýbají České republice, objíždí ten výběžek České republiky na cestě do Vídně, nejedou přes naše území, protože a jednoduše to časově vyjde rychleji. Není tady ambice vytvořit skutečné rychlodráhy, není tady ambice dokonce ani postavit dálnice, jak jsme četli na billboardech hnutí ANO. Kde ty dálnice jsou? A možná právě toto heslo se stává tou nejlepší ukázkou té skutečné obsahové vyprázdněnosti marketingového přístupu hnutí ANO k politice: lidem něco slíbit, ale nesplnit to. 34 kilometrů dálnic bylo postaveno v letošním roce. Vloni to byly pouhé 4 kilometry dálnic. A nikoho neošálíme tím, že rychlostní silnice v České republice nově označíme jako dálniční síť. Ani pro příští rok není v té oblasti dopravní infrastruktury navrhován žádný zázračný objem peněz, který by Českou republiku jako důležitou tranzitní zemi uprostřed Evropy posunul dál. A my si musíme uvědomit, že ta dopravní infrastruktura, její zanedbanost je zásadním ekonomickým limitem pro další rozvoj naší ekonomiky, pro další rozvoj České republiky.
Vláda tady dlouhodobě slibuje investiční plán, Národní investiční plán. Ten se stal jakousi paní Columbovou naší politické scény. Každý už o něm slyšel, ale nikdo ho ještě neviděl. Pan premiér tady s ním mává a vždycky nám ukáže jenom tu obálku, politické konkurenci vyčte, že máme obálku jinou. Ono je těžké se dostat k té správné, protože ten plán nám tady představen nebyl. A já se odvolávám na svoji interpelaci, která proběhla už v roce 2017, jeho první polovině, pardon, hned po volbách v roce 2017, posléze v roce 2018, když už mluvil pan premiér o Národním investičním plánu, který měl být do Vánoc v roce 2018. To tady bylo řečeno. Žádný takový se neobjevil, objevila se jenom ta obálka toho Národního investičního plánu. V současné době je prý údajně připraven a na setkání premiéra se zástupci stavebního byznysu hovořil pan premiér o tom, že by mělo být proinvestováno dokonce nějakých 5 bil. korun, což je objem ročního HDP České republiky. My nevíme, do čeho ty peníze půjdou. A je potřeba říci, že jsme v druhé polovině funkčního období současné vlády, a tady nejsou stanoveny priority investic.
Jak vypadá struktura rozpočtu pro příští rok? Pouze se hokynářsky přehazují miliardy z jedné kupičky na druhou, ale ten rozpočet strukturálně vypadá tak, že se pouze valorizují ty položky, které už se objevily v rozpočtech předchozích let. Ten rozpočet nemá žádnou ambici posouvat naši zemi někam dál, rozpočet, který by měl být racionálně sestavován tak, že se právě nejdříve určí ta investiční strategie České republiky a chirurgickým způsobem se bude postupovat v promyšlené strategii toho, jaké investice Česká republika potřebuje. A místo toho je tady slibován plán, který není představen. Místo toho se zvyšují běžné a mandatorní výdaje našeho státu. Místo toho vláda nesnižuje počet státních zaměstnanců, jak slibovala. Ano, pro příští rok slibuje zrušit 6 tis. míst ve státní správě, ale už v té větě b) neříká, že celkový počet nově vytvořených míst pro příští rok prostě bude vyšší než ten počet míst zrušených. V současné době se pohybujeme na čísle 474 tis. státních zaměstnanců.
Pro nás jako pro hnutí STAN je v současné době tou stropovou hranicí 400 tis. Ale ono to něco vyžaduje. Ono to vyžaduje zjednodušení státní správy, ono to vyžaduje opravdový pokus o její digitalizaci, o její zjednodušení, o její elektronizaci. Vždyť běžný úřední den běžného úředníka, třeba i na ministerstvu, spočívá prostě v tom, že se tři dny z pěti věnují složité byrokracii, která jim komplikuje život a komplikuje ještě více život občanům České republiky. To je to, jak vypadá v současné době práce našich úředníků. Nemluvě o tom, že státy, které se opravdu pustily do toho zjednodušení státní správy a její digitalizace, jako například mnohokrát zmiňované Estonsko, reálně ušetřily 2 % HDP. V českých poměrech by se jednalo o nějakých 104 až 106 mld. korun. To už jsou přece peníze, které nám právě chybí na to nejdůležitější v České republice, na investice a na reformu a financování vzdělávání, vzdělávacího systému, kde se stále pohybujeme na nějakých 3,7 % HDP, byť ta doporučená míra by měla být alespoň 5,5 %. V základním výzkumu se pohybujeme na chvostu v rámci srovnání zemí Evropské unie. I základní výzkum je pro ten příští rok v rámci České republiky drasticky podfinancován, i když tady operujeme čísly, že ta suma samotná stoupá, tak v rámci podílu na HDP to žádný výrazný pokrok pro příští rok není.
Když jsem se zmínil o vzdělávací soustavě, tak co vláda slibuje? Samozřejmě to není samospásné, ale dlouhodobě slibuje to, že navýší platy pedagogickým pracovníkům. Ty sliby se objevují několikrát, a teď tady bude, a koukám především na stranu sociální demokracie, velká zkouška toho, jak to vláda myslí skutečně vážně. Do systému jsou zaneseny pozměňovací návrhy, které navyšují platy učitelů, pocházejí z nejrůznějších stran a hnutí, a jeden z těch návrhů, myslím si, že v objemu 3,5 mld., pochází z dílny sociální demokracie. My jsme dnes jako opoziční poslanci deklarovali, že máme 87 hlasů pro to, že bude kterýkoliv z pozměňovacích návrhů navyšující peníze na platy učitelů opozicí podpořen. Chybí nám tedy 13 hlasů, sociální demokracie jich má 15, komunisté jich také nemají málo a já doufám, že i poslanci hnutí ANO budou připraveni prostě podpořit tyto návrhy proto, že by se jinak zpronevěřili vlastnímu slibu, a to že vláda pod taktovkou hnutí ANO v koalici se sociální demokracií, podporovaná KSČM, se bude zodpovědně chovat k učitelské profesi a bude skutečně konečně zvyšovat prestiž učitelského povolání, přičemž v současné době je plat učitele na 60 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka v České republice. ***