(10.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Potom bych chtěl zareagovat na to, tuším, že to říkal pan poslanec Luzar, to se týkalo trestního oznámení. Podívejte se, co se týče pana Budaka, tak já jsem tady řekl přece pouze to - a tady se mi vkládala do úst slova, která jsem já vůbec nepoužil. Já jsem řekl, že on porušil etický kodex, který platí ve všech podobných galeriích takového typu, jako je Národní galerie, porušil ho v konkrétních bodech, které tady nechci opakovat, a navíc existují podezření, že obchodoval prostě s těmi obrazy ještě ve větším rozsahu, nicméně to bychom se museli dobírat svědectví a je to dost složitá věc, těžko se to dokazuje. Takže my máme samozřejmě podezření, které jsme ale potom neuváděli veřejně. Řekli jsme, že porušení etického kodexu bylo tak zásadní, že to samo podle mě činí nemožné to, aby on pokračoval v této galerii. A dokonce si myslím, že to je důležitá informace pro všechny další, kteří by ho chtěli zaměstnat, jako že si myslím, že ve Spojených státech po incidentu ve Washingtonu už ho jenom tak někdo nezaměstná. Takže prostě to byla chyba, že vůbec do této funkce nastoupil.
Tady bylo důležité to říci, protože i v této věci se rozesílaly petice, dokonce i ze zahraničí. A náš postup vůči peticím, ten, který dneska já praktikuji, tedy každou chvíli někdo píše petici, je ten, že jsem chtěl, aby se sebraly všechny adresy všech petentů, a každému tomu petentovi zvlášť jsem uložil, aby se zaslaly argumenty, proč se skončila práce pana Budaka. A takhle to budeme vždycky dělat. Pokud budou petice, tak od nás všichni petenti dostanou i argumenty a důvody, proč se tak stalo. Nevím, jak se to dělalo v minulosti, ale dneska my bereme každého -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, i vám skončila doba pro faktickou poznámku. Nyní faktická poznámka pana poslance Zdeňka Ondráčka a ještě další faktická poznámka pana poslance Ivana Bartoše. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, váš záměr se přesně podařil, protože tím, že jste na deset minut odvedl pozornost z interpelace, nebo z odpovědi, nebo aspoň z pokusu odpovědět panu poslanci Grebeníčkovi, tak jste mluvil o střednědobém výhledu a logicky na to museli, nebo nemuseli, ale reagovali pan kolega Ferjenčík i pan kolega Kalousek, a samozřejmě ti oba mluvili úplně o něčem jiném, než je předmětem interpelace. Ale reagovali na rozpravu.
Víte, můžeme vytáhnout stenozáznam, co jste zde uvedl nebo neuvedl ohledně Budaka. Teď jste řekl - já jsem si to stačil hned psát: Máme podezření, že tam něco prováděl, ale je složité to vyšetřit. Tak se na to vybodněte, když to neumíte, a dejte to někomu, kdo to vyšetřit umí. Od toho máme orgány činné v trestním řízení, když máte to podezření, dejte to policii a policie to vyšetří. Je to složité. Ano, vyšetřování je složitý proces, tak se necpěte do něčeho, co neumíte, a dejte to někomu, kdo to umí.
Zároveň jste mluvil při té vaší rozpravě předtím k věci, že jsou nějaké nečestné znalecké posudky a že ten člověk podával bůhví co. Tak já vás upozorním, že existuje v trestním zákoníku § 346 trestního zákoníku - křivá výpověď a podání nepravdivého znaleckého posudku. Tak jestli někdo něco takového dělal a máte podezření, tak sakra podejte to trestní oznámení a nechte to někoho vyšetřovat a nehrajte si na vyšetřovatele, když to neumíte! (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Bartoše. Máte slovo, pane předsedající.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Já jsem rád, že se debata vrací k původnímu obsahu té interpelace. Jenom bych chtěl poprosit pana ministra Zaorálka, my jsme včera hlasovali, aby se jednalo po sedmé hodině až do půlnoci. Řada lidí se celý den koukala na to, jak česká Poslanecká sněmovna projednává rozpočet, a stalo se to kvůli tomu, že si tady tři hodiny jel naprosto nesouvisející píárko pan premiér Andrej Babiš, který to celé zdržel, za což se pan Faltýnek pak večer omlouval. Tak si tam trošku ujasněte, proč se to celé protáhlo a že to byla velkorysost toho, že naši Piráti hlasovali pro to prodloužení, protože my to chtěli probrat. Ale nabrali jsme ten největší skluz právě kvůli tady exhibici pana premiéra Babiše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nemám žádnou přihlášku do rozpravy. Nyní pan poslanec Miroslav Grebeníček s návrhem. Vrátíme se k tématu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji, pane předsedající. Já chci jenom připomenout, že ministr kultury Lubomír Zaorálek nedávno vytkl jím zde zmíněné prozatímní ředitelce Národní galerie v Praze způsob, jakým odvolala Adama Budaka z funkce kurátora speciálních projektů galerie. Anna-Marie Nedoma, kterou ministr pověřil vedením instituce na konci září letošního roku, má podle něj napříště tedy personální změny konzultovat s ministerstvem. Důvody, jimiž Nedoma odvolání Budaka Zaorálkovi zdůvodnila, ale ministr považuje za závažné. Nedoma v půlce listopadu propustila kurátora Budaka, kterého do instituce přivedl její někdejší ředitel Fajt. Svůj krok odůvodnila nadbytečností Budakovy pozice a tím, že Budakovo propuštění bylo mimo jiné nutné pro konsolidaci galerie z organizačního a finančního hlediska. Proti odvolání Budaka skutečně vznikla petice, v níž se lze dočíst, že okolnost propuštění Adama Budaka - nebo okolnosti tedy propuštění Adama Budaka - proti přinejmenším kontroverzní a eticky diskutabilní.
Ministr Zaorálek pak prozatímní ředitelce vytkl způsob, jakým byl Adam Budak odvolán a jak neúplně a nejasně o této záležitosti informovala veřejnost. Nicméně důvody, které mu generální ředitelka k odvolání Budaka sdělila, považoval za závažné. Prozatímní ředitelka Národní galerie následně ministrovi kultury a garanční radě galerie jako hlavní argumenty pro odvolání Budaka jmenovala to, že nepředložil výstavní radě galerie ke schválení jediný vlastně realizovaný projekt na rok 2020, podnikal služební cesty bez jasného účelu a přínosu pro galerii spojené s extrémními cestovními výdaji, nebo že vyplácel některým umělcům, jejichž výstavy si prosadil, vysoké honoráře za vytvoření díla a vystavení v Národní galerii. Podle ředitelky obvykle umělci v prestižní galerii, a tedy v nekomerčních muzeích, vystavují bez nároku na honoráře. Budak podle ní při nástupu do Národní galerie podepsal prohlášení, že nevykonává žádnou jinou výdělečnou činnost, ačkoliv ji následně vykonával. Nedoma také uvedla, že Budak zkreslil vědomě svou předešlou praxi, její délku a důvody zániku pracovního poměru.
Z toho, s jak závažnými personálními problémy, s problémy řízení, hospodaření a dalšími se Národní galerie v Praze potýkala a potýká, je zřejmé, že řešení si vyžaduje důraz a důslednost. Snaha bagatelizovat tyto problémy a vyhýbat se řádnému šetření všech závažných hrubých pochybení by byla tím nejhorším, co Národní galerie dnes potřebuje. Zakládalo by to na pokračování a opakování zcela nepřijatelné praxe do budoucna.
Po tom všem, jak daleko věci došly, mám za to, že snaha ministra všechna závažná podezření řešit vlastními silami ministerstva má do jisté míry své opodstatnění. Skutečnost je ovšem, že ministerstvo již v době působení někdejšího ministra kultury Daniela Hermana při kontrole a uplatňování svých kompetencí vůči Národní galerii dlouhodobě selhávalo. Chci však věřit tomu, že právě ministerstvo, a nikoliv orgány k tomu příslušné by bylo schopno kvalifikovaně šetřit povahu a rozsah hrubých selhání a pochybení generálního ředitele, případně dalších osob. ***