Čtvrtek 23. ledna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
229.
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR,
jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018
/sněmovní tisk 266/
Paní předsedkyně petičního výboru Helena Válková už je připravena. Prosím ji, aby předloženou zprávu uvedla.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, nevím, jak upoutat vaši pozornost k bodu, který většinou vaši pozornost moc neupoutává. Jsou to petice, které jsme na petičním výboru projednali. Až zjistíte data nebo si poslechnete data, kterých se týkají, tak samozřejmě se vám může zdát, že to je obsoletní. Obsoletní to není, protože jsou to stížnosti, problémy, otázky, které zajímají naše občany a ke kterým se sbíralo někdy hodně podpisů, deset tisíc a více, a bylo k tomu konáno veřejné slyšení, někdy méně podpisů a projednávali jsme to na petičním výboru jiným způsobem.
Takže nejdříve je to sněmovní tisk 266, který se týká období 1. ledna 2018 až 30. 6. 2018. Celkem za dobu toho půl roku bylo doručeno Poslanecké sněmovně 22 petic, ve kterých podpořilo žádosti o otázky veřejného zájmu nebo jiného - máte to i v tom tisku popsáno - obecně společenského zájmu, to znamená otázky, které zajímaly více občanů, celkem 170 071 petentů... (Odmlka pro velký hluk.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, aby ti, kteří mají zájem slyšet zprávu o peticích, tu možnost měli. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Pokud jde o ty jednotlivé petice, které jste dostali v tom sněmovním tisku, já je nebudu celé číst, pokud si Sněmovna nebude přát. Pokud si bude přát, tak ta zpráva o peticích dala poměrně dost práce a velmi ráda vám ji přečtu.
Celkem si myslím, že pro vás je asi důležité, kolik z nich se vyřídilo z těch 22 v tom pololetí a kolik se přesunulo do dalšího pololetí. Čili polovinu, 11, se podařilo vyřídit ať už veřejným slyšením, nebo způsobem, kdy jsme s petenty jednali, anebo že jsme postoupili jejich stížnosti k vyřízení kompetentním orgánům. Těch 11 neznamená, že bychom se jimi nezabývali, ale přesunuli jsme je na další pololetí, kde se vyřídily. Takže v současné době tyto staré petice nemáme a máme všechno vyřízené.
Takže já teď jenom přečtu petice, abychom dostáli i těm formálním pravidlům, pokud jde o názvy, které vyjadřují obsah, nikoliv přesně nadpis té petice.
Čili první v lednu 2018 petenti požadovali vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. V únoru 2018 petice kritizující postup orgánů sociálně-právní ochrany dítěte ve Žďáru nad Sázavou. Rovněž v únoru petice, která požadovala zřízení poslanecké vyšetřovací komise k pro šetření vlivu Agrofertu na rozhodování státní správy. V březnu 2018 petice Ne Zdeňku Ondráčkovi do čela komise pro kontrolu činnosti GIBS. Posléze to byla petice požadující odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny a odvolání poslance SPD M. Roznera z mandátového a imunitního výboru.
Další petice v březnu... (Mpř. Pikal upravuje u řečnickému pultu mikrofon.) Děkuji. Tady je taková zajímavost, protože zatím v tom zákoně o peticích z roku 1990 není nikde stanoveno, že bychom za petici nemuseli nebo nemohli nepovažovat i petici s jedním podpisem. To byl tento případ, kdy jeden pisatel vyjádřil nespokojenost s postupem Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj i s následným postupem Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. My jsme se samozřejmě s tím případem vypořádali. Sešla jsem se s ním jako předsedkyně, vysvětlila jsem mu to, myslím, že někdy to vysvětlení stačí. Tady si myslím, že by to vyžadovalo určité zamyšlení nad možnou novelou, nejenom pokud jde o elektronizaci petic, ale i kde je tedy ten počet podpisů, který stačí k tomu, aby se to mohlo nazývat peticí.
Další petice, která byla předána petičnímu výboru, ke zmírnění zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, takzvaného protikuřáckého zákona. Další petice se týkala nesouhlasu se zněním vyhlášky 359/2009 Sb., která definovala způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti, s 16 podpisy. Další petice se týkala zrušení koncesionářských poplatků za Český rozhlas a Českou televizi, především pro důchodce. Další petice byla petice za čínské křesťany, tam se protestovalo proti neudělení azylu čínským křesťanům. Další petice z dubna za urychlení výstavby dálnic D49 a D55. Další petice proti Dublinu IV. V červnu petice, která se týkala ratifikace, čili byla proti ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Další petice v červnu za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem. Pak to byla petice lékárníků a dalších zaměstnanců ministrovi zdravotnictví k zajištění dodržování zákona o léčivech a financování odborné práce v lékárnách.
Další petice z června za přijetí zákona umožňujícího manželství homosexuálním párům. V tomto případě upozorňuji, že bylo například organizováno, proběhlo veřejné slyšení, protože těch petentů bylo hodně - 70 350. Na takhle početné petice si vás dovolím upozornit.
Další petice byla za ukončení exportu zvířat z České republiky do Turecka a dalších zemí EU. Další petice na podporu biotroniky, což je určitý druh léčby biotronikou, nikoliv v tom striktním medicínském smyslu slova. Ta byla také podpořena 40 722 podpisy, takže jsme k ní konali veřejné slyšení.
Kdybychom to shrnuli, vidíte, že ten rozsah petic i jejich pestrost jsou velmi široké. Petiční výbor se jimi vždycky velmi pečlivě zabývá a i diferencuje mezi těmi nesmyslnými peticemi, nesmyslnými v tom smyslu, že požadují něco, k čemu není buď kompetentní státní orgán, nebo jde o soudní rozhodnutí. Jak víte, proti soudním rozhodnutím nelze petici podat, respektive, když je podána, tak se ten petent vyrozumí.
Některé petice byly tak početné, že bez ohledu na to, jestli podporujeme obsah petice, nebo nepodporujeme, jsme udělali veřejné slyšení. Všechna veřejná slyšení dopadla dobře v tom smyslu, že proběhla v klidu a dospěli jsme i určitému názorovému, řekněme, smíru v tom smyslu, že už se ti petenti na nás dále neobraceli, což považuji za úspěch. Poslanecká sněmovna tím dokázala, že může být platformou, kde se konflikty můžou konstruktivně když ne vyřešit, tak alespoň projednat. To je ten první předstupeň.
Takže mi dovolte přednést vám - nebo vlastně pane místopředsedo, nejdříve rozpravu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Nejprve bychom otevřeli rozpravu. Otevírám všeobecnou rozpravu. Nikdo přihlášen není ani se nikdo nehlásí, všeobecnou rozpravu končím. Rozprava podrobná je teď taky otevřená. Nikdo se nehlásí, takže ukončuji podrobnou rozpravu. A nyní můžete prosím přečíst návrh usnesení.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji všem přítomným, že tak podrobně prostudovali zprávu, která nám dala práci, právě abyste byli informováni i o obsahu a způsobu vyřízení. (V sále trvalý silný hluk.)
Ten návrh usnesení z petičního výboru, z jeho 10. schůze číslo 55 ze dne 4. září 2018, je následující: Petiční výbor schválil předloženou zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od ledna 2018 do června 2018. Pověřil mě, abych vám ji předložila k informaci a abych vám doporučila, abyste přijali toto usnesení.
A teď je to, pane místopředsedo, důležité, aby byl klid, aby slyšeli...
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, dámy a pánové, prosím o klid! Teď budeme seznámeni s textem usnesení, o kterém budeme následně hlasovat.
Poslankyně Helena Válková: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018. "
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Můžeme hned přistoupit k hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 69. Přihlášeno 148 poslanců, pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Otevírám bod číslo
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.