Středa 29. ledna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění
do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů
(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 553/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman. Prosím, ujměte se slova. A prosím o klid v sále.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů.
Hlavním cílem navrhované úpravy je regulovat oblast uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele. Jsou stanoveny požadavky na rozmnožovací materiál chmele a povinnosti, které musí dodavatel takového rozmnožovacího materiálu plnit. Návrhy změn vycházejí ze zkušeností Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Stávající právní úprava byla podrobena revizi a byla zpřesněna řada ustanovení tak, aby odpovídala současné praxi.
Jako doprovodná úprava se navrhuje upravit i zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin, kde se provádějí zejména legislativně technické úpravy vyplývající z poznatků spojených s aplikací zákona.
V zákoně o správních poplatcích se navrhuje vypustit z položky 90 poplatek za poskytnutí licence do rejstříku, neboť se v zákoně o ochraně práv k odrůdám současně ruší zápis licence do rejstříku.
Návrh novely zákona byl průběžně diskutován s dotčenými subjekty, pro které jsou navržené změny přijatelné. Proto bych si vás dovolil tímto současně požádat o možnost zkráceného projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh jsem zaznamenal. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Balaštíková. Prosím.
Poslankyně Margita Balaštíková: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Současná legislativní úprava této problematiky zahrnuje několik oblastí. Jedná se o oblast oběhu osiva a sadby, certifikace množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a oblast registrace odrůd rostlin. Ty jsou v současnosti na úrovni našeho právního řádu upraveny zákonem o oběhu osiva a sadby a sedmi dalšími vyhláškami. Další oblastí je pak ochrana práv k odrůdám rostlin upravená zákonem o ochraně práv k odrůdám.
Předložená novela mění tři zákony, a to zákon o oběhu osiva a sadby, zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a zákon o správních poplatcích. Cílem předloženého návrhu zákona je upřesnění a doplnění některých zákonných ustanovení na základě požadavků z aplikační praxe. Navrhované úpravy reagují na problémy související s kvalitou rozmnožovacího materiálu chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák a jejím obchodováním mezi jednotlivými subjekty. Navrhovaná úprava zajistí větší možnost kontroly a dohledu nad procesem výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu chmele do oběhu.
Věcně příslušným správním úřadem v tomto odvětví je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je správním úřadem a organizační složkou státu řízenou Ministerstvem zemědělství.
Další změny tohoto zákona řeší zejména pověřování soukromoprávních subjektů ze strany státu k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů o jejich uznání, problematiku odběru vzorků rozmnožovacího materiálu, provádění laboratorních rozborů odebraných vzorků, zakotvení podmínek pro možnost zrušení a udělení pověření a stanovení nových institutů, jako například oblast rozmnožovacího materiálu chmele a podmínky pro uvádění do oběhu, povinnosti dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu, zpřesnění některých procesních ustanovení a podmínky, za kterých může ústav danou odrůdu registrovat.
V oblasti ochranných práv k odrůdám rostlin vyvstala potřeba do zákona doplnit povinnost žadatele o udělení právní ochrany k odrůdě a doložit, kde je prováděno takzvané udržovací šlechtění a kdo je udržovatelem odrůdy, aby ústav mohl řádně zkoumat vlastnosti odrůdy, kterou hodlá žadatel do budoucna právně chránit, a také ji porovnávat s již stávajícími právně chráněnými odrůdami. Dochází také ke zpřesnění některých ustanovení týkajících se procesu řízení a udílení ochranných práv a jednoznačnému a transparentnímu postupu ústavu v určitých situacích, které při aplikační praxi běžně nastávají. V souvislosti s tím se dále navrhuje úprava sazebníku zákona o správních poplatcích.
Oblast rozmnožovacího materiálu chmele je upravena obdobně jako oblast rozmnožovacího materiálu révy, a to v § 23 zákona o oběhu osiva a sadby, nicméně réva má zvláštní výjimky v evropských předpisech.
Negativní hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty se nepředpokládá. Finanční dopad do podnikatelského prostředí související s novými povinnostmi nelze v současnosti přesně vyčíslit, nicméně očekává se nákladově řádově o desetitisíce korun.
Já doporučuji tento zákon propustit do druhého čtení a přikázat k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Holomčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Holomčík: Já vám opět děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, k samotnému znění novely zákona o oběhu osiva a sadby žádné připomínky nemám. Vnímám, že to je v podstatě technikálie vycházející z nějaké aplikační praxe. Tady z toho nechci vůbec nic rozporovat, ale chtěl bych opět využít toho, že budeme mít opět otevřený jak tento zákon, tak zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin, a pobavit se o tom, jakým způsobem můžeme podpořit zemědělce ve využívání meziplodin.
Moderní politika, jak ji vnímáme a snažíme se dělat, by podle mě měla být postavena na minimálně jednom základním principu, nebo na celé řadě principů, ale jeden z nich by měl být, že pokud stát něco chce po občanech, je svatou povinností nás politiků mu to co nejvíce zjednodušit.
V předchozí debatě jsme se bavili právě o suchu, o stavu naší krajiny, zaznívaly tady i věci, které se týkaly odparu vody nebo množství organické hmoty v půdě. Právě jedním z těch opatření, která jsou odborníky často doporučována a nějakým způsobem se samozřejmě v praxi dělají, je právě využívání meziplodin. Má to celou řadu pozitivních dopadů ať už právě na organiku, ale zejména na to, že máme kratší část roku odkrytou půdu po sklizni hlavní plodiny, což snižuje další odpar a zlepšuje další kvality.
Rozhodně nepovažuji meziplodiny za něco, co nás spasí, ale je to důležitý dílek té mozaiky, na jejímž konci by měla být zdravá krajina. Proto budu chtít otevřít debatu o tom, abychom umožnili zemědělcům produkovat farmářská osiva právě u těch druhů plodin, které jako meziplodiny jsou používány, a některé z nich, například hořčice a celá řada dalších, jsou prostě zakázány, ty zemědělec nemůže. V úplně ideálním případě právě v důsledku toho, že součástí této novely je i novelizace zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin, se pobavit o tom, aby tyto plodiny, pokud budou použity jako meziplodiny, resp. jejich osiva, byla osvobozena od poplatků. Piráti obecně tento typ poplatků nemají rádi, ale já ho chápu a nechci to v obecné rovině nějak zpochybňovat. Chápu, že jsou to peníze, které potom jdou do dalšího rozvoje a vývoje v osivářství a ve šlechtitelství, takže rozhodně nechci tento systém nijak bourat. Ale měli bychom si říci, co je pro nás priorita. Já ji právě vidím v těch opatřeních, která mají potenciál zlepšovat krajinu.
Samozřejmě, každá mince má dvě strany a je mi jasné, že pokud ta diskuse má být k něčemu, tak by neměla být vedena jenom se zemědělci, ale i s osiváři a šlechtiteli. Shodou okolností v příštím týdnu máme v rámci zemědělského výboru se zástupci osivářských a šlechtitelských organizací sraz, kde to rozhodně budu chtít otevřít, protože je-li něco, na co můžeme být v rámci řekněme světového kontextu hrdí, tak jsou to právě naši šlechtitelé a jejich výsledky v tom, jakým způsobem posouvají šlechtitelství dál. Takže rozhodně není naším cílem jakkoliv omezovat nebo poškozovat. A pokud se máme bavit o tom, že provedeme tuto změnu, toto ulehčení směrem k zemědělcům, tak bychom rozhodně měli ten potenciální výpadek z příjmů osivářů nějakým způsobem kompenzovat, což si myslím, že je v rámci projednávaných zákonů poměrně snadno možné. Prostě chceme říci, že prioritní jsou pro nás opatření, která zlepší stav naší krajiny, ale zároveň tím nechceme poškozovat české osiváře a šlechtitele.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byl v tuto chvíli poslední přihlášený řečník v rozpravě. Pokud se nikdo další do rozpravy nehlásí, tak já - pardon, tady je technická poznámka pana poslance Kotta. Prosím. Máte dvě minuty.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já do jisté míry s kolegou Holomčíkem souhlasím. Všem nám jde samozřejmě o to, aby zemědělská půda nebo ornice jako taková byla co nejmenší část roku bez pokryvu. S tím nelze než souhlasit. Ale je tady druhá záležitost, je tady ochrana práv majitelů odrůd. A tam samozřejmě se prostě vlamujeme úplně někam jinam. Farmářské osivo je záležitost, která tady byla mnohokrát diskutována, ale samozřejmě má to nějaké limity, a ty limity byly prolobbovány až na úrovni Evropské komise. Takže samozřejmě diskuse je možná, nicméně byl bych nerad, abychom se zase stali nějakým ostrůvkem v rámci Evropy, kde se bude něco povolovat na základě toho, že nebudeme dodržovat nějaké evropské předpisy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poslanec Holomčík bude reagovat s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. V reakci na pana kolegu Kotta vaším prostřednictvím, pane předsedající. Myslím si, že se shodneme. Je mi jasné, že tohleto jsou záležitosti legislativy, které řeší nejenom ty naše věci na národní úrovni, ale je to věc i evropské legislativy.
Na druhou stranu i naše vláda i naši zástupci v europarlamentu a naše vláda prostřednictvím Rady ministrů má možnost nějakým způsobem vyjednávat výjimky. Pokud bychom narazili na nějaký legislativní mantinel, má možnost legislativu ovlivňovat. A já, říkal jsem to už v minulé rozpravě, stav naší krajiny považuji za naprostou prioritu. A zároveň, a to jsem taky říkal, je mi jasné, že nemůžeme, pokud chceme, aby kvalita osivářství a šlechtitelství byla na nějaké úrovni, tak po firmách a lidech, kteří se tomu věnují, nemůžeme šlapat. Proto jsem mluvil o nějakých kompenzačních opatřeních, která bychom si s nimi měli vydiskutovat, aby případný výpadek, který v tuto chvíli nemám samozřejmě ještě úplně spočítaný, pro ně nebyl nijak dramatický. Takže jsme ve shodě a já se moc těším na debatu na výboru. Díky.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A v tuto chvíli skutečně již nemám ani dalších faktických poznámek, ani dalších přihlášek do rozpravy, takže pokud se nikdo další nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany ministra, ze strany zpravodajky. Není tomu tak. V tom případě svolám kolegy do sálu a budeme se nyní zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo návrh na jiný výbor?
Pokud tomu tak není, tak zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru. Kdo je proti přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu? Děkuji vám.
V hlasování číslo 148 bylo přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 121, proti nikdo, takže konstatuji, že jsme návrh přikázali zemědělskému výboru jako garančnímu.
Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Pokud tomu tak není, tak ještě zde zazněl návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech o 30 dní, tedy na 30 dní.
Pokud nikdo nic nenamítá, zahajuji hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 149. Bylo přihlášeno 140 poslanců a poslankyň. Pro 99, proti 1. I tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme lhůtu pro projednání ve výborech zkrátili na 30 dní.
Tím projednávání tohoto bodu končí. Děkuji navrhovateli, zpravodajce.
Jako další je zde bod číslo 35, ale ten nemůžeme projednávat, protože paní ministryně je omluvena, takže se přesouvá na konec bloku prvních čtení, jak je historicky zvykem. Stejně tak bod 36 se přesouvá na konec bloku prvních čtení.
Budeme se zabývat bodem číslo 39, který otevírám. Je to
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.