Pátek 31. ledna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
68.
Návrh poslanců Adama Kalouse, Pavla Kováčika, Jana Volného,
Jana Pošváře, Zdeňka Podala, Antonína Staňka, Jany Krutákové a dalších
na vydání zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)
/sněmovní tisk 634/ - prvé čtení
Stanovisko vlády máme k dispozici jako sněmovní tisk 634/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Adam Kalous. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Adam Kalous: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Dovolte, abych na úvod tedy představil zákon o podpoře zahrádkářské činnosti, neboli zkráceně zahrádkářský zákon. Předkládaný návrh navazuje na předchozí opakované snahy o přijetí právní úpravy podporující zahrádkářskou činnost a návrh, který nyní předkládám, je čtvrtým pokusem, jak legislativně upravit a podpořit zahrádkářskou činnost. Tento návrh jsem podal společně s kolegy z podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. Domnívám se, že má podporu napříč politickým spektrem. Ale nebudu navrhovat projednání v devadesátce ani zkrácení lhůt. K tomuto zákonu se připojili poslanci ze sedmi poslaneckých klubů.
Na úvod bych chtěl zmínit, že právní úprava, která upravuje zahrádkářskou činnost, existuje ve všech okolních zemích. V souvislosti s tímto zákonem bych řekl tři slova - tradice, masovost, prospěšnost. Co se týká tradice, tak zahrádkářská činnost zde je již od 19. století. Nebudu tady říkat nějaký historický exkurz. Nicméně ta činnost se v průběhu 20. století vyvíjela různým způsobem. V současné době je zahrádkářská činnost vykonávána zejména základními organizacemi a členy Českého zahrádkářského svazu, který čítá více než 2 tisíce základních organizací, které jsou rozděleny podle územních sdružení. Český zahrádkářský svaz má v současné době někde kolem 130 tisíc členů. A podle Českého statistického úřadu se zahrádkářské činnosti věnuje někde kolem 300 až 350 tisíc občanů České republiky.
Jedním z hlavních cílů zákona je stanovit zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou. Podle mého názoru se veřejná prospěšnost projevuje zvyšováním zájmu veřejnosti o otázky ekologie a spojení přírody s životem ve městě a efektivním, hospodárným využíváním pozemků, jež zejména ve městech tříští zástavbu a napomáhají rozvoji zelených ploch, například ve velkých městech zahrádkářské osady plní funkci veřejné zeleně.
Zahrádkářská činnost je nezisková činnost občanů s významnými pozitivními dopady na životní prostředí a zdravý životní styl. Základním právním předpisem obsahujícím status veřejné prospěšnosti je občanský zákoník, kde je veřejná prospěšnost upravena v současné době pouze v § 146, kde se uvádí, že veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby a pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.
Přestože má zahrádkářská činnost v České republice dlouhou tradici a společenský význam i potenciál, tak není v současné době na rozdíl, jak už jsem zmínil na úvod, od okolních států explicitně upravená v žádném samostatném právním předpisu. Pro realizaci činnosti ať již Českého zahrádkářského svazu, nebo zahrádkářů komunitních či městských je využíván občanský zákoník, zejména pak jeho ustanovení o zapsaném spolku a smluvních typech využívaných pro nájem nebo pacht pozemku základních organizací či drobných zahrádkářů.
Cílem tohoto materiálu je tedy v souladu s výše uvedeným upravit postavení, veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v právním řádu České republiky, a pomoci tak vytvořit předpoklady pro realizaci jeho poslání na místní i celostátní úrovni.
Zároveň mi dovolte vás pozvat na kulatý stůl právě k problematice zahrádkářského zákona, který pořádám příští týden v úterý 4. 2. ve 13 hodin ve Státních aktech. Tolik na úvod, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké poledne a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Monika Oborná. Tak, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Předkládanou úpravu zahrádkářského zákona tady již velmi srozumitelně a přesně popsal můj kolega předkladatel Adam Kalous, takže vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní úpravu, která upravuje zahrádkářskou činnost a stanovuje způsob přenechání neboli vlastnictví pozemků k zahrádkářské činnosti, tak bych vás chtěla požádat, abychom tento návrh podpořili a posunuli dál k projednávání ve výborech. To je za mne vše, děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu, do které s přednostním právem mám přihlášeného předsedu klubu KSČM Pavla Kováčika, a připraví se pan poslanec Jan Pošvář. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji vám krásný dobrý den. Při pátečním poledni se konečně zase jednou po čase dostáváme k projednávání zahrádkářského zákona. Já chci poznamenat, že je to společné dílo těch sedmi a dalších, ale těch sedmi podepsaných předkladatelů. Chci poděkovat panu kolegovi Kalousovi, že se ujal hlavní předkladatelské role za nás za všechny, to je poprvé.
Podruhé, je to výsledek 20letých snah, byť zákon velmi útlý, ale mnohokrát projednávaný, mnohokrát přetřásaný zprava doleva, shora dolů, zdola nahoru, mnohokrát opovrhovaný, mnohokrát vynášený, a já při tom, že hlásím střet zájmů jako člen Svazu zahrádkářů, patřím taky k těm, kteří celá léta se snažili přiblížit legislativu k tomu středoevropskému standardu. Protože nejsme sami, kdo bychom v případě schválení tohoto zákona měli zahrádkářský zákon. Velmi striktní a velmi jasný a zřetelný a dlouho platný zahrádkářský zákon je zejména v Německu, kde jsme se jím inspirovali, ale i v některých dalších středoevropských zemích, všude tam, kde zahrádkářství je bez ohledu na režim, který panuje, specifickým národním fenoménem. Jestli to bylo už za Rakouska, jestli to bylo za první republiky, jestli to bylo za socialismu, nebo jestli je to teď, vždycky při změně režimu se říkalo: Šlo jenom o útěk od toho, co tady bylo škaredé. Ale kupodivu, a teď je to vidět hodně, zahrádkářství nabývá znovu na významu. Je tam nový mocný nádech toho hnutí směrem ke komunitním zahradám, k městským zahrádkám, zahrádkovým koloniím, obnovování této činnosti tam, kde třeba už dávno zanikla. A musím říci, že to, co dříve bylo bráno jako samozřejmost, že zahrádkářské kolonie patří k zeleným plícím města a ke koloritu města, začasté je minulostí v souboji s dravými developery, kde ta dříve neplodná půda zušlechtěná generacemi zahrádkářů se stává zajímavými pozemky pro nejrůznější projekty ať už bytové výstavby, nebo nebytové výstavby, podnikatelské a tak podobně.
V těchto souvislostech nabývá předložení toho zákona a jeho řádně projednání významu právě v té situaci, kdy je třeba, aby do určité rovnováhy byl postaven tento, jak já říkám, veřejný zájem na ochraně životního prostředí a ušlechtilé činnosti zahrádkářů proti nesrovnatelně silnějším snahám ty kolonie likvidovat. Myslím si, že by bylo dobře, abychom se zejména na výboru ve druhém čtení podrobně zabývali touto situací a našli nějaké východisko tak, aby ten výsledek nebyl pouhou deklarací, i když i pouhá deklarace je velmi cenná. Pouhá deklarace, že zahrádkářství je činnost veřejně prospěšná, nade všecko užitečná a zejména například ve směru k práci s mládeží také činnost ušlechtilá pro budoucnost.
Chtěl bych se přimluvit jako jeden z předkladatelů a jeden z nejstarších nositelů této myšlenky, abychom řádně projednali tento návrh a abychom jej všichni podpořili. Děkuji za to, že jste mě vydrželi tak dlouho poslouchat.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jednu faktickou poznámku. Vystoupí pan poslanec Zdeněk Podal a připraví se pan poslanec Jan Pošvář. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, zaznělo tady téměř všecko a jako předkladatel zdůrazním: ano, tradice, masovost, prospěšnost. Myslím si, že už to samo o sobě by stačilo, abychom tento zákon podpořili. V době snahy udržet vodu v krajině je taková činnost více než bohulibá. Tuto komplexní úpravu SPD podporuje a je za ni všem vděčná. Děkuji za zahrádkáře.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní další faktická poznámka. Pan poslanec Dominik Feri, zatím jediná přihláška na faktickou. Takže stále je připraven pan poslanec Jan Pošvář následně. Tak prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Paní zpravodajka prostřednictvím pana předsedajícího se podivovala, že dělám do zahrádkářství. Dělal jsem v Praze, už příliš nedělám. Ale co musím říct, je to, že předkladatelé nám dělají do soukromého práva. Vy nám tam zavádíte nové smluvní typy a já jsem trošku zděšen z hlediska legislativní techniky, že mi po těch 20 letech debat, které tu zmiňuje pan ctěný předseda Kováčik, nepřijde, že by bylo skutečně jasné, že ten zákon potřebujeme. A je to bod číslo 1 v rámci vládního stanoviska. Skutečně je to něco, co vyplývá z poměrů, nějaká činnost, která vyplývá z poměrů soukromého práva, která musí mít takovou novou regulaci? Vůbec nezpochybňuji a nechci, aby to tak bylo podáváno, že je to velmi významná činnost, prospěšná všemi směry. Ale skutečně na to potřebujeme nový zákon? V době, kdy těch zákonů tady přijímáme neuvěřitelné množství a je nám to často vyčítáno? Nejsem o tom přesvědčen.
A co se té debaty následně týče, nevím, proč ten garanční výbor je navržen jako výbor zemědělský. Vždyť každý, kdo kdy byl z nás v zastupitelstvu, tak problematika zahrádkářských kolonií se řešila na zastupitelstvech a radách velmi často a tím garančním výborem by, podle mého soudu, měl být výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a právě pro ten zásah do soukromého práva, do občanského zákoníku, respektive do působnosti občanského zákoníku a úpravy nového smluvního typu bych si dokonce myslel, že by k tomu mělo být podáno nějaké stanovisko Ministerstva spravedlnosti ohledně souladnosti.
Rozumím tomu, že máme v Německu ten Bundeskleingartengesetz, ten zahrádkářský zákon, v jiných zemích také, v sousedních, ale potřebujeme to upravit novým zákonem? Nebudu navrhovat žádné zamítání, žádné vrácení k dopracování, ale prosím, podívejte se na to i pohledem tedy legislativy, tvorby legislativy, a také pohledem občanského zákoníku a věřím, že i dalších kolegů z ústavně-právního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy tři faktické poznámky, takže já přečtu pořadí. Nejprve vystoupí pan poslanec Ondřej Veselý, dále pan poslanec Josef Kott a nakonec pan poslanec Pavel Kováčik. Takže v tomto pořadí faktické. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo. Samozřejmě mě vyprovokoval Dominik Feri vaším prostřednictvím k tomuto vystoupení. Otázka, zda potřebujeme zahrádkářský zákon... otázka je, jaké potřebujeme vůbec zákony. Nicméně zahrádkářská činnost je činnost ve veřejném zájmu. Já naprosto souhlasím s tím, co tady pan předkladatel říkal. A je pravda, že je velmi těžké definovat a ti zahrádkáři s tím bojují, že jejich činnost je ve veřejném zájmu.
Já jsem hluboce přesvědčen, že jejich činnost skutečně je ve veřejném zájmu, není to jenom otázka ekologie, která tady byla zmiňována, ale jde o otázku sociálních kontaktů, propojení staré a nejmladší generace, otázku zdravotní, protože ti zahrádkáři samozřejmě ve starším věku chodí pěstovat ty produkty, ale tím zlepšují i svou kondici, takže těch věcí, pro které je podle mého názoru ta činnost ve veřejném zájmu, je celá řada. A právě to, že oni se těžko vlézají do definice občanského zákoníku, pro mě, mimo jiné, vede k tomu, že ten zákon podpořím a že podle mého názoru potřebný je. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Kott a připraví se Pavel Kováčik. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Do jisté míry ten komentář už tady učinil můj předřečník. Já bych k tomu doplnil jenom jednu záležitost. Tento zákon, jak řekl pan Kováčik, už je tady poněkolikáté. A myslím si, že v této formě, jak se teď předkládán, je to nejlépe zpracovaná forma, která byla jistým kompromisem i ze strany Českého zahrádkářského svazu. A já se domnívám a souhlasím s tím, že to samozřejmě je věc, která by se měla diskutovat i na dalších výborech, nicméně my musíme najít nějaký konsenzus mezi tím, abychom na jedné straně ochránili zahrádkáře jako takové a na druhé straně dali do rukou dostatečný prostředek zastupitelům a radnicím, aby se mohli chovat s péčí řádného hospodáře a aby nebyli někdy v budoucnu prostě nikým osočeni a popřípadě ještě dotaženi k tomu, že se budou zpovídat z toho, že se s péčí řádného hospodáře nechovali.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec, předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat, abychom dobře poslouchali. Ten zákon neřeší jenom ony vztahy, pro které pan kolega Feri - kterému rozumím a souhlasím s ním, měl by to také projednat výbor pro veřejnou správu. Ale není to jenom řešení vlastnických vztahů, které obsahuje zahrádkářský zákon. Pro tu celistvost, pro tu nadstavbu navrhujeme a budeme držet návrh na garanční výbor jako zemědělský, nebráníme se, naopak budeme podporovat návrh na projednání i ve výboru pro veřejnou správu. A myslím si, že můžu mluvit takto za všechny předkladatele, protože tak jak jsme se téměř na všech těch záležitostech mezi předkladateli shodli, tak se shodneme i na tom, že to není pouze, ale že je to také o vlastnických vztazích. Tedy také pro výbor pro veřejnou správu, případně ještě další výbory. Ostatně připomínám tu praxi, která tady dříve byla poměrně běžná a v posledních letech se zapomíná, nebo pozapomíná, že je taky možné, aby si výbor, kterýkoliv výbor, vzal kterýkoliv tisk jaksi aktivně, iniciativně k projednání, aniž je mu přikázán. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Jana Pošváře, protože už není faktická poznámka. Prosím, máte slovo. A zatím poslední přihláška. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, já bych především chtěl poděkovat všem poslancům, kteří podpořili tento návrh svým podpisem. Dále bych chtěl také poděkovat Českému zahrádkářském svazu a především jejich právníkům, kteří ve spolupráci s legislativci z Ministerstva zemědělství tento návrh připravili.
Rozhodně ale nechci poděkovat zpravodajskému serveru idnes, který mate lidem hlavy. 12. 12. minulého roku vyšel článek, který měl titulek, že zahrádkáři chtějí nový zákon, je to paskvil, hřímá opozice. V článku je pak zákon představen, je tam zmíněn názor pana Bendy, přitom z opozice jsou podepsáni pod tímto návrhem poslanci pan Zdeněk Podal z SPD, paní Jana Krutáková ze Starostů a nezávislých, Monika Jarošová z SPD, Radek Holomčík za Piráty, Stanislav Juránek za lidovce a v neposlední řadě i moje maličkost za Piráty. Návrh tak podporují poslanci čtyř opozičních stran ze šesti, a lze tedy říci, že návrh naopak opozice podporuje.
Pokud chceme vědět, kdo skutečně tento návrh nepodporuje, je to vláda. Když si přečtete stanovisko vlády, najdete tam mezi hrstkou dobrých připomínek i očividné zlomyslnosti. Vláda tvrdí, například, že přijímání nové vládní úpravy, zejména pak veřejnoprávní povahy, by vždy mělo být odůvodněno jednoznačnou a dlouhodobou společenskou potřebou, která podle mínění vlády nebyla v případě předkládaného návrhu prokázána. Jenom samotný Český zahrádkářský svaz zastupuje 134 tisíc členů z celé republiky. Tohle je čtvrtý pokus o prosazení zahrádkářského zákona a dlouhodobě upozorní na problémy zahrádkářů. Dlouhodobá společenská potřeba to tedy je a jednoznačně je popsána dost detailně v důvodové zprávě.
Dále pak vláda zpochybňuje veřejnou prospěšnost, a dokonce naznačuje, že snad zahrádkáři škodí přírodě. Když se podívá na naši krajinu, tak zatímco naše lesy a pole pomalu umírají, v zahrádkářských koloniích to bují pestrým životem.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se tedy rozhlédnu, zdali má ještě někdo další zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali má zájem zástupce navrhovatele či zpravodaj o závěrečná slova. Nemáte zájem. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pan poslanec Dominik Feri.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Jak již jsem předeslal, ten zákon je primárně o obcích. Není možnost je vyšachovat. Rozumím tomu, že zahrádkářský svaz to psal ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, nezastírají to a je správně, že s nimi tady tuto věc konzultovali. Ale v rámci Poslanecké sněmovny by to měl řešit primárně výbor pro veřejnou správu. Ty vlastnické vztahy ve spojení s obcí jsou tam klíčový aspekt, ta veřejná prospěšnost rovněž. Můžeme tam vypořádat i ty otázky toho nového smluvního typu nebo specifického smluvního typu, ale rozhodně by to neměl být výbor zemědělský. To znamená, navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže jako garanční navrhujete veřejnou správu a regionální rozvoj. Táži se, zdali někdo navrhuje ještě nějaký jiný návrh přikázat výboru jako garančnímu. Jiný návrh nevidím, takže nejprve budeme hlasovat o tom protinávrhu. Je tady žádost o odhlášení. Někdo tady ťuká, takže já vás odhlásím a znovu se přihlaste.
Nyní budeme nejprve hlasovat o návrhu na garanční výbor, o protinávrhu pana poslance Dominika Feriho. To znamená, zdali souhlasíte s tím... kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 197, přihlášeno 126 poslanců, pro 44, proti 21. Návrh byl zamítnut.
Takže budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 198, přihlášeno 127 poslanců, pro 124, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Ano, pan poslanec Dominik Feri. Ještě někdo se hlásí? Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Já navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výbor ústavně-právní, protože ten aspekt té smlouvy, vůbec to nastavení, ten zásah do smluvního práva je podle mě tak velký, že bychom to projednat měli, minimálně jenom krátce. A rovněž bychom to měli projednat i z důvodu tvorby legislativy, protože tady to je podle mě mimořádný zákon v tom smyslu, jak je nadbytečný. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já se táži, zdali má ještě někdo další návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům. Nikoho nevidím, takže přistoupíme k hlasování.
Takže jako první budeme hlasovat návrh pana poslance Feriho, aby dalším výborem, který bude projednávat tento návrh, byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 199, přihlášeno 127 poslanců, pro 124, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru.
Nyní přistoupíme k hlasování o dalším návrhu pana poslance Feriho, aby tento návrh projednal také ústavně-právní výbor.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 200, přihlášeno 127 poslanců, pro 51, proti 25. Návrh byl zamítnut.
Takže tímto jsme projednali projednatelné. Přistoupíme k dalšímu návrhu. Jedná se o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.