Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

131.
Návrh poslanců Ondřeje Profanta, Barbory Kořanové, Vojtěcha Munzara,
Radima Fialy, Martina Jiránka a dalších na vydání zákona, kterým se mění
některé zákony v oblasti zakládání obchodních společností
/sněmovní tisk 446/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 446/1. Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali své místo pan poslanec Oldřich Profant a zpravodaj pro prvé čtení Stanislav Fridrich. Požádal bych kolegu, aby nebránil diskuzí s paní ministryní spravedlnosti těm, kteří mají být u stolku zpravodajů, zaujmout jejich místa. (Silný hluk v sále.) Než udělím slovo zástupci navrhovatelů Ondřeji Profantovi, požádám sněmovnu o klid, tak abychom v důstojné atmosféře mohli tento tisk projednat.

Pane poslanče, myslím, že je možné, abyste přednesl své úvodní slovo. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážená Poslanecká sněmovno, vážená veřejnosti, já bych vám chtěl představit návrh, pod kterým je podepsáno 80 poslanců z devíti sněmovních stran, jehož název je "firma za jeden den". Tato novela má za cíl umožnit občanům stát se živnostníkem nebo založit společnost s ručením omezeným za 24 hodin, jednoduše, z pohodlí domova, přes internet. Tím podpoříme hned dvě oblasti klíčové pro rozvoj České republiky - podnikání a digitalizaci.

V současné době stojí založení firmy s ručením omezeným na různých poplatcích, minimálně 5 tisíc korun. Co je ale možná ještě horší, podnikatele to stojí nervy a jeho drahocenný čas, který by jinak mohl vynaložit právě rozvoji svého podnikání.

Zároveň je důležité zmínit hned ze začátku, že my nechceme rušit jakýkoliv současný proces. My chceme vedle současného procesu právě zavést zjednodušený proces, který využijí jen ti, kteří chtějí zvolit jednodušší cestu, rychlejší, s méně byrokracií, ale poskytující méně možností, avšak ty možnosti, které jsou nejčastější. Proto navrhujeme celý proces výrazně zjednodušit. Já vám to ukážu na jednoduchém grafu. (Ukazuje.)

Současný proces má přibližně šest kroků a podle Světové banky trvá průměrně 21,5 dne. Náš proces má kroky dva a zvládnete ho za jeden den. Také chceme, aby klesly náklady na založení jednoduché společnosti s ručením omezeným z dnešních 5 až 10 tisíc korun na pouhých 500 korun. (V sále je hlučno.)

Světová banka každoročně vydává žebříček s názvem Doing Business. Takže jak se dělá, jak se podniká v kterém státě. Když jsme tento návrh zákona připravovali, tak v kategorii start podnikání jsme byli na 81. místě. To znamená v roce 2018. Dnes jsme na místě 134. Takže jsme se propadli o více jak padesát příček. Jsme za státy, jako je Burkina Faso nebo Rwanda, Palau, Peru. To jsou všechno státy, které nás předběhly v tom, jak jednoduché je podnikat. Já chápu, že někomu to připadá vtipné, ale vtipné to není, že tady nemáme kvalitní podnikatelské prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné téma, než je současný bod 131, sněmovní tisk 446, tak prosím v předsálí. Já počkám ještě, pan kolega se ještě rád nadechne, aby nám mohl ukázat nějaký další graf. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Ondřej Profant: Tak. Pan premiér například velmi rád jmenuje Estonsko. Relativně malou evropskou zemi, která si jako svůj cíl vytyčila být moderní digitalizovanou zemí. No tak ve stejném žebříčku, kde my jsme pro tento rok na 134. místě, oni jsou čtrnáctí. To znamená 120 míst před námi. Je to země s asi ještě složitější minulostí, než máme my. A opravdu když to zvládnou oni, proč to nemůžeme zvládnout my? Myslím si, že není nic jednoduššího, než se vydat na stejnou cestu a být stejně přívětiví ke svým občanům a začínajícím podnikatelům, jako jsou Estonci.

Věřím, že přijetí tohoto zákona bude pozitivně motivovat lidi, aby zkusili rozjet vlastní podnikání a zakládali nové firmy. Rozvoj malých a středních podniků je jednou z cest, jak podpořit inovace a bojovat s nelichotivou pověstí České republiky jako montovny Západu. Já opravdu doufám, že nikdo z nás nechce být montovnou Západu, že chceme být progresivním státem, který se popere v konkurenci zbylých států o pozici toho přívětivého státu, kam lidé rádi chodí podnikat, zakládají firmy, vydělávají peníze.

Další část toho návrhu je založení společnosti... Tedy kromě založení společnosti s ručením omezeným upravuje zákon také zřízení živnosti volné. Tu bude nově také možné zřídit on-line. Navíc se sníží správní poplatek z 1 000 korun na 500 korun, jelikož díky zvýšení efektivity procesu náklady státu klesnou. Také navrhujeme zrušit povinnost volit si obory živnosti u živnosti volné, což dnes nemá žádnou právní relevanci.

Vláda tomuto návrhu poskytla neutrální stanovisko. Věřím, že ji přesvědčíme, že se jedná o dobrý a potřebný návrh a zde se dočkáme pozitivního stanoviska.

My si samozřejmě za svým návrhem stojíme. Nicméně jde nám o meritum věci. Jde nám o to, abychom ulehčili podnikatelům, abychom ukázali, že digitalizace znamená i pozitivní věci, takové věci, o kterých podnikatelé uslyší rádi. Takové věci, které opravdu poskytnou hladší průběh podnikání. Rozhodně se nebráníme diskuzi o třeba komplexním pozměňovacím návrhu, stejně jako tomu bylo u tří digitalizačních zákonů, které tu v nedávné době prošly, protože v digitalizaci jsme pozadu a bez toho, abychom uvolňovali tu byrokracii v oblasti legislativy, se nepohneme vpřed.

Takže to je mé stručné představení návrhu. Já doufám, že návrh podpoříte. Samozřejmě jsem vám připraven vysvětlit každý detail našeho návrhu. Já vám to ukážu. (Ukazuje.) Náš návrh je opravdu podrobný. Není to tak, že by byla ta legislativa tak dlouhá, to je asi pět stránek, ale zbytek je důvodová zpráva, která se opravdu často odkazuje na data Světové banky, která se odkazuje na data, která nám poskytlo Ministerstvo spravedlnosti ohledně zakládání firem.

Ještě stručně jednou. To meritum věci je, že ty nejjednodušší způsoby, to znamená, chci zřídit s. r. o., mám dva tři společníky, chceme zjednodušit a poskytnout on-line. Tam, kde je prostě standardní smlouva. Tam, kde nejsou žádné další překážky. Samozřejmě nikomu nebráníme, zvolit si cestu složitější, pokud má náročnější požadavky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů za netradiční úvodní slovo. Upozorňuji, že nemohu dát nikomu faktickou poznámku, slovo k faktické poznámce, protože ještě není rozprava. Samozřejmě potom v rozpravě už bude standardní postup.

Nyní požádám zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Stanislava Fridricha, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Než vám udělím slovo, pane kolego, ještě jedna omluva, a to pana poslance Václava Klause od 17.15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod bych chtěl říct, že já určitě jsem zastáncem a příznivcem digitalizace. Na druhou stranu si myslím, že tento návrh zákona byl šit příliš horkou jehlou. Předkladatel ho nazval "firma za jeden den". Chtěl bych upozornit na fakt, že už dnes bez nejmenšího problému založíte firmu za jeden den, což vám asi potvrdí každý přítomný právník či notář. A já sám osobně to mám vyzkoušené.

Chci být stručný, takže se nebudu zabývat drobnostmi, jako jsou nevhodné formulace, chyby v interpunkci a nerespektovaná užívaná terminologie, ale obrátím se na pár základních oblastí, které si myslím, že za pozornost stojí.

Ta první je, že vlastně založení této společnosti on-line, v tom případě budou muset zakladatelé rezignovat na smluvní volnost a podřídit se nějakému formuláři a jednotným stanovám. Bylo už tu zmíněno, dva nebo tři zakladatelé. Ti tedy nebudou moci uzavřít, tak jak je dneska běžné, dohodnutou společenskou smlouvu, ale budou se muset podřídit nějakému formuláři v uvozovkách. A návrh je zacílen pouze na fázi zakládání společnosti - to bych chtěl zdůraznit. Nevztahuje se na celý její životní cyklus ani nějaké provádění změn. To znamená, není tam řešeno, jak by se ta společenská smlouva třeba do budoucna měnila.

Problém je v živnostenském zákoně. To už tady celkem bylo zmíněno. Je nutno si uvědomit fakt, že tenhle návrh smlouvy se zabývá v podstatě jenom živností volnou. Když uvedu konkrétní případ, když třeba řemeslná kominická živnost podle ustanovení § 21 a § 22 zákona č. 455/1991 se musí prokazovat odborná způsobilost, tady to samozřejmě řešeno vůbec není a na tyto živnosti řemeslné a vázané se tento návrh vůbec nevztahuje. Je to celkem pochopitelné, asi nikdo z nás by nechtěl, aby třeba revizi komína nám šel udělat odborník na IT, aniž by byl řádně přezkoušen.

To, co vidím jako další velký problém, je, že můžete založit společnost podle návrhu z domova, ale neuděláte tam založení podnikatelského účtu, takže ta firma, živnost, s. r. o., bude fungovat bez jediné koruny, bez jediné garance. Kdo z vás dá tu důvěru a bude chtít spolupracovat s firmou, která nemá účet a která nemá ani korunu garance?

Další věc, která je - zákon vůbec neřeší sídlo firmy. Ano, je tam napsáno obec. Pokud je to obec dejme tomu 100 až 200 lidí, je možné si dohledat, kdo tu firmu zakládá. Pokud tam uvedu Praha, což asi bude většina případů, pak absolutně není možné zjistit sídlo firmy a také existuje podle vyjádření právníků reálné nebezpečí, že si na vaše bydliště internetem napíše třeba 100 firem své sídlo působnosti, protože to nikdo neověřuje, a vy pak budete řešit třeba problém exekucí. A pokud budete chtít zapsat sídlo firmy konkrétně, potřebujete k tomu souhlas majitele, což je zase praxe, která je používána i dnes, takže tam neušetříte vůbec nic.

Další problém je směrnice Evropské unie a vlastně vyloučení rejstříku vyloučených osob, to znamená, není tam vůbec řešeno, kteří lidé mají právo společnosti zakládat a jestli to nezakládá někdo, kdo na to vůbec nemá právo, a už vůbec neexistuje kontrola přes rejstřík v mezihraniční oblasti.

Tohle bych chtěl říci na úvod. Já jsem původně ve svém návrhu chtěl být tvrdší a chtěl jsem navrhnout zamítnutí tohoto zákona z těch důvodů, které jsem tady uvedl, ale sám se domnívám, že do budoucna to nějaká cesta je a že v budoucnosti digitalizace pokročí a možné to bude. Proto navrhuji přepracování toho zákona a v podrobné rozpravě to zopakuji.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Jak poznamenal, návrh bude podán v rozpravě. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen Dominik Feri. Eviduji přihlášku i zástupce navrhovatelů. Ten je bez přednostního práva, takže prvním přihlášeným je Dominik Feri, potom pan poslanec Martin Jiránek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já jsem se tady k tomu bodu hlásil už někdy v minulém roce, takže si úplně nevzpomínám, co jsem tehdy přesně chtěl říci.

Nicméně na úvod, tato debata je odborná. Myslím, že kdykoliv jindy bychom měli lpět řekněme na nějaké terminologické přesnosti, protože tady to má význam a tuto debatu sledují lidé, kteří se tomu profesně věnují, to znamená, je nutné přísně rozlišovat mezi firmou a společností. To má zásadní dopady. Obchodní společnost je jedna z obchodních korporací, firma je to jméno, pod kterým je ta obchodní společnost vedena v obchodním rejstříku. Tady to má smysl. Neberte to prosím jako nějaké lpění na úřední řeči, ale tady je to velmi nutné z hlediska toho zákona.

Co jsem ovšem jistě chtěl zmínit, je to - já jsem u tohoto návrhu zákona podepsán a děkuji, že tu otázku navrhovatelé zdvihli - abychom z toho úplně nevyřadili notáře, protože notáři jsou ten právnický stav, který nyní poskytuje službu, poskytuje službu za stát, poskytuje ji podle mého soudu velmi dobře za velmi nelehkých podmínek. Je tu paní ministryně spravedlnosti, ta moc dobře ví, ta by jim ráda přidala, ráda změnila tarif, ale bohužel to není v silách, ale už se toho prý brzy dočkáme. Myslím, že by neměli být notáři ti, kteří budou obejiti. Kdyby byli obejiti, je špatné i pro nás z prostého důvodu, poněvadž pak bychom přišli o praktické zkušenosti.

Sama notářská komora se snaží téma elektronizace justice a elektronizace zakládání obchodních společností zdvihnout. V minulém roce, v říjnu, se konala konference k této věci, konala se s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu 2019/1151 ze dne 20. června 2019. Právě například závěry této konference, nějaký sborník debat o tom, co se tam řešilo, tak to by mělo být diskutováno ve výborech. Nedělám si iluze, že bychom to zvládli probrat tady, že bychom se tomuto tématu dovedli věnovat lépe. Rovněž otázky nějakých technických nepřesností a nevyjasněných záležitostí, které tu zmiňoval pan zpravodaj, tak to je také něco, čím jsou stiženy často i vládní návrhy, které mají mnohem delší, řekněme, rodokmen a pracuje na nich více lidí na více místech, a dá se to přesto opravit, dá se to opravit i komplexním pozměňovacím návrhem, který tu zmiňoval zástupce navrhovatelů, ctěný kolega Profant prostřednictvím pana předsedajícího.

Čili doporučoval bych nechat to projít do ústavně-právního výboru. Tam můžeme vést debatu. Dá se uspořádat i seminář a kulatý stůl k tématu zakládání společností, ale vracet to zpátky znamená, že to téma vůbec nechceme řešit. Jak říkám, notáři dělají dobrou práci, dělají dobrou službu za nelehkých podmínek, ale i přesto se tu zaštiťovala téměř každá zastoupená politická strana tím, že chce elektronizovat státní správu, a teď u tak zásadního tématu, které se dotýká tisíců lidí, říci no, my bychom to možná chtěli řešit nějak jinak, ještě není kam spěchat, není potřeba nic dávat do legislativního procesu, to by mi přišlo trošku alibistické. Musím také říci, že v ústavně-právním výboru se příliš otázkami kyberjustice nezabýváme aktivně, byť vím, že ministerstvo na tom pracuje trošku z jiného ranku, a mít tam takovýto tisk by vůbec nebylo na škodu.

Čili podporuji velmi to, abychom tento tisk postoupili dál, klidně ať je to na úkor prodloužení lhůt, na úkor toho, aby tam byl dostatečný prostor pro diskusi s notářskou komorou a s dalšími stakeholdery, ale vracet to teď zpátky a říci ne, ne, počkáme si na něco jiného, počkáme si, co přinese směrnice, bych nepokládal za příliš šťastné. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Dominiku Ferimu. Nyní pan poslanec Martin Jiránek v rozpravě. Máte slovo, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já k tomu mám tři krátké poznámky. Škoda, že tu není pan ministr, protože v roce 2018, v květnu, si nechala Asociace malých a středních podniků a živnostníků udělat průzkum, které v té době předsedal pan ministr, co by mladým lidem pomohlo podnikat. Tři nejvíce jmenované argumenty se týkaly dvou věcí: snížení nákladů v počátku podnikání a zjednodušení administrativy. To znamená přesně ty věci, které řeší tento náš návrh, chtějí mladí podnikatelé, a vyšlo to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků. To za prvé.

Za druhé, jenom pro informaci, my už tento systém vlastně provozujeme jako ukázku toho, jak to funguje, na urad.pirati.cz si můžete už nyní firmu založit. A vedle toho, že už se nám tam založily desítky firem s desítkami podnikatelů, to znamená ty problémy, které pan kolega zde jmenoval, tak ti podnikatelé ty problémy nemají a využívají právě toho, že je to levnější a rychlejší.

Za třetí. Protože se náš systém líbí právě i podnikatelům, tak už nás oslovila jedna z největších bank v České republice s tím, že s námi chce navázat spolupráci a právě upravit ten náš systém pro jejich potřeby, aby mohli zlepšit služby svým zákazníkům. To znamená, je o to zájem mezi začínajícími podnikateli, mezi studenty, jak potvrdila zpráva z asociace, je o to zájem mezi podnikateli samotnými, kteří už se přes ten systém registrují, a je o to zájem i mezi velkými hráči na trhu, kteří chápou tuto možnost jako velkou příležitost pro zjednodušení začátku podnikání pro zákazníky. Rád bych, abychom tohle dostali do dalších čtení a opravdu se o tom bavili, jak mluvil kolega Feri, a vylepšili drobné nepřesnosti a nejasnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Jiránkovi. Vyvolal faktickou poznámku Tomáše Kohoutka a já bych požádal zástupce klubu ANO a sociální demokracie, aby zajistili účast někoho z ministrů. Paní ministryně spravedlnosti právě odešla a pan vicepremiér tady sice byl, neseděl sice v lavici vlády, ale diskutoval s kolegyněmi, tak bych požádal, aby se vrátil, abychom mohli pokračovat. Rád bych dodržel jednací řád. Ještě chviličku. (Vicepremiér přichází.) Pane vicepremiére, moc vás žádám, abyste zaujal své místo v lavici vlády.

S faktickou poznámkou pan poslanec Tomáš Kohoutek. Máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Já děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, milí piráti prostřednictvím pana předsedající, opravdu si myslíte, že v České republice je problém založit firmu za jeden den? Já takovéto firmy zakládám minimálně čtyři roky. Pokud mně nevěříte, zeptejte se vašeho Steva. Vy víte, o čem mluvím.

Chci říct, že v České republice opravdu není problém založit firmu za jeden den. Sepíše se notářský zápis, klient zajde na živnostenský úřad, zajde do banky, založí konto, vrátí se k notáři, druhý den je firma zapsaná. V dnešní době v obchodním rejstříku jsou stovky, možná tisíce firem, které byly založeny za jeden den. V tom vašem návrhu vy říkáte, že chcete zjednodušit zakládání firem a snížit náklady. Ano, v Dánsku, v Estonsku, v jiných zemích se skutečně zakládají firmy řádově za jednotky eur. Ale už nikdo neřeší to, že vy si sice založíte v Dánsku firmu za dvacet třicet eur, ale zaplatíte potom každý rok několik set eur za provoz těch rejstříků, protože ty rejstříky někdo musí provozovat. Dnes v nákladech na založení firmy je například 2 700 soudní poplatek za to, že samozřejmě ta firma je registrovaná v obchodním rejstříku.

Dále chcete, aby společnost s ručením omezeným nemusela skládat základní kapitál. Prosím vás, co je to nesmysl. Buď podnikáte jako živnostník, ručíte celým svým majetkem a to vás už dneska stojí tisíc korun a jedna cesta na živnostenský úřad, anebo si založíte společnost s ručením omezeným, kde společník nedluží za dluhy společnosti, ale samozřejmě proto jsou ta pravidla pro založení společnosti náročnější, protože už dnes máme řadu společností, které jsou napsány na bílé koně a podobně. A v případě, že by se ty společnosti zakládaly (upozornění na čas) na počítači, jak chcete kontrolovat to... Já se přihlásím později. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ondřej Profant s faktickou poznámkou a připraven je kolega Munzar. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane kolego, já chápu, že u vás ve straně vypadá normálně, že 2 700 se platí za vložení řádku do databáze. Pro mě to normální není. Je to tak. Je to jednoduchý rejstřík. Je tam pár údajů, nic složitého, a jak dobře víte, přesně, i naše strana provozuje on-line aplikaci, která umožňuje zakládání firem, ale není to pohodlné, je to zbytečně drahé, je tam zbytečně mnoho komplikací, jsou tam v pozadí papírové procesy, které lze eliminovat. Já nevím, jestli tady bojujete za to, aby to právní prostředí bylo nepřehledné, aby se věci pořád opisovaly z papíru, namísto aby od začátku byly elektronicky, aby tam nemohlo docházet k překlepům, k chybám v přepisu apod. Takhle opravdu digitalizace vypadat nemůže a myslím si, že tady pouze lobbujete za to, aby notáři měli více práce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Leo Luzar s faktickou poznámkou a ještě jedna faktická poznámka pana poslance Kohoutka. Prosím o klid sněmovnu. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás v této debatě upozornil ještě na jednu drobnost, která tady vůbec nezazněla. Dokažte si představit tu ideální situaci, kdy si na počítači otevřete stránku registrace firmy, zaplatíte třeba korunu a za pět minut máte zaregistrovanou firmu v obchodním rejstříku, firmu s. r. o. A teď si představte, že tak snadno si zaregistrujete firmu, ale ptám se předkladatelů - zkusili jste si někdy zrušit firmu s. r. o.? Zkusili jste si absolvovat tu anabázi, obrovskou anabázi, která je se zrušením firmy jako takové? A teď si představte, že ten rejstříkový soubor bude mít tisíce údajů, každý člověk si tak jednoduše založí firmu, aniž by mu ten notář třeba vysvětlil a řekl, v čem je problém, a ten člověk si za den založí dvacet firem a nemůže je vůbec používat, prostě má je založené, protože si je založil. A teď je bude chtít zrušit, protože najednou exekuce, někde něco, začne to být velkým problémem. Takže milí kolegové, až přijdete s tím, jak za korunu zrušit s .r. o., a zrušit ho do 24 hodin, tak všemi deseti budu podporovat váš návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek s faktickou poznámkou a další faktická poznámka Martina Jiránka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Pan kolego Profante prostřednictvím pana předsedajícího, až budeme mít elektronické soudní spisy, celý systém justice bude fungovat elektronicky, tak pak můžeme chtít, aby fungovalo zakládání společností a aby fungoval obchodní rejstřík celý elektronicky. Jak zabráníte momentálně tomu, že nějaký bezdomovec, který bude mít občanský průkaz s čipem, tu občanku za pár set korun někomu prodá a ten dotyčný člověk si na toho bezdomovce, který má občanku s čipem, naseká 50 firem během jednoho dne? Protože tam nebude žádná kontrola ani orgánu veřejné správy, ani notáře a bude na ty firmy dělat jeden daňový únik a daňový podvod za druhým. Máte to nedomyšlené. Nezlobte se na mě. Protože v současné době jsme tady schvalovali zákon o právu na digitální služby. Tam jsme řekli, že do pěti let se to musí udělat tak, aby na to byl stát připraven, a podle mého názoru, až bude stát připraven obecně na právo na digitální služby, tak pak ať se zakládají společnosti digitálně, ale nemůžeme předbíhat situaci, že budeme zakládat společnosti on-line, tak jak chcete vy. A i ta vaše platforma, kterou máte na vašich webových stránkách, tak není o ničem jiném, než že ten člověk vyplní formulář, na základě kterého si následně vygeneruje nějaké podklady a dokumenty a ty dokumenty pak zpracuje notář, a zpracuje se to tím postupem, jak jsem říkal. Jediný rozdíl je v tom, že na té vaší platformě vám to lidi napíšou na nějakém internetovém prohlížeči, zatímco momentální klienti, když chtějí založit společnost, to prostě napíšou v obyčejném e-mailu notáři, který to připraví úplně stejně. Není v tom jediný rozdíl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A mám tady ještě dalších pět faktických poznámek. První je pan kolega Lipavský, poté Bláha, Profant, Okamura a Feri. Kolega Munzar, řádně přihlášený jistě posečká. Jak jsem četl seznam, tak chápu, že má času dost. Nyní pan poslanec Lipavský s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je opravdu fascinující pozorovat vystoupení lobbisty v přímém přenosu zde na plénu. Vy jste mluvil o Stevovi, tak to je místostarosta za pirátskou stranu Štěpán Štrébl na Praze 3. My jsme veřejnosti dali tu aplikaci a nyní chceme, aby to mohli používat všichni. Aby to nabídl stát. Takže vymlouvat se, že není zdigitalizované něco jiného, a proto nemůžeme digitalizovat tuto část, to je opravdu vrchol výmluv. Výmluvy, výmluvy, výmluvy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další faktická poznámka - poslance Jiřího Bláhy, připraví se Ondřej Profant. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, udělal jsem si pár poznámek, jednu mám na mobilu.

To znamená, že bych doporučil navrhovatelům, aby občas navštívili stránky Ministerstva průmyslu a obchodu. Tam už 15. 7. 2019 vyšel článek o startu podnikání, kde je jasně napsáno, že se u nás nechá start podnikání právnických i fyzických osob udělat za jeden den. Jediné, co nelze za jeden den pořídit, je přihláška k DPH. Na tom se samozřejmě pracuje, abychom třeba udělali v tomto případě výjimku, že v okamžiku, kdy by byl třeba větší odpočet, tak by se neumožnil, až potom, co by bylo to DPH opravdu prozkoumáno z hlediska, jestli ta firma s tím nechce nějakým způsobem manipulovat.

Jinak určitě bych přivítal, když chcete řešit podnikatele, abyste chodili na podnikatelskou radu, kdybyste chodili do skupiny pro snižování administrativní zátěže, kdybyste se zúčastňovali podvýboru pro podnikatelské prostředí. Určitě byste se dozvěděli, že nejvíc podnikatele trápí exekuce, insolvence, trh práce, karenční doba a zneužívání nemocnosti, statistická hlášení, digitalizace, robotizace v návaznosti na přístup k internetu, vysokorychlostní internet a drahá data, cena odvodů za práci - máme obrovsky drahé odvody za práci, bankovní poplatky - které patří k nejdražším v celé Evropě, stravenky - tak jak nás vydírají stravenkové firmy, úroky z úvěrů - které patří k vysokým, dneska k největším v celé Evropě, bankovní úvěry a jejich složitost, dotační projekty a jejich složitost. A na závěr se vrátím k těm exekucím, insolvencím a hlavně vymahatelnost práva.

Takže to jsou věci, které podnikatele trápí. A určitě když se se mnou do toho pustíte a podpoříte mě, tak uděláme obrovský kus práce, ale to, co vykřikujete (upozornění na čas), tak je jenom kalení vody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokračujeme faktickými poznámkami. Nyní místopředseda Tomio Okamura, připraví se kolega Dominik Feri, dále poslanec Ferjenčík, Martínek, Jiránek. Pane místopředsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, musím tady reagovat na tu diskusi. Za SPD říkám, že jsme rádi, že jsme spolupředkladateli návrhu zákona, který umožní stát se živnostníkem nebo založit s. r. o. do 24 hodin, a dokonce za snížené náklady 500 korun a elektronicky. Jsem trošku nemile překvapen, jak je tady řada poslanců, kteří házejí tomuto návrhu klacky pod nohy, aniž sami cokoliv konstruktivního navrhují. Vláda už měla možnost předvést digitalizaci státní správy. Návrhy tady v tomto ohledu nejsou, pokulhává to. Naopak my jako SPD chceme, aby byla státní správa digitalizovaná, abychom ušetřili jak občanům, tak státní správě, tak byrokracii. A myslím si, že ten návrh je prostě vynikající.

Dneska je navíc stav takový, že pro to, abyste si založili firmu, je potřeba využít různé zprostředkovatelské firmy, trvá to mnohem déle, než je tento návrh. Když se podíváme do světového žebříčku, jak rychle se zakládají ve světě společnosti, tak Česká republika je na nelichotivém místě. A celkově lze tedy říci, že tento návrh je velkým krokem dopředu. Navíc je možnost také uhradit ten poplatek 500 korun kreditní kartou, takže není potřeba ani zbytečně někam docházet.

Takže za SPD jsme rádi, že jsme spolupředkladatelem, a musím říci, že bych chtěl vyzvat i ostatní poslance, aby podpořili tento návrh, a uděláme krok dopředu k tomu, abychom odbyrokratizovali Českou republiku, aby ti občané, kteří se chtějí sebezaměstnat, abychom jim to umožnili bez překážek. Myslím si, že bychom to měli všichni podpořit. A jsem zvědavý na to, kdo bude hlasovat proti, protože i v případném druhém čtení se dá udělat řada úprav tak, aby to bylo komfortní i pro ty, kteří nyní nesouhlasí. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Dominika Feriho. Připraví se kolega Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Jsem nucen zareagovat na to, co tady tak jako nějak mezi řádky zaznívá, a sice že jsou tu nějací lobbisté, kteří chtějí jenom zachovat ten velký kšeft pro notáře. Přijde mi to opravdu nevhodné. Přijde mi to nevhodné. Říkám to jako někdo, kdo je tam také podepsaný. Přijde mi to nevhodné, a snad nikdo nebude podezírat, nejsem notář, ani jím nechci nikdy být, ale přijde mi nevhodné, že za prvé se tím zamlžuje samotná podstata toho návrhu a dělá se tu taková nějaká prazvláštní politika, což samozřejmě možné je, ale ku prospěchu věci to asi nebude. A není to vhodné i z toho důvodu, že to prostě neodpovídá realitě.

Kdyby notáři měli takové ryto a takový kšeft, tak proč se sakra ty úřady neobsazují? Proč o to nikdo nemá zájem? To prostě neodpovídá realitě. A každý, kdo o tom něco ví a snažil se o tom něco zjistit, tak moc dobře ví, že řada notářských úřadů zachází na úbytě. A i to není prostě důvod, proč bychom s nimi měli jednat. Nějaká, řekněme, ekonomická udržitelnost notářských úřadů. Ale ti notáři by u toho měli být přítomni jenom z toho důvodu, zejména z toho důvodu, že zkrátka znají tu praxi, ten pohled z peronu na jedoucí vlak je úplně jiný než pohled z jedoucího vlaku na peron. A proto bychom s nimi měli o této věci debatovat.

Co musím říci, co tu říkal kolega Bláha prostřednictvím pana předsedajícího, je velmi správně. Skutečně ta registrace k DPH nás v těch žebříčcích stahuje trochu dolů. Možná je to i důvod, proč by to mělo být přikázáno případně i rozpočtovému výboru, aby se zástupci Ministerstva financí k tomu sdostatek vyjádřili. Ale říkat to, že se tu někdo snaží zachovat nějaký velký kšeft pro notáře, je prosím pěkně mimo. A notář nejsem, býti nechci. A vězte, že u mnoha mých kolegů z právnické fakulty v Praze je právě i to ekonomické hledisko jedním z důvodů, proč těmi notáři být do budoucna nechtějí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Mikuláše Ferjenčíka. Připraví se Tomáš Martínek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem jen stručně reagovat na svého předřečníka, kolegu Bláhu, který hovořil o těch věcech, které skutečně trápí podnikatele, a zmiňoval daňové zatížení práce. Já jsem tady opakovaně navrhoval snížení zdanění práce, stejně tak hnutí ANO mělo v programu snížení daňového zatížení práce. Tak jsem chtěl poprosit, abyste to konečně předložili, ať to můžeme společně s ODS a s vámi schválit. Hlasů tady na to máme habaděj. Bohužel za ty skoro už tři roky od voleb se to nepohnulo. To ale musíte předložit vy, protože bohužel opozice má jenom 85 hlasů, takže potřebujeme... respektive 92, podle toho, které strany počítáme jako koaliční. Každopádně potřebujeme, aby aspoň někdo z té vládní koalice byl ochoten to daňové zatížení práce snížit. A bohužel hnutí ANO to dosud nepředložilo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Tomáše Martínka. Připraví se Martin Jiránek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji, dobrý den. Já také jen krátce zareaguji na kolegu Bláhu, protože jsem byl vyzván k tomu, abychom chodili na podvýbor pro podnikatelské prostředí. Musím zmínit, že tam chodím. Chodím i na odborné diskuse, které se věnují problematice podnikatelů, ale i dalších. Dokazuje to i to, že předkládám pozměňovací návrhy, které pomohou nejen podnikatelům, ale i ostatním občanům.

Například zítra zde budeme schvalovat v rámci projektu Moje daně můj původní návrh na prodloužení elektronické lhůty pro podání elektronického daňového přiznání, a tak dále. Takže myslím, že ta činnost tam je, a doufám, že i tenhleten návrh, který de facto ukazuje na to v prvním čtení, že máme snahu digitalizovat a máme snahu se stát tím evropských tygrem k tomu, abychom přilákali společnosti, abychom přilákali kapitál, abychom přilákali investice, abychom se stali doopravdy evropským tygrem nejen v digitalizaci, obdobně jako se o to nyní například snaží Estonsko, tak abychom to doopravdy podpořili alespoň v prvním čtení a případné nedostatky nebo náměty od dalších koaličních nebo opozičních stran prostě probrali v tom druhém čtení při projednávání tohoto návrhu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než předám slovo poslanci Martinu Jiránkovi, tak přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 15 do 18 hodin se omlouvá z pracovních důvodů Josef Hájek. Nyní tedy faktická poznámka poslance Jiránka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Já bych chtěl poděkovat kolegovi Bláhovi, který opravdu velmi dobře popsal ty problémy. Já to s velkými i malými firmami řeším, především ty exekuce, jak často zdůrazňuje, souhlasím, to je velký problém. Já bych chtěl pouze zdůraznit to, že toto jsou oblasti, které trápí většinou větší firmy a většinou déle podnikající. Pokud někdo uvažuje o podnikání nebo začíná podnikat, tak určitě neřeší problémy s exekucí atd., protože prostě potřebuje primárně řešit ten start a začátek. Takže jsem si vědom těch problémů velkých firem, ale to, co řešíme, jsou ty malé začínající firmičky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se Radek Koten. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové, já bych vás rád seznámil jen stručně se stanoviskem ODS k tomuto návrhu.

Nám velmi záleží dlouhodobě na tom, aby podmínky pro podnikání byly co nejjednodušší a podnikatelské prostředí co nejvíce přátelské. To je také jeden z důvodů, proč mnozí z nás z našeho klubu jsou spolupředkladateli tohoto zákona. Bohužel za poslední roky vidíme v naší zemi trend mnohdy opačný, kdy se vytváří prostředí pro podnikání, řekněme, plné papírování, plné byrokracie, kde jsou dokonce podnikatelé mnohdy pokutováni za banality. Skoro s každým vládním návrhem zákona, který se dotýká podnikatelského prostředí, vidíme zvyšování přísnosti a zmenšování tolerance vůči podnikatelům, posilování pravomoci státní správy, a to na úkor práv podnikatelů. Zítra budeme například projednávat daňový řád, který je toho esenciálním příkladem. A všechno tohle vede k vytváření atmosféry, která je vysloveně demotivační pro zakládání nových firem a rozvoj podnikání.

Podíváme-li se na údaje o malém a středním podnikání, které stále čekají na projednání naší Poslaneckou sněmovnou, tak zjistíme, že mezi roky 2016 až 2018 došlo k celkovému poklesu počtu malých a středních firem skoro o 7 tisíc. Významný pokles byl v roce 2017, v roce 2018 se počet subjektů sice navýšil, ale celkově jsme stále v negativní bilanci.

Negativní atmosféra v podnikatelském prostředí a obavy z byrokracie vedou také k tomu, že mladí lidé mnohdy vyhledávají spíše zaměstnání, než aby se vydali na nelehkou cestu podnikání, a mnohdy jsou odrazeni hned na začátku. Takže tento návrh zákona vnímáme jako jeden z možných kroků, jak tento trend obrátit a jak odstranit některé překážky hned na začátku cesty, aby se lidé hned nevyděsili a nebyli, jak jsem řekl, odrazeni hned na začátku, ještě předtím, než začnou podnikat. Zároveň jsme si vědomi toho, že když si člověk udělá čas, oběhá si to, tak založení firmy může proběhnout v řádu dní za poměrně vyšších nákladů, než jsou v tomto zákoně, ale tento zákon považujeme za zjednodušení.

Takže ty cíle zákona, zjednodušovat procesy, zjednodušovat lidem život, poskytovat lidem moderní služby, to jsou důvody, pod které jsme se mohli podepsat. A my rozumíme tomu, že tady mohou být k některým dílčím věcem výhrady, které se ale dle našeho názoru dají dát opravit v dalších čteních tohoto návrhu, a proto navrhneme prodloužit lhůtu na projednání o 20 dní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Munzarovi. Nyní s faktickou poznámkou Jiří Bláha. Připraven je stále Radek Koten.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně a kolegové, já opět musím reagovat, protože to, co tady zaznívá v průběhu, tak je úplně nehorázné, protože nejhůř nám podnikatelům bylo opravdu za vlád přísné pravice. To znamená, že pokud vládla ódéeska, tak my podnikatelé opravdu jsme byli na tom nejhůře. Já musím říct, že Ministerstvo průmyslu a obchodu dělá řadu opatření, a proto vznikl živnostenský balíček, a já vám tady můžu prezentovat to, co se třeba dočtete na Ministerstvu průmyslu a obchodu, na jejich stránkách, okamžitě to je k nahlédnutí.

To znamená, první bod - podpora rodinného podnikání, splněno na 70 %, dokonce zanedlouho budou půjčky bezúročné pro rodinné firmy, určitě víte, že rodinných firem je v naší republice převážná většina. Jednodušší rozjezd - splněno na 66 %, a to souvisí i s tím článkem, který jsem vám četl předtím, že do jednoho dne jste v klidu schopni založit jakoukoliv firmu, o DPH se můžeme bavit, je tam řada možností. Změny v zákonech jen dvakrát ročně - to jsme si tady odsouhlasili, sami jste to odmávali. Konec daňovým výjimkám - na tom se pracuje, aby bylo co nejméně daňových výjimek. Jednotná databáze formulářů - splněno na 50 %. Soustředit všechny povinnosti informace na jednom místě - splněno na 50 %. Omezení statistického průzkumu - splněno na 50 %, a pro ty nejmenší absolutně, ty nejmenší jsme zbavili všech statistických hlášení. To znamená, že zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají do pár zaměstnanců, nemusí hlásit na statistice vůbec nic. Za osmé - jednodušší a nižší daně nejen pro malé firmy, tam máme splněno zatím jenom na 20 %. Kompenzace exekučních nákladů - tam jsem proti, já chci nulovou zátěž pro zaměstnavatele. A vstřícnější stavební úřad - víte, že na tom pracujeme.

Takže určitě Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží (upozornění na čas) dělat kroky a stačí jenom sledovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Vojtěcha Munzara. Kolega Koten je jistě připraven. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já bych chtěl zareagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Bláhu. Já bych mu chtěl jenom připomenout, že to byly právě pravicové vlády, a byla to pravice, která tady vytvořila vůbec podmínky pro to, abyste třeba i vy mohl začít podnikat. Nezapomínejte, že předtím, za socialismu, tady svobodné podnikání nebylo. Ten prostor pro podnikání se vytvořil, tak neříkejte, že jste se měli za pravicových vlád nejhůř. Vy jste díky tomu mohl začít podnikat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Bláha se hlásí ještě k jedné faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já opět musím reagovat, protože jsem to všechno prožil. Když jsem začal podnikat, tak byly ještě ty staré zákony, protože jsem začal v roce 1990, a žádná pravice tady ještě nebyla, bylo tady jenom jedno hnutí. A to nic do té doby neudělalo, než jsem začal podnikat, takže já jsem začal podnikat úplně jednoduše. Došel jsem na bývalý ještě národní výbor a tam jsem řekl, že chci vyrábět rakvičky, kremrole, oni mi takhle dali štempl na základě toho, že jsem jim je přinesl ochutnat, a mohl jsem okamžitě druhý den začít podnikat. Nikdo mě nezdržoval, nic jsem nemusel řešit. V okamžiku, kdy přišla k moci ODS, tak mi to zakázali, že na to nemám kvalifikaci, že to dělat nemůžu. Takže moje žena musela ručit mně, který už jsem to dělal v té době tři roky, protože měla školu, měla gympl, já jsem byl jenom vyučen, že můžu podnikat pod jejím vedením, protože já jsem jí napsal praxi a ona mi zaručila, že já budu podnikat správně. Tak takhle jste nám připravovali podmínky pro podnikání. A takhle bych mohl jmenovat jeden druh za druhým. Milionářská daň, zvýšení DPH, které šlo z 5 % dál, a takto jde jedna rána za druhou, jeden dokument na druhým. Když jsem začínal, tak po mně nechtěl nikdo vůbec nic. Absolutně nikdo vůbec nic! Jakmile přišla ódéeska, museli jsme všechno. Takže dneska napravujeme to, co vy jste pokřivili, a věřte tomu, že to trvá nejdéle. Vrátit ten stav do původního stavu bude trvat dalších 20 let, protože 20 let jste to tady totálně zabili. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní Leo Luzar s faktickou poznámkou. Kolega Koten je stále připraven. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já jenom pro kolegy - mladší ročníky, kteří si ten plyšák ještě nepamatují, tak bych chtěl upozornit, že se psal rok 1986, zdůrazňuji 1986, kdy bylo povoleno podnikání v České republice, v tehdejším Československu, vznikali podnikatelé, byli podnikatelé, byli to drobní živnostníci, a tito lidé potom v roce 1989 teprve převzali a začali budovat tu sůl, kterou si teď přivlastňuje ODS. Ale opravdu to byl rok 1986. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádná přihláška pana poslance Radka Kotena. A eviduji přihlášky z místa - jak pana poslance Profanta, tak zpravodaje, ano. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Měl bych k tomu několik takových poznámek. Tato novela zákona má umožnit stát se živnostníkem nebo založit společnost s ručením omezeným jednoduše, tedy z domova přes internet a do 24 hodin. Náklady by neměly převýšit 500 Kč a mohlo by se tedy hradit, jak jsme zvyklí z nákupů z internetu, tedy i tou klasickou platební kartou.

Pamatuji si na začátky svého podnikání, kdy jsem zakládal v roce 2000 společnost s ručením omezeným. A musím říct, že to byl poměrně běh na dlouhou trať, protože v té době mi to trvalo, tedy zápis do obchodního rejstříku, minimálně dva měsíce, protože ten soud na to měl poměrně dost dlouhou lhůtu, a založení eseróčka mi trvalo od března až někdy dokonce do září, protože jsem musel doložit poměrně dost dokumentů atd.

Tato novela má tedy za úkol zejména zjednodušení a zlevnění vstupu do podnikání, zefektivnění procesu na straně státu a poskytované služby mají být pro nového živnostníka, který se rozhodne podnikat, uživatelsky přívětivé, abychom mu to neznechutili hned na začátku. Dnes musí občan na živnostenský úřad, obvykle tedy v úřední den, což je obvykle středa a pondělí, a musí potom dalších pět dní čekat na vyřízení žádosti o vznik živnostenského oprávnění. Návrh by tedy tento proces značně zjednodušil. Občan by nemusel čekat na ohlášení a to by bylo zpracováno tedy automaticky. Za pomoci tohoto elektronického podání a díky automatickému zpracování dat bude zahájení podnikání nejenom snazší, ale i levnější o ty administrativní poplatky, tím podstatně klesnou i celkové náklady na start podnikání. V případě fyzické osoby to bude z 1 000 Kč na 500, tam to není tak markantní, ovšem v případě vzniku společnosti, tam je to poměrně markantní, protože z těch 5 000 až 12 000, které to může stát, to bude na 500 Kč, a to si myslím, že je už daleko zajímavější.

Já doufám, že se podaří tento návrh alespoň posunout do dalšího čtení, kde o tom můžeme dále diskutovat. Ale my potřebujeme podnikatele, aby zde vytvářeli pracovní místa, abychom zde i nadále neměli nezaměstnanost. A tady to je taková pobídka pro lidi, aby si skutečně mohli ty firmy založit takto jednoduše a aby se nebáli si vyřizovat živnosti. Takže ještě jednou, prosím o podporu tohoto zákona. (Tleskají poslanci SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radku Kotenovi. S přednostním právem nyní pan předseda klubu SPD Radim Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Vidím, že jsem asi poslední z diskutujících. Dovolte mi, abych se jako spolupředkladatel tohoto návrhu zákona přidal s trochou do diskuse nejenom jako spolupředkladatel, ale i jako předseda hospodářského výboru. Myslím si, že je to skvělý počin pro podnikání v České republice. Málokdo možná ví, že největší daňové příjmy do státního rozpočtu nejsou od těch největších korporací, ale právě od těch malých, drobných, středních podnikatelů, kteří platí daně do státního rozpočtu. A nejenom proto je potřeba udržovat podnikání v České republice.

Já si taky pamatuji doby, kdy podnikatel rovná se podvodník u české politické scény. Věřím, že tato doba už je dávno pryč. A pokud se nám podaří tento zákon schválit, tak je to vynikající základní počin k tomu, aby se počty podnikatelů a podnikání v České republice mohly zvyšovat. Zatím podle stávajících statistik bohužel opak je pravdou. Počty podnikatelů, jak těch malých, drobných, středních, tak počty zaměstnavatelů se neustále snižují. Hlavně počty zaměstnavatelů se snižují přímo dramaticky. Dneska už nikdo nechce zaměstnávat lidi, nechce nést odpovědnost, protože stát si z těch firem potom vezme tolik, že jim téměř nic nezbude, jenom ta odpovědnost za lidi, které zaměstnávají, a možná něco málo peněz, ale spíš dluhy. Takže považuji to za dobrý počin. Ale řekl bych, že jenom toto nestačí.

Sledoval jsem tady diskusi dvou mých předřečníků z ODS a z ANO. Pánové, já jsem zde už nějakou dobu, ale můžu říct, že byrokratická zátěž podnikatelů a podnikání se zvyšuje od té doby, co si pamatuji, to znamená, že všechny vlády, co zde byly, zvyšovaly byrokratickou zátěž podnikatelů a podnikání, a to bohužel včetně ANO. Máme EET, kontrolní hlášení, další věci, které podnikatel musí dělat. A ta společnost, která vznikne, dokážu si téměř představit, že společnost, která vznikne, pokud nemá dostatek, nadbytek finančních prostředků, tak téměř nemůže začít s podnikáním, protože neustojí tu byrokratickou zátěž a všechno to, co má zařizovat. Na to totiž potřebujete lidi. To není tak, že by se to udělalo samo a vyplnili jste nějaké kontrolní hlášení. To všechno musí dělat lidé, kteří tomu rozumí. To znamená, za sebe říkám, začít podnikat v České republice dnes je velký problém, nejenom s tím, že to trvá, než tu firmu založíte, a snad díky tomuto zákonu už tady tento bod bude za námi, ale i kvůli té byrokratické zátěži, kterou všichni musí splňovat a udělat.

Takže místo toho, abychom o tom diskutovali, kdo míň a kdo víc, pojďme se dohodnout. A jestli se nám podaří (nepodaří?) prohlasovat tento zákon, tak pojďme pokračovat v té byrokratické zátěži. A jak tady řekl pan kolega Bláha prostřednictvím pana předsedajícího, člena hospodářského výboru, bude nás čekat dlouhá cesta k tomu, abychom se těch lejster, papírů a razítek zbavili. A já bych si přál, aby to bylo co nejdřív.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Fialovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Bláha a s přednostním právem pan předseda Marian Jurečka. Ptám se, jestli přednostní právo chce využít také zpravodaj, nebo až na závěr diskuse. Až na závěr diskuse. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, už opravdu naposled. V naší republice je milion firem na 10 milionů obyvatel zhruba, když to takhle budeme brát. Z milionu firem je jich zhruba 800 tisíc malých a středních. Ale máme k tomu dalších 3,5 milionu živnostenských listů. Takže si nemyslím, že tady máme komplikované založení firmy. Ano, máme komplikované to, když se chce firma zrušit. Ale ano, máme tady neuvěřitelně komplikované administrativní, byrokratické prostředí.

Proč dneska nechtějí zaměstnavatelé zaměstnávat, má ale souvislost s něčím úplně jiným. Je to s tím, že neexistuje trh práce. Díky tomu, že neexistuje trh práce, tak samozřejmě zaměstnanci - někteří, aby to zase nebylo dané, že všichni jsou špatní - toho zneužívají a samozřejmě podle toho se chovají. Dneska je běžné, že vedoucí pracovník v rámci firmy nechce vykonávat funkci toho, který má pod sebou lidi, protože si s nimi neví rady. Když je požádá, aby něco udělali, jim se nechce, neudělají to, samozřejmě on to odnese. Těch souvislostí je daleko víc. A největší souvislost je těch 30 let, na čemž jsme pracovali. Jedna byrokratická položka vedle druhé. Tím jsme začali, od nastavení různých bezpečnostních předpisů přes různé kontroly. Dneska jedna kontrola ochromí firmu v den kontroly zaměstnavatele na celý den. Ale pak dalších několik dnů, kdy on se musí vyjádřit k tomu zápisu kontroly, který je často na třeba deset, patnáct stránek, k tomu se musí ten podnikatel vyjádřit (upozornění na čas), aby se nějakým způsobem ochránil.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Marian Jurečka. Jsme stále v rozpravě. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Když jsem tady sledoval tu předchozí přestřelku mezi panem poslancem Blahou a některými kolegy... (Reakce z pléna: Bláhou s dlouhým á!) Bláhou, pardon... některými kolegy z pravicového spektra, tak mi to přišlo trošku úsměvné, protože já jsem začal podnikat na vysoké škole v roce 2002 jako soukromý zemědělec. Tu činnost jsem vykonával dvanáct let a založení firmy mi trvalo v roce 2002 dva dny. Čistého času to bylo řádově několik málo hodin, než jsem ty úřady v rychlosti obešel.

Jsem samozřejmě rád, že tady se některé věci zjednoduší. Využíváme moderních nástrojů 21. století. Ale jestli toto má být demonstrace úsilí o zjednodušení podnikatelského prostředí v tomto volebním období, tak mně je tedy hodně smutno. Protože jako podnikatel se potýkám s daleko složitějšími věcmi, které mi stát staví do cesty. V podání této vládní koalice například v rámci i této schůze Sněmovny je to třeba novela daňového řádu. Je to hrozně fér a hrozně to zjednoduší podnikatelům život, když jim tato vláda na dalších 15 dnů bude zadržovat DPH! Ptali jste se těch podnikatelů, co na to říkají? Myslím, že nikdo tomu netleská! Myslím, že kdybyste se jich ptali, tak by uvítali raději nedělat těch 15 dnů, než tady s velkou pompou říkat, že toto, co tady máme teď, je to dramatické zjednodušení podnikatelského prostředí.

Podívejte se na aktuální témata z minulého týdne! Daňová kontrola, kdy daňová kontrolorka finančního úřadu si na zmrzlinu vyžádá šlehačku, tím změní sazbu DPH toho prodávaného výrobku a buzeruje za to tu holku, která toto udělala! To vám přijde jako normální férové podnikatelské prostředí? O tom se bavme!

Mně tady sazby procentické, to, jak se plní plán na Ministerstvu průmyslu a obchodu z hlediska nějakého zjednodušení, když se podívám na příklady z této praxe, tak mi to přijde absurdní. Zadejte si do Googlu jednoduchý text, dejte si tam: Šikana ze strany finančního úřadu. Máte tam desítky konkrétních zdokumentovaných příkladů, kdy konkrétní podnikatelé upozorňují na absurdní případy kontrol. Tak propánajána se prosím pěkně podívejme na tyto věci.

A teď se obracím prostřednictvím pana předsedajícího na pana poslance Bláhu: Já cením snahu nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, že se o některé věci snaží. Že se snaží o podporu rodinného podnikání. Díky za to, ale běžte se, pane poslanče Bláho prostřednictvím pana předsedajícího podívat, co mezitím dělá Ministerstvo financí! No to mi tedy v pořádku nepřijde. Takže prosím pěkně, ta kosmetická debata, která se tady vedla, byla absurdní vzhledem k tomu, jaké povinnosti stát přenáší na podnikatele a že jim dalších 15 dní bude zadržovat víc než 20 mld. korun.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi a ptám se pana kolegy Profanta, jestli má zájem o vystoupení. Pan kolega Bláha se hlásil k faktické poznámce předtím. Vy jste se hlásil řádně, pane poslanče, a pan zpravodaj řekl, že chce na závěr rozpravy vystoupit. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na dotazy nebo výpady pana Jurečky. Jenom bych chtěl připomenout, že jsem Bláha s dlouhým á, celý život bláhový. A takhle přesně bláhový jsem před pěti roky šel k němu na ministerstvo, když byl ministrem, a málem jsem byl jím přímo vyhozen od kulatého stolu, že jsem si dovolil mu říkat, co se mi nelíbí v rámci některých jeho resortů. Takže tak on přistupoval před pěti lety k nám podnikatelům, když jsme s otevřeným srdcem a s bláhovým přáním za ním přišli, tak jenom, protože měl možnost měnit podnikatelské prostředí, a nestalo se tak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já se omlouvám, mně to nedá. Pane kolego, já vás poprosím, zeptejte se na vašem profesním svazu, Svazu pekařů a cukrářů, na čtyřletou spolupráci mezi mnou a svazem. Musím říct, že jsme mnoho podnětů, které váš svaz přinesl, odpracovali ve vztahu k Ministerstvu zemědělství, ale i třeba ve vztahu k operačnímu programu OP PIK, které se týkaly Ministerstva průmyslu a obchodu, tak aby mohlo být vaše podnikání více podpořeno. To je naprosto jednoznačný fakt.

A prosím pěkně, já jsem nikdy nikoho z jednání na Ministerstvu zemědělství nevyhodil. Vy sám jste tady na začátku tohoto volebního období kdysi deklaroval veřejně, že spolupráce s mou osobou byla dobrá. A teď, když jsem si dovolil říci kritiku, která si myslím, že je věcná, a vy jste nic z toho, co jsem kritizoval, fakticky nevyvrátil, tak jste použil tento argument. A v této Sněmovně, kdo mě zná, tak ví, a jsou tady poslanci z minulého volebního období i poslanci, kteří tehdy byli v opozici, jsem nikdy nikomu neodmítl pomoc, pokud to bylo racionální a pomoci jako ministr jsem mohl. Takže prosím pěkně nepoužívejte tyto neférové praktiky! A zeptejte se u vás na vedení svazu, které se mnou nejvíce komunikovalo, s panem Dřízalem a dalšími, jaká byla spolupráce s ministrem Jurečkou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Profant. Není závěrečné slovo, ještě je pořád rozprava a respektuji přání, i když má přednostní právo zpravodaj, že chce mluvit nakonec ještě v rozpravě, takže máte slovo nyní.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo. Já bych ještě chtěl zdůraznit, že my jsme uspořádali seminář k této problematice pod záštitou hospodářského výboru, čímž panu předsedovi hospodářského výboru děkuju. Účastnili se ho i zástupci Ministerstva spravedlnosti, probírali jsme tam věci a určitě každý měl možnost se vyjádřit.

Hodněkrát tu zaznělo, že to nějakým způsobem jde již dnes, nebo před lety, že za dva dny a podobně. Ono to většinou tak jde, pokud máte správné kontakty nebo štěstí. Ale ta data Světové banky hovoří jasně. A pokud tedy zvláště páni notáři mají problém s daty Světové banky, tak by to asi měli řešit se Světovou bankou, proč je tedy pomlouvá, když to jde správně. No nesmějte se! Píšou to v té statistice! Dvacet jedna a půl dne.

Pan zpravodaj mi tu vyčítal, že ten návrh ubírá smluvní volnost. Ano, to je podstata toho návrhu, že si můžete vybrat, jestli půjdete cestou, kdy máte nějaké složitější řešení, kdy to budete konzultovat s notářem, využijete jeho odborných služeb, což je zcela v pořádku a správně, anebo jestli chcete jako drtivá většina lidí tu smlouvu mít zcela běžnou, podle mustru, a využijete této služby. Koneckonců, když zjistíte, že vám nevyhovuje, tak tu smlouvu můžete později změnit. Ale důležité je, že můžete začít podnikat řádně, neobcházet to přes živnostenský list, i když vaše práce nemá charakter živnostenského podnikání, a podobně.

Dále mi pan zpravodaj vyčetl, že ty firmy nebudou mít zřízený účet - ale budou mít zřízený účet! Už dneska v té aplikaci, kterou jsme uveřejnili na adrese urad.piráti.cz, si v průběhu zakládání zvolíte založení účtu. Jak říkal kolega Martin Jiránek, banky s námi komunikují o tom, že se jim to velmi líbí, že oni samozřejmě zájem o podnikatele, takže to tak není.

Sídlo společnosti. No to stačí podrobně nastudovat ten návrh, v důvodové zprávě je o tom kapitola 3.7 na straně 33. Samozřejmě počítáme se sídlem. Tady vzniká rozdíl mezi společenskou smlouvou, nebo smlouvou zakladatelů, a obchodním rejstříkem. V obchodním rejstříku samozřejmě musí být plné sídlo společnosti, které je prokázáno na základě právního titulu nebo souhlasu s umístěním sídla. Opět, nic se nemění, je to tam, stačí si to tam přečíst.

Dále samozřejmě argument - nemáme garanci, tedy jistinu. Většina z vašich stran je tu déle než naše strana a od roku 2014 je minimální vklad při zakládání společnosti jedna koruna. Jestli to vám připadá jako nějaká jistina, která pokryje soudní spor a následné škody při opravdovém podnikání, ne při objednávce zmrzliny, tak to asi nepodnikáte příliš úspěšně. Protože jedna koruna asi těžko něco takového pokryje. Koneckonců, 95,7 % firem je založeno s úvodním vkladem do 200 000 korun, což opět, když si představíme krach té společnosti, soudní spory, počty věřitelů atd., tak nepokryje téměř nic v praxi.

Dále bylo tady řečeno panem kolegou Kohoutkem prostřednictvím předsedajícího, že nemáme elektronický soudní spis. No která strana má Ministerstvo spravedlnosti šest let? Šest let, a nepohnuli jsme se nikam.

Dále bylo řečeno, že se jedná pouze o zakládání firem, například kolegou Luzarem prostřednictvím pana předsedajícího. Ano, já souhlasím, jedná se o zakládání firem. Je to poslanecký návrh. Já tam s velkou radostí dopracuji i to rušení firem, protože si také nemyslím, že je to šťastné, jak je to složité, ale tato materie je o něco složitější v dnešní praxi, a proto je potřeba užší spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti. Proto jsme to nedali do poslaneckého návrhu. Velmi rádi to zpracujeme.

Ke kolegovi Ferimu. My počítáme s tím, že to bude přikázáno hospodářskému výboru. Samozřejmě rád to půjdu obhájit i do ústavně-právního výboru.

Ještě nakonec bych tedy připomněl, že tento návrh podepsalo osmdesát poslanců z devíti stran z této Sněmovny, včetně poslanců hnutí ANO a ČSSD.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně to nedá. Absurdní debata, podle mě absurdní o tom, jak založit firmu. Náš návrh, který tady prezentoval můj kolega - pokud jsou nějaké výhrady, prodlužme lhůtu mezi prvním a druhým čtením. Můžeme to vypořádat. Snad se dohodneme. Ale bavíme se pouze - já to nechci zlehčovat - o založení firmy. A co potom, když ji založíte? Jaké máme podnikatelské prostředí?

Pro pana poslance Bláhu s dlouhým "á" prostřednictvím pana místopředsedy. On si asi nevšiml, že už sedm let je jeho hnutí zodpovědné za vytváření podnikatelského prostředí. Asi si toho nevšiml. To bylo takové vystoupení opozičního, nevládního politika. To si člověk vždycky musí, když poslouchám jeho názory, uvědomit, že je součástí vládního hnutí, a ne opozičního. Tak konkrétní příklad. Vlastně vláda dělá úplně něco opačného, než vlastně říká. Daňový řád má být proklientský, pro daňové poplatníky výhodný. Paní ministryně a vláda sebere 27 miliard daňovým poplatníkům a zmenší pokuty státu, když nezákonně koná Finanční správa. Které z těchto dvou opatření je proklientské a pro daňové poplatníky? Myslím, že si odpovíme každý. Ani jedno. Směr je přesně opačný.

Když se zavede papírové EET, tak paní ministryně jen tak řekne - je to jednoduché, 540 formulářů, to vyplní každý. Asi to složité není, ale potřebujeme od někoho, kdo má hotovostní tržby do 600 (?) korun ručně, maximálně dva zaměstnance, aby vyplňoval kvartálně 540 kolonek? Není to nachystané náhodou jenom proto, že se někdo chystá, že je bude chytat za slovo a za konkrétní čísla? Musím říct, pokud mám dobré informace, že ten formulář už byl stažen z portálu Daňové správy. To je také ten spor, jestli to má být vyhláškou, nebo si daňová správa může ty formuláře dělat, jak chce.

Včera, předevčírem a minulý týden jsem zaznamenal dojemnou snahu pana premiéra a paní ministryně o ty malé hospodské, kteří mají jenom to pivo a toho utopence. Ať to tedy, když je snížené DPH, sníží těm štamgastům cenu. Paní ministryně a pane nepřítomný premiére, v těch malých hospodách není obrat 1 milion korun ročně. To nejsou plátci DPH. Těm je úplně jedno, jestli je to 10, 15 nebo 21, protože oni žádné DPH neúčtují. Ano, oni nakupují s DPH 21 %. To zaplatí tomu státu. Takže pokud se chcete opravdu starat o malé venkovské hospody, tak to není sníženou sazbou na točené pivo, protože DPH se jich netýká. Byli jste proti snížení spotřební daně na pivo, to by pomohlo i těm malým. Byli jste proti tomu, abychom vyjmuli neplátce DPH z EET. Připomínám, celá opozice opakovaně navrhovala a hlasovala pro vyjmutí těch nejmenších z EET. Vy jste si je tam prosadili. Teď jim kompenzací za EET, snížíte DPH, které oni neúčtují.

To je blázinec, ne? To přece není normální. To nemůže nikdo myslet vážně, že těm nejmenším něco kompenzují. Dám jim nové povinnost, jasně, mohu vyplňovat 540 kolonek čtvrtletně, což je 2 160 kolonek ročně, což vychází tak 4 denně, nebo já nevím kolik, ale DPH se jich vůbec netkne. Ale vůbec. Ale pan premiér jim vzkazuje, těm štamgastům, oni tam mají tržby třeba 40 tisíc měsíčně, tak si spočtěte, kolik mají zisk, aby ti štamgasti zkontrolovali, jak jim kvůli tomu DPH sníží cenu piva. Tak to je jednoduché. Já myslím, že ti hospodští můžou těm štamgastům odpovědět - nic vám nesnížíme, protože žádné DPH vám neúčtujeme. Tak možná jim to doplatí vláda. A tak je to se vším, s takzvanou pomocí podnikatelům.

My furt chceme pomáhat podnikatelům, ale nejlepší pomoc by byla, kdybychom jim dali pokoj. Nevymýšleli další a další povinnosti. Zeptejte se někoho, který má tu smůlu, že si ho vylosuje Český statistický úřad, co všechno musí ti malí vyplňovat. Pak to někdo sečte a pak se s tím pracuje, protože ta čísla jsou pravdivá. Takže nijak moc nepřekážet a nepodnikat. Ale tato vláda, když chce takzvaně pomáhat podnikatelům, tak skoro vždycky - co vymyslí? Dotační titul. Pan ministr Havlíček, velký propagátor EET ještě, když nebyl ve vládě, teď přišel s nápadem, protože jsou zavírány provozovny na vesnicích, že by to dotoval. Tak on to nejdřív zavře, a pak to dotuje. A říká se tomu podpora podnikání.

Tak já bych poprosil vládu, aby neuvalovala další a další povinnosti. Tohle klidně můžete pustit. Pokud máte výhrady, tak za těch 80 dnů to jsme schopni udělat. Nebo pak hrozí jiná možnost, že to vlastně vláda vezme, přepíše, místo "a" napíše "i", nebo naopak, odprezentuje jako vlastní vládní návrh, a pak už by to prošlo. Mně je to jedno. Přepište to teď mezi prvním a druhým čtením. Ale chci upozornit, že ten zákon sice je důležitý, ale řeší jenom start podnikání. A potom, kdo to úspěšně zvládne, přijde mnohem těžší období, vypořádat se s těmi povinnostmi, které sněmovní většina na ně uvaluje vlastně dnes a denně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Bláhy a potom paní ministryně financí bude reagovat s přednostním právem. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já musím reagovat na vesnice, hospody a malé prodejny. Ta situace, proč zanikají vesnické hospody a prodejny, je úplně jiná a je to z důvodu, že jste tady dovolili v minulých letech dovoz za podnákladové ceny ze zahraničí, to znamená, že dotované výrobky. Já vám uvedu příklad. Na mase dříve bylo běžné, že se sem dováželo maso za 25 korun, přitom výrobní cena masa u nás byla 32, v Německu 34. A takhle bychom mohli jít. Došli bychom třeba až do Španělska, kde byla třeba 35, ale přesto se sem to maso dováželo za 25.

Co se stane? Náš zemědělec to nemá z čeho dotovat, takže ruší chov, tím pádem samozřejmě lidi, kteří se o to starají, nemají práci na vesnici, odcházejí za prací kam? Do města. Pokud na vesnici jenom přespávají, tak na vesnici nenakupují ani neutrácejí v hospodě! Je to logické. Takže pokud zakážeme dovoz za podnákladové ceny k nám do republiky třeba až z druhé strany světa, tak se dostaneme k tomu, že budeme mít práci na vesnici, ta se tam vrátí, a v ten okamžik nebudeme muset dotovat hospody ani vesnické prodejny. Je to jednoduché, účelné. A představte si, že i před tím rokem 1989 to moc dobře vládní garnitura věděla! Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Skoro se mi nechce, ale pro pana poslance Bláhu. Řekněte to premiérovi. Proč křičíte na opozici? Sice silně pochybuji o těch opatřeních, ale budiž. Vy máte většinu, ne my! Tak si to řešte doma v hnutí ANO a na nás nekřičte. A jestli fakt chcete, pane poslanče Bláho, říkat, jak jsme před rokem 1989, jak to ti komunisté skvěle organizovali, no, možná že zakázali dovoz. Já myslím, že všeho. Já myslím, že všeho! Jestli fakt si pamatujete, jak byly plné obchody skvělého jídla, skvělé kvality, tak jste žil někde jinde, pane poslanče Bláho, a je bláhové nám tohle říkat, abych použil vaše slova. Tak si nechte tu fascinaci minulým režimem někam jinam! To sem skutečně nepatří. Tohle musíme odmítnout, tuhle představu, jak byly skvělé potraviny před rokem 1989. To ano! Kolik jich bylo! Jak jsme si mohli vybrat! Ano, někdy to měli v pondělí a někdy ve středu. Mohli jste si vybrat. Někdy to bylo v lednu a pak zase v dubnu. Také jste si mohli vybrat, který měsíc to půjdete koupit. Tak nevykládejte nám takové pohádky! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A paní ministryni ještě nemohu dát slovo, protože jsou tu další faktické poznámky. Pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych jenom chtěl hrozně vědět, proč reagujete vždycky na něco jiného, než byla myšlenka. A myšlenka byla ta, že za 20 let, které jste tady byli u moci vy, tak jste dopustili, aby v rámci "trh vše vyřeší" zničili totálně celé zemědělství. To znamená, že to, co tady fungovalo, to znamená, že jsme byli v řadě potravin soběstační, ve výrobě vepřového - vývoz, ve výrobě mléka - vývoz, a takhle bychom mohli jít, tak jsme se dostali do toho, že jsme závislí na tom, co k nám dovezou, a často se stává, že vyvezeme mléko a z toho samého mléka se sem dovezou jogurty daleko levněji, než jsme schopni my vyrobit. A ne z toho důvodu, že by je v těch ostatních státech vyrobili levněji a efektivněji, ale proto, že jsou více dotovány. Takže takhle jsme to vymysleli. Když jste bojovali o Evropskou unii, tak jste dovolili, aby kvóty, které byly pro nás, byly daleko měkčí, než mají Frantíci a jiné národy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vaším prostřednictvím k panu poslanci Bláhovi. Prosím o toleranci, že se někdy ta diskuze trochu odchýlí od myšlenky, jak vy říkáte. Ona se ta myšlenka někdy hrozně těžko hledá.

Nicméně já bych rád zdůraznil, že mnohem víc než na dovozu je tahle ekonomika závislá na vývozu. My, jedeme-li na plné produkční kapacity, musíme 80 % svého zboží a služeb vyvézt, protože jenom 20 % uplatníme na domácím trhu, v tom máme poměrně unikátní strukturu, a jakýkoliv zákaz s sebou samozřejmě pak přináší reciprocitu z té druhé strany, a vzhledem k tomu, že jsme závislí na tom vývozu, tak by naši ekonomiku poškodil mnohonásobně více.

Já jsem ještě z té generace, která si pamatuje národní cenový úřad. Tak ho můžeme zase zavést a začít říkat, kolik má co stát, a ujišťuji vás, že ty konce jsou strašlivé. Také jsem je zažil, když jsem byl o polovinu mladší než teď. A nemusíme všechno řešit přece zákazem, pane poslanče Bláho. Váš milovaný předseda vlastní největšího dovozce masa, firmu Animalco, tak přesvědčte ho. Nemusíme zakazovat ten dovoz. Přesvědčte ho, ať se s těmi vesnicemi podělí o tu svoji marži, ať to tam prodává levněji, když vyzývá ty hospodské, ať se o to dépéháčko podělí s těmi lidmi, tak ať se Animalco podělí s těmi lidmi na vesnicích o tu marži a prostě bude to levnější, protože se váš pan předseda tak rozhodne. Je to jenom o vašich přesvědčovacích schopnostech.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová se omlouvá od 17 do 17.30 hodin z pracovních důvodů, ale vidím ji tu, tak možná ta omluva platila do této chvíle. A budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Pan poslanec Petr Bendl je na řadě, potom pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jenom edukační okénko pro pana poslance Bláhu. V roce 2015 byla soběstačnost České republiky v mléce 130 %, v roce 2017 - 117 %. Takže jsme vyprodukovali mnohem více mléka, než jsme spotřebovali. A logicky, co s ním? Asi jsme ho museli vyvézt.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bláha stáhl svoji faktickou poznámku, takže budeme pokračovat v rozpravě. S přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a po ní pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. My sice budeme o novele daňového řádu hovořit zítra, tuším zítra ve třetím čtení, jestli se nemýlím, nebo určitě tento týden, nicméně na tu hozenou rukavici musím reagovat. On tady bohužel pan předseda Stanjura není. On si vždycky vybere - já už to mám za sebou v prvním čtení, na rozpočtovém výboru, ve druhém čtení, na rozpočtovém výboru a teď samozřejmě ve třetím čtení a dnes si udělám takovou malou předcvičnou - z té novely daňového řádu jenom malinkatý kousek. Ale to, že tato novela velice vytváří legislativní základ pro on-line finanční úřad, pro to, aby mohlo být zjednodušeně podáváno přiznání formou předvyplnění, že tam zjednodušuje kontrolní postupy, zavádí tam možnost, aby daňový poplatník, pokud s tím bude souhlasit, tak aby se vykomunikoval výsledek a daňová kontrola v podstatě po mailech, zavádí tam, a přiznávám, řeknu to dopředu, já jsem viděla vaši tiskovou konferenci dneska, tu jsem stihla, že Piráti to navrhovali v loňském roce, a já jsem tehdy slíbila: ano, my s tím počítáme a bude to v novele daňového řádu. Účinnost jsme měli stejnou a je to tam. To znamená, podporujeme elektronizaci, podávání přiznání u těch, kteří dnes ho mohou podávat i papírově. To znamená, jestliže se rozhodnou ho podat elektronicky, mohou. Budou mít posunutou lhůtu pro podání daňového přiznání o měsíc, a tím i posunutou lhůtu splatnosti, protože daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Snižujeme úrok z 16 % na 10 %.

A ta vyčítaná ztráta pětidenní liberační lhůty, tu kompenzujeme posunutím částky, od které se bude počítat úrok, čímž přichází podnikatel o pět dnů a získává další desítky dnů. Budu to zas opakovat zítra v rámci třetího čtení. A těch 15 dnů, které mi tady byly vyčítány, těch 15 dnů - a vysvětlovala jsem to, poslala jsem úsečku přesně po dni, proč to je, všem členům rozpočtového výboru - těch 15 dnů je proto, že chceme pokračovat v trendu zadržování jenom sporných nadměrných odpočtů. A říkala jsem a znova to zopakuji, že před zavedením kontrolního hlášení Finanční správa zadržovala ročně 5 až 7 mld. Pět až sedm miliard, které nebyly v kapsách plátců daní, ale byly v kapse státu, ve státní pokladně, v cash flow státu. Dnes je to 800 mil. po čtyřech letech kontrolního hlášení. Podařilo se zlikvidovat v podstatě karuselové podvody v naší zemi, což potvrdil i nejvyšší státní zástupce ve své závěrečné zprávě, NCOZ ve své závěrečné zprávě, a chceme v tom pokračovat a zadržovat jenom spornou část nadměrného odpočtu. To znamená, vysvětlovala jsem, máte odpočet 500 tis., sporná je faktura 200 tis., zadrží se jenom ona. A proto potřebuje Finanční správa těch 15 dnů navíc. Uváděla jsem příklady, že 30denní lhůta je jedna z nejkratších lhůt v EU. Říkala jsem na rozpočtovém výboru, takové Německo, které je mi neustále tady dáváno za vzor, má šest měsíců od vyměření. My máme 30 dnů od vyměření. A uvědomme si, že dnes jsou to třeba měsíce. To vyměření z toho sporného odpočtu trvá měsíce. Podle metodické pomůcky Finanční správy může být až rok a půl. A my to chceme zkrátit na 45 dnů a zadržet jenom tu spornou část, myslím Finanční správa.

Formulář EET je skutečně stažen. Byl to návrh formuláře, nešel do tisku a neměl nikdy žádných 500 kolonek. To byly prostě nadefinované řádky a formulář bude vydán tento týden, až já ho schválím. Až já ho schválím!

No a zjednodušování daní, paušální daň, jsme dali do mezirezortu. Já vím, teď mi řeknete, určitě bude minimálně deset faktických poznámek, že s tím přišla ODS. Ale já jsem neviděla nikdy žádný návrh, legislativní, kromě proklamací v médiích. My jsme zpracovali paušální odvod. A je v mezirezortu a každý se s ním může seznámit. A věřím, že v brzké době tady o něm povedeme debatu. To znamená, jedna platba, jeden odvod pro poplatníky s příjmy do jednoho milionu. A jako volba, ne povinnost. Jako volba.

No a slavné pivo. Já bych chtěla připomenout, že snížení DPH na točené pivo jsme měli - chtělo to Ministerstvo financí už v minulém volebním období, bylo v programovém prohlášení vlády a stalo se součástí novely zákona o elektronické evidenci tržeb. Je snad logické, že DPH, snižování sazeb, nebo jakákoliv sazba, se týká plátců DPH, o tom se snad tady nemusíme nijakým způsobem přesvědčovat, a že snad nemohla být nikdy řeč o ničem jiném než o plátcích DPH. Já bych chtěla připomenout, že točené pivo bylo - každý alkohol - bylo vždy v základní sazbě, která se naopak v minulých letech zvyšovala. To znamená od 1. 5. 2004 19 %, od 1. 1. 2010 už to bylo 20 %, od 1. 1. 2012 to bylo 20 % a od 1. 1. 2013 21 %. Takže jsme první vláda, která ho snížila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budou následovat faktické poznámky. Pan poslanec Ferjenčík, pan předseda Kalousek, v tomto pořadí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, já bych chtěl jenom stručně reagovat na to vaše tvrzení o tom problematickém malinkatém kousku toho zákona. Vy hovoříte o 24 miliardách korun. Já si troufám tvrdit, že 24 miliard skutečně není malinkatý kousek. Je to zvýšení státního rozpočtu o 16 miliard korun a navýšení dalších veřejných rozpočtů o 8 miliard na úkor firem. A vy to obhajujete tím, že kvůli těmhle 24 miliardám, které jim seberete na 15 dnů, jim budete moct zadržet o něco méně než 800 milionů. Takže kvůli 800 milionům na 15 dnů zadržujete 24 miliard.

A kdyby vám šlo skutečně jenom o to plnění těch lhůt a nešlo vám o to cash flow státu, tak jste samozřejmě mohli to DPH posunout na druhé straně. To znamená, že byste jim o několik dnů posunuli splatnost toho DPH, a tím jste to mohli vykompenzovat. Ale nic takového jste samozřejmě neudělali. Takže to je ten důvod, co nám na tom zákonu vadí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já se obávám, že váš argument o tom, jak kvůli zálohám na nadměrný odpočet se musí zvýšit ta doba o 15 dní, je argument scestný a nemluvíte pravdu. To vracení záloh podle vašeho zákona, o kterém budeme zítra hlasovat, probíhá až v rámci kontrolní činnosti a tam žádný termín uvedený není. Předtím je vyhledávací činnost, v rámci které se ale nic nevrací. Není tedy sebemenší důvod, proč prodlužovat tu lhůtu o 15 dní. Rozhodně to není ten důvod, který vy tady uvádíte. Ten je v rozporu s textem vašeho zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě v rozpravě pan předseda Michálek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já se pokusím vrátit od té odbočky k daním k tomu, co teď projednáváme, čili k "firmě za jeden den". Teď tady došlo k takové paradoxní situaci, že někteří, myslím si, si úplně nevzpomínají na to, co se slibovalo před volbami, kdy byly ty diskuze, kdy všichni slibovali digitalizaci, jak půjde rychle zakládat firmy a tak dále, a nemají se k plnění svých volebních slibů.

Já jsem si tedy vytáhl textík z knížky, která se jmenuje O čem sním, když náhodou sním. Na straně 31 se píše: "V Kataru si lidé vyřizují skoro veškerou komunikaci s veřejnou správou přes mobilní aplikaci bez čekání."

Pane Faltýnku, to píše váš šéf, měl byste poslouchat. Ale mluvíte tady s paní ministryní (Schillerovou) a měli byste poslouchat, co říká šéf.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím, abychom se všichni oslovovali prostřednictvím předsedajícího. Děkuji.

 

Poslanec Jakub Michálek: Přesně tak. Omlouvám se, prostřednictvím předsedajícího. Šéf říká: "Hned. Podnikatelé z Estonska dokážou založit novou firmu přes internet za 18 minut. Mladí politici z Finska nebo Kanady lákají do svých zemí technologické firmy a inovátory, kteří tam vytváří tisíce pracovních míst. A my Češi máme veškeré předpoklady tuto revoluci využít a vrátit se tam, kde jsme před sto lety byli. V desítce nejrozvinutějších států, ve světové špičce v oblasti technologií. A stát bude poskytovat svých občanům špičkové služby a nebude je zatěžovat, vůbec. My totiž, když po státu něco chceme, tak vyplňujeme, čekáme, platíme. Pojďme to zrušit. Jako v Kataru, tam vám jenom naskenují oko, a pak si můžete v automatu, co je na každém rohu, nebo v mobilní aplikaci zařídit hned a bez čekání například prodej bytu nebo přihlášení auta. Chcete založit firmu? Jasně, online, za 18 minut čistě na počítači. Daňová přiznání na internetu trvají tři minuty a přeplatek daně dostanete do pěti dnů."

Takže teď, když došlo na lámání chleba a budeme rozhodovat o tom, jestli zavedeme za minimální poplatek, ne za těch dnešních 5 tisíc nebo 10 tisíc, kolik vybírají různé firmy za šablony zakládání firem, zejména někteří notáři, tak teď máme možnost to udělat. Dneska se o tom bude rozhodovat, takže se o tom bude hlasovat. A je potřeba, abychom se vrátili k těm volebním slibům.

V roce 2018 bylo založeno 31 270 firem. Pokud vezmeme tu odměnu 5 tisíc za jednu firmu, tak to je 150 milionů, které se rozdělují mezi 450 notářů, což je 330 tisíc na notáře. My naopak navrhujeme, aby se to snížilo z cca 5 tisíc na 500 korun, tak aby i když třeba mladý člověk, který začíná s podnikáním a má desetitisícové investiční náklady, nemusel platit naprosto zbytečný poplatek 5 tisíc notáři nebo nějaké podobné instituci, která to jenom zadá do databáze, když chce založit prostě standardní firmu na základě šablony, kde to může celé zařídit automat. Takže pomůžeme lidem, kteří začínají podnikání.

Já jsem vás chtěl poprosit, když už jsme to společně podepsali, my jsme to odpracovali, to, co měl pan Babiš v programu, abychom ten návrh, který byl podán i s poslanci hnutí ANO, kteří jsou pod tím podepsáni, a teď to chce najednou někdo vracet k přepracování, s paní poslankyní Kořanovou, s panem poslancem Králíčkem, abychom to společně udělali, abychom to posunuli dál. Protože ten návrh vrátit to k přepracování znamená, že to zabijeme a že ti lidé budou muset dál čekat a platit a že se to velmi pravděpodobně nestihne do konce volebního období.

Takže vy, kteří to chcete, kteří chcete, aby se nemusely platit ty poplatky při zakládání firem, aby se pomohlo mladým podnikatelům nebo vlastně kterýmkoliv podnikatelům, to je jedno, jestli mladý, nebo starý, tohle pomůže opravdu všem, tak prosím zvažte sami, zda toto vaše dnešní rozhodnutí je v souladu s programem, se kterým jste kandidovali ve volbách, anebo by to naopak mělo být přikázáno výboru, abychom to co nejdříve prodiskutovali a abychom to schválili a ti lidé už tuhle službu mohli používat.

Já si myslím, že podnikatelé, kteří začínají s podnikáním, mají spoustu nákladů, které musí zahrnout, a že my nemáme žádné morální právo, abychom je zatěžovali dalšími tisíci korunami za věc, která už je v dnešní době absolutním přežitkem. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Faltýnek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím za prvé se omluvit panu předsedovi Michálkovi, že jsem nevěnoval sto procent své pozornosti jeho vystoupení.

Na druhé straně bych ale chtěl vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, vzkázat panu kolegovi Michálkovi, že jsou lidé i tady mezi námi - není jich moc - kteří jsou schopni dělat více činností najednou. Třeba vařit několik jídel najednou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A s faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Rád bych doplnil pana předsedu Faltýnka - nebo řídit několik ministerstev najednou. Ale ty konce...!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další přihlášku do rozpravy nemám. Hlásí se prosím někdo z místa do rozpravy? Nehlásí, rozpravu končím. Závěrečná slova. Má zájem pan navrhovatel? Má, takže pan poslanec Profant závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já děkuji za debatu. Já nechci uvádět žádné nové argumenty, protože to považuji za neférové. Nicméně chtěl bych ještě zopakovat jednou, že ten návrh počítá se zachováním současné cesty a přidává zjednodušenou cestu pro ty, kteří o to mají zájem. Každý si může zvolit, jestli chce jednodušší cestu bez dalších zúčastněných osob, kde jenom vyplní dané náležitosti, sežene podepsaná prohlášení a podobně a vše bude fungovat, může to udělat vzdáleně, např. ze zahraničí, anebo jestli má nějaká specifika, popřípadě to jenom chce řešit postaru.

Samozřejmě, v čem se asi trošku míjíme, je to zaměření. My samozřejmě tímto návrhem nemíříme na některé jakoby tradiční podnikatele, ale spíš na moderní start-upy. V České republice v posledních letech vyrostlo několik tzv. jednorožců. Start-upy s hodnotou nad miliardu. Ne, jednorožců ne. Miliardu dolarů. A já jsem velmi rád, že jsou takoví schopní a podnikaví lidé. A přesně tyhle start-upy vznikají dost často ve velmi jednoduchých, malých podmínkách a každá byrokratická překážka je pro ně zbytečná. A zároveň se rozhodují, jestli ten start-up nezaloží v jiné zemi, protože to pro ně nemá příliš velký význam, v které zemi jsou, v které zemi daní. Tím, že my těmto lidem vyjdeme vstříc, stejně jako jim vyšlo vstříc například Estonsko, tak nebudou odcházet. Jinak budou odcházet. Budou ty start-upy budovat jenom za účelem toho, aby je v Americe prodali, a ten kapitál vlastně zmizí. Ta firma tady nadále nebude zaměstnávat lidi a podobně, což si myslím, že je velká škoda. Byl bych rád, abychom tyto lidi neignorovali, abychom jim vyšli vstříc, posunuli se například k tomu Estonsku z toho našeho 134. místa a cílili na přední příčky pozic v tom žebříčku Doing Business Světové banky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To bylo závěrečné slovo. Pan zpravodaj chce se závěrečným slovem? Ano, prosím, pan poslanec Fridrich, který je zpravodajem. Máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji vám za slovo. Za prvé já bych chtěl říct, že jsem panu předkladateli tady vůbec nic nevyčetl. To bych si nikdy nedovolil. A považuji to za normální diskuzi. Prostě máme odlišné názory a vznášíme argumenty. Takže o žádné výčitky nešlo.

Za druhé. Chtěl bych říct, že padlo tady 134. místo, kde jsme na žebříčku ve světě. Ano, je to pravda. Ale je potřeba si uvědomit, že tam je započteno i zakládání účtů, zřízení sídla firmy a také registrace DPH. Znovu opakuji to, že i z mých praktických zkušeností je i dneska možné založit firmu za jeden den a rozhodně k tomu nepotřebujete žádné známosti nebo nějaké široké kontakty. Ten návrh se specializuje pouze na jednu oblast a tou je volná činnost. Čili rozhodně se nejedná o to, že by to pokrylo celé podnikatelské spektrum.

A já bych chtěl říct jednu věc, která mě vedla k tomu, abych ten návrh na přepracování vedl. My se tu pořád bavíme o tom, jak je to složité tu firmu založit, co může udělat stát, jak to bude fungovat. Ale já jsem z podnikatelského prostředí, prožil jsem tam celý život. A pro mě ten klíčový argument je ten, jak budete věřit firmě, která je založena bez účtu v bance, bez koruny na účtu a bez sídla společnosti. Já bych tedy s takovou firmou rozhodně žádný kontrakt neuzavřel.

A argument, že koruna není žádný garant. Ano, to je pravda, z hlediska peněz není. Ale z hlediska toho, že vás banka prověří a banka vám ten účet založí, tam ta garance už pro vás je.

A ať už nezdržuji, protože jak už všichni tady kolegové řekli, všechno bylo řečeno, jenom srovnám stávající stav s tou navrhovanou úpravou. Takže platná úprava: Notářský zápis, živnostenské oprávnění, banka, souhlas se sídlem. Návrh, který tady byl předložen, je společenská smlouva přes internet, třeba doma v neděli v půlnoci. Ale pak živnostenské oprávnění - banka souhlas se sídlem, pokud chcete podnikat, a pokud chcete být důvěryhodní na trhu. Takže ten jediný rozdíl, který tu je, je mezi tím notářským zápisem tím elektronickým založením. Obojí je schopné člověk stihnout za den. A podle mě ta důvěra mezi podnikateli má mnohem větší váhu.

Takže já znovu navrhuji, aby tento návrh byl vrácen k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To bylo závěrečné slovo pana zpravodaje. A jak jsme slyšeli, tak zde zazněl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. To je návrh, se kterým se nyní vyrovnáme hlasováním. Já jsem přivolal poslankyně a poslance do sálu a nyní jsem vás všechny odhlásil na základě vaší žádosti. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Děkuji. Jsme připraveni na hlasování.

 

Hlasujeme tedy o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 208, přihlášeno 159 poslanců, pro 84, proti 70. Návrh byl schválen. Tento návrh je vrácen navrhovateli k dopracování.

 

Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu navrhovateli. A s přednostním právem pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Takže já myslím, že se to teď v praxi ukázalo, jakým způsobem se dodržují volební sliby. A vyzývám vládu, aby nám poslala připomínky k tomu, jak ten návrh máme přepracovat, co konkrétně se tam má změnit, abychom mohli co nejrychleji ten návrh předložit zpátky do Poslanecké sněmovny, tak aby byl schválen během tohoto volebního období a aby na něj nemuseli čekat občané další roky a roky, a platit každý rok těch 150 milionů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní omluva. Paní poslankyně Monika Červíčková se omlouvá z dnešního jednání v době od 18.15 do 19 hodin z důvodu jednání.

 

Na řadě je bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.