(16.30 hodin)
(pokračuje Klaus)
Takže naše řešení je toto: My jsme ochotni tento zákon, za prvé, pustit do druhého čtení. A za druhé, jsme pro něj ochotni hlasovat v případě, že bude přijat náš pozměňovací návrh k tomuto zákonu, který bude znít, že stejně vysoká částka, která se vybere na této dani, bude z daní odebrána na straně daní fyzických osob, aby to bylo daňově neutrální. Takže toto je naše pozice. To číslo spočítat není příliš těžké. A chceme to odečíst z té základní odečitatelné položky k dani, kterou platí každý český člověk. Když se tedy podaří snížit nebo zdanit internetové giganty tak, aby to dostali čeští občané. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Vystoupení vyvolalo faktické poznámky. Jako první pan poslanec Benešík, s druhou pak pan poslanec Kalousek. Prosím.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím si, že ta diskuze svědčí o tom, že v principu se asi napříč politickým spektrem shodujeme. Podobné stanovisko jak většina z vás zastává i KDU-ČSL. Tento byznys je potřeba danit. Otázka je té procedury, jak k tomu dospět, a načasování. Taktéž považuji za neodpovědné, že příjmová stránka státního rozpočtu počítá s příjmy, které v podstatě ještě nemáme. Dokonce na ně jsme nepřijali ještě ani žádný zákon, o něm teprve debatujeme.
A pokud tady máme globální podnikání, a my ho tady máme, a jestli se nám to líbí, nebo se nám to nelíbí, tak je dobré, a evidentně se ukazuje, že by bylo dobré, aby bylo také globálně zdaněno, nebo alespoň zdaněno podle pravidel, která respektuje a používá většina. Takže je evidentně špatně, z té diskuze to také vyplývá a z praxe také, když se globálně podniká, ale už se potom globálně nedaní. Takže ona ta globalizace je trošku dvojsečná. A pokud, tak už prostě ti, kteří globálně podnikají, musí také nést globálně náklady.
A KDU-ČSL se kloní k tomu, abychom parametry tohoto zákona nastavili podle pravidel, která se dojednají v OECD do konce tohoto roku, tak abychom tady neházeli čísly sedm, tři, pět procent. To jsou obrovské rozdíly. A myslím si, že těch několik měsíců, kdy ten zákon může být podstatně kvalitnější, protože si počkáme na tu dohodu, rozhodně stojí za to. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Panu poslanci Nacherovi děkuji za upozornění na chybu, kterou jsem řekl. Ve Francii to není ten limit lokálního obratu 15 mil. eur, ale 25 mil. eur. Takže je to nějakých zhruba nějakých 630 mil. českých korun ročně. U nás tedy 100. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly všechny faktické poznámky a v tuto chvíli poslední. Pan poslanec Martínek se ještě přihlásil dříve, než jsem ho stihl vyvolat. Já se omlouvám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Já bych se také rád opravil. Tady jsem říkal, že Avast tam asi nespadne, ale úplnou jistotu nemám, tak samozřejmě bych nechtěl říkat něco, co není pravda. Je možné, že teoreticky by tam spadnout mohl za prodej reklamy. Takže by to chtělo ještě ověřit. A proto bych chtěl i poprosit a požádat všechny, aby podpořili můj návrh na prodloužení lhůty na projednávání ve výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Skopeček řádně do rozpravy.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Rovněž oceňuji poměrně věcnou diskuzi o návrhu na zavedení digitální daně. Jenom bych vás na úvod chtěl přivést trošku k zamyšlení, že tu máme situaci, kdy paní ministryně přináší nebo přichází s návrhem daně, a není samotná, o té dani přemýšlí celá řada zemí v Evropské unii. Jednání o nějakém společném postupu v Evropské unii selhala, ale vede se celoevropská snaha nějakým způsobem zajistit větší spravedlnost v tom, aby globální firmy, zejména se sídlem ve Spojených státech, platily za poskytování svých služeb daně i v Evropské unii. A jdeme na to cestou, že vymýšlíme daň, kterou je zatížíme, kterou je poškodíme. A tu spravedlnost hledáme v tom větším zdanění.
Je ale trošku smutné, že ani nás, ani nikoho na půdě Evropské unie nevede ta situace k zamyšlení ve smyslu toho, proč tyto úspěšné inovativní softwarové digitální firmy ve své drtivé většině sídlí ve Spojených státech a proč nesídlí na území některých evropských zemí v rámci Evropské unie. No, to asi nebude náhodou. Ty firmy asi mají ve Spojených státech poměrně lepší podnikatelské prostředí, poměrně výhodnější daňové prostředí, a proto raději sídlí ve Spojených státech a snaží se danit tam, popřípadě v některých jiných zemích. Já myslím, že vedle toho, že přemýšlíme o nějakém novém typu daní, který by zajistil větší spravedlnost, tak bychom se měli zabývat i tím a přemýšlet o tom, jestli není cesta, jak zjednodušit podnikatelské prostředí, jak změnit daňový systém ve smyslu toho, aby pro tyto země byla větší motivace sídlit i v některé z evropských zemí. Protože když se podíváme na ten trh, tak největší globální firmy jsou samozřejmě ve Spojených státech. Díky tomu jsou Spojené státy mnohem inovativnější než Evropa a samozřejmě tyto firmy přispívají k tomu, že Spojené státy rostou... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím a vyzvu ke klidu u stolku zpravodajů.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Tyto firmy samozřejmě přispívají k rychlejšímu průměrnému tempu hospodářského růstu Spojených států oproti Evropské unii. V Evropské unii vznikaly nejrůznější lisabonské strategie, které měly za cíl, aby Evropská unie dohnala a předehnala Spojené státy už mnoho, mnoho let zpátky. V těch materiálech se slovo inovace a inovativní firmy a start-upy, tak těmito slovy tyto strategie byly plné, ale ve finále se za ta léta v tomto směru nic nepodařilo. A ten náskok Spojených států oproti Evropské unii je -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, a nyní se neklid přesouvá do celého sálu. Požádal bych o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jan Skopeček: Tak já to řeknu asi od začátku, protože už jsem byl přerušen třikrát a pomalu sám nebudu vědět, kde jsem skončil. Ale uzavřu to tím, že vedle hledání nástrojů regulativního typu, vedle hledání nových daní bychom si v České republice i v Evropské unii měli odpovědět na to, proč nemotivujeme, proč nemáme takové prostředí daňové a podnikatelské, aby tyto firmy sídlily i v zemích Evropské unie. O tom tady doposud ještě nikdo nemluvil.
Když ale připustím, že to je cesta trošku trnitější, náročnější a že tu nespravedlnost je potřeba řešit rychleji, a přistoupím na tuto argumentaci, tak je podle mého názoru naivní si myslet, že Česká republika jako ostrůvek v rámci Evropské unie přijde se svým jedinečným zákonem o digitální dani, se svou jedinečnou konstrukcí této daně a se svou jedinečnou sazbou daně, aniž by to byl nějaký úzus v rámci celého našeho regionu, v rámci celé Evropské unie, a budeme si myslet, že Spojené státy tento náš individuální krok budou akceptovat.
Já jenom připomenu, není to tak dlouho, možná pár dní, kdy francouzský prezident odpískal vlastně ambici zavést digitální daň poté, co Spojené státy přišly, pokud se nemýlím, se seznamem sta položek francouzského zboží, na které by uvalily odvetné clo, pokud by Francie jako první země z Evropské unie skutečně digitální daň schválila. A to ještě doplním, že Francie počítala se sazbou daně tříprocentní. Paní ministryně má ve svém návrhu napsánu sazbu sedmiprocentní. Takže tříprocentní sazba ve Francii vedla k velmi ostré reakci ze strany Spojených států a k riziku toho, že vznikne další vlna celních válek. A my přicházíme se sedmiprocentní sazbou. Myslím si, že bez nějaké shody na tom, jak tato daň má být konstruována, a bez nějakého elementárního jednání se Spojenými státy není možné, aby Česká republika samostatně individuálně s nějakým takovým návrhem přišla, aniž by byl dopředu zejména se Spojenými státy projednán tak, aby nehrozilo českým exportérům, že na ně dopadne nějaké odvetné opatření. ***