(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, prosím, můžete nás seznámit s návrhem usnesení.
Poslankyně Helena Válková: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny ke Zprávě o využití doporučení veřejné ochránkyně práv na změny právní úpravy uvedených ve Výroční zprávě za rok - nezděste se - 2017: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu o využití doporučení veřejné ochránkyně práv na změny právní úpravy uvedených ve Výroční zprávě za rok 2017."
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Návrh usnesení jsme slyšeli. Ještě otevřu všeobecnou rozpravu. Do všeobecné rozpravy se nikdo nehlásí. Všeobecnou rozpravu končím. Rozprava podrobná je také zahájena teď. Podrobnou rozpravu končím.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak nás s ním seznámila paní zpravodajka petičního výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 72, přihlášeno 161 poslanců, pro 115, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
233.
Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2018
/sněmovní tisk 444/
Nejdříve dovolte, abych mezi námi přivítal veřejnou ochránkyni práv paní Annu Šabatovou. Paní veřejná ochránkyně práv je přítomna a já bych ji rovnou poprosil, aby uvedenou zprávu uvedla. Prosím, máte slovo.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám vám představit svoji zprávu za rok 2018 - podtrhuji 2018, nikoli 2019. Od té doby, kdy jsme ji předali Sněmovně, uplynula poměrně dlouhá doba, takže se pokusím být přiměřeně tomu stručná, protože události a věci jdou poměrně rychle a za několik měsíců vám můj nástupce představí zprávu za rok 2019.
Abych vysvětlila, paní profesorko, to je také ten důvod, proč jsem nechtěla být u projednávání předchozího bodu, protože já ho vlastně již považuji za záležitost mezi Sněmovnou a vládou, protože doporučení za rok 2017 jsem tady představovala před dvěma lety.
Ve zprávě pro rok 2019 je deset nových legislativních doporučení. Nebudu je číst. Jenom chci říct, že jedno z nich - aby byl zrušen poplatek za podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o nezákonnosti veřejných zakázek - byl mezitím zrušen Ústavním soudem pro neústavnost. Také bych chtěla říct, že zhruba polovina těch doporučení je, řekněme, na dobré cestě. Ombudsmanská práce, když pomineme to vyřizování podnětů, je běh na dlouhou trať a holt to trvá dále. Já jsem s tím šla do funkce. Dobře jsem to věděla a vždycky jsem s tím pracovala. Je velmi málo doporučení v historii dvaceti let, která by se po nějaké době nenaplnila. Je to prostě tak.
Jinak pokud jde o stížnostní agendu v tom roce, dostali jsme 8 152 podnětů, což je běžné množství, které se v posledních letech příliš nemění, z toho 69 % bylo v působnosti veřejného ochránce práv a to je něco, co se pomaličku zvyšuje a svědčí to o tom, že občané vědí, k čemu ta instituce je a kdy se na ni mohou obrátit. Navštívili jsme 27 zařízení. Průběžně o tom informuji tiskovými zprávami a tiskovými konferencemi a intenzivně komunikuji se všemi zúčastněnými aktéry. Byli jsme v zařízeních pro lidi se zdravotním postižením, v zařízeních pro výkon zabezpečovací detence, v psychiatrických nemocnicích a v dalších.
Pokud jde o ochranu před diskriminací, slavili jsme v loňském roce výročí deset let přijetí zákona. Mohu říci, že nejvíce stížností bylo z oblasti práce a zaměstnávání. A nejčastějším důvodem, pro který se na nás lidé obraceli, byla nově rasa nebo etnický původ, na druhém místě bylo zdravotní postižení, které do té doby bylo vždycky na prvním místě, a také diskriminace z důvodu věku na třetím místě.
Pracovali jsme se 157 zaměstnanci, z toho 121 se jich přímo podílelo na odborných úkolech ochránce. A teď bych chtěla trošku jaksi opravit jedno číslo, které se pohybuje ve veřejném prostoru. To nejsou všechno právníci. Je v tom zahrnuta i spisová služba veřejného ochránce práv. Takže těch právníků bylo asi 98 nebo 99.
Utratili jsme 187 milionů korun a to je velmi výjimečné číslo, protože naše výdaje jsou běžně asi o 50 milionů nižší. Bylo to proto, že jsme přistavěli objekt ke kancelářím, protože prostě právníci už neměli kde sedět. Překročili jsme rozpočet o 46 milionů, ale všechno jsme to kryli z úspor z předchozích let.
A teď mi dovolte, vážené paní poslankyně a páni poslanci, říct několik slov mimo téma této výroční zprávy. Můžete to chápat jako slova na rozloučenou. Myslím si, že se to sluší.
Veřejný ochránce práv je ve dvacátém roce svého působení. Za těch dvacet let se samozřejmě instituce výrazně proměnila. Zákon prošel čtrnácti novelami a přibylo pět nových oblastí působení. Nejméně tři z nich jsou tak významné a důležité, že v některých zemích se na jejich práci zakládají nové, samostatné instituce, jako například na Slovensku. V jiných zemích se tyto nové úkoly přidávají k ombudsmanovi, jak si to vybrala Česká republika. V Evropě je to asi tak zhruba půl na půl.
A chci zde nahlas zopakovat něco, co vy samozřejmě dobře víte, že o všech těchto změnách rozhodl zákonodárce, tedy vy, resp. vaši předchůdci, nikoli ombudsman, a uvést také to, že ta změna, která budí největší vášně, tedy ochrana příslušníků zranitelných skupin před diskriminací, byla přijata už za mandátu doktora Otakara Motejla. ***