(15.50 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Jedním z hlavních faktorů, které podle mého soudu byly porušeny, ovšem byla, nebo je situace, která poté, co se rozkolísala rovnováha v zemědělství, tedy rovnováha živočišné a rostlinné výroby v neprospěch živočišné výroby, vedla k dramaticky se snižujícímu obsahu humusu v půdě. Víme, že obsah humusu v půdě je nejen faktorem půdní úrodnosti, zadržování živin v půdě, schopnosti půdy dávat onu úrodu, a vůbec, aby v ní ty rostliny mohly žít, ale také jedním z faktorů, který určuje schopnost půdy zadržovat vodu ve svém půdním profilu a případně ji pouštět potom dál do podloží nebo vydávat směrem ven prostřednictvím pramenů, ale také udržovat vodu v tom profilu odolněji vůči výparu. Musím říci, že tím, že se tady do značné míry omezila, mluvím velmi jemně, omezila živočišná výroba, zejména chov skotu, ovcí, tedy chov býložravců, tak najednou to, co nás v zemědělských školách učili po řadu desetiletí, že v tomto středoevropském prostoru půda potřebuje dodávat humus, potřebuje dodávat organickou hmotu, aby si udržela obsah humusu, tak už dávno neplatí. Nemáme z čeho. Jestliže se snížily stavy skotu na méně než 50 % v dojnicích a následných kategoriích pochopitelně také, tak nám dramaticky chybí v půdě ten dodaný humus, který si půda sama neumí vytvořit.
Navíc se to promítá do skladby plodin v rostlinné výrobě, protože jsou krásná doporučení různých moudrých hlav: zemědělci, pěstujte více jetelovin, trvalých travních porostů, vojtěšky, co ta řepka? Máte jí tam příliš mnoho! No, když ty jeteloviny, vojtěšku a další plodiny, které významně jsou schopny zvyšovat obsah humusu a zadržovat vodu v půdě, bránit půdní erozi, nemáme následně, jak dál zpracovat, komu zkrmit, jak se říká, protože tam ty krky, které tu vojtěšku a jetele spotřebují, chybí. Ty hlavy se uřezaly začátkem 90. let.
Čili to je věc, kterou je třeba brát vážně, proto Ministerstvo zemědělství už druhým třetím rokem velmi intenzivně podporuje obnovení živočišné výroby tam, kde zanikla, podporuje i pěstování různých meziplodin, následných plodin, biopásů a podobných záležitostí, které umožní půdě vrátit se zpátky i k té funkci, která v souvislosti se zadržováním vody v krajině je, bych řekl, dnes docela primární.
Vítám také to, že je tady snaha různých parlamentních stran dát, kolega Grospič to tady zmínil, dát vodě ústavní ochranu. Z mého pohledu je jedno, jestli bude ústavní ochrana zakotvena přímo v Ústavě, nebo to bude ústavním zákonem. Podíleli jsme se na tom také velmi a vítám také to, že se podařil oné pracovní skupině jakýsi nástin nebo základ toho zákona, který by měl shrnout všecko dobré, co v těch jednotlivých zákonech je, a podat to v té jaksi kompresní podobě, stlačené podobě, tak, aby to skutečně bylo možné projednat, že tedy končí už lhůta pro podávání případných návrhů a že už se s tím návrhem na ústavní ochranu vody půjde ven. Je jedno pro tu vodu, pro krajinu, jestli to bude Petr, nebo Pavel. Důležité je, aby to bylo, a my v tom máme, si myslím, docela všichni, kteří se o tom bavíme, docela zásadní podíl.
Co se týká dalších aspektů, myslím si, že to, že v letošním státním rozpočtu je vyčleněno 300 milionů korun na případný výkup majetkových podílů zahraničních vodárenských společností zpátky do veřejných rukou v České republice, je počátek toho - tady také kdosi už kritizoval, že tedy se v oněch divokých 90. letech rozprodaly vodárenské společnosti do cizích rukou a teď si jaksi nemůžeme příliš diktovat, jaká bude cena vody. Jsem přesvědčen o tom, že jak se podaří tento proces jaksi více zviditelnit, zrealizovat tak, aby to skutečně probíhalo, tak to bude mít i vliv na cenu vody, a nebude-li, jsme připraveni a máme, jaksi jsme první, kteří to říkáme, a takhle veřejně to říkám prvně já, jsme připraveni přijmout takové návrhy, které zejména pro obyvatelstvo, pro běžného spotřebitele zajistí, aby cena vody nebyla tím limitujícím faktorem zhoršení životní situace. Ano, mluvím o tom, že bude-li to zapotřebí, navrhneme například zastropování cen vody pro občana, pro běžného spotřebitele tak, aby za ten cenový strop byl reálným cenovým stropem, aby voda nebyla nadbytečně zdražována pro občany a pro obyvatele.
Já jsem přesvědčen o tom, že tento návrh zákona, který zrovna projednáváme, bude reflektovat a reflektuje všecky jak obecné, tak konkrétní jednotlivé požadavky na to, jaký by měl být, vedle toho, že to je zákon, kterým implementujeme nařízení Evropské unie, že to bude tedy zákon pro českou krajinu, pro českého občana, pro českého zemědělce a pro to, co všichni teď voláme, tedy pro lepší zadržování vody v krajině a lepší hospodaření s vodou. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Pan poslanec Jan Zahradník a připraví se pan poslanec Marek Výborný a potom tedy paní poslankyně Jana Krutáková v rozpravě. Pan poslanec Jan Zahradník. Vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji pane, místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já vždycky, když vystupuje pan kolega Kováčik s tou chmurnou předpovědí, jak velká část vodohospodářské infrastruktury v rukách těch cizích společností, tak musím vystoupit a uvést to na pravou míru, protože velká část, řekněme zhruba 90 % té vodohospodářské infrastruktury, těch trubek, úpraven, čerpadel atd., je v rukou obcí, svazků obcí, případně společností, které si tyto svazky obcí nebo tyto obce založily. Snad na Moravě je zhruba část těchto hmotných prostředků skutečně prodána a patří těm společnostem. To, že si obce najímají za účelem správy tohoto majetku různé společnosti, to je pravda. Děje se to vždycky na základě koncesní smlouvy rozhodnutím zastupitelstva. Ty smlouvy bývaly na dlouhou dobu, já nevím, asi 15-17 let. Teď podle nových pravidel, která stanovuje Evropská komise, jsou ta období již kratší, čili obce si domlouvají s těmi společnostmi kratší dobu pronájmu, domlouvají si, za kolik, za jaké finanční objemy to budou těm firmám pronajímat, a také samozřejmě, jaký zisk z toho budou mít. To je vždycky věcí zastupitelstva, které pak samozřejmě také rozhoduje o tom, jaká výše vodného a stočného v těch obcích bude. To, jak se obce pak vypořádají s těmi získanými prostředky, zdali je rozpustí ve svém rozpočtu, nebo zdali je vynaloží na obnovu té vodohospodářské infrastruktury, to už je druhá věc. Zpráva o stavu životního prostředí za minulá léta ale uvádí, že se stav té infrastruktury přes to všechno stále zlepšuje. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za dodržení času, a než vystoupí pan poslanec Marek Výborný, přečtu dvě omluvy. Takže pan místopředseda Sněmovny Petr Fiala se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Karel Schwarzenberg se omlouvá mezi 15.30 a 19.00 hodin z pracovních důvodů.
Pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty. Prosím. ***