(14.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já nevím, kde je pravda. Ale kdybych měl brát v logice vyšší bere, tak má pravdu premiér a pan ministr se mýlí. Anebo má pravdu pan ministr, všechno proběhlo podle zákona. A znám usnesení výboru pro bezpečnost a podobně, znám usnesení, veřejné výstupy komise, naší komise pro kontrolu BIS, a ti všichni tvrdí, že všechno bylo podle zákona. Tak pan premiér asi odvádí pozornost, je třeba vnést do toho trochu chaosu. Můj kolega Jan Bauer v té samé televizní debatě zcela správně řekl, že už chybí jenom dva kroky, aby pan premiér podal trestní oznámení na pana Kremlíka a pan Kremlík na pana premiéra. Kruh se uzavře, chaos, nikdo se v tom nevyzná a pan premiér - co? Řeší to. Málem to na tom hackathlonu programoval, byl se podívat, pachatel na místě činu se šel podívat, jak ti, kteří to, co on spáchal, řeší. (V sále je trvalý hluk.)
Ale pojďme ke skutečným problémům Ministerstva dopravy. Mě to mrzí, protože si myslím, že rezort dopravy není typický rezort na politický souboj vláda versus opozice. To čtyřleté funkční období je příliš krátké na to, aby každá nová vláda změnila priority v dopravě. To bychom pak nepostavili nikdy nic. A jsou jiné rezorty, jiné oblasti, kde se zcela logicky protínají různé politické názory pravice, levice, vlády a opozice. Rezort dopravy přece potřebuje jistou stabilitu aspoň v plánování staveb. Čísla za posledních šest let, v převážné většině to byly roky se solidním ekonomickým růstem, kdy rostly daňové příjmy státu a bohužel se snižoval podíl výdajů na dopravní infrastruktuře vzhledem k HDP, nebo vzhledem k celkovým výdajům státního rozpočtu. To je první věc, kterou bychom měli debatovat. (Odmlka pro hluk.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, prosím opravdu o klid v sále!
Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdyby ten bod prošel a byl zařazen, tak máme připravena usnesení, která nejsou, možná budete překvapeni, nějak kritická, už vůbec ne osobní, ale směřují k tomu, co v tom rezortu dělat.
Jedním z navržených usnesení by bylo, kdybychom tu šanci měli, jako že ji mít nebudeme, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, nebo vlády, aby do dopravní infrastruktury investovaly nejméně 2,5 % HDP z výhledu na 3 % HDP. Když to přepočítám a trošku zaokrouhlím, tak by to mělo být od 140 miliard postupně ke 180 miliardám ročně. A pak můžeme čekat opravdu výrazný skok v dokončených investicích do dopravní infrastruktury.
Současně jsme chtěli vyzvat vládu, aby nemátla hlavy nám, ale i veřejnosti malováním dálnic, které mají vzniknout v roce 2050. Ono je to velmi jednoduché. V roce 2020 se dohadovat o dálnicích, které mají být za 30 let. Jedině že by nový stavební zákon prodloužil přípravu stavby z 12 na 30 let, pak by to mělo smysl. A to, doufám, není cílem novely, kterou máme už na programu a už ji máme ve výborech. Takže jsme chtěli vyzvat, aby se vláda soustředila na dokončení těch dálnic, které jsou dávno nakreslené, které jsou rozestavěné, protože když je moc priorit, tak nejsou žádné priority.
Za nás, za občanské demokraty, říkám, že my vidíme v oblasti dopravní infrastruktury dvě klíčové priority. Druhé spojení moravských a českých krajů, jinými slovy D35, a silniční okruh kolem Prahy, který vůbec nevnímáme jako věc Prahy či Prahy a středních Čech, ale potřebnou pro celou republiku a celou dopravní síť. To by měly být klíčové priority státu. A i v tomto bodě jsme měli nachystané usnesení, aby tam stát napřel veškerou sílu a pozornost. Pokud budeme honit všechny dálnice, já tomu rozumím. Každý region má důležitou stavbu. I my v Moravskoslezském kraji, a mohl bych to tady sypat jednu za druhou, a pak by přišel pan kolega Birke z Hradce Králové nebo Ivan Adamec a kolegové z Karlových Varů a takhle bychom mohli pokračovat. Ale když těch priorit je moc, tak vlastně není žádná priorita. A když se podíváte na tu mapu, která podle mě pořád visí v kanceláři Ministerstva dopravy, já nevím, jestli tam někdy úřadujete, nebo ne, a podíváte se na ty rozestavěné dálnice, tak je to jak vysypaný čaj. Všechny jsme začali a vlastně žádná není hotová. A to je velký problém.
Chtěli jsme se také bavit obecně o zakázkách v rezortu dopravy. Mýtný systém, auditor mýtného systému, co se vypíše, to se vlastně zruší, nebo komplikuje. Takhle se podle nás nedá plánovat. Chtěli jsme se zeptat. Pan ministr jednal s polským kolegou, chvályhodné, kvůli D11, ale já bych očekával, když už máte šanci mluvit s polským kolegou, že ztratíte čas taky debatou o vysokorychlostní železnici a napojení např. z našeho kraje na Polsko. A takhle bych mohl pokračovat.
To není podceňování schopností pana ministra. My jsme přesvědčeni, že v této chvíli to opravdu je práce na plný úvazek a že se k tomu nedá zvládnout MPO s těžkými úkoly, které má MPO před sebou. Myslím, že je dobře, že existuje politická shoda na výstavbě nových jaderných bloků, ale myslím si, že postupujeme mimořádně pomalu. A ta úspěšná realizace nezáleží ani tak na nás jako na tom, jestli to dojednáme mimo hranice České republiky. Nejsme v tom zcela svobodní. Budeme potřebovat souhlas Evropské komise. Víme, jak dlouho to trvalo Maďarům, jak dlouho to trvalo Britům a podle informací, které mám k dispozici, možná se pletu, my jsme vlastně úplně na začátku toho procesu. A nebude to jednoduché. Máme silné odpůrce v Evropě. To je třeba si přiznat.
Když říkám máme, tak to zase není oblast nebo problém, který by dělil Sněmovnu na vládu a opozici. Naštěstí. Myslím si, že pokud ne všechny, tak naprostá většina klubů tuto myšlenku podporuje. Takže nemusíme se my uvnitř přesvědčovat, že je to dobře. Na tom jsme se už shodli. Jenom s tím potřebujeme pohnout dopředu. A my si prostě neumíme představit, že tohle se dá zvládnout jedním člověkem. Přesto, že premiér to řídí online. Já to beru jako nadsázku. Neberu to vážně, protože to určitě není ani kompetence premiéra, ani jeho denní agenda. To, že má zodpovědnost za své ministry, to je logické. To má každý premiér. Zodpovědnost za všechny členy vlády a je jedno, jak se ten premiér jmenuje či jmenoval a z které politické strany nebo hnutí byl. A je škoda, že tomu nechceme věnovat čas.
Já přesto navrhnu, abychom to dneska projednali po bodu, který předkládalo do opozičního okénka hnutí STAN, to znamená před bodem, který bychom do opozičního okénka navrhli my jako občanští demokraté. Pokud by to neprošlo, tak navrhuji, aby to bylo zítra odpoledne po pevně zařazených bodech. Samozřejmě pokud to bude vetováno, tak jsme si vědomi toho, že se o tom hlasovat nebude. Nicméně mám pocit, že se zbytečně bráníte, a v okamžiku, kdy nám zavetujete bod, tak nám nezbude nic jiného než svolat schůzi. A je to škoda. Mohli jsme si to odbýt dneska, dokud je to aktuální téma, abychom si řekli, jak v té dopravě dál, aby se ten rezort konečně vzpamatoval.
A nezapomeňte prosím na nabídku té společné exkurze. Proč říkám společné? Protože myslím, že by to zejména členy hospodářského výboru a členy podvýboru mohlo zajímat. Myslím, že by to mohlo zajímat i další. Pan předseda Faltýnek je také samozřejmě zván, kdyby se chtěl zúčastnit. Pojedeme tramvají, patnáctkou, a ten kousek pak z Dlouhé ulice dojdeme, takže nemusíme ani objednávat autobus. Nebudeme zatěžovat životní prostředí, abych uklidnil pana ministra životního prostředí a nebude to ani speciální linka, ale běžná linka, co jezdí jednou za deset minut. Protože jinak budeme pořád vidět billboardy, které budou slibovat dálnice, dálnice, dálnice, pak se podíváme na realitu, na priority, a uvidíme, že skutek utek.
A jenom připomínám, že už třikrát Andrej Babiš jmenoval skvělého manažera do funkce ministra dopravy. Já jsem si dal tu práci a našel jsem si slova premiéra, když uváděl do funkce pana ministra Prachaře, pana ministra Ťoka a pana ministra Kremlíka. Jako přes kopírák. Teď přichází skvělý manažer, který to všechno vyřeší. Všichni odešli nedobrovolně, nebo skoro nedobrovolně. Kdybych chtěl být jízlivý, tak bych řekl s ostudou. ***