(18.50 hodin)
(pokračuje Grospič)

Předkladatelé upozorňuji, že tento návrh bude mít mírný dopad na státní rozpočet, odhadují to na těch 10-15 milionů, jak je v důvodové zprávě, ročně a odhadují to tím, že nastoupí tedy náhradník, který by měl mít nárok na všechny náležitosti poslance, zatímco ministr-poslanec pobírá pouze jeden plat, a to plat, který je vyšší, a vyplývá to ze zákona tedy o platu č. 236/1995 Sb. v platném znění.

Chtěl bych říci, předložený návrh svojí konstrukcí a svým obsahem neřeší z mého pohledu úpravu institutu tzv. klouzavého mandátu, ale pouze a toliko rozšiřuje taxativní výčet důvodů, pro které mandát poslance zaniká, zachování mandátu poslance formou institutu tzv. klouzavého mandátu pak v takovém případě nemůže být akceptovatelné. Vím, že už jsou souběžně v systému uloženy dva pozměňovací návrhy. Možná k tomuto momentu jich je i více. Z těchto důvodů ovšem nelze ale navrhovanou úpravu brát tak a predikovat, že budou tyto návrhy akceptovatelné, anebo součástí navrhované úpravy, a proto navrhovaná úprava o klouzavém mandátu, pokud by měla být přijata v podobě, jak je předložena, nebude vlastně úpravou klouzavého mandátu, ale pouze úpravou taxativního výčtu dalšího ukončení výkonu mandátu. Nelze souhlasit ani s názorem předkladatelů, že navrhovaná úprava bude mít mírný dopad na vládní nebo státní rozpočet. Rozpočet Poslanecké sněmovny je vždy stavěn na zhruba 200 poslanců bez ohledu na to, zda některý z nich bude ministrem, či nikoliv.

Chtěl bych v této souvislosti tedy říci, že je možné, a vím, že se předkladatelé inspirovali úpravou, která je ve Slovenské republice a zejména v Rakouské republice. V Rakouské republice tato úprava měla širokou genezi. Byla postavena na zvyklosti, a teprve následně velice složitě se stala součástí právního řádu této země. Slovenská republika zase pregnantně stanoví otázky vzniku, zániku mandátu náhradníků, jeho postoupení případně dalším osobám či volbě, kdo vlastně z náhradníků bude potenciálně na tento post nahrazovat. Naše navrhovaná úprava v tisku 390 je velice lakonická. Přinese ve své podstatě řadu problémů a nebude řešit to, co si před ní předkladatelé zmiňují.

Já si dovolím v této souvislosti navrhnout vrácení tohoto zákona předkladatelům k přepracování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Návrh jsem zaznamenal. Do obecné rozpravy nemám nikoho dalšího přihlášeného - tady paní poslankyně Němcová. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte jenom několik poznámek k předloženému návrhu zákona.

Za prvé bych chtěla říci, že ty odkazy na země, v nichž je klouzavý mandát zaveden, to znamená ty, které byly zmiňovány, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, tak dvě z nich jsou dvoukomorovým parlamentem - Nizozemsko, Rakousko, ale jsou voleny do obou komor poměrným volebním systémem a jsou známi náhradníci v případě klouzavého mandátu automaticky, kteří by nastoupili. Slovensko je jednokomorový parlament, kde poměrným volebním systémem automaticky vznikají náhradníci, kteří mohou na to místo nastoupit. To mám dojem, že u nás nevzniká, tedy vzniká pouze u Poslanecké sněmovny a nevzniká to u Senátu.

Pro mě připadá jako nedostatečná, vadná a chybná zmínka od předkladatelů v tom, že se nemusíme zabývat tím, co se děje v Senátu, nebo případným klouzavým mandátem pro senátora, protože v minulosti byli senátoři málo zastoupeni ve vládě, tak je to tam nějak doslovně napsáno, a v této vládě nejsou vůbec, takže se tím nemusíme zabývat. Já myslím, že to je z podstaty vada toho zákona, velká a zásadní, pro kterou by neměl být v této podobě v žádném případě přijat, protože nikdo neví, jaké bude budoucí složení vlády. Říci, že komora jedna v našem dvoukomorovém systému má určitou část výhod a jiná bude mít automaticky nevýhody, pokud by tedy člen vlády pocházel ze Senátu, mi nepřipadá vůbec správné a z ústavního hlediska to považuji za závadné.

Vláda k tomu dala neutrální stanovisko. Toto neutrální stanovisko rozšiřuje o řadu výhrad, které si myslím, že se musí zásadním způsobem potom, pokud tedy návrh zákona bude postoupen do dalších čtení a bude přepracováván, tak v podstatě bude muset být celý přepsán, protože tak jak je představen, není životaschopný a nemůže v žádném případě fungovat jako něco, co by prospělo ústavnímu pořádku anebo vůbec vztahu komor ve vztahu k vládě apod. Zmínka o tom, že vláda se zodpovídá pouze Sněmovně a nikoliv Senátu, a proto není potřeba na Senát brát takový zřetel, mi nepřipadá relevantní, protože v legislativním procesu vláda musí, a je žádoucí, aby byla přítomna též v Senátu, a proto bychom se touto otázkou určitě měli i nadále zabývat.

Zdá se mi tedy, že ten návrh je velmi povrchní, sepsaný rychle, nedomyšlený. Nedávám žádný návrh, nechám tedy na Poslanecké sněmovně, jak s ním naloží pro další čtení, ale za sebe jsem přesvědčena, že v této podobě prostě nemůže v žádném případě být přijat, a čeká nás tedy stoprocentní přepracování toho návrhu, nebo 85procentní přepracování toho návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Nikoho dalšího do obecné rozpravy nevidím přihlášeného, tudíž končím obecnou rozpravu. Zagonguji a budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který tady padl v obecné rozpravě. Ještě chvilku počkáme...

 

Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 305 je přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 94, zdrželo se 28. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Nikoho nevidím, budeme hlasovat.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přikázání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu? Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 306 přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 133, proti 0, zdrželo se 20. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Grospič. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Poprosil bych o přikázání mandátovému a imunitnímu výboru, protože to úzce souvisí s jeho problematikou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Paní poslankyně Valachová.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Žádám o přikázání stálé komisi pro Ústavu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je tady nějaký další, jiný návrh? Nikoho nevidím. Budeme hlasovat o přikázání mandátovému a imunitnímu výboru.

Kdo je pro? Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 307 přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 135, zdrželo se 17. Návrh byl přijat.

 

A budeme hlasovat o přikázání stálé komisi pro Ústavu.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 388 přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 136, proti 1, zdrželo se 16. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání mandátovému a imunitnímu výboru jako dalšímu výboru a stálé komisi pro Ústavu. Končím projednávání tohoto bodu.

Přerušuji jednání do zítřejších devíti hodin ráno, kdy budeme pokračovat odpověďmi na písemné interpelace. Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 19.00 hodin.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP