(15.20 hodin)
Poslanec Tomáš Martínek: Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci uvolnění regulace podnikových dluhopisů. Čím dál častěji se na internetu objevují nabídky podnikových dluhopisů, které pro potenciální investory vypadají atraktivně. Úroková míra se běžně pohybuje od 7 do 9 %. Při vyhledávání dluhopisů s vysokými výnosy na internetu je možné narazit i na inzerci slibující dluhopisy s výnosem 14 %. Tomu však také odpovídá riziko, které potenciální investor podstupuje. Jako příklad uvádím online prodejce Zoot, který přestal platit své závazky, a držitelům dluhopisů tak reálně hrozí, že získají nazpět asi jen desetinu z celkových 239 milionů korun. Malí investoři, kteří se často nedostanou k dluhopisům velkých společností, jako je například ČEZ či České dráhy, hledají možnosti investic do dluhopisů jinde, čehož využívají weby, které nabízejí zajímavě úročené dluhopisy menších či začínajících firem.
Exploze rizikových firemních dluhopisů je dle webu rizikovedluhopisy.cz, který před největším nebezpečím investic do rizikových dluhopisů varuje, způsobena uvolněním regulace Českou národní bankou a Ministerstvem financí v roce 2012. Vypadla například povinnost nechat si u ČNB schvalovat emisní podmínky. Běžní občané jsou tak ohroženi mnohdy agresivním marketingem společností. Za jejich investici, mnohdy celoživotních úspor, jsou jim slibovány vysoké zisky. Společnosti tak oslovují občany e-mailem, telefonem na osobní číslo, reklamami na internetu či přes finanční poradce, kteří z investičních smluv mají provize. Dle některých jsou korporátní dluhopisy časovanou bombou, která v budoucnu může způsobit mnoho problémů.
Ptám se vás proto, zda se ministerstvo touto problematikou zabývá. Jaké kroky bude podnikat, aby ochránilo malé investory? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, Ministerstvo financí se tématu podnikových dluhopisů dlouhodobě věnuje a vnímá a pečlivě vyhodnocuje veškerá rizika. Od ledna 2018 například nemohou investiční zprostředkovatelé nabízet dluhopisy bez prospektu, tedy informačního dokumentu schváleného Českou národní bankou.
V současné době vrátil Senát do Poslanecké sněmovny návrh zákona evidovaný jako sněmovní tisk číslo 398, který zavádí povinnost mít i pro listinné dluhopisy přiděleno mezinárodní identifikační číslo cenného papíru, takzvaný ISIN. Je to navrženo především z důvodu snazší dohledatelnosti emisí a zvýšení transparentnosti emise.
Dále je navrženo, aby emisní podmínky obsahovaly varování, že ani schválení prospektu ze strany České národní banky není zárukou nízkého rizika, protože Česká národní banka neposuzuje schopnost emitenta splácet dluhopisy ani pravdivost informací uvedených v prospektu. Důvodem je zejména to, aby investoři nebyli uvedeni v omyl, že schválení prospektu znamená dohled či garanci České národní banky. Česká národní banka vydala v březnu 2019 dohledový benchmark, kterým dále reguluje nabízení dluhopisů drobným investorům.
Ministerstvo financí publikovalo v roce 2019 takzvaný scorecard korporátních dluhopisů, který má investorům umožnit lépe posoudit riziko, že emitent nebude schopen dluhopisy splatit, a to na základě posouzení údajů z účetních závěrek. V lednu 2020 publikovalo Ministerstvo financí aktualizovanou verzi tohoto dokumentu, a to včetně návodu na vyhledání podstatných údajů v účetních závěrkách emitentů.
Dále Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o dluhopisech, kdy emisní podmínky dluhopisů bez prospektu, konkrétně emise do jednoho milionu eur, budou doplněny i o údaje o emitentovi, protože v dnešní době obsahují emisní podmínky jen informace o dluhopisu. Bude navrženo, aby osoby nabízející tyto dluhopisy publikovaly tyto emisní podmínky na svých webových stránkách, a ve vztahu k této povinnosti bude zaveden dohled České národní banky včetně možnosti uložit sankci.
Schvalování podmínek Českou národní bankou bylo v roce 2012 vypuštěno pro nadbytečnost, kdy u veřejně nabízených emisí schvaluje Česká národní banka prospekt. Česká národní banka schvalovala emisní podmínky z hlediska úplnosti a neposuzovala schopnost emitenta dostát svým závazkům. Posouzení rizika spojeného s dluhopisy vždy bylo zejména na investorovi. Z tohoto důvodu považuji za důležitou i otázku finančního vzdělávání. Na podporu vyšší finanční gramotnosti Ministerstvo financí vytvořilo aktualizovanou Národní strategii finančního vzdělávání, kterou vláda schválila 13. ledna 2020. Najdete ji i na stránkách Ministerstva financí, nebo přímo na mém Facebooku, kde jsem o tom podrobně informovala. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za odpověď. Musím říct, že jsem interpelaci využil především proto, abych dané téma dostal do mediálního prostoru, protože přeci jen se může jednat o množství miliard, které v tuto chvíli můžou být ohroženy, a v některých případech už dokonce záměrně s původním cílem dané emise, že nebude návratnost zajištěna. Takže je to téma, kde by si lidé měli uvědomit to obrovské riziko, které případně podstupují především s těmi vyššími úroky, které jsou jim nabízeny, kde samozřejmě je často úměra v tom, že čím vyšší úrok, tím vyšší riziko.
Chci se tedy zeptat - doplňující dotaz ohledně toho, jestli si Ministerstvo financí například vede nějaké statistiky ohrožených, nebo - já vím, že je to možná spíš práce ČNB - ale ohledně toho, jaké z toho počtu emisí jsou ohroženy a kde hrozí doopravdy, že část prostředků investorů propadne a už je neuvidí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně odpoví na doplňující dotaz. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jsem ráda, že jste to téma zdvihl, protože vidíte z celé řady kroků, že Ministerstvo financí to nenechává, nenechává nás to chladným a celá řada legislativních... připravuje novelu zákona, určitě se můžete zapojit potom v rámci připomínkového řízení. Takovou statistiku si nevedeme, protože dohledová činnost je povinností České národní banky. Ale samozřejmě snažíme se po diskusi s Českou národní bankou, to vždycky vzniká po diskusi s nimi, vytvořit legislativní zázemí, právě abychom chránili drobné investory.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní by měl interpelovat pan poslanec Třešňák nepřítomného ministra Vojtěcha, avšak pan poslanec Třešňák zde také není přítomen, takže to propadá. A prosím pana poslance Černohorského, který bude interpelovat opět paní ministryni Schillerovou ve věci, jaké byly důvody odvolání předsedy představenstva OKD. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Černohorský: Tak má otázka je zcela jednoduchá. Už jste ji tedy vyřkl. Jaké byly důvody odvolání předsedy představenstva OKD? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To bylo rychlé. Prosím paní ministryni o odpověď.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, o odvolání předsedy představenstva rozhodl stoprocentní akcionář OKD, tedy společnost Prisko. O odvolání jsem byla Priskem informována a neměla jsem důvod s ním nesouhlasit. Je třeba si uvědomit, že situace na trhu se výrazně změnila. OKD tím pádem v současnosti trpí výrazným poklesem cen černého uhlí a zároveň nízkou produktivitou s vysokými fixními náklady a z těchto důvodů je extrémně citlivé na změnu cen. Takže současné vedení je složeno z odborníků, dlouhodobých pracovníků OKD. Věřím, že díky svým schopnostem a zejména bohatým zkušenostem v problematice budou dokonale zorientováni a nebudou se muset seznamovat s jejím fungováním a dokážou společnost řídit efektivně.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Já spíš nerozumím tomu, proč byl tedy předseda představenstva OKD odvolán na základě toho, že se snížila cena uhlí. To on totiž není schopen ovlivnit, protože ty ceny jsou ovlivněny spíš tím, jak efektivně jsou to schopni vytěžit například třeba Australané, kteří nemají hlubinné doly jako my. Leč vlastně jediný, kdo se vyměnil, byl víceméně tedy předseda představenstva. Takže pokud tam byla nějaká nespokojenost s představenstvem, tak proč tam byl zásah jenom u toho předsedy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jak jsem řekla, byla jsem o tom informována. Nebylo to na žádný můj pokyn, jestli mě k tomu tlačíte. Vzala jsem to na vědomí. To není jenom o poklesu ceny uhlí. Za to by určitě těžko bylo někoho vinit. To je ekonomický faktor. Ale ono to souvisí s tím, že tím pádem tam máte vlastně problém s nízkou produktivitou, s vysokými fixními náklady. Je to potřeba řešit. A prostě pokud společnost dospěla k názoru, že tam chce odborníky, lidi, kteří se v tom vyznají, posunout to někam dál, budou reagovat na tuto složitou ekonomickou situaci, protože jde samozřejmě o nějakou ekonomickou rentabilitu společnosti, tak já jsem v podstatě vzala na vědomí to, že ta změna byla k lepšímu, nebo bude.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude paní poslankyně Balcarová interpelovat pana ministra Brabce ve věci Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěla jsem se zeptat na ochranu oblasti Soutoku - Podluží, který by měl být vyhlášen jako evropsky významná lokalita v rámci Natura 2000. Tento proces byl zahájen v roce 2008. Česká republika na to vyhlášení měla šest let, to znamená, mělo být vyhlášeno nejpozději do roku 2014. V tuto chvíli pořád ještě vyhlášeno nebylo. Takže jsem se chtěla zeptat pana ministra, jak v tomto ministerstvo bude dále postupovat. A pak jsem se chtěla ještě zeptat, že současně se zahajuje proces, nebo se zahájil v roce 2019, vyhlášení Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy, které se týká ochrany 40 % předmětného území. Jestli mi tedy může vysvětlit, jak se věci mají. Děkuji. ***