(12.10 hodin)
(pokračuje Toman)
Z pohledu Ministerstva zemědělství je důležité zvýšení účinnosti a výkonnosti státní správy lesů a zjednodušení finančních podpor vlastníkům lesů a zvýšení jejich motivačního účinku. Některá opatření se již realizují. Rád bych zmínil připravovanou novelu nařízení vlády o poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, která směřuje ke zjednodušení administrace a ke zvýšení podpory obnovy lesů v kalamitních oblastech. Samozřejmě připravuje se, jak jsem řekl, další etapa kompenzace ztrát způsobených kůrovcovou kalamitou. Dalším příkladem je příprava novely zákona o myslivosti, jejímž cílem je omezit vliv zejména spárkaté zvěře na les tak, aby les plnil všechny své funkce a zvěř nebyla limitem pro úspěšnou obnovu lesních porostů. V návaznosti na schválení koncepce jsme zahájili přípravu podrobného aplikačního dokumentu, který bude obsahovat konkrétní opatření vedoucí k realizaci, včetně příslušných gescí, termínů a nároků na státní rozpočet, a to bude předloženo vládě do konce tohoto roku.
Co se týká souvislosti kůrovcová kalamita a myslivost, tak Ministerstvo zemědělství připravilo a do mezirezortního připomínkového řízení rozeslalo vládní návrh novely zákona o myslivosti. Ta navazuje, resp. zpřesňuje a přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří a omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích s využitím dat z národní inventarizace lesů pro sledování trendů vývoje stavu lesa než řešení přijaté formou toho poslaneckého návrhu, resp. změny k novele lesního zákona.
Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, v rámci zmíněného jednání Poslanecké sněmovny v červenci roku 2018 Sněmovna přijala doprovodné usnesení číslo 305, kterým žádala Ministerstvo zemědělství o zásadní kroky a opatření směřující k úspěšnému boji proti kůrovci. Já bych proto závěrem svého vystoupení stručně, nebo souhrnně rekapituloval ony čtyři body, resp. informoval o jejich naplňování.
Poslanecká sněmovna žádala o provedení legislativních změn potřebných k účinnému boji proti kůrovci, případně jiným kalamitách v lesích. Takže my jsme realizovali, jak jsem řekl, novelu zákona o lesích č. 90/2019 Sb., novelu zákona o lesích č. 314/2019 Sb., vyhlášku č. 298 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, novelu vyhlášky upravující sazbu a náhradu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře.
Poslanecká sněmovna žádala také o úpravu dotačních titulů v gesci Ministerstva zemědělství na podporu zejména nestátních vlastníků lesů kompenzující zvýšené náklady spojené s kůrovcovou kalamitou, to znamená, novelou citovaného lesního zákona č. 314 byla nově zavedena forma finančního příspěvku na zmínění dopadů kůrovcové kalamity, kterou nestátní vlastníci lesů mohli poprvé čerpat za období od 1. října 2017 až 31. prosince 2018, a to ještě v průběhu roku 2019. Jak jsem řekl, počítáme s tím i v roce 2020.
Za další. Poslanecká sněmovna žádala o koordinaci jednání s dotčenými subjekty při otevření klíčových témat, jako jsou revize strategických dokumentů Ministerstva zemědělství a Lesů ČR, modifikace systému veřejné správy, řešení provozních potřeb spojených s kůrovcovou kalamitou. Státní podnik přijal strategii rozvoje Lesů ČR od 1. září 2019 do 31. prosince 2024. Jak jsem řekl, tento dokument vytyčuje základní směry a principy dalšího vývoje podniku a z jeho obsahu považuji za to nejzásadnější uvést, že počínaje rokem 2020 se výrazně zvyšuje výměra pozemků, na kterých hospodaří a zároveň obchodují lesní závody Lesů ČR. Výrazných změn dozná také obchodní model podniku, kdy se nově budou soutěžit tři typy zakázek, a to podle zasažení území kalamitou. Nedílnou součástí dokumentu je i popis finanční strategie podniku, která je přizpůsobena aktuální situaci na trhu s dřívím. Ministerstvo také zpracovalo v průběhu roku 2019 koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, kterou vláda schválila 17. února tohoto roku.
Spolupráce s ostatními rezorty. Ministerstvo dopravy a ČD Cargo - železniční doprava kalamitního dříví, navýšení počtu vagonů. To se daří, to se povedlo. S Ministerstvem pro místní rozvoj jsme probrali a realizovali možnost sanace škod na komunikacích poškozených dopravou kalamitního dříví v rámci dotačního programu MMR Podpora rozvoje regionů.
Poslanecká sněmovna požádala o pravidelné informování vlády o přijatých opatřeních ve vztahu ke kůrovcové kalamitě. Počínaje srpnem roku 2018 jsou pravidelně měsíčně předkládány informace panu předsedovi vlády, v kopii jsou tyto informace pravidelně předkládány rovněž zemědělskému výboru a výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny ČR.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je realitou, že kalamitní situace v lesích pokračuje. Přes veškeré úsilí, o kterém jsem tady mluvil, lze i v roce 2020 reálně očekávat další postup kůrovcové kalamity, a to co do plochy zasaženého území. Objem napadení lze předjímat minimálně ve stejné výši jako v loňském roce, pouze v oblasti severní Moravy však očekáváme potvrzení kulminace a další pokles. Klimatické podmínky příštího období budou mít vliv nejen na kondici lesních porostů, ale i na zalesňování holin po kalamitě. Jsem si vědom toho, že období, kterým procházíme, je kritické pro mnohé vlastníky lesů, a je nepochybné, že pro úspěšnost současného boje s kalamitou je klíčová otázka jejich finančního zajištění, kdy bez tolik potřebné finanční účasti státu není podle mého názoru možné zajistit budoucí obnovu lesů.
Jsem přesvědčen, že v minulém období byl odveden velký kus práce, a říkám to s vědomím skutečnosti, že další, a to nemenší díl práce je před námi. Tady hovořím hlavně o praktických lesnících, ale i o státní správě v širším slova smyslu, o vědcích, výzkumnících, ale hlavně i zaměstnancích nejenom Lesů ČR, ale i odborného školství, kteří připravují budoucí lesníky pro jejich profesní dráhu již s našimi dnešními zkušenostmi a poznatky. Naše společná práce a úsilí je podle mého názoru mnohem efektivnější než některé dohady a neplodné debaty, vzájemné napadání a prosazování vlastních názorů nebo hledání viníka za každou cenu tak, jak jsem mohl v poslední době sledovat.
Já bych v této chvíli rád využil této příležitosti a poděkoval Poslanecké sněmovně za její zájem a hlavně za konstruktivní přístup při řešení stávající nepříznivé situace v českých lesích a současně bych si vás dovolil požádat, poprosit o podporu pro období příští, protože věřím tomu, že společnou prací se podaří dosáhnout toho, aby i příští generace se mohly těšit z lesů pestrých, odolných, poskytujících životní prostor a radost nejenom nám, ale i budoucím generacím.
Nyní dovolte, abych se velmi krátce dostal k problematice kalamitního přemnožení hraboše polního. Já bych tady velmi rád zdůraznil, že Ministerstvo zemědělství i nadále primárně upřednostňuje na místech, kde je to možné, agrotechnická opatření spočívající v likvidaci podzemních hnízd hrabošů, nicméně také zároveň apelujeme na české zemědělce, aby nepodceňovali účinnost preventivních opatření.
Podle monitoringu Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského však přetrvávají na řadě lokalit v ČR i v zimním období v roce 2020 vysoké počty hrabošů, které mnohonásobně překračují prahy škodlivosti. Trvá tak mimořádný stav v ochraně rostlin v důsledku výskytu hraboše polního a dochází ke značným hospodářským škodám a nemůžeme s jistotou určit, kdy a kde dojde u tohoto škůdce k nevratnému a zásadnímu populačnímu poklesu. Za dané situace jsou povolení a opatření při mimořádném stavu v ochraně rostlin nezbytná vzhledem k faktu, že se situaci nepodařilo dosud zvládnout jinými přijatelnými prostředky.
V současné chvíli odhadovaná celková ekonomická ztráta zemědělských podniků na základě zjištěných dat od zemědělců dosahuje řádově 1,8 miliardy a zasažených podniků je v současnosti již více než 200 a poškozená plocha dosahuje 154 tisíc hektarů. Nejvíce jsou postiženy porosty pšenice ozimé, řepky a samozřejmě nejvážnější situace panuje v Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém kraji. Přetahuje se to na Vysočinu a do jižních Čech. ***