(14.50 hodin)
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem vám odpovídal na ty ranní písemné interpelace, když jste mě kritizovali. Je tady 26 písemných interpelací. Z toho je 19, kdy se mě ptáte, jestli přijdu do práce. Chodím každý den. A potom se mě Michálek ptá, jaký mám program. Chcete ho vědět? Včera jsem ještě v 11 hodin s Vojtěchem seděl v Průhonicích a řešili jsme koronavir. V 11 večer!
A co se týká té slevy, prosím vás, tak já vám to tu přečtu znovu. A dejte mi kuchařku, co jsem udělal špatně. Já nevím, co jsem udělal špatně. My jsme dali slevy lidem. I tu DPH, co tady potom paní Kovářová prosadila, tak ta skončila u přepravců, ne u lidí, když už jsme u toho. Takže vám to tu přečtu:
Předně je potřeba říci, že prokázání nároku na slevu ze stany cestujících musí být jednoduché, rychlé a především jednoznačné. Jde o to, že každý řidič autobusu nebo průvodčí ve vlaku musí umět ihned bezpečně určit, zda cestující má, nebo nemá nárok na slevu. Nyní poskytované slevy využívají děti, studenti, senioři na základě existujících standardních dokladů a průkazů. Invalidní důchodci takový průkaz nemají. Nejdříve ho tedy musí někdo vytvořit, dotčeným osobám vydat a následně průběžně prolongovat na základě výsledků kontrolních lékařských prohlídek. Velký problém je ale v tom, že jako členský stát Evropské unie máme povinnost za stejných podmínek přepravit všechny občany členských států a také dalších ekonomicky přidružených zemí. Kdo a na základě jakých dokladů bude vydávat průkazy těmto lidem, prosím vás? Odpovězte nám. Mají ostatní státy zaveden analogický institut, jako je naše invalidita 3. stupně? Nemají, dobře to víte. Bude potřeba úředně ověřený překlad dané listiny? Tak já vás budu interpelovat, tady mám interpelaci, já vám pošlu dopis. Já se vás zeptám, když nechcete ku mně přijít. Dozvíme se z ní vše potřebné, jako například časové omezení, přiznání invalidního důchodu? Na všechny tyto otázky a řadu dalších bude potřeba nalézt odpověď ještě předtím, než bude rozhodnuto rozšíření slevy na tuto skupinu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) Pane předsedo vlády, skončil čas na tuto odpověď. (Dobře.) Nezbývá nic jiného, než vás přerušit a pokračovat s další interpelací, a to je interpelující poslanec Jan Zahradník ve věci Zelená dohoda pro Evropu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane premiére, někdy byste možná přece jenom na ty písemné interpelace mohl přijít, že by vám to někdy mohlo být ku prospěchu. Dneska jsem se tady obešel bez vás. Svoji reakci na odpověď, kterou vaši úředníci na moji písemnou interpelaci ve věci energetické bezpečnosti dali, mimochodem byla možná tak tři minus, taková lepší čtyřka, ta odpověď. Tak byste možná některé věci mohl se zaujetím vyslechnout. Ale teď k věci.
Dne 11. prosince 2019 vydala Evropská komise sdělení, které se jmenuje Zelená dohoda pro Evropu. Je to podle slov paní předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové jeden z hlavních dokumentů, kterými se bude Komise v následujícím období zabývat. Ta Zelená dohoda pro Evropu, to je velmi, řekl bych, pro nás nebezpečný materiál, pro nás jako pro zemi, která má velký průmysl, jejíž energetika je založena zčásti na uhelných zdrojích, zčásti na jaderné energetice, jako zemi, která má potíže s kůrovcem. Budou vydávat následně, a už to začalo, klimatické zákony, které by měly realizovat tu obecnou Zelenou dohodu.
Můj dotaz na vás, pane premiére, je, jaký je názor váš osobně, jaký je názor vaší vlády na tuto Zelenou dohodu pro Evropu a jakým způsobem tedy budete do našeho právního řádu zapojovat ty klimatické zákony, které paní předsedkyně Komise nyní bude jako její mluvčí, jako její předsedkyně předkládat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce pro interpelaci. Pan předseda vlády odpoví na tuto konkrétní otázku. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak z těch 26 písemných interpelací, a znovu jenom říkám, že když je písemná interpelace, odpovím písemně, nechápu, proč se to mění na ústní. Já jsem vám na to odpověděl. Myslím, že pokud budete tolerantní, tak to můžeme vyřídit v rámci ústních interpelací. A energetická bezpečnost... my vás určitě rádi s panem Havlíčkem a s panem Mílem přivítáme na Úřadu vlády a všechno vám řekneme. Je to naše priorita. Bojuju za jádro. Takže nevím, v čem jste nebyl spokojen, ale pokud vám jde o věc, tak určitě rádi vám to osobně vysvětlíme.
Co se týká toho Green Dealu, to je dneska Evropský parlament, promigrační, zelený, když Evropa má dost starostí jiných. A ta migrace - došlo na naše slova. V4 jasně řekla, že máme chránit hranici a zabránit ilegální migraci, tak konečně to i v Řecku realizují.
Tak Česká republika ke sdělení European Green Deal přijala rámcovou pozici, která byla vypracována ve spolupráci s hospodářskými a sociálními partnery a schválena vládou dne 24. února 2020 a následně postoupena oběma komorám, které si ji vyžádaly.
Cílem European Green Deal je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V závěrech prosincové Evropské rady se Česká republika přihlásila k závazku klimatické neutrality potom, co jsme to v červnu odmítli. A slíbili nám, ten Transition Fund, že seženou peníze, a nesehnali, a ještě navíc nám to chtějí vzít z koheze, tak jsme jasně řekli, že pro Českou republiku je zásadní, aby cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 byl legislativně zakotven na úrovni Evropské unie, a nikoliv na úrovni jednotlivých členských států, protože samozřejmě když Francie má 75 % jádra, Švédsko a Slováci taky za chvíli, tak každá ta země má jinou pozici.
Česká republika je odhodlána napomoci dosažení do roku 2050 klimaticky neutrální Evropské unie, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. V závěrech Evropské rady byla reflektována možnost využití jaderné energetiky jako možné strategie k dosažení klimatické neutrality. První iniciativa European Green Deal byla předložena již včera, takzvaný Climate Law, evropský právní rámec pro klima. Předmětem tohoto právního rámce pro klima je také cesta k dosažení cíle do roku 2050. Komise na základě komplexního posouzení dopadů navrhne nový cíl Evropské unie pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Jakmile bude posouzení dopadů dokončeno, právní rámec pro klima se novelizuje. Komise navrhuje do června 2021 přezkoumat všechny relevantní související politické nástroje a v případě potřeby navrhnout jejich revizi, aby se umožnilo dodatečné snížení emisí do roku 2030.
Komise navrhuje stanovit v celé Evropské unii pro období 2030 až 2050 trajektorii snižování emisí skleníkových plynů, aby bylo možné měřit dosažený pokrok a zajistit veřejným orgánům, podnikům a občanům předvídatelnost. Komise do září 2023 a poté každých pět let chce posoudit soulad unijních a vnitrostátních opatření s cílem dosáhnout klimatické neutrality a trajektorie na období 2030 až 2050. Komise by mohla být zplnomocněna vydávat doporučení členským státům, jejichž počínání nebude v souladu se snahou dosáhnout klimatické neutrality. Členské státy by pak byly povinny taková doporučení náležitě zohlednit, v opačném případě budou muset objasnit důvody svého konání. Komise může také přezkoumat, zda jsou trajektorie a opatření na území celé Unie přiměřené. Členské státy budou rovněž muset vypracovat a provádět adaptační strategie s cílem posílit odolnost a snížit míru zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu.
Toto je návrh nařízení Evropské komise, o jehož celkové podobě a obsahu budou v následujících týdnech rozhodovat Rada Evropské unie společně s Evropským parlamentem. Jelikož návrh vyšel včera, Česká republika zahajuje přípravu pozice v těchto okamžicích.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, musím vás přerušit. Budete muset využít té druhé minuty po doplňující otázce kolegy Zahradníka, který se k ní chystá. Prosím. ***